Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
5035.
Odpovědi:
I. min. nár. obrany na interp. posl. J. Mayera a druhů, že hlídky leteckého sboru v Chebu přepadly občany (tisk 4617/III),
II. min. vnitra na interp. posl. Marka a druhů o zákazu užívání místopisného označení ťEgerlandŤ (tisk 4385/VII),
III. min. vnitra na interp. posl. Kirpalové, Beutela, Schweichharta a druhů o zákazu volnomyšlenkářské schůze v Trmicích (tisk 4178/XII),
IV. min. vnitra na interp. posl. dra Raddy a druhů, jak volební soud vyřizuje stížnosti (tisk 4952/VIII),
V. vlády na interp. posl. Zierhuta, dra Hanreicha a druhů o dlouhodobých pachtýřích a uchazečích o půdu od dvora Vítberk na panství.Potockého ve Slezsku v obcích Nová Ves a Loučky (tisk 4926/IV),
VI. vlády na interp. posl. Zierhuta, dra Luschky a druhů o nezákonitém postupu státního pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy na dvoře Sádku v okrese bruntálském ve Slezsku (tisk 4841/VII),
VII. min. soc. péče na interp. posl. Tausika a soudr. o neudržitelné správě nemocenských pokladen na Slovensku (tisk 4898/III),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hackenberga a druhů o zabavení časopisu ťSocialdemokratŤ (tisk 4857/IX),
IX. min. financí na interp. posl. J. Mayera a druhů o přímo neudržitelných poměrech na solném trhu (tisk 4592/VII),
X. min. vnitra na interp. posl. Krause, dra Keibla a druhů, že okresní správa politická zakázala protestní schůzi v Šluknově (tisk 4885/VIII),
XI. min. železnic na interp. posl. Sahäfera, Hausmanna a druhů, že dne 28. října nebyla uznávána platnost dělnických týdenních lístků (tisk 4903/VI),
XII. min. zahraničních věcí na interp. posl. Kreibicha a soudr., že Společnost Národů vměšuje se do vnitřních záležitostí Svazu Sovětských Socialistických Republik (tisk 4898/VII),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Brunara a druhů o zabavení č. 71. časopisu ťBrünner MontagsblattŤ (tisk 4952/V),
XIV. vlády na interp. posl. dra Luschky a druhů o protizákonných koupích velkostatků (tisk 4898/I),
XV. min. zemědělství na interp. posl. J. Mayera, J. Fischera a druhů o škodách způsobených povodní na plodinách ve volebním okrese Cheb-Karlovy Vary (tisk 4885/IX),
XVI. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů, že opavské policejní ředitelství zakázalo píseň ťWenn alle untreu werdemŤ (tisk 4892/II),
XVII. min. financí na interp. posl. Kostky a druhů ze dne 12. září 1924 o nezákonitých předpisech daně přepychové z pronájmu zařízených pokojů v soukromých lázeňských domech v letech 1920 a 1921 (tisk 4892/I),
XVIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o postupu žatecké okresní politické správy proti německé obecné škole ve Velemyšlevsi (tisk 4256/VII),
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Josefa Skaláka a soudr. o nových konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 484/I),
XX. min. soc. péče na interp. posl. Tausika a soudr., že v textilní továrně firmy Tiberghien v Trenčíně se porušují ustanovení o osmihodinné době pracovní a předpisy bezpečnostní a zdravotní (tisk 4885/III),
XXI. min. železnic na interp. posl. Mikulíčka, Koutného a druhů o nedostatečných čekárnách nádražních ve stanicích Otrokovice, Malenovice, Luky, Zlín, Přítluky a Želechovice na trati Otrokovice-Vizovice (tisk 4885/V),
XXII. min. školstva a nár. osvety na interp. poslanca dra.Josefa Budayho a spol. vo veci štátnej ludovej školy v Podbrehoch-Lehôtke (tisk 4636/I),
XXIII. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. pos. Koutného, Mikulíčka a soudr. o tyfové epidemii v Baťově továrně na obuv ve Zlíně (tisk 4885/II),
XXIV. min. železnic na interp. posl. Blažka a soudr. o zlořádech na hradeckém ředitelství státních drah (tisk 4793/VII).
I./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Josefa Mayera a druhů,
že hlídky leteckého sboru v Chebu přepadly občany (tisk 4617/III).
V záležitosti, která jest předmětem interpelace, nařídil jsem přísné vyšetřování. Výsledkem jeho jest podání obžaloby na poručíka Josefa Jíru p. pl. č. 3 pro zločin § 12 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n. a pro zločin podle § 380 voj. tr. z. a přečin podle § 11 a 702 voj. tr. z. Současně s ním byl zažalován i desátník I-Hamáček pro přečin podle § 769 v. tr. z.
Trestní řízení zavedené proti desátníku Roháčkovi, vojínu Blažkovi, Kodoňovi, Ant. Michálkovi, Chaloupkovi pro přečin podle § 702 voj. tr. z. bylo pro nedostatek a nemožnost opatření důkazů zastaveno.
V Praze dne 20. prosince 1924.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
II./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance V. Marka a druhů
o zákazu užívání místopisného označení ťEgerlandŤ (tisk 4385/VII).
Politické úřady nedostaly rozkazu, aby zakazovaly užívati označení ťEger in EgerlandŤ. V tam smyslu byla okresní správa politická v Aši poučena.
V Praze dne 20. prosince 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
III./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kirpalové, Beutela, Schweichharta a druhů
o zákazu volnomyšlenkářské schůze v Trmicích (tisk 4178/XII).
Spolek ťBund der Freidenker i. d. Čechosl. Republik, Ortsgruppe TürmitzŤ v Trmicích, žádal o povolení veřejného shromáždění pod širým nebem na den 13. května 1923 na 2 hodinu odpolední do staré části zámecké zahrady v Trmicích. Na základě letáků, týmž spolkem vydaných, vzešla obava, že shromáždění se pořádá k tomu účelu, aby rušena byla církevní slavnost svěcení zvonů, toho dne v Trmicích pořádaná a okresní správa politická tudíž zakázala výměrem v interpelaci uvedeným konání tohoto shromáždění. Proti tomuto výměru nepoužili pořadatelé schůze opravných prostředků, takže nadřízené úřady neměly příležitosti, aby se zabývaly otázkou, byl-li zákaz odůvodněn.
Že nešlo okresní politické správě o potlačování volnosti slova, jde na jevo z toho, že týden potom, když poměry se uklidnily, bylo pořádáni veřejné schůze s programem ťKlerikalismusŤ tímto spolkem v Trmicích vzato na vědomí.
V Praze dne 20. prosince 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
IV./5035 (původní znění):
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Raddy a druhů,
jak volební soud vyřizuje stížnosti (tisk 4952/VIII).
Padle ustanovení § 6 zákona o volebním soudě ze dne 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n. jsou president, jeho zástupci, přísedící, které volí poslanecká sněmovna sama, a stálí referenti tohoto soudu ve výkonu svého soudcovského úřadu samostatní a neodvislí jako soudcové. Nikomu a tedy ani ministru vnitra nepřísluší právo vykonávati dozor nebo jakýkoli vliv na postup jednaní volebního soudu a vydávati mu jakékoli nařízení. Přísedící podléhají, pokud jde o soudcovskou činnost, pouze disciplinární moci plenární schůze volebního soudu a ministr vnitra není rovněž po zákonu oprávněn vykonávati nějaký vliv na výkon této moci disciplinární.
Vzhledem k tomu nemohu tedy učiniti žádného opatření ve smyslu požadavků interpelace.
V Praze dne 2. ledna 1925.
Ministr vnitra
J. Malypetr, v. r.
V./5035 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Zierhuta, dra Hanreicha a druhů
o dlouhodobých pachtýřích a uchazečích o půdu ad dvora Vítberk na panství Potockého ve Slezsku v obcích Nová Ves a Loučky (tisk 4926/IV).
Odporuje skutečnosti tvrzení, že celý dvůr Vítberk ve výměře 134 ha má býti se svolením státního pozemkového úřadu prodán. Dvůr ten bude státním pozemkovým úřadem podle platných zákonů o pozemkové reformě převzat a přidělen. Při provádění pozemkové reformy bude vzat zřetel na drobné, oprávněné zemědělce a bude jim pachtovaná půda ponechána i nadále v pachtu. Od dvora Vítberku vykoupili drobní pachtýři již 13.20 ha zemědělské půdy.
Padle vylíčeného taxu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 10. ledna 1925.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
VI./5035 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců Zierhuta, dra Luschky a druhů
o nezákonitém postupu státního pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy na dvoře Sádku v okrese bruntálském ve Slezsku (tisk 4841/VII).
Vláda odkazuje k své odpovědi na interpelaci posl. dra E. Schollicha a druhů o přídělu půdy od dvora Sádku (číslo tisku 4617/I).
V Praze dne 10. ledna 1925.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
VII./5035.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance H. Tausika a soudruhů
o neudržitelné správě nemocenských pokladen na Slovensku (tisk 4898/III).
Ministerstvo sociální péče provádí bezprostřední dozor nad hospodářstvím Zemské úřadovny pro dělnické pojištění v Bratislavě tím, že vysílá téměř ku každé schůzi správní komise své zástupce. Je mu dobře známo, že administrativa Zemské úřadovny trpěla s počátku určitými obtížemi, které však nyní jsou s úspěchem překonány.
V Zemské úřadovně byly několikráte provedeny odborné revise, kterými nebylo zjištěno ničeho, co by nasvědčovalo tomu, že by agenda Zemské úřadovny vybočovala z rámce platných právních předpisů, nebo opravňovala k úsudku, že není dbáno zájmů pojištěnců i zaměstnavatelů.
Zemská úřadovna jest povinna přihlížeti k tomu, aby agenda nemocenských pokladen příslušným předpisům neodporovala. Nemůže býti sporu o tom, že zaměstnanci, kteří po více než pěti letech státní jazyk neovládají a nemohou se proto s většinou pojištěnců ani domluviti, nemají potřebné kvalifikace na místa čelných a vedoucích úředníků. Zemská úřadovna byvši nucena tyto úředníky suspendovati, učinila tank vždy způsobem, kterému nemůže býti ničeho vytýkáno a to po většině v dohodě s dotyčnými úředníky samými.
V nejbližší době vydá Zemská úřadovna účetní závěrku nemocenského odboru za rok 1922 zároveň se zprávou o své dosavadní činnosti. Z této publikace bude zřejmo, že jest nejen dobře, nýbrž i účelně hospodařeno s fondy zákonem normovanými. Nejlepším důkazem toho jest sanatoriální péče Zemské úřadovny, která právě v poslední době zahrnuje i péči o děti úpravou a rozšířením léčebny v Lučivné.
V Praze dne 17. prosince 1924.
Ministr sociální péče:
Habrman, v. r.
VIII./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Hackenberga a druhů
o zabavení časopisu ťSozialdemokratŤ (tisk 4857/IX).
Číslo 217 periodického tiskopisu ťSozialdemokratŤ bylo státním zastupitelstvím v Praze zabaveno pro článek v interpelaci doslovně uvedený, jeho v obsahu jeho shledána byla objektivní skutková podstata § 11, č. 2, zákona na ochranu republiky a státní zastupitelství mělo za to, že veřejný zájem nezbytně vyžaduje, aby rozšiřování obsahu místa toho bylo zabráněno. Není přípustno, aby veřejným tiskem byly rozšiřovány urážlivé výroky o hlavě státu, byt i tyto se byly staly známými osobám, jež byly přítomny soudnímu líčení a jichž zpravidla bývá velmi málo, kdežto noviny vejdou clo rukou širokého obyvatelstva.
Soud konfiskaci ostatně potvrdil a vydavatelstvo listu se s tím spokojilo.
Nemám proto příčiny k jakémukoliv opatření.
V Praze dne 13. listopadu 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IX./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance J. Mayera a druhů
o přímo neudržitelných poměrech na solném trhu (tisk 4592/VII).
Odpovídaje na interpelaci z 11. dubna t. r. č. VII./4592, podotýkám, že nelze mluviti o hospodářském nadržování ťČechoslaviiŤ v Olomouci v obchodech se solí a o spojeném s tím výhradním postavení. Tato společnost byla pověřena v minulých letech uskladňováním a mletím tuzemské kusové soli ze solných dolů v Marmarožské Solotvině, které náš stát převzal r. 1920. V dolech nahromaděnou sůl bylo třeba odkliditi, aby provoz na nich byl uvolněn a tím poskytnuto osazenstvu dolů zaměstnání.
Pro uskladnění zásob zanechaných Rumuny nebylo však možno najíti ani na Slovensku ani v Podkarpatské Rusi vhodná skladiště, jež by byla s dostatek prostorná a proto přijala monopolní správa nabídku importní a exportní společnosti ťČechoslavieŤ v Olomouci na nájem skladiště v Klášteře-Hradisku.
