POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923 |
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4340.
Zpráva
I. výboru pro dopravu a veřejné práce,
II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a
III. výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona,
jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské.
I.
Na základě čl. 339 mírové smlouvy versailleské získala vláda republiky Československé rozhodnutími arbitrovými ze dne 6. července, 21. a 24. srpna 1922 příděl plavebních prostředků na řece Odře, totiž 1.2 parníků o 5669 k. s. a 84 vlečné a skladní čluny o nosnosti 35.688 tun. Byla tím postavena před otázku, jak nejlépe využít těchto plavidel, využít jich co nejhospodárněji a nejúčelněji při finančních obětech se strany státní správy co možná nejmenších.
S hledisek těchto vycházejíc, rozhodla se vláda zříditi Československou plavební akciovou společnost oderskou, za účasti soukromého kapitálu - "Vítkovického horního a hutního těžířstva" ve Vítkovicích a Báňské a hutní společnosti" v Brně - a vnésti do ní celý arbitrační příděl. Jmenované tuto průmyslové závody přibrány byly do společnosti proto, že nyní jsou a v dohledné době výlučně budou na plavbě oderské interesovány.
Podala tedy vláda Národnímu shromáždění příslušnou osnovu zákona zmocňovacího, jehož jednotlivé paragrafy souhlasí s paragrafy zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., až na § 4 osnovy, který zcela zbytečně vyjmenovává vedle ministra obchodu ještě 6 ministrů za provádění zákona zodpovědných.
Národní shromáždění již při projednávání zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., opravivši tehdejší vládní návrh, projevilo svoji vůli ve shodě s ústavní listinou, že parlamentu zodpovídá toliko ministr jeden, jenž za zákon v prvé řadě je zodpovědným, a provedlo proto tehdy změnu dotyčného vládního návrhu v tom smyslu, že zodpovědnost za zákon uložila ministru obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.
Již z důvodů jednotnosti legislativy a vzhledem k předcházejícímu usnesení obou zákonodárných sborů dlužno proto znění § 4 vládního návrhu v tom smyslu upraviti.
Potřeba, řešiti zakladatelský poměr Československé plavební společnosti oderské jest v důvodové zprávě k vládnímu návrhu dostatečně odůvodněna, pročež výbor dopravní navrhuje:
Připojené osnově zákona uděluje se ústavní schválení.
V Praze, dne 31. října 1923.
Místopředseda: |
Zpravodaj: |
J. Marek, v. r. |
Vilém Votruba, v. r. |
II.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu projednal tuto osnovu zákona se změnou § 4, jak se na ní usnesl výbor dopravní, a doporučuje, aby sněmovna zákon tento schválila.
V Praze dne 6. listopadu 1923.
Předseda: |
Zpravodaj: |
Jan Slavíček, v. r. |
Fr. Geršl, v. r. |
III.
Rozpočtový výbor projednal tuto osnovu zákona ve své schůzi dne 17. listopadu 1923 a usnesl se připojiti se k návrhu výboru dopravního a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu s opravou místo "v Třinci" v Brně.
V Praze dne 5. prosince 1923.
Předseda: |
Zpravodaj: |
Bradáč, v. r. |
Jaromír Špaček, v. r. |
Zákon
se dne ...................................,
jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákonu:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby sjednala a podepsala s podniky "Vítkovické horní a hutní těžířstvo" ve Vítkovicích a "Báňská a hutní společnost" v Brně smlouvu, jíž se zřizuje Československá plavební akciová společnost Oderská za účasti státu a jíž se vnáší státní loďstvo a plavební zařízení na řece Odře do této společnosti. Smlouva tato jest připojena k tomuto zákonu a tvoří jeho nerozlučnou část.
§ 2.
Loďstvo a plavební zařízení s inventářem přiřčené republice Československé arbitrovým rozhodnutím a vyjmenované v přílohách připojené smlouvy osvobozují se od dovozního cla nebo jakéhokoliv dovozního poplatku. Totéž platí o náhradních součástkách k těmto objektům, pokud byly předmětem rozhodnutí arbitrových a pokud budou dovezeny pro dopravu lodi do konce r. 1925.
§ 3.
Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoliv důvodů potřeba snížiti kapitál této plavební společnosti, sníží se stejnoměrně jmenovitá hodnota akcií přednostních i kmenových. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li toho vyžadovati hospodářské poměry celkové nebo zvláštní poměry společnosti, v jednání se soukromými zakladateli uvedenými v §u 1., sjednala a provedla případnou úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením. Vláda jest povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.
§ 4.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu v dohodě se súčastněnými ministry.
Smlouva
mezi československým státem zastoupeným ministrem obchodu v dohodě s ministry veřejných prací, financí, zahraničních věcí, železnic, pošt a telegrafů a sociální péče s jedné a Vítkovickým horním a hutním těžířstvem ve Vítkovicích a Báňskou a hutní společností v Brně se strany druhé
o založení a provozování československého plavebního podniku na Odře.
Založení a organisace společnosti.
Článek 1.
Československý stát získal rozhodnutími amerického arbitra Hinese ze dne 6. července, 21. a 24. srpna 1922, která zakládají se na ustanