X./4892 (překlad).
Interpelace
poslanců Hellera, Zierhuta, Böllmanna a druhů
předsedovi vlády,
že státní pozemkový úřad vypověděl vnucené pachty.
Státní pozemkový úřad dal prostřednictvím okresního soudu v Žatci velkému počtu vnucených pachtýřů na Dreherově a Hielleově & Dittrichově panstvích šestiměsíční výpověď a to v obcích Milošicích, Líčkově, Drahomyšli, Želči, Holedči, Sádku, Žiželicích a Hořelicích.
Výpověď byla dána vyvěšením vyhlášky na soudní vývěsní tabuli v Žatci a vyvěšením opisu této vyhlášky na obecních vývěsních tabulích ve všech příslušných obcích. Touto výpovědí zpachtovaných pozemků státním pozemkovým úřadem jsou tamější vnucení pachtýři velmi krutě postiženi, poněvadž si svou další existenci založili na hospodaření na těchto spachtovaných pozemcích. V duchu sociálního a spravedlivého provádění pozemkové reformy doufali tito vnucení pachtýři, že se jim v přídělovém řízení dostanou do trvalého držení pozemky, na nichž hospodařili, takže by se bylo možno vyhnouti výpovědi s jejími těžkými hospodářskými poruchami.
Již ze znění §u 63 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č 81 Sb. z. a n. vysvítá, že vnuceným pachtýřům byla odevzdána půda do vnuceného pachtu jen tam, kde toho bylo naléhavě třeba. Skutečným přídělem takového pachtovaného pozemku sám pozemkový úřad formálně prokázal výslovně naléhavou potřebu a musí býti přihlíženo k nejodůvodněnějším nárokům, které takovou potřebu vykazují. Touto výpovědí se nyní těmto vnuceným pachtýřům kteří se na této půdě plahočili 4-5 let, snad ji zlepšili a vyhnojili, nejen půda opět odnímá, nýbrž přímo se jim upírá nárok na půdu.
Podepsaní se tedy táží:
1 Jest pan předseda vlády ochoten oznámiti, má-li se výpověď uvedených vnucených pachtů pozemkového úřadu pokládati jen za zahajovací formální opatření aby bylo provedeno řádné přídělové řízení?
2 Jest pan předseda vlády ochoten rozkázati pozemkovému úřadu, aby se při provádění přídělového řízení především přihlíželo k uznaný m oprávněným nárokům osob obdělávajících pozemky ve vnuceném pachtu?
3. Jest pan předseda vlády ochoten rozkázati v tomto případě pozemkovému úřadu, aby v této věci vydal uklidňující vyhlášku, aby se zabránilo poruchám v hospodářském provozu a tím zmenšení výroby s tím spojené?
V Praze dne 4. září 1924.
Heller, Zierhut, Böllmann, dr. Brunar, Windirsch, dr. Jabloniczky, dr. E. Feyerfeil, Palkovich, dr. Keibl, Matzner, dr. Lelley, dr. Korláth, dr Körmendy-Ékes, dr. Lehnert, Füssy, Kraus, Schälzky, Schubert, dr. Radda, inž. Kallina, Simm, dr W. Feierfeil, Kaiser, Křepek.
XI./4892 (překlad).
Interpelace
poslance dra R. Lodgmana a druhů
ministrovi vnitra
o okresních správních komisích v Duchcově a Postoloprtech.
Proti nynějším poměrům obyvatelstva a stran byly okresní správní komise duchcovská a postoloprtská tak sestaveny, že vykazují českou většinu. Předsedou duchcovské okresní správní komise byl jmenován známý řídící učitel Freimann; pokud pak jde o Postoloprty, skládá se obyvatelstvo postoloprtského okresu podle posledního úředního soupisu lidu z 4724 Čechů a 7280 Němců hlasy odevzdané při posledních volbách se rozdělují přibližně na 1522 českých a 4603 německých hlasů.
Rozdělení mandátů do nové okresní správní komise bylo by tedy vyžadovalo, aby byli ustanoveni 4 Češi a aspoň 7 Němců.
Nyní však bylo do nové okresní správní komise s pominutím několika velkých německých stran ustanoveno 6 Čechů a jen 5 Němců, což se příčí skutečným poměrům.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Čím může odůvodniti toto nápadné nadržování českému obyvatelstvu?
