Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4550.
Odpovědi:
I. min. pro zásobování lidu na interp. posl. Skaláka a soudr. o zdražování cukru (tisk 4256/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. Bubníka a soudr. o konfiskaci časopisu ťVýbojŤ, ústředního to orgánu Federovaných Dělnických Jednot československých (tisk 4405/III),
III. min. školstva a národnej osvety na interp. posl. Andreja Hlinku a spol. v záležitosti Komenského univerzity v Bratislave (tisk 4381/VIII),
IV vlády na interp. posl. Blažka a soudr o bezdůvodném rozpuštění okresní správní komise v Lounech (tisk 4299),
V. min. vnitra na interp. posl. dra Luschky a druhů o zákazu užívati německého jazyka při spravování matrik v politickém okrese Ústí n. L. (tisk 4385/III),
VI. min. vnitra na interp. posl. Blatné, Hillebranda a druhů o dopravě vězňů (tisk 4381/l),
VIl. min. obchodu na interp. posl. Blatné, Deutschové, Kirpalové a druhů o pokusu ministerstva připraviti dělnice o zaměstnání (tisk 4317/IV),
VIII. min. financí na interp. posl. dra Hanreicha, Röttela a druhů o nezákonitém postupu finančního rady Františka Kazdy ve Šternberce (tisk 4385/XI),
IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Spiny a druhů (tisk 4274/III) a interp. posl. Schäfera a druhů (tisk 4274/IV) o německé soukromé obecné škole v Benecku,
X. vlády na interp. posl. Zierhuta, Budiga a druhů o tvoření zbytkových statků při provádění pozemkové reformy (tisk 4317/XlX),
XI. min. financí na interp. posl. Dietla, R. Fischera a druhů o tom, jak Bankovní úřad zaznamenává kursy (tisk 4394/VI),
XII. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o rozpuštění spolku, že užíval skobového kříže (tisk 4385/I),
XIII. min. soc. péče a min. financí na interp. posl. Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů o omezení podpor v nezaměstnanosti (tisk 4281/Xl),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dra Holitschera, Hillebranda a druhů o přehmatech chebské státní policie (tisk 4281/Il),
XV. min. financí, železnic a veřejných prací na interp. posl. Marka, Böhra, Schälzkyho, dra Luschky a druhů o snížení daní, železničních nákladních sazeb a jiných dávek z uhlí (tisk 4044/XIII),
XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. A. Boboka a spol. o bezuzdné censuře slovenského tisku (tisk 4436/llI).
I./4550.
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelaci poslance Skaláka a soudruhů
o zdražování cukru (tisk 4256/I).
Po zrušení vázaného hospodářství cukrem nastal volný obchod cukrem, který se stal pak úplně volným, když dobrovolná organisace rafinerií cukru pod názvem ťKomitét čs. rafinerií cukruŤ, jež měla za úkol stejnoměrné zásobování domácího konsumu za stejné ceny, na počátku letošní kampaně se rozešla. Ceny cukru na počátku kampaně v celku změněny nebyly, poněvadž rafinéři k ceně 430 Kč za 100 kg krystalu jakožto ceně základní poskytovali 5 Kč bonifikace k hrazení nákladů dopravních: v dalším průběhu ustálila se pak cena na 440 Kč za 100 kg krystalu. Ministerstvo pro zásobování lidu nemohlo hned na počátku kampaně cenu cukru dekretovati, poněvadž vzhledem k nejistotě na trzích zahraničních a vzhledem k zvýšení produkce cukerní v letošní kampani nebylo vyloučeno, že následkem zvýšené nabídky cena cukru proti dřívějšku poklesne. To se také skutečně stalo a došlo k přechodným prodejům cukru zejména z Moravy, kde se na vývoz do zahraničí nemohlo ještě počítati, že cukr byl prodán daleko pod původních 430 Kč. Teprve když stoupnutí zahraničních cukerních kursů stalo se tak značným, že nastalo nebezpečí značného zdražení cukru v tuzemsku a současně nebezpečí, že by byl cukr vyvezen, zakročilo ministerstvo pro zásobování lidu jednak v tom směru, že nedovolilo cenu cukru více zvyšovati a současně uveřejnilo dne 15. prosince 1923 v úředním listu v Praze a v Bratislavě vyhlášku, kterou zajistilo domácí spotřebu cukru tím způsobem že nařídilo ponechání veškerého surového cukru a 50% rafinovaného cukru pro tuzemský konsum. V důsledku tohoto opatření zavázali se pak rafinéři cukru prostřednictvím spolku či rafinerií cukru, že za cenu svrchu zmíněnou dodají pro domácí potřebu stejné množství cukru jako v kampani minulé a to až do konce kampaně 1923-1924. Současně s touto akcí vedou se se strany ministerstva pro zásobování lidu se zúčastněnými činiteli výroby cukerní jednání, jež mají zajistiti domácí spotřebu cukru v kampani 1924/25 na podkladě pevných cen řepy, surového cukru i rafinovaného cukru v rámci kontingentu domácí potřebě odpovídajícího a na podkladě úplného uvolnění cukru exportního.
