Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.

o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ.

USTANOVENÍ VšEOBECNÁ.

Oddíl první.

O rozsahu pojištění a o pojištěncích.

Obsah zákona.

§ 1.

Tímto zákonem jest upraveno pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.

Kdo jest podroben pojištění.

§ 2.

(1) Pojištěním povinna jest každá fysická osoba, jež v republice Československé na vlastní účet provozuje podnik výdělečný, podrobený všeobecné dani výdělkové (zárobkové) nebo jinaké zaměstnání podrobené této dani nebo používá zemědělským zpracováním půdy, podléhající dani pozemkové, po případě na jejíž účet jest taková činnost vykonávána, pokud se tak neděje jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně.

(2) Pojištěním povinni jsou dále občané, vykonávající zákonitou presenční službu podle §§ 17 a 61 posl. odst. obranného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., byli-li již dříve povinně pojištěni aneb započnou-li činnost povinně pojištěnou v šesti měsících po návratu z presenční služby (§ 132).

§ 3.

(1) Provozuje-li se výdělečná činnost uvedená v § 2 veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností, jsou pojištěním povinni veřejní společníci, pokud se týče společníci osobně ručící; u společnosti s ručením obmezeným jsou pojištěním povinni její jednatelé, nejsou-li povinni pojištěním podle tohoto zákona z jiného důvodu.

(2) Je-li v některé společnosti více takových osob, jest pojištěním povinen pouze přednosta domácnosti, jde-li o manžely, sourozence nebo osoby spřízněné v přímé linii vůbec nebo sešvagřené až do druhého stupně a žijí-li tyto osoby ve společné domácnosti.

Kdo je vyloučen z pojištění.

§ 4.

Z pojistné povinnosti jest vyloučen:

a) kdo nemá bydliště v obvodě republiky Československé;

b) kdo nedokonal 18. roku svého věku, dále kdo dokonal nebo překročil 60. rok svého věku v době, kdy ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti, anebo kdo teprve po dokonaném 60. roce by se stal pojištěním povinným podle §§ 2 a 3, ačli převodem podle §§ 122-124 a příslušným započtením příspěvkové doby vstupní věk nebyl snížen pod 60. rok;

c) manželka pojištěncova,

d) osoby s pojištěncem spřízněné v přímé linii vůbec nebo sešvagřené až do druhého stupně a sourozenci pojištěncovi, kteří žijí s pojištěncem ve společné domácnosti,

e) kdo používá půdy jako výměnku, nepřesahuje-li tento výměnek rozsahu v místě obvyklého,

f) kdo požívá důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona nebo jiného zákona sociálně pojišťovacího, nevzdá-li se důchodu,

g) kdo je podroben pojištění pro případ invalidity a stáří podle jiných zákonů sociálně pojišťovacích, leč by činnost uvedená v §§ 2 nebo 3 byla jeho hlavním zaměstnáním,

h) osoby, uvedené v §u 6 písm. a) zákona, ze dne 9. října 1924, č., 221 Sb. z. a n: o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Kdy pojištění vzniká a kdy zaniká.

§ 5.

(1) Pojistná povinnost počíná dnem, kdy bylo započato s činností uvedenou v §§ 2 a 3.

(2) Pojištění sama však počíná teprve ode dne, kdy přihláška k pojištění osoby povinně pojištěné došla obvodní úřadovny (§ 20), nebo kdy byla doporučeně podána na poštu. Období nejvýše jednoroční činnosti, která by podléhala pojistné povinnosti před tímto dnem, jest započítati jenom, když .za ně bylo zaplaceno pojistné. K dodatečné přihlášce nebude však přihlíženo, nastal-li pojistný případ dříve, nežli byla podána.

(3) Pojistná povinnost zaniká, přestala-li pojištěná osoba provozovati na svůj účet výdělečnou činnost uvedenou v §§ 2 a 3, nebo nastala-li okolnost vylučující ji z pojistné povinnosti podle § 4 písma a, c-h, nebo nastal-li pojistný případ (§§ 53 nsl.). Ustanovení § 86 není však dotčeno.

Oddíl druhý.

O přihláškách, odhláškách a oznámeních.

§ 6.

(1) Kdo jest podroben pojištění podle tohoto zákona, jest povinen přihlásiti se do jednoho měsíce ode dne vzniku pojistné povinnosti u obvodní úřadovny a odhlásiti se opět do jednoho měsíce ode dne, kdy zanikla pojistná povinnost.

(2) Má-li některá osoba podniky anebo zpracovává-li půdu v obvodu několika obvodních úřadoven, jest příslušná obvodní úřadovna, u níž pojištěná osoba měla býti dříve přihlášena; bylo-li s činnostmi podrobenými pojištění započato současně, jest příslušná obvodní úřadovna, v jejímž obvodě pojištěná osoba má řádné bydliště.

(3) Provozuje-li pojištěnec zaměstnání, podrobené všeobecné dani výdělkové (zárobkové) a současně používá půdy zemědělským zpracováním, určí obvodní úřadovna, kterou z těchto činností jest považovati za hlavní činnost pojištěncovu podle toho, ze které z nich plyne mu větší příjem v době, kdy počaly býti obě činnosti současně vykonávány. Změní-li se později v tomto směru příjmové poměry pojištěncovy, může pojištěnec vyžadovati změnu rozhodnutí obvodní úřadovny.

§ 7.

Za osoby pojištěním povinné, které nejsou svéprávné, podej přihlášku, a odhlášku jejich zákonný zástupce.

§ 8.

(1) Přihláška obsahujž zejména jméno a příjmení pojištěncovo, den a místo narození, domovskou obec a bydliště jeho, způsob jeho samostatně výdělečné činnosti (všechna zaměstnání), označení, které zaměstnáni pojištěnec pokládá za hlavní a den, kdy bylo s ní započato, s případným uvedením živnostenského listu nebo koncese.

