IX./4596 (překlad).
Interpelace
poslance dra R. Lodgmana a druhů
ministrovi vnitra
o bezpečnostních opatřeních při zájezdu pěvců P. U. Z. ťBardenŤ do Boru u České Lípy dne 5. a 6. dubna 1924.
Při návštěvě pražského universitního pěveckého sdružení ťBardenŤ učinila česko-lipská okresní politická správa tato opatření:
1. Hromadné uvítání a rozloučení na nádražích a přímo před) nimi zakazuje se z dopravních důvodů; proto jsou také nepřípustna všechna oslovení, zpívání písní na nádražích a v místnostech, jichž správa náleží železničním úřadům.
2. Vyvěšovati prapory na ulicích, náměstích a domech v barvách černo-bílo-červených, černo-žlutých, červeno-bílo-červených, černo-červeno-žlutých je zakázáno.
Dále bylo četnictvo z okolních stanic svoláno do Boru a při příchodu zpěváckého spolku ťBardenŤ bylo na nádraží u východu rozestaveno 7 četníků. Vypadalo to tak, jako kdyby byli očekáváni zločinci. Přivítání se nesmělo konati také v blízkosti nádraží na městské půdě. I při odjezdu spolku ťBardenŤ byli četníci opět na nádraží a když studenti, vstupujíce do vlaku, zapěli všeobecně obvyklý pěvecký pozdrav ťGrüss GottŤ, ihned přišel velitel četnického oddílu a velmi energicky zakázal zpěv s poznámkou, že podle zákona jest zpívání na nádraží zakázáno.
Dále dlužno poznamenati, že velitelem četnického oddílu nebyl německý vrchní strážmistr Kuplent z Boru, nýbrž pořadím daleko mladší Čech a strážmistr z Polevska. Kuplent byl zařaděn.
Jak to vypadá s rovnoprávností obyvatelstva v tomto státě, vysvítá již z toho, že loni v létě při návštěvě Sokolů bylo nádraží, kde se jen dalo, vyzdobeno květinami a věnci, kdežto studenty při příchodu uvítali plně ozbrojení četníci.
Tážeme se pana ministra:
Čím vysvětlí nápadný rozdíl, jak státní úřady jednají při návštěvě spolku ťBardenŤ a při návštěvě Sokolů?
Čím hodlá vysvětliti, že při návštěvě Němců v německém městě je zakázáno vyvěsiti prapory v německých barvách, kdežto ani v císařském Rakousku nebylo zakázáno různým národům užívati svých národních barev?
V Praze dne 15. května 1924.
Dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Keibl, dr. Brunar, dr. Radda, dr. Schollich, inž. Jung, Zierhut, Böhr, Bobek, Patzel, Mark, Simm, Knirsch, Wenzel, Windirsch, dr. Medinger, dr. Lehnert, Kraus, dr. E. Feyerfeil, Matzner.
X./4596 (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů
ministrovi vnitra
o zabavení časopisu ťGraslitzer VolksblattŤ.
Již pět let žijeme v tak zvaně svobodné republice a přece stále a stále shledáváme, že v absolutisticky spravovaném Rakousku nebyl tisk nikdy tak rdoušen, jako nyní náš tisk německý. Neuplyne ani týdne, aby některý venkovský časopis, zvláště řízený muži národního směru, nepropadl červené tužce censora, postupujícího se slepou vášní a obklopeného davem vyzvědačů, kteří nejen slídí po obsahu časopiseckých článků, nýbrž zkoumají i adresní pásky, zda se snad tu a tam omylem nevloudilo nějaké ťvonŤ nebo jiný šlechtický titul, ohrožující stát v jeho základech.