Pokud jde o zdražení cukru podniky státními po případě státem kontrolovanými, připomíná se toto:
Státní cukrovar ve Zvoleněvsi byl členem Svazu pražských cukrovarů až do 30. června 1923.
Po svém vystoupení z tohoto Svazu stal se členem Svazu rolnických akciových, společenstevních a hospodářských cukrovarů v Praze, kterýžto Svaz jest úzce spojen s organisací řepařů a se všemi malopěstiteli řepy vůbec a má intence zcela jiné než cukrovary sdružené ve Svazu pražských cukrovarů.
Státnímu cukrovaru ve Zvoleněvsi byla tímto novým Svazem a řepařskou jednotou přidělena řepa většinou taková, která patřívala vždy do držav cukrovaru zvoleněveského a řepa rolníků takových, kteří z nespokojenosti vůči cukrovarům na okrese slánském, lounském a smíchovském spontánně si přáli dodávati řepu podniku státnímu ve Zvoleněvsi. Za tuto řepu státní cukrovar ve Zvoleněvsi nikomu ceny nenabízel a bylo ve svazových závazných smlouvách jenom uvedeno, že za tuto dodávanou řepu bude poskytnuta průměrná cena taková, jaká se bude platit na okrese slánském, lounském a smíchovském.
Již v roce 1922, když státní cukrovar ve Zvoleněvsi vypověděl členství ve Svazu pražských cukrovarů, byla mosteckou agencií a Skupinovým svazem českých cukrovarů vyhlášena bojovná cena a byly rolnictvu vypláceny mimořádné bonifikace na řepu dodanou v roce 1922 v úmyslu vzbuditi nedůvěru řepařů vůči státnímu cukrovaru ve Zvoleněvsi a zrušiti dodavatelské smlouvy již uzavřené.
Přes toto úsilí konkurence neuchýlil se státní cukrovar ve Zvoleněvsi, největší surovárna to v republice Československé, důvěřuje v solidaritu svých dodavatelů, od své smlouvy a neplatil cen takových jako cukrovary sdružené ve Svazu pražských cukrovarů, které - kromě jiných různých výhod poskytovaných svým dodavatelům - platily ceny o 2 Kč vyšší.
Není rozhodně pravdou, že by cukrovar ve Zvoleněvsi řepu přeplácel, nýbrž je pravdou, že se zachovával dle smlouvy a platil za řepu ceny nižší, než konkurence.
K dalšímu bodu interpelace dlužno prohlásiti, že stát sám nemá ani na Moravě ani v Čechách žádných svých rafinerií, ani tak zv. továren smíšených a žádného bílého zboží vůbec nevyrábí. Státní cukrovar ve Zvoleněvsi jest pouhou surovárnou, která prodává své výrobky dle cen světového trhu, na jejichž utváření nemá pražádného vlivu
V cukrovaru v Hodoníně na Moravě jest stát sice zúčastněn, nabývá však značnějšího vlivu teprve v době nynější.
V Praze dne 13 března 1924.
Ministr pro zásobování lidu:
Dr. Franke, v. r.
