Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4607.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Josefa Skaláka a soudruhů o konfiskací ústředního deníku komunistické strany "Rudého Práva" v Praze (tisk 4462/V),
II. min. vnitra na interp. posl. Toužila a soudr. jak korupce a zlodějství velkého slohu chráněny jsou konfiskační praxí čsl. censorů (tisk 4525/II),
III. min. vnitra na interp. posl. dra Charváta a soudy, o nesprávnostech při vedení a správě záležitostí občanských matrik (tisk 4317/VII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a druhů o zabavení "Slov. ľudových Novin" z 22. února 1924, č. 8 (tisk 4462/VII),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a spol. ve věci zabavení "Slováka" ze dne 11. prosince 1923, č. 269 (tisk 4497/VII),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a spol. ve věci zabavení "Slováka" číslo 53 ze dne 4. března 1924 (tisk 4497/VI),
VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a spol. ve věci zabavení č. 36 časopisu "Slovák" z 13. února 1924 (tisk 4497/V),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Tománka a spol. v záležitosti pobytu na Slovensku jihoslovanského příslušníka kapitána Theodora Dimitrijeviče (tisk 4394/II),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Josefa Skaláka a soudy, o nových neustálých konfiskacích "Rudého Práva" v Praze (tisk 4525/I),
X. min. spravedlností na interp. posl. Josefa Skaláka a soudy, o nových konfiskacích časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk 4525/III),
XI. min. spravedlností na interp. posl. J. Mayera a druhů, že chebské státní zastupitelstvo používá libovolně tiskového zákona (tisk 4436/IV),
XII. min. obchodu a min. vnitra na interp. posl. dra Luschky a druhů o jazykovém znásilňování německých hostinských a výčepníků v okrese novojičínském na Moravě (tisk 4385/VI),
XIII. vlády na interp. posl. Patzela, inž. Junga a druhů o starobním zaopatření úředníků a zřízenců na velkostatcích (tisk 4426/III),
XIV. vlády na interp. posl. Jokla, Heegera, Leibla a druhů o stranickém a protizákonném postupu správce opavské okresní úřadovny pozemkového úřadu, inž. Řežáka (tisk 4426/II),
XV. min. vnitra na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o mnichovské tělocvičné slavnosti (tisk 4443/XII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Patzela a druhů, že prachatická okresní správa politická protizákonně zakázala vyvěšovati prapory určitých barev (tisk 4525/XIII),
XVII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Dietla, Hoffmanna, Deutschové a druhů (tisk 4454/VI) a na interp. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W, Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů (tisk 4454/I) o zamýšleném spojení německých obecných škol v Sofienwaldu, Krabonoši a Nové Vsi nad Lužnicí,
XVIII. min. nár. obrany na interp. posl. J. Mayera a druhů, jak české vojenské úřady nakládají s německou řečí (tisk 4436/V),
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Patzela a druhů o zabavení románu "Ó Čechy" od Hanuše, Watzlíka (tisk 4436/VII),
XX. min. železnic na interp. posl. Pohla, Dietla, R. Fischera a druhů o snížení dopravních sazeb pro dopravu mléka (tisk 4443/XV).
I./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Skaláka a soudruhů
o konfiskaci ústředního deníku komunistické strany ťRudého PrávaŤ v Praze (tisk 4462/V).
Přehlídku periodických tiskopisů "Rudé Právo" i "Večerník Rudého Práva" vykonává státní zastupitelství v Praze, úřad podřízený ministerstvu spravedlností. Proto převzal jsem zodpovědění interpelace. Interpelace obírá se jednak zabaveními periodického tiskopisu "Rudé Právo" a to v 16 případech, jednak zabaveními periodického tiskopisu "Večerník Rudého Práva" a to ve 4 případech.
