Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4596.
Interpelace:
l. posl. dra Korlátha a súdruhov min. zahraničia o krivdách, spôsobených obyvateľstvu mesta Tečova tým, že hranice štátu ešte nic sú upravené,
II. posl. dra Korlátha a súdruhov min. financií o prenájme veľkotrafiky v Užhorode,
III. posl. dra Korlátha a súdruhov min. školstva a nár. osvety o biednych dotáciach učiteľov cirkevných ludových škôl v Podkarpatskej Rusi,
IV. posl. Warmbrunna a druhů min. spravedlnosti o zabavení letáku ťČinný sedláku a komunisto!Ť,
V. posl. Brodeckého a soudr. vládě v záležitosti nezákonné změny v předsednictvu nemocenské pokladny v Hlučíně,
VI. posl. Blažka a soudr. min. vnitra o zabavení časopisu ťPrůbojŤ v Lounech,
VII. posl. Koudelky a soudr. min. spravedlnosti v záležitosti konfiskace časopisu ťSociálnědemokratické PodvysockoŤ v Hoře Kutné,
VIII. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra a min. financí, že okresní politická správa v České Lípě zabavila obecní přirážky,
IX. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra o bezpečnostních opatřeních při zájezdu pěvců P. U. Z. ťBardenŤ do Boru u České Lípy dne 5. a 6 dubna 1924,
X. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení časopisu ťGraslitzer VolksblattŤ,
XI. posl. Kubála a spol. ministru spravedlnosti o zabavení letáku trnavskej skupiny spolku grafických robotníkov na Slovensku.
I./4596 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Korlátha a súdruhov
ministrovi zahraničia o krivdách, spôsobených obyvateľstvu mesta Tečova tým, že hranice štátu ešte nie sú upravené.
Pri meste Tečove tvorí československo-rumunskú hranicu rieka Tisa; mesto následkom delimitácie hraníc leží v území československom, kdežto poľnohospodársky vzdelávané pozemky, ktoré k mestu patria a sú vlastníctvom obyvateľov mesta, ležia v Rumunsku. Z tohoto nemožného položenia - obzvlášte následkom prechmatov rumunských vrchností, - vzniká celý rad anomálií a krívd, pod ktorými trpí obyvateľstvo Aby bola zjednaná náprava, obrátilo sa obyvateľstvo mesta už niekoľkoráz na ministerstvo zahraničia, žiadajúc ho o ochranu proti prechmatom rumunských vrchnosti, v nespočetných memorandách vylíčilo neudržiteľný stav pomerov, avšak všetko to putovanie deputácií nemalo žiadneho - aspoň viditeľného - výsledku, ba čo viac, pomery sa ešte zhoršily. Keďže pán minister mal príležitosť obznámiť sa s týmito krivdami práve zo zmienenych memorand, preto teraz len krátko poukážem na skutky, ktoré si vyžadujú najsúrnejšieho zákroku.
1. Rumunské vrchnosti požadujú ešte i dnes cestovné pasy od roľníkov, ktorí sa chcú dostať na svoje pozemky v rumunskom území.
2. Malý pohraničný styk je obmedzený len na určité obdobie dňa a príde-li zemedelec len o niekoľko minút po uzavretí hraníc, musí prenocovať pod šírym nebom, bo nemôže sa vrátiť domov.
3. Rumunské vrchnosti vyvlastňujú i tie najmenšie kúsky pôdy za smiešne nepatrné ceny a tým privedú na žobrácku palicu pilných, pracovitých a za starodávna zámožných obyvateľov tečovských.
Pýtame sa pána ministra:
1. Či je ochotný upovedomiť podpísaných, čo učinil dosiaľ pán minister zahraničia k sanovaniu krívd shora uvedených?
2. Či je ochotný príslušne zakročiť, aby záujmy obyvateľov mesta Tečova boly proti prechmatom rumunských vrchností patričnou smluvou zabezpečené?
V Prahe, dňa 12. apríla 1924.
Dr. Korláth, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Füssy, Křepek, Schubert, Kaiser, Pittinger, Röttel, Zierhut, Knirsch, Kraus, inž. Jung, inž. Kallina, dr. Petersilka, Böhr, Patzel, Schälzky. Palkovich, dr. Körmendy-Ékes, Simm.