II./4550.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Bubníka a soudruhů
o konfiskaci časopisu ťVýbojŤ. ústředního to orgánu Federovaných Dělnických Jednot československých (tisk 4405/III).
Přehlídku časopisu ťVýbojŤ vykonává státní zastupitelství v Praze, tedy úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Bylo mi tudíž převzíti zodpovědění interpelace.
V místech, jež doslovně jsou uvedena v interpelaci. shledalo státní zastupitelství v Praze skutkovou podstatu přečinů podle § 300 tr. z. (místo prvé) a § 300 a čl lV zák. č. 8 z roku 1863 (místo druhé). Soud náhled státního zastupitelství schválil a potvrdil toto zabavení z týchž důvodů a uznal tak, že pro ně byly dány podmínky zákonné Pociťovali-li rozhodnutím soudu dotčení zabavení přes to za křivdu, bylo jich věcí, aby podáním opravných prostředků přivodili možnost přezkoumání rozhodnutí soudu soudem vyšším. To se nestalo.
Ježto také veřejný zájem vyžadoval zabavení hledíc k sesměšňování soudu, nemohu uznati konfiskaci za neodůvodněnou a nemám příčiny k nějakému opatření
V Praze dne 9. března 1924
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
III./4550.
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety
na interpeláciu poslanca Andreja Hlinku a spoločníkov
v záležitosti Komenského univerzity v Bratislave (č. tlače 4381/VIII).
Komenského univerzita v Bratislave ako každá univerzita má svoje nedostatky a prednosti. Jej nedostatky sú školskej správe známe a pokiaľ to miestne a finančné pomery dovolujú, čo najrychlejšie postupne odstraňované.
Podľa § 1 zákona zo dňa 27. júna 1919, č. 375 Sb. z. a n., ktorým sa sriaďuje československá štátna univerzita v Bratislave, konajú sa na nej prednášky alebo česky alebo slovensky. Podle § 1 vládneho nariadenia zo dňa 11. novembra 1919. č. 595 Sb z. a n. má táto vysoká škola názov: ťUniverzita KomenskéhoŤ
O dobudovaní univerzity i čo sa týka jednotlivých odborov jejich, o vybavení potrebnými profesorskými silami, miestnosťami a zariadením, stará sa školská správa čo najpečlivejšie. Počínajúc studijným rokom 1923/24 otvorené boly prvé ročníky studia lekárského, fakulta právnická a fakulta filozofická sa vždy doplňujú v ohľade osobnom aj vecnom.
V Prahe, dňa 8 marca 1924.
Minister školstva a národnej osvety:
Rud. Bechyně, v. r.
IV./4550.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jaroslava Blažka a soudruhů.
o bezdůvodném rozpuštění okresní správní komise v Lounech (tisk 4299).
Okresní správě politické v Lounech dány byly již v měsíci září 1923 politickými organisacemi republikánské strany československého venkova a živnostensko-obchodnické strany středostavovské v Lounech podněty, aby vzhledem k výsledkům posledních voleb do obcí byly v okresní správní komisi v Lounech přiměřeně zastoupeny.
Okresní správa politická, předkládajíc zemské správě politické tato podání, navrhla, aby okresní správní komise v Lounech byla odvolána.
Zemský správní výbor vyslovil pak souhlas s návrhem zemské správy politické, aby okresní správní komise byla odvolána a správa okresu prozatímně svěřena vládnímu komisaři.
Jestliže dospěla zemská správa politická v dohodě se zemským správním výborem k názoru, že nutno jest opatřiti správu okresu na krátký čas způsobem jiným, užily jen práva, jež jim zákon poskytuje, při čemž zvláště zdůrazniti sluší, že zákon sám výkon takového administrativního aktu nečiní závislým na žádných podmínkách a předpokladech, a že proto nebylo třeba, jak interpelace vytýká, předem slyšeti předsedu neb členy okresní správní komise.
