Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4794.
Odpovědi:
I. min. spravedlností na interp posli Fl. Tománka a spol pro neslýchané přehmaty českých úředníků dušením tiskové svobody na Slovensku (tisk 3816/I).
II. vlády na interp. posli Schweichharta a druhů o hospodářství žatecké státní tiskárny (tisk 4322/VI),
III. vlády na interp. posl. Křepka a druhů o korupčních aférách v poslední době (tisk 4438).
IV. min. nár. obrany na interp. posl. Szentiványiho a soudr. o vypovídání "Pragai Magyar Hirlapu" z kasáren (tisk 4274/XXIII).
V. vlády na interp. posl. Zierhuta a druhů, aby v úředním oboru pozemkového úřadu v německém jazykovém území byli ustanoveni úředníci německé národnosti a aby jednotlivé úřadovny pozemkového úřadu správně užívaly jazyků (tisk 4317/XX).
VI. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl dra Kafky, Kostky a druhů, že pražský městský fysikát zasílá lékařům dotazníky, v nichž se mezí jinými žádají také údaje o národnosti (tisk 4462/X).
VII. min. spravedlnosti na interp. posli Štefana Onderčo a spol. o zabavení 73. čísla "Slováka" z 28. března 1924 (tisk 4617/VI).
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Körmendy-Ékese a soudy. o protizákonném zadržování státní podpory na rok 1919 a 1920 reformovaným duchovním na Slovensku (tisk 4515/VI).
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Jana Koudelky a soudy, v záležitosti konfiskace časopisu "Sociálně demokratické Podvysocko" v Hoře Kutné (tisk 4596/VII).
X. min. spravedlnosti na interp. posl. Kubála a spol. o zabavení letáku trnavské skupiny spolku grafických robotníků na Slovensku (tisk 4596/XI).
XI. min. nár. obrany na interp. posl. Jokla, Heegera, Uhla a druhů o nezákonité výplatě remunerace a paušálu na ošacení důstojníkům a rotmistrům (tisk 4515/XII).
XII. min vnitra na interp. posli inž. O. Kalliny a druhů o zabavení chomutovského časopisu "Deutsches Volksblatt" v Chomutově (tisk 4525/V).
XIII. min..vnitra na interp. posl. Hakena a soudy o omezování shromažďovací svobody (tisk 4606/I).
XIV. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že novojičínská okresní politická správa zakázala černo-červeno-zlaté prapory (tisk 4636/XIII).
XV. min. vnitra na interp. posl. Blatné a soudy., že karlovarské policejní komisařství omezuje státoobčanskou svobodu (tisk 4551/IV).
XVI. min. soc. péče na interp. posli Windirsche a druhů, že liberecký okresní úřad pro péčí o válečné poškozence nedbá ustanovení jazykového zákona (tisk 4454/III).
XVII. min. vnitra na interp. posl. dra E. Feyerfeila a druhů o přehmatech krumlovského četnictva a krumlovské okresní správy politické (tisk 4462/III).
XVIII. min. železnic na interp. posli inž Junga a druhů o odstrkování německých úředníků při obsazováni míst (tisk 4551/VIII).
XIX. min. financí na interp. posl. Kostky, dra Kafky a druhů, že bankovní úřad zvýšil úrokovou míru (tisk 4636/X).
XX. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o odklízení podstavce pomníku císaře Josefa v Novém Jičíně (tisk 4592/II).
XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. J. Skaláka a soudr. o ustavičných konfiskacích dělnického tisku (tisk 4551/V).
XXII. min. železnic na interp. posli Josefa Kříže a soudy, o vyplácení doživotní renty železničním erárem Marii Skvrnové ze Sendražic v okrese jaroměřském (tisk 4551/XV).
I./4794.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelací posl. Floriána Tománka a spol.
pro neslýchané přehmaty českých úředníků dušením tiskové svobody na Slovensku (tisk 3816/I.)