V Praze dne 25. září 1924.
Dr. Lodgman, Matzner, Kraus, Scharnagl, Mark, J. Mayer, Zierhut, dr. Spina, dr. Keibl, dr. Petersilka, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, dr. Lehnert, inž. Jung, dr. Medinger, Pittinger, Schälzky, Wenzel, Böhr, Windirsch, dr. Schollich, dr. Radda, inž. Kallina, Patzel.
XII./4892 (překlad).
Interpelace
poslanců dra W. Feierfeila, Scharnagla a druhů
ministrovi vnitra o složení duchcovské okresní správní komise.
Výnosem duchcovské okresní politické správy ze dne 17. září 1924 č. 47.046 bylo oznámeno dosavadní okresní správní komisi že v dohodě se zemským správním výborem zemská politická správa dosadila v Duchcově novou okresní správní komisi Nový sbor skládá se ze 17 členů z nich je 9 Čechů a 8 Němců Předsedou byl jmenován učitel Václav Freimann z Libkovic.
Toto složení nesouhlasí s poměrem mezi německým a českým obyvatelstvem v okrese. Podle posledního soupisu lidu bylo zde 52% Němců a 48% Čechů.
Právě tak nesouhlasí tento poměr s výsledky posledních obecních voleb v okrese a dokonce již nikoliv s poplatností. Jmenovaný předseda mimo to vůbec nezná německého jazyka.
Podepsaní se táží:
1 Podle jakého klíče byla složena nová komise?
2. Ví pan ministr, že předseda nezná ani německého jazyka?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi změnu, která by souhlasila s poměrem obou národností v okresu a při tomto složení přihlížeti také k poměru sil politických stran, jak se projevil při posledních obecních volbách?
V Praze dne 24. září 1924.
Dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Kostka, dr. Luschka, dr. Petersilka, Schälzky, Heller, J. Fischer, Schubert, inž. Jung, Kaiser, Mark, J. Mayer, Pittinger, Patzel, Knirsch, Wenzel, dr. Spina, Budig, Bobek, Böhr, Simm.
XIII. 4892 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Lelleyho a súdruhov
ministrovi spravedlnosti
pre neprávnickú úradnú činnosť dra Stolla, sudcu u okres. súdu vo Veľkom Sevljuši, ktorou prezradzuje neznalosť oboru pôsobnosti a naprostý schodok sudcovskej objektivity.
Dr. Stoll, sudca u okr. súdu vo Vel. Sevljuši, v dôvodoch rozhodnutia čís. Nc. 35/24/S. uvádza medzi iným o drovi Kolomanovi Nagy, lekárovi vo Vel. Sevljuši toto: ťa naprosto dôvodne lzä predpokladať, že jeho definitívne vypovedanie z čsl. republiky, jako nespoľahlivého cudzinca, je iba otázkou krátkej doby.Ť
Nezamýšľam zaoberať sa rozhodnutím samým a ostatnými jeho dôvody ač ono tiež prezradzuje poriadnú kopu právnickej ignorancie, musím však predložiť svoj názor oproti dôvodu shora uvedenému.
Je všeobecnou právnou normou, že sudca pri učinení rozhodnutia musí brať za podklad prelíčenie alebo spisy jemu predložené a odôvodniť rozhodnutie dôvodmi odtiaľ čerpanými.
Zvedavý som na to na základe akého prorockého nadania prorokoval pán sudca dr. Stoll vypovedanie ktorý už mnohokrát prezradil, že nevie, čo sa v minulosti stalo čo aj písomne bolo zistené. Aký úradný údaj zo spisov bol mu v tejto veci po ruke? Nemal takého údaja, ani ho mať nemohol, lebo dr. Koloman Nagy je štátnym občanom československým a ako taký, nemôže byť vypovedaný.
Odkiaľ berie pán sudca - použijem tu výrazu veľmi mierneho, ač jeho postup zasluhoval by si silnejšieho, - tú opovážlivosť, že dra Kolomana Nagya označuje za ťnespoľahlivéhoŤ? Nuž od kedy je k tomu oprávnený sudca, ktorého najvyššou povinnosťou je byť voči každému objektívnym? Čiže takýto sudcovia napísaním jedného jediného takého hlúpeho dôvodu neškodia viac autorite justičnej služby než tisíc iných chýb?