Pokud se týče právních pochybností, jež má interpelace ve příčině postupu povolaných k tomu úřadů, dlužno vytknouti, že správní komise nebyla v případě tomto rozpuštěna dle ustanovení § 81 odst. 1, proti čemuž by byla arciť přípustna stížnost dle § 81 odst. 1 zákona o zastupitelstvech okresních, nýbrž že, jak výslovně v dotřeném nálezu uvedeno jest, správní komise byla odvolána, což jest akt správních úřadů vyplývající jako důsledek z ustanovení odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, který ukládá zemské správě politické, aby v dohodě se zemským správním výborem učinila potřebná opatření pro onu dobu, než zvoleno bude zastupitelstvo okresní. Opatření takové přezkoumání vyšší instance podrobeno není a jest nepochybně také právem zemské politické správy v dohodě s nejvyšším úřadem správy autonomní, aby měnily opatření, jež učinily za účelem prozatímní správy okresu.
Jakým způsobem prozatímní správa okresu. jest vykonávati, zejména, zda má býti obstarávána jedinou osobou (vládním komisařem) nebo sborem (správní komisi), jest ponecháno volné úvaze zemské správy politické v dohodě se zemským správním výborem. Z právní povahy těchto opatření jako provisorních plyne, že zemské správě politické v dohodě se zemským správním výborem přísluší nesporně právo, aby orgány pověřené správou okresu kdykoliv odvolaly a nahradily novými, aniž dosavadním funkcionářům těchto sborů přísluší jakýkoliv právní nárok, aby ve své funkci byli ponecháni.
Konečně dlužno podotknouti, že obstaráváním záležitostí správy zastupitelského okresu lounského pověřen byl vládní komisař pouze na krátkou dobu a že již vynesením zemské správy politické v dohodě se zemským správním výborem ze dne 6. prosince 1923 zřízena byla pro správu zastupitelského okresu lounského nová okresní správní komise dle zásady poměrného zastoupení. Poněvadž postup úřadů v této věci odpovídal platným předpisům, nebylo důvodu, aby učiněna byla opatření, jež v interpelaci se žádají.
Pokud páni interpelanti se táží, je-li vláda ochotna, urychliti přípravy a provedení řádných voleb do okresů a župních zastupitelstev, podotýká se, že vláda tuto otázku má stále na zřeteli, a že jakmile župní zřízení bude podle čl. 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. uvedeno v Čechách v činnost, bude ihned učiněno opatření, aby bez odkladu provedeny byly volby župních zastupitelstev a okresních výborů.
V Praze dne 31. března 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
V./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Luschky a druhů
o zákazu užívati německého jazyka při spravování matrik v politickém okrese Ústí n. L. (tisk 4385/III).
Poněvadž otázka, jak po stránce jazykového úřadování dlužno pohlížeti na úřady církví a náboženských společností vedoucí matriky, bude upravena v prováděcím nařízení k jazykovému zákonu, bylo učiněno opatření, aby na zachovávání výnosu okresní správy politické v Ústí n. L. v interpelaci uvedeného, jenž úpravě té předbíhá, nebylo trváno
V Praze dne 7. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VI./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců F. BIatné, Hillebranda a druhů
o dopravě vězňů (tisk 4381/I).
Na základě konaného šetření sděluji toto: Předvádění vězňů k výslechu na policejní úřad v Karlových Varech bylo spojeno vždy s obtížemi, ježto věznice vzdálena je asi půl hodiny od budovy policejního komisařství a přímá spojovací cesta vede středem města. Tento stav trval i v době, když policie byla ve správě města; radikální nápravy bude lze dosíci teprve získáním vhodnější budovy pro policejní komisařství.
Zatím bylo učiněno opatření, aby doprava vězňů prováděna byla v mezích možnosti nenápadným způsobem.
V Praze dne 12. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VII./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslanců Blatné, Deutschové, Kirpalové a druhů
o pokusu ministerstva připraviti dělnice o zaměstnám (tisk 4317/IV).