Tímto přechodným opatřeními nebylo poskytnuto ťČechoslaviiŤ nijaké výhradní postavení, jehož by mohla využívati ve svůj prospěch a na úkor spotřebitelů, neboť neměla vůbec žádného vlivu na hospodaření a obchodování solí. Vykonávala jen obsah smlouvy, který ji zavazoval k uskladňování tuzemské kusové soli jedlé, za kteréžto práce jí byla poskytována odměna.
Pro dobu přechodnou, dokud nebyly vystavěny ťSolné mlýnyŤ v Olomouci, bylo svěřeno ťČechoslaviiŤ též prozatímní mletí uskladněné soli. Povolení to bylo jí však odňato 31. prosincem minulého roku, neboť v mezidobí společnost s r. o. ťSolné mlýnyŤ v Olomouci založená za účasti ťČechoslavieŤ a Legiobanky s kmenovým kapitálem 10,000.000 Kč vybudovala nejmodernější solné mlýny s celkovým nákladem 30,000.000 Kč, které vstoupily počátkem letošního roku do provozu.
Ceny soli nestanoví ani společnost ťSolné mlýnyŤ, tím méně ťČechoslavieŤ, nýbrž ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a to na podkladě přezkoušených výrobních kalkulací.
Jest budiž nesprávné, že by z mletí tuzemské soli měla zmíněná společnost bohaté zisky, neboť melné včetně naskládání 1 vagonu soli mleté činilo u ťČechoslavieŤ při mletí ťI.Ť 1078 Kč 50 h a jest u ťSolných mlýnůŤ 1000 Kč.
Z toho, co jsem uvedl, jest patrno, že pánům interpelantům nedostalo se ve věci spolehlivých údajů.
Co do jakosti soli, která jest těžena v Podkarpatské Rusi a semílána bud v Olomouci, neb v státním solném mlýně na dolech v Marmarožské Solotvině, připouštím, že jest méně vzhledná, ale tvrdím, že jest bezvadná a k lidskému přežívání úplně způsobilá.
Toto tvrzení opírám o rozbory mnohokráte chemicko-technickou zkušebnou finanční správy pořízené.
Že tu a tam přichází sůl do obchodu s nádechem barvy šedě, jest přirozené, ježto vždy nevyskytá se v krystalech čistě bílých.
Nemohu však pomlčeti o tom, že v obchodech vyskytá se sůl někdy ve stavu špatném avšak to není vinou ťSolných mlýnůŤ, nýbrž jiných různých živlů, které na př. mísí tuzemskou sůl jedlou se solí dobytčí, pokoutně semílají tuzemskou sůl, nedocilujíce žádoucího zrna a vzhledu nebo nevěnují náležitou péči při manipulaci s ní.
Pokud se týče ceny soli tuzemské zdůrazňuji, že jest tato zaviněna jednak vysokými výrobními náklady, jednak zeměpisnou polohou dolů a výší dopravních výloh.
Aby rolnictvo mělo dostatek soli dobytčí, postaralo se ministerstvo financí o výrobu této soli v tuzemsku a sice hned tím okamžikem, kdy zakázalo dovoz soli dobytčí z ciziny.
ťSolné mlýnyŤ v Olomouci, jakož i státní solný mlýn na dolech mohou v kterékoliv době dodati sebe větší množství tuzemské soli dobytčí za snesitelnou cenu.
Konečně dodávám, že pro různá odvětví potravinářská, jako jsou živnosti uzenářské, sýrařské, okurkářské, přiděluje ministerstvo financí k účelům konservním sůl vařenou ze solivaru solnohradského u Prešova, aby ani v tom směru nebylo žádných stesků, že kamennou solí trpí trvanlivost a vzhled těch kterých poživatin.
V Praze dne 26. listopadu 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
X./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Krause, dra Keibla a druhů,
že okresní správa politická zakázala protestní schůzi v Šluknově (tisk 4885/VIII).
Okresní správ a politická v Šluknově zakázala pořádati v interpelaci zmíněnou protestní schůzi jednak z důvodu, že by schůze byla ohrozila veřejnou bezpečnost, jednak pro opožděné padání žádosti za povolení shromáždění a průvodu.
Úřední výměr k zákazu vydala okresní politická správa ve své vlastní moci jako úřad k vykonávání policie shromažďovací příslušný, bez vědomí ministerstva vnitra.
Proti výměru okresní správy politické v Šluknově bylo podáno odvolání k zemské správě politické v Praze, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Za tohoto stavu věci nemám zákonného podkladu, abych do věci zasahoval.
