Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4781.
Interpelace:
I. posl. J. Skaláka a soudruhů min. vnitra o ustavičně se opakujících konfiskacích ťRudého PrávaŤ v Praze,
II. posl. Sedorjaka a soudruhů min. financí o zastřelení Nikolaje Draškába z Velkého Bočkova finanční stráží,
III. posl. Blažka a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci odborového časopisu ťInteressen des EisenbahnersŤ v Praze,
IV. posl. Tománka a spol. min. spravodlivosti a min. vnitra v záležitosti nespravodlivého zhabania 99. čisla ťSlovákaŤ zo dňa 30. apríla 1924.
V. posl. Hakena a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci časopisu ťVolnostŤ v Nymburce,
VI. posl. Hlinku a spol. min. vnútra a min. spravodlivosti o zhabanie 70. čísla ťSlovákaŤ zo dňa 23. marca 1924.
VII. posl. dra Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení sbírky básní ťZu neuen SternenŤ,
VIII. posl. Skaláka, Toužila a soudr. min. vnitra o konfiskaci ústředního deníku komunistické strany ťRudé PrávoŤ v Praze,
IX. posl. dra Gažíka a spol. min. vnútra a min pravosúdia o zhabanie 58. čísla ťSlovákaŤ zo dňa 9. marca 1924.
X. posl. Boboka a spol. min. vnútra a min. spravodlivosti o zhabanie ťSlovákaŤ zo dňa 6. apríla 1924, čís. 81,
XI. posl. Hlinku a spol. min. predsedovi v záležitosti zhabania ťOtvoreného listu ameríckych SlovákovŤ, adresovaného na p. prezidenta prof. T. G. Masaryka,
XII. posl. dra Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu ťVolksrufŤ v Novém Jičíně.
I./4781.
Interpelace
poslance Josefa Skaláka a soudruhů
ministru vnitra
o ustavičně se opakujících konfiskacích ťRudého PrávaŤ v Praze.
Za první tři měsíce tohoto roku obracíme se dnes již po šesté na ministra vnitra s upozorněním, jak soustavně a nebezpečně jest ohrožován veřejný klid a pořádek činností jemu podřízených úředníků, pověřených vykonáváním tiskové censury. Denně se množící případy trestuhodné lehkomyslnosti, s níž censoři porušují základní občanská práva obyvatelů tohoto státu, nutí nás, abychom dnes znovu předložili panu ministru nejkřiklavější ukázky jejich díla:
ťRudé PrávoŤ, č. 63, z 14. března 1924 v článku: ťVolby v Podkarpatské RusiŤ:
S úžasem vykřikne rusínská žínka: ťTak místo chleba pagnety na nás! Ť Před schůzí v Kerecki místní notář po dohodě s Okoliczanyim napájel lidi kořalkou. aby křikem komunistickou schůzi znemožnili, což také tito opilí činili. Okoliczanyi jako úřadující na schůzi štval proti mně lid, že jsem buržoa, že mám ohromné lány polí a hospodu (to všechno mu lživě našuškal posl. Geršl!), zkrátka počínal si ne jako úředník, nýbrž jako nejsprostší podomek.
Ve všech obcích, kdekoliv jsme se zastavili u některého soudruha, ihned četníci konali domovní prohlídku, a tak působí k zastrašování s námi sympatisujícího lidu. Plakáty a letáky jsou nám soustavně četnictvem strhovány, ba četníci jdou tak daleko, že na př. v Kušnici, okres Dovhoje, prohlásili vůči lidu, že lidu ten komunism z hlavy vytlučou! Zkrátka o teroru, jaký zde státní aparát provádí, nedovede si ten, kdo jej sám neprožívá, učiniti představy!
Tamtéž v ťSoudní síniŤ:
...oné nahnuté banky. protože je jim známo, že bude sanována, ale neví se už teď zase jakým způsobem.
...že banka ona byla ve spojení s jinou, která zkrachovala a že u pražského obchodního soudu leží již velmi dlouho nevyřízeny návrhy na konkurs proti oné bance, což lze zjistiti vyžádáním spisů od obchodního soudu z konkursního oddělení O chystané sanaci oné banky mohl se soud přesvědčiti třeba výslechem ministra veřejných prací Srby.
... protože ona zpráva by prý mohla způsobiti překotné a hromadné vybírání vkladů v bance, kterou, jak máme zjištěno, řada vkladatelů marně žaluje, aby jim byly vklady vyplaceny.
Tamtéž v ťRůzných zpráváchŤ v borgisce: ťJak se provádějí v Podkarpatské Rusi volbyŤ:
...V Teresvě notář a četníci tento podvod kryjí, rozšiřujíce lži, že komunistická strana svou kandidátku odvolala.