V interpelaci uvedený článek ťUmiernia tie daneŤ zabavilo státní zastupitelstvo v Bratislavě toho důvodu, že v obsahu jeho spatřovalo skutkovou podstatu § 173 tr. z., jednak že mělo též a to, že veřejný zájem žádá zabavení. (§ 487 tr. ř.)
Pokud jde o první podmínku konfiskace, t. j. požadavek, aby v obsahu článku byl dán trestný cín z mocí úřední strhaný, stačí poukázati k tomu, že soudní stolice v Bratislavě rozpadnutím svým z 23. října 1922 zabarvení článku z téhož důvodu potvrdila.
Pokud pak jde o otázku, zda veřejný zájem zabavení vyžadoval, podotýká se, že již ze způsobu, jakým jest v článku probírána otázka daňová, jest zřejmo, že nejde o pouhou kritiku daňového systému, nýbrž o pobuřování proti zavazující mloci zákonů, jimiž v článku uvedené daně byly zavedeny.
Tím ovšem dán jest i veřejný zájem, aby článek takový nebyl rozšiřován, takže, jestliže státní zástupce článek zabavil, nelze mu ničeho vytýkati.
V Praze dne 9. prosince 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
II./4794 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelací poslance Schweichharta a druhů
o hospodářství žatecké státní tiskárny (tisk 4322/VI).
Páni interpelanti obrátili se na pána ministra vnitra; odpovídám na jejich interpelaci, poněvadž státní tiskárna v Žatci podřízena je předsednictvu ministerské rady.
Státní tiskárna v Žatci neurčuje cen novin, které tiskne, nejsouc jejich vydavatelem.
Předplatné a prodejní ceny těchto novin stanoveny jsou vydavatelstvem, k němuž státní tiskárna je v poměru tiskaře. Ceny ty ovšem nemají žádného vlivu na hospodářství státní tiskárny, řídí se přesně rozpočtem pro kalkulaci státní tiskárny v Žatci platí stejné zásady jako pro ostatní státní tiskárny.
Podle těchto obchodních zásad účtuje státní tiskárna v Žatci také tisk časopisů.
V Praze dne 4. července 1924.
Předseda vládly:
Švehla v. r.
III./4794 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelací poslance Křepka a druhů o korupčních aférách v poslední době (tisk 4438).
Veškeré korupční aféry o kterých v poslední době veřejný tisk referovali, byly, byly-li tvrzeny trestné činy, jež soudně jest stíhati, ihned státním zastupitelstvím učiněny předmětem trestního stíhání. Nadřízené justiční úřady uložily pak zástupcům veřejné žaloby, aby těmto věcem věnovali náležitou pozornost a se přesvědčovali o důkladném, rychlém a energickém provedení zavedených trestních řízení.
Ostatně měla vláda příležitost precisovati své stanovisko ve věci při příležitostí ústního zodpovědění naléhavé interpelace poslance J. Marka, Staňka, Slavíčka, dra Noska, dra Lukavského a soudr. v záležitosti podáni návrhu zákona, kterým se urážky na cti spáchané tílkem odnímají soudům porotním (tisk č. 4437) a kdy předseda vlády dotkl se událostí, jež interpelace posl. Křepka a soudr. má na myslí.
V Praze dne 5. července 1924.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
IV./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Szentiványiho a soudr.
o vypovídání ťPrágai Magyar HirlapuŤ z kasáren (tisk 4274/XXIII).
Vojenská správa nemůže schvalovati, aby vojíni a vojenské útvary odebírali časopisy, které mají tendenci protistátní a soustavně útočí proti republice. Poněvadž časopis ťPrágai Magyar HirlapŤ sleduje podobnou tendencí, bylo jeho odebírání i rozšiřování mezi vojskem zakázáno.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr národní obrany:
Udržal v. r.
V./4794 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Zierhuta a druhů,
aby v úředním obavu pozemkového úřadu v německém jazykovém území byli ustanovení úředníci německé národností a aby jednotlivé úřadovny pozemkového úřadu správně užívaly jazyků (tisk 4317/XX).
