Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

na vydání zákona, jímž se zřizuje poradí sbor pro živnostenská a hospodářská družstva živnostenských výrobců.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.................

jímž se zřizuje poradní sbor pro živnostenská a hospodářská družstva živnostenských výrobců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Obor působností poradního sboru.

§ 1.

U ministerstva obchodu, průmyslu a živností se zřizuje poradní sbor k podávání posudků o hospodářských věcech týkajících se živnostenských a hospodářských družstev a o nejdůležitějších opatřeních při úpravě družstevnictví pro živnostenské výrobce pro celé území československého státu pod jménem ťStátní družstevní poradní sbor.Ť

Sídlem státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest Praha.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává ministerstvu obchodu, průmyslu a živností své posudky buď na návrh tohoto ministerstva nebo z vlastního podnětu.

Funkční období zvolených členů tohoto poradního sboru činí 3 léta.

Složení státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

§ 2.

Členové státního družstevního poradního sboru musí býti svéprávní čsl. občané a jsou jmenováni:

1. ze zástupců jednotlivých obchodních a živnostenských komor.

2. ze zástupců říšských a zemských družstevních jednot tak, že ministerstvo obchodu, průmyslu a živností z osob navržených jednotlivými zájemníky jmenuje za každou obchodní a živnostenskou komoru jednoho člena, za každých 500 členů příslušné jednoty rovněž jednoho člena. Navrhující organisace navrhne dvojnásobný počet osob, než kolik členů státního družstevního poradního sboru dlužno pro ní jmenovati podle tohoto místa zákona. K zájemníkům, kteří se hlavně přibírají jako členové k poradnímu sboru živnostenských a hospodářských družstev, patří tato družstva:

a) záloženské a úvěrní spolky a úvěrní družstva.

b) nákupní družstva (spolky ke společnému nákupu surovin a polotovarů.

c) prodejní družstva, skladištní družstva (spolky ke společnému prodeji živnostenských výrobků).

d) výrobní družstva (spolky k výrobě předmětů a jejich prodeji na společný účet).

e) dělnické spolky (spolky k opatření předmětů pro používání na společný účet),

f) stavební družstva (spolky ke stavbě bytů a dílen).

Funkční období členů státního družstevního poradního sboru činí 3 léta. Vystoupí-li člen státní družstevní rady pro živnostenské výrobce před uplynutím funkčního období, jmenuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností na návrh oné organisace, za kterou onen člen byl jmenován, náhradníka.

Dosavadní členové mohou býti po uplynutí funkčního období znovu voleni.

Předseda poradního sboru.

§ 3.

Družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce volí ze svého středu předsedu a jeho náměstka prostou většinou hlasu a aby ona volební schůze byla způsobilá se usnášeti, jest třeba přítomností nejméně 10 členů.

Volbu předsedy a jeho náměstka potvrzuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.

Plné shromáždění a výbory.

§ 4.

Družstevní poradní sbor jedná:

a) v plném shromáždění.

b) ve zvláštních výborech, jež volí plné shromáždění.

Schůze.

§ 5.

Státní družstevní poradní sbor se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do raka.

V pozvání dlužno uvésti předmět jednání.

Na žádost aspoň 1/4 členů dlužno svolati mimořádnou schůzi státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce nejdéle do 4 týdnů po podání žádosti ministerstvu veřejných prací.

Schůze státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce nejsou veřejné. Jednotlivá ministerstva mohou však ke schůzím vysílati své zástupce.

Předseda může k plným schůzím nebo ke schůzím výborovým zváti také znalce, kteří nejsou členy státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává svoje posudky usnesením, jež činí většinou hlasů jednotlivých členů, při čemž se ke způsobilostí usnášeti se vyžaduje přítomnosti 10 členů státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

Při rovností hlasů buďtež oba návrhy nichž bylo hlasováno, oznámeny ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Mínění, jež nesouhlasí s usnesením, dlužno na žádost zapsali do zápisu a zápis jež se má vésti o schůzí, rovněž předložiti ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

Výbory.

§ 6.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce má právo zřizovati zvláštní výbory, jež mají býti svolávány obdobně podle § 5.

Tyto výbory, jež se mohou skládati nejvýše z 10 osob, volí samy svého předsedu.

Ustanovení § 5, bod 2-5, platí obdobně také pro výbory a jednacím řádem dlužno ustanoviti, pokud výbory mohou podávati konečné posudky, stran nichž pak platí obdobně ustanovení § 5.

Jednací řád.

§ 7.

Ustanoviti jednací řád státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce a výborů přísluší samému poradnímu sboru a poléhá schválení ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

Kancelář.

§ 8.

Kancelářské věcí státního družstevního poradního sboru vyřizuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.

Členové.

§ 9.

Úřad člena státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest úřadem čestným.

Členové, kteří nebydlí v obvodu Velké Prahy, mají nárok na stravné 30 Kč denně a na náhradu cestovného ze státní pokladny (jízda na železnici II. třídou) z místa svého bydliště a zpět.

Státní zaměstnanci moji nárok na stravné a cestovné podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

Seznamy útrat dlužno předložiti ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr obchodu, průmyslu a živností.

Odůvodnění:

Poměry družstev upravuje, jak známo, zákon o živnostenských a hospodářských družstvech.

Pro řemesla a živností mají družstva velmi veliký význam, jsou pro budoucnost nejlepším a nejúčinnějším prostředkem, aby se řemeslnickému stavu semknutím znovu pomohlo a aby se stal proti velkokapitálu schopným výkonu, na čemž nemění ničeho ani to, že ještě mnoho řemeslníků bohužel podceňuje velký význam družstev a že konkurenční závist mezí řemeslnickými družstvy znemožňuje utvoření družstva.

V československém státě vzrůstají v průmyslu a obchodů monopolistické směry, jež dnes znemožňují drobnému řemeslníku a kupci, aby své suroviny kupoval u prvního výrobce.

Nynější právní řád nezná mezí pro krvelačný, kapitál ničící droleného řemeslníka a kupce, ježto trusty, kartely atd. hrozivě nabývají převahy.

Velké banky úzce spjaté s kartely a trusty ovládají dnes hospodářství, místo aby mu sloužily.

Kartely a trusty brání tomu, aby tisíce řemeslníků a kupců nemohlo kupovati surovin jako kdysi z prvního laciného pramene.

Tímto vyloučením nákupu zboží od výrobce jsou

1. tisíce řemeslníků a kupců vydáni všanc úplnému zproletarisování.

2. těžce se tímto způsobem lichvaří také na spotřebitelích a

3. hospodářsky silná velkobanka, jež produktivně netvoří, nýbrž jen spekuluje, rdousí tak hospodářsky slabého. Velkokapitál na jedné a spotřebitelé na druhé straně se spojují a ničí tak vyrábějící střední stav.

Vláda, jež nyní připravuje návrh zákona na zřízení komory spotřebitelů, trpí, aby na straně velkokapitálu byly činny kartely a trusty.

Že taková krátkozrakost, jíž dlužno hluboce litovati, může nésti jen nejhorší ovoce, jest zřejmé, pročež zřízení poradního sboru pro živnostenská a hospodářská družstva, připojeného k ministerstvu obchodu, průmyslu a živností, jest velice důležité, jelikož rozvoj družstev jest hospodářskou nutností, jež se nedá zadržeti, nejen pro spotřebitele, nýbrž především také pro drobné výrobce, tedy řemeslníky a i kupce.

Pozorujme technický rozvoj zemědělství v zemích republiky a srovnejme jej s družstevnickou organisací v živnostech a obchodu.

Rolnická družstva předcházela na venkově úvěrní spolky.

Zemědělské komory podporovaly zemědělská družstva mnohem více než vláda hospodářská družstva.

Úhrnem bylo v Československu dne 1. ledna 1922 z 12,336 družstev 6,809 zemědělských s více než 500,000 členy a s vklady přes půldruhé miliardy.

Zemědělská družstva jsou spojena v 11 jednot zemědělských družstev; jež znovu jsou spojeny v Ústřední jednotu hospodářských družstev.

Z 7486 živnostenských a hospodářských družstev (s výjimkou úvěrních) připadalo dne 1. ledna 1921 40.12% na družstva zemědělských výrobců.

Počet úvěrních družstev živnostníků a obchodníků se rovná nule, proti ohromné organisací úvěrních družstev zemědělských výrobců.

Potřebu úvěru zemědělských výrobců hradí okresní hospodářské záložny, jakož i úvěrní družstva podle soustavy Schultze-Delitzschovy (záložny) a podle soustavy Raiffeisenovy (Raiffeisenky).

V Čechách bylo v r. 1920 166 okresních hospodářských záložen (z toho 42 s německým jednacím jazykem), jejíchž kmenový majetek činil 18,650.000 korun.

Vklady činily 1,019,246.000 Kč, půjčky pokladnami poskytnuté 395,839.000 Kč.

V československých zemích bylo (1919) 1245 úvěrních družstev soustavy Schultze-Delitzschovy, Z 1203 úvěrních družstev je 893 českých, 307 německých, 3 polská, splacené podíly dosahují výše 54,630,000 Kč, reservy činí 10,036,000 Kč, poskytnuté půjčky 997,071,000 Kč.

Stran Raiffeisenek uvádíme za rok 1920 tato čísla:

Rylo 3785 Raiffeisenek, z toho 2587 českých, 1135 německých, 63 polských (dodáno 3665 statistických údajů).

Zmíněnými číslicemi jest tedy naznačeno ohromné družstevní hnutí zemědělských výrobců, kdežto vlastní hospodářské družstevní hnutí živnostníků utrpělo následky deflační politiky a minulou hospodářskou krisi právě tak, jako podniky kapitalistické.

Existence kupců jest stále více ohrožována novými útoky konsumních spolků, jelikož družstevní sémě rochdaleské se rozšiřuje po celém světě na křídlech bouře.

Jak ohromný jest rozvoj konsumního hnutí, budiž dokázáno těmito číslicemi; Většina konsumních družstev jest v Československu připojena k velkonákupně. Ona jest dodavatelskou ústřednou německých dělnických konsumních spolků v Československu.

Má na skladě všechno možné zboží, jež dělník v domácností potřebuje, od chleba a mouky až ke skořici, od knoflíku ke kalhotám až k úplné výbavě prádla.

Část zboží se odebírá ve velkém přímo z továren (živnostníkům v tom brání kartely) a s pouhou přirážkou na výlohy se postupuje konsumním spolkům, druhá část se vyrábí ve vlastních podnicích.

Obrat velkonákupního družstva stoupal od začátku rozvoje takto:

Měsíc Obrat 1919 Kč Obrat 1920 Kč Obrat 1921 Kč

Veškerá velkonákupní družstva v Československu vykazují tyto číslice obratu: Česká velkonákupní společmost 980,355.329 Kč. Německá velkonákupní společnost 459,422.672 Kč. Česká velkonákupní společnost úřednictva 79,000.000 Kč.

Vláda několikráte uvažovala o sanaci konsumních spolků.

Jak oznamují poloúřední vládní noviny, pomýšlí se vyhoditi ze státních peněz 250 milionů na sanaci konsumních spolků, živnostenská a hospodářská družstva živnostníků nedostala dosud od státu ani nejmenší podpory ani pomoci. Bez záchrany byla ponechána obchodnická a živnostenská velkonákupní družstva, až se zhroutila.

Ohromný počet konsumních družstev v poslední době znovu vzrůstá. Hroutí se řemesla, a hroutí se i existence obchodníků.

Brzy minou doby, půjde-li to tak dále (a zajisté jsou ještě jen ve zcela malých poměrech), kdy tovaryš nebo pomocník a učedník spal se svým šéfem pod jednou střechou a jedl u jednoho stolu.

Část samostatných řemeslníků, ano i obchodníků, pak poměrně četných úředníků a průmyslových dělníků projevuje ke konsumním spolkům konsumního hnutí pro hospodářské výhody, jež prý přinášejí onen velký zájem, jenž se zřetelně projevuje v počtu organisovaných spotřebitelů a velkonákupních družstev počtem členů a obratem.

Nepomůže-li vláda sama živnostenskému stavu na nohy utvořením poradního sboru pro živnostenská a hospodářská družstva živnostenských výrobců a nebude-li vláda podporovati další rozvoj družstev ve prospěch živnostenského a obchodnického stavu, jest nebezpečí, že živností a obchod jako hospodářsky slabší budou hospodářsky udušeny jednak organisovanými spotřebiteli, jednak kartely a trusty.

V Praze dne 27. května 1924.

Wenzel, dr Radda, Matzner, Bobek, Mark, dr W. Feierfeil, Kraus, Scharnagl, dr Luschka, Simm, Windirsch, Stenzl, Knirsch, inž. Jung, Patzel, J. Fischer, Heller, Schälzky, Füssy, Mikle, dr Körmendy-Ékes.