Koaliční strany a Švehlova vláda napínají všechny síly a neštítí se žádného prostředku, aby oslabily jednou stranu, která jest vládě kapitalismu a korupce nebezpečná: stranu komunistickou.
A v druhé borgisce:
ťProč se nesmí psáti o valutární krisi? ť: Proč se nesmí psáti o valutární krisi? O pádu franku a o nezbytných opatřeních na záchranu československé koruny nesmí se u nás psáti. Všecky národohospodářské úvahy jsou v oposičním tisku konfiskovány. Nejvíce ovšem zalezl si censor na náš tisk, patrně proto, že páni nahoře jsou přesvědčeni, že je nejvíce rozšířeným a nejvíce čteným tiskem v těch vrstvách, které usuzují samostatně a nedají se voditi jako stádo hloupými tlachy koaličních plátků. Tak byla od a až do z zkonfiskována čistě hospodářská úvaha ve včerejším ranním ťRudém PrávuŤ a ve ťVečerníkuŤ znovu řádil censor v úvodním článku ťFrank a korunaŤ. V něm zabavil právě ta místa, kde se žádalo jako předpoklad pevné stabilisace valuty a ochrany proti všem útokům, vedeným na frank, uznání sovětského Ruska všemi státy Evropy, a pokud se týče československé koruny, uznání sovětského Ruska v prvé řadě československou vládou, neboť jen taková široká hospodářská základna mohla by odstraniti nejistotu ve valutárních poměrech a z ní vyrůstající a stále se přiostřující hospodářskou krisi. ťVečerník Práva LiduŤ opakuje ničemnou pomluvu, že prý ťRudé PrávoŤ bylo zabaveno pro článek, směřující k podpoře mezinárodních bursovních hyen, které se pokoušejí o sražení kursu čsl. koruny. Nebudeme na lži ťPráva LiduŤ v té věci vůbec odpovídati. Všecko úsilí od počátku, kdy naše politika začala se úplně orientovati ve směru francouzském, směřovalo k tomu, abychom ji s této cesty odvrátili. Dnes, kdy Francie těžce zápasí s rostoucí krisí a vynakládá všecko na udržení kursu své valuty, musíme naše úsilí zdvojiti a musíme poukazovati na všecky krajně nebezpečné zjevy škodlivého a neodpovědného souručenství, které zvláště teď ohrožují beztak neutěšený hospodářský stav Československa. Dnešní vládnoucí režim dobře to cítí, ale místo aby se sám staral o čelení tomuto nebezpečí, potlačuje a pronásleduje náš tisk, volající po ochraně a nápravě, dokud je čas. To jest smysl konfiskací našich referátů o krisi francouzské valuty a její souvislosti s naším hospodářským životem.
Ve Večerníku ťRudého PrávaŤ ze dne 15. března 1924, č. 64:
...Nejdůležitější křesla ve vládě mají zástupci nejbohatších tříd ve státě, velkostatkáři, továrníci a finančníci nebo kruhy za nimi stojící. Kapitalistický stát vládne násilím a toto násilí, prostředky znásilňování vůle lidu, mají v rukou nejbohatší lidé, kteří mají ve svých rukou nejdůležitější výrobní podniky. Usilují vždy o to, aby vojsko, policie, četnictvo, soudy, vězení, obmezování tisku byly v jejím držení. Proto vždy usilují o to, aby ministerstvo vojenství, ministerstvo vnitra (jemuž podléhají politické úřady, četnictvo a státní policie) byly v rukou buržoasie U nás ministerstvo vnitra a vojenství je v rukou agrárníků. Ve jménu agrární strany, která se nazývá republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu, potlačuje agrární strana mocí jí svěřenou malorolnickým lidem každé poctivě proti kapitalistům namířené hnutí dělníků a malých rolníků a obstarává tak poctivě zájmy průmyslové buržoasie a bankovních žraloků. Agrárníci ovládli také ministerstvo zemědělství a Státní úřad pozemkový, který řídí tak, že to vyvolává nespokojenost mezi všemi, jichž se tato agrárnická činnost dotýká.
