Věcná plnění místa peněžitých.
§ 68.
Na místě důchodu může býti důchodcům s jejich souhlasem, po případě se souhlasem jejich zákonných zástupců, poskytnuto bezplatné zaopatření v útulcích pro invalidy nebo osoby staré, sirotčincích a podobných ústavech; notoričtí pijáci mohou býti i proti své vůli umístěni v ústavu pro ně vhodném. Pojišťovna může osobám uvedeným v § 65, jež důchodce zcela nebo převážně vyživoval, poskytnouti podporu až do poloviny důchodu.
Konkurence s jinými požitky.
§ 69.
(1) Požívá-li osoba, oprávněná k důchodu podle tohoto zákona, důchodu podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, o pojištění u báňských bratrských pokladen neb o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, nebo nabude-li takového důchodu, může vyžadovati jen potud výplatu státního příspěvku a důchodu.
a) invalidního nebo starobního, pokud invalidní (starobní) důchod a státní příspěvek s důchodem, vyměřeným podle uvedených právních předpisů, nepřevyšuje středního výdělku jejího v době dvou let před nápadem důchodu invalidního (starobního); převyšuje-li tento důchod sám o sobě tuto částku, je z něho vyplatiti pouze část, o niž je vyšší, nežli důchod konkurující;
b) vdovského (vdoveckého) a sirotčího, pokud tento převyšuje příslušný důchod podle uvedených právních předpisů.
(2) Důchod podle tohoto zákona a státní příspěvek snižují se v takových případech a částky, které jsou v témže poměru jako důchod a státní příspěvek.
§ 70.
Požívá-li vdova (vdovec) důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona nebo nabude-li ho, může vyžadovati výplatu důchodu vdovského (vdoveckého), jen pokrad tento jest vyšší onoho.
Pojištění jiných dávek než povinných.
§ 71.
(1) Pojištěnec může získati nároky na zákonité dávky ve vyšší výměře neb i za jiných podmínek, po případě též spojené s pohřebným, odvádí-li pojistné k tomu cíli zvláště stanovené. Obzvláště může získati pojištěnec nárok na starobní důchod již dokončením šedesátého roku věku svého a to buď v plné výši placením zvláštního pojistného anebo ve snížené výměře bez placení zvláštního pojistného. Každý pojištěnec může placením zvláštního pojistného získati pro manželku nárok na vdovský důchod pro případ svého úmrtí bez omezení stanovených v § 58.
(2) Pojišťovna jest povinna pojistiti na dávky zákonité a na dávky uvedené v odst. 1 pomáhající členy rodiny, pokud nepodléhají pojistné povinnosti podle zákona č. 221/1924, za pojistné zvláště stanoven.
(3) Pojišťovna může pojišťovati na dávky zákonité a na dávky, uvedené v odst. 1., také skupiny osob nepodléhajících pojistné povinnosti.
(4) Toto pojištěná provádí pojišťovna ve zvláštním oddělení s odděleným účtováním a hospodařením.
(5) Pojistné pro toto pojištění možno odváděti buď jako běžné příspěvky nebo vklady jednou pro vždy nebo oběma způsoby.
(6) Běžné příspěvky jsou splatné měsíčně neb v delších časových obdobích.
(7) Podmínky pro toto pojištění jednak pro jednotlivé pojištěnce (pojištění individuelní), jednak pro celé skupiny (pojištění souborné), jakož i příslušné pojistné sazby a stanovy tohoto oddělení vyžadují schválení ministerstva sociální péče.
(8) Na pojištění podle odst. 3. nevztahují se ustanovení § 133, odst. I.-3.
Zachování nároků z pojištění.
§ 72.
(1) Nároky, získané uplynutím aspoň čekací doby (§ 2), mohou se uchovati ve výši, která odpovídá převodní částce podle § 122, přes lhůtu, stanovenou v § 73 bez jakéhokoli časového omezení placením uznávacího poplatku 10 Kč ročně.
(2) První uznávací poplatek jest splatný dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v§73.
(3) Toto zachování nároků zaniká, zůstane-li pojištěnec se zaplaceném uznávacího poplatku déle než tři měsíce po jeho splatnosti v prodlení, ač byl upomenut a upozorněn na následky, anebo došlo-li k převodu podle §§ 122 až 124.