Pane minister! Vy ako najvyšší strážca spravedlnosti ani na minutu nesmiete ztrpieť takého nevedomého sudcu, ktorý zákona nezná, svoju právomoc prekročuje, proti zákonu jedná a svoju predpojatosť takýmto rvavým spôsobom prezradzuje, a preto sa vás tážeme:
1 Či ste ochotní túto vec vyšetriť,
2. či ste ochotní ihneď pozbaviť úradu sudcu dra Stolla, ktorý takýmto bezpochybným spôsobom prezradil svoju nevedomosť a predpojatosť?
V Prahe dňa 18. september 1924.
Dr. Lelley, dr. Korláth, Palkovich, dr. Jabloniczky, Patzel, Simm, Schubert, Pittinger, Křepek, Böhr, Schälzky, dr. Petersilka, Kaiser, Knirsch, dr. Brunar, dr. Lehnert, dr. Keibl, Kraus, Füssy, dr. Körmendy-Ékes, inž. Kallina.
XIV./4892 (překlad).
Interpellácia
poslanca Palkovicha a súdruhov
ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska
o zadržaní dotácií maďarského kat. kňazského seminára v Komárne.
V části územia odlúčeného následkom politického prevratu od ostrihomskej arcibiskupskej dieceze, ktoré spravuje cirkevne apoštolská administratura v Trnave je 137 čiste maďarských a niekoľko smiešaných farností, v ktorých je viac ako 400.000 maďarských veriacích. Výchovu kňazov pre týchto veriacich obstaráva toho času maďarský seminár vydržovaný pri rím. kat. maďarskom gymnáziume v Komárne. Udržoval ho apoštolský administrátor z peňazi, ktoré mu boly doručované k účelom cirkevnej administrativy z dôchodkov cirkevných majetkov ostrihomskej diecese a iných cirkevných beneficií. zabavených a sekvestrovaných vládou.
V poslední dobe boly tieto dotácie - udajne na vyšší rozkaz - zastavené, tak že pán apoštolský administrátor bol nútený použiť k zaopatreniu chovancov kaucie, ktoré složili ich rodičia. V mesiaci júni aj tento prameň vyschnúl a rektor seminária musel vyzvať rodičov, aby hradili potreby zaopatrenia.
Maďarskí veriaci potrebujú maďarských kňazov. K doplneniu stavu knazstva je potreba maďarskej knazskej výchovy; a táto výchova nemôže sa konať inde, než v Komárne, lebo ani v Bratislave ani v Trnave nieto maďarského gymnázia katolíckeho. Náklady kňazskej výchovy hradily cirkevné majetky ešte pred prevratom a od tých čias až do tohoto roku. Úkolom cirkevného majetku je zaokrývanie hmotných potrieb cirkevných účelov, a takýmto významným cirkevným účelom je aj výchova kňazstva. Tomuto účelu nemôžu byť prostriedky odňaté.
Maďari majú, v tejto republike zákonom zaistené práva jak ku svojmu majetku tak ku sriaďovaniu a vydržovaniu kulturálnych inštitúcií. Práva tieto požívajú medzinárodnej ochrany. Nechceme tomu veriť, že budeme musieť použiť pomoci tejto vyššej ochrany aby toto poľutovania hodné odňatie dotácií bolo opravené. Preto v plnej úcte tážem sa veľaváženého pána ministra:
Či toto krivdivé odňatie dotácie stalo sa s vaším vedomím alebo dokonca na vaše nariadenie? Ak nie, či ste ochotní vziať to na vedomie?
Či ste ochotní postarať sa o to, aby zaostalé dotácie boly bezodkladne poukázané?
Či ste ochotní nariadiť, aby peniaze potrebné k cirkevnej administrácii a k vydržovaniu kňazského seminára v Komárne nabudúce vyplácané boly do rúk pána apoštolského administrátora v mesačných čiastkach vopred?
V Komárne dňa 25. septembra 1924.
Palkovich, dr. Lelley, dr. Körmendy-Ékes, dr. Jabloniczky, Böhr, Schälzky, dr. Lodgman, Kraus, dr. Lehnert, Knirsch, dr. Brunar, Kaiser, dr. Petersilka, Patzel, Simm, inž. Kallina, Schubert, Pittinger, Křepek, dr. Korláth, Füssy.