Státní pozemkový úřad nevylučuje německých uchazečů při přijímání úředníků, což vidno jíž z toho, že pozemkový úřad jak v ústředí tak i v obvodových úřadoven úředníky národnosti německé zaměstnává. Uchazeči o místa v Státním pozemkového úřadu, kteří neovládali buď vůbec nebo nikoliv dostatečně jazyk státní, nemohli Státním pozemkovým úřadem býti přijatí. Tvrzení, že Státní pozemkový úřad úřaduje v rozporu s jazykovým zákonem, odporuje skutečnosti. Rovněž odporuje skutečností tvrzení, že Státní pozemkový úřad úřaduje výlučně v jazyku českém. Pokud běží o písemná vyřízení jmenovaného úřadu, zachovány jsou předpisy jazykového zákona. Orgány.Státního pozemkového úřadu, přicházející v osobní styk s občany německé národnosti, ovládají jazyk německý a není tudíž v této příčné závady pro úřadování. Úřední věstník Státního pozemkového úřadu vychází v jazyku státním. Nespadá pod dosah § 2, zákona jazykového. Pokud věstník obsahoval dosuď kromě informací určených pro úřednictvo Státního pozemkového úřadu a jeho úřadoven, služebních instrukcí, článků rozpravných, běžných zpráv a pod., také vyhlášky určené pro veřejnost, běželo o otisk vyhlášek v úředních listech jih uveřejněných, jež tedy byly také zaznamenány (registrovány) ve věstníku, zpravidla ve znění zkráceném. Ani jiných vyřízení určených pro strany, samosprávné úřady a veřejné korporace věstník dosud nepřinesl.
Vzhledem k tomu neshledává vláda příčiny k nějakému opatření u Státního pozemkového úřadu z důvodů v interpelaci uvedených.
V Praze dne 26. března 1924.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
VIl./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelací poslanců dra Kafky, Kostky a druhů,
že pražský městský fysikát zasílá lékařům dotazníky, v nichž se mezi jinými žádají také údaje o národností (tisk 4462/X.)
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy provádějíc zákon ze dne 15. července 1914, čís. 419 Sb. z. a n. o lékařské praxi na území státu Československého nařídilo výnosem ze dne 16. srpna 1919, čís. 3901 pres. aby bylo přezkoumáno, jsou-li všichni na; území republiky Československé usazení lékaři oprávněni k lékařské praxi, dále aby byla vedena evidence lékaři a aby byly podávány čtvrtletní zprávy o nastalých změnách v jich stavu. Současně byly vydány směrnice o tom, jak dlužno zkoumati oprávněnost k výkonu lékařské praxe a jak se má věstí evidence lékařů.
Provádějíc toto nařízení intimovala zemská správa politická v Praze výnos oběžníkem ze dne 15. září 1919, čís. 272140-22-A-2734 z r. 1919 veškerým jí podřízeným úřadům I. instance a vydala současně k registraci lékařů jednotný vzorec. Zároveň byly tyto úřady požádány, aby zemské správě politické zasílaly o změnách v evidenci lékařů předepsané čtvrtletní zprávy, jež po záznamu ve svém katastru předkládá ministerstvu zdravotnictví.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy předepsalo také výše citovaným výnosem veškerá data, jež při registraci lékařů mají býti zjišťována.
Zemská správa politická ušák uznala za nezbytné, aby kromě těchto osobních dat ministerstvem k registrací stanovených, bylo také zjišťováno a registrováno datum narození a národnost každého lékaře, tato z těchto důvodů:
Řádně vedená osobní statistika toho vyžaduje, aby při stejných jménech a příjmeních lékařů, tak často se vyskytujících, bylo vdaných případech jasno, o kterého lékaře se skutečně jedná, což lze zjistiti jen podle data narození, a aby bylo podle zjištěné národností ihned jasno, ke které sekci lékařské komory ten který lékař náleží a aby tím bylo usnadněno hladké projednávání tak častých administrativních a osobních záležitostí lékařských, při nichž má býti slyšena lékařská komora; konečně pak aby při rozšiřování sociálně zdravotnických publikací, vydávání tiskopisů atd. byl řádný přehled o potřebě, množství a nákladů jinojazyčných vydání.
Politické úřady I. instance nařízený soupis lékařů provedly. V Praze bylo třeba předložený seznam doplniti, některými statistickými daty, (Datum diplomů, domovská příslušnost, národnost a datum zahájení lékařské praxe v sídle lékařově) Ježto není vyloučeno, že v Praze bydlí a konají praxi na úkor československých příslušníků lékaři cizinci, aneb lékaři na cizozemských universitách promovaní, kteří nesplní-li dosud pilné předpokladů stanovených zákonem o lékařské praxi, a ježto je nutno dosáhnouti úplné a přehledné statistiky lékařů v Praze usedlých a ve svém oboru činných, vyzvala zemská správa politická výnosem ze dne 6. listopadu 1923, č. 396.057-22-A-4124 z roku 1923 pražský magistrát, aby sepsal a předložil ve dvou exemplářích (jeden exemplář pro ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) katastr lékařů podle vzorce v r. 1919 původně vydaného.
Jelikož fysikátu hlavního města Prahy nebyla známa veškerá osobní data a nastalé změny (odstěhováním, znovu usazením a j.) jichž je mu třeba k řádnému doplnění původního registru, vyžádal si nyní dodatečně, použiv dotazníku, potřebná osobní a statistická data od veškerých lékařů v Praze I. až VIII. činných a usedlých, a to od lékařů praktických, odborných aneb v úřadech, klinikách, v pražských nemocnících, v sociálně zdravotních ústavech atd. v Praze ve svém oboru působících a v těchto ústavech bydlících.
Dodatečná tato registrace slouží k řádnému doplnění resp. obnovení původního nedostatečného soupisu vůbec a k účelům statistickým zvláště. Pokud se týče tvrzení, že pražský magistrát v posledních létech již sepisoval lékaře v Praze usedlé, dlužno podotknouti, že se tak stalo prostřednictvím zemské správy politické v Praze a z nařízení československé vojenské správy.
Byla to registrace lékařů ve stáří vojenskou službou povinném, provedená zvláštními dotazníky určenými výslovně jen pro evidenci vojenské správy.
V Praze dne 13. června 1924.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Šrámek v. r.
VII./4794.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Štefana Onderčo a společníků
o zabavení 73. čísla ťSlovákaŤ z 28. března 1924 (tisk 4617/VI).
Interpelace nedotýká se pana ministra vnitra, ježto přehlídku tisku vykonává státní zastupitelstvo, úřad to podřízený jedině ministerstvu spravedlností. Proto také na interpelací odpovídám sám.
Státní zastupitelství v Bratislavě, jemuž přísluší přehlídka periodického tiskopisu ťSlovákŤ, zabavilo č. 73 tohoto periodického tiskopisu, mezi, jiným i pro místo v interpelaci doslovně citované, v němž spatřovalo skutkovou podstatu přečinů §u 1, 3 II. č. 1 a 2, § 9 č. 1 zákl, čl. XLI z r. 1914 a mělo za to, že také veřejný zájem nutně vyžaduje, aby zabráněno bylo rozšiřování tohoto tiskopisu.
Sedrie v Bratislavě potvrdila zabavení státním zastupitelstvím nařízené. Jestliže zabavení přes to i nadále bylo považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak mínili, aby podáním, opravných prostředků přivodili možnost, aby rozhodnutí sedrie v Bratislavě bylo přezkoumáno soudem vyšším. To se však nestalo a vzdala se tedy postižená strana sama prostředku jedině způsobilého k tomu zjednati nápravu podle jejího soudu potřebnou. Při tomto stavu věci nevidím příčiny k nějakému opatření, zvláště také proto ne, že v zabaveném místě nešlo jen o kritiku, nýbrž o sesměšňování rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty v takové míře, že i veřejný zájem zabavení ospravedlňuje.
V Praze dne 8. června 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
VIII./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelací posli dna Körmendy-Ékese a soudruhů
o protizákonném zadržování státní podpory na rok 1919 a 1920 reformovaným duchovním na Slovensku (tisk 4515/VI).
Ustanovením § 2 zákona ze dne 20. prosince 1948, čís. 64 Sb. z. a n., jest trvalé ponechání v úřadě s příslušnými požitky u státních, samosprávných a církevních hodnostářů, úředníků a zaměstnanců bývalého království uherského vázáno na složení slibu poslušnosti republice Československé a na uznání se strany zmocněnce vlády, že dotyčné osoby jsou i jinak se své úkoly.
Ministerstvo s plenou mocí pro správu Slovenska přípisem ze dne 23. října 1919, čís. 1904-I sdělilo dru Kolomanu Révészovi, ref. biskupovi v Košících ohledně státních podpor, že musí každý církevní hodnostář a úředník složiti příslušný slib Československé republice, aby tyto podpory mohly býti vyplaceny, avšak řečený biskup odpovědí z 3. listopadu 1919 složení věrností odmítl po tu dobu, dokud mírová smlouva s Maďarskem nebude ratifikována.
Tuto odpověď ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska vzalo sice na vědomí, ale nezavázalo se k žádným takovým právním důsledkům vůči reformované církvi i a jejím duchovním, o jakých se interpelace zmiňuje. Zejména pak řečené ministerstvo naprosto nevzalo na sebe žádný závazek v tom směru, že odložení složení slibu věrnosti na neurčitý termín nebude v sobě involtovati také posunutí termínu co do právní platností nároku reformovaného duchovenstva na státní podpory.
Nebylo také naprosto povinností ministerstva s plnou mocí nebo kteréhokoliv jiného státního úřadu vyzývati zvláště i duchovenstvo ke složení slibu věrností.
Odmítnutím složení slibu nebyla ovšem u duchovenstva reformované církve na Slovensku splněna podmínka, shora citovaným zákonem předepsaná, a proto nevyplacení státních požitků reformovanému duchovenstvu na Slovensku v roce 1919 a 1920 jest následkem nesložení slibu věrností v ustanovení citovaného zákona plně odůvodněno.
Na shromáždění farářů reformovaných farností na Slovensku pěl reformovaných farářů 29. července 1919 požadavku výše řečeného zákona vyhovělo, jejích osvědčení pro Československou republiku bylo tehdejším zástupcem vlády v zemplínské župě vzato na vědomí, a těmto duchovním byla výplata příslušných požitků z prostředků státních za léta 1919 a 1920 skutečně realisována.
V Praze dne 6. června 1924.
Za ministra školství a národní osvěty:
Ministr:
Dr. Markovič v. r.
IX./4794.
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelací poslance Jana Koudelky a soudruhů
v záležitostí konfiskace časopisu ťSociálnědemokratické PodvysockoŤ v Hoře Kutné (tisk 4596/VII).
Článek ťV soumraku klerikalismu - persekuce bezvěrectvíŤ, jak je v interpelací uveden, zabavilo státní zastupitelství v Kutné Hoře, ježto v obsahu jeho shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 300 tr. z., dále i §u 14, č. 3 a 18, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a nař. a mělo zároveň za to, že veřejný zájem nutně vyžaduje, aby zabráněno bylo rozšiřováni tiskopisu, v němž článek byl uveřejněn.
Krajský soud v (Hoře Kutné zabavení státním zastupitelstvím z týchž důvodů potvrdil a tím uznal, že obsah článku zakládá skutkovou podstatu trestných činů, jak shora byly citovány. Nemohu proto přisvědčiti pánům interpelantům, že by zabavení, jež jest předmětem interpelace, bylo vyloženou byrokratickou libovůlí, jež nemá ani věcného ani právního podkladu.
Pokud jde ovšem o to, zda veřejný zájem nutně vyžadoval zabavení celého článku, neváhám uznati, že státní zastupitelstvo ohledně některých míst veřejný zájem přecenilo.
Po mém názoru nebylo potřebí zabavovati celý článek, nýbrž stačilo zabavení zvláště závadných částí jeho.
Proto také, přezkoumávajíc zprávu státního zastupitelstva o zabavení článku, jíž 9. května 1924 upozornilo ministerstvo spravedlnosti státní zastupitelství v Hoře Kutné, že zabavení bylo nutné ve veřejném zájmu jen v menším rozsahu, který byl ministerstvem státnímu zastupitelství přesně naznačen.
Ježto tímto upozorněním státního zastupitelstva ohledně rozsahu zabavení učiněno již před podáním interpelace, čeho bylo potřebí, nemám příčiny k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 8. června 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
X./4794.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelací poslance Kubála a spol.
o zabavení letáku trnavské skupiny spolku grafických robotníků na Slovensku (tisk 4596/XI).
Státní zastupitelstvo v Bratislavě zabavilo zmíněný leták proto, že shledalo v místech, jež jsou v interpelací uvedena, skutkovou podstatu přečinu podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky č. 50/19123.
Sedrie v Bratislavě potvrdila nařízené zabavení. Jestliže strany dotčené konfiskací považovaly zabavení za křivdu, bylo jejích věcí, aby padáním opravných prostředků profil rozhodnutí sedrie umožnily přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem vyšším. Neučinily však toho.
Není správná domněnka, že by zabavení na Slovensku bylo přípustné jedině tehdy, jestliže zároveň zavedeno jest trestní řízení proti zodpovědným osobám pro čin trestný, který dán, jest obsahem tiskopisu.
Bylo tomu tak před vydáním zákona z 23. května,1922, čís. 97 Sb. z. a n., kterým částečně zrušen zák. čl. XLIII z roku 1912 o výjimečných opatřeních a na místo § 18 tohoto zákona nastoupila ustanovení §§ 487 až 494 tr. ř. z 23. května 1873, ř. 119 ř. z. až do vydání zákona platná pouze pro historické země republiky, nikoliv však nyní.
Ustanovením § 493 tr. ř. dána jest státnímu zástupci oprávnění, aby i v případě, že nezahájí trestní řízení proti odpovědným osobám za obsah tiskopisu, žádal ve veřejném zájmu, aby soud nalezl, zda byl obsahem tiskopisu spáchán trestný čin a je-li tomu tak, aby další rozšiřování tiskopisu zapověděl.
Odpovídá proto postup státního zastupitelstva jal ve věcném, tak i formálním směru zákonu, takže nemohu učiniti opatření, jež pány interpelanty jsou na mně žádána.
V Praze dne 8. června 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
XI./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců H. Jokla, R. Heegera, J. Uhla a druhů
o nezákonité výplatě remunerace a paušálu na ošacení důstojníkům a rotmistrům (tisk 4515/XII).
V interpelaci uvedený příspěvek na ošacení částkou Kč 500,- vojenským gážistům nebyl vyplacen.
Mimořádná podpora (příspěvek na stravné) důstojníkům po Kč 1200,- a rotmistrům po Kč 800.- byla povolena ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem financí a. Nejvyšším účetním kontrolním úřadem z rozpočtových úspor § 5, kap. XI správního roku 1923 a to pouze důstojníkům a rotmistrům, konajícím skutečnou činnou službu ve zbraních až do velitele pluku a kteří kvalifikačně vyhovují.