(4) O tomto právu a následcích neplacením uznávacího poplatku jest pojištěnce vyrozuměti.
§ 73.
Dávky z pojištění podle tohoto zákona napadají také, nastal-li případ pojistný v době jednoho roku ode dne, kdy pojištěnec přestal býti pojištěn, nevznikla-li v této době povinnost vydati převodní částku podle §§ 122 až 124.
§ 74.
(1) Vstoupí-li bývalý pojištěnec opět do pojištění dříve, nežli vznikla pro pojišťovnu povinnost vydati převodní částku podle §§ 122 až 124, započítá se mu doba jeho dřívějšího pojištění jen tehdy, přestal-li prve býti pojištěn proto, že mu napadl důchod invalidní, nebo trvalo-li přerušení nejvýše 10 let ode dne zániku pojištění.
Byla-li tato doba kratší nežli 5 roků, stane se tak bezpodmínečně; byla-li delší, stane se tak jen tenkráte, získá-li pojištěnec v pojištění znovu alespoň dvanáct měsíců.
Způsob a doba výplaty dávek.
§ 75.
Peněžní dávky zarovnávají se na 10 haléřů tak, že částky do 5 hal. zůstávají nepovšimnuty a vyšší částky zvyšují se na 10 hal.
§ 76.
(1) Důchody vyplácejí se v měsíčních obdobích napřed. Skončí-li právo k důchodu v tamto období; nevracejí se přijaté částky.
(2) Odbytné vyplatí se po předložení dokladů, osvědčujících nárok.
Kdy dávky nebudou vypláceny.
§ 77.
(1) Pojistné dávky nebudou vypláceny, pokud oprávněný odpykává trest na svobodě, trvající déle nežli jeden měsíc, nebo jest v donucovací pracovně, nebo v jiném ústavě, jejž vláda určí nařízením.
(2) Má-li však pojištěnec v těchto případech příslušníky rodiny, kteří jsou uvedeni v § 78, anebo kteří mají zákonné nároky na výživu proti němu, přechází na ně jeho nárok. Je-li takových oprávněných osob více, mají přednost manželka (manžel) a děti před předky, tito pak před ostatními příslušníky rodiny. Mezi osoby téže skupiny rozdělí se dávka stejným dílem.
(3) V případech, zasluhujících zvláštního ohledu, může pojišťovna i jindy naříditi dodatečné vyplacení zadržených peněžitých dávek zcela nebo z části.
§ 78.
(1) Za příslušníky rodiny podle tohoto zákona se pokládají tyto osoby, které žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány výživou na jeho výdělek a nemají nároku na pojistnou dávku z vlastního pojištění:
a) manželka (manžel),
b) děti manželské i nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci - do dokonaného sedmnáctého roku,
c) starší děti, vnuci, dále sourozenci, rodiče, děd a bába, tchán a tchýně, kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti aspoň šest měsíců, nežli nastal pojistný případ.
(2) Požadavku společné domácnosti není na újmu, když manželka (manžel) nebo děti žijí odděleně k vůli výchově dětí, z důvodu bytové tísně, zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a podobných důvodů, nesouvisejících s jejich osobními vztahy.
Změna dávky.
§ 79.
(1) Změní-li se poměry, rozhodné pro vyměření dávky, nebo zjistí-li se dodatečně, že dávky byly přiznány na základě omylu ve skutečných poměrech, pojišťovna dávky přiměřeně sníží, zastaví nebo zvýší. Jde-li o snížení nebo zastavení dávky, nabývá toto opatření působnosti uplynutím období § 76, v němž rozhodnutí o tom bylo poživateli dávky doručeno; zvýšiti dávku je však ode dne, kdy nastalá změna poměrů byla pojišťovně hlášena, po případě ode dne, od něhož byla vyplácena dávka mylně vypočítaná.
(2) Vrácení přijatých dávek může býti vyžadováno, jen když pojištěnec nebo důchodce přivodil přiznání dávky tvrzením nepravdivých směrodatných okolností nebo zatajením skutečnosti, že požívá jiného důchodu, uvedeného v § 69, nebo bylo-li soudně zjištěno, že vyloudil dávku trestným jednáním.
Promlčení nároku.
§ 80.