...t. j. co řekne v Československu několik ťmachrůŤ v Živnostenské bance. Takhle si to velkostatkáři, bankéři a finančníci rozdělili
Je více než pochopitelno každému dělníku a rolníku, kteří se svojí rodinou drou od rána do večera, že tato společnost nebude sama proti sobě, že nebude řezati do vlastního masa. Dnešní vláda vládne v zájmu nepatrné menšiny obyvatelstva: bankéřů, agrárních zemanů a několika machrů ze Svazu průmyslníků. Kapitalistický ráz vlády je viditelný všem a ještě lépe jest jej cítiti. Dělníci bez práce a mnohdy bez jakékoliv podpory, domkáři, rolníci, živnostníci, napjatí daněmi k prasknutí, klesající pod tíhou berního šroubu, toť stav, patrný ohromné většině lidu, kterému vládne hrstka statkářů a finančníků. Je to zjevná diktatura menšiny měšťáků nad většinou pracujícího lidu.
Ve Večerníku ťRudého PrávaŤ č. 62 z 13. března t. r v úvodníku ťFrank a korunaŤ:
...Že vlny bankovní spekulace dorážejí i na Československo, je zjevno z toho, že zásoba československých valut, která byla daleko přes miliardu, klesla na 600 milionů, a že tedy učiněna značná vydání, aby koruna československá udržena byla ve své hodnotě. Bankovní úřad ministerstva financí vydal také již 3. t. m. jako preventivní opatření k záchraně koruny nařízení o povinnosti odváděti valuty zahraniční i z volného dovozu.
V ťRudém PrávuŤ, č 62, ze dne 13 března 1924:
Zvýšení úrokové míry.
Kdo spekuloval na pokles čsl. koruny? -
Neodvádění devis Bankovnímu úřadu
Pro toho, kdo sledoval výkazy Bankovního úřadu ministerstva financí, bil do očí nápadný úbytek devis, který se týden co týden zvětšoval. Úbytek devis sám o sobě v prvních měsících roku není ničím nápadným. Postavili-li jsme však úbytek devis letošního roku do celkové situace vnitropolitické i zahraniční, pak bylo jasno, že děje se tu něco, co se jinak díti nesmí.
O příčinách nápadného poklesu zásob devis se nejprve v tisku vůbec mlčelo a zrádcováni byli ti, kteří na něj upozornili a poukázali na nezdravost tohoto zjevu. Pak se objevil - oficielní výklad, že úbytek devis souvisí se ťzamrzlýmŤ Labem. Ve skladištích labských jsou prý nakupena obrovská množství zboží, která čekají ťrozmrznutíŤ Labe a pak prý bude možno odváděti devisy Bankovnímu úřadu. Toto oficielní prohlášení bylo dlouho udržováno v koaličním tisku, ačkoliv se dobře vědělo, že ťzamrzlé LabeŤ není jediným důvodem zmenšení zásoby devis. Pak se začaly trousiti zprávy, že za tím vězí i něco jiného. Státní úřad statistický sám přiznal, že průmysl houfně nakupoval suroviny v obavě, že kurs čsl. koruny klesne. ťPrávo LiduŤ zase zjistilo, že banky neodvádějí devisy Bankovnímu úřadu, kryjíce se tak v případě poklesu Kč - To byly jen nepatrné zprávičky, které prošly utajeny koaličním tiskem bez valného povšimnutí.
Nato bylo zase dlouhé ticho, až devisová nařízení Bankovního úřadu a zvýšení úřední úrokové míry toto ticho protrhla. Teď teprve uznaly koaliční listy za vhodno rozepsati se obšírně o příčinách úbytku zásoby devis ve spojitosti se zvýšením úřední úrokové míry a teď se teprve ukázalo, kdo vlastně spekuloval na pokles československé koruny Byl to v prvé řadě průmysl, který houfně kupoval suroviny nad svou potřebu, spekuluje na pokles československé koruny a sám ťVenkovŤ označil tyto koupě za spekulační V druhé řadě byly to banky, které neodváděly Bankovnímu úřadu devisy a ponechávaly je u sebe, kryjíce se pro případ poklesu.
ťPrávo LiduŤ štvalo proti ťRudému PrávuŤ v době lihové aféry, že prý je ve službách cizích bursovních spekulantů a že pomáhalo šířením zpráv o 35 miliardách a o úbytku zásoby devis stlačovati kurs československé koruny. Nyní se ukázalo, kdo stlačoval kurs československé koruny: byl to československý průmysl a československé banky.
Bankovní úřad, aby čelil tomuto spekulačnímu hnutí, zvýšil úřední úrokovou míru Eskontní sazbu zvýšil na 61/2 proc., lombard státních papírů na 8 proc., lombard jiných hodnot na 81/2 proc. Toto náhlé a nečekaně vysoké zvýšení úrokové sazby vyvolalo ovšem rozruch a svědčí o hlubokém nebezpečí, v němž se nacházela československá koruna, když takovýmito rigorosními opatřeními musil Bankovní úřad donutiti směrodatné obchodní, průmyslové a bankovní kruhy, aby plnily svou povinnost vůči státu.