(2) Odhláška obsahujž udání potřebné k tomu, aby byla zjištěna totožnost odhlašované osoby, dále udání o dni a příčině zániku pojistné povinnosti.

§ 9.

Kdo včas nepodal přihlášky, jest povinen zaplatiti pojišťovně peníz, rovnající se dlužnému pojistnému i s úroky z prodlení (§ 93). Ze zaplacení toho neplyne však ani zvýšení důchodu podle § 55 odst. 3., ani zkrácení čekací doby (§ 52); ustanovení § 5, odst. 2. zůstává však nedotčeno.

§ 10.

Důchodce jest povinen oznámiti úřadovně v osmi dnech změnu bydliště, jakož i změnu o poměrech směrodatných pro vyměření důchodu nebo vyplácení jeho. Důchodce ručí i důchodem za škodu, jež vznikne pojišťovně upomenutím této povinnosti.

ČÁST DRUHÁ.

O ORGANISACI POJIŠTĚNÍ.

Oddíl první.

Pojišťovna osob samostatných a její orgány.

Pojišťovna osob samostatných.

§ 11.

Pojištění podle tohoto zákona provádí Pojišťovna osob samostatných se sídlem v Praze.

(2) Pojišťovna jest právnickou osobou, může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, může žalovati a býti žalována.

Orgány její.

§ 12.

Orgány pojišťovny jsou:

a) výbor,

b) představenstvo,

c) ředitelství,

d) obvodní úřadovny.

Výbor.

§ 13.

Výbor pojišťovny skládá se z předsedy a 40 členův.

§ 14.

(1) Předsedu pojišťovny jmenuje president republiky vždy na dobu čtyř let bez újmy ustanovení § 49. Předseda, jímž může býti toliko státní občan československé republiky, musí bydleti v Praze.

(2) Práva a povinnosti předsedy určuje blíže jednací řád.

(3) Předseda zejména svolává schůze výboru a představenstva pojišťovny a předsedá jim. Hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.

(4) Má-li předseda za to, že usnesení výboru nebo představenstva jest v rozporu s platnými předpisy, jest oprávněn a povinen předložiti usnesení to k rozhodnutí ministerstvu sociální péče a zdržeti výkon až do tohoto rozhodnutí.

(5) Výbor pojišťovny může vyměřiti předsedovi stálý plat, místo platů presenčních (§ 15, odst. 5.).

(6) President republiky jmenuje dále ze členů výboru tři náměstky předsedy, a to jednoho z pojištěnců ze řad živností, průmyslu a obchodu a svobodných povolání, jednoho z řad zemědělských a jednoho ze skupiny odborníků; při zaneprázdnění předsedy přechází jeho funkce na jednoho z náměstků; ten však hlasuje. Při rovnosti hlasů je považovati návrh za zamítnutý.

§ 15.

(1) Ze 40 členů výboru Pojišťovny osob samostatných náleží 24 skupině pojištěnců, a 16 skupině odborníkův členem výboru pojišťovny může býti toliko státní občan Československé republiky.

(2) Členové výboru ze skupiny pojištěnců jsou voleni na dobu čtyř let (§ 45). Zvolení zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci pravoplatně zvolení.

(3) čtený výboru patřící do skupiny odborníků jmenuje vláda z odborníků v otázkách sociálního pojištění, vyslechnuvši zájmové organisace pojištěncův, rovněž na dobu čtyř let.

(4) Ministr sociální péče zbaví funkce voleného člena výboru, jenž přestal býti a není šest měsíců pojištěn.

(5) Funkcionáři pojišťovny spravují své úřady jako úřady čestné, majíce pouze nárok na náhradu hotových výloh a na platy presenční.

§ 16.

(1) Výboru jest vyhrazeno:

a) voliti členy představenstva a jejich náhradníky, jmenovati členy ředitelství, vydati pro ně instrukce a služební řád pro úředníky a zřízence;

b) usnášeti se o rozpočtu pojišťovny;

c) usnášeti se o výroční zprávě představenstva a o propuštění představenstva z odpovědnosti;

d) stanoviti náhradu a odměny za zvláštní výkony pro funkcionáře pojišťovny, vyměřiti předsedovi stálý plat místo plat °u presenčních;

e) usnášeti se o tom, má-li býti nabyto nemovitostí, mají-li nemovitosti býti zatíženy nebo zcizeny mimo nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním k odvracení škody. Převyšuje-li částka, za kterou má býti nemovitosti nabyto, nebo kterou mají býti nemovitosti zatíženy, nebo za: kterou mají býti zcizeny, obnos jednoho milionu Kč, jest k tomu třeba souhlasu ministra sociální péče a ministra financí. Nařízením může býti stanoveno, do jaké výše může výbor i mimo tyto případy usnášeti se o nabytí, zcizování a zatěžování nemovitostí;

f) usnášeti se o změnách jednacího řádu;

g) usnášeti se o vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva z jejich úřadování;

h) usnášeti se o předmětech, jež mu předluží k rozhodnutí představenstvo.

(2) Výbor svolává se podle potřeby, uspoř však dvakráte do roka. Výbor musí býti svolán nejpozději do jednoho měsíce, usneslo-li se na tom představenstvo neb žádá-li za svolání alespoň jedna pětina členů výboru, udávajíc důvody.

(3) Výbor jest schopen se usnášeti, je-li mimo předsedajícího přítomna alespoň polovice členův. Výbor usnáší se prostou většinou; k usnesení o změnách jednacího řádu je třeba dvoutřetinové většiny přítomných členů.

(4) Bližší ustanovení o způsobu svolání a jednáni výboru obsahuje jednací řád.

Představenstvo.

§ 17.