XV./4892 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Korlátha a súdruhov celej vláde
o rešpektovaní menšinových práv obyvateľov rumunskej národnosti v Podkarpatskej Rusi.
Aj podľa československej štatistiky z r. 1921 je v okrese Terešva 211/2 % Rumunov, ktorí v kompaktnom celku bydlia v štyroch obciach a síce v Selc Solotvine. Strednej Apši, Nížnej Apši, Belej Církvi a šporadicky tiež v iných obciach Aj im náležia tedy menšinové práva v používaní svojho materinského jazyka. Toto ich právo však úrady buďto vôbec nie, alebo len sotva rešpektujú, tak že ani nariadenie ministra spravedlnosti z r. 1923, čís 39.195 nezmieňuje sa o Rumunoch, kdežto ohľadom každej inej národnosti označené sú tam obvody okresných súdov, v ktorých lzä jazyka dotyčnej menšiny používať. S notárom slúžnovským úradom, županátom, okresným súdom berným úradom, pozemnoknižnými a inými úrady ne môžu sa stýkať vo vlastnej svojej materinskej reči a ani úradné spisy sa jednotlivým osobám v jazyku rumunskom nevydávajú. Položenie je o to vážnejšie lebo medzi nimi je veľa negramotných, ktorí i pri doručovaní v materinskom jazyku musia prekonať veľké ťažkosti, aby spisom úradným porozumeli a tieto ťažkosti sú tým pochopiteľnejšie, uvážime-li, že spisy úradné doručujú sa im v jazyku ktorému nerozumia.
Je prirodzené, že sa často stáva že opomenú lehotu k obhájeniu svojho práva a tým utrpia značné hmotné škody.
Nebolo by snadné uviesť všetky škody a újmy, ktoré následkom tejto anomálie vznikajú.
Pýtame sa vysokej vlády:
1. Či má vedomosti o tom, že v území republiky je tiež národnostná menšina materinského jazyka rumunského?
2. Či je ochotná priznať tejto menšine práva zaistené mierovými smluvami?
3. Či je ochotná konečne vydať prevádzacie nariadenie k jazykovému zákonu?
V Prahe dňa 16. septembra 1924.
Dr. Korláth, dr. Körmendy-Ékes, dr. Palkovich, dr. Jabloniczky, dr. Lodgman, dr. Keibl, Böhr, Kaiser, dr. Schollich, Schälzky, dr. E. Feyerfeil, dr. Petersilka, Schubert, dr. W. Feierfeil, Pittinger, Patzel, dr. Brunar, Knirsch, dr. Lehnert, Simm, inž. Kallina, Kraus, Füssy, dr. Lelley.
XVI./4892 (překlad).
Interpellácia
poslanca Füssyho a súdruhov
celej vláde
o používaní pozemkovej reformy ku kolonizácii.
Pri prevádzaní zákona o pozemkovej reforme spoľutovaním shľadávame, že prídelové veľkostatky používajú sa takmer bez výnimky ku kolonizácii a domáce obyvateľstvo dostane len tých niekoľko jutár, na ktoré kolonisti už nároky nečinia. Vzhľadom na to, že vo všetkých týchto koloniách, ako sú na Žitnom ostrove pustatiny Gadovce, Dvor Margit, Töröm, Zsemlékes,.Rokytáš, Füzes, Millenium, Dvor Vörös a Dvor Anna, v okrese galantskom Takšoň, v župe nitrianskej Szilas, Kővágó, Zöldállás, Ujmajor a v býv. župe tekovskej dvor Setétkut, Fajkurt a iné kolonie, usadzujú sa bez výnimky kolonisti československej národnosti, môžme konštatovať, že pozemková reforma v jej terajšej forme vytýčila si za úkol odnárodniť okolia Maďarmi obydlené.
Obzvlášte okatá je táto tendencia v území Žitného ostrova, menovite v obciach Csallóközcsütörtök, Bélvatta, Vajasvatta a Csenke, kde prídelové veľkostatky neuspokojujú nároky ani čeľadi; tým, ktorí majú nejaké peniaze a tedy poskytujú garancie, že sa ľahčie uchytia, dávajú odbytné, takým však, ktorí žiadnych hotovostí nemajú, prideľujú jakožto odbytné pro forma pôdu v cene 1300-16600 korún z jutra, ač dobre vedia, že títo za takýchto okolností pôdu ani prijať nemôžu, lebo veď by nemali ani hlavu kam položiť.