Přání ministerstva obchodu, by zadané státní dodávky konfekce soukenných oděvních součástek byly zpracovány silami způsobilými, shoduje se s požadavkem jak živnostnictva, tak i kvalifikovaného dělnictva krejčovského, jež při dnešní nezaměstnanosti, způsobené podstatným úbytkem práce zakázkové i dodávkové, poukazuje, že se mu dostává malých přídělů státních dodávek, zatím co v některých krajích se konfekční dodávky zpracují osobami bez průkazu způsobilosti, po většině ženami, které mají povolání nejrozmanitější a v dodávkové práci krejčovské se snaží získati si pouze vedlejší zaměstnání. V zadávacím dopise obsažená podmínka ťDodávky zadané družstvům a živnostenským společenstvům musí býti zpracovány výlučně buď členy těchto korporací, buď způsobilými osobami zaměstnanými v dílnách družstevních, neb v dílnách členů družstva, resp. živnostenského společenstva, pro které jest dodávka určenaŤ, není zahrocena proti účasti žen při dodávkové práci, nýbrž směřuje oproti osobám pro krejčovské práce nekvalifikovaným, by jakost odváděné práce netrpěla.
V Praze dne 8 března 1924.
Ministr obchodu:
Inž. Lad. Novák, v. r.
VIII./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců dra Hanreicha, Röttela a druhů
o nezákonitém postupu finančního rady Františka Kazdy ve Šternberce (tisk 4385/XI).
Vyšetřováním na místě a vyslechnutím Jana Bergera a Josefa Scholze, kteří byli dne 30. července 1923 přibráni finančním radou Kazdou k jednání jako důvěrníci, dále bývalého starosty Rudolfa Kutschkera a nynějšího starosty Ed. Kaulicha, jakož í berního ředitele Alfreda Schaukala, který byl při jednání zapisovatelem, bylo zjištěno, že postup finančního rady Kazdy při vyšetřování škody byl zcela správný a odpovídal zákonným ustanovením.
Den a hodina vyšetřování škody byly určeny předem, finanční rada Kazda dostavil se na místo ještě o něco dříve než bylo stanoveno. Sel do Dětřichova pěšky, po cestě přesvědčil se o škodě v místech. jež byla označena jako nejvíce postižená.
Vyslechl pak nejprve dva důvěrníky (Jana Bergera a Josefa Scholze), jejichž výpovědi objasnily věc tak, že nebylo třeba vyšetření škody na místě. Protokol o škodě byl bez protestu podepsán.
Paragraf 6 nařízení ze dne 25. prosince 1917, č. 516 ř. z. jednající o řízení, které má býti zavedeno na oznámení o škodě, stanoví ve 4. odstavci: ťVyšetřování buďte konána výslechem osob přezvědných nebo, je-li třeba, ohledáním na místě.Ť Nebylo tudíž tohoto ohledání třeba, obzvláště když podle výpovědi svrchu uvedených nebylo při jednání ani za ně žádáno (vyslýchaní se nepamatují, že by byl někdo za to žádal) a když finanční rada Kazda osobně škodu při cestě do Dětřichova shlédl.
Rovněž není potřebí vyšetření na místě samém, jde-li už o zjištění škody podle § 9 cit. nař.:
ťŠetření na místě samém buďte konána jen tehdy, objeví-li se dle okolností případu nutnými.Ť
Stran slov: ťSedláci ať hezky prosí...Ť bylo zjištěno. že podobná slova skutečně byla někým pronesena, avšak není přesně zjištěno, kým. Jisto však jest podle souhlasných výpovědí vyslýchaných, že slova ta byla zřejmě pronešena žertem a nevzbudila mezi přítomnými nijakého rozhořčení, nýbrž naopak smích.
Na dotaz, vznesený na finančního radu Kazdu po vyhotovení protokolu a po skončeném jednání někým ze shromážděných, bude-li odpis na dani pozemkové povolen, vyjádřil se finanční rada Kazda, že není na odpis mnoho naděje. Potom pak byla někým v žertu pronesena shora zmíněná slova.
Další výrok, z něhož je finanční rada Kazda obviňován, byl podle šetření pronesen zcela jinak než interpelace uvádí. Při odchodu jeho prohodil kdosi, že v Dětřichově je drsné horské podnebí, k čemuž finanční rada Kazda podotkl žertem, že horský vzduch je velmi zdravý, což je vidět na všech přítomných.
Roztrpčení tu vůbec nebylo, naopak rolníci seděli po skončeném jednání s finančním radou Kazdou asi půl hodiny v hostinci ve zcela dobré shodě.
