|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925. |
|
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
5051.
Odpovědi:
I. min. železnic na interpelaci posl. J. Kříže a soudr. o vyplácení doživotní renty železničním erárem Marii Skvrnové ze Sendražic z okresu jaroměřského (tisk 4926/II),
II. vlády na interp. posl. dra Labaje a spol. pro nespravedlivé provádění pozemkové reformy v Madočanech (tisk 4952/XV),
III. min, železnic na interp. posl. Krause a druhů o znění železničního provozního řádu a železničních sazebníků československých státních drah (tisk 3561/XVI),
IV. min. vnitra na interp. posl..lokla, Heegera, dra Haase a druhů, že slezská Zemská politická správa nevyřizuje odvolání, podaných proti volbám do obecních zastupitelstev (tisk 4525/VI),
V. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Tauba a druhů o provedení voleb do pomocnického výboru obchodního gremia v Brně (tisk 4911),
VI. min. vnitra na interpelace 1. posl. inž. Kalliny a druhů o odstrčení národních stran při jmenování karlovarské okresní správní komise (tisk 4890), 2. posl. dra Lodgmana a druhů o okresních správních komisích v Duchcov a Postoloprtech (tisk 4892/XI), 3. posl. dra V. Feierfeila, Scharnagla a druhů o složení duchcovské okresní správní komise (tisk 4892/XII),
VII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krause a druhů n obsazování míst poštmistrů v čistě německých obcích úředníky, neumějícími německy, o vracení dopisů s německým označením míst a o událostech při jazykoví: zkoušce, prováděné drem Stulíkem (tisk 4926/V),
VIII. vlády na interp. posl. dra Kafky, Kostky a druhů o zabavení olomouckého časopisu ťMährisches TagblattŤ z 15. listopadu 1924 (tisk 4952/XVI).
IX. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů jak se užilo hospodářského přebytku někdejší akce pro zlevnění potravin v báňském revíru karlovarsko-falknovském (tisk 4041/XI),
X. vlády na interp, posl. dra Kafky a druhů o soustavné štvanici proti německým státním úředníkům a důstojníkům (tisk 4041/VIII),
XI. vlády na interp. posl. dra Lelleyha a soudr. o bezzákonnérn postupu státního pozemkového úřadu (tisk 4898/IX),
XII. ministra pro zásobování lidu na interp. posl. Windirsche a druhů o prodeji másla padělaného margarinem v okresích libereckém a jabloneckém (tisk 4926/VI),
I./5051.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Josefa Kříže a druhů
o vyplácení doživotní renty železničním erárem Marii Skvrnové ze Semražic z okresu jaroměřského (tisk 4926/II).
Při citaci příslušného článku mírové smlouvy St. Germainské stal se skutečně omyl. Správně má zníti nikoli článek 205, nýbrž článek 203. Jinak ovšem jsem nucen na své odpovědi trvati. Dokud nebude sjednána mezinárodní dohoda o úpravě těchto otázek, Není možno ze zásadních důvodů v jakékoliv formě Marii Skvrnové vyhověti.
V Praze dne 17. ledna 1925.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
II./5051.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance dra Labaje a spol.
pro nespravedlivé provádění pozemkové reformy v Madočanech (tisk 4952/XV).
Občané z osady Madočany sami žádali v červenci 1923 písemně za příděl půdy toliko do pachtu z důvodu; že dlužno držeti a zachovati historické památky stavební. Obvodová úřadovna státního pozemkového úřadu v Trenčíně sdělila uchazečům, že právě z tohoto důvodu může majetek býti přidělen jen jako zbytkový statek přídělci, který se zaváže památky ty udržovati. Byl pak přidělen zbytkový statek Madočany a výměře 72 kat. jiter p. Lad. Moyšovi za cenu 62.000 Kč s podmínkou, že aspoň 50 % půdy pronajme dosavadním pachtýřům, jakož i jiným chudým žadatelům. Občané z Madočan i Lúček výslovně prohlásili svůj souhlas s tímto přídělem. Přídělová cena je vypočtena na základě předpisů zákonných.
Podle skutečného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 28. ledna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný, v. r.
III./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Krause a druhů o znění železničního provozního řádu a železničních sazebníků československých státních drah (tisk 3561/XVI).