Tento postup rovná sa úplnému klamaniu uchádzačov, nehovoriac ani o tom, že dotyčné pozemky prejíma pozemkový úrad za 600 korún, tak že na každom jutre chce vyzískať 700-1000 korún, čo môže byť nazvané tým najsprostejším úžerníckym obchodom.
Pri tom pozemkový úrad uchádzačov z dotyčných obcí bezcitne zamieta a ani počuť nechce o tom, aby sa im pôdy dostalo, kdežto dobre vie že bez pôdy očakáva na nich bieda a vysťahovanie.
Určitá plánovitosť terajšieho prevádzania zákona o pozemkovej reforme, smerujúca k hospodárskemu oslabeniu Maďarov a k odnárodneniu krajov Maďarmi obývaných, zdá sa byť dokázaná aj prednáškou pána ministra zemedelstva v Budejoviciach v ktorej podľa novinárskych zpráv dosiaľ nevyvrátených povedal toto: ťŽitný ostrov musí byť v rukách našich spoľahlivých kolonistov. Na statky štátom zabrané musia byť kolonizovaní Slováci a Česi, a nebude-li dosť uchádzačov doma, musíme tam usadiť Slovákov, ktorí sa vrátia s cudziny.Ť
Na základe výšuvedených tážeme sa celej vlády:
1. Či je pravdivý shora citovaný prejav, učinený podľa novinárskych zpráv pánom ministrom zemedelstva v Budejoviciach?
2. Neodpovedá-li pravde tento prejav, či je vláda ochotná predložiť návrh na pozmenenie zákona o pozemkovej reforme, ktorým by sa odstránily krivdy spôsobené dosiaľ týmto zákonom?
3. Či je ochotná pri žiadostiach o prídel pôdy do úvahy brať v prvom rade uchádzačov miestnych?
V Prahe, dňa 24. septembra 1924.
Füssy, Pittinger, dr. Jabloniczky, dr. E. Feyerfeil, Kaiser, Knirsch, dr. Brunar, Schubert, dr. Körmendy-Ékes, dr Keibl, Kraus, Böhr, dr. Lelley, dr. Petersilka, Palkovich, dr. Korláth, Patzel, inž. Kallina, Schälzky, dr. Lehnert, Simm.
Původní znění ad I./4892.
Interpellation
der Abgeordneten Kostka, Dr. Kafka und Genossen
an den Finanzminister
betreffend die ungesetzliche Luxussteuervorschreibungen bei der Vermietung von eingerichteten Zimmern in Privatkurhäusern in den Jahren 1920-21.
In allen Kur- und Badeorten bestehen - wie bekannt - Privatkurhäuser, in welchen eingerichtete Zimmer an Kurgäste zum vorübergehenden kürzeren Aufenthalte vermietet werden. Sofern nun bei diesen Vermietungen der Mietzins in den beiden Jahren 1920 und 1921 für eine Person und einen Tag mehr als 15 Kč betrug, haben die Steueradministrationen der betreffenden Kur- und Badeorte von diesen Leistungen die 10%ige Luxussteuer im Sinne des § 27 des Gesetzes vom 11. Dezember 1919, Nr. 658 Slg. d. Ges. und Verordnungen vorgeschrieben.
Diese Vorschreibungen wurden nur von jenen Privatkurhausbesitzern als unrichtig erkannt, welche durch einen ständigen Rechtsfreund vertreten waren. Der weitaus größere Teil der Privatkurhausbesitzer dagegen, hat im Vertrauen auf die Richtigkeit der behördlichen Amtshandlung die Vorschreibung als richtig hingenommen und eine Beschwerdeführung bis an das Oberste Verwaltungsgericht unterlassen.