Z toho je též vidno, že jednání nebylo provedeno ve spěchu. Výlet, o němž interpelace mluví, byl pouze příležitostného rázu.
Pro správné posouzení věci jest ještě podotknouti, že data živelních škod, jakož i datum úředního zápisu škody, v interpelaci uvedené, nesrovnávají se se skutečností.
Ze všeho vysvítá zcela jasně, že postup finančního rady Kazdy byl v každém směru bezvadný a odpovídal platným předpisům a nařízením.
Finanční rada Kazda je vždy v jednání se stranami taktní a vlídný, při tom však upřímný, mluví vždy jasně a bez obalu nebo příkrasy. Tato upřímnost byla mu tentokráte vyložena ve zlé. Žije v nejlepší shodě se vším obyvatelstvem místním i representantem Svazu německých zemědělců na Moravě, - s olomouckým tajemníkem, jemuž vychází vždy vstříc s největší ochotou.
Ke konci dovoluji si ještě podotknouti, že o žádostech za odpis daně pozemkové nebylo dosud rozhodnuto.
V Praze dne 6. března 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
IX./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Spiny a druhů (tisk 4274/III) a interpelaci poslance Schäfera a druhů (tisk 4274/IV)
o německé soukromě obecné škole v Benecku.
Rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. srpna 1923, čís. 27.126, na něž si interpelace stěžují, je předmětem řízení před nejvyšším správním soudem. Do průběhu jeho nemohu zasahovati.
V Praze dne 6. ledna 1924
Ministr školství a národní osvěty:
Rud. Bechyně, v. r.
X./4550 (původní znění).
Odpověď.
vlády
na interpelaci poslanců W. Zierhuta, Budiga a druhů
o tvoření zbytkových statků při provádění pozemkově reformy (tisk 4317/XIX).
Státní pozemkový úřad, prováděje zákony o pozemkové reformě, přihlíží v největším rozsahu k drobným uchazečům o půdu. Řídí se při tom nejen potřebou drobných uchazečů, nýbrž i hospodářskými účely pozemkové reformy. Pokud z důvodů hospodářských státní pozemkový - úřad považuje značnější rozdrobení té které hospodářské jednotky škodlivým, nevyhovuje v plné míře přáním drobných uchazečů o půdu. Zákony o pozemkové reformě nesledují jedině cílů sociálních a nedávají proto nikde uchazečům o půdu zákonného nároku na příděl. Pánům interpelujícím běží o budoucí provádění pozemkové reformy v obvodech jazykově smíšených. Obavy pánů interpelujících, že v obvodech jazykově smíšených státní pozemkový úřad nebude zachovávati zákonů o pozemkové reformě, nejsou odůvodněny. Tvořeno-li v obvodech s obyvatelstvem značnou měrou v obchodu a průmyslu zaměstnaným více nebo větších zbytkových statků než v obvodech s obyvatelstvem převážně nebo výlučně zemědělským, neodporuje tento způsob rozdělení latifundií zákonům o pozemkové reformě, nýbrž vyhovuje tím účelům spotřeby Státní pozemkový úřad, přiděluje zbytkové statky, přihlíží k zaměstnancům velkého majetku pozemkového. Těmto nepřísluší ze zákona nebo nařízení zákon provádějícího přednostní nárok na zbytkové statky, jak mylně domnívají se páni interpelující Vláda neshledává příčiny k nějakému opatření u státního pozemkového úřadu.
V Praze dne 5 března 1924
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
XI./4550 (původní znění)..
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Dietla, R. Fischera a druhů
o tom, jak Bankovní úřad zaznamenává kursy (tisk 4394/VI).
Jest mylným tvrzení interpelace, jakoby Bankovní úřad ministerstva financí sám libovolně stanovil kursy zahraničních valut. Kursy tyto určuje bursovní shromáždění, v němž jest Bankovní úřad pouze jedním z účastníků. Zmíněný úřad má k disposici odvedenou exportní valutu, ze které kryje částečně poptávku importérů; kursy devis vytvářejí se pak přirozeně pod vlivem volné soutěže oněch prodávajících, kteří kryjí ostatní část poptávky.