Ani v jediném případě nemohu přisvědčiti pánům interpelantům, že by oba per. tiskopisy byly zabavovány zbytečně, tím méně, že by šlo o svévolí úředníka, jemuž přehlídka těchto tiskopisů jest svěřena. Ve všech případech bylo zabavení zákonem odůvodněno, jak uznal i neodvislý soud potvrzením konfiskací, jež jsou v interpelací vytýkána. Jestliže přes rozhodnutí soudu, kterým zabavení ve všech případech uznáno za zákonem odůvodněné, byli zabavení považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak soudili, aby podáním opravných prostředků umožnili přezkoumání rozhodnutí soudu soudem vyšším. Ani v jediném případě se tak nestalo.
Jest mí zmíniti se ještě o zabavení č. 286 per. tiskopisu "Večerník Rudého Práva". Místo; "Demokratická republika, žijící z alkoholismu", zabaveno bylo podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky, místo; "Tak to vypadá.., až armádě" podle § 300 tr, z. a čl. IV zákona ze 17. prosince 1862, č. 8 z r. 1863. Ohledně těchto míst, nehledíc k místu třetímu; "Persekuce zase v činností", kde veřejný zájem hledíc k způsobu útoku na veřejné úřady nutně zohavení vyžadoval, neváhám přiznati, že státní zastupitelstvo třebaže právem spatřovalo v místech těch skutkovou podstatu trestných činů z moci úřední stíhaných, přece přecenilo veřejný zájem, který ohledně těchto dvou míst zabavení nutně nevyžadoval. Ministerstvo spravedlnosti jíž 2. ledna 1924, jakmile mu došla zpráva o zabavení, zařídilo, aby státní zastupitelstvo v Praze bylo upozorněno, že zabavení míst těch nebylo ve veřejném zájmu nezbytné.
Za tohoto stavu věcí nemám příčiny k jakémukoliv dalšímu opatření.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
II./4607.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Františka Toužila a soudruhů,
jak korupce a zlodějství velkého slohu chráněny jsou konfiskační praxí čsl. censorů (tisk 4525/II).
Policejní komisařství na Kladně zabavilo číslo 27 časopisu "Svoboda" ze dne 4. března 1924 pro celý úvodní článek "Korupční jed" a část článku "Korupce se rozlévá i do armády", shledavši v nich, tak jak byly ve zmíněném časopisu otištěny, skutkovou podstatu trestného činu dle §u 18. čís. 2, zákona na ochranu republiky.
Zemský trestní jako soud tiskový v Praze zabavení v celém rozsahu dle §u 14, č. 5, zákona na ochranu republiky potvrdil. Jde tedy o rozhodnutí soudní, jež měniti lze pouze řádným pořadem instancí soudních; námitky proti zabavení podány nebyly.
Není tedy příčiny k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 23. dubna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
III./4607.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra V. Chorváta a soudruhů
o nesprávnostech při vedení a správě záležitosti občanských matrik (tisk 4317/VII).
Vedení matrik osob bez vyznání politickými úřady jest upraveno zákonem z 9. dubna 1870, č. 51, ř. z. a nařízením ze dne 20. října 1870, č. 128 ř. z. Matriční obvody rovnají se zde obvodům politických okresů a jsou tedy zpravidla rozsáhlejší než obvody římsko-katolických farních úřadů, které mají páni interpelanti jedině na myslí, a styk stran s pol. úřadem je proto přirozeně často obtížnější než styk se řím. kat. farním úřadem.
Spatřovati v tom však trest za bezkonfesnost, jak páni interpelanti činí, je naprosto neodůvodněno, neboť také matriční obvody některých náboženských obcí na př. československých, českobratrských, židovských atd. rovnají se obvodu pol. úřadu, ano jsou často ještě větší, aniž by příslušnicí těchto vyznání v tom viděli snad trest za to, že nepatří k náboženské obci s obvodem menším.
Pokud jde o způsob, jak se má zápis dítěte do občanské matriky provésti, jest zde směrodatným předpis § 4, výše uvedeného zákona. Dle tohoto ustanovení má se narození matričnímu úřadu oznámiti zpravidla osobně. Z tohoto pravidla učinily však pol. úřady ve snaze matriční zápisy stranám usnadniti v praxi výjimku a volají strany k ústnímu výslechu jen tehdy, když neúplné nebo nesprávné oznámení písemné nedá se doplniti jiným způsobem, zejména ani výslechem u obecního úřadu. Je proto tvrzení o zaujatosti politických úřadů vůči osobám bez vyznání neb o zkracování těchto osob na jejich právech rovněž neodůvodněné.