V poslední době jest zvláště po této stránce nejneslýchanějším způsobem stihán časopis ťGraslitzer VolksblattŤ a mezi jiným propadlo censuře číslo 41. ze soboty 5. dubna t. r. pro tento odstavec:
ťNebyla to zbabělost, jestliže Češi v boji proti nepřátelům, kteří je přijali jako přátele, odhazovali zbraně, nýbrž byla to odvaha; nebylo to porušení přísahy, jestliže zrušili přísahu praporům, jejichž vítězství si nepřáli, nýbrž byla to věrnost. Podali tím příklad, jak národ, který nechce státu, v němž žije a jejž považuje za překážku pro svůj vlastní volný rozvoj, tento stát rozbijí a na jeho troskách zřizuje říši dle své vlastní vůle a dle svého sebeurčení. Na tomto příkladu se budou moci učiti potlačovaní národové všech dob.Ť
Zabavení tohoto místa jest přímo přečinem proti zákonu na ochranu české republiky, neboť obsahuje přece jen chválu o chování českého národa, které na konec bylo korunováno jeho osvobozením. V mnoha a mnoha stech časopiseckých článků vychválili přední čeští politikové toto chování svých soukmenovců a ještě nedávno mohli jsme opět čísti takový článek ve ťVenkověŤ, v časopise pana předsedy vlády.
Nelze tedy naprosto pochopiti, že německé časopisy nesměly by psáti totéž, co již stokrát uveřejnily časopisy české.
Podepsaní se tedy táží pana ministra, je-li ochoten se postarati, aby příště činitelé jemu podřízení zanechali takovéto úplně neodůvodněné censury, která se v poslední době vyvinula přímo v týrání německého národního tisku a vzbuzuje domněnku, že jde o vědomý úmysl, poškozovati tento tisk.
V Praze dne 23. dubna 1924.
Inž. Kallina, dr. Lodgman, Matzner, dr. Lehnert, Simm, inž. Jung, Schubert, Zierhut, Knirsch, Patzel, Kraus, dr. E. Feyerfeil, dr. Brunar, dr. Keibl, dr. Radda, dr. Schollich, J. Mayer, dr. Medinger, Bobek, Böhr, Schälzky.
XI./4596.
Interpellácia
posl. Kubála a spol.
ministru spravedlnosti
o zabavení letáku trnavskej skupiny spolku grafických robotníkov na Slovensku.
Trnavská skupina spolku grafických robotníkov na Slovensku svolala na 22. mája 1924 verejné ľudové shromaždenie, ku ktorému vydala letáky tohoto obsahu:
|
Súdruhovia! |
Súdružky! |
Trnavský pracujúci ľude!
Čierna klerikálna reakcia, ktorá je najsilnejším stĺpom kapitalistického vykorisťovania, tiež nad Trnavou chce rozprestrieť svoje siete.
Jej cieľom je rozvratom odborových organizácii vraziť klin do robotníckeho pohybu a prilákať ľudové massy do svojeho táboru, aby pozbaviac ich práv, sýtila ich - nebeskou blaženosťou. Svoju zkazonosnú činnosť započala pri najsilnejšej odborovej organizácii tlačiarskej, poťažne pri jej trnavskej skupine, lebo je tej mienky, že ak tu zvíťazí, s ostatnými sa už ľahko poráta. Miestna kňažská tlačiareň, svätovojtešský podnik celé svoje osobníctvo vystrčil na ulicu, lebo sa opovážilo pridržiavať kolektívnou smluvou mu zaručených práv. S veľkou milosťou ale oznamujú, že ten, kto sa podriadi ich vôli a vstúpi do kresťansko-sociálnej odborovej organizácie, môže v podniku naďalej zostať, samo sebou sa rozumie, za určitých podmienok. Kňazi teda za nimi platenú pracovnú mzdu chcú nielen pracovnú silu svojeho zamestnanectva, ale tiež jeho presvedčenie a dušu kúpiť. Na uskutočnenie tohoto ich čierneho plánu objednali si z Čiech smutných rytierov, členov akejsi kresťansko-sociálnej ťMelantrichŤ-om nazvanej spoločnosti, ktorými chcú zlomiť odpor trnavských súdruhov tlačiarov. Tak vypadá teda tá ich všade hlásaná zásada: ťChlieb a prácu slovenskému ľuduŤ.