Prováděcí ustanovení III k § 56, odst. 1, železničního dopravního řádu, které předpisuje, že stanice určení má býti pojmenována podle tarifu, jest nutné nejen v zájmu železniční správy, nýbrž i v zájmu přepravců. Taková ustanovení mají i železniční dopravní řády jiných států.
Pokud jde o prováděcí ustanovení XVII k § 56, odst. 10, železničního dopravního řádu, jest tento předpis pro přepravce po stránce jazykové výhodnější, nežli přesné uplatňování zásad obsažených v jazykovém zákoně. Nutno totiž zdůrazniti, že ustanovení § 2 tohoto zákona se na státní dráhy nevztahují, jak v poslední době uznal také nejvyšší správní soud.
Požadavku, aby nákladní listy směly býti vyplňovány jazykem v zemích českých obvyklým, nelze vůbec vyhověti, ježto pojem jazyka v zemi obvyklého není zákonu z 29. února 1920, číslo 122 Sb. z. a n., znám.
V Praze dne 31. ledna 1925.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
IV./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jokla, Heegera, dra Haase a druhů,
že slezská zemská politická správa nevyřizuje odvolání, podaných proti volbám do obecních zastupitelstev (tisk 4525/VI).
V obcích Petřkovicích, Ludgeřovicích, Kravařích a Štěpánkovicích byly volby obecních zastupitelstev dne 16. září 1923 na základě usnesení volebních komisí přerušeny, ježto při volbě se přihodily takové nezákonnosti, které znemožnily přivésti volbu v pořádku ke konci, jak jsem blíže vysvětlil ve své odpovědi ze dne 29. ledna 1924, č. 91041/23 na interpelaci týchž pánů poslanců, že v některých obcích na Hlučínsku byly zastaveny volby do obecního zastupitelstva (tisk 4274/XVII).
V těchto čtyřech obcích byly volby obecní zatím provedeny resp. dokončeny. Obecní zastupitelstvo v Petřkovicích je již také konstituováno. Proti volbám v ostatních 3 obcích byly podány námitky, které až na námitky proti volbě v Kravařích, o nichž šetření nebylo ještě skončeno, byly již vyřízeny.
Pokud si páni interpelanti, dovolávajíce se ustanovení § 56 řádu volení v obcích stěžují, že ve více obcích nebylo rozhodnuto o námitkách podaných proti volbám do obecních zastupitelstev nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy byly námitky podány, dlužno podotknouti, že zákon stanoviv tuto lhůtu, měl na mysli pravidelné případy, kdy obecní volby nekonají se v celé zemi týž den. Tím, že obecní volby jak na Hlučínsku, tak i ve Slezsku se konaly téhož dne a že proti většině těchto voleb byly podány námitky, nastalo takové přetížení zemské správy politické, povolané k rozhodování o námitkách, že při nejlepší vůli nebylo fysicky možno stanovenou lhůtu dodržeti.
Přes to bylo již o námitkách proti obecním volbám v obcích v dotazu uvedených rozhodnuto a obecní zastupitelstva v Hlučíně, Buslavicích, Boleticích, Markvartovicích, Darkovicích, Koutech, Lhotě u Hlučína v okresu hlučínském jsou také konstituována.
Pokud jde o obce Závadu, Vendryni a Albrechtice vychází interpelace asi z mylného názoru, že, byla-li v obci podána jen jedna kandidátní listina, nemohou býti podány proti volbě námitky. Tomu tak není, neboť i v takovém případě má místo řízení opravné podle VII. hlavy řádu volení v obcích, ve všech těchto třech obcích byly námitky také skutečně podány a bylo o námitkách z obcí Vendryně a Albrechtic již rozhodnuto.
Dosud nebylo rozhodnuto pouze o námitkách podaných proti volbám obecních zastupitelstev v obcích Stanislovicích a Závadě, poněvadž šetření podle § 55 ř. v. v obcích nemohlo ještě býti skončeno. Činím proto zároveň opatření, aby o těchto námitkách jakož i o námitkách proti volbě v Kravařích bylo nyní rozhodnuto s největším urychlením a aby urychleno bylo také ustanovení obecních zastupitelstev v oněch obcích, kde se tak dosud nestalo.