II./4596 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Korlátha a súdruhov
ministrovi financií
o prenájme veľkotrafiky v Užhorode.
Veľkotrafiku v Užhorode mal v prenájme už od niekoľko desaťročí tunajší autochton, dr. Mikuláš Bródy. Dľa najnovších zpráv dalo nájom ministerstvo financií českým legionárom-invalidom, ktorí sú: Peschek, Kraft, Auffarth a Bilev. Chýr tento vyvolal vo všetkých vrstvách obecenstva a najmä medzi tunajšími invalidy pochopiteľné a oprávnené rozhorčenie.
Kol prenájmu tejto veľkotrafiky zurí už od počiatku československého imperia urputný boj. Pri prvej súťaži uchádzal sa o koncesiu bývalý nájomník a spolok miestnych invalidov, ministerstvo však spolok invalidov nevzalo v zreteľ a dalo nájom starému nájomníkovi a jednomu 100%-vému českému invalidovi; keď na to spolok miestnych invalidov energicky sa ozval, minister podpísané už rozhodnutie odvolal a vypísal novú súťaž.
Na túto súťaž došlo mnoho ofertov obzvlášte od autochtonných invalidov z Podkarpatskej Rusi. Offerty ministerstvo spojilo a udelilo nájom shora uvedeným legionárom, z ktorých Aufrath má už veľkotrafiku v Poprade, Peschl je štátnym úradníkom, Kraft je interným členom istej drevárskej firmy, Bilev je však invalidom z Volovej.
Domorodí invalidi Podkarpatskej Rusi vyhľadávajú si svoj vezdajší chleba v búdach s cukrovinkami, v malých trafikách s nepatrným dôchodkom alebo žobraním; ich roztrpčenie je do nekonečna stupňované tým, keď musia hľadieť na to, ako ich českí legionári z každého lepšieho miesta vytiskujú.
Podpísaní tážu sa preto pána ministra:
Či je ochotný vypísať na prenájom veľkotrafiky v Užhorode novú súťaž a pri udelení nájmu brať v prvom rade zreteľ na záujmy domorodých invalidov rusinských?
V Prahe, dňa 12. apríla 1924.
Dr. Korláth, Zierhut, Füssy, dr. Jabloniczky, Křepek, Röttel, inž. Jung, Schubert, inž. Kallina, Palkovich, dr. Petersilka, Knirsch, Böhr, Pittinger, Kraus, Simm, Schälzky, Kaiser, dr. Körmendy-Ékes, Patzel, dr. Lelley.
III./4596 (překlad).
Interpellácia
poslanca dra Korlátha a súdruhov
ministrovi školstva a národnej osvety
o biednych dotáciach učiteľov cirkevných ľudových škôl v Podkarpatskej Rusi.
Cirkevné učiteľstvo v Podkarpatskej Rusi vzdor všetkým sľubom ministrov ani po päťročnej borde nebolo vstave vybojovať si rovnoprávnosť so štátnymi učiteľmi v Podkarpatskej Rusi. Cirkevní učitelia ťpožívajúŤ mesačných 350-900 Kč hladovej mzdy.
Niektoré denníky doniesly síce nedávno zprávy, že vláda v najbližšej dobe hodlá upraviť platy cirkevných učiteľov, v skutku však nespatrujeme žiadneho zvýšenia platov.
Taktiež už od päť rokov preťahuje sa výmena kobliny a rokoviny: k účelom tejto výmene poukázala síce vláda pred niekoľko mesiacmi určitý obnos, z ktorého boli však iba duchovní odškodnení, kdežto učitelia nedostali pod týmto titulom žiadneho odškodného, ačkoľvek práve výmena kobliny a rokoviny bol by ten pravý titul, pod ktorým by mohlo byť učiteľom na zákonitom podklade ihneď pomožené, aspoň dotiaľ, kým by ich požitky definitívne neboly upravené zákonom.
Podpísaní pýtajú sa tedy pánov ministrov:
1. Či sú ochotní po päťročnom odkladaní teraz už čo najsúrnejšie riešiť otázku výmeny kobliny a rokoviny cirkevných učiteľov?
2. Či sú ochotní čo najsúrnejšie predložiť návrh zákona o úprave platov cirkevných učiteľov v Podkarpatskej Rusi?
V Prahe, dňa 12. apríla 1924.
Dr. Korláth, Zierhut, Knirsch, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Röttel, Křepek, Kraus, Schubert, Kaiser, Böhr, Pittinger, dr. Körmendy-Ékes, inž. Kallina, inž. Jung, Patzel, Simm, Schälzky, Palkovich, dr. Petersilka, Füssy.
IV./4596 (překlad).
Interpelace
poslance Warmbrunna a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabavení letáku ťČinný sedláku a komunisto! Ť
Ve výše uvedeném letáku, vytištěném v tiskárně Rungeho a spol. v Liberci, zabavilo liberecké státní zastupitelství vykládajíc si zcela libovolně a nezákonitě zákonné předpisy, několik míst.
Zabavená místa znějí:
3. otázka: Jak nabudeme této země? 3. odpověď: Společným bojem všech pracujících sedláků, dělníků a zaměstnanců proti velkoagrárníkům. velkoprůmyslníkům a bursovním spekulantům bez rozdílu národnosti a plemene.
4. odpověď: Vláda dělníků a sedláků, kterou spolu s dělníky musíte utvořiti a brániti.
5. odpověď: Vy sami budete spravovati svou vesnici a své hospodářství. Utvoříte rady drobných sedláků a spolu s radami dělníků vezmete do rukou celou správu obce.
7. odpověď:... Vlády dělníků a sedláků, které chrání vašich zájmů, musíte za to společně s dělnictvem brániti.
8. odpověď: To vše jsou lži. Vší silou zamezíme drancování a loupeže pochybných živlů a společně s vámi budeme pečovati o spořádané poměry. Pečujte jen o pravidelné zásobování měst, pak se vše odbude dobře.
9. odpověď:... Kdyby se to u nás stalo tak jako v Rusku, pak by všichni velkostatkáři a velkoagrárníci ztratili svoji držbu. Aby vám odňali chuť udělati to právě tak, jako to udělali ruští sedláci, vypravuje se vám, že se jim vede zle, kdežto ve skutečnosti žijí mnohem svobodněji a jsou na tom lépe než vy...
Zabavení těchto míst jest neslýchaným přehmatem libereckého státního zastupitelství a nemůže býti ani formálně ospravedlněno nějakými zákonnými ustanoveními. Podepsaní se táží pana ministra spravedlnosti, zdali ví o této konfiskační praksi a co zamýšlí učiniti, aby přiměl liberecké státní zastupitelství, aby tuto konfiskaci zrušilo a aby na příště zabráni podobným přehmatům uvedeného úřadu?
V Praze dne 15. dubna 1924.
Warmbrunn, Blažek, J. Kříž, Houser, Mikulíček, Merta, Haken, Tausik, Kučera, Bubník, Kreibich, Teska, Rouček, Krejčí, Šafranko, Mondok, Burian, Toužil, Koutný, dr. Šmeral, dr. Gáti, Darula, Svetlik, Kunst, Malá, Sedorjak, Skalák.
V./4596.
Interpelace
poslance Vil. Brodeckého a soudruhů
vládě
v záležitosti nezákonné změny v předsednictvu nemocenské pokladny v Hlučíně.
Dne 4. června 1923 byl okresní politickou správou v Hlučíně zcela bezdůvodně zproštěn funkce předsedy správní komise okresní nemocenské pokladny v Hlučíně p. O. Mosler, a touto funkcí pověřen p. A. Benda, notář v Hlučíně. Na dotaz zástupců odborových a politických organisací dělnictva po příčině resignace z funkce předsednické bylo p. Moslerem sděleno, že byl na něho činěn nátlak správcem okresní správy politické p. Gelou, aby se této funkce dobrovolně vzdal z důvodů zdravotních, což on učinil a podepsal v tom smyslu sepsaný protokol, avšak proti své vůli.
Nezákonný postup správce okresní správy politické v Hlučíně p. Gely jest vědomým a zlomyslným porušením autonomie této nemocenské pokladny, státem zaručené. Pan Gela dopustil se jednání, které jest vědomým zneužitím úřední moci tím, že vyzval jako úřední osoba k resignaci dosavadního předsedu okresní nemocenské pokladny v Hlučíně, který svou funkci od založení ústavu řádně a svědomitě zastával, takže k změně předsednictví okresní nemocenské pokladny nebylo zákonitých důvodů.
Proti postupu okresní správy politické protestovaly odborové a politické organisace z Hlučínska na konferenci konané dne 17. června 1923 v Hlučíně. Další protestní projevy proti nezákonné změně předsednictva v okresní nemocenské pokladně v Hlučíně zaslaly okresní a zemské správě politické konference skupin svazu zemědělského a lesního dělnictva konaná dne 24. července 1923 v Kobeřicích, veřejné schůze stavebního dělnictva konané dne 5. a 13. července 1923 v Hlučíně a v Petřkovicích, veřejná schůze kovodělníků v Benešově, konaná dne 22. července 1923.
Jak z dalších událostí jde na jevo, byla změna v předsednictví jmenované pokladny provedena jako politický nátlak za tím účelem, aby vedoucí úředník pokladny p. R. Kovalčík byl svého místa zbaven, což se také stalo. Týž byl zcela bezdůvodně dne 18. července 1923 suspendován a dne 30. listopadu 1923 propuštěn z místa bez jakéhokoliv disciplinárního vyšetřování.
K charakteristice správce okresní správy politické v Hlučíně, p. Gely uvádíme, že týž přemlouval bývalého předsedu Moslera, aby vydal nepříznivé svědectví o jmenovaném vedoucím úředníku pokladny, když byly na něho svého času podány denunciace politickým úřadům z osobní zášti.
O poměrech u okresní nemocenské pokladny v Hlučíně zaslaly odborové organisace z Hlučínska dvě stížnosti ministerstvu sociální péče v Praze a dvě stížnosti politickým úřadům první a druhé instance a to 31. července 1923 a 15. listopadu 1923. Na tyto stížnosti pojištěného dělnictva nedostalo se organisacím od příslušných úřadů buď vůbec vyřízení přes všechny dosavadní urgence, ačkoliv od té doby uplynulo několik měsíců, anebo spokojuje se okresní správa politická v Hlučíně s vyřízením, jež podstatu věci vůbec nevysvětluje.
Spatřujeme v jednání okresní správy politické nezákonné porušení autonomie nemocenské pokladny správním úřadem a obviňujeme správce tohoto úřadu, p. Gelu ze zneužití úřední moci. Nevyřizují-li se protest a stížnosti dělnictva, jest to bagatelisováním vůle organisovaného dělnictva a současně ilustrací poměru úřadů k občanstvu na Hlučínsku.
Z toho, co zde uvedeno bylo, je zřejmo, že na Hlučínsku jest výminečný stav, že zákony republiky jsou na tomto území suspendovány, a že místo demokracie vládne absolutismus a obyvatelstvo je vydáno zvůli byrokracie.
Podepsaní činí proto následující dotazy:
1. Ví vláda o těchto poměrech na Hlučínsku a co hodlá podniknouti?
2. Jest vláda ochotna, respektovati vůli pojištěnců okresní nemocenské pokladny a vnuceného předsedu správní komise co nejdříve odvolati?
3. Jest vláda ochotna, naříditi disciplinární vyšetřování pro nezákonné jednání proti správci okresní politické správy v Hlučíně?
V Praze dne 13. května 1924.
Brodecký, KIein, Haken, dr. Šmeral, Bubník, Merta, Mikulíček, Skalák, Tausik, dr. Gáti, Svetlik, Mondok, Sedorjak, Šafranko, Rouček, Koutný, Kříž J., Krejčí, Teska, Warmbrunn, Malá, Toužil, Burian, dr. Charvát.
VI./4596.
Interpelace
poslance Jaroslava Blažka a soudruhů
ministrovi vnitra
o zabavení časopisu ťPrůbojŤ v Lounech.
Číslo 38. časopisu ťPrůbojŤ ze dne 16. května 1924 bylo opětně zabaveno. Konfiskaci propadly dva odstavce feuilletonu ťUražená ješitnostŤ:
ť... Obžaloba tato, velmi nabubřelá, plná nepravd, logických rozporů a nesrovnalostí i zbytečností, je nejlepším dokladem horlivosti měšťácké demokracie, jde-li o stihání komunistů, stejně jako úžasného myšlenkového úpadku sociální demokracie, té, která po desetiletí persekvována jsouc státními mocenskými prostředky buržoasního státu, sama jich posléze používá, nikoli však proti měšťákům, nýbrž proti dělníkům-komunistům.