Na zlomenie miestnych slovenských tlačiarov, ktorí si bránia smluvou im zabezpečené práva, priviedli si pracovné sily z Čiech. Pozbavia trnavských rodinných robotníkov chleba len preto, že títo nechcú svoje presvedčenie zapredať.
Robotníci! Súdruhovia!
Proti násilenství a podlému útoku kňazov pracujúci ľud Trnavy musí manifestovať! Nesmieme dopustiť, aby kňažská reakcia vzbudená prvým úspechom v svojom ničomnom diele pokračovala.
Dňa 22. mája večer o 6 hodine na Wilsonovom námestí (Mestské divadlo) bude sa konať
manifestačné ľudové shromaždenie
na ktorom budú hovoriť z Bratislavy vyslaný rečníci.
Každý nech sa dostaví! Ukážme, že proti klerikálnej reakcii sa všetci do jedného postavíme!
Prácu trnavskému robotníctvu!
Dolu z kňažskými odb. organizáciami!
So súdružským pozdravom
Trnavská skupina
Spolku grafických robotníkov
na Slovensku.
Štátne zástupitelstvo v Bratislave výnosom č 55 zo dňa 17. mája 1924 zabavilo tieto letáky a síce od slov prvej vety prvého odstavca ťČierna klerikálna reakciaŤ až do posledných slov piatého odstavcu ťv svojom ničomnom diele pokračovala.Ť
Podľa čl. 1., č. 2 zákona z 23. kvetna r. 1922, č. 168 Sb. z. a n. je na Slovensku zhabanie tiskopisu prípustné len priebehom trestného pokračovania zavedeného pre trestný čin, spáchaný obsahom tiskopisu. Pre zabavenú čiastku tiskopisu však trestné pokračovanie zavedené nebolo. Vôbec sledujú štátne zástupitelstva na Slovensku prax, že zabavujú bez toho, že by boly zaviedly trestné pokračovanie. Táto prax sa protiví citovaným ustanoveniam zákona.
Dovolujeme si tázať sa pána ministra spravedlnosti:
1. Či má známosť o horespomenutom výnosu bratislavského štátneho zástupiteľstva?
2 Či má známosť o protizákonnej zabavovacej praxi štátnych zástupiteľstv na Slovensku?
3. Či je ochotný učiniť opatrenie, aby citovaný výnos bol zrušený a štátne zástupiteľstva upozornené na nezákonnosť dosavádnej ich praxe s úpravou, aby prísne dodržiavali zákon?
V Prahe, dňa 22. kvetna 1924
Kubál, Barták, Bečko, Lehocký, Hvizdák, Ertl, Benda, Pocisk, Ulrich, Oktavec, Maxian, Tadlánek, Skotek, Sychravová, Čundrlík, Marek, Hampl, Johanis, dr. Winter, Tayerle, Brožík, dr. Dérer.
Původní znění ad I./4596.
Interpelláció
a Külügyminiszter urhoz,
Técső város lakosságának az államhatár rendezetlenségéből származó sérelmei tárgyában.
Beadják dr. Korláth Endre és társai.
Técső városnál a csehszlovák-román határt a Tisza folyó képezi, mely határmegállapitás következtében maga a város csehszlovák területen fekszik, ellenben a hozzá tartozó s város lakosságának tulajdonát képező mezőgazdaságilag művelt földterületek Romániában vannak. Ebből a lehetetlen helyzetből a visszásságok és a város lakosaira súlyosodó sérelmek egész sora származik, főleg a román hatóságok túlkapásai miatt. A sérelmek orvoslása céljából több ízben fordult a város lakossága a Külügyminisztériumhoz, annak védelmét kérve a román hatóságok túlkapásai ellen, számtalan memorandumban ismertette az állapotok tarthatatlanságát, a sok deputációjárásnak semni - legalább látható - eredménye nincs, sőt az állapot csak rosszabbodik. Minthogy a Miniszter urak volt alkalma részletesen megismerkedni ezen sérelmekkei épen az említtet memorendumokból ezért ez alkalommal csak egész röviden mutatok rá azokra a tényekre, amely a legsürgősebb intézkedést követelik meg.