V Praze dne 27. listopadu 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
XI./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Schäfera, Hausmanna a druhů,
že dne 28. října nebyla uznávána platnost dělnických týdenních lístků (tisk 4903/VI).
Podle ustanovení osobního tarifu opravňuji týdenní dělnické jízdenky ke každodenní zpáteční jízdě mezí týdnem od pondělí do soboty, vyjma svátky státem stanovené (1. květen a 28. říjen), vánoční svátky, jakož i ostatní svátky, v kterých se v závodech nepracuje.
Ustanovení o vyloučení platnosti dělnických jízdenek o státním svátku bylo převzato vědomé již do prvého-nového osobního tarifu, vydaného s platností od 1. srpna 1921 jednak z toho důvodu, aby nemohlo býti zneužíváno značné slevy jízdného dělníky, jedoucími na táborové oslavy národního svátku místo do práce, a jednak v tom přesvědčení, že veškeré obyvatelstvo republiky Československé bude zajisté vždy oceňovati význam tohoto dne a oslavovati jej klidem práce. Tak tomu bylo již po tři léta v celé republice a nebylo též dosud nejmenších stížností do vydání tohoto tarifního ustanovení.
Ustanovení osobního tarifu byla v roce 1921 řádně vyhlášena a jest tudíž věcí cestujících, kteří se dožadují určité tarifní slevy jízdného, aby se u podmínkách pro dosažení slevy řádně informovali u železničního úřadu, kde jest možno cestujícímu do osobního tarifu na požádání nahlédnouti.
Byla-li ve stanici Liberci u osobni pokladny vyvěšena vyhláška o neplatnosti dělnických jízdenek v den 28. října teprve den přel tímto svátkem, nelze přičítati stanici Liberec žádné viny, poněvadž nebylo povinností osobní pokladny vyvěšovati tuto vyhlášku, jež nebyla ničím novým, a učinila-li tak přece, jednala zajisté jen v dobrém úmyslu vyvarovati dělnictvo nepříjemností. Postup, že dělnické týdenní jízdenky nebyly dne 28. října uznávány a že bylo vybíráno normální jízdné, byl podle tarifního ustanovení správný a z těchto důvodů nelze též vrátiti dělníkům částky, které musili dopláceti na normální jízdné.
V Praze dne 5. ledna 1925.
Ministr železnic:
J. Stříbrný, v. r.
XII./5035.
Odpověď
ministra věcí zahraničních
na interpelaci poslance Kreibicha a soudr.,
že Společnost Národů vměšuje se do vnitřních záležitostí Svazu Sovětských Socialistických Republik (tisk 4898/VII).
Návrh, na základě kterého zabývalo se V. Shromáždění Společnosti Národů situací Gruzínska, byl podán delegací belgickou, francouzskou a britskou ve shodě s ustanovením čl. 11, odst. 2. Paktu o Společnosti Národů, podle kterého ťkaždý členi Společnosti Národů má právo přátelsky upozorniti Shromáždění nebo Radu na jakoukoliv okolnost, jež svou povahou se dotýká mezinárodních vztahů a jež by mohla ve svých důsledcích zkaliti mír nebo dobrou shodu mezi národy, na níž mír závisí.Ť
Tento návrh nebyl ničím jiným než doslovným reprodukováním resoluce, přijaté dne 22. září 1922 a zní:
ťShromáždění, obnovujíc resoluci přijatou 22. září 1922 třetím Shromážděním zve Radu, aby sledovala pozorně události v této části světa tak, aby mohla uchopiti sne příležitosti, jež by se naskytla a vedla k obnovení normálního stav u této země cestou mírumilovnou a shodnou s pravidly mezinárodního práva.Ť
Význam návrhu spočívá v tom, že byl učiněn pokus o eventuelní smírné zprostředkování (mediaci) Společností Národů, které, aby mohlo býti provedeno, vyžaduje souhlas obou stran, jestliže a pokud Rada tuto mediaci bude pokládati za vhodnou. Je přirozeno, že snaha o mediaci, k níž Společnost Národů jakožto orgán míru je ustanoveními Paktu oprávněna a povinna, neznamená už podle své povahy nijaké vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska a výše citované znění resoluce z roku 1922, aby Společnost Národů postupovala ťcestou mírumilovnou a shodnou s pravidly mezinárodního právaŤ, tuto myšlenku nejlépe zdůrazňuje.