(1) Představenstvo pojišťovny skládá se z předsedy pojišťovny a 10 členů, z nichž 6 jest voleno volenými členy výboru podle zásady poměrnosti, při čemž sdružování je přípustno, čtyři pak jsou jmenováni vládou ze skupiny odborníků. Za každého člena jest zároveň zvoliti (jmenovati) náhradníka.

(2) Představenstvo zastupuje a spravuje pojišťovnu ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo jednacím řádem výslovně vyhrazeny jiným jejím orgánům.

Úředníci a ředitelství.

§ 18.

(1) Výkonným orgánem správy pojišťovny jest ředitelství, jehož členy přijímá a propouští výbor se souhlasem ministra sociální péče.

(2) Ředitelství usnáší se většinou hlasů o všech důležitějších otázkách běžné agendy, zejména o návrzích pro představenstvo a výbor; nedocílí-li se většiny, rozhodne předseda pojišťovny, jenž může zúčastniti se schůzí ředitelství a v nich předsedati. Působnost ředitelství a jednotlivých jeho členů upravuje blíže instrukce, již vydá výbor.

(3) Ostatní zaměstnance pojišťovny přijímá a propouští komise, do níž vysílají jednak členové představenstva náležející ke skupině živností, obchodu a průmyslu a svobodných povolání, jednak členové náležející ke skupině zemědělské po dvou členech a členové jmenovaní dva členy. Tyto členy volí každá skupina většinou hlasů ze sebe.

(4) Právní postavení úředníků a zřízenců pojišťovny, podmínky jejich přijetí a propuštění jakož i služební a zaopatřovací požitky budou upraveny služebním řádem, jejž vypracuje výbor pojišťovny, vyslechnuv organisace zaměstnanců sociálně-pojišťovacích ústavů. Tento řád podléhá schválení ministra sociální péče a ministra financí.

(5) Úředníky pojišťovny mohou býti pouze státní občané Československé republiky; předseda pojišťovny vezme je ve slib, že budou zachovávati zákony a jiné předpisy a že budou poctivě a svědomitě plniti převzaté povinnosti.

(6) Úředníci pojišťovny mají ve své úřední činnosti povinnosti úředníků veřejných, stanovené v zákoně trestním, požívají však také ochrany jako úředníci veřejní.

(7) Členové ředitelství zúčastní se schůzí představenstva a výboru pojišťovny s hlasem poradním, nejde-li o věci, jež se týkají jejich osob nebo osob spřízněných s nimi v linii přímé vůbec, pobočné a sešvagřené až do druhého stupně.

Jednací řád.

§ 19.

(1) Představenstvo vypracuje pro pojišťovnu jednací řád, jejž může výbor podle potřeby změniti. Aby řád nebo jeho změna nabyly platnosti, jest třeba, aby byly schváleny ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a ministerstvem zemědělství.

(2) Jednací řád obsahujž zejména ustanovení:

a) o právech a povinnostech předsedy pojišťovny, jakož i o tom, kdy funkce předsedova přechází na náměstka,

b) o způsobu svolání a jednání výboru,

c) o zastoupení pojišťovny na venek a formě aktů právně závazných,

d) o tom, kterak se sestavuje a zkouší roční účet a kterak se uveřejňuje,

e) o formě vyhlášek pojišťovny.

Oddíl druhý.

Obvodní úřadovny.

§ 20.

Vládním nařízením se stanoví, ve kterých místech a pro které obvody zřídí pojišťovna osob samostatných obvodní úřadovny, jež budou zprostředkovati mezi pojišťovnou a pojištěnci. Jejich činnost určí a upraví pojišťovna jednacím řádem, jejž pro rdě vydá.

§ 21.

(1) U každé obvodní úřadovny bude zřízen výbor.

(2) Výbor se skládá z 10 členů, z nichž šest jest voleno pojištěnci, čtyři pak jmenováni přednostou politického úřadu I. stolice, v jehož obvodě je sídlo obvodní úřadovny, který vyslechne zájmové organisace pojištěnců, na dobu 4 let. Zvolení (jmenovaní) zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci právoplatně zvolení (jmenovaní).

(3) Politický úřad I. stolice, v jehož obvodě jest sídlo úřadovny, zbaví funkce voleného člena výboru, jenž přestal býti a není již 6 měsíců pojištěn.

(4) Členové výboru spravují své úřady jako úřady čestné, majíce pouze nárok na náhradu hotových výloh.

§ 22.

(1) Volení členové výboru zvolí ze sebe nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů předsedu a jeho náměstka na 4 roky. Neobdržel-li při první volbě nikdo většiny, je konati užší volbu mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Soustředí-li se při tom na každého z nich stejný počet hlasů, rozhoduje los.

(2) Byl-li zvolen předseda ze skupiny pojištěnců podrobených dani výdělkové, je zvoliti jeho náměstka ze skupiny pojištěnců podléhajících dani pozemkové. Obdobná zásada platí v případě opačném.

(3) Ustanovení § 16. odst. 3 jest užíti obdobně na výbor obvodní úřadovny.

§ 23.

Výboru obvodní úřadovny jest vyhrazeno:

a) voliti členy výboru pojišťovny (§ 15, odst. 2);

b) podávati posudek pojišťovně o výdělečných poměrech osob uplatňujících nárok na důchod invalidní (§ 53), starobní (§ 56) a vdovský (§ 58);

c) podávati posudek o nejúčelnějším vymáhání pojistného (§ 94);

d) podávati návrhy pojišťovně na ukládání jmění určeného podle § 98, odst. 2 k uložení v jednotlivých územních obvodech.

Oddíl třetí.

Volby.

Volby výboru obvodní úřadovny.

§ 24.

Členové výboru obvodní úřadovny jsou voleni podle ustanovení obsažených v tomto oddíle.

§ 25.

(1) Volební právo mají povinně pojištěné osoby, jež prvního dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) byly přihlášeny u obvodní úřadovny, pokud jsou starší dvaceti let anebo dokonají v roce volby dvacátý rok svého věku.