1. A román hatóságok még most is útlevelet követelnek a földművestől, ha az a román területen fekvő földjére akar menni.
2. A határátlépés csakis a napnak egy bizonyos szakában van megengedve s ha a mezei munkás néhány perccel érkezik a határzárás után, a szabad ég alatt kénytelen hálni, mivel otthonába nem térhet vissza.
3. A román hatóságok a legkisebb földterületet is nevetségesen csekély ár ellenében kisajátítják s ily módon koldusbotra juttatják Técső város szorgalmas, munkás és hajdan jómódú népét.
Kérdezzük a Miniszter urat:
1. Hajlandó-e alulírottak tudomására adni azt, hogy mit tett a Külügyminiszter ur a fenti sérelmek orvoslására eddig?
2. Hajlandó-e megfelelő lépéseket folyamatba tenni az iránt, hogy Técső város lakosainak érdekei a román hatóságok túlkapásai ellen megfelelő szerződéssel biztosíttassanak?
Prága, 1924. április 12.
Dr. Korláth, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Füssy, Křepek, Schubert, Kaiser, Pittinger, Röttel, Zierhut, Knirsch, Kraus, inž. Jung, inž. Kallina, dr. Petersilka, Böhr, Patzel, Schälzky, Palkovich, dr. Körmendy-Ékes, Simm.
Původní znění ad II./4596.
Interpelláció
a Pénzügyminiszter urhoz,
az ungvári dohánynagyáruda bérbeadása tárgyában.
Beadják dr. Korláth Endre és társai.
Az ungvári dohánynagyárudát évtizedek óta egy helybeli őslakos, dr. Bródy Miklós bérelte. Legújabb hírek szerint a pénzügyminisztérium Peschl Kraft Auffarth és Bilev nevű cseh legionárius rokkantaknak adta a bérletet. Ez a hír a közönség minden rétegében s főként a helybeli rokkantak között érthető és jogos felháborodást idézett elő.
A csehszlovák impérium óta a leghevesebb harc folyik ezen dohánynagyáruda bérlete iránt. Az első pályázatnál a volt bérlő s a helybeli rokkantegyesület pályáztak a koncesszióért, a minisztérium azonban a rokkantegyesület mellőzésével a régi tulajdonosnak s ogy 100%-os cseh rokkantnak adta a bérletet: a helybeli rokkantegyesület erélyes fellépése után a minisztérium a már aláirt végzést visszavonta s új pályázatot irt ki.
Az új pályázatnál számos ajánlat érkezett főleg a ruszinszkói őslakos rokkantak részéről A pályázatokat a minisztérium összevonta s a bérletet a fentnevezett légionáriusoknak juttatta, akik közül Aufrathnak már van nagytrafikja Poprádon, Peschl állami hivatalnok, Kraft egy fakereskedő cég beltagja, Bilev pediv egy volovai rokkant.
Podkarpatszká Rusz őslakos hadirokkantjai cukorkabódékban, gyengén jövedelmező kistrafikokban, vagy koldulással keresik meg kenyerüket; elkeseredésüket a végtelenségig növeli, ha kénytelenek azt látni, hogy minden jobb helyről cseh legionisták nyomják ki őket.
Ezek alapján alulírottak kérdezik a Miniszter Urat: Hajlandó-e az ungvári dohánynagyáruda bérlete iránt újabb pályázatot kiírni s a bérlet kiadásánál elsősorban a ruszinszkói őslakós hadirokkantak érdekeit figyelembe venni?