Vytýká-li interpelace, že bývá dokonce i porodní bába předvolána k výslechu, přehlíží páni interpelanti úplně; že dle instrukce pro porodní báby, vydané ministerským nařízením ze dne 10. září 1897, ř. z. č. 216 jsou porodní báby povinny podati matričnímu úřadu potřebné informace o hodině a dnu narození dítěte, o pohlaví dítěte, jakož i že jedině porodní bába může dosvědčiti totožnost matky dítěte. Přítomnost porodní báby při křtu a matričním zápisu je dle zmíněné instrukce dokonce předepsána a k církevnímu obřadu a zápisu do církevní matriky se také v praxí porodní báby spolu s dospělým členem dotyčné rodiny bez námitky dostavují.
Pokud jde o speciální stížnost na okresní správu politickou ve Výškově, bylo zjištěno, že strany nebyly ani v jednom případě nuceny dostaviti se z míst několik hodin vzdálených k ústnímu výslechu, nýbrž, že neúplné písemné oznamy byly doplňovány písemným stykem se stranami a prostřednictvím příslušného obecního úřadu.
Rovněž okresní správa politická v Chomutově povolává podle provedeného šetření strany, které bydlí mimo její sídlo, ve věcech matričních k úřadu jen výjimečně, když oznámená data jsou pochybná a nelze je zjistiti jiným způsobem, při zápisu narození Vlasty Holečkové nebyli rodiče vůbec k úřadu volání a jejích neúplné písemné oznámení bylo doplněno prostřednictvím městského úřadu v Ervěnicích.
Pokud jde o další výtky interpelace, že na osobách bezkonfesních požadovány jsou při zápisu do občanské matriky oddací neb rodné listy rodičů, tu musí býti předem zdůrazněno, že dle platných předpisů musí manželský původ dítěte, není-li otec úřadu znám, býti prokázán oddacím listem. Pokud by snad osoba bez vyznání pro svou chudobu vysvědčením chudoby doloženou nemohla zaplatiti kolek a poplatek za vyhotovení matričních listin, má podle platných předpisů nárok, aby jí potřebné matriční listiny byly vystaveny úplně bezplatně.
Ze by opatřování listin pro zápis potřebných bylo povinností matričních úřadů, poněvadž se matriky dle tvrzení interpelace vedou především neb výhradně v zájmu veřejném, není žádným zákonným předpisem stanoveno a skutečné poměry dokazují, že matriky slouží nejen veřejným zájmům, ale stejně také zájmům soukromým na př. v poměrech rodinných, v soudních sporech o osobním stavu atd.
Bylo by jen nehospodářským zatěžováním úřadů, kdyby u jedné a téže rodiny, jejichž děti se narodily v různých matričních okresech, vždy znovu matriční úřad opatřiti si měl oddací list rodičů aneb rodný list matky, místo aby strana předložením listiny, kterou beztak má míti stále po ruce, potřebná data prokázala. Proto také instrukce pro matrikáře ukládá matrikářům, aby na straně při zápisu narození požadovali oddací list rodičů aneb rodný list matky.
Z toho, co shora uvedeno, je zřejmo, že výtky obsažené v interpelaci proti vedení a správě občanských matrik nemají věcného ani právního podkladu a není tudíž ani důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
IV./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Floriána Tománka a druhů
o zabavení ťSlovenských ľudových NovinŤ z 22. února 1924, č. 8 (tisk 4462/VII).
Převzal jsem zodpovědění interpelace, ježto zabavení, jež jest interpelací vytýkáno, nařídilo státní zastupitelství v Bratislavě, úřad to mně podřízený. Po konaném šetření nemohu přisvědčiti pánům interpelantům, že by v případě zabavení č. 8, per. tiskopisu "Slov. Ledových Novin" šlo o potlačováni tiskové svobody, nebo že by zabavení to bylo neodůvodněno.