Nemám důvodů, prokazovati zde, že v daném případě nejde o skutkovou povahu veřejného násilí, spáchaného vydíráním, ani dokládati, že je holým nesmyslem tvrzení, že obžalovaní ohrožovali osobní bezpečnost, zdraví a životy pořadatelů schůze a dra Soukupa;
Státní zastupitelství dalo si jistě lodně práce, aby sestavilo obžalovací spis, který vyhlíží hrůzostrašněji nežli třeba a jehož nepravděpodobné vyprávěni působí dojmem úryvku z ťdobrého vojáka ŠvejkaŤ.
V lokálce ťRychlost republikánských soudůŤ zabavena byla tato část:
ť.. a proto, že žalovaný byl státním úředníkem a bývalým rakušáckým četnickým strážmistrem, někde uvázla. Nyní, po čtyřech letech, se ťslavnýŤ soud rozpomněl, že proces nebyl ukončen a předvolává obviněného i žalobce k novému soudnímu líčení. Kdyby býval rakušácký strážmistr žaloval soudr. B., jistě, že by tento býval byl dávno odsouzen. Poněvadž se jednalo o tak velkého ťpánaŤ, tedy se to muselo nechat uležet, jako staré syrečky.Ť
Z uvedených dokladů jest zřejmo, že jedná se o bezpříkladnou konfiskaci dělnického časopisu, neboť citované části obsahují věci pravdivé a všeobecně známé.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest panu ministrovi známa tato výjimečná konfiskační prakse a jest pan ministr ochoten upozorniti censora v Lounech na platné předpisy o tiskové svobodě?
2. Jak hodlá pan ministr vysvětliti tuto bezpříkladnou konfiskační praksi a zjednati nápravu?
V Praze dne 16. května 1924.
Blažek, Sedorjak, Teska, Houser, Toužil, Burian, Koutný, Bubník, Haken, Krejčí, Kunst, Kučera, J. Kříž, Kreibich, Darula, dr. Gáti, dr. Šmeral, Mondok, Skalák, Malá, Svetlik, Rouček, Mikulíček, Warmbrunn, Merta, Tausik, Šafranko.
VII./4596.
Interpelace
poslance Jana Koudelky a soudruhů
ministrovi spravedlnosti
v záležitosti konfiskace časopisu ťSociálně demokratické PodvysockoŤ v Hoře Kutné.
Okresní správa politická v Hoře Kutné výnosem ze dne 18. dubna 1924 čís. 22.003 sdělila správě časopisu ťSociálně demokratické PodvysockoŤ, že státní zastupitelství v Hoře Kutné zabavilo číslo 21. jmenovaného listu pro obsah článku nadepsaného ťV soumraku klerikalismu - persekuce bezvěrectvíŤ.
Konfiskovaný článek má toto znění:
ťVšem spolkům, skupinám, organisacím, korporacím jest dovoleno, aby v zákonných mezích dle svého způsobu provozovaly propagaci, jmenovitě propagaci uvědomovací, - jen Volná Myšlenka v Hoře Kutné dostala se pod mimořádný dohled politicko-policejní byrokracie, která bedlivě střeží každý počin. aby široké massy lidové nebyly upozorňovány na zhoubnost a dušeničivost klerikalismu. Volná Myšlenka kromě vzdělávacích přednášek obdobně vývěskami ve skřínce seznamovala veřejnost s rozmanitými ilustracemi, časopiseckými nebo dílovými výstřižky vynikajících myslitelů, ale čím větší jevil se zájem k těmto vývěskům, tím větší pozornost k nátlaku kléru vyvolána u okresní správy politické. Všecky možné prostředky používány na omezováni a znemožňování propagace Volné Myšlenky. Stačilo klerikální rozhořčení kostelníka nebo bigotních ťstudených panenŤ a již se okresní správa politická dostala do neobvyklé hybnosti.