Prága, 1924. április 12.
Dr. Korláth, Zierhut, Füssy, dr. Jabloniczky, Křepek, Röttel, inž. Jung, Schubert, inž. Kallina, Palkovich, dr. Petersilka, Knirsch, Böhr, Pittinger, Kraus, Simm, Schälzky, Kaiser, dr. Körmendy-Ékes, Patzel, dr. Lelley.
Původní znění ad III,/4596.
Interpelláció
az Iskolaügyi miniszter Urhoz.
a Podkarpatszká Russzi felekezti népiskolai tanítók siralmas ellátása tárgyában.
Beadják dr. Korláth Endre és társai.
Podkarpatská Rusz felekezeti tanítóság a. dacára a többszöri miniszteri ígéreteknek, öt évi küzdelem után sem bírta kiküzdeni a Podkarpatská russzi állami tanítókkal való egyenjogúságát Podkarpatská Russz felekezeti tanítói havi 350-900 Kč. éhbért ťélveznekŤ.
Egyes napilapok a legközelebbi múltban hoztak ugyan olyan jelentéseket, hogy a kormány a legközelebbi időben rendezi a felekezeti tanítók ellátmányát, a valóságban azonban semmninémü fizetésjavítást sem látunk.
Ugyancsak öt év óta késik a koblina és rokovina, a köteles munkanapszám és párbér megváltása; a megváltás céljára a kormány kiutalt ugyan néhány hónap előtt bizonyos összeget, ebből azonban csakis a lelkészek kártalaníttattak, miig a tanítók ezen a címen sem kaptak kárpótlást, noha épen a párbér és köteles munkanapám megváltása volna az a cím, amelyen a tanítók törvényes alapon azonnal felsegíthetők volnának, addig is, amiig járandóságaik véglegesen rendeztetnek törvény utján.
Ezek alapján alulírottak kérdezik a Miniszter Urat:
1. Hajlandó-e öt évi halogatás után most már a legsürgősebben rendezni a ruszinszkói felekezeti tanítók köteles napszám és párbérmegváltásnak a kérdését?
2. Hajlandó-e a legsürgősebben beterjeszteni a ruszinszkói felekezeti tanítók fizetésrendezésére vonatkozó törvényjavaslatot?
Prága, 1924 április 11.
Dr. Korláth, Zierhut, Knirsch, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Röttel, Křepek, Kraus, Schubert, Kaiser, Böhr, Pittinger, dr. Körmendy-Ékes, inž. Kallina, inž. Jung, Patzel, Simm, Schälzky, Palkovich, dr. Petersilka, Füssy.
Původní znění ad IV./4596.
Interpellation
des Abgeordneten Warmbrunn und Genossen
an den Justizminister
wegen Konfiskation des Flugblattes ťWerktätiger Bauer und Kommunist! Ť
In dem oben zitierten Flugblatte, das in der Druckerei Runge & Co. in Reichenberg gedruckt wurde, hat die Staatsanwaltschaft in Reichenberg in ganz willkürlicher und ungesetzlicher Auslegung der gesetzlichen Vorschriften eine ganze Reihe von Stellen beschlagnahmt.
Die beschlagnahmten Stellen haben folgenden Wortlaut:
3. Frage: Wie kommen wir zu diesem Land?
3. Antwort: Durch gemeinsamen Kampf aller arbeitenden Bauern, Arbeiter und Angestellten gegen die Grossagrarier, Grossindustriellen und Börsenspekulanten ohne Unterschied der Nationalität und Rasse.
4. Antwort: Die Arbeiter- und Bauernregierung, die Ihr gemeinsam mit den Arbeitern schaffen und verteidigen müsst.
5. Antwort: Ihr selber wendet Euer Dorf und Euere Wirtschaft verwalten. Ihr werdet Kleinbauernräte bilden und gemeinsam mit den Räten der Arbeiter die ganze Gemeindeverwaltung in die Hand nehmen.