Proti obecním volbám v Šumberku nebyly námitky vůbec podány.
V Praze dne 6. listopadu 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
V./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance Tauba a druhů
o provedení voleb do pomocnického výboru obchodního gremia v Brně (tisk 4911).
V této interpelaci se tvrdí, že zmíněné volby byly vadné a zmatečné, protože byla při nich porušena čistota voleb a to zejména postupem vládního komisaře, který volby řídil.
Ministerstvo obchodu zjistilo toto:
Volby do řečené hromady pomocnické byly provedeny dle vládního nařízení ze dne 6 prosince 1923, č. 233 Sb. z a n. Podle článku IV. cit. vládního nařízení byly pro tyto volby městskou radou v Brně stanoveny lhůty a řádně vypsány vládním komisařem dotčené hromady na den 19. října 1924. Vládní komisař, stojící v čele správní komise, dosazené místo představenstva hromady, byl dle zákona oprávněn volby ty vypsati.
Poněvadž věcný rozsah obchodního gremia v Brně rozšířen byl pravoplatným výnosem zemské správy politické v Brně ze dne 16. května 1924, č. 63.481 i na živnosti spadající do gremia protokolovaných obchodníků tamtéž, byla též působnost hromady pomocnické při gremiu prve jmenovaném rozšířena na pomocníky při gremiu druhém. Zástupci hromady pomocnické při tomto gremiu (protokolovaných obchodníků) dříve samostatném chtěli míti účastenství ve správě rozšířené hromady pomocnické při obchodním gremiu, ke které příslušníci oné hromady byli přičleněni. Jich žádosti bylo živnostenským úřadem vyhověno a do dosavadní správní komise této hromady byli přibráni dle dohody uzavřené dne 18. září 1924 u městské rady mezi československou obchodnickou besedou, ústředním svazem obchodních a průmyslových zřízenců a československou obcí dělnickou tři členové jmenovaného ústředního svazu.
Volby do nové hromady pomocnické nebyly provedeny ihned (v červnu t. r.) po sloučení obou obchodních gremií nýbrž teprve dne 19. října 1924 a sice za tím účelem, aby nebyly prováděny dvakráte, čímž byly zamezeny zbytečné náklady.
Pro volby přihlášeny byly tři kandidátní listiny: čís. 1. Č. O. B., čís. 2. D. H. V. (německý svaz obchodní) a čís. 3. Ústřední svaz obchodních a průmyslových zřízenců.
Při volebních přípravách správní komise městská rada dbala s obzvláštní pozorností toho, aby zákonná ustanovení, jmenovitě předpisy cit. vládního nařízení byly přesně dodržovány. Za tím účelem činnost vládního komisaře hromady pomocnické byla sledována, do jeho činnosti bylo několikráte zasaženo a při důležitých schůzích volební komise byl vždy přítomen zástupce živnostenského úřadu. Pro vydání legitimačních lístků, jež sloužily za lístek volební, byla zachovávána směrnice, že lístek ten byl vydán každému zaměstnanci, byla-li prokázána jeho příslušnost ke hromadě pomocnické.
Průběh voleb dne 19. října 1924 až na nepatrné slovní půtky voličů jednotlivých volebních skupin před volební budovou byl celkem klidný.
Volby nejsou dosud pravoplatny, poněvadž zmocněncem volební skupiny čís. 3 byly proti nim podány námitky dle čl. XII. cit. vládního nařízení u městské rady v Brně. O námitkách těch zahájeno bylo příslušné šetření a poněvadž dosud není skončeno, nelze o věcném podkladě těchto námitek sděliti právní stanovisko.
V námitkách těchto byla současně obsažena žádost o reorganisaci správní komise dotčené hromady pomocnické. Žádosti této bude vyhověno ještě před pravoplatným vyřízením námitek a do správní komise budou dočasně jmenováni zástupci jednotlivých volebních skupin a to v poměru výsledku voleb. Bude to možno tím spíše, poněvadž jak dosavadní vládní komisař, tak i členové správní komise dne 28. listopadu 1924 svých funkcí se vzdali.
V Praze dne 31. ledna 1925.
Ministr obchodu:
Inž. Lad. Novák, v. r.