Über die Beschwerde welche die erstere Gruppe nach Erschöpfung des administrativen Instanzenzuges an das Oberste Verwaltungsgericht eingebracht hat, hat nun dieses Oberste Verwaltungsgericht mit Erkenntnis vom 15. September 1922 Z 12.672/22 zu Recht erkannt, daß diese Luxussteuervorschreibungen von Vermietungen in Privatkurhäusern tatsächlich ungesetzlich waren weil der Luxussteuer nach dem Gesetze vom 11. Dezember 1919, Nr. 658 Slg. d. Ges. u. V. nur die Vermietung von eingerichteten Zimmern in Hotels und Pensionen unterliegen, dagegen nicht in Privatkurhäusern, welche auch nicht unter den Begriff ťPensionŤ subsumiert werden können.
Auf Grund dieses Erkenntnisses, welches die angefochtenen Entscheidungen der Finanzbehörde aufgehoben hat, wurde den Beschwerdeführern die vorgeschriebene Luxussteuer abgeschrieben und die bereits eingezahlten Beträge rückerstattet Jene Kurhausbesitzer nun, bei denen aus den oben erwähnten Gründen die Zahlungsaufträge formell rechtskräftig wurden, haben nun um Abschreibung der vorgeschriebenen Luxussteuerbeträge in Gnadenwege angesucht. Ihren Ansuchen wurde jedoch wider Erwarten nicht willfahrt sodaß sie die fälschlich vorgeschriebene Luxussteuer voll einzahlen müssen, trotzdem für diese Steuerbeträge ein Steuerobjekt überhaupt fehlt.
Darin erblicken die Interpellanten einen krassen Fall, in welcher Weise die Steuerträger durch ungesetzliche Steuervorschreibungen geschädigt werden können. Man kann füglich nicht von jedem Steuerträger verlangen, daß er sich bei der Überprüfung der ihm zugestellten Zahlungsaufträge eines Rechtsbeistandes bedient, ebensowenig kann man von ihm verlangen, daß er die Steuergesetze welche in ihrer Fülle schon für einen Fachmann schwer zu beherrschen sind, mit juristischem Verständnisse zu lesen versteht. Im vorliegenden Falle geht es nicht um das Ausmaß der Steuer, also darum, ob die Finanzbehörde eine Steuer mit Recht oder Unrecht in dieser oder jener Höhe vorgeschrieben hat, sondern um den Rechtsbestand des staatlichen Steueranspruches selbst und dieser wurde von dem Obersten Verwaltungsgericht als der obersten entscheidenden Rechtsbehörde in seinem oben zitierten Erkenntnisse zur Gänze negiert. Hier ist es nun im höchsten Grade ungerechtfertigt, wenn sich die Finanzverwaltung hinter der formellen Rechtskraft der Zahlungsaufträge verschanzt. Sie läßt sich auf diese Weise etwas zahlen, worauf sie materiell rechtlich keinen Anspruch hat es liegt somit eine Rechtshandlung vor, die man im Rechtsleben allenthalben als ťBereicherungŤ bezeichnet.
Es ist Sache der Finanzverwaltung dafür zu sorgen, daß den Steuerträgern keine Zahlungsaufträge über Vorschreibungen von Steuern zugehen, welche mangels eines gesetzlichen Steuerobjektes überhaupt des Rechtsbestandes entbehren. Es besteht daher für diese auch die Pflicht, solche ungesetzliche Vorschreibungen von Steuern, auf die der Staat nach den Steuergesetzen keinen Anspruch hat, jederzeit zu annullieren, auch dann wenn die darüber ergangenen Zahlungsaufträge formelle Rechtskraft erlangt hätten. Es kann nicht angenommen werden, daß das Finanzärar Gelder, welche im Sinne der Entscheidung des Obersten Verwaltungsgerichtes ohne jedweden materiellrechtlichen Anspruch, wenn auch bona fide, in seinen Besitz gelangt sind, behalten und sich auf diese Weise auf Kosten der wirtschaftlich schwächeren Steuerpflichtigen bereichern wird.
Durch die Abweisung der Gnadengesuche wird eine Rechtsungleichheit zwischen vermögenden und unvermögenden Parteien geschaffen. Diejenigen, welche unter Aufwendung von Kosten den Instanzenzug betreten und schließlich das Oberste Verwaltungsgerichtshof angerufen haben, haben die ihnen vom Staat zu unrecht abgeforderten Beträge zurückzuerhalten, gerade die wirtschaftlich Schwächeren, welche nicht rekurieren, nicht das Oberste Verwaltungsgericht anrufen konnten, werden durch Zahlung von Beträgen belastet, für welche eine Zahlungspflicht überhaupt nicht bestand.