7. Antwort:... Die Arbeiter- und Bauernregierung, die Euere Interessen schützt, müsst Ihr dafür gemeinsam mit der Arbeiterschaft verteidigen.
8. Antwort: Das sind alles Lügen. Wir werden mit aller Macht Plünderungen und Räubereien zweifelhafter Elemente verhindern und gemeinsam mit Euch für geordnete Verhältnisse sorgen. Sorgt Ihr nur für die regelmässige Versorgung der Städte, so wird alles gut ablaufen.
9. Antwort:... Wenn es bei uns so käme wie in Russland, so kämen die ganzen Grossbauern und Grossagrarier um ihren Besitz. Um Euch die Lust zu nehmen, es ebenso zu machen, wie die russischen Bauern, wird Euch erzählt, dass es ihnen schlecht geht, während sie in Wirklichkeit viel freier leben und besser gestellt sind als Ihr...
Die Beschagnahme dieser Stellen ist ein unerhörter Uebergriff der Staatsanwaltschaft in Reichenberg und kann auch nicht formell durch irgendwelche gesetzlichen Bestimmungen gerechtfertigt werden. Die Unterzeichneten richten an den Justizminister die Anfrage, ob ihm diese Konfiskationspraxis bekannt ist und was er zu tun gedenkt, um die Staatsanwaltschaft in Reichenberg zu veranlassen, diese Konfiskationen aufzuheben und in der Zukunft ähnlichen Uebergriffen der genannten Behörde vorzubeugen?
Prag, am 15 April 1924.
Warmbrunn, Blažek, J. Kříž, Houser, Mikulíček, Merta, Haken, Tausik, Kučera, Bubník, Kreibich, Teska, Rouček, Krejčí, Šafranko, Mondok, Burian, Toužil, Koutný, Dr. Šmeral, Dr. Gáti, Darula, Svetlík, Kunst, Malá, Sedorjak, Skalák.
Původní znění ad VIII./4596.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
an den Minister des Innern und an den Finanzminister
in Angelegenheit der Pfändung von Gemeindeumlagen durch die politische Bezirksverwaltung in B. Leipa.
In der Interpellationsbeantwortung vom 1 Feber 1924, Druck Nr. 4041/XXll lehnt der Herr Minister des Innern ein amtswegiges Einschreiten in Angelegenheit der gesetzwidrigen Pfändung von Gemeindeumlagen durch die politische Bezirksverwaltung in B. Leipa mit der Begründung ab, dass er der instanzmässigen Entscheidung, zu der die Angelegenheit gelangen wird, da die Gemeinde eine Beschwerde eingebracht hat, nicht vorgreifen könne.
Nun wurde diese Beschwerde bereits Ende des Jahres 1922 eingebracht, ohne dass darüber bisher entschieden worden wäre. Die Beschwerde liegt also bereits 1 1/2 Jahre unerledigt bei der politischen Landesverwaltung unter Zahl: 5 C 1098/29/61576. Aus Anlass dieses Falles hat das Finanzministerium den Steuerämtern untersagt, künftighin derartigen Ansinnen der politischen Bezirksbehörden auf Beschlagnahme von Gemeindeumlagen zu entsprechen Damit ist dargetan, dass die Zentralbehörden sich der Rechtswidrigkeit der von den Gefertigten gerügten Praxis der politischen Behörden und Steuerämter bewusst sind. Eben deshalb muss es aber als Rechtsverweigerung bezeichnet werden, wenn über die Beschwerde, obwohl der Tatbestand ganz klar und lediglich eine Rechtsfrage zu entscheiden ist, während des Zeitraumes von 11/2 Jahren nicht entschieden wurde.
Die Gefertigten richten deshalb an den Herrn Minister des Innern und an den Herrn Finanzminister folgende Fragen:
1. Warum hat die politische Landesverwaltung in Prag bisher über die gegenständliche Beschwerde der Stadtgemeinde B. Leipa nicht entschieden?