V místě, jež jest doslovně v interpelaci citováno, shledalo státní zastupitelství v Bratislavě skutkovou podstatu přečinů podle §§ 1, 2, 3 II. č. 1, 2, § 8 č. 2, § 9 č. 1 zák. čl. XLI, z r. 1914 a §u 14 č. 3 zákona na ochranu republiky.
Ježto hledíc nejen k obsahu, nýbrž i k rázu článku vyžadoval veřejný zájem, aby článek nebyl rozšiřován, právem nařídilo státní zastupitelství zabaveni. Soud také zabavení to potvrdil. Bylo-li přes to pokládáno zabavení za křivdu, měli ti, kdož potvrzením cítili se dotčeni, umožniti přezkoumání rozhodnutí vyšším soudem tím, že by podali opravné prostředky proti němu. To se nestalo.
Za tohoto stavu věcí nemám příčiny k nějakému opatření.
V Praze, dne 18. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
V./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Floriána Tománka a společníků
ve věci zabaveni ťSlovákaŤ ze dne 11. prosince 1923, č. 269 (tisk 4497/VII).
Přehlídku periodického tiskopisu "Slovák" vykonává státní zastupitelství v Bratislavě, tedy úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Proto odpovídám na interpelací sám.
V místech, jež jsou v interpelaci uvedena, shledalo státní zastupitelství v Bratislavě skutkovou podstatu přečinů podle § 11, č. 1 a 2 a 14 č. 5 zákona na ochranu republiky a přečinu podle §§ 1, 2, § 8 č. 3 a § 9 č. 4 zák. čl. XLI. z r. 1914, Ježto veřejný zájem nutně vyžadoval, aby obsah míst těchto nebyl rozšiřován, nařídilo státní zastupitelství zabavení č. 269 z r. 1923 per, tiskopisu "Slovák", v němž místa byla otištěna.
Nemohu přisvědčiti pánům interpelantům, že by zabavení to bylo neodůvodněné, tím méně, že by šlo o porušování tiskové svobody zaručené ústavní listinou.
Že byly tu zákonné podmínky pro zabavení toho důkazem jest rozhodnutí neodvislého soudu, který zabavení potvrdil. Bylo-li přes to zabavení považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak soudili, aby podáním opravných prostředků proti rozhodnutí soudu umožnili přezkoumání jeho soudem vyšším, čehož však neučinili.
Za tohoto stavu věcí nemám podkladu pro opatření, jež jsou pány interpelanty ohledně státního zastupitelství v Bratislavě na mně žádána.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VI./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a společníků
ve věci zabaveni ťSlovákaŤ číslo 53 ze dne 4. března 1924 (tisk 4497/VI).
Zodpověděti interpelací tuto přísluší mně samotnému, ježto zabavení č. 53 per, tiskopisu "Slovák" nařídilo státní zastupitelství v Bratislavě, úřad podřízený ministerstvu spravedlností.
Celý článek "Dovera k vláde je podvod a klam" obsahuje v sobě jednak skutkovou podstatu přečinu podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky, jednak přečinu podle §§ 1, 2, 3 II. č. 1 a 2 a § 8 č. 2 zák. čl. XLI. z roku 1914, Ježto i veřejný zájem nutně vyžadoval, aby rozšiřování tohoto článku bylo zabráněno, právem státní zastupitelstvo nařídilo zabavení č. 53 per, tiskopisu "Slovák", v němž článek tento byl uveřejněn.
Také neodvislý soud svým rozhodnutím, kterým nařízené zabavení potvrdil, uznal, že byly pro ně zákonné podmínky. Jestliže ti, kdož byli zabavením dotčeni považovali zabavení i nadále za křivdu, měli užíti proti rozhodnutí opravných prostředků, aby tím umožnili přezkoumání rozhodnutí soudem vyšším. To se však nestalo.