VI./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelace
poslance inž. Kalliny a druhů
o odstrčení národních stran při jmenování karlovarské okresní správní komise (tisk 4890),
poslance dra R. Lodgmana a druhů
o okresních správních komisích v Duchcově a Postoloprtech (tisk 4892/XI),
poslanců dra W. Feierfeila, Scharnagla a druhů
o složení duchcovské okresní správní komise (tisk 4892/XII).
Podle § 81 zákona o zastupitelstvech okresních jest povolána jmenovati okresní správní komise zemská správa politická po dohodě se zemským správním výborem. Přihlížejíc k platnému právnímu stavu, nemá ministerstvo vnitra možnosti, aby jak k stížnosti, tak i z úřední povinnosti mohlo přezkoumávati opatření, jež učinil zmíněný úřad státní v jednotlivém případě v dohodě s nejvyšším úřadem správy autonomní.
Ministerstvo vnitra nemůže proto učiniti opatření, jež v interpelacích se žádají.
Pokud v druhém bodu interpelace posl. inž. Kalliny jest se dotazováno v příčině provedení nových voleb do okresních správních komisí, dlužno uvésti:
Okresní správní komise, jak výše uvedeno, jsou orgánem, jmenovaným zemskou správou politickou po dohodě se zemským správním výborem. Nelze proto prováděti voleb do těchto správních komisí. Má-li však dotazem býti míněno provádění voleb do zastupitelstev okresních, budou volby do okresních výborů ihned provedeny, jakmile zřízení župní v Čechách nabude působnosti.
V Praze dne 20. ledna 1925.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VII./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance V. Krause a druhů
o obsazování míst poštmistrů v čistě německých obcích úředníky, neumějícími německy, o vracení dopisů s německým označením míst a o událostech při jazykové zkoušce, prováděné drem Stulíkem (tisk 4926/V).
Správou poštovního úřadu v Krompachu byl pověřen poštovní expedient Petr Kostlivý, který převzal vedení úřadu 27. října 1924. Při zkoušce, jíž se Kostlivý podrobil 9. července 1924, bylo zjištěno, že ovládá jazyk německý v míře, dostačující pro styk se stranami. Není tudíž správným tvrzení, že správce poštovního úřadu v Krompachu nedovede vůbec německy.
Telegramy došlé do Krompachu, vyhotovuje přednosta úřadu v té řeči, ve které dojdou.
O zachování úředního tajemství na poštovním úřadě v Krompachu je postaráno.
Vyloučení dopisu, o němž se v dotaze činí zmínka, stalo se zcela oprávněně, ježto název ťOderfurtŤ byl rozhodnutím ministerstva vnitra z 19. června 1920, č. 35.717/20 zrušen.
Pro zkoušky ze znalosti jazyka jest předepsáno, aby zkoušený dovedl se vyjádřiti správně ve státním jazyku ve věcech služebních a dovedl též vyhotoviti úřední písemnosti ve státním jazyku. Ježto znalost státního jazyka byla u zkoušených chatrná, kladli někteří zkoušející úředníci zkoušeným otázky z běžného života, v předpokladu, že budou se moci zkoušení ve státním jazyku spíše vyjádřiti.
Tak se stalo, že byla dána zkoušenému otázka, co ví o vzniku a průběhu světové války, v jiném pak případě byl úředník, který byl svého času exponován v Čáslavi, tázán, co ví zajímavého o Čáslavi a jejím okolí. Při tom byla v prvém případě učiněna též zmínka o účasti Belgie na světové válce, ve druhém případě pak o nálezu lebky Žižkovy v Čáslavi. Nikdy však nebyly kladeny otázky tak, jak jest uvedeno v interpelaci a neměly tendence, jež jest jim interpelací přikládána.
V Praze dne 9. února 1925.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke, v. r.
VIII./5051 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
o zabavení olomouckého časopisu ťMährisches TagblattŤ z 15. listopadu 1924 (tisk 4952/XVI).
Číslo 262 periodického tiskopisu ťMährisches TagblattŤ z 15. listopadu 1924 zabaveno bylo státním zastupitelstvem v Olomouci pro článek v interpelaci uvedený, ježto v jeho obsahu shledána byla státním zastupitelstvem skutková podstata přestupku § 18, č. 1 zákona na ochranu republiky. Státní zastupitelstvo v Olomouci mělo také za to, že veřejný zájem žádá, aby dalšímu rozšiřování obsahu článku bylo zabráněno.