2 Beabsichtigt der Herr Minister des Innern, der politischen Landesverwaltung die sofortige Entscheidung aufzutragen?
3. Ist der Herr Finanzminister bereit, dem Steueramte in B. Leipa den Auftrag auf sofortige Ausfolgung der vorenthaltenen Gemeindeumlagen an die Stadtgemeinde B. Leipa zu erteilen?
Prag, den 15. Mai 1924
Dr. Lodgman, Ing. Kallina, Kraus, Matzner, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Mark, Patzel, Simm, Zierhut, Knirsch. Wenzel, J. Mayer, Böhr, Bobek, Windirsch, Dr. Medinger, Ing. Jung, Dr. Schollich, Dr. Radda, Dr. Lehnert, Dr. Brunar.
Původní znění ad IX./4596.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
an den Minister des Innern
in Angelegenheit der Sicherheitsvorkehrungen aus Anlass der Sängerfahrt der P. U. S. ťBardenŤ in Haida am 5. und 6. April 1924.
Bei dem Besuche der Universitätssängerschaft ťBardenŤ, Prag hat die Bezirkshauptmannschaft in Böhm. Leipa folgende Verfügungen getroffen:
1. Die korporative Bewillkommnung und Verabschiedung auf den Bahnhöfen und unmittelbar vor denselben wird aus Verkehrsrücksichten untersagt: sonach sind auch alle Ansprachen, das Absingen von Liedern auf den Bahnhöfen und in den Räumen, welche der Verwaltung der Eisenbahnbehörden unterstehen, unzulässig.
2. Die Beflaggung mit schwarz-weiss-roten, schwarz-gelben, rot-weiss-roten, schwarz-rotgelben Fahnen auf den Gassen, Plätzen und Häusern ist verboten.
Des Weiteren war Gendarmerie von den umliegenden Posten nach Haida konzentriert und waren beim Ankommen der ťBardenŤ 7 Mann am Bahnhofe neben dem Ausgange aufgestellt. Es hat ausgesehen, als wenn Verbrecher erwartet werden. Die Begrüssung durfte ebenfalls nicht in der Nähe des Bahnhofes auf städtischem Grunde stattfinden. Auch bei der Abfahrt der ťBardenŤ war abermals Gendarmerie am Bahnhofe und als die Studenten beim Einsteigen den allgemein üblichen Sängergruss ťGrüss GottŤ anstimmten, kam sofort der Kommandant der Gendarmerie-Abteilung und verbot das Singen auf das Energischste mit dem Bemerken, dass nach dem Gesetze das Singen am Bahnhofe verboten ist.
Bemerkt wird weiter. dass als Kommandant der Gendarmerie-Abteilung nicht der deutsche Oberwachtmeister Kuplent von Haida, sondern ein weit rangsjüngerer Čeche und Wachtmeister aus Blottendorf fungierte. Kuplent war eingeteilt.
Wie es mit der Gleichberechtigung der Bevölkerung in diesem Staate aussieht, geht schon daraus hervor, dass im vorigen Sommer beim Besuche eines Sokolfestes der Bahnhof über und über mit Blumen und Kränzen geschmückt war, während die Studenten bei ihrem Kommen von Gendarmerie in vollster Rüstung empfangen wurden.
Wir fragen den Herrn Minister:
Womit erklärt er die auffallende Verschiedenheit in der Behandlung des Bardenbesuches und des Besuches des Sokol durch die Staatsbehörden?
Womit gedenkt er es zu erklären, dass bei einem Besuche Deutscher in einer deutschen Stadt die Beflaggung in deutschen Farben verboten wird, während sogar im kaiserlichen Oesterreich den verschiedenen Nationen nicht verboten wurde, sich ihrer nationalen Farben zu bedienen?