Není tomu dávno, co musela Volná Myšlenka po nátlaku kláštera a arciděkanství prostřednictvím okresní správy politické odstraniti skřínku z domu p. Branta na Palackého náměstí, po druhé opět k nařízení okresní správy politické musela skřínku sejmouti z domu p. Picka v Husově třídě a do třetice z domu p. Jelínka v Husově třídě.
Příčinou toho byl vedlejší obrázek s doprovodem pod obrázkem, který popudil klerikální krocanství kostelníka Němečka, na jehož přání zakročil p. arciděkan u okresní správy politické a ta neúřední, zcela neobvyklou cestou soukromou okamžitě učinila nátlak na zástupce majitele domu p. Matesa, aby dobrovolně odstranil z domu skřínku Volné Myšlenky. Pan Mates samozřejmě uposlechl vyzvání, aby se vyhnul nepříjemnostem s úřadem, znatelně nakloněným pachtýřům pána boha.
Obrázek malíře Fr. Kupky, vydaný a censorovaný již za Rakouska, za dob Habsburků, najednou ve svobodné československé republice upadl v nemilost československého (?) politického úřadu. Okresní správa politická nevydala přímo úřední zákaz vývěsků toho druhu, aby se neblamovala, ale svým zástupcem vynutila odstranění skřínky, čímž jistě vykonala ťbohulibýŤ čin, za který snad se jí dostane odpustků od P. Vrzala a ťpokoj na věčnostiŤ.
Volná Myšlenka s ostatními bezvěreckými skupinami ohradí se důrazným protestem proti způsobu provádění nátlaku k omezování jinde dovolené propagace a proti systematické persekuci bezvěrectví.
Nelíbí-li se vývěsky ilustrační a úvahy vědecké ve skřínce kostelníkům, kléru, klášteru, poblouzněným modlářkám a okresní správě politické, pak šířena bude protiklerikální propagace obdobným otiskováním vědeckých úvah a ilustrací v časopisech a tak do - soumraku se uchylující ťrepublikánskýŤ politický úřad - vyvolá pravý opak svých úmyslů.
*
Nebylo dosti na zmíněné kozačině byrokratismu, okresní správa politická další shovívavostí ku klerikalismu potvrzuje, že ne nadarmo ztrácí se stříbrný lesk lvíčka ve státním znaku na budově okresní správy politické, že poznenáhlu černal až zčerná k radosti Římanů.
Volná Myšlenka připravovala na velikonoční sobotu po římsko-církevních ceremoniích tábor lidu na Palackého náměstí. Městská rada náměstí ochotně propůjčila, ale neveřejná expositura klerikalismu na okresní správě politické - tábor lidu zakázala. Mělo býti promluveno na téma: ťVstal Kristus z mrtvýchŤ, a to nelze připustiti nějaké kacířské řeči, aby nebyly znepokojeny zbožné duše ťkřesťanskéŤ, aby se těšily pod dojmem nebes, kadidla a j. klerikálních lákadel v den slavného ťVzkříšeníŤ. Republikánská politická správa se snad domnívá, že pro vzkříšení ducha stačí svěcená voda, proto nepřipouští konání táboru lidu. Pokrokový lid si zapamatuje favorisování církevnictví.
Zjevy podobného rázu objevují se i jinde a nelze dosti pochopiti, že jsou nejen možné, ale prováděné u vědomí, že úřady kryje nejen Šrámek, ale i Malypetr. Připozdívá se - ne, zdá se, že tma vítězí!Ť
ťK našemu obrázku.
Napapaný páter v popředí representuje katolickou církev. Nastavuje lidem měšec na peníze a kšeftuje s náboženstvím. Aby lidé nemohli pochopit, že náboženství je osobním přesvědčením každého a nehledali sami, bez přispění kněží záhady stvoření ve vesmíru a hvězdném nebi, zakrývá páter nebe oponou..., tato opona je modlářstvím. Všimněte si, jak vypadá na obrázku ťstvořitel světaŤ, poslední nezbadatelná příčina všeho! Je to ubohý, vetchý stařeček, bezradný. ztrnulý, je to všechno možné, jenom ne původce světa. Opona s jeho obrázkem brání lidem v jasném rozhledu na vesmír a tak páter pohodlně a bez obavy může sbírat zlato hloupých a neuvědomělých lidí, klanějících se oponě... Obrázek
Frant. Kupky.Ť
Konfiskace tato je vyloženou byrokratickou libovůlí, nemající pražádného ani věcného ani právního podkladu. Jsme přesvědčeni o tom, že pan ministr spravedlnosti musí v zájmu cti československého státu naříditi přísné vyšetření, kdo je zodpověden za tento skandál konfiskace článku naprosto nezávadného, klidně psaného a pravdivého, a pohnati jej za to k osobní zodpovědnosti. Na tom nic nemůže změniti okolnost, že krajský soud konfiskaci tuto potvrdil. Není prostě v dějinách našeho novinářství případu, že by soud prvé instance, rozhodující o návrhu státního zastupitelství na konfiskaci časopisu, návrhu nevyhověl.