Republika Československá, jejíž zahraniční politika je vždy vedena myšlenkou míru, nestavila se nikdy proti mírnému řešení sporných otázek a proto ani v tomto případě nemohla nesouhlasiti s myšlenkou zprostředkování za výše uvedených podmínek.
Návrh byl předán podkomisi 6. komise, která nedoporučila schváliti navrženou resoluci, opakující resoluci z roku 1922, nýbrž vyslovila jen naději, že státy, členové Společnosti Národů, pomohou případně Radě svým mírumilovným přispěním a doporučila předati zprávu 6. komise Radě, aby ji mohla ve vhodné době vzíti v úvahu.
V Praze dne 22. prosince 1924.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
XIII./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti;
na interpelaci poslance dra H. Brunara a druhů
o zabavení č. 71 časopisu ťBrünner MontagsblattŤ (tisk 4952/V).
Státní zastupitelstvo v Brně nařídilo zabavení č. 171 (nikoliv 71) periodického tiskopisu ťBrunner MontagsblattŤ pro celý obsah článku ťAlte und neue WeltŤ, ježto v jeho obsahu spatřovalo skutkovou podstatu přečinu podle § 14 č. 5. zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování závadného obsahu článku bylo zabráněno.
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelství řídilo se při svém rozhodnutí zákonem. Bylo-li zabavení přes potvrzení soudem považováno i nadále za křivdu, měli ti, kdož tak soudili, použíti opravných prostředků proti rozhodnutí soudu, jímž konfiskace byla potvrzena a tak přivodili by přezkoumání rozhodnutí, jež učiněno bylo bez jich slyšení důvody, jež by proti zabavení uvadli.
Za daného stavu věci nemám příčiny k jinému opatření, než že upozorňuji státní zastupitelství na to, že nebylo třeba zabavovati celý článek.
V Praze dne 22. prosince 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIV./5035 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů
o protizákonných koupích velkostatků (tisk 4898/I).
Státní pozemkový úřad schválil dne 19. května 1924 trhovou smlouvu ze dne 8. března 1924 o prodeji velkostatku zeminy ve výměře 447 ha za 1,800.000 Kč manželům Mašínovým s tím, že velkostatek zůstává na dále v záboru.
Velkostatek Dobrohošt není státem zabrán, neboť nemá výměry záborové.
V Praze dne 5. ledna 1925.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
XV./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Josefa Mayera, Josefa Fischera a druhů
o škodách způsobených povodní na plodinách ve volebním okresy Cheb-Karlovy Vary (tisk 4885/IX).
Po ústavním zajištění finančních prostředků na podporu krajů postižených v roce 1924 živelními pohromami (zákon ze dne 25. září 1924, č. 219 Sb. z. a n.) vyzvány byly zemské správy politické, aby zahájily šetření prostřednictvím politických úřadů I. stolice o škodách způsobených živelními pohromami v běžném roce. Tímto opatřením dochází automaticky ku vyšetření škod způsobených letos na jaře v okrese Cheb, Karlovy Vary. O odpis daní musí se poškození ucházeti u příslušné berní správy, takže nestačí k tomu pouhé ohlášení škody.
Po provedeném úředním šetřeni má býti poškozeným poskytnuta přiměřená podpora přídělem osiva. O výši podpory rozhodne zemská správa politická v Praze. V žádném případů však není v úmyslu udíleti poškozeným podporu pomocemi peněžními.
V Praze dne 17. listopadu 1924.
Ministr zemědělství:
Dr. Hodža, v. r.
XVI./5035 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů,
že opavské policejní ředitelství zakázalo píseň ťWenn alle untreu werdenŤ (tisk 4892/II).
Policejní ředitelství v Opavě zakázalo zpívání písně ťWenn alle untreu werdenŤ při slavnostním večeru opavského spolku ťFerialverbindung deutscher Studenten GermaniaŤ dne 6. září 1924, poněvadž se této písně dle nabytých zkušeností při jiných příležitostech zneužívalo k protistátním demonstracím.
Zákaz tento vyslovilo policejní ředitelství jak bezpečnostní úřad bez jakéhokoliv pokyn z ministerstva. Přezkoumání tohoto zákazu mohli pořadatelé dosíci rekursem k nadřízeným instancím správním, což se však nestalo. K zakročení z úřední moci není příčiny.
V Praze dne 13. prosince 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.