Prag, den 15 Mai 1924
Dr. Lodgman, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Dr. Brunar, Dr. Radda. Dr. Schollich, Ing. Jung, Zierhut, Böhr, Bobek, Patzel, Mark, Simm, Knirsch, Wenzel, Windirsch. Dr. Medinger, Dr. Lehnert, Kraus, Dr. E. Feyerfeil, Matzner.
Původní znění ad X./4596.
Interpellation.
des Abg. Ing. Othmar Kallina und Genossen
an den Minister des Innern
in Angelegenheit der Konfiskation des ťGraslitzer VolksblattesŤ.
Seit mehr als 5 Jahren leben wir in einer sogenannten freien Republik und doch müssen wir immer wieder feststellen, dass zu keiner Zeit des absolutistisch regierten Oesterreichs eine solche Knebelung der Presse stattgefunden hat, wie sie gegen über unserer deutschen Presse nunmehr geübt wird Es vergeht keine Woche, in der nicht einige, insbesonders von völkischen Männern geleiteten Provinzzeitungen dem Rotstifte des Zensors verfallen, der geradezu blindwütig vorgeht und von einem Heer von Spitzeln umgeben ist, die nicht nur dem Inhalt der Presseartikel nachspüren, sondern die auch die Adresschleifen überprüfen, ob nicht die und da sich ein, den Staat in seinem Bestande gefährdendes ťvonŤ oder ein sonstiger Adelstitel irrtümlicherweise eingeschlichen hat.
In der letzten Zeit wird insbesonders das ťGraslitzer VolksblattŤ in dieser Beziehung in der unerhörtesten Art und Weise verfolgt und verfiel u. a. die Folge 41 von Samstag den 5. April ds J. wegen folgenden Absatzes der Zensur:
ťEs war nicht Feigheit, wenn die Čechen im Kampfte gegen Feinde, die sie als Freunde empfangen, die Waffen wegwarfen, sondern Mut; es war nicht Treubruch, wenn sie den Fahnen, deren Sieg sie nicht wünschten, den Eid brachen, sondern Treue. Sie haben damit ein Beispiel aufgerichtet, wie ein Volk, das den Staat, in dem es wohnt, nicht mag und als ein Hindernis der eigenen freien Entfaltung betrachtet, diesen Staat zerbricht und auf seinen Trümmern das Reich seines eigenen Willens, seiner Selbstbestimmung, aufrichtet. An diesem Beispiele werden die unterdrückten Völker aller Zeiten lernen können.Ť
Die Konfiskation dieser Stelle bedeutet geradezu ein Vergehen gegen das Gesetz zum Schutze der Čechischen Republik, denn sie beinhaltet doch nur ein Lob für die Haltung des čechischen Volkes, die letzten Endes von seiner Befreiung gekrönt wurde. In hundert und aber hundert Presseartikeln haben führende čechische Politiker diese Haltung ihrer Volksgenossen gepriesen und konnten wir erst unlängst wieder solchen Artikel im ťVenkovŤ, dem Blatte des Herrn Ministerpräsidenten, lesen.
Es ist daher vollständig unverständlich, dass es deutschen Blättern nicht gestattet sein soll, dasselbe zu schreiben, was in čechischen Blätern bereits hundertfältig veröffentlicht wurde.
Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Minister, ob er bereit ist, dafür Sorge zu tragen, dass in Hinkunft, die ihm unterstellten Organe, eine solche vollständig unberechtigte Zensur unterlassen, die sich in letzter Zeit geradezu zu einer Schikanierung der nationalen deutschen Presse ausgewachsen hat und die Vermutung nahelegt, dass es sich um eine bewusste Schädigungsabsicht dieser Presse gegenüber handelt.
Prag, am 23. April 1924.
Ing. Kallina, Dr. Lodgman, Matzner, Dr. Lehnert, Simm, Ing. Jung, Schubert, Zierhut, Knirsch, Patzel, Kraus, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Dr. Radda, Dr. ScholIich, J. Mayer, Dr. Medinger, Bobek, Böhr, Schälzky.