(2) Z volebního práva je vyloučen:

a) kdo pravoplatným rozsudkem trestního soudu byl odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení byla vyslovena ztráta volebního práva do obcí, pokud ztráta tohoto volebního práva nepominula (§ 3 řádu volení v obcích);

b) kdo zůstal dlužen pojistné aspoň za jeden rok od rozhodného dne zpět počítajíc.

(3) Volitelný je státní občan republiky československé, který v tlen volby překročil dvacátýšestý rok svého věku, jest aspoň půl roku před rozhodným dnem nepřetržitě pojištěn a není výslovně vyloučen z volebního práva (odst. 2) nebo z volitelnosti.

(4) Z volitelnosti jest vyloučen:

a) kdo pravoplatným výrokem soudním byl zbaven práva volně nakládati se svým majetkem,

b) kdo upadl v konkurs, pokud trvá řízení konkursní, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené,

c) kdo byl odsouzen proto, že docílil pojistné dávky simulací (§ 138, písm. d) po dobu jednoho roku ode dne ukončení trestu.

§ 26.

(1) Volba koná se v neděli.

(2) Volbu vyhlásí výbor obvodní úřadovny vyhláškou, kterou jest uveřejniti v úředním listě politického úřadu druhé stolice a v případných úředních listech politických úřadů prvé stolice, které jsou v obvodu úřadovny, a vyvěsiti na obecním úřadě sídla pojišťovny, jakož i na veřejně přístupných místech v úředních místnostech úřadovny.

(3) Den, kdy byla vyhláška uveřejněna v úředním listě politického úřadu druhé stolice, považuje se za den vypsání voleb.

(4) Výbor obvodní úřadovny jest povinen oznámiti konání voleb příslušnému politickému úřadu I. stolice (§ 21).

(5) Nevyhlásí-li výbor volby aspoň jeden měsíc dříve, nežli uplyne volební období (§ 21, odst. 2.), ani když byl příslušným politickým úřadem první stolice k tomu vyzván, vyhlásí ji tento úřad.

§ 27.

Ve vyhlášce jest oznámiti

1. kde a clo kdy jest navrhovati členy volební komise,

2. kde budou vyloženy seznamy voličův a kdy jest možno do nich nahlédnouti,

3. do kdy jest možno podati námitky proti vyloženým seznamům,

4. do kdy budou rozeslány volební legitimace a hlasovací lístky,

5. do kdy a kde jest odevzdati kandidátní listiny a jaké jsou náležitosti kandidátních listin,

6. kdy a kde se bude voliti,

7. do kdy jest oznámiti, že kandidátní listiny jsou sdružovány.

§ 28.

(1) Volbu řídí volební komise, která se zřídí v sídle úřadovny. Skládá se z předsedy výboru obvodní úřadovny nebo jeho náměstka jako předsedy a z přísedících, jež jmenuje příslušný politický úřad první stolice z voličů úřadovny (§ 25, odst. 1. a 2.), přihlížeje k tomu, aby byla ve volební komisi rovnoměrně zastoupena všechna sdružení, jež prohlásí, že se zúčastní voleb. Při určování osob je dbáti návrhů těch sdružení; návrhy je podati příslušnému politickému úřadu první stolice do osmi dnů po vyhlášení voleb. Za každého člena je podle týchž zásad jmenovati náhradníka. Z rozhodnutí politického úřadu I. stolice není samostatného opravného prostředku.

(2) Volební komise usnáší se platně za přítomnosti většiny členů nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, jenž jinak nehlasuje.

§ 29.

(1) Volební místnost musí býti v každé obci, v níž má řádné bydliště aspoň sto pojištěncův oprávněných k volbě, nebo v jedné ze skupiny obcí sdružených k tomu cíli.

(2) Pro volební místnost určí volební komise zvláštní místní výbor, přihlížejíc k zásadám §u 28, odst. 1.

§ 30.

(1) Obvodní úřadovna vyhotoví voličský seznam, do něhož zapíše všechny pojištěnce, mající volební právo podle bydliště jejich a vyloží potom seznam po dobu osmi dnů v každé obci, ve které bude zřízena volební místnost (§ 29). Voliče jest označiti pořadovými čísly arabskými.

(2) Voličské seznamy buďtež přístupny k nahlédnutí aspoň po osm hodin denně, a to v sobotu i v hodinách poledních, v neděli od 8. do 16. hod.

(3) Do seznamu má každý; pojištěnec právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva.

(4) Proti obsahu voličského seznamu je pojištěnci možno podati námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. u volební komise; buď proto, že pojištěnec k volbě oprávněný nebyl do seznamu zapsán, anebo že jest nesprávně označen, anebo že někdo byl neoprávněně do seznamu zapsán. Tomuto jest námitku ihned oznámiti s tím, že může ve třech dnech podati volební komisi vyjádření o ní.

(5) O námitkách rozhodne volební komise a vyrozumí zúčastněné osoby. Stížnost do jejího rozhodnutí jest přípustna pouze ve spojení s námitkami podle § 43.

(6) Opis opravených seznamů voličských jest odevzdati politickému úřadu první stolice, uvedenému v § 26.

§ 31.

(1) Aspoň 15 dní přede dnem volby obvodní úřadovna zašle všem pojištěncům, kteří jsou zapsáni v opravených seznamech voličských, volební legitimace a hlasovací lístky na potvrzení do bytu. Zasláni poštou děje se bezplatně.

(2) Legitimace obsahujž pořadové česlo a jméno voličovo, den a hodinu volby a mastnost volební a podstatná ustanoveni o způsobu hlasování a o právních předpisech trestních. Legitimace jest o-patřiti razítkem úřadovny.