Kdyby valuty pro obchodní nákupy byly opatřovány v obchodu arbitrážním, bylo by pravděpodobně docíleno snížení rozpětí mezi kursy devis znamenanými na pražské burse a kursy dle záznamů burs cizozemských. Důsledek tohoto opatření jevil by se však ve ztížení exportu, jemuž se tímto způsobem dostává vítané vývozní prémie a jenž musí býti, poněvadž stát náš jest převážně státem vývozním, pokud možno podporován. Po stránce technické způsobila tato disparita zvýšenou chuť k odvodu devis proti dřívějším sklonům thesauračním, čímž byla též podporována snaha o udržení stabilisace naší měny.
Jest ostatně známo, že v tak zvaném volném trhu, kde neuplatňuje se spolupůsobení Bankovního úřadu, bývá záznam devis občasně o nuanci vyšší než záznam na pražské burse stanovený (na př. kabel New-York znamenal dne 25. února t. r. na burse střed 35.25, kdežto ve volném trhu 35.371/2 až 35.40).
Jak tabulka pánů interpelantů sama dokazuje, působil Bankovní úřad soustavně ku zmenšení zmíněného rozpětí, které při zvýšené potřebě devis ovšem se zvyšuje a při silné jich nabídce naopak mizí.
Dosavadní devisová politika Bankovního úřadu ministerstva financí, směřující zejména také k stabilisaci československé měny, došla souhlasu četnými projevy z kruhů obchodních a průmyslových, které uznávají, že při volném obchodu výkyvy devisových kursů byly mnohem větší a tím i kalkulace obchodní velmi ztížena, a jest zároveň s uspokojením přijímána celou československou veřejností.
V Praze dne 6. března 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka v. r.
XII./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
o rozpuštění spolku, že užíval skobového kříže (tisk 4385/I).
O stížnosti spolku ťOrtsgruppe Deutscher Jugendbund Iglau des Nationalsozialistischen JugendverbandesŤ se sídlem v Jihlavě do rozpouštěcího nálezu zemské správy pol. v Brně rozhodlo ministerstvo vnitra již výnosem ze 14. listopadu 1923, č. 75.789, takže v době, kdy byl dotaz podán bylo o rozpouštění spolku již pravoplatně rozhodnuto. Rozpuštěný spolek podal stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.
Při tom podotýkám, že pro rozhodnutí ministerstva vnitra byla důvodem hlavně ta okolnost, že zmíněný spolek bez úředního povolení podle ministerského nařízení ze dne 26. února 1917, čís. 79 ř. z. používal spolkového odznaku spolkového přípustno, o tom lze rozhodnouti pouze v řízení podle uvedeného ministerského nařízení od případu k případu pořadem instančním.
V Praze dne 24. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
XIII./4550 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče a ministra financí
na interpelaci poslanců Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů
o omezení podpor v nezaměstnanosti (tisk 4281/XI).
Podpora v nezaměstnanosti ve výši určené § 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. může býti politickým úřadem I. stolice přiznávána zásadně toliko po dobu 6 měsíců, poněvadž dle § 3, bod 1. citovaného zákona nároku na podporu v nezaměstnanosti pozbývá, kdo byl již nepřetržitě podporován po dobu půl roku. Ministerstvo sociální péče nepřikročilo ku snížení tohoto zákonného nároku na podporu v nezaměstnanosti a vzhledem k tomu nemělo ani příležitosti a příčiny zahájiti jednání uložené ministru sociální péče § 18 cit. zákona.
Naopak ministr sociální péče na podkladě věty 2., odst. 2., § 3 cit. zákona v souhlase s ministrem financí v jednotlivých okresích povolil, aby živitelům rodin, kteří již zákonného nároku na podporu v nezaměstnanosti pozbyli, směla býti výjimečně podpora dále vyplácena a to v době od 6 do 9 měsíců ve výši 75% a v době od 10 do 12 měsíců ve výši 50% částky podpory jinak § 4 zákona určené.
V Praze dne 10. prosince 1923.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
Ministr sociální péče:
Habrman, v. r.