Pokroková veřejnost a zvláště kruhy novinářské a literární musí požadovati s největší rozhodností i to, aby soudy, rozhodujíce o návrzích na konfiskaci, rozhodovaly tak vážně jako v každém jiném trestním procesu. Toho bohužel dosud není.
Nemůžeme se ubrániti pocitu hanby, že v našem státě je možna takováto konfiskační prakse, že se najdou úředníci, kteří si takto vyložili svobodu tiskovou a tací, jako okresní hejtman Vašák, kteří požadují pro své jednání naprosté imunity a ochrany zákona, jaké nepožívá nikdo z veřejných činitelů v tomto státě, ač svým jednáním, svým straněním určité politické straně pokrokovou veřejnost přímo provokují.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Je panu ministru spravedlnosti známa tato neslýchaná konfiskační prakse?
2. Co hodlá učiniti, aby vinníci tohoto případu byli vypátráni, zaslouženě potrestáni a aby se více neopakovaly takového případy, těžce poškozující naši žurnalistiku a ostouzející dobré jméno státu?
V Praze dne 21. května 1924.
Koudelka, A. Chalupa, A. Novák, Ulrich, Hummelhans, dr. Winter, Tayerle, Němec, Karpíšková, R. Chalupa, dr. Meissner, A. Černý, Brožík, Biňovec, Stivín, Hampl, Johanis, Sychravová, Modráček, Marek, Remeš.
VIII./4596 (překlad).
Interpelace
poslance dra R. Lodgmana a druhů
ministrovi vnitra a ministrovi financí,
že okresní politická správa v České Lípě zabavila obecní přirážky.
V odpovědi na interpelaci ze dne 1. února 1924, tisk 4041/XXII odmítá pan ministr vnitra zakročení z úřední moci ve věci protizákonného zabavení obecních přirážek česko-lipskou okresní politickou správou s odůvodněním, že nemůže předbíhati rozhodnutí, jehož se věci dostane v instančním pořadí, poněvadž obec podala stížnost.
Nuže, tato stížnost byla podána již koncem roku 1922 a dosud nebylo o ní rozhodnuto. Již 1 a půl roku leží nevyřízena u zemské politické správy pod čísl 5 C 1098/29/61576. Přihlížejíc k tomuto případu zakázalo ministerstvo financí berním úřadům, zabavovati příště obecní přirážky na žádost okresních politických úřadů. Tím jest prokázáno, že ústřední úřady jsou si vědomy, jak se právu příčí praxe politických úřadů a berních úřadů, do které si podepsaní stěžují. Právě proto však musíme považovati za odpírání práva, jestliže o stížnosti nebylo rozhodnuto za 11/2 roku, ač věc jest docela jasná a jest pouze rozhodnouti otázku právní.
Podepsaní se tedy táží pana ministra vnitra a pana ministra financí:
1. Proč dosud pražská zemská politická správa nerozhodla o této stížnosti města České Lípy?
2. Zamýšlí pan ministr vnitra uložiti zemské politické správě, aby věc ihned rozhodla?
3. Jest pan ministr financí ochoten rozkázati bernímu úřadu v České Lípě, aby neprodleně vydal městu České Lípě zadržené obecní přirážky?
V Praze dne 15. května 1924.
Dr. Lodgman, inž. Kallina, Kraus, Matzner, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Mark, Patzel, Simm, Zierhut, Knirsch, Wenzel, J. Mayer, Böhr, Bobek, Windirsch, dr. Medinger, inž. Jung, dr. Schollich, dr. Radda, dr. Lehnert, dr. Brunar.