Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

Návrh usnesení:

Národní shromáždění Republiky Československé souhlasí s "úmluvou" mezi Republikou československou a Královstvím Maďarským sjednanou dle čl. 198 smlouvy Trianonské o vzájemném nakládání se soukromýma pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, jakož i se závěrečným zápisem, podepsanými v Praze dne 13. července 1923.

Důvodová zpráva.

Úmluva o soukromých pojišťovnách byla s Maďarskem sjednána podle ustanovení článku 198 mírové smlouvy Trianonské fič. 102/1922 Sb. z. a n.), který praví: "aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všemi stranami, budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny finanční úpravy, které se staly nutnými raze kouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dlahu a měny.................:......" Mezi právními subjekty, jichž tyto úpravy se týkají, uvádí citovaný článek také společnosti pojišťovací (soukromé a contr. čl. 258 trianon.) a vyhrazují pro případ, že by zúčastněné vlády nedospěly ke shodě, Reparačního Komisi právo, povolati k žádosti některá zúčastněné vlády jednoho nebo více rozhodčích, z jejichž výroku není odvolání.

Podstatným obsahem a účelem této omluvy je, že československým pojistníkům (čl. IV.) má se dostati splnění nároků z pojišťovacích smluv v koninách československých v poměru 1:1. Navzájem budou ovšem i českoslovenští pojistníci plniti v téže měně a relaci (čl. X.).

Úmluva řádí se především zásadou territoriality, t. j. za československé pojistníky, jimž se má dostati výhod úmluvy, považují se - bez zřetele na státní příslušnost - osoby fysické a právnické, které měly stále bydliště (sídlo) na československém území jak dne 26. února 1919, tak dne 31. prosince 1922. Tento den byl volen proto, aby byl zachycen stav (též vilanční) koncem roku, jaký zde byl před založením jednání, která začala počátkem nohu 1923.

Výjimkou z této zásady budou za podmínek v článku II., odst. 2., přesně vytčených do "československého stavu pojištění" (portefeuille, čl. III.) zařazeni českoslovenští příslušníci kteří v rozhodných dnech neměli bydliště (sídlo) na území československém a naopak nerudou do něho zařazená pojistníci, kteří po 26. února 1919 dobrovolně bez výhrady plnili anebo plněná přijali v korunách maďarských nebo rakouských.

Toto ustanovení (čl. III.-V.) platí navzájem obdobný o zařazení obyvatelů resp. příslušníků maďarských do "maďarského stavu pojištění" (čl. XVII.) československých pojišťoven.

Úmluva zahrnuje pojišťovací smlouvy na život a důchody, včetně důchody úrazové, které označují se nadále ve smlouvě jménem "stav pojištění" (čl. III.), dále pojištění válečných půjček (čl. V.) a smlouvy zajišťovací (čl. XV.).

Likvidace těchto starých pojišťovacích smluv bude provedena podle zásad shora naznačených především dobrovolnými soukromými dohodami pojišťoven maďarských a československých. Tyto dohody budou schváleny příslušnými dozorčími úřady, budou-li vyhovovati vnitřním zákonným předpisům (čl. II. a XII.). Pro Československo platí tu zejména předpisy vládního nařízení čís. 402/1920 Sb. z. a n. Tímto schválením budou maďarské pojišťovny zproštěny svých závazků vůči příslušným pojistníkům (čl. XVI.). Teprve když by některá soukromá pojišťovna maďarská takové dohody nesjednala, anebo kdyby tahové dohodnutí nebylo příslušnými dozorčími úřady schváleno; učiní oba státy společným souhlasem potřebná opatřená v zájmu pojistníků podle vnitřních zákonných předpisů (čl. XIV.).

Soukromé pojišťovny mohou zmíněnou soukromou dohodou přenésti starý stav pojištění (z doby před 26. únorem 1919), vzniklý obchodováním na území druhého státu, na některou domácí pojišťovnu v tomto druhém státu, které ovšem odevzdají též příslušné technické reservy v článku VII. podrobně vypočtené ti sou ta především hodnoty již na Kč znějící, dále titry zajištěného předválečného dluhu uherského a rakouského náležející podle mírových smluv k československému státnímu dluhu a předválečné renty uherské a rakouské jednak táž nostrifikované, jednak dosud neoznačené. Vláda československá zavázala se (čl. XI.) nostrifikovati tyto neoznačené předválečné renty až do maximální výše 50 milionů korun plnou jmenovitou hodnotou.

Nestačí-li tato aktiva k plné úhradě technických reserv, může scházející částka býti uhrazena titry válečných půjček uherských a rakouských (čl. IX.), s nimiž naloží vláda československá podle vlastních zákonných předpisů.

Aby bylo usnadněna provedení ustanovení úmluvy, zavázaly se obě vlády (čl. XIX.), že vydávají ve 4 nedělích ode dne účinnosti úmluvy zákonné předpisy o přerušení soudních sporů a exekucí na dobu 4 měsíců, kterou československá vláda prodlouží případně na 12 měsíců; dále že doba, po kterou soudní řízení bude přerušeno, nebude se započítávati ani do lhůty promlčecí ani do zákonné lhůty pro uplatněná práv.

Případné sporné otázky vzniklé z této úmluvy budou řešeny zvláštním rozhodčím soudem podle ustanovení článku XXI.

Z úmluvy této vzniká zatížení československému státu ve formě nostrifikace 50 milionů K předválečných rent a případného uznání válečných půjček. Proto je podle § 4 bod 1. ústavní listiny zapotřebí souhlasu Národního shromáždění (čl. VII.-XI.).

K čl. X., odst. 1.,dlužno připomenouti, že slova "uherská nebo rakouská" koruna znamená starou korunu rakousko-uherskou.

Opis úmluvy ze dne 13. července 1923 se závěrečným zápisem a její překlad jsou přiloženy.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle §§ 55 jednacích řádů sněmovních; zároveň vyslovuje přání, aby osnova byla předložena nejprve sněmovně poslanců a v obou sněmovnách přikázána rozpočtovému a zahraničnímu výboru k podání zprávy vady ve lhůtě 5 dnů.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že úprava starých pojišťovacích úmluv je palčivou otázkou, na jejíž brzké vyřízení čeká veliký počet pojistníků; mimo to je nutno, aby předválečné renty byly převezeny co nejdříve, ježto Reparační Komise v Paříži naléhá na rychlé skončení prací souvise jících s rozdělením předválečných dluhů a na zaslání seznamů převzatých rent.

V Praze dne 25. dubna 1964.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.