Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4857.
Interpelace:
I. posl. Blažka a soudr. min. předsedovi o stranickém postupu Státního pozemkového úřadu ve věcí přídělu rozptýlené půdy ze dvora Pnětluky v okresu Lounském,
II. posl. dra Czecha, Hackenberga, dra Haase a druhů ním, vnitra a min. spravedlnosti o zákon a konfiskacích při projevech proti válce,
III. posl. dra Luschky, dra Spiny a druhů vládě o utlačování německého školství v politickém okrese hlučínském,
IV. posl. J. Hakena a soudruhů min. národní obrany o záhadné smrti četaře Bohumila Bajera v Českých Budějovicích,
V. posl. J. Skaláka a soudruhů vládě o odhaleních Savinkovových před moskevským soudem,
VI. posl. J. Blažka a soudruhů min. vnitra o konfiskaci časopisu ťZájmy železničářeŤ číslo 27. z 10. září 1924,
VII. posl. Kreibicha, Hakena a druhů ministrovi veřejných prací o nebezpečí, jež hrozí odsunutím regulačních prací na Mumlavě a jejích přítocích,
VIII. posl. Jokla, Heegera, Hackenberga a druhů min. národní obrany, jak veškeré slezské okresní politické správy užívají zákona o vyživovacích příspěvcích pro příslušníky osob povolaných k činné vojenské službě a aby byl předložen nový zákon o vyživovacích příspěvcích,
IX. posl. Hackenberga a druhů mim, spravedlnosti o zabavení časopisu ťSociální demokratŤ
X. posl. inž. Junga, J. Patzela a druhů min. železnic, že není dovoleno vyplňovati nákladní listy německým jazykem při - dopravě nákladního zboží do Rakouska a z Rakouska,
XI. posl. Böhra, Schälzkyho, Marka a druhů vládě, aby byly konečně zlepšeny požitky staropensistů a vůbec, aby celé výslužnictví bylo sjednoceno,
XII. posl. dra Brunara a druhů min. národní obrany o odnětí odpočivných požitků vojenským pensistům.
I/4857.
Interpelace
poslance Jar. Blažka a soudruhů
ministerskému předsedovi
o stranickém postupu Státního pozemkového úřadu ve věcí přídělu rozptýlené půdy ze dvora Pnětluky v okresu Lounském.
Výměrem obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu v Praze č. 9401/23 přidělena byla z akce ťRŤ žádaná část pozemků uchazečům Václavu Patrovskému, Josefu Píchertovi, Václavu a Josefu Kůrkovi, Janu Valdovi a Zděnku Lintnerovi a byla s nimi sepsána smlouva.
T.u stala se však neočekávaná věc. Tytéž pozemky z akce ťRŤ přiděleny byly z volné ruky rolníku Františku Fricovi ze Pnětluk, který se v akci ťRŤ vůbec nepřihlásil a je vlastníkem 15 ha pozemků. Na zakročení u obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu v Praze koncem ledna 1924 odpověděl ministerský rada dr. Vaněk za přítomnosti stavebního rady inž. Ryse, že se stal omyl, který bude napraven přídělovým komisariátem v Lounech tím, že bude sjednáno s rolníkem Františkem Fricem opětné převedení pozemků na jmenované uchazeče v akcí ťRŤ.
Dnes po 8 měsících, přes četné osobní i písemné protesty u předsedy správního výboru Státního pozemkového úřadu a u tajemníka Státního pozemkového úřadu dra Marvana, nedošla žádná odpověď a pozemky v akci ťRŤ drobným zemědělcům přidělené zůstávají ve vlastnictví rolníka F. Frice.
Odpovědnost za tuto nepřístojnost nese ministerský rada Vaněk, který tvrdí, že pozemky byly rolníku Fr. Fricovi přiděleny na základě práva dlouholetých pachtýřů a že generální ředitelství velkostatku v Postoloprtech daného slibu uchazečům v akci ťRŤ nedodrželo. Tvrzení toto je tendenční a nesprávné, čehož jest sí ministerský rada Vaněk dobře vědom, neboť stavební rada inž. Rys, který akci ťRŤ projednával, na toto nesprávné stanovisko upozornil a právo uchazečů v akcí ťRŤ potvrzoval. Také generální ředitel Schwarzenbergských velkostatků v Postoloprtech stvrzuje, že rolník Fr. Fric dlouholetým pachtýřem vůbec nebyl, nýbrž Růžena Ulrychová, se kterou se jmenovaný teprve 1923 oženil. Ulrychová jako vdova po rolníku Ulrychovi uplatňovala sice v r. 1919 nárok na výkup těchto pozemků. Jelikož však vlastnila Ulrychová sama 11 ha půdy, nedoporučilo ředitelství velkostatku v Postoloprtech vykoupení těchto pozemků a Ulrychová dalších kroků vůbec nečinila. Teprve později v r. 1923, když se Ulrychová provdala za Fr. Frice, počal tento uplatňovati nárok na prodej zmíněných pozemků z volné ruky, odvolávaje se na právo dlouholetých pachtů své manželky.
Ředitelství velkostatků v Postoloprtech upozorňovalo velmi důrazně obvodovou úřadovnu Státního pozemkového úřadu v Praze, že jmenované pozemky jsou v akci ťRŤ; kdež se o ně uchází 6 uchazečů, a že tudíž nelze jednati o prodej z volné ruky rolníku F. Fricovi, který vlastní sám 15 ha půdy a v akcí ťRŤ se vůbec nepřihlásil. Dále jest zajímavo, že se pojednou objevil v obvodní úřadovně Státního pozemkového úřadu v.Praze dopis starosty obce Pnětluk Oty Hessa, ve kterém bylo vědomě nesprávně tvrzeno, že se nikdo mimo rolníka Frice o zmíněné pozemky v akci ťRŤ neuchází.
Ředitelství velkostatků v Postoloprtech přípisem ze dne 7. VIII. 1923 č. 3421 projevilo souhlas s přidělením pozemků v akci ťRŤ jmenovaným 6 uchazečům. Teprve na přípis obvodové úřadovny v Praze, že o volný prodej pozemků bude jednáno bez ohledu na to, neprojednávány jsou v akcí ťRŤ, dalo ředitelství svolení přípisem ze dne 24./XII. 1923 č. 5597 ku prodeji. Dle tvrzení ředitelství velkostatků v Postoloprtech nevyrozuměla obvodová úřadovna v Praze strany a neprohlásila, že akce ťRŤ jest skončena.
Z uvedeného jest zřejmo, že jde v tomto případě o hrubou a vědomou nepřístojnost a stranickost orgánů Státního pozemkového úřadu a krutou nespravedlnost vůči chudým drobným uchazečům na prospěch zámožnějšího rolníka.
Podepsaní se táží pana ministerského předsedy, je-li ochoten uvedený případ dáti vyšetřiti a dopomocí drobným zemědělcům k jejích právu.
V Praze dne 17. září 1924.
J. Blažek, dr Šmeral, Kreibich, Bouček, Bubník, Teska,Warmbrunn, Malá, Tausik, Houser, Mondok, Skalák, Svetlik, Toužil, Merta, Kunst, Krejčí, Burian, Darula, Haken, Koutný, dr Gáti, Kučera, Šafranko, Sedorjak, Mikulíček.
II./4857 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Czecha, Hackenberga, dra Haase a druhů
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti
o zákazu a konfiskacích při projevech proti válce.
Při protiválečných projevech pořádaných němečkou sociálně-demokratickou stranou dělnickou dopustilo se mnoho politických okresních správ reakcionářským praktikováním zákazů těžkých přehmatů proti svobodě projevu mínění.
Okresní správy v Kadani, Karlových Varech, Lanškrouně, Varnsdorfu a Třeboni zakázaly vyvěšování leptu Kateřiny Kollwitzové ťVálku válce kdož jí přežiliŤ s odůvodněním, že by zobrazení
hrůzných, vyhladovělých hlav bez očí mohla vzbuditi veřejné pohoršení (výměr okresní politické správy třeboňské) nebo, že by na obraze zvolené seskupení hladovějících osob - mladých i starých - žen i dětí mohla vzbuditi veřejné pohoršení, jakož i ohroziti veřejný pokoj a řád (výměr okresní politické správy lanškrounské), nebo se zřetelem na hrubě tendenční provedení (výměr okresní politické správy kadaňské). Zemská správa politická v Praze byla sice dosti rozumná, že zrušila tyto úžasné zákazy, avšak pokus o potlačení díla světové umělkyně a odůvodnění tohoto opatření svědčí o tak reakcionářském duchu oněch úřadů, že nutno v tom spatřovati ohrožení politické svobody.
Okresní politická správa v Ústí n. L. zakázala, aby byly neseny standarty s těmito nápisy:
ťNa vojsko K 2.299,973.630.-, na školu K 599,750.451.-Ť; ťČeskoslovenský militarismus pohlcuje 13 státního rozpočtuŤ; - ťKolkolem bytová nouze, avšak v roce 123 170 milionů korun na kasárnyŤ; - ťpivot vojenský, život veselý; od 1./10. 1921 do 30./9, 1922 105 sebevražd vojínůŤ; - ťVojíni, nezapomínejte: Jste dělníky ve vojenském stejnokroji; ťFarář žehnal válce, nechceme o něm ničeho slyšeliŤ; - ťCo je to za otce, který jiným dětem střílí otce? Opovrhujte tímto falešným rekemŤ; - ťUčitel byl důstojníkem války - nemusí být na to pyšnýŤ.
Okresní práva politická v Novém Jičíně zakázala tyto nápisy:
ťVojíni, nezapomínejte, že jste dělníky ve vojenském stejnokrojiŤ; - ťNa vojsko K 2.299,973.630. Na školy Kč 599,750.451.- jak dlouho ještěŤ; - Československý militarismus pohlcuje 131 státního rozpočtuŤ; - ťOd 1. října 1921 do 30. listopadu 1922 106 sebevražd vojínůŤ; - ťŽivot vojenský, život veselýŤ; - V Československu na 13 vojáku jeden důstojník, na 40 žáků jeden učitelŤ; - ťKolkolem bytová nouze, ale v roce 1923 170 milionů na kasárnyŤ.
Okresní politická správa v Karlových Varech zabavila tyto nápisy:
ťNa vojsko Kč 2.299,973.630.-Ť - ťNa školy Kč 599,750.451.- jak dlouho ještě?Ť; - ťV Československu: na 13 vojáků jeden důstojník, na 40 žáků jeden učitelŤ.
Podobné zákazy udály se i ve Výprtech. Byl tudíž veřejný projev politického mínění, jež sdílí statisíce občanů v republice, ha dokonce i zjištění najisto pravdivých skutečností zakázán.
V Brně měla se při projevech zpívati ťBubeníkova píseňŤ od Karla Becka. Text zní takto:
ťVojáci táhnou z daleka sem,
v blýskotu pušek, s praporem,
trr - um atd.
Zelené snítky za čepicemi,
káry děl rachotí ulicemi,
Jezdec smýk vraníkem, jenž se mu vzpjal,
v taktu si granátník vykráčí dál,
trr - um atd.
Teplem se prsa hochova dmou,
kurážně čapku narazil svou,
trr - um atd,
Před ním se reci Homéra noří
s pyšnými loďmi na širém moři,
Hlahol si, trubko, tambore, mlať
v buben až ruka uschne jak nať,
trr - um atd.
Vojíne zdatný, proč jsi k nám táh?
Kéž bys nes chleba, ne kule, prach,
trr - um atd.
Boháči chodí v hedvábí drahém,
nám i cár schází na těle nahém.
Střelče vždyť ani už nemíříš?
Tambore, bubnuješ již tišeji?
trr - um atd.
Že jste hned postřehli bídy vzdech
na naších tvářích, svadlých rtech?
trr - um atd.
Ne pušku prachem, tu svojí duši
naplňte bolem, který nás kruší,
Půjdete s námi do naších řad
k špýcharům plným zahřímat
trr - um atd.
Zrodil nás přece tentýž svět;
vzrostlí jste jak my, z týchž běd,
trr - um atd.
Pro mocné v komnat nádherných spletí
občanů jste jen, sedláků děti;
k smíchu jim rab, jenž mrzne, má hlad,
tornistrou dá se opanovat.
trr - um atd.
Nenechte dojít na hrozný den,
na vás kdy vstal by lid pobouřen,
trr - um atd.
S planoucím znakem zoufalé davy
kdyby se hnaly na vaše hlavy,
kdyby sám blýskal šavličkou lid,
kdyby sám v hněvný huben šel bít
trr - um atd.
Okresní správa politická Brno-okolí zakázala zpívat píseň s odůvodněním, že tato píseň, kdyby byla zapěna na veřejném táboru lidu, jest s to vzbuditi v posluchačstvu nesprávnou představu o účelu a určení branné moci ve státě. Píseň operuje fikci, jako by vojsko bylo výhradně k tomu, aby i zakročovalo zbraní proti širokým vrstvám obyvatelstva.
K charakteristice zákazu stačí zajisté skutečnost, že zakázaná báseň jest asi 75 let stará a jelikož policejní úřad v Brně-městě byl méně úzkostlivý, že tam byla zpívána velikým zástupem, aniž by se byl stát ocitl v nebezpečí.
Jde-li zde v případech dosud uvedených o přehmaty politických správních úřadů, pak zabavení brožury ťNikdy více válku!Ť provedené státním zastupitelstvím v Mostě a potvrzené krajským soudem v Mostě a vrchním zemským soudem v Praze jest porušením zákona. Zabavení provedeno pro článek O Československém militarismuŤ, který jest celý sdělán z řeči poslance Jokla, pronesených v poslanecké sněmovně. (U každého odstavce uvedli jsme v závorce číslo schůze a strany těsnopisecké zprávy). Článek zní takto:
ťV roce 1920 činil podíl ministerstva národní obrany na veškerém rozpočtu 111/2%, v roce 1921 16,7%, 1922 19%. Čím více se vzdalujeme od světové války, tím více rostou výdaje na militarismus (94: schůze, str. 629 těsnopisecké zprávy).
Kasárny a školy.
Československo má stálého vojska 150,000 mužů, z toho 10,602 důstojníků, 11,740 rotmistrů, na 12 mužů přijde ve vojsku jeden důstojník, na 10 mužů jeden rotmistr, na tři muže jeden poddůstojník, 12 mužů v československém vojsku má 5 představených. V tomto státě se považuje za zcela přirozenou soustavu, jestliže 60 dětí má jednoho učitele, avšak vyučovati šedesát školních dětí je těžší než cvičiti 12 dospělých mužů, kteří konají svoji vojenskou službu (94. schůze, str. 629 těsnopisecké zprávy).
O sedícím vojsku.
Ve starém Rakousku mělo ministerstvo války 26 oddělení, ministerstvo národní obrany má 49 oddělení. Československo má stojící a sedící vojsko. U stojícího vojska jezdí důstojníci na koní, u sedícího vojska jezdí na šimlu u psacího stolu. U stojícího vojska nosí ostruhy ve službě, u sedícího vojska ve službě a mimo službu, (94. schůze, str. 630 těsnopisecké zprávy).
Drahý mír.
Při dozoru nad Rothovou továrnou v Bratislavě jsou zaměstnání 2 podplukovníci, 1 major, 2 kapitáni, 2 rotmistři. Za války byla produkce desetkráte větší, byl tam jen jeden zbrojní úředník a 2 desátníci k dozoru na továrnu, (94. schůze, str. 630 těsnopisecké zprávy).
Agrárníci získávají.
Pokud jde o náklad na stravování mužstva v roce 1922, bylo na potraviny požadováno 326 milionů proti 254 milionů korun v roce 1921; na chléb 181 milionů proti 55 milionům v minulém roce. Náklady na výživu stouply tedy ze 309 na 507 milionů korun. Stavování nestalo se však hojnějším. Bylo pouze za totéž množství chleba a potravin vydáno o 200 milionů korun více, (94. schůze, str. 631 těsnopisecké zprávy).
Život vojenský, život veselý.
Od 1. října 1921 do 30. září 1923 napočítalo se v československém vojsku 106 sebevražd (jen takových, které končily smrtí a to hned, aneb do 20 dnů, skutečný počet zoufalců jest však daleko větší), Ve starém Rakousku připadlo v roce 1911 na 100,000 mužů 70 sebevražd, v československém vojsku připadá na 100,000 mužů 78 sebevražd. V pražském obvodu vojenském bylo od 1. ledna až do 31. prosince 1922 36 sebevražd. Tajný výnos vojenského velitele musil poukázati na tuto hroznou skutečnost. Od té doby se poměry nezlepšily. Za jeden rok bylo u 28. pěšího pluku 5 sebevražd. (230. schůze, str. 552 těsnopisecké zprávy).
Peníze, jež se rozlétnou.
Na vojenském letectví vydá Československo v roce 1924 145 milionů korun, o 151/2 milionů více nežli v roce 1923. Ve čtyřech létech vydalo se na vojenské letectvo 450 miliónů, (230. schůze, str. 552 těsnopisecké zprávy).
Peníze na koně - a nezaměstnaní?
Stav koní československého vojska stál v roce 1920 4 miliony, 1921 14 milionů, 1922 30 milionů, 1923 52 milionů, 1924 33 milionů a to se vydalo na nákup nových koní. V roce 1921 mělo vojsko stav koní 35,000, 1922 28.400, 1923 22,800 a 1924 29.000, Koupeno mělo však býti v době od roku 1921 do roku 1924 přibližně 18.500 koní. Jak se má tento početní úkol správně rozluštiti, když jsme měli 1921 35,000 koní zásobovati a 18.000 jsme ještě k tomu přikoupili, v roce 1924 je však pouze 29.000 koní. (230. schůze, str. 554 těsnopisecké zprávy).
Štěnice a stát.
V Bratislavě byl přidělen francouzskému; důstojníkovi byt, který byl zamořen štěnicemi. K vyčištění byl z pražské nemocnice vyslán jeden důstojník s osmi muži a desinfekčním přístrojem. Náklad činil 20,000 Kč. Kolik stála tedy stát jedna štěnice? (230. schůze, str. 554 těsnopisecké zprávy).
O psech, kočkách a holubech.
Výdaje za topení stouply z 15 milionů za rok 1921 na 38 milionů korun za rok 1922, Za to výdaje na osvětlování nejsou do rozpočtu pojaty. Patrně se počítá s tím, že bude svítit měsíc nepřetržitě. Naproti tomu máme novou položku na krmení psů, koček a holubů: 600.000 korun, (94. schůze, str. 631 těsnopisecké zprávy).
A stále víc.
Za automobily bylo v roce 1922 vydáno o 20 milionů více. V roce 1922 stoupla suma z 55 milionů na 75 milionů. Letectví: ze 63 milionů na 105 milionů. Doplnění mírového stavu koňstva ze 14 na 3 milionů, dělostřelectvo ze 378 na 630 milionů. Pod položkou ťDělostřelectvoŤ je zvláště pozoruhodná položka na nová děla 72 milionů Kč, na nové střelné zbraně ruční, tedy pušky 88 milionů, kulomety 35 milionů, na ruční granáty 55 milionů, na dělostřelecké náboje 88 milionů, při tom opatřili jsme si minulého roku dělostřeleckých nábojů již za 99 milionů. Na střelivo pro ruční zbraně 17 milionů, minulého roku 4 miliony, na pokusy ve střelbě 13 milionů, na olej na mazání 5 milionů. Pro arsenál v Brně 100 milionů, minulého roku 27 milionů. Konečně se zřizuje nová muniční továrna v Poličce, pro níž je zatím zařaděno v rozpočtu 5 milionů korun.
Proč je nových děl třeba? Poněvadž byla děla z donucení koupena od Francie a nejsou k potřeb, protože z nich bylo vydáno více než 5,000 ran, takže dělům schází úplně balistická precisnost. Munice, kterou mám dodali naši přátelé tam na západě, ukázala se nepotřebnou.
Na výzbroj mužstva, tedy na oděv, postele a výzbrojní předměty bylo v roce 1920 povoleno 136 milionů, v roce 1921 306 milionů, pak přišel mimořádný úvěr 322 milionů a pro rok 1922 bylo požadováno 308 milionů, tudíž na tři léta 1072 miliony. Při tom se nesmí zapomínati, že stát převzal při svém zrození nesmírné augmentační zásoby. (94. schůze, str. 631-632 těsnopisecké zprávy).Ť
Zabavení příčí se tudíž § 28, odst. 3, tiskového zákona. Avšak; i kdyby tomu tak nebylo, znamenala by konfiskace křiklavý případ utlačování tisku. Neboť zkonfiskovaná místa obsahují jednak pravdivé skutečností, jež jsou vyňaty z vládou předloženého rozpočtu na rok 1922 nebo 1924, jednak na těchto číslicích založenou a naprosto věcnou kritiku. Také v celé republice pouze státnímu zastupitelství v Mostě napadlo zabaviti válečný pamětní spis, kdežto všude jinde byl bez závady v tisících exemplářích rozšiřován.
Tážeme se tedy:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi podřízeným úřadům, aby se napříště respektovalo právo shromažďovací a právo volného projevu mínění?
2. Co zamýšlí pan ministr spravedlnosti učiniti, aby zjednal dostiučinění porušenému zákonu nebo aby učinil přítrž konfiskačním šikanám?
V Praze dne 10. září 1924.
Dr Czech, Hackenberg, dr Haas, Roscher, Beutel, Grünzner, Kaufmann, Schuster, Schäfer, Uhl, Platny, Hoffmann, Schweichhart, Pohl, Kirpal, Heeger, Hausmann, Dietl, R. Fischer, Deutsch, Jokl, Leibl, Taub, Palme.
III/4857. (překlad).
Interpelace
poslanců dra Luschky, dra Spiny a druhů
vládě
o utlačování německého školství v politickém okrese hlučínském.
Podle článku 86 mírové smlouvy versailleské vzal na sebe československý stát při odstoupení hlučínska předem závazek, že do smlouvy, kterou uzavře se spojenými a sdruženými mocnostmi, pojme ustanovení, jakých bude třeba na ochranu národních, jazykových a náboženských menšin v Československu. Ve smlouvě o ochraně menšin, která byla podle toho uzavřena dne 10. září 1919, bylo v čl. 8 výslovné ustanoveno, že se s československými státními občany, kteří náleží k národním, náboženským nebo jazykovým menšinám, bude po právu a skutečnosti za stejných záruk zacházeti jako s ostatními československými státními občany, že zvláště budou míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali a vydržovali mezi jiným školy a jiné vzdělávací ústavy s právem užívati tam svobodně svého jazyka. Pokud pak jde o veřejné vyučování, poskytne československá vláda podle čl. 9 téže smlouvy v městech a okresích, v nichž usedlý jest značný zlomek československých občanů jiného než českého jazyka, přiměřenou příležitost, aby se dětem těchto občanů dostalo vyučování v jejich vlastním jazyku při převzetí obcí tohoto území, k němuž došlo počátkem února 1920, a jež dnes tvoří politický okres hlučínský v Československé republice, vládou jmenovaný zplnomocněný komisař pro toto území zavřel ihned ne méně než 36 veřejných německých škola nahradil je českými a ponechal jen jednu německou školu ve dvou úplně německých pohraničních obcích.
Vládním nařízením ze dne 4. května 1920 bylo poté znemožněno také zřizovati soukromé školy podle předpisů §§ 70 a 71 říšského zákona o obecných školách až do dne, jejž určí zplnomocněný komisař. O tomto nařízení nebyla do dnešního dne podána zpráva Národnímu shromáždění, jak jí žádá zákon ze dne 30. ledna 1920, z čehož již možno usuzovati, že pro dohlednou dobu nelze spoléhati na možnost zřizování německých soukromých škol.
Rovněž tak málo bylo vyhověno německému školství zřizováním zákonných menšinových škol žádost rodičů německých školou povinných dítek města Hlučína, podaná v této věcí, přes opětovné vymáhání nesní vyřízena od března 1921. Německému spolku ťDeutscher KulburverbandŤ, který se pole svých stanov namáhá, aby prostřednictvím svých místních skupin přispěl na pomoc nedostatkem německého školství a úplný nedostatek německého vyučování pro německé děti nahradil vysíláním německých soukromých učitelů, se nepřetržitě brání co nejvíce v jeho činnosti. Zakládání nových místních skupin úřady neberou na vědom, místní skupina v Kravařích byla po 2letém trvání rozpuštěna, jsouc nespravedlivě obviněna, že překročila obor působnosti vymezený stanovami. Poslední trvající místní skupina, města Hlučím jest nepřetržitě ohrožována.
Vedle toho počátkem letošního školního roku poslali rodiče školou povinných německých dětí v Kravařích jednotlivá rozhodnutí, která úplně zakazují německé soukromé vyučování a toto opatření se pokouší odůvodniti nepostačitelností dosavadního soukromého vyučování, ač všechny děti skutečně s úspěchem obstály při zkouškách na veřejných německých školách a úspěch učení jest tedy prokázán.
Proti rozklady m padaným proti tomu namítal zplnomocněný komisař, že německé školní vyučováni na Hlučínsku jest pouze politickou věcí a jeho úmyslem jest jen poněmčovati české děti.
Naproti tomu však soupis lidu sáni, který tam byl proveden se všemi mocenskými prostředky; nepochybně prokázal, že tam bylo v roce 1921 ne méně než 7707 příslušníků německé národnosti z celkem 48.005 obyvatelů usedlých v tamějším okrese, takže aspoň pro tyto platil mezinárodní závazek, postarati se o školní vyučování v německém mateřském jazyku. Mezitím se sice většina optantů, kteří se přiznali k německé národnosti snad přestěhovala - politická správa tvrdošíjně odmítá padati přesné zprávy v této věci - než není pochybností, že vedle obcí Sudice s 958 obyvateli a Třebom se 723 německými obyvateli lije v okrese ještě značná část německých uznaných státních občanů, jimž se úplně brání ve školním vyučování jejich dětí v německém jazyku v domovském okrese.
Podepsaní upozorňují vládu na tento neudržitelný stav a táží se zvláště pana ministra pro věci zahraniční a pana ministra školství a národní osvěty:
jsou-li ochotní učiniti přítrž soustavnému zamezování německého školního vzdělání v hlučínském okrese a podle závazků mezinárodního práva o ochraně menšin, které na sebe vzali, poskytnouti tamějším usedlým německým dětem vyučování v jejich mateřském jazyku?
V Praze dne 12. září 1924.
Dr. Luschka, dr. Spina, Bobek, Kaiser, Windirsch, Simm, Knirsch, Böhr, dr. Petersilka, Křepek, Scharnagl, Zierhut, Schälzky, Pittinger, dr. Jabloniczky, J. Fischer, Stenzl, dr. Lelley, Mark, Schubert, Kostka, Patzel, Wenzel, inž. Jung.
IV/4857.
Interpelace
poslance Josefa Hakena a soudruhů
ministru národní obrany
o záhadné smrti četaře Bohumila Bajera v Českých Budějovicích.
U 4. baterie 5. dělostřeleckého pluku v Českých Budějovicích sloužil četař, Bohumil Bajer, délesloužící poddůstojník. Večer z 2. na 3. srpna t. r. dodán byl, do tamní divisní nemocnice s roztříštěnou hlavou. Jeho zranění bylo těžké, takže jen chvílemi přicházel částečně k vědomí a dne 21. srpna zemřel. Příčina smrtí i způsob zranění byl nápadný nejen vojínům, ale i lékařům. Ani matce, jež přijela zraněného Bajera navštíviti, nebyla příčina smrtelného zranění sdělena.
