Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
5032.
Interpelace:
I. posl. dra Raddy a druhů min. vnitra a novém neodůvodněném zabavení časopisu ťMährischer GrenzboteŤ v Jihlavě,
II. posl. Grünznera, Beutela, Kirpalové a druhů min. železnic, že ředitelství Praha-Sever omezuje spolčovací a shromažďovací svobodu železničních zaměstnanců,
III. posl. Simma a druhů min. vnitra a neoprávněné censuře článku, jenž vyšel pod titulem ťPět let pozemkového úřaduŤ v časopise ťDer GüterbeamteŤ ze dne 15. listopadu 1924,
IV. posl. Jokla, Heegera, Uhla a druhů min. národní obrany o výplatě mimořádných výpomocí důstojníkům a rotmistrům,
V. posl. Křepka a druhů min. financí, že česko-lipský berní úřad žádá remunerace od obecních úřadů,
VI. posl. Mikulíčka a soudr. min. vnitra o konfiskaci časopisu ťZemědělecŤ v Praze,
VII. posl. Windirsche a druhů předsedovi vlády o provádění statistiky žní na rok 1924.
I./5032 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Raddy a druhů
ministrovi vnitra
o novém neodůvodněném zabavení časopisu ťMährischer GrenzboteŤ v Jihlavě.
Teprve před nedávnem podali podepsaní dvě interpelace o opětovném, úplně neodůvodněném zabavení časopisu ťMährscher GrenzboteŤ v Jihlavě a poukázali nebo, že účelem této konfiskační prakse jest zřejmě finančně zničiti časopis ťMährischer GrenzboteŤ a jeho vycházení znemožniti.
Nyní jihlavská státní policie zabavila v nedělní příloze časopisu ťGrenzboteŤ od prvního až do posledního slova i s nadpisem a podpisem básníkovým tuto báseň:
Jesmantjosef.
Mimoňské nářečí:
Měl tesař Josef z Nazaretu
svou živnost pořád jako kletu.
Dál nešlo to již s tesařinou,
byt sebe víc se pachtil dřinou.
Byl proto mrzut, míval vztek.
ťJak mezek dřuŤ si často řek,
ťa nejde to; tož místo dřinek
je nejlíp jít na odpočinek.Ť
Vhod přišlo jemu klidu blaho,
však dlouhá chvíle děsila jeho;
tu nevěda co nudou počít,
se začal v krčmě pilně točit.
Tam stále jídal, hrál a plival,
se někdy příliš v sklenku díval;
a jak už bývá v mnohý den,
byl jak se říká nachmelen.
Když krčmář nalil slivovici
zmoh' časem se i na opici. -
To líbilo se mu a tak
se na věčnost chtěl bráti park.
Že před smrtí ho strach se chopil,
tož před skonem se trošku opil.
A jak tak přišel k nebes bráně,
chtěl dovnitř vklouznout netázaně.
Však svatý Petr řek: ťNe, ba ne!
Ted švindlem se sem nedostane.
Je jiný vítr v lavici,
dřív vyspi svoji opici!Ť
ťCoŤ, Pepek dí, ťnač tyhle tlachy?
snad nechtěl bys mi dělat štráchy?
Co dělám, vím -tož jaké spaní!Ť
ťNuŤ, Petr dí, ťnech hubování;
sem opilý chce? Ani zdání!Ť
ťTak zlé to není, nemel jen,
vždyť lehko bývá nachmelen!Ť
ťNeŤ, bručí Petr, ťslyšels již,
že zpitý nesmí v nebes říš!Ť
ťTed přestaň žvanit, dráždit čivy,
sic poznáš mne, jenž druhé živí!
To podivíte se jak zatnu
Vám žílu, přehrabu-li šatnu.
Co počnete pak, chytří páni?
Čas bude boudy k zavírání!Ť
ťHm!Ť Petr děl, pleš podrbal,
ťslyš, Jozífku, kdo pak by bral
vše z křiva hned - tož pojď jen dál!Ť
Josef L. Haase
V čísle 133 téhož periodického tiskopisu byly v článku ťAd actaŤ zabaveny tyto tři odstavce a tento konec:
ťAd acta.