Z uvedeného jest patrno, že nejde tu o zabavení, jež by zákonem nebylo odůvodněno, takže nelze mluviti o tom, že by zabavením tímto porušena byla svoboda tisku, ústavou zaručená.
Nemám tedy příčiny k opatření, jež jsou pány interpelanty na mně žádána.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VII./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a společníků
ve věci zabaveni č. 36 časopisu ťSlovákŤ z 13. února 1924 (tisk 4497/V).
Přehlídku per. tiskopisu "Slovák" vykonává státní zastupitelstvo v Bratislavě, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Přísluší mně proto samotnému, abych na interpelací o zabavení čísla 36. tohoto tiskopisu odpověděl.
Zabavení tohoto čísla periodického tiskopisu "Slovák" nařídilo státní zastupitelství mezi jiným i pro místa, jež v interpelaci jsou uvedená, ježto v nich shledalo jednak skutkovou podstatu přečinu podle § 11 č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (místo prvé), jednak skutkovou podstatu téhož přečinu, jakož i přečinu proti bezpečnosti ctí podle §§ I, 2, 3 II. č. 2 zák. čl. XLI. z r. 1914 (místo druhé). Soud potvrdil nařízené zabavení z týchž důvodů a tím uznal, že byly tu pro ně zákonné podmínky. Bylo tedy věcí těch, kdož přes to zabavení dále považovali za křivdu, aby podáním opravných prostředků umožnili přezkoumání rozhodnutí potvrzujícího konfiskací soudem vyšším. To se nestalo. Ježto i veřejný zájem hledíc jak k obsahu míst, tak i způsobu útoku proti presidentu republiky a vládě vyžadoval, aby rozšiřování čísla 36 per, tiskopisu "Slovák" bylo zabráněno, nařídilo státní zastupitelství v Bratislav ě právem, aby toto číslo bylo zabaveno.
Za tohoto stavu věci nelze mluviti o tom, že by zabavení, jež jest předmětem interpelace, bylo zákonem neodůvodněné, tím méně o tom, ie by bylo příkladem omezování tiskové svobody, zaručené ústavní listinou. Proto také nemám příčiny, abych učinil jakékoliv opatření ve směru pány interpelanty dotčeném.
V Praze dne 24. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VIII./4607.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Tománka a spol. v záležitosti pobytu na Slovensku jihoslovanského příslušníka kapitána Theodora Dimitrijeviče (tisk 4394/II).
Podle provedeného vyšetřování Theodor Dimitrijevič, příslušník království S. H. S., v rakouském vojsku nesloužil, na italské frontě nebyl a nemohl tedy spáchati na italském bojišti ukrutností proti Slovákům, o kterých se interpelace zmiňuje.
Od srpna 1923 zdržuje se na Slovensku a jest žurnalisticky činný. Jeho cizinecké doklady jsou v pořádku. Jeho veřejná činnost jest úřadům známa; dosud však nebyl shledán žádný zákonný důvod, aby proti němu bylo užito opatření, které interpelace navrhuje.
V Praze, dne 26. dubna 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
IX./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Skaláka a soudruhů
o nových neustálých konfiskacích ťRudého PrávaŤ v Praze (tisk 4525/I).
Interpelace netýká se ministerstva vnitra, ježto přehlídku periodických tiskopisů "Rudé Právo" a "Večerník Rudého Práva" vykonává státní zastupitelství v Praze, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Proto převzal jsem zodpovědění interpelace. Přiznávám pánům interpelantům, že články, v nichž byla otištěna zabavená místa v interpelací uvedená, po většině obírají se známými případy úplatkovými. Než nemohu uznati, že by zabavením těchto míst byly korupční aféry ukrývány, resp. zlodějství, darebáctví a špatnost úřadem přehlídku tisku vykonávajícím střežena.
