Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5060

Zpráva

rozpočtového výboru

o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za r. 1921 (tisk 4801)

spolu s účtem státního melioračního fondu za r. 1921, s účtem státního bytového fondu za r. 1921 a s účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce r. 1921.

Podle ustanovení § 10., zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., měl býti tento státní závěrečný účet předložen do konce června 1923; předložen byl však až dne 15. srpna 1924. Důvodem průtahu jest, že dílčí účetní závěrky jednotlivých poukazovacích úřadů byly předkládány pozdě ji než v stanovených lhůtách, mnohé teprve na počátku roku 1924 a poslední až v červnu 1924. Příčiny opožděného předkládání dílčích závěrek, jež jsou nezbytným podkladem sestavení státního závěrečného účtu, byly v podstatě tytéž, které uvedl nejvyšší účetní kontrolní úřad již v úvodech ke státním účtům za léta 1919 a 1920, a mohou býti jen postupně odstraňovány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad se snažil, jako v letech předešlých, urychliti sestavení závěrečného účtu písemnými připomínkami i četnými intervencemi na místě. V dalším postupu prací bylo nutno opatřiti obsáhlou korespondencí doplnění a opravy dílčích závěrek, než mohly býti příslušné výsledky pojaty do souhrnného účtu. Tím se vysvětluje opožděné předložení tohoto státního závěrečného účtu.

Závěrečný účet za rok 1921 sestaven jest po formální stránce podle dosavadních norem, i odkazuje se v té příčině na výklad, podaný v úvodu k státnímu účtu za rok 1919.

Státní rozpočet na rok 1921, schválený finančním zákonem ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., byl z důvodů, které jsou uvedeny ve vysvětlivkách k tomuto finančnímu zákonu, sestaven odlišně od rozpočtů pro léta předešlá. Podstatná změna jest v tom, že státní rozpočet byl rozdělen ve dvě samostatné, od sebe oddělené části: v první stanoví se výdaje a příjmy běžného hospodářství, v druhé pak potřeba na státní investice. Mimo tuto změnu jest v rozpočtu na rok 1921 odděleně vykázána potřeba a úhrada jednotlivých správních odvětví pro území Podkarpatské Rusi, pokud se týká výhradně tohoto území, a dále jsou přídavky státních zaměstnanou, vyplacené z důvodů mimořádných drahotních poměrů poválečných, které byly v předešlých rozpočtech preliminovány sumárně při kapitole 24. "Opatření přechodné doby poválečné", rozděleny na jednotlivá správní odvětví, čímž se umožnilo vykázati úplný náklad, jehož každé odvětví státní správy v tomto roce skutečně vyžadovalo.

Finanční zákon pro rok 1921 ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., stanovil

Průběhem roku 1921 se však ukázalo, že povolené úvěry jak pro běžné státní výdaje, tak pro potřebu investiční nevystačují, jednak proto, že se hospodářské poměry, které byly vzaty za podklad výpočtů jednotlivých preliminárních položek výdajových, v roce tom podstatně změnily a způsobily zvýšení potřeby všech správních odvětví, jednak že bylo třeba opatřiti úhradu pro výdaje vzniklé schválením nových zákonů, jež neopatřovaly současně potřebnou úhradu (na př. zákon č. 222/1920 o propočítání služební doby státním zaměstnancům, čís. 625/20 o nouzových výpomocích, čís. 48/1921 a 99/1921 o úpravě vojenských i civilních zaopatřovacích požitků a j.).

Proto podala vláda návrh na dodatečný rozpočet pro rok 1921, jehož projednávání vyžadovala delší doby, takže byl schválen až po uplynutí roku 1921 finančním zákonem ze dne 16. února 1922, čís. 67 Sb. z. a n.

Tímto zákonem byly původně stanovené

Ministr financí byl zmocněn, aby opatřil úhradu této částky, jakož i úhradu částek, potřebných na další bezúročné zápůjčky tomuto ústavu k úhradě pensí a zaopatřovacích požitků úředníků a zřízenců a jich pozůstalých, úvěrní operací.

Pro potřeby investiční byly zákony ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., a ze dne 12. srpna 1921, čís. 325 Sb. z. a n., stanoveny další úvěry, a to: 150,000.000.- Kč na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance a 540,000.000.- Kč na opatření vozidel pro železniční správu. Podle ustanovení uvedených zákonů bylo o povolené částky zvýšiti investiční výdaje schválené finančním zákonem. Proto se vykazuje při státních investicích ve sloupci "Rozpočet" úhrnem částka 3.863,502.691.- Kč. O úvěrních operacích výše uvedených jednáno jest v oddílu "Státní dluh".

Zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 320 Sb. z. a n., byl povolen k boji proti nákazám zvířecím, zvláště proti moru skotu, úvěr 10,000.000.- Kč a vláda byla zmocněna, aby opatřila prostředky krátkodobými úvěrními operacemi. Tento zvláštní úvěr byl však pojat do dodatečného rozpočtu na rok 1921, kapitola 18., titul 5., a vztahuje se naň tudíž co do úhrady ustanovení finančního zákona čís. 67 z roku 1922.

Podle ustanovení odst. 3. čl. III. finančního zákona pro rok 1921 dalo Národní Shromáždění v tomto roku svolení k poukazu vyšších výdajů nad rozpočet:

Z částek takto povolených byla do dodatečného rozpočtu zařaděna jen zvýšená potřeba pro kapitolu 3.; ostatní povolení úvěrů docházejí výrazu ve sloupci "Odůvodnění" u příslušných rozpočtových položek.

Uvedené tu zákonné předpisy a dodatečná svolení vyznačují hranice, ve kterých mohly býti státní výdaje v roce 1921 poukazovány. V důsledku toho, že finanční zákon čís. 67/22, jímž byl schválen dodatek k rozpočtu na rok 1921, změnil původní finanční zákon co do výše stanovených výdajů a příjmů, bylo třeba učiniti opatření, aby za rok 1921 mohl býti sestaven jen jeden závěrečný účet, obsahující i účiny súčtované na dodatečné úvěry. To se stalo oběžníkem nejvyššího účetního kontrolního úřadu ze dne 13. února 1922, čís. 385 pres., jímž byl dán pokyn, aby obnosy poukazů vydaných v době přípustné podle článku VI., odst. 1., zákona ze dne 16. února 1922, čís. 67 Sb. z. a n. byly účtovány na náležitost roku 1921; ježto však nebyly v roce 1921 realisovány, jsou vykázány v účetní závěrce jako konečné nedoplatky.

Účiny mimo rozpočet:

Účet správní.

Státní výdaje v roce 1921 se zvýšily v značnější míře proti výdajům roku předešlého při odvětví:

U kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné jeví se snížení

výdajů……………………………z 3170 mil. na 677 mil.,

které bylo způsobeno zejména převodem mimořádných přídavků drahotních na, jednotlivé resortní kapitoly.

Vyšších příjmů oproti rozpočtu docílilo se zejména:

u kap. 8. Pense, u kap. 10. Ministerstvo zahraničních věcí, u kap. 11. Ministerstvo Národní obrany, u kap. 13. Ministerstvo školství a národní osvěty, u kap. 14. Ministerstvo financí (přímé daně o 529 milionů, cla o 72 milionů, spotřební daně o 263 milionů, poplatky s daněmi dopravními a daní z obratu o 835 milionů, úhrnem o 1.699 milionů), u kap. 15. Ministerstvo obchodu, u kap. 16. Ministerstvo pošt a telegrafů, u kap. 17. Ministerstvo železnic (tyto vyšší příjmy byly však spotřebovány vyššími výdaji), u kap. 21. Ministerstvo sociální péče, u kap. 23. Ministerstvo zdravotnictví, u kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné (přeplatkový fond cukerní komise 1.598 milionů), u kap. 26. Úřad pro zahraniční obchod.

Nižší příjmy proti rozpočtu vykazují zejména:

kap. 9. Předsednictvo ministerské rady, kap. 18. Ministerstvo zemědělství, kap. 20. Ministerstvo veřejných prací.

Státní příjmy proti roku 1920 se zvýšily při odvětvích:

Státní investice.

V důsledku ustanovení čl. X. finančního zákona vykázal nejvyšší účetní kontrolní úřad investiční výdaje a příjmy ve zvláštním oddílu závěrečného účtu (část 6 a 7).