Vojenská správa již od roku 1920 věnovala znalosti služebního jazyka gážistů nečeskoslovenské národnosti všemožnou péči zřizováním jazykových kursů. Gážisté měli možnost prokázati svou jazykovou způsobilost zkouškou, na jejíž důležitost a následky bytí několikráte upozornění. Když pak koncem roku 1922 bylo zjištěno, že mnozí vojenští gážisté neosvojili si ani elementární znalosti služebního jazyka, takže nejsou schopni úspěšně konati službu, byl stanoven jako konečný termín k osvojení si služebního jazyka 5. březen 1923 a v úvahu přicházející gážisté podrobení zvláštní zkoušce v období od 6. března do 30. září 1923, Ti pak, kteří nevyhověli při této zkoušce, obdrželi v kvalifikační listině zápis nezpůsobilosti veleti samostatnému útvaru a nezpůsobilosti k povýšení, případně nezpůsobilosti ke konání činné služby v československém vojsku. V důsledku takovéto kvalifikace nemohli obdržeti mimořádné podpory.
V Praze dne 16. června 1924.
Ministr národní obrany:
Udržal v. r.
XII./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací posl. inž. Kalliny a druhů
o zabavení chomutovského časopisu ťDeutsches VolksblattŤ v Chomutově (tisk 4525/V).
Případ zavraždění vrchního strážmistra Magesa byl ve smyslu platných předpisů ihned předmětem zevrubného vyšetřování. Tímto vyšetřováním bylo zjištěno, že se četník na zkoušku Štech ani nedopustil žádného zanedbání svých povinností. Četník na zkoušku Štech vzhledem k situaci, jež se vytvořila při zastřelení vrchního strážmistra Magesa bodné zbraně použíti nemohl, střelné zbraně pak použil ihned, když prchající Zika nezůstal stálí na jeho vyzvání jménem zákona.
Štábní kapitán výk. Šimon, okresní četnický velitel v Kadani, nastoupil dne, září 1923 svou normální dovolenou, vrátil se po 19 dnech do služby a vykonával službu až do 2. prosince 1923, načež mu byla k jeho žádosti udělena dovolená zdravotní. Jeho dovolená není v žádné souvislosti se zavražděním vrchního strážmistra Magesa nebo se zanedbáním povinností. Škpt. výk. Šimon, jenž plnil své povinnosti vždy velmi přesně, jest přes 60 roků stár a následkem těžké služby četnické chorou.
Oprava článků časopisu ťDeutsches VolksblattŤ provedená na podnět velitelství četnického oddělení v Karlových Varech, shoduje se se skutečností a není tudíž zapotřebí opatření žádaného v 5. bodu interpelace.
V Praze dne 13. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XIII./4794.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance Hakena a soudruhů
o omezování shromažďovací svobody (tisk 4606/I).
Okresní správa politická v Turnově zakázala pořádání veřejných schůzí lidu dne 13. dubna 1924 v Českém Dubě a dne 15. dubna 1924. v Turnově s programem ťKoalice, korupce, kontribuceŤ, ježto na schůzí mělo býti demonstrováno proti česko-slovensko-francouzské smlouvě a proti koalici, z kteréhožto důvodu měl úřad obavu, že by tím byl ohrožen veřejný klid a pořádek. V interpelaci není důvod zákazu přesně udán.
Ze zákazu schůze v Českém Dubě nebylo podáno odvolání, čímž odňata byla zemské správě politické a po případě ministerstvu vnitra možnost, aby prozkoumalo, zda okresní správa politická před tím, než zákaz schůze vydala, správně hodnotila okolností, ze kterých odvozovala obavu před porušením veřejného klidu a pořádku.
O odvolání, jež bylo podáno proti zákazu schůze v Turnově, bude rozhodnuto v cestě instanční a nemohu ovšem tomuto rozhodnutí předbíhati.
V Praze dne 18. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XIV./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance dra Schollicha a druhů,
že novojičínská okresní politická správa zakázala černo-červeno-zlaté prapory (tisk 4636/XIII).
Podle nálezu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 1923, čís. 19369, může politický úřad státní v zájmu veřejného klidu a pořádku zakázati vyvěšováni praporů v Určitých barvách a může na nezachování tohoto zákazu stanoviti administrativní tresty ve smyslu příslušných předpisů o administrativním řízení trestním. Tvrzení pánů interpelantů, že by zákaz takový vůbec nemohl býti vydán, není tedy správné a proto nemohu činiti opatření, jež interpelace navrhuje.