Již jen několik málo dni nás dělí od 16. listopadu, dne, kdy směla pro Jihlavu skončiti tak požehnaná činnost jakéhosi Výborného, kdyby ovšem v tomto státě právo a zákon něco platily. Avšak takto tento den přijde a uplyne, jako všechny jiné a nahoře na radnici nepřinese nic nového.
.A tak nás očekává nová ťaféra VýbornéhoŤ. Co to znamená po stránce národně a finančně politické, dokázala nám jednoroční činnost tohoto držitele moci na radnici. Že jednání Výborného jest protežována a schvalováno shora, což mu dodává potřebnou oporu, dokázaly všechny nesčetné protesty Němců, které byly prostě odloženy ad acta. A takto se tento muž stal velkým, tak velkým, že již nedbá ničeho. Bez citu lidskosti vyhodil německé dělníky a zaměstnance na ulici anebo jim nasadil jazykovými zkouškami nůž na hrdlo bez jakéhokoliv pocitu odpovědnosti, pustošil obecní finance, bez úcty k národním protivníkům v jejich potírání znal jen ponižování a potlačováni, které z Němců v Jihlavě učinilo jeho nejnekrutější a nejnesmířlivější nepřátele.
Moc Výborného pod protekcí a schvalována vládou rostla do bezmezna a i ty nejneuvěřitelnější chyby, které by každému starostovi zlomily vaz, nebyly s to, aby otřásly postavením Výborného. A tak cítí se tento držitel moci kryt a povzbuzen k novým činům. Črta dbá podání, protestů a podobných věcí a řídí se v tom příklady, které vidí nahoře: Odkládá je zcela prostě ad acta.
...Ať si třebas Výborný nakupí celé stahy takovýchto spisů ad acta, ať se nám Němcům ještě více vysmívá a nás tupí, přec se nedáme podmaniti. Také my skládáme kus za kusem činů a spisů Výborného, avšak u nás je nestihne osud uložení ad acta. U nás není uložen materiál jen v zásuvkách, u nás jest hluboce vryt v srdcích a tam hlodá a vrtá, až jednoho dne se provalí a bude žádati složení účtů na tom, kdo toto nesmazatelné písmo obstaral. A tento den přijde a pak odložíme pana Výborného ad acta, avšak tak důkladně, že se mu návrat nechutí pro vždy.Ť
V témže čísle byla zabavena z humoristického koutku úplně tato soutěž:
ťSoutěž:
U meteorologického říšského ústavu v Pinčlově parku zadá se místo proroka povětrnosti pro letní půlletí 1925.
Přihlíží se jen k uchazečům z rodu rosniček. Čekatelé tohoto místa nechť předloží:
1. průkaz domovské příslušnosti do Kupky Sena,
2. vysvědčení tělocvičného neb gymnastického spolku nebo hasičů z Dřevěných Mlýnů o hbitosti v cvičení na šikmých žebřících,
3. vysvědčení spolku svátečních střelců o zručnosti v lovu much,
4. vysvědčení o návštěvě státního ústavu pro meteorologii a revmatismus,
5. průkaz o hlasové způsobilosti vydaný novou hudební školou, potřebné hlasové rozpětí až k vysokému C,
6. vykonání jazykové zkoušky, aby se zjistilo, zda uchazeč jest s to, aby prorokoval nejen s qu, nýbrž i kw.
Tento úředník obdrží volný byt v ústavu s koupelnou a každoročně nový korporací oděv, naturální zaopatření (denně 6 much a 12 mravenčích vajíček) a požitky staropensisty v 25. hodnostní třídě.
Přes zimu má tento zaměstnanec zdravotní dovolenou a diety na cestu a k pobytu ve šlamastice Lukášského rybníka.
Starobní zaopatření jest zajištěno volným místem v útulně na náměstí Svobody, jejíž stavba byla právě zahájena.
Pro obstarávání předpovědi počasí v země budou přijati občané s kuřími oky reagujícími na počasí a osvědčení reumatikové.
Do podmínek možno nahlédnouti v kanceláři úřadu pro kuří oka.
Správa ústavu.Ť
Konečně bylo zabaveno v humoristickém pondělním koutku k č. 136 téhož časopisu báseň ťAž přiletí vlaštovkyŤ toto místo:
ťVlaštovka se dala v čtení
úředního vynesení:
ťPaní, věz, že na záchodě
nesmí jiný býti v módě
papír, než v té jedné řeči..Ť
Tu to smíchem se střech ječí,
vrabci všecko zmerčili,
a tak potom za chvíli
se všech střech to cvrlikalo,
co v tom vynesení stálo.Ť
Jest naprosto nevyzpytatelné, proč došlo k těmto zabavením, poněvadž jednak jsou humoristického obsahu a neobsahuji nijaké urážlivé poznámky, jednak jsou to však útoky na vládního komisaře Výborného, který, pokud víme, nepožívá nějaké zvláštní ochrany, takže zvláště zabavení po této stránce jest vyloženým přehmatem státní policie ve prospěch vládního komisaře. Úkolem jihlavské státní policie není naprosto chrániti cest jihlavského vládního komisaře, je-li snad napadena.
Máme stále silnější dojem, že časopis ťMährischer GrenzboteŤ jest zabavován ze zlomyslnosti, nechceme-li se domnívati, že se jihlavský censurní úřad zbláznil.
Podepsaní se tedy táží znovu pana ministra: Jest ochoten chrániti státní moc, aby; se nekompromitovala takovou konfiskační praksí a jest zvláště ochoten zkrotiti pronásledovací zuřivost státního censurního úřadu v Jihlavě proti časopisu ťMährischer GrenzboteŤ?
V Praze dne 26. listopadu 1924.
Dr. Radda, Mark, dr. Lodgman, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, dr. Keibl, Schälzky, Böllmann, Zierhut, Füssy, dr. Korláth, Matzner, dr. Schollich, Kraus, dr. Lehnert, Kaiser, dr. Jabloniczky, Sauer, Szentiványi, Windirsch.
II./5032 (překlad).
Interpelace
poslanců Grünznera, Beutela, Kirpalové a druhů
ministru železnic,
že ředitelství Praha-Sever omezuje spolčovací a shromažďovací svobodu železničních zaměstnanců.
Ředitelství Praha-Sever vyhlásilo nedávno v ústeckých dílnách bývalé ústecko-teplické dráhy tento úkaz a každý zaměstnanec musil potvrditi svým podpisem, že jej vzal na vědomí:
ťPoslední dobou množí se stížnosti, že zaměstnanci zdejších dílen jsou členy spolků, jejichž úmysly jsou státu nepřátelské a že se účastní demonstrací těchto spolků. Jelikož této činnosti nelze uvésti v soulad s předpisy služebního řádu, oznamuje se tímto na doklad s podpisem každému zaměstnanci dílen, že zjistí-li se účast zaměstnanců na protistátních projevech a podobně, mělo by to za následek, že by onen zaměstnanec byl potrestán.Ť
Zaměstnanci a dělníci ústeckých dílen jsou stejně jako jejich druhové v povolání organisováni odborově a částečně politicky, a mimo to jsou také příslušníky rozličných lidumilných spolků. Neznáme však případu a také ředitelství státních drah nemůže uvésti konkrétního případu, že by některý železniční zaměstnanec ústeckých dílen byl členem nějakého tajného nebo jinak nedovoleného spolku. Kdyby se stal takový případ, jistě by nic nezabránilo ředitelství státních drah, aby nepředalo trestního oznámení nebo aby nezavedlo disciplinárního řízeni. Ale pro příslušnost k zákonitě povoleným spolkům a podle platných předpisů ustaveným a přihlášeným nelze žádného zaměstnance nebo dělní a stíhati nebo hroziti mu tresty.
Oběžník ředitelství jest tedy porušením ústavně zaručených státoobčanských práv. Právě tak tomu jest též s domnělými projevy státu nepřátelskými. Buď jest projev porušením platných zákonů, a pak dlužno jej stíhati podle zákona nebo to není projev příčící se zákonu a pak jest chráněn ústavou, která zaručuje volnost projevu.
Jest tedy zcela nepřípustné, když se na nějakou anonymní (?) denunciaci zaměstnancům a dělníkům vyhrožuje a když se na ně vykonává nátlak neslučitelný s ústavními svobodami.
Tážeme se tedy parna ministra:
1. Ví o uvedeném výnosu?
2. Jest pan ministr železnic ochoten zahájiti vyšetřování o tom, jak tento výnos povstal nebo co bylo podnětem k jeho vydání a podati o tom poslanecké sněmovně zprávu?
3. Co zamýšlí pan ministr podniknouti, aby zajistil, že podřízené železniční úřady budou dbáti státoobčanských práv?
V Praze dne 18. prosince 1924.
Grünzner, Beutel, Kirpal, Hackenberg, Taub, Häusler, Schweichhart, Uhl, Heeger, Dietl, dr. Czech, Jokl, Hoffmann, Schuster, Palme, Blatny, Kaufmann, dr. Haas, Schäfer, Pohl, Schiller.
III./5032 (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů
ministrovi vnitra
o neoprávněné censuře článku, jenž vyšel pod titulem ťPět let pozemkového úřaduŤ v časopise ťDer GütterbeamteŤ ze dne 15. listopadu 1924.
V odborovém časopise ťDer GüterbeamteŤ ze dne 15. listopadu vyšel zmíněný článek, jenž byl zabaven neméně nežna třech místech. Tento článek se zabývá výhradně ťprojevem díkůŤ, jejž pozemkový úřad při příležitosti svého pětiletého trvání zaslal presidentovi státu T. G. Masarykovi a předsedovi vlády Švehlovi.
Článek neobsahuje ani urážky státu ani státního zřízení, naopak se ohražuje, aby se nezneužívalo jména presidenta Masaryka. Budiž poukázáno, že na př. orgán českých velkostatkářských úředníků ťÚstřední svazŤ ve svém posledním čísle velice ostře se obrátil proti klamným tvrzením pozemkového úřadu, protestoval proti ním a mimo všechnu pochybnost prohlásil, že se pozemková reforma neprovádí v duchu Masarykově. Stejné zjištění jest jádrem článku, jejž teplický censor v časopise ťDer GüterbeamteŤ zabavil.
Zmíněný článek zní:
ťPět let pozemkového úřadu.Ť
Uplynulo pět let slavné činnosti pozemkového úřadu, v samolibé radosti a u vytržení hlásá pozemkový úřad napjatě naslouchajícímu světu požehnanou činnost tohoto ústavu. Pozemkový úřad se obrací na presidenta T. G. Masaryka a na předsedu vlády Švehlu otevřeným děkovným dopisem, který, pokud jede o fráze a překrucování faktů, je nedostižný. Opravdu patří k tomu dávka sebezapření, aby se tento hanopis dočetl do konce. Aby však velkostatkářské úřednictvo samo mohlo jednou posouditi, jak v tomto děkovném projevu narážejí na sebe lež a skutečnost, uveřejníme výtah z tohoto děkovného projevu.
V této skvostné listině praví se mezi jiným: ťPane presidente, v den, kdy se dokončuje pětileté období Státního pozemkového úřadu, jeho předsednictvo a správní výbor obracejí se především k Vám, s projevem úcty, oddanosti a díků.
Vaše historické dílo osvobozenecké budováno bylo na velikých ideálech mravnosti, demokracie a sociální spravedlnosti, které jsou jedinou zárukou i dalšího zajištění a rozvoje tohoto díla. Dovršením osvobození politického jest osvobození půdy. Politicky vytýčil jste pane presidente, požadavek reformy pozemkové již před čtvrt stoletím a osvobozený nálad v duchu Vašich ideálů zahájil tuto reformu, aby tím vybudoval našemu státu jeden z pilířů hospodářské demokracie, osvobození sociálního a hospodářského.
Po pěti letech vytrvalé činnosti, která byla provázena Vaším vysokým povozu měním, byla odevzdána do rukou lidu již více než polovice zabrané zemědělské půdy, která jest pro příděl k disposici. Na 400.000 rodin jest již účastno dobrodiní tohoto díla při čemž dvě třetiny půdy dostávají se do rukou malých zemědělců, kteří dosud byli vlastníky půdy do 5 hektarů a do rukou bezzemků. Současně vytvořeno na 820 zbytkových statků, aby plnily hospodářskou funkci velkozávodů a zajistily hlavně nájemce a zaměstnance dosavadního latifundia. Revoluční cestou a soustavně vyrůstá nám zdravější a hospodárnější rozvrstvení našeho venkova, plní se jeho staletá tužba. Vrchol pozemkové reformy byl výsledky tohoto roku právě překročen.Ť
Toto jest tedy částí tlachu, jenž se zove ťprojevem díkůŤ a byl zaslán presidentovi tohoto státu. Bylo by velice krásné, kdyby pan dr. Viškovský tato tvrzeni, která jsou na štíru s pravdou, jednou vyprávěl na nějaké schůzi velkostatkářského úřednictva. Dlužno již předem míti za to, že by se pan Viškovský neodvážil přednésti takový canc před zaměstnanci a úředníky velkostatků. S odpovědí, kterou by pan dr. Viškovský dostal, jistě by se nechlubí.
Pochybujeme též velice, že by se pozemková reforma prováděla v duchu ideálů presidenta Masaryka, naopak, jsme jisti, že kdyby president Masaryk byl správně informován o jistých událostech v pozemkovém úřadě a o způsobu provádění pozemkové reformy, nedal by tomuto dílu svého požehnání. Jest to snad demokracie a sociální spravedlnost, ucházejí-li se zaměstnanci a příděl půdy a místo toho dostanou výpověď?.Test to demokracie a sociální spravedlnost, když rodiny dělníků, které po desítky let nalézaly na velkostatcích chléb a výdělek, jsou vypuzovány ze svých pracovních míst a násilně vystěhovány? Po takových zahanbujících událostech se osmělujete mluviti o svobodě a spravedlnosti? Váš nestydatý postup má býti kryt duchem Masarykovým? Což jste již ztratili každý pocit studu, že stále a stále znovu přicházíte s takovými nepravdivými a vyzývavými líčeními? Široká veřejnost a také všechny rozumné české vrstvy znají cenu takového ujišťování a víme, že takové projevy jsou určeny především pro cizinu, jež drahou propagandou jest jednostranně - abychom neužili jiného slova - zpravována o poměrech našeho státu. Dnes tato methoda ještě působí, ale zítra? Ano, pánové z pozemkového úřadu, myslíte příliš na dnešek a zapomínáte při svých činech na účinek v budoucnosti. Nebo jste si již upravili přísloví, jež zní: ťPo nás nechť přijde potopa?Ť Nepřemýšleli jste ještě nikdy o tom, že Vaše činnost přinese jen neštěstí a prokletí Vašemu vlastnímu národu?
Vy se dokonce odvažujete a mluvíte v otevřeném děkovném projevu o ťzdravějším a hospodárnějším rozvrstvení venkova.Ť Ze všech stran zaznívají nářky na drahotu a hospodářské zbídačení. A může tomu býti jinak? Velké zemědělské podniky, vyznamenávající se výrobou, bez počtu a bez výběru se rozbíjejí, nejmodernější zemědělské stroje se házejí do starého železa, motyka a ruční práce nastupují na Jejich místo. Výroba klesá rok od roku, dovoz obilí děsivě stoupá a následek těchto dvou zjevů? Drahota. Z mnoha měst dochází již nyní žaloba na nedostatečné zásobování mlékem. Praha se již po měsíce živí špatným mlékem, kterému se ťdodává svěžestiŤ americkým mlékovým práškem. Avšak všechny tyto neutěšené zjevy v zemědělství nevyruší z klidu panstvo z pozemkového úřadu. Pozemková reforma má uskutečniti vysoký národní politický cíl a tu jest úplně Lhostejno, zda obyvatelstvo žije špatně a draze. A že tišíce zaměstnanců velkostatků bude ožebračeno, gest úplně vedlejší otázkou, totiž pro mocné pány z pozemkového úřadu.
Emil Stecker.Ť
Podepsaní se táží pana ministra, je-li ochoten chrániti právo zisku na svobodný projev míněni?
V Praze dne 18. prosince 1924.
Simm, inž. Jung, dr. Körmendy-Ékes, Patzel, Sauer, Windirsch, Heller, dr. Korláth, Böllmann, Szentiványi, Wenzel, Knirsch, dr. Lelley, dr. Jabloniczky, Kurťak, Palkovich, Füssy, dr. Schollich, Matzner, dr. Radda, dr. Keibl, dr. Brunar, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil.
IV./5032 (překlad).
Interpelace
poslanců Jokla, Heegera, Uhla a druhů
ministrovi národní obrany
o výplatě mimořádných výpomocí důstojníkům a rotmistrům.