(3) Za ztracenou nebo poškozenou legitimaci jest vydati voliči na průkaz, osvědčující jeho totožnost, jinou legitimaci označenou jako duplikát. Totéž platí o hlasovacím lístku.

(4) Hlasovací lístky jest opatřiti razítkem úřadovny na témže místě; hlasovací lístky musí býti stejné velikostí a stejné barvy, musí býti tištěny stejným písmem a nesmí míti odlišných značek nebo znamení.

(5) Legitimace, které nebyla možno doručiti, odevzdá přednosta úřadovny za vlastní odpovědnosti volební komisi (místnímu výboru).

§ 32.

Volí se osobním odevzdáním hlasů podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin.

§ 33.

(1) Kandidátní listinu musí podepsati aspoň sto voličů. Volič, jenž podepsal více kandidátních listin, nepočítá se na žádné z nich.

(2) Osoby, uvedené v kandidátní listině, jest označiti pořadovými čísly.

(3) Kandidátní listiny jest odevzdati předsedovi volební komise nejpozději patnáct dní přede dnem volby. Současně je jmenovati zmocněnce navrhovatelův a jeho náhradníka. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný volič za zmocněnce, a volič podepsaný na druhém místě za jeho náhradníka.

(4) Zmocněnci navrhovatelův mohou podati volební komisi nejpozději tři dny přede dnem volby společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují. To má za následek, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku.

§ 34.

(1) Volební komise zkoumá, zdali kandidátní listina jest správně podána, zdali osoby kandidované jsou volitelny (§ 25, odst. 3.) a zdali táž osoba není uvedena na několika listinách; výsledek prozkoumání oznámí zmocněnci. Tento jest povinen, odstraniti vady v listině shledané nejpozději do osmi dnů přede dnem volby. Zůstane-li i potom táž osoba uvedena na několika kandidátních listinách, ponechá ji volební komise pouze na listině, pro kterou se osoba ta prohlásí. Nestane-li se tak v dané lhůtě, škrtne ji volební komise ze všech listin.

(2) Volební komise označí kandidátní listiny čísly pořadovými.

§ 35.

Nebyla-li podána včas (§ 33, odst. 3) žádná kandidátní listina, sestaví ji volební komise. Neučiní-li tak do týdne přede dnem volby, jmenuje pojišťovna členy výboru obvodní úřadovny.

§ 36.

(1) Byla-li podána jenom jedna kandidátní listina, volba se nekoná. Volební komise prohlásí za zvolené osoby, uvedené v kandidátní listině na předních místech; další osoby jest prohlásiti za zvolené náhradníky.

(2) Obsahují-li předložené kandidátní listiny dohromady nejvýše tolik jmen, kolik jest voliti členů výboru, prohlásí je komise za zvoleny, aniž se volba koná. To nastane také, obsahují-li jich méně; v tom případě zvolení zvolí chybící členy výboru většinou hlasů. Totéž platí o náhradnících.

(3) Je-li nutno voliti, volební komise dá vyvěsiti všechny kandidátní listiny v sídle obvodní úřadovny a na veřejně přístupných místech jejich úředních místností a zašle je do všech obcí v obvodu úřadovny se žádostí, aby tam byly vyvěšeny.

§ 37.

Politický úřad první stolice (§ 26) má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dozíral nad správným prováděním volby.

§ 38.

(1) Při hlasování volič odevzdá legitimaci místnímu výboru, který zjistí, zda volič je zapsán v seznamu voličském. V kladném případě vydá voličovi úřední neprůhlednou obálku; obálky musí býti stejné. Volič vloží do obálky hlasovací lístek, ve kterém označil pořadovým číslem anebo jiným vhodným způsobem kandidátní listinu, pro niž hlasuje. Poté volič sám vloží obálku do volebního osudí.

(2) Neplatné jsou hlasy:

1. nejsou-li na úředně vydaném hlasovacím lístku,

2. je-li v obálce více hlasovacích lístku,

3. je-li na hlasovacím lístku vyznačeno více kandidátních listin,

4. je-li hlasovací lístek vůbec nevyplněný nebo nelze-li z označení voličova bezpečně zjistiti, pro kterou kandidátní listinu hlasuje.

§ 39.

Místní výbor (§ 29, odst. 2.) zjistí počet odevzdaných voličských legitimací a hlasovacích lístků a odevzdá volební komisi legitimace, dílčí seznam voličův a hlasovací lístky v zapečetěném obalu spolu se stručným zápisem o průběhu voleb a jinými listinami o volbách.

§ 40.

(1) Volební komise zjistí počet hlasův odevzdaných pro jednotlivé kandidátní listiny určí počet mandátů na ně připadajících takto:

(2) Součet všech platných hlasů dělí se počtem členů výboru, zvětšeným o jeden; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

(3) Volebním číslem dělí se počet hlasův odevzdaných pro každou kandidátní listinu; volební komise přikáže každému sdruženi tolik členů výboru, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných.

(4) Nebyli-lli takto zvoleni všichni členové výboru, přidělí se zbývající mandáty postupně sdružením, pro něž vyšel největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více listin sobě rovny, přikáže se mandát listině, která dosáhla většího počat hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los. Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy.

(5) Podle týchž zásad rozvrhne volební komise mandáty mezi listiny sdružené.

§ 41.

(1) Mandáty připadající na kandidátní listinu přidělí se osobám na ní vyznačeným podle pořadu.

(2) Nezvolení kandidáti, uvedení na listině, jsou náhradníky a postupují pořadem na místo člena výboru téže listiny.

(3) Má-li některá listina méně jmen, nežli na ni připadá členů výboru, doplní ji zvolení členové této listiny, označíce ostatní členy výboru a náhradníky většinou hlasův.