Tato přímá opatření Bankovního úřadu sledují dvojí účel: vynutiti na vývozcích rychlé odvádění devis, jednak zabrániti dovozcům v přílišné poptávce po cizích valutách. Banky mají tedy devisy odvésti, průmysl má býti takto donucen, aby kupoval za hranicemi jen tolik, kolik nutně potřebuje. Účelem této politiky jest: zvýšení zásoby devis Bankovního úřadu, které takto odplývaly by z pokladen, aniž by se do nich navracely.
Nelze si ovšem zapříti, že tato politika má svoje černé stíny Zvýšení úrokové sazby znamená zdražení úvěru. Neví se, jak dlouho tato výjimečná opatření Bankovního úřadu potrvají, a pak je nebezpečí, že průmysl bude přesunovat zdražení úvěru na konkurenta, čili že cena zboží bude stoupati a průmysl bude vystaven novým krisím, které budou se nesporně přenášeti i na problém nezaměstnanosti a problém drahoty.
Ukazuje se, že čsl. koruna byla ohrožena a že byla - což je nejdůležitější - ohrožena zevnitřku vlastními bankami a průmyslem. Tažení ťPráva LiduŤ proti nám hanebně zkrachovalo. - Rozruch, který vyvolalo zvýšení úrokové míry, ukazuje také, jak nesmyslná je pštrosí politika, kterou provádí vláda s obyvatelstvem. Tajnůstkářská politika, běží-li o valutu, se nejméně vyplácí: zbytečně znervosňuje a nepomáhá bujné fantasii. Přímo nepochopitelné je ovšem chování ministra financí Bečky, který v prvém zasedání parlamentu nezmohl se ani na jediné slovo a koalice k tomu mlčela...
Ve Večerníku č. 61 ze dne 12. března 1924 v úvodníku ťTřtina větrem se klátícíŤ:
Pan ministerský předseda Švehla se ve sněmovně velice rozkatil na nezávislý tisk a sliboval mu s pravou agrární nadutostí nový náhubek.
V ťRudém PrávuŤ ze dne 11. března t. r., čís. 60, v článku: ť1 frank - 1.283/4 KčŤ:
...Bylo by omylem vyvozovati z tohoto poměru nějaké důsledky pro Kč příznivé. Právě naopak.
...I Československo je spojeno s Francií více než je zdrávo politickému i hospodářskému životu této země. Nyní se vidí, jak málo chytrý tah udělal p. dr. Beneš, když v kritické chvíli Francie nás spojil s ní, jak řekl president Masaryk ťna dobré i na zléŤ. Měšťácká Francie, největší kontinentální velmoc světa, vede dnes za zdánlivé politické nadvlády v Evropě těžký hospodářský boj Boj na život a na smrt. Belgie, věrný spojenec Francie, stržena je s ní do toho víru. Zdá se, aspoň podle orgánu p. dra Beneše, ťVeč. Českého SlovaŤ, že koalice, jež spjala Československo s Francií a vidí nyní, že můžeme býti s ní strženi do hospodářské katastrofy, snaží se nyní za možný pokles koruny (Kč) obviniti nás, komunisty. ťV. Č. S.Ť už pro to dělá náladu, řvouc, že prý útočíme na československou valutu ťz rozkazu MoskvyŤ. Vždy, když měla buržoasie strach, ať se jednalo o veliké stávky, utvoření jednotné fronty atd., pustila poplach, že komunisté to dělají na rozkaz z Moskvy. Dělníci však již prohlédli tyto triky a nedají se jimi zmýlit.
V článku ťMaďarské volby v Podkarpatské RusiŤ:
...ťKrást v republice můžeš, ale nesmíš provádět bolševickou propagandu!Ť... Když jeden z mužíků se ohradil, že přece ničeho neukradl, odpověděl mu četník upřímně: ťKrást v republice můžeš, ale bolševickou propagandu provádět nesmíš!Ť
Tamtéž v ťRůzných zpráváchŤ:
...Ale ti, kdož se v korupci topí až po krk,... ti nepotupili republiku nekonečně více? Nepatří podle litery zákona spíše oni před soud?
V ťRudém PrávuŤ ze dne 9. března č. 59 v básni ťPíseň revolučníŤ:
...neživím, nelituji, bořím a zapaluji.
Životem, cestou kráčím sám,
kde jaký chrám
lživého boha k nebi se zvedá,
běda!
V ohni a rachotu pušek a děl,
čekáme na povel.
Tisíce bloudí nás krajinami,
hory jsou s námi.
Císařem žebrák, žebrákem král,
čekáme plamenný na signál.
A než kdo prapor se žerdí strhá,
červený kohout zakokrhá.
Tamtéž v ťSoudní síniŤ:
A objektivní seriosní ministerský úředník Habermanův deputaci briskně odsekl: ťTo stačí!Ť Nato se velký tento pán obrátil k ohromené dělnické deputaci zády na znamení, že nehodlá s ní více jednati Nanejvýše vzrušení členové deputace odešli s nepořízenou a sdělili pak výsledek svého jednání s úředníkem min. Habermanova s dělnictvem ostatním Nebylo už dlouho předtím v Liberci takového vzrušení mezi dělnictvem, jako po sdělení této neslýchané a cynické odpovědi na prosby jeho zástupců o další podporu. Ale případ měl závěr velmi tragický. Člen zmíněné deputace, 49letý zedník Václav Rys, přišel vzrušený domů Trhaně vyprávěl, jaký ťlékŤ doporučil hladovějícím p. minist. rada dr. Rosenkranz. Od tohoto dne upadl dříve klidný Rys ve stav nejvyššího vzrušení. ťTen... mne bude mít na svědomí!Ť - ťKdyž nám doporučuje provaz, nezbude, než abychom se věšeli!Ť
...Znovu se vyjádřil: ťTen... mne má na svědomí!Ť
Nebylo nejmenších pochybností, kdo tu nepřímo zavinil dobrovolnou smrt nebohého dělníka. Úsudek o tom v Liberci byl jediný: ťVinníkem nepřímým je dr. RosenkranzŤ Přinesli jsme o případu tom článek, ve kterém jsme zcela objektivně případ vylíčili, konstatujíce neuvěřitelný téměř výrok minist. úředníka.
A namístě toho, aby min. sociální péče odčinilo důsledky tohoto nerozvážného jednání,...
...Tím je pravdivost případu libereckého jasně potvrzena. Dr. Rosenkranz sám požádal o zastavení procesu proti ťRudému PrávuŤ.
K tomuto případu poznamenáváme: Strpí min Haberman napříště, aby úředník tak bezohledný rázu dra Rosenkranze směl jednati dále s lidmi, v krajní tísni postavenými, když ve funkci takové neosvědčil ani dosti povinné šetrnosti a objektivní nestrannosti, která má býti zejména v ministerstvu pro sociální péči, které je určeno k tomu, mírniti úsilně sociální bědy dneška, zřetelnou?
...A teď ho zabil neslýchaným podnětem ve chvíli největšího zoufalství a bídy úředník - ministerstva sociální péče Československé republiky! K tomu více dodávati netřeba!
Ve ťVečerníku Rudého PrávaŤ č. 58 ze dne 8. března 1924:
Korupce je všude, ale nikde se politická korupce nechrání tak jako u nás!
...Věta: ťKorupce je všudeŤ, má znamenat: ťProč se na ni tak čertíme v Československu? Ť Věta: ťKomunismus hlásá krádežŤ, znamená: ťKdyž komunisté vyvlastňují největší boháče a velkostatkáře bez náhrady, proč bychom nemohli my buržoové vyvlastňovat vklady v bankách a drobné poplatníky ve prospěch bankovních, špiritusových, cukerních, benzinových spekulantů a politických čachrářů?Ť
...Dosud koalice vytvořila tuto rovnici:
Koalice = republika.
V ťRudém PrávuŤ ze dne 7. března 1924 č 57/1924 v borgisce ťBojí se svých vlastních porotŤ:
...a zkompromitovaná společnost se chce krýti. I měšťácké poroty by v určitých křiklavých případech mohly přijíti do pokušení souditi podle lidského svědomí, kdežto řádné soudy podléhají koaličnímu ministru spravedlnosti.
V ťR. P.Ť ze dne 19. března č. 67:
...Koalice, která je vzteky celá bez sebe nad utrpěnou zdrcující porážkou ve volbách v Podkarpatské Rusi a která cítí, že zvolením nových čtyř komunistických poslanců a tří druhých oposičních poslanců je její država silně ohrožena, hledá nový způsob msty a útočí přímo na poslanecký mandát soudr. Hakena Odůvodnění tohoto činu předsednictva poslanecké sněmovny je právnicky neudržitelné. Není přece pohaněním státní vlajky, když někdo státní vlajku nalepí nebo připevní na láhev s tolik používanou a v Československu tolik populární tekutinou, jako je líh. Dopustil-li se někdo pohanění státní vlajky, byl to ministerský předseda Švehla, který láhev srazil s ministerského pultu, takže vlajka ocitla se na zemi a byla v nebezpečí, že bude pošlapána. Pohaněním státní vlajky podle citovaného zákona na ochranu republiky a vůbec podle právnicky odůvodněného soudu dopustí se ten, kdo státní vlajku na příklad strhne, pošlape ji, ostentativně roztrhá a pohaní ji přímo způsobem, který k tomu účelu výhradně směřuje. Používá-li však tohoto paragrafu předsednictvo sněmovny na případ soudr. Hakena, je na první pohled patrno, že se jedná jen o akt pověstné koaliční msty.
Ve ťVečerníku R. PŤ ze dne 19. března č 67 v článku ťSkandální aféry v ministerstvu národní obranyŤ:
Zarážejícím je, že do dodávek ministerstva národní obrany zasahoval i francouzský generální štáb. Ten měl vliv i na poslední ohromnou objednávku 150 cisteren benzinu, která šla přes Naftaspol a proti které byly i v samém ministerstvu důvodné námitky. Jest přímo neslýchané, že i do závazných, velkých a nákladných vojenských dodávek se plete francouzský generální štáb Bude nutno, aby poslanecké kruhy si povšimly důkladněji tohoto nezdravého zjevu, a aby zjednána byla po této stránce žádoucí náprava. Cožpak klesla republika naše už tak hluboko, že budou mluvit lidé cizí i do nákupu všech artiklů pro naše vojáky?
V ťR P.Ť ze dne 22. března 1924 č. 70 v článku ťSkandální poměry v ministerstvu národní branyŤ:
Činnost ministra Udržala je soudné veřejnosti dostatečné známa. Došla by zvláště řádného ocenění, kdyby byly přezkoušeny všecky dodávkové smlouvy a bylo zjištěno, co vše bylo zadáno bez řádné veřejné soutěže jednotlivcům a agrárním organisacím na úkor státu ťz rozkazu nebo na pokyn pana ministraŤ. Při tom ovšem nutno si uvědomiti, že veřejná soutěž stává se komedií tím, že nabídky nejlevnějších uchazečů se zamítají, i když jsou sebe lépe kvalifikováni, a dodávky se zadávají chráněncům p. Udržala a Sazimv buď s vymyšlenými záminkami nebo i bez nich za ceny vyšší.
Zjistiti, kolik milionů stát doplácí na rozkazy neúřední nebo i tajné pokyny p. ministra, byla by úloha vděčná pro Státní úřad statistický.
VťRudém PrávuŤ ze dne 22. března 1924 č. 71 v ťRůzných zpráváchŤ:
Píše-li orgán vládní strany ještě teď takovým nápadným způsobem o útocích proti koruně, pak to může a musí vzbuditi dojem, že nebezpečí pro ni tu ještě jest a že ťPrávo LiduŤ z koaličního rozkazu připravuje půdu, aby vina za možný pád koruny byla svedena na komunisty, kteří mají býti beránkem, jenž má snímati hříchy koaliční neschopnosti.
...Naše stanovisko k reparacím je docela jasné: Měla-li by republika platiti reparace, ať už 35 miliard či jenom 5 miliard, znamenalo by to nesporně katastrofu pro československé hospodářství a tím přirozeně i pro československou měnu. Tuto katastrofu by odnesli jenom dělníci, kteří by reparace musili zaplatiti zvýšenou pracovní dobou i zmenšením svých mezd Vedle toho pokles koruny přivodil by nezměrnou bídu všech těch, kteří jsou odkázáni na pevný plat, neboť drahota stoupá daleko rychleji, než mzdy a platy. Tíha reparací by dolehla především na proletariát a střední stavy. Z těchto důvodů stavíme se co nejrozhodněji proti jakémukoliv placení reparací, ať snížených ci v plné výši, neboť rozpočet republiky nesnese dalšího zatížení, nemá-li se situace proletariátu podstatně zhoršiti Proto píšeme a budeme psáti proti reparacím, ať si ťPrávo LiduŤ říká co chce.
...Tak pracuje sociálnědemokratický ministr Habrman do rukou agrárního ministra Udržala, pravděpodobně ve snaze, aby ušetřil pro erár to, co rozkradli podvodně Udržalovi podřízení vysocí vojenští hodnostáři. Je to skandál a dělníci z Ruzyně a okolí, kteří znají nevýslovnou bídu rodiny Růžičkovy, vidí nyní v příšerné blízkosti, co je to a pro koho pracuje a koho utiskuje koaliční vláda ťsocialistůŤ s měšťáky. Činíme sociálního demokrata Habrmana i agrárníka Udržala osobně odpovědnými za pět životů rodiny Růžičkovy, kteří smrtí hladem mají eráru ušetřit jednu desetitisícinu toho, o co různí vyžírači, pořádajíce bankety, jej okradou.
...Politický život státotvorných a celé Švehlovy koalice je tak prostoupen korupcí, že nemine téměř jednoho dne, aby jedno nové koaliční bahno se neprovalilo.
Tamtéž v článku ťOdvodyŤ:
Lid cítil vždy odpor proti vojenskému kabátu a slovo ťtauglichŤ považováno bylo za neštěstí mladých lidí. Víme, jak ještě za Rakouska dělaly maminky hochům, jdoucím k odvodu, křížek na celo, aby je ťPánbu chránil před odvedenímŤ. A dnes? Není u velké většiny tentýž pocit, jako za Rakouska? Snad jedině vládní strany ve svých listech píší o ťradostné chvíliŤ našich hochů, v níž se bude rozhodovati, mají-li se státi obránci své vlasti, ťdemokracie a revolučních vymoženostiŤ a pod. Ale hoši? Mnoho mladých příslušníků koalovaných stran cítí stejný odpor proti vojenskému životu jako dříve a nálada je ponejvíce dělána jen shora. Odpor proti vojenskému kabátu jest zcela odůvodněný, neboť 2 leta v něm prožitá jsou úplně ztracena a mládí otráveno nesmyslnou byrokratickou disciplinou, která se neliší ničím od předválečné. O demokracii ve vojsku není ani ponětí, bratrský poměr mezi důstojníky a mužstvem jest hloupou frází a hospodářské poměry prostých vojínů neliší se mnoho od živobytí trestanců. Co sprostých nadávek i ran od pánů důstojníků a rotmistrů, co šikanování, obmezování občanské svobody, výsměchu a neuznávání v nemoci musí protrpěti prostý vojín? Není divu, že se odcizuje vojsko vlasti a že při každé příležitosti dává výraz svému smýšlení o dnešním systému v armádě (volby a pod).
Proč musí býti dnešní režim ve vojsku takovým, jakým jest, proč není skutečně demokratické armády, nadšené pro hájení zájmů republiky? Poněvadž není skutečné demokracie vůbec, stát sám jest ostře kapitalistickým, jemuž zájmy lidu jsou ničím proti hospodářským zájmům representantů kapitalismu, továrníků, statkářů a hospodářsky silných jedinců vůbec. Jsou dvě třídy u nás, jako v jiných kapitalistických státech, které vedou spolu stálý boj o moc Dnes má moc třída kapitalistická, vyssávající dělnictvo. Panující třídě slouží přirozeně všechny státní orgány, školy, církev, soudy a v prvé řadě armáda, která musí hájiti vykořisťovatele proti dělnictvu a bojovati za rozšíření jejich moci. To jest pro mladé komunisty směrodatné Dnes ve vojsku mají sloužiti zájmům třídy, proti níž vedou v občanském životě ostrý boj a které chtějí odejmouti veškeru moc Proto není viděti radosti z tváří našich branců, ale jen trpké sebezapření.
Jdeme k vojsku bez zájmu sloužiti a věnovati dva roky svého života vlasti kapitalistů, ale se zájmem státi se vojáky schopnými boje za osvobození naší dělnické třídy. Dělníci, tvořitelé života celé společnosti, zvítězí nad vykořisťujícím kapitalismem a pak budou potřebovati také armády k upevnění své moci a tou armádou budeme my, mladí komunisté. Pak půjdeme s radostí k odvodům a nešťastným bude ten, kdo nebude uznán schopným ke službě na obranu proletářského státu! Pak nebudou matky dělnické plakati nad svými syny-vojáky, ale pyšné budou na své rudé bojovníky, kteří budou tvořiti nový, šťastný život dosud vyvržených a vykořisťovaných.
V ťRudém PrávuŤ ze dne 25. března 1924 č 72:
Tím se vysvětluje, proč Švehla tak houževnatě se brání odhalení lihové korupce.
Není žádným tajemstvím, že největší zájem a největší zásluhu o krytí lihové korupce má min isterský předseda Švehla. To proto, že ze všech tří korupčních fondů lihovarnických dostala jednak agrární strana a jednak její předáci největší podíl.