Podle rozličných zpráv ministerstvo národní obrany vyplatilo prý všem důstojníkům jednorázovou výpomoc po 2000 Kč, rotmistrům po 1600 Kč, tedy dvojnásobně tolik, co bylo na mimořádných výpomocích vyplaceno loňského roku. Dosud prý bylo k tomu zapotřebí 19 milionů korun. Neznáme žádného ustanovení zákona, na základě jehož by se měly tyto výpomoci vyplatiti.
Tážeme se pana ministra:
1. Modle kterého ustanoveni byla vyplacena mimořádná výpomoc důstojníkům po 2000 Kč, rotmistrům po 1600 Kč?
2. Jaké finanční příspěvky zamýšlí pan ministr podle ústavy navrhnouti pro ostatní mužstvo?
V Praze dne 19. prosince 1924.
Jokl, Heeger, Uhl, Kaufmann, Blatny, Schiller, Palme, dr. Holitscher, Schuster, Hoffmann, Taub, Kirpal, Dietl, dr. Haas, Beutel, Schweichhart, Hackenberg, Häusler, Pohl, Grünzner, Schäfer.
V./5032 (překlad).
Interpelace
poslance Křepka a druhů
ministrovi financí,
že českolipský berní úřad žádá remunerace od obecních úřadů.
Berní úřad v České Lípě zaslal dne 1. prosince 1924 všemi obecním úřadům berního okresu českolipského tento dopis:
Berní úřad v České Lípě
dne 1. prosince 1924.
Starostenskému
úřada
Obecnímu
v...............
Poukazuje k tornu, že ad roku 1921 rozděluje a vybírá obecní přirážku, žádá podepsaný úřad, aby byla zdejším činovníkům laskavé poukázána přiměřená remunerace za tuto práci.
Žádá se, aby poukázaný peníz zaslán byl ještě v tomto měsíci přiloženou složenkou poštovní Spořitelny.
|
Podpis nečitelný. |
Podpis nečitelný. |
Pokud víme, není zákonného podkladu pro takovou žádost berního úřadu, která při ohromném zatížení poplatnictva vzbudila veliké vzrušení, ale ani obce nemohou pěti zvláštní chvalozpěvy, jak proti jejich vůli berní úřad vybírá a poukazuje přirážky.
Tážeme se tedy.
1. Ví ministerstvo o vylíčeném postupu českolipského berního úřadu?
2. Byla padána tato žádost o zvláštní remunerace na rozkaz a se souhlasem nadřízených úřadů a s jakým odůvodněním?
3. Ne-li, co zamýšlí ministerstvo zaříditi, aby příště zamezilo podobné případy u českolipského berního úřadu?
V Praze dne 19. prosince 1924.
Křepek, J. Fischer, Pittinger, Windirsch, Zierhut, Heller, dr. E. Feyerfeil, Kraus, dr. Lehnert, Schälzky, Patzel, Simm, dr. Spina, Böllmann, Knirsch, inž. Jung, Wenzel, Bobek, dr. Luschka, Budig, dr. W. Feierfeil, dr. Radda, dr. Schollich, dr. Keibl, dr. Brunar, Matzner, Böhr.
VI./5032.
Interpelace
poslance Vítězslava Mikulíčka a druhů
ministrovi vnitra
o konfiskaci časopisu ťZemědělecŤ v Praze.
V čísle 10 časopisu ťZemědělecŤ v Praze ze dne 1. října 1924 konfiskováno bylo ve článku ťVaší počestnosti a vašeho třídního vědomí se panstvo bojí!Ť toto místo:
ť... že to vše, co St. P. Ú. dělá, je manévr na prospěch bohatých a na oklamání venkovské chudiny..Ť
Tamtéž ve článku ťOkolo pozemkové reformyŤ konfiskováno:
ťA nebude lépe, pokud zemědělské dělnictvo nepřijde k vědomí, že jedině svržením dosavadního soukromokapitalistického ťpořádkuŤ a nastolením vlády dělníků a pracujících rolníků může býti zjednána náprava.Ť
Protože v těchto věcech není zcela nic závadného, překvapuje mne nakročení censorovo a táži se pana ministra:
1. Je panu ministru tato konfiskační prakse známa?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se podobné případy neopakovaly?
V Praze dne 8. ledna 1925.