Není-li v tomto zákoně něco jiného ustanoveno, promlčuje se právo na přiznání pojistné dávky v pěti letech ode dne, kdy nastal případ pojistný, nárok pak na výplatu jednotlivé splátky její v jednom roce ode dne jejího nápadu.
Uplatňování nároku.
§ 81.
(1) Nárok na přiznání dávek podle tohoto zákona může uplatňovati pouze oprávněná osoba nebo její zákonný zástupce, nejde-li o případ, uvedený v § 126. Nezletilec dosáhnuvší sedmnáctého roku může jej uplatňovati sám; za zákonného zástupce nezletilců mohou uplatňovati nároky také organisace pro péči o mládež.
(2) Uplatněný nárok přechází na dědice oprávněné osoby.
§ 82.
(1) Manželka důchodcova, opatrovník jeho dětí, zákonný orgán pro péči o mládež nebo obec bydliště důchodcova může navrhnouti u okresního soudu důchodcova bydliště, aby tento určil osobu nebo korporaci, jíž má býti důchod vyplácen místo důchodce, je-li zřejmo, že vyplácením důchodu důchodci by nebylo do saženo účelu, jemuž důchod slouží, nebo že by byly poškozovány zájmy členů důchodcovy rodiny (§ 65). Soud rozhodne usnesením po provedeném řízení nesporném podle předpisů o ustanovení opatrovníka.
(2) Vyhoví-li návrhu, jest určená osoba nebo korporace pak povinna vynaložiti důchod ve prospěch důchodce a jeho rodiny. Důchod jí vyplácený je majetkem důchodce, jí svěřeným.
Neplatná ujednává o nároku.
§ 83.
(1) Postup, zastavení a zabaveni nároku podle tohoto zákona, pokud nejde o nároky, vyplývající z pojištění podle § 71, jsou nepřípustny a nemají právního účinku.
(2) Může se tak státi pouze až do polovice dávky k úhradě nároků osob, které proti oprávněnému mají zákonný nárok na poskytnutí výživy.
(3) Rovněž jsou neplatna ujednání, která by omezovala nebo vylučovala platnost tohoto zákona v neprospěch pojištěnců nebo jejich příslušníkův.
Léčebná péče.
§ 84.
(1) Pojišťovna může z moci úřední nebo k žádosti dotčené osoby místo dávek zavésti léčení, aby výdělečná způsobilost důchodcova byla obnovena nebo aby byla odvrácena nebo odsunuta invalidita, jež může vzniknouti z onemocnění pojištěnce, jeho manželky (manžela) nebo jeho vdovy (vdovce).
(2) K tomuto účelu může pojišťovna zejména
a) dáti osoby ty na vlastní útraty do nemocnice, sanatoria nebo do jiného pro léčení vhodného místa, jakož i do ústavu pro rekonvalescenty,
b) nemocného po skončeném léčení neb i za léčení na své útraty dáti vycvičiti pro jeho dosavadní nebo nové zaměstnání,
c) pečovati o vhodné zaměstnání osob, jichž léčení bylo skončeno.
(3) K opatření podle odst. 2., písm. a. je třeba svolení nemocného. Nezletilý nemocný, překročivší sedmnáctý rok věku, může dáti svolení sám; za mladší nezletilé nemocné uděluje je přednosta domácnosti.
(4) Svolení není však třeba
a) nežije-li nemocný ve společné domácnosti se členy rodiny,
b) vyžaduje-li nemoc ošetření a péče, jež v domácnosti nemocného nemohou býti poskytnuty,
c) vyžaduje-li toho druh nemoci, zejména jde-li o nemoc nakažlivou,
d) jednal-li nemocný proti předpisům, vydaným o chování se nemocných a dozoru nad nimi, nebo proti příkazu ošetřujícího lékaře,
e) vyžaduje-li stav nebo jednání nemocného jeho stálého pozorování.
(5) Neuposlechne-li nemocný příkazu pojišťovny odůvodněného tímto zákonem, aby se odebral do nemocnice, nebo přeruší-li beze svolení pojišťovny předčasně léčení, může pojišťovna odepříti mu nadále důchod nebo může jej snížiti na polovici, má-li pojištěnec příslušníky rodiny uvedené v § 78; na tyto následky je však nemocného napřed upozorniti.
ČÁST ČTVRTÁ.
O POJISTNÉM A O PENĚŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ POJIŠŤOVNY.
Oddíl první.