Soud konfiskaci potvrdil a vydavatelstvo listu se s tím spokojilo, neuživši opravných prostředků, aby rozhodnutí soudu konfiskaci potvrzující mohlo býti přezkoumáno uvážením důvodů proti konfiskaci, jež by vydavatelstvo samo uvedlo. Za tohoto stavu věci nelze přiznati pánům interpelantům, že zabavení státním zastupitelstvem nařízené jest zákonem neodůvodněno.
Spatřují-li páni interpelanti neodůvodněnost zabavení ve skutečnosti, že část článku v určitých listech pražských prošla přehlídkou bez závady, vytýkají tím nikoliv neodůvodněnost zabavení, nýbrž nestejnoměrnost tiskové přehlídky. Této nestejnoměrnosti přehlídky nelze ve všech případech zabrániti pro překážky tkvící v povaze věci, zvláště v oceňování veřejného zájmu na potlačení míst obsahujících skutkovou podstatu trestného činu.
Pokud jde o výrok státního zástupce v Olomouci vůči vydavatelstvu listu, žádajícímu odvolání nařízené konfiskace, bylo šetřením zjištěno, že státní zástupce prohlásil jedině, že předložení jiného časopisu, v němž článek jest otištěn, není rozhodným, ježto nepodává důkazu o tom, že článek prošel jinde přehlídkou, aniž by byl zabaven a že ono číslo neušlo jen náhodou úřadům vykonávajícím zabavení. Jest totiž zjevem dosti častým, že při výkonu zabavení nejsou postiženy veškery výtisky zabaveného tiskopisu, takže někdy i valná část nákladů unikne zabavení a dostane se do rukou čtenářů listu.
Vláda neshledává proto podkladu pro opatření, jež jsou pány interpelanty žádána.
V Praze dne 18. ledna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IX./5051 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,
jak se užilo hospodářského přebytku někdejší akce pro zlevnění potravin v bánském revíru karlovarsko-falknovském (tisk 4041/XI).
Na počátku interpelace uvedená data dlužno opraviti v tom směru, že výnosem bývalého c. k. ministerstva veřejných prací ve Vídni ze dne 5. září 1918 pod č. j. 76271/XIII zavedený a stanovený potravinový příplatek pro horníky v revíru Karlovarském (Falknov-Loket-Karl. Vary) ve výši 20 hal. za 1 q byl výnosem čs. ministerstva veřejných prací dnem 1. ledna 1921, č. j. 65058/20 zvýšen až na další na obnos 30 hal. za 1 q a nikoliv, jak v interpelaci uvedeno, na 40 hal. Dne 1. května 1921 byl ministerstvem veřejných prací (viz Úřední List republiky Čsl. č. 101 ze dne 4. května 1921. str. 1780) tento příplatek odváděný fondu pro zlevnění potravin pro horníky Karlovarského revíru zvýšen na 50 hal. Tento příplatek potravinový byl však vyhláškou ministerstva veřejných prací č. 37612/22 v dohodě s ministrem financí a obchodu přeměněn na příplatek pro vystavění státních obytných budov pro horníky a sice podle § 32 a zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. ve znění čl. 1. zákona ze dne 10. srpna 1921, č. 296 Sb. z. a n. byl v dohodě s ministrem financí a obchodu podle § 5 cit. zákona ministerstvem veřejných prací (Úřední List č. 221 z r. 1922) pro hrubé uhelné druhy včetně ořechu II. ve výši 30 hal. za 1 q a pod č. j. 163 pres. ai 1922 pro uhlí těžné téhož revíru ve výši 20 hal. Oproti tomu bylo uhlí vyvážené do ciziny zproštěno od tohoto příplatku.