(4) Když listina náhradníků toho kterého volebního sdružení byla vyčerpána tím, že náhradníci buď postoupili na místo trvale odpadnuvších členů výboru nebo odpadli, zvolí poslední členové výboru dotyčného sdružení potřebný počet náhradníků většinou hlasův.

§ 42.

Komise zapíše do volebního zápisu usnesení a všechny okolnosti, důležité pro provedeni volby. Zápis podepíši všichni členové komise.

§ 43.

(1) Komise vyhlásí výsledek volby vyhláškou, kterou jest uveřejniti v úředním listě politického úřadu druhé stolice a v případných úředních listech politických úřadů prvé stolice v obvodu úřadovny, a vyvěsiti na veřejně přístupných místech v úředních místnostech úřadovny.

2) Námitky do voleb jest podati příslušnému politickému úřadu I. stolice do 15 dnů po vyhlášení výsledku v úředním listě politického úřadu II. stolice. Námitky musí býti podepsány aspoň padesáti voliči.. Z rozhodnutí politického úřadu první stolice jest možno stěžovati si k politickému úřadu druhé stolice, jenž rozhodne s platností konečnou.

§ 44.

Podrobnosti volebního řízení budou upraveny vládním nařízením.

Volby výboru Pojišťovny osob samostatných.

§ 45.

(1) Volení členové výborů obvodních úřadoven volí členy výboru Pojišťovny osob samostatných ze skupiny pojištěnců.

(2) O volbách členů výboru pojišťovny a jejich náhradníků platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3. a 4., §§ 26-28, 33-37, 38 odst. 2., 40-44 s těmito úchylkami:

a) funkce politického úřadu první i druhé stolice vykonává ministerstvo vnitra;

b) funkce volební komise vykonává ústřední volební komise;

c) hlasovací lístky jest zaslati ústřední volební komisi poštou;

d) výbor obvodní úřadovny má tolik hlasů, za kolik pojištěnců dotyčná úřadovna odvedla pojistné ke dni 31. prosince roku předcházejícího volbu; volí-li se (zejména v případě § 49 odst. 2.) dříve, nežli obvodní úřadovna mohla odvésti pojistné k tomu dni, jest rozhodným počet pojištěnců, za něž bylo zaplaceno pojistné naposledy. Jednotlivý volící člen výboru pak má jednu šestinu hlasů připadajících na obvodní úřadovnu, při čemž se počet zaokrouhluje na číslici šesti dělitelnou nejblíže nižší a ke zlomkům se nepřihlíží;

e) pojišťovna zašle šest hlasovacích lístků obvodní úřadovně a označí na každém, kolik hlasů připadá na každý lístek. Předseda výbor u obvodní úřadovny je za vlastní odpovědnosti povinen doručiti po hlasovacím lístku členům výboru úřadovny oprávněným k volbě;

f) kandidátní listiny uveřejní pojišťovna v Úředním listě republiky Československé aspoň 15 dní před volbou a zašle každé obvodní úřadovně po šesti výtiscích;

g) v případě druhé věty § 35 jmenuje vláda výbor pojišťovny, přihlížejíc k zásadám, uvedeným v odst. 1. tohoto paragrafu a v§15.

Oddíl čtvrtý.

Dozor nad pojišťovnou osob samostatných

§ 46.

(1) Pojišťovna osob samostatných podléhá dozoru státní správy, jejž vykonává ministr sociální péče, a to pokud jde o otázku nákladu a jeho úhrady a případu uvedeného v § 16, odst. 1. písm. e) druhá věta, v dohodě s ministrem financi. Dozor tento se omezuje na dohled na to, aby byla zachovávána ustanovení zákona. nařízení a jednacího řádu.

(2) Početní podklady a pojistně matematické zásady, podle nichž pojišťovna provádí výpočty potřebné podle ustanovení tohoto zákona a podle nichž se zkouší finanční rovnováha (pojistně-matematická bilance), mohou býti měněny pouze se schválením ministerstva sociální péče.

§ 47.

(1) Ministr sociální péče jakož i ministr financi jest oprávněn vyžadovati, aby jemu nebo orgánům jím jmenovaným byly pojišťovnou předloženy knihy, listiny, zápisy a doklady a aby mra byla dána vysvětlení, potřebná k provádění státního dozoru.

(2) Ministr sociální péče může vyžadovati, aby orgány pojišťovny byly svolány ke schůzím a může je sám svolati, nebylo-li jeho vyzvání vyhověno. Tyto schůze může ministr sociální péče říditi svým zástupcem.

(3) Zdráhá-li se orgán pojišťovny vykonávati své povinnosti, může je vykonávati ministr sociální péče svým zástupcem na útraty pojišťovny.

§ 48.

(1) Pojišťovna je povinna předložiti ministru sociální péče, financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství za každý kalendářní rok zprávu a statistické výkazy o svém hospodaření, o vývoji ústavu a o stavu jmění a způsobu jeho uložení.

(2) Ministr sociální péče je povinen předložiti tyto výkazy a zprávy Národnímu shromáždění.

§ 49.

(1) Vláda může rozpustiti výbor nebo představenstvo pojišťovny, nedbá-li tento orgán ve svých usneseních opětovně ustanovení zákona, nařízení a jednacího řádu, nebo vzpírá-li se příkazům směřujícím k provádění státního dozoru, a přenésti správu a zastupování pojišťovny na komisi, kterou jmenuje vláda. Tato komise spravuje a zastupuje pojišťovnu až do doby, kdy se ustaví orgán, vzešlý z nových voleb. Předsedou této komise jest předseda pojišťovny, neustanoví-li president republiky něco jiného (§ 14).

(2) Komise musí opatřiti, aby nové volby mohly býti provedeny v šesti měsících ode dne, kdy rozhodnutí o rozpuštění nabylo právní moci.

Oddíl pátý.

O sdruženích pojišťoven.

§ 50.