Zabavená místa neuvádí takové okolností; z nichž by veřejné úřady mohly čerpati materiál pro zahájené řízení trestní, nýbrž obsahují trestní meze přesahující útoky na vládu a veřejné úřady, v nichž dána jest skutková podstata přečinu podle §u 300 tr, z" jež bylo ve veřejném zájmu zabaviti. Vedle toho využívá se v některých místech korupčních afér k tomu, aby způsobem surovým hanoben byl stát na úkor jeho vážnosti (§ 14 č. 5 zák. na ochranu republiky).
Veškerá zabavení, jež jsou interpelací vytýkána jako neodůvodněná, byla soudem potvrzena a tím bylo uznáno, že pro zabavení byly zákonné podmínky. Pouze v jediném případě použili zabavením dotčení opravného prostředku proti rozhodnutí soudu konfiskací potvrzujícímu podáním námitek, než i v tomto jediném případě s nezdarem, ježto soud námitky proti nálezu podané zamítl.
Nemohu konečně neuvésti, že v interpelací citována jsou některá místa, která ani zabavena nebyla. Tak v č. 46 z 23. února 1924 nebyla zabavena místa: "A přece podkarpatský lid".., až "zbídačený" "Služné, notáře,". " až.., "má málo přátel". V čísle 37 z 13. února 1924 nebylo zabaveno místo: "Senát v. r. Štěpána" "podmínečně".
V čísle 40 z 16. února 1924 (bylo propuštěno místo s "Tak byla korupce, " až "jednání vzepřeli".
Za tohoto stavu věcí nemám podkladu pro jakékoliv opatření.
V Praze, dne 1. května 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
X./4607.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Skaláka a soudruhů
o nových konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4525/III).
Přehlídku periodického tiskopisu "Rudé Právo" vykonává státní zastupitelstvo v Praze, tedy úřad podřízený ministerstvu spravedlností. Přísluší tedy mně samotnému, abych na interpelaci odpověděl. Jest pravdou, že veškerá čísla periodického tiskopisu "Rudé Právo", z nichž jsou uvedena v interpelací určitá místa, byla zabavena. Ovšem nestalo se v některých případech zabavení jen pro tato místa, nýbrž i pro jiná, jichž se interpelace nedotýká. Naproti tomu nemohu uznati, že by příčinou zabavení byla snad nezpůsobilost úředníka vykonávajícího přehlídku periodického tiskopisu, tím méně, že by zabavení bylo rušením veřejného pokoje. Naopak veškerá místa byla zabavena jedině z toho důvodu, že v nich dány jsou skutkové podstaty trestných činů z mocí úřední stíhaných (přečiny podle § 300 tr. z., § 14, č. 5, zločin § 15, č. 3 a přečin § 18, č. 2. zákona na ochranu republiky) a že veřejný zájem nutně vyžadoval, aby rozšiřování obsahu těchto míst v zájmu veřejného pokoje bylo zabráněno.
Že veškery konfiskace, jichž interpelace se dotýká, byly zákonem odůvodněny, toho důkazem je okolnost, že ani v jediném případě nedošlo k zrušení konfiskace soudem, nýbrž že veškerá zabavení byla soudem potvrzena. Jestliže konfiskacemi dotčení považovali zabavení vzdor rozhodnutí soudu za křivdu, bylo jich věcí, aby podali proti němu opravné prostředky a tak umožnili přezkoumání rozhodnutí soudem vyšším, což se však nestalo.
Za tohoto stavu věci nemám proto podkladu pro jakékoliv opatření.
V Praze, dne 1. května 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XI./4607 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Mayera a druhů,
že chebské státní zastupitelstvo používá libovolně tiskového zákona (tisk 4436/IV).
Interpelace dotýká se jedině postupu státního zastupitelstva v Chebu. Poněvadž tento úřad není podřízen než ministerstvu spravedlností odpovídám na interpelaci o trestní věci proti vydavateli a odpovědnému redaktoru periodického tiskopisu "Deutscher Landruf" pro přestupek § 11 tiskového zákona, sám.
Nemohu přisvědčiti pánům interpelantům, že by stíhání odpovědného redaktora bylo bývalo porušením zákona tiskového v ustanovení §u 10, odst. 3 a 11. Odsuzující rozsudky soudů obou stolic odpovídají zákonu.