Státní investice - jak svrchu uvedeno - stanovené úhrnnou částkou 3.863,502.691·- Kč měly býti provedeny podle čl. IX. ve spojení s článkem IV. finančního zákona jen potud, pokud bylo možno je hraditi prostředky získanými půjčkou. V roce 1921 nedošlo však k uzavření všech předpokládaných úvěrních operací; nepříznivý stav peněžního trhu v zájmu hospodárnosti státu nepřipouštěl, aby půjčka v cizině byla kontrahována, z téhož důvodu nebylo ani naděje, že by vnitřní půjčka k tomu účelu se setkala s úspěchem. Proto bylo použito prostředků uvolněných ministerstvem financí z pokladních hotovostí na nutné investice, v prvé řadě na dokončení staveb již započatých a na výplatu likvidních pohledávek stavitelů, resp. podnikatelů staveb; na nové stavby, koupě realit a jiné investice bylo použito těchto prostředků tehdy, jestliže odkladem by byla mohla vzniknouti státní správě škoda anebo ujíti jí nenahraditelný zisk. Tyto prostředky byly však poskytnuty toliko zálohou za budoucí refundaci z výnosu investičních půjček.

Výsledek hospodaření investičního v roce 1921 byl tento:

bylo třeba uhraditi z volných pokladních hotovostí, jež se doplnily přebytkem hospodářství na rozpočet a nespotřebovanými výtěžky ostatních úvěrních operací. (Viz účiny mimo rozpočet, oddíl D., strana 455.)

Z úhrnných investičních výdajů a příjmů vypadá na:

I. Min. pošt a telegrafů a min. železnic (oddíl C a D)

potřeba……1.521,609.589·81 Kč,

vlastní příjem……13.072·20 Kč,

vyšší potřeba……1.521,596.517·61 Kč

byla uhrazena:

výnosem dopravní půjčky podle zák. ze dne 18. března 1921, čís. 126 Sb. z. a n. …… 488,813.450·- Kč

a výnosem úvěrních operací podle čl. XIII. fin. zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n. ……277,685.000·36 Kč 766,498.450·36 Kč,

zbytek……755,098.067·25 Kč

byl kryt zálohou z pokladních hotovostí.

II. Ministerstvo zemědělství (oddíl E)

potřeba……4,713.570·25 Kč,

vlastní příjem……233.858·79 Kč,

vyšší potřeba……4,479.711·46 Kč

byla uhrazena:

výnosem elektrisační půjčky podle čl. IX. fin. zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n. ……3,498.000·- Kč,

zbytek……981.711·46 Kč

byl kryt zálohou z pokladních hotovostí.

III. Předsednictvo ministerské rady, min. financí a min. veřejných prací

(oddíly A, B a F)

potřeba……248,970.434·02 Kč

byla celá kryta zálohou z pokladních hotovostí.

Úvěrů investičního rozpočtu nebylo plnou měrou použito. Příznivý takto výsledek u jednotlivých úvěrů vysvětluje se zmíněnou již okolností, že nebyly provedeny potřebné úvěrní operace a že tudíž nebylo finančním zákonem předpokládaných peněžních prostředků na investiční výdaje. Mimo to mnohé novostavby, jež nebylo možno odložiti a jejichž náklady měly býti zálohově hrazeny z pokladních hotovostí, byly povoleny až na sklonku roku, tedy mimo příhodnou stavební dobu, nemohlo proto s jich stavbou býti započato a nedošlo tudíž u nich k žádným stavebním výdajům v roce 1921. Nespotřebované úvěry nelze tedy pokládati za úspory, vzniklé jinou administrativní disposicí nebo levnějším provedením investicí, nýbrž jde nejčastěji o pouhý odklad výdaje.

Jako důvody překročení úvěrů investičních možno uvésti, že v době sestavování rozpočtu nebyly v mnohých případech ještě vypracovány projekty a rozpočty, dále třeba uvážiti, že náklad na koupě stavebních pozemků, budov a na jiné investice, jest závislý na smluvních podmínkách a nelze jej proto napřed přesně určiti a konečně, že v době stálého kolísání cen jest nemožno stanoviti přesně náklad pro stavební projekty do budoucna, protože vývojem poměrů i nejlépe propracovaná kalkulace podléhá změnám.

Průběhem roku nastaly úchylky od původního rozpočtu též v tom směru, že byly prováděny stavby, koupě a jiné investice, na něž v rozpočtu nebylo pamatováno; náklad na tyto investice jest vykázán v závěrečném účtu na zvláštních položkách, jejichž znění samo již označuje účel výdaje. Tyto úchylky jsou vysvětlitelny neustálenými poměry a vznikem nových nutných potřeb, jež nebylo lze předvídati. U těchto nepreliminovaných položek jest rovněž poznamenána úhradová položka, pokud řízení podle § 7. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., byla provedeno. Tam, kde řízení dle citovaného § 7. nebylo vůbec anebo jen z části provedeno, jest to vyjádřeno poznámkou, že úhrada byla nalezena v celkových úsporách rozpočtu státních investic.