Pojišťovna osob samostatných může se spojiti s jinými sociálně-pojišťovacími ústavy k určitým úkonům, jež jsou jim uloženy zákonem.

ČÁST TŘETÍ.

O POJISTNÝCH DÁVKÁCH.

Všeobecné.

§ 51.

Pojišťovna osob samostatných jest povinna poskytovati:

a) důchod invalidní a starobní;

b) příplatky vychovávací k těmto důchodům,

c) důchod vdovský a vdovecký;

d) důchod sirotčí;

e) odbytné.

Doba čekací.

§ 52.

K nabytí nároků na dávky uvedené v § 51 je potřebí,

a) aby byly splněny podmínky stanovené pro nápad příslušné dávky;

b) aby u dávek vyjmenovaných v bodech a) až d) a u odbytného v případě § 65, odst. 2., uplynula dále lhůta čekací, to jest 36 měsíců, za něž bylo zaplaceno pojistné (příspěvkové měsíce). Z nich musí spadati alespoň tři měsíce do povinného pojištění posledních dvou let před nápadem dávky. Vykazuje-li pojištěnec vedle měsíců povinného pojištění též příspěvkové měsíce pojištění dobrovolného, počítají se vždy dva měsíce dobrovolného pojištění za jeden měsíc povinného pojištění.

Důchod invalidní.

§ 53.

(1) Nárok na důchod invalidní má pojištěnec, je-li invalidním.

(2) Za invalidního podle tohoto zákona se považuje, kdo pro trvalou nemoc, která pravděpodobně nebude vyléčena před uplynutím jednoho roku, nebo pro jiné vady tělesné nebo duševní, nepřivoděné úmyslně, jest neschopen výdělku v povolání naposledy pojištěném podle tohoto zákona a klesl-li následkem toho výnos z jeho osobní činnosti v podniku nebo zaměstnání uvedeném v § 2, odst. 1., pod polovinu průměrného výdělku posledních tří let.

§ 54.

(1) Požitek důchodu invalidního počíná dnem, kdy byly splněny podmínky, uvedené v předešlém paragrafu. Nelze-li zjistiti, kdy nastala invalidita, považuje se za den počátku invalidity den, kterého došla obvodní úřadovny žádost za důchod invalidní.

(2) Požitek invalidního důchodu zaniká smrtí oprávněné osoby nebo takovým zlepšením jejího stavu zdravotního, že již nelze mluviti o invaliditě, nebo vzestupem výnosu nad hranici uvedenou v předešlém paragrafu nebo vzdáním se podle § 4, písm. f).

§ 55.

(1) Důchod invalidní skládá se z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí ročně 500 Kč.

(3) částky zvyšovací vyměří se 320 Kč za každý příspěvkový měsíc.

(4) Dojde-li ke snížení pojistného ve smyslu § 85, odst. V., upraví vládní nařízení dávky podle pojistně-matematických podkladů Pojišťovny osob samostatných.

Důchod starobní.

§ 56.

(1) Důchod invalidní přísluší pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako důchod starobní, dokonal-li pojištěnec šedesátý pátý rok věku svého.

(2) Požitek důchodu starobního počíná dnem dosažení 65. noku a končí vzdáním se podle § 4 písm. f) nebo úmrtím oprávněné osoby.

Příplatky na děti k důchodu invalidnímu a starobnímu.

§ 57.

(1) Má-li osoba požívající důchodu invalidního nebo starobního dítě nebo děti mladší sedmnácti let (§ 78, odst. 1. písm. b), zvětšuje se její důchod po dobu, po kterou o ně pečuje, o příplatek, jenž činí za každé dítě jednu desetinu důchodu.

(2) Požitek příplatku tohoto počíná současně s důchodem, případně dnem narození dítěte, a končí dnem, kdy dítě dosáhlo 17. roku nebo kdy dříve se provdalo nebo zemřelo.

(3) Osiřelé vnuky do sedmnácti let, kteří jsou výživou převážně odkázáni na důchodce, považovati je za děti ve smyslu tohoto paragrafu.

Důchod vdovský a vdovecký.

§ 58.

(1) Nárok na vdovský důchod má vdova pojištěnce, který v době svého úmrtí požíval důchodu invalidního nebo starobního, nebo měl nárok na takový důchod, když v době jeho úmrtí nebo později nastaly u ní okolnosti uvedené v odst. 2, po dobu, po kterou trvají.

(2) Podmínkou nároku na důchod vdovský jest, aby vdova byla neschopna výdělku.

(3) Vdovec po pojištěnce, která ze svého pracovního výdělku zcela nebo převážně vyživovala rodinu, má nárok na důchod vdovecký, je-li v době úmrtí své manželky invalidní, po dobu invalidity.

§ 59.

(1) Nároku na důchod vdovský nemá vdova,

a) byla-li z vlastní neb oboustranné viny soudně rozvedena nebo bylo-li manželství soudně rozloučeno nebo prohlášeno za neplatné;

b) byla-li rozsudkem trestního soudu usvědčena, že zavinila nebo spoluzavinila smrt manžela;

e) bylo-li manželství uzavřeno v době, kdy pojištěnec požíval již důchodu invalidního nebo starobního.

(2) Ustanovení odstavce 1. platí obdobně o nároku vdovce na důchod vdovecký.

§ 60.

Důchod vdovský (vdovecký) činí polovinu důchodu, jehož požíval pojištěnec (pojištěnka), nebo na nějž měl nárok.

§ 61.

(1) Požitek důchodu vdovského (vdoveckého) počíná dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené (§ 58) pro nápad.

(2) Požitek důchodu kančí, zlepšil-li se zdravotní stav důchodcův tak, že již nelze mluviti o neschopnosti k výdělku, nebo vstoupí-li důchodce znovu v manželství nebo zemře-li.

(3) Provdá-li se vdova znovu, obdrží jako odbytné trojnásobnou roční částku svého vdovského důchodu.