Die Gefertigten stellen an den Herrn Finanzminister nachstehende Fragen:
1. Hat der Herr Finanzminister von jenen ungesetzlichen Luxussteuervorschreibungen aus der Vermietung von eingerichteten Zimmern in Privatkurhäusern in den Jahren 1920-21 Kenntnis erlangt?
2. Was gedenkt der Herr Finanzminister zu tun, damit jenen Kurhausbesitzern, welche infolge ihrer Überzeugung von der Richtigkeit der Vorschreibungen die Zahlungsaufträge formell rechtskräftig werden ließen, mit Rücksicht auf das Erkenntnis des Obersten Verwaltungsgerichtes vom 15. September 1922, Zahl 12.672/22 Recht werde?
3. Welche Vorkehrungen gedenkt der Herr Finanzminister zum Schutz der Stuerträger zu treffen, daß in Zukunft solche ungesetzlichen Steuervorschreibungen, wie in dem gegenständlichen Falle, nicht mehr erfolgen, bezw. daß den Steuerträgern hiedurch kein weiterer Schaden erwächst?
Prag, am 12. September 1924.
Kostka, Dr. Kafka, Křepek, Kaiser, Windirsch, Dr. Spina, Scharnagl, Schälzky, Dr. Hanreich, Bobek, Dr. Petersilka, Mark, Böhr, J. Fischer, Böllmann, Schubert, Dr. Medinger, Stenzl, Simm, Pittinger, Dr. W. Feierfeil.
Původní znění ad II./4892.
Interpellation
des Abgeordneten Ing. R. Jung und Genossen
an den Minister des Innern
wegen Verbotes des Liedes ťWenn alle untreu werdenŤ durch die Polizeidirektion Troppau.
Nach heutigen Zeitungsmeldungen hat die Polizeidirektion Troppau das Lied ťWenn alle untreu werdenŤ verboten. Eine Begründung dieses merkwürdigen Verbotes ist in den Blättermeldungen nicht enthalten. Nachgerade hat es jedoch den Anschein, als ob die Polizeidirektion Troppau den Ehrgeiz besäße, sich die Methoden des Vormärz zu eigen zu machen selbst auf die Gefahr hin, schließlich dem Fluche der Lächerlichkeit zu verfallen. Zur Begründung dieser etwas scharf klingenden Behauptung sei u. a. auf den Umstand verwiesen, daß der dieser Polizeidirektion zugeteilte Kommissär Dr. Mainer, welcher gewöhnlich in Versammlungen als Regierungsvertreter erscheint, kürzlich durch geradezu leichtfertige Angaben vor Gericht die Verurteilung eines Troppauer Gemeindevertreters herbeiführte. Nach Austragung des Gerichtsverfahrens wird dieser Fall noch eingehend behandelt werden. Es kann auch nicht verhehlt werden, daß in den Räumen der politischen Landesverwaltung für Schlesien, welcher die Troppauer Polizeidirektion untersteht, jedenfalls unter dem Einfluß der Výborleute die Luft des Vormärz weht, wofür ja die Maßregelung der Stadtgemeinde Troppau ein Beispiel bietet. Aus eigenem Antrieb wird die Polizeidirektion das Lied schwerlich verboten haben. Es müssen auch hier sich Einflüsse von oben oder unten her geltend gemacht haben.
Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Minister folgende Anfragen:
1. Ist ihm das Verbot des Liedes ťWenn alle untreu werdenŤ durch die Polizeidirektion Troppau bekannt?
2. Ist er gewillt, diesen Fall eingehend untersuchen und die Beamten, welche das Verbot herbeiführten, zur Verantwortung ziehen zu lassen?
3. Ist dieses Verbot vielleicht auf eine Weisung des Ministeriums zurückzuführen und hält der Herr Minister das genannte Lied für staatsgefährlich?
Prag, am 17. September 1924.
Ing. Jung, Schälzky, Simm, Wenzel, Knirsch, Böhr, Dr. Jabloniczky, Palkovich, Dr. Luschka, Stenzl, Dr. Lodgman, Matzner, Dr. Radda, Kraus, Dr. Lehnert, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Schollich, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Ing. Kallina, J. Patzel, Scharnagl, Bobek, Mark, Dr. Petersilka, Füssy, Dr. Lelley, Dr. Korláth.