Povinnost uložená v odstavci třetím §u 10 zákona o tisku vztahuje se též na změny přechodné, tudíž i na změnu ve vydávání, o kterou jde v případě dotknutém interpelace, jak zřejmo jest ze slov zákona "některá" a "nepředvídaná". Že pak povinností oznámiti takovou změnu ve vydávání není vyhověno předložením povinného výtisku, v němž změna oznámena, jak se stalo v č. 144 per, tiskopisu "Deutscher Landruf" z 22. prosince 1923, tomuto výkladu svědčí stará praxe odpovídající plenárnímu rozhodnutí nejvyššího soudu z 1. června 1881, č. 3070, sb. č. 341. Jestliže vytýká se státnímu zastupitelstvu v Chebu, že podobné případy změny ve vydávání staly se u pera tiskopisu "Deutscher Landruf" vícekráte, aniž by způsobem v §u 10, odst. 3 tisk, zákona předepsaným byly státnímu zastupitelstvu resp. i okresní politické správě v Chebu oznámeny, jmenovitě že se tak stalo i ohledně čísla vánočního a že státní zastupitelstvo nezahájilo stíhání zodpovědných osob pro přestupek § 11 tisk. zákona, poukazují, že ve všech případech byla státnímu zastupitelstvu změna hlášena tiskárnou telefonicky. Státní zastupitelstvo spokojilo se s tímto ohlášením a upozornilo tiskárnu, že změnu jest hlásiti u policejního úřadu, což se také skutečně vždy stalo.
V posledním případě změna ani telefonicky ohlášena nebyla.
Za uvedeného stavu věci nemám příčiny ku navržení, aby byla podána zmateční stížnost ku zachování zákona podle §u 392 tr. ř. proti rozhodnutí okresního a krajského soudu v Chebu.
V Praze, dne 26. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XII./4607 (původní znění).
Odpověď
ministra obchodu a ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů
o jazykovém znásilňování německých hostinských a výčepníků v okrese novojičínském na Moravě (tisk 4385/VI).
Politický okres novojičínský má podle posledního sčítání lidu 82.155 obyvatel, z nichž jest 43.579 české a 38.248 německé národností. Obcí pouze s obyvatelstvem německé národnosti není. Všechny obce s většinou německého obyvatelstva soudního okresu novojičínského a fulneckého obklíčeny jsou obcemi českými tak, že obyvatelstvo českých obcí musí procházeti případně projížděti obcemi s většinou německého obyvatelstva. Většina obcí soudního okresu fulneckého přiléhá na české obce soudních okresů. V politickém okresu novojičínském jest značně rozvinutý turistický ruch. Na jihozápadě vypíná se na Starém Jičíně hrad, na jihu táhnou se Bezkydy, jejíchž vrchy: Jehličná, Trojačka, Krátká, Dlouhá a Javorník leží z velké částí v politickém okresu novojičínském. V létě i v zimě navštěvovány jsou vrchy tyto tisíci turistů. Na věhlasnou Štramberskou Troubu a do Národního parku na Štramberku putují turisté z celé republiky a též mnoho cizinců navštěvuje tato výletní místa. Na východě láká turisty hrad "Hukvaldy" a do města Fulneku, působiště Komenského s malebným zámkem dojíždí též mnoho turistů.
Novojičínsko navštěvováno jest netoliko turisty, nýbrž i mnohými cizinci, ježto patří k nejprůmyslovějším krajům Československé republiky. Celkem jest na Novojičínsku 97 podniků po továrnicku provozovaných, a to většina ve zněmčelých obcích.
Přihlížejíc k těmto důvodům vydala okresní správa politická v Novém Jičíně výměr ze dne 24. listopadu 1923, č. 817/pres., který jest v interpelaci podrobně uveden.