Důchod sirotčí.

§ 62.

(1) Nárok na důchod sirotčí má dítě mladší sedmnácti let v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič důchodu invalidního nebo starobního nebe měl-li na něj nárok. Nemanželské děti mají však nárok na sirotčí důchod zakládající se na pojištění jejich otce jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno nebo za života otcova mimosoudně uznáno. Osvojenci mají nárok na sirotčí důchod po osvojitelích pouze tehdy, nemají-li nároku po svých vlastních rodičích a bylo-li mimoto osvojení provedeno alespoň půl roku před nápadem důchodu osvojitelům nebo před jejich smrtí. Schovanci mají nárok na sirotčí důchod po rodičích, jimž byli svěřeni, pouze tehdy, nemají-li nároku po rodičích tělesných a byli-li u rodičů převzavších vyživování bezplatně alespoň půl roku před nápadem důchodu těmto rodičům nebo před jejich smrtí a byli-li výživou převážně na ně odkázáni.

(2) Zanechal-li pojištěnec osiřelé vnuky mladší sedmnácti let, kteří byli výživou převážně na něho odkázáni, mají tito vnukové nárok na důchod sirotčí, pokud není nejvyšší přípustná výše důchodu sirotčího (§ 64) vyčerpána již dětmi zemřelého.

§ 63.

Požitek sirotčího důchodu počíná dnem úmrtí pojištěného rodiče, po případě pozdějším dnem narození dítěte a končí dokonaným 17. rokem věku nebo dřívějším provdáním aneb úmrtím dítěte, neb odpadla-li jiná z podmínek uvedených v § 62.

§ 64.

(1) Důchod sirotčí činí pro jednostranně osiřelé dítě jednu pětinu, pro oboustranně osiřelé dítě dvě pětiny invalidního nebo starobního důchodu (bez příplatku podle § 57), jehož pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok. Oboustranně osiřelému dítěti, jehož oba rodiče byli pojištěni, vyměří se důchod sirotčí dvěma pětinami vyššího důchodu.

(2) Úhrn všech důchodů sirotčích nesmí činiti více nežli důchod, jehož zemřelý (odst. 1.) požíval nebo na nějž měl nárok, zvýšený o příplatky podle § 57. činí-li více, sníží se jednotlivé sirotčí důchody poměrně.

Odbytné.

§ 65.

(1) Zemřel-li pojištěnec dříve nežli uplynula doba čekací (§ 52), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši ročního invalidního důchodu, na nějž by pojištěnec měl nárok, kdyby byl dokonal čekací dobu.

(2) Zemřel-li pojištěnec po uplynutí doky čekací nebo zemře-li důchodce, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši ročního důchodu, jehož zemřelý požíval nebo na nějž měl nárok, není-li tu nároku na důchod vdovský nebo vdovecký. Nabudou-li tohoto důchodu v době pěti let ode dne úmrtí pojištěncova (důchodcova), zaúčtuje se vyplacené odbytné na důchod.

(3) Zemřel-li pojištěnec, který zaplatil pojistné za 120 příspěvkových měsíců, a není-li nároku na důchod vdovský (vdovecký), vyplatí se pozůstalým vedle odbytného podle odst. 2 ještě příplatek k odbytnému, který se vyměří podle ročního důchodu, na nějž pojištěnec měl v době úmrtí nárok. Za každý rok po dokončení 120 příspěvkových měsíců činí příplatek 5% tohoto důchodu. Ke příspěvkové době kratší jednoho roku se nepřihlíží. Nabude-li pozůstalá vdova (vdovec) důchodu vdovského (vdoveckého), zaúčtuje se vyplacený příplatek k odbytnému na důchod.

(4) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, děti, rodiče nebo sourozenci zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, děti před rodiči a tito před sourozenci.

(5) Rodiče a sourozenci mají však nárok na odbytné a příplatek k němu jenom tenkráte, žili-li s pojištěncem (důchodcem) ve společné domácnosti aspoň půl roku přede dnem úmrtí a byli-li na něho výživou převážně odkázáni.

§ 66.

Nárok na odbytné musí býti uplatněn do roka po smrti pojištěncově, jinak zaniká.

Státní příspěvek.

§ 67.

(1) Stát poskytuje k zákonnému důchodu příspěvek, který činí ročně

u důchodu invalidního a starobního 500 - Kč,

u důchodu vdovského a vdoveckého 250 - Kč,

u důchodu jednostranně osiřelého dítěte 100 - Kč,

u důchodu oboustranně osiřelého dítěte 200 - Kč.

(2) úhrn státních příspěvků k důchodům sirotčím nesmí převyšovati 500 Kč ročně.

(3) K dávkám podle §§ 57, 81, odst. 3. a 65 se neposkytuje státní příspěvek.

(4) Státní příspěvek se neposkytuje důchodci, jehož příjem, nečítaje v to důchody podle zákonů sociálně-pojišťovacích, přesahoval v uplynulém berním roce částku prostou daně z příjmu platnou pro osoby pojištěné podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.

(5) Má-li osoba, oprávněná k důchodu podle tohoto zákona též nárok na požitky podle zákona o válečných poškozencích neb na jiné požitky odpočivné a zaopatřovací podle veřejnoprávních předpisů z pokladen veřejnoprávních, vyplácí se státní příspěvek pouze potud, pokud převyšuje tyto požitky.

(6) Cizí státní příslušníci mají nárok na státní příspěvek jen tehdy, je-li v jejich vlasti rovněž provedeno invalidní a starobní pojištění osob samostatně hospodařících a je-li tam občanům Československé republiky poskytován státní příspěvek k jejich důchodům.

(7) Státní příspěvek vyplácí pojišťovna současně s důchodem v měsíčních stejných lhůtách. Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí upraví způsob vyúčtování státního příspěvku.