Dále nutno uvésti k jednotlivým bodům interpelace toto:
1. Dle výše řečeného dlužno rozeznávati tudíž přebytek t. zv. fondu potravinového a ošacovacího, t. j. vzniklého z příplatků vybíraných až do 1. října 1922, a t. zv. fond stavební, t. j. peníz vznikající z příplatků vybíraných od 1. října 1922 počínajíc. Přebytek fondu prvého byl na základě předběžných účetních revisí deponován ve státní pokladně dosud částkou 9,579.436 Kč 60 hal. Přesná výše jeho bude ovšem známa až po skončení likvidace, která se právě provádí. Fond stavební, vybíraný jak svrchu řečeno, od 1. října 1922, dosáhl koncem září t. r. výše 2,726.445 Kč 18 hal.
2. Z přebytku fondu potravinového a ošacovacího se staví v prvé řadě hornický dům ve Falknově, v němž vedle 18 bytů pro horníky bude postaráno o různá zařízení osvětová a hygienická, jako lázně vanové a sprchové, kterých město Falknov dosud postrádá a které tudíž budou dobrodiním nejen pro horníky, ale i pro celé město. knihovna, čítárna, přednáškový sál, dále budou tam umístěny kanceláře. Vedle toho bude použito peněz těchto ku stavbě hornických kolonií, které se z fondu stavebního současně provádějí v Haberspirku, Falknově, Chodově, Novém Sedle a Rybářích.
3. ťPotravinový fondŤ vznikl z příplatků přechodného rázu, které se připočítávaly k ceně uhlí, stanovené ve smyslu § 5 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb z. a n. a čl. I. zákona ze dne 12. srpna 1921. č. 296 Sb. z. a n.
Státní správa při stanovení cen snažila se ve prospěch hornictva docíliti výhod a uložila podnikatelům, aby ceny zvýšili o tuto částku. Tohoto výtěžku bylo používáno pro zlevnění potřeb hornictva.
Z toho plyne, že jmění, jež takto vzniklo, jest jmění účelové, určeno jsouc pro sociální zlepšení stavu horníků. Možno tudíž jmění toho použíti pouze k tomuto účelu.
Disposiční právo přísluší státní správě (ministerstvu veřejných prací).
Tohoto svého disposičního práva použila státní správa také v r. 1922 když bylo uznáno, že není dále zapotřebí opatřovati pro horníky levnější potraviny a šatstvo a když stanovila, že z úspor mají býti hrazeny náklady staveb hornických domků.
4. Jak svrchu řečeno, bylo použito zmíněného fondu též ku stavbě hornického domu ve Falknově a kolonií ve Falknově, Haberspirku, Chodově, Novém Sedle a Rybářích o celkovém počtu 86 obytných domů, kteréžto práce svým rozsahem přispívají nemálo ku zmírnění bytové nouze a nezaměstnanosti v této uhelné oblasti a to tím spíše, že podnikatelé stavby tyto provádějící jsou zavázáni použíti výhradně nezaměstnaných dělníků místních, a to v prvé řadě horníků.
Tím jest současně zodpověděna otázka 5.
V Praze dne 22. ledna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný, v. r.
Ministr veřejných prací:
Srba, v. r.
X./5051 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Kafky a druhů
o soustavné štvanici proti německým státním úředníkům a důstojníkům (tisk 4041/VIII).
Vláda nečiní při povyšování úředníků a důstojníků rozdílu mezi úředníky a důstojníky národnosti československé a národností jiných; rozhodnou jest předepsaná kvalifikace, na kterou ovšem menší nebo naprostá neznalost státního jazyka nemůže zůstati bez vlivu.
Při jmenování na místa přednostenská a dozorčí vyžaduje se ovšem ještě zvláštní způsobilost, podle povahy toho kterého místa, při čemž dokonalá znalost státního jazyka jest samozřejmým požadavkem státní administrativy.
Že se od úřednického a důstojnického dorostu vyžaduje bezpodmínečně úplná znalost státního jazyka jest zcela přirozeno.
Vládě záleží na účinné spolupráci všech jejích zaměstnanců a případy nesnášenlivosti neb znechucování služby nejsou trpěny.
Vláda nemá příčiny, aby na těchto zásadách něčeho měnila.
V Praze dne 25. ledna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný, v. r.
XI./5051 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Lelleyho a soudruhů
o bezzákonném postupu státního pozemkového úřadu (tisk 4898/IX).
Způsob provedení pozemkové reformy na zabraném majetku vylíčený v interpelaci odporuje skutečnosti.