Četař Bajer měl rozbitou celou jednu stranu lebeční kosti a vyražené oko. O příčině zranění byly dávány tazatelům vyhýbavé odpovědi, nebo odpovědi vzájemně si odporující. Vojíni měli zakázáno o případu mluviti. Pátrali jsme sami po vysvětlení tohoto případu a zjistili jsme okolností velmi podezřelého rázu. Zpravodajská kancelář MNO uváděla, že četař Bajer se zastřelil. Získali jsme informace, jež tomuto tvrzení odporují. Zvláště podezřelou jest okolnost, že četař Bajer byl nesnesitelně pronásledován a štván rotmistrem Malechou, v čemž mu napomáhal kapitán Peschel. O Malechovi sdělili nám vojíni, že je pes a že k vůlí němu pokoušelo se již několik vojínů o sebevraždu. Jeden dokonce zemřel, podřezav si žíly. Zjistili jsme, že několik hodin před zraněním dostat se Bajer do konfliktu s rotmistrem Malechou, jenž ho veřejně v hostinci provokoval urážlivými výroky. Spor vyvrcholil tak, že Bajer při odchodu vykřikl na Malechu: ťTy pse! Dva se k vůli tobě jíž zabili a já to také udělám!Ť Na to utíkal z hostince. Malecha jej pronásledoval až do konírny kasáren, kdež brzy na to byl Bajer nalezen s roztříštěnou lebkou. Bajer nebyl v podnapilém stavu, vypilť tři sklenice piva.
Máme zjištěny a svědky potvrzeny okolnosti, jež nás opravňují k domněnce, že četař Bajer nezahynul sebevraždou, ale že byl zavražděn. Úmyslně neuvádíme získaných podrobností, abychom vyšetřování nepředbíhali a abychom se přesvědčili, bude-li vyšetřování orgány MNO řízeno otevřeně a nestranně.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Je ochoten naříditi okamžitě nové nestranné soudní vyšetření příčiny smrti četaře Bajera?
Je ochoten naříditi exhumaci a pitvu mrtvoly nestrannou lékařskou komisí a výsledek s námi sděliti?
V Praze dne 19. září 1924.
J. Haken, Blažek, Bubník, Kučera, Toužil, Darula, Teska, Koutný, dr. Gáti, Mondok, Burian, Kříž, J. Houser, Tausik, Krejčí, Bouček, Kreibich, Svetlik, Kunst, Warmbrunn, Merta, Skalák, Malá, dr. Šmeral, Sedorjak, Mikulíček, Šafranko.
V/4857.
Interpelace
poslance Josefa Skaláka a soudruhů
vládě
o odhaleních Savinkovových před moskevským soudem.
Při procesu se známým organisátora kontrarevolučních akcí i intervencí proti sovětovému Rusku Borisem Savinkovem učinil tento závazná prohlášení o stycích československých politických činitelů se světovou kontrarevolucí. Tak zejména, když byl vylíčil, jaké podpory poskytovaly protirevolučním podnikům Francouzově, hlavně francouzský vyslanec Noulens, uvedl konkrétně, že mu bylo nabídnuto a vyplaceno 200,000 Kerenského rublů prostřednictvím Klecandy z příkazu prof. Masaryka.
Podpora úkladů proti ruské revoluci, k níž pod vlivem kapitalistických vládních kruhů francouzských stržena byla československá zahraniční politika za pobytu československých legií v Rusku r. 1918 a ve které pokračováno je soustavně i po převratu, vytváří stále hlubší rozpor mezí Československem a mezi širokými vrstvami pracujícího lidu, dělníků a rolníků ve velkém státě ruském. Odhalení Savinkova, jejíchž podstatnost vládní kruhy neodvážily se popříti, jež naopak, jimi v oficiosním novinářském procesu bylo doznáno, stává se novou překážkou pro žádoucí přátelské upravení poměru mezi Československem a sovětovým Ruskem.
Z toho důvodu se podepsaní táží:
1. Jest vláda ochotna učiniti ve sněmovně takové prohlášení, které by se aspoň pokusilo zmírniti dojem, jejž muselo v Rusku Savinkovovo odhaleni učiniti?
2. Jest vláda ochotna aspoň do budoucnosti poměr Československa k sovětovému Rusku stále nezhoršovati a neprodleně uzmuti sovětové Rusko de jure?
V Praze dne 19. září 1924.
J. Skalák, Sedorjak, Tausik, Blažek, dr. Gáti, Warmbrunn, Burian, Darula, Rouček, Svetlik, Haken, Krejčí, Bubník, J. Kříž, Kunst, Houser, dr. Šmeral,Koutný, Šafranko, Kučera, Teska, Mondok, Mikulíček, Toužil, Malá, Merta.