V ťR. PŤ ze dne 26 března 1924 č. 73 v článku: ťKšefty bankovního domu Fischer, Krása a spolŤ:
...anebo nebyl mu snad podnikem Fischer, Krása a spol bez skutečného splacení věnován za různé službičky, které mohl firmě při peněžních obchodech s Rakouskem prokázati. Když takový vyslanec chce, mohla by firma s jeho pomocí cestou diplomatických zásilek vyvézti do Vídně spousty českých korun a stlačiti kurs české koruny v cizině, když to pro svou spekulaci na její padání potřebuje. Tomu by nikdy nezabránila sebe přísnější revise, tomu může zabrániti jedině úřední zavření závodu a odstranění rakouského vyslance dra Marka z Prahy.
...Tito, nyní při finančním i mravním krachu ťLesnyŤ kompromitovaní silní jedinci, jsou příslušníky dvou buržoasních koaličních stran, jejichž politické vedení dobře - stejně jako v četných obdobných případech jiných - o finančním hospodářství kapitalistického podniku vědí, stejně jako o nezákonných přehmatech tu páchaných.
...Pak se nedivme, že min. předseda Švehla v rozpacích, jak tuto spoušť omluviti, nadává a dává svými sluhy nadávati komunistům a že jim chce další odhalování korupce zaraziti náhubkovým zákonem, poněvadž mu i censor sebe bezohlednější vypovídá službu.
Tamtéž:
Spekulační podnikání bankovního kapitálu. - Transakce dvou společností stojících před krachem a kdo je na ní interesován. - Zdroje korupce dnešní koaliční vlády. - Účast vysoké byrokracie.
Moravská agrární a průmyslová banka byla po převratu stržena do spekulačního zakladatelského ruchu, který již zlámal vaz několika bankám; věnovala značné procento soustředěného v ní kapitálu k financování několika spekulačních kapitalistických podniků velmi riskantních. Jedním z nich byl dřevařský podnik ťLesobankaŤ, jehož provozování bylo úplně zastaveno a který stojí před krachem Věnujeme nu větší pozornost hlavně proto, abychom na něm demonstrovati, s jakou bezohledností bankovní kapitál provádí své obchody, aby svým akcionářům získal co největší bezzáslužné zisky na úkor veřejnosti, která konec konců musí veškeré ztráty z tohoto konkurenčního boje bankovních pirátů zaplatiti sama ve zvýšených cenách životních potřeb. A dělnictvo platí tu daň této spekulační horečce snížením mezd a zbídačením svých rodin.
ťLesnaŤ při 8 mil. akc. kapitálu má dnes po třech letech činnosti 171/2 mil. schodek a má býti spojena s Českosl. dřevařskou společností, jejíž schodek odhaduje se na 64 mil. Jde tu tedy o sloučení dvou podniků, nalézajících se pod patronací Moravobanky, které stojí před konkursem. Jenže při zvláštním postaveni Moravobanky k ťLesněŤ musela by banka ztráty hraditi, kdežto v tom případě, kdyby se jí podařilo při blahovůli úřadů sloučení s druhou společností ještě před konkursem a vyrovnáním, byli by vedoucí lidé, Fürstenbergem a Moravobankou v čelo ťLesnyŤ povolaní, z obliga a vyhnuli by se ztrátám, které jim jinak hrozí. Rozumí se samo sebou, že bez úplatku takové nezákonné transakce dají se těžko prováděti. Ale v čele ťLesnyŤ stojí vynikající osoby z kruhů národnědemokratických a agrárních, jejichž vliv sahá velmi daleko. Jsou to, předseda akc. spol ťLesnaŤ a Kress rada Plzák. centr. ředitel Daňkovky dr. Janatka, ředitelové Českomoravské Macháček a Mařík, pražští bankéři Prokop a Bouda, pražský velkoprůmyslník dr. Tichý, min. rada z ministerstva obchodu dr. Palkovský, podnikatel Kress, justiční lichtensteinský rada a dozorčí rada Moravobanky dr. Kaplan, známý průmyslník Wantoch (Griotka - Kubíček!), úř. správní rada ťLesnyŤ Buchtele, ředitel Moravobanky Pokorný, správní rada ťLesnyŤ o Moravobanky Münzberger, min. rada ministerstva zemědělství dr. Kitek, nyní na dovolené ve funkci aktivního generálního ředitele fürstenberských panství (!). Vedle toho je tu několik šlechtických velkostatkářů a vysokých státních byrokratů.
V ťRudém PrávuŤ ze dne 28. března 1924 č. 75 v úvodníku ťNěmecké říšské volby a komunistéŤ:
Systém rad uskutečňuje diktaturu proletariátu, to znamená, že stát, který je dnes násilnickým orgánem, kterým kapitalisté utiskují vykořisťované, změní úplně svůj charakter, kterým pracující vrstvy znemožní všechny protirevoluční plány kapitalistů.