O pojistném.
Pojistné a výše jeho.
§ 85.
(1) Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek kromě státního příspěvku, k úhradě správních nákladů pojišťovny a ke tvoření záložních a jiných fondů, potřebných ku provádění tohoto zákona, opatří se pojistným.
(2) Dávky jest uhraditi podle zásad pojistné matematiky průměrným pojistným, které vypočítá se pro celek pojištěnců tak, aby hodnota všech budoucích příjmů spolu se jměním ústavu stačila podle zásad pojistné matematiky k úhradě všech budoucích výdajů na dávky podle tohoto zákona, na náklady léčebné péče podle § 84 a na správní a jiné výdaje, přípustné podle tohoto zákona. Pro jiné účely nesmí býti pojistné vybírána, ani ho nesmí býti používáno.
(3) Pojistné činí měsíčně Kč 22-. Obchodní a živnostenská komora nebo zemědělská rada (na Podkarpatské Rusi zemědělský referát civilní správy) může navrhnouti vládě, aby pro určité vrstvy pojištěnců jejího obvodu smělo býti použito také pojistné sazby 12 Kč měsíčně. Vláda rozhodne nařízením po návrhu Pojišťovny osob samostatných.
(4) Výše pojistného může jinak býti měněna pouze zákonem na základě pojistně matematického zkoušení finanční rovnováhy pojišťovny. Současně s pojistně matematickým zkoušením je provésti statistické šetření o průběhu souborných zjevit, rozhodných pro vývoj pojištění (úmrtnost, invalidnost, ženatost, vystupování, přistupování) a srovnání s průběhem očekávaným.
(5) Toto šetření je konati v obdobích nejméně pětiletých. Výsledek zkoušení předloží ministerstvo sociální péče Národnímu shromáždění.
Za kterou dobu pojistné se platí.
§ 86.
(1) Pojistné je platiti po dobu, po kterou
a) trvá činnost, podrobená pojištění,
b) pojištěnec nebyl odhlášen (§ 6), ačkoli byla přerušena činnost zakládající pojistnou povinnost.
(2) V případech těchto není však pojistné platiti, nastal-li v osobě pojištěncově pojistný případ.
Kdy a kde jest platiti pojistné.
§ 87.
Pojištěnec jest povinen zaplatiti pojistné 1, § 85, odst. 3.) vždy prvního každého měsíce napřed u příslušné obvodní úřadovny. Vznikla-li pojistná povinnost během měsíce, jest pojistné zaplatiti za celý měsíc, jakmile se pojištěnec přihlásil k pojištění. V případech zasluhujících zvláštního ohledu může pojišťovna povoliti jiné platební lhůty.
Záruky za pojistné.
§ 88.
Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost ručí za pojistné svých veřejných, pokud se týče osobně ručících společníků; společnost s ručením obmezeným za pojistné svých jednatelův.
§ 89.
Manželka (manžel) bydlící s pojištěncem ve společné domácnosti ručí společně a nerozdílně za pojistné, jež se stalo splatným v době společné domácnosti.
§ 90.
Kdo nabyl závodu nebo hospodářství, učí za pojistné, jež měl platiti předchůdce, za dobu nejvýše jednoho roku ode dne nabyti zpět počítáno, a to penízem, jenž mu k tomuto dni byl obvodní úřadovnou jako nedoplatek vykázán. Je-li nových nabyvatelů více, ručí společně a nerozdílně. Nabyl-li někdo pouze části závodu nebo hospodářství, ručí za poměrnou část dlužného pojistného.
§ 91.
Ručení podle práva občanského není tímto ustanovením dotčeno.
§ 92.
Pojistné i s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků daní a dávek veřejných v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím.
Zúrokování pojistného.
§ 93.
(1) Dlužné pojistné (§ 87) třeba zúročiti 5% za rok.
(2) Neprávem přijaté pojistné vrátí pojišťovna se čtyř procentními úroky.
Vymáhání pojistného.
§ 94.
Pojistné i s úroky jest vymáhati exekuci soudní na základě výkazu obvodní úřadovny o nedoplatku pojistného.
Promlčení pojistného.
§ 95.
Právo pojišťovny vymáhati pojistné promlčuje se v šesti letech ode dne splatnosti (§ 87). Podal-li pojištěnec vědomě nesprávné oznámení (§§ 6 a násl.), nebo nepodal-li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, promlčuje se nárok pojišťovny na vyměření pojistného v desíti letech.