V Praze dne 22. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XV./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance Blatné a soudruhů, že karlovarské policejní komisařství omezuje státoobčanskou svobodu (tisk 4551/IV).
Provádění uličního řádu, vydaného policejním komisařstvími v Karlových Varech pro policejní obvod, bylo zemskou správou politickou ještě před jeho účinností zastaveno.
V:Praze dne 30. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XVI./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelací poslance Windirsche a druhů.
že liberecký okresní úřad pro péčí o válečné poškozence nedbá ustanovení jazykového zákona (tisk 4454/III).
Okresní úřadovna pro péčí o válečné poškozence v Liberci všeobecně řídila se a řídí, pokud se týče Užívání řeči ve styku úředním, směrnicemi danýmy výnosy presidia ministerstva sociální péče č. j. 459/P-22 z 24. dubna 1922 a č. j. 21881/P-23 ze 16. května 1923, Obracela se tudy jak na strany menšinové, tak i na veřejné korporace v obvodě menšiny se nacházející přípisy dvojjazyčnými.
Protože však nával práce velmi stoupl a nebylo lze z technických důvodů vyřizovati došlá podání dosti rychle, bylo v některých případech styku s obcemi v zájmu rychlého vyřízení žádosti strany používáno pouze jazyka státního. Většina obecních úřadů německé menšiny tato podání bez námitek vyřizovala, části požádala o dopisování dvojjazyčné. Těmito pak bylo ihned vyhověno a další styk děl se bez poruch.
Ministerstvo sociální péče učinilo opatření, aby předpisy jazykového zákona byly napříště přesně dodržovány.
V Praze dne 30. května 1924.
Ministr sociální péče:
G. Habrman v. r.
XVII./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance dra E. Feyerfeila a druhů
o přehmatech krumlovského četnictva a krumlovské okresní správy politické (tisk 4462/III)
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že četnictvo krumlovské nemělo nikdy rozkazu politického úřadu, aby v interpelaci zmíněné šetření ve Švarcenberském pivovaře v Krumlově konalo že výsledek: takového šetření nebyl také služebnímu úřadu hlášen.
Z četníků nyní na četnické stanici v Krumlově přidělených nikdo nic podobného v pivovaře v Krumlově nevyšetřoval.
V Praze dne 22. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XVIII./4794 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelací poslance inž. Junga a druhů
o odstrkování německých úředníků při obsazování míst (tisk 4551/VIII).
Soutěž na obsazení míst komerčních úředníků v:Chebu byla zrušena z důvodů ryze věcných, ježto skutečně nebylo mezi žadateli úředníků, kteří by vyhovovali všem podmínkám. Někteří ze žadatelů neznali na př. vůbec státního jazyka (nemohou se ani dorozuměti), jiní nevyhovovali předepsaným podmínkám jinak. Abych zabránil nedorozumění, dovoluji si upozorniti, že celá věc náleží do kompetence ředitelství státních drah v Plzni; pouze z úsporných důvodů jsou veškeré soutěže uveřejňovány (a ovšem také zrušovány) v úředním listě ministerstva železnic.
V druhém případě má interpelace opatrně na mysli vrchního revidenta Baara, který se vcházel o místo přednosty dopravního úřadu Hrušovanech-Šanově. Jeho žádostí nebylo lze vyhověti proto, že vykazoval poměrně krátkou služební dobu při dopravě (od r. 1905-1910), a to ještě v době dávno minulé. Neměl tedy Baar dostatečné praxe a zkušeností, jež nutno u přednosty tak velké stanice požadovati.
Jak jest patrno z toho, co jsem uvedl, nerozhodovaly ani v tom ani v onom případě důvody národnostní. Že jindy nerozpakuje se státní správa železniční dáti přednost německému uchazeči před českým, toho dokladem jest místo přednosty odboru pro udržování dráhy v Novém Bydžově, které bylo nedávno obsazeno úředníkem národností německé.
V Praze dne 27. června 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný v. r.