Z velkostatku Jindřicha Lindelofa v přídělovém řízení v obci Ladice obdržel Josef Zsidik, který má 7 kat. jiter půdy vlastní a 1 1/2 kat. jiter půdy pachtované, celkem 3 kat. jitra, Štefan Baráth vlastnící celkem 10 kat. jiter půdy, 2 kat. jitra. Ladislav Döri je osobou čistě soukromou a za jeho výroky vláda nezodpovídá. Přídělu dostalo se v prvé řadě invalidům, dosavadním pachtýřům a drobným zemědělcům majícím přiměřené živé i mrtvé zařízení. Zažádalo celkem 10 invalidů o příděl půdy, sedm příděl obdrželo, tři se přídělu zřekli.
Pokud se týká přídělu půdy z velkostatku Malý Lapáš, přišly původně v úvahu toliko zájmové obce Malý a Velký Lapáš, teprve dodatečně pojata do přídělu též obec Dolné Čitáry. Jelikož na tuto obec připadala výměra pouhých 37 kat. jiter jsoucích skoro vesměs ve vnuceném pachtu, nebylo dodatečně přihláškové řízení zvláště vyhlašováno, avšak občanům bylo provádění pozemkové reformy v jejich obci známo a 40 podaných přihlášek o půdu v obci je opatřeno podpisem obecního starosty a razítkem obce. Dne 13. září 1924 skutečně dostavil se do obce Čitár úředník přidělený přídělovému komisaři v Nitře, nezastihl starostu obce doma, a opatřil proto v jeho nepřítomnosti výzvu k občanům vybubnováním, aby se sešli a případné námitky proti řízení přídělovému uplatnili. Nepočínal si při tom stranicky, a nikdo z uchazečů si do jeho jednání nestěžoval. Neodpovídá skutečnosti tvrzení interpelace, že po 13. září požadovány byly z obce Čitár u přídělového komisaře tiskopisy k přihláškám a že úředník spravující tiskopisy byl nemocen až do uplynutí přihlašovací lhůty.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 28. ledna 1925.
Náměstek předsedy vlády:
Stříbrný, v. r.
XII./5051 (původní znění).
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o prodeji másla padělaného margarinem v okresích libereckém a jabloneckém (tisk 4926/VI).
Ministerstvo pro zásobování lidu ihned, jakmile v denním tisku se objevily první noticky o prodeji másla padělaného margarinem v kraji libereckém a jabloneckém, zahájilo šetření v obou těchto krajích, avšak nezjistilo ani v jediném případě, že by po továrnicku, tedy ve velkém, máslo margarinem bylo paděláno. Tím ovšem není vyloučena možnost, že se tak děje v drobném prodeji, zejména od prodavaček másla na trzích libereckých a jabloneckých; děje-li se tak, pak by to mohlo býti jen v jednotlivých případech. Okolnost, o níž se interpelace zmiňuje, že do kraje libereckého a jabloneckého dováží se týdně asi 40.000 kg margarinu, jest vysvětlitelna zvýšenou poptávkou po tomto tuku v celém území našeho státu následkem svízelů doby.
Ministerstvo pro zásobování lidu je toho názoru, že zprávy o padělání másla margarinem mají svůj původ v té okolnosti, že Deutsche Wirtschaftszentrale für Böhmen prováděla v posledních měsících v továrně fy Schicht v Ústí nad L. pokusy se zušlechťováním venkovského a vadného másla a tím patrně vznikla domněnka, že v této továrně se máslo s margarinem míchá a tato směs se uvádí do prodeje. Ministerstvo pro zásobování lidu však zdůrazňuje, že při těchto zušlechťovacích pokusech nebylo použito ani margarinu, ani jiných náhražek.
Avšak přes názor, že v daném případě jde o pouhé dohady fakty nepodložené, věnuje ministerstvo pro zásobování lidu prodeji másla v obou zmíněných krajích i nadále zvýšenou pozornost, ačkoliv přímá akce vzhledem k zákonu ze dne 25. října 1901, ř. z. č. 26 z r. 1902 mohla by býti vedena pouze ministerstvem zdravotnictví.
V Praze dne 10. února 1925.
Ministr pro zásobování lidu:
Dr. Franke, v. r.