Původní znění ad III./4892.
Interpellation
der Abgeordneten Schweichhart, Leibl und Genossen
an die Regierung wegen gesetzwidriger Manipulationen bei der Durchführung der Bodenreform.
Nach dem Amtsblatt des Bodenamtes waren im Juni 1924 noch 900.000 ha landwirtschaftlichen Bodens zuzuteilen, wovon eine halbe Million Hektar bis Ende dieses Jahres, die übrigen 400.000 ha bis Ende 1926 aufgeteilt werden sollen. Das Zuteilungsgesetz vom 30. Jänner 1920 zählt ausdrücklich jene Personen und Korporationen auf, welche einen bevorzugten Anspruch auf Zuteilung des beschlagnahmten Bodens besitzen. Unter ihnen befinden sich in erster Linie landwirtschaftliche Arbeiter und Angestellte, Kleinlandwirte, Personen ohne Grundbesitz sowie Gemeinden, Konsumvereine etc.
Statt nun auf Grund dieses Gesetzes die Zuteilung des beschlagnahmten Bodens allgemein strikt vorzunehmen und damit der Bodenreform zu dienen, wird mit ausdrücklicher Zustimmung des Staatsbodenamtes immer öfter der beschlagnahmte Grund und Boden im Wege des sogenannten ťfreihändigen VerkaufsŤ zu einem Objekt unerhörten, die Volkswirtschaft und Interessen der ernsten Bodenbewerber tief schädigenden Schachers und Wuchers; ein geradezu klassisches Beispiel wird diesbezüglich aus dem Podersamer Bezirke berichtet. Im zweiten Arbeitsplane des Staatsbodenamtes befindet sich auch die Übernahme und Zuteilung des dortigen Großgrundbesitzes Hielle & Dittrich. Angeblich hat dieser Großgrundbesitz seinen Eigentümer seit dem Vorjahre zum dritten Male gewechselt. Der seinerzeitige Besitzer hat darnach den Besitz mit der (vorgeschriebenen) Zustimmung des Staatsbodenamtes in Prag an die Nestomitzer Zuckerfabrik verkauft. Diese verkaufte den Besitz nach den vorliegenden Berichten wiederum an den Verband der čechischen Großgrundbesitzer und Pächter (Družstvo nájemců velkostatků v Praze II), dessen Macher ein gewisser Rydlo aus Počernic ist. Fest steht, daß der genannte Verband numehriger Eigentümer der in Frage kommenden zwölf Meierhöfe ist. Der in Rede stehende Verband überläßt die einzelnen Meierhöfe seinen kauflustigen und zahlungsfähigen Mitgliedern. Einige Meierhöfe sind bereits in deren Besitz, andere sind noch zu verkaufen. Unter den Käufern soll sich auch der Präsident des Staatsbodenamtes, Herr Dr. Viškovský, befinden. Die heimischen Bodenbewerber, insbesonders die Kleinlandwirte und landwirtschaftlichen Arbeiter, welche zur Sicherung ihrer Existenz dringend Boden benötigen, kommen damit um ihre gesetzlich festgelegten Ansprüche, verlieren sogar die bisher innegehabten Pachtgründe.
Angesichts dieses offenkundigen, unverschämten Schachers mit dem beschlagnahmten Grund und Boden, welcher Vorgang einer wirklichen Bodenreform ins Gesicht schlägt, fragen die Gefertigten:
Sind die geschilderten Verhältnisse im Podersamer Bezirke richtig und wenn ja, was gedenkt die Regierung in diesem Falle sowie in ähnlichen Fällen zu tun, um unter Verhinderung des sogenannten freihändigen Verkaufs beschlagnahmten Grund und Bodens an gewinnsichtige und profitlüsterne Spekulanten dem Gesetze Achtung zu verschaffen.
Prag, am 18. September 1924.
Schweichhart, Leibl, Taub, Hoffmann, Grünzner, R. Fischer, Dr. Holitscher, Palme, Dr. Haas, Hackenberg, Kirpal, Häusler, Dietl, Jokl, Heeger, Roscher, Schäfer, Schuster, Pohl, Blatny, Dr. Czech.