Proti těmto výměrům podal Josef Münster, hostinský v Suchodole a druzi odvolání, jež výnosem zemské správy politické ze dne 27. prosince 1923, čís. 159,794 bylo vyřízeno jako dohlédací stížnost tím způsobem, že zemské správě politické se nevidí ke stížností ničeho zaříditi, poněvadž postup okresní politické správy neodporuje ani živnostenskému řádu ani jiným zákonům a jest tudíž správným. Pouze v tom ohledu bylo dáno stížnosti za pravdu, že nařízená opatření nejsou proveditelna do 1. ledna 1924 pro krátkost času a bylo proto okresní politické správě uloženo, aby lhůtu k provedení opatření přiměřeně prodloužila.
Pokud jde o odůvodnění tohoto opatření politické okresní správy v Novém Jičíně po stránce právní, poukazuje se na odpověď ministra vnitra a ministra obchodu na interpelací dra Lodgmana a druhů o vyhláškách okresních politických správ trutnovské a jilemnické tisk č. 4231/XXIII.
Odpověď na tuto interpelaci dala podnět též k tomu, že okresní správa politická v Novém Jičíně vydala výše uvedený výměr.
V Praze, dne 1. dubna 1924.
Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
XIII./4607 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců Josefa Patzela,
inž. Junga a druhů
o starobním zaopatření úředníků a zřízenců na velkostatcích (tisk 4426/III),
Na interpelací ze dne 27. listopadu 1923 číslo tisku 4317/XXII odpověděla vláda pod č. t. 45.00/XXII a odkazuje proto k této své odpovědi. Nynější interpelací není obsah původní interpelace čís. tisku 4317/XXII ani pozměněn ani doplněn a nemá proto vláda důvodů, aby zaujala k věcí znovu stanovisko.
V Praze dne 30. dubna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
XIV./1607 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelaci poslanců H. Jokla,
R. Heegera, Leibla a druhů
o stranickém a protizákonném postupu správce opavské okresní úřadovny pozemkového úřadu; inženýra Řežáka (tisk 4426/II).
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že přídělový komisař státního pozemkového úřadu v Opavě inž. Řezáč nepronesl na schůzi obvodní komise v Opavě slov "lidé, kteří posílají své děti do německé školy nebo mluví německy, půdy nedostanou", Rovněž při obecních volbách v Ludgeřovicích neučinil výroku v interpelací citovaného, volební schůze v Ludgeřovicích se nesúčastnil a v Ludgeřovicích dosud nikdy nebyl. Ani k deputaci z Velkých Darkovic, která byla u přídělového komisaře před obecními volbami a nikoliv po volbách, jak tvrzeno je v interpelací, neřekl: "Půdu dostanou jen ti, kdo při obecních volbách volili česky". Obecním úřadům jmenovaný přídělový komisař nikdy neukládal, aby mu oznámili všechna jména německých kandidátů při volbách do obcí. Výroky v interpelaci citované připisovány jsou neprávem jmenovanému přídělovému komisaři a běží tudíž zřejmě o záměnu osob.
Vláda neshledává důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 30. dubna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
XV./4607 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Lodgmana a druhů
o mnichovské tělocvičné slavnosti (tisk 4443/XII).
Ministerstvo vnitra nenařídilo, aby se konalo u tělocvičných spolků vyšetřování za účelem zjištění, zda členové těchto spolků se súčastnili mnichovské tělocvičné slavnosti v červenci 1923.
V Praze dne 13. dubna 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
XVI./4607 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Josefa Patzela a druhů,
že prachatická okresní správa politická protizákonně zakázala vyvěšovati prapory určitých barev (tisk 4525/XIII).
O zrušení nařízení ze dne 20. dubna 1854, čís. 96 ř. z., jedná resoluce poslanců Buřívala, Remeše a druhů, přijatá ve 236, schůzi poslanecké sněmovny republiky Československé dne 30. listopadu 1923, kterou byla vláda vyzvána, aby konala přípravné zákonodárné práce pro předlohu zákona, jenž by umožnil, aby toto nařízení bylo odstraněno. S novou úpravou trestního zákona, na které se již pracuje, správního soudnictví a správní exekuce bude možno i toto nařízení zrušiti.
V Praze dne 23. dubna 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.