§ 96.
Promlčení se přerušuje činem, jenž má za účel vymáhati pojistné, dověděla-li se o tomto činu povinná osoba; mimo to pak pse přerušuje, případně staví podle ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu.
Oddíl druhý.
O hospodářství pojišťovny.
Uložení jmění.
§ 97.
(1) Jmění pojišťovny může býti použito pouze k účelům v tomto zákoně předepsaným nebo připuštěným.
(2) Pokud tento zákon nestanoví ničeho jiného, smí jmění býti ukládáno pouze:
a) v tuzemských cenných papírech, v nichž mohou býti ukládány peníze sirotčí, nebo v zápůjčkách na takové papíry;
b) v investičních zápůjčkách státu, zemím, župám, okresům a obcím anebo v zápůjčkách jimi zaručených, zvláště v zápůjčkách ku zvelebení zemědělství, živností a obchodu;
c) v tuzemských hypotečních zápůjčkách, požívajících sirotčí jistoty;
d) v tuzemských peněžních ústavech, za jejichž veškeré závazky ručí stát, země, župy, okresy nebo obce;
e) v investičních zápůjčkách veřejnoprávním korporacím, které jsou oprávněny ukládati dávky.
(3) Z volného, tj. trvale uložitelného jmění pojišťovny musí býti alespoň 20% uloženo v československých státních papírech a 10% v jiných papírech, které určí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.
(4) Peníze, které nutno míti pohotově pro běžné vydání, mohou býti uloženy u důvěryhodných domácích úvěrních ústavů, zejména zemědělských a živnostenských.
(5) O ukládání jmění bude rozhodovati komise uvedená v § 18, odst. 3.
(6) Pojišťovna vypracuje směrnice pro ukládání jmění, jež vyžadují schválení ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí, zemědělství, průmyslu, obchodu a živností.
§ 98.
(1) Pojišťovna může uložiti nejvýše jednu třetinu z volného jmění v tuzemských nemovitostech, poskytujících výnos, nejsou-li zatíženy nad jednu třetinu tržní ceny, a v hypotečních zápůjčkách.
(2) Při trvalém ukládání volného jmění jest přihlížeti k tomu, aby bylo ukládáno v jednotlivých zemích (župách) a v ukládacích papírech jejich podle poměru pojistného, vybraného v posledním účetním roce obvodními úřadovnami příslušného zemského (župního) obvodu k úhrnnému příjmu na pojištění v tomto účetním roce a v obdobném poměru ve prospěch účelů směřujících ke zvelebení zemědělství a živností.
§ 99.
Ministr sociální péče v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství může případ od případu povoliti, aby nejvýše jedna čtvrtina volného jmění pojišťovny byla uložena i jiným způsobem, zejména k podpoře bytové péče a k vybudování sociálních a hospodářských zařízení, věnovaných výlučně nebo převážně pojištěncům.
§ 100.
Část volného jmění pojišťovny může dále se schválením ministra sociální péče býti upotřebena k tomu, aby vedle léčebné péče ve smyslu § 84 byla v souhlase s ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy prováděna nebo podporována všeobecná i zvláštní opatření, směřující k odvráceni předčasné invalidity pojištěncův a jejich rodinných příslušníků, k potírání lidových chorob (tuberkulosy, nervosy, pohlavních nemocí, alkoholismu, rakoviny a pod.) nebo k povznesení zdravotního stavu pojištěncův a jejich rodinných příslušníků. Schválení toto může býti uděleno též pro paušální obnosy, jež nejvýše těmto účelům mohou býti ročně věnovány.
§ 101.
Jmění pojišťovny musí býti ukládáno alespoň tak, aby střední výnos odpovídal úrokové míře, jíž bylo použito za početní podklad tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ.
O ŘÍZENÍ A SOUDNICTVÍ POJIŠŤOVACÍM.
Ohlašování nárokův.
§ 102:
Nároky na pojistné dávky podle tohoto zákona jest přihlásiti u příslušné obvodní úřadovny, která provede potřebné šetření a předloží žádost se svým dobrým zdáním a doklady pojišťovně; tato o žádosti rozhodne v komisi uvedené v § 18, odst. 3.