Mikulíček, Blažek, Svetlik, Houser, dr. Šmeral, Rouček, Mondok, Merta, Darula, Burian, J. Kříž, Toužil, Bubník, Skalák, Kučera, Krejčí, Šafranko, Teska, Sodorjak, Tausik, Haken, dr. Gáti, Kreibich, Malá, Kunst, Koutný, Warmbrunn.
VII./5032 (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
předsedovi vlády
o prováděni statistiky žní za rok 1924.
Státní statistický úřad zaslal svým zpravodajům pod číslem 7638/III ai 1924 ze dne 4. října 1924 tento oběžník stran zjištění konečných výsledků žní za rok 1924:
ťDovolujeme si Vám zaslati výkaz o konečných výsledcích žní (vzor IV/1924) s prosbou, abyste laskavě vyplnil všechny rubriky podle svých zkušeností a vědomostí. Při tom upozorňujeme na poznámky obsažené v tomto výkaze (vzor IV/1924), podle nichž račte se přesně při vyplňování říditi. Při tem zdůrazňujeme, že nám ani nenapadá žádati, aby k tomuto účelu byly snad podnikány zvláštní cesty spojené s nepoměrnými výdaji. Rozhodně stačí, vyplníte-li výkaz podle svých odborných znalostí a zkušeností - i když jev stran svého nejbližšího okolí -; nebol případným srovnáním Vašich údajů s údaji ostatních zpravodajů můžeme pak v tomto okresu získati průměrné výsledky pro celý Váš okres:
Určitě očekáváme, že nám neodepřete své pomoci, jíž se prokáže dobrá služba nejen našemu zemědělství, nýbrž také jeho dobré pověsti doma i v cizině, a že nám zmíněný výraz s podrobně vyplněnými všemi rubrikami zašlete v připojené obálce nejdéle do 1. listopadu 1924.Ť
Zjišťování výsledků žní, nařízené tímto oběžníkům, liž předem ukazuje, že statistika žní zakládající se na něm nemůže býti správná. Nyní jest způsob provádění statistiky žní stále ještě tak nedostatečný a nesprávný, jak to bylo za Rakouska. Požadavek, že potřebné údaje mají býti činěny podle ťodborných znalostí a zkušeností - i když jen stran nejbližšího okolí a nepostačuje. Po této stránce jest státní statistický úřad se svými nároky příliš skromný, neboť víme, že statistické údaje; které nesmí způsobiti žádných útrat, nedocházejí od všech zpravodajů a jsou často velice vadné.
Tak se stává, že statistika žní, která se každoročně provádí stejně nedokonale, má jen pochybnou cenu. Tato nepřesnost nepřepouští však také ani odhadu statistických výsledků úhrnného výtěžku žní. Není tedy možno vyvozovati přesných úsudků o poměru žní k vyživování lidu, k vyživení dobytka, k úhradě spotřeby osiva, k průmyslovému zhodnocení (výroba sladu, lihovary), k vývozu, k nutnosti dovozu obilí a meliva atd. Potrvají-li tedy nadále takové nejasné statistické poměry, bude to -veliká škoda. Ony mohou přispěti k pohromě, jak to ostatně dokázalo také kdysi zhroucení vyživovacího hospodářství v Rakousku. Proto jest důležitou věci, aby statistika žní byla postavena na bezpečné základy a na to se vzhledem k velkému státohospodářskému a národohospodářskému významu správné statistiky žní; a nelze hroziti potřebných výdajů peněz.
Proto se tážeme:
1. Ví pan předseda vlády, jak se dnes zjišťuje statistika žní?
2. Jest ochoten působiti, aby statistika žní zpracovala a ohlašovala jen pečlivě zjištěné výsledky, které souhlasí se skutečností?
3. Jest dále ochoten po této stránce vydati brzy nutná nařízení a postarati se; aby se žně statisticky zjišťovaly podle soustavy, ustanovené v dohodě se zástupci zemědělství?
V Praze dne 15. ledna 1925.
Windirsch, Schubert, Böllmann, J. Fischer, Zierhut, J. Mayer, dr. Spina, dr. Hanreich, Knirsch, Simm, Kraus, Heller, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich, Matzner, dr. Keibl, dr. Brunar, dr. Lodgman, Wenzel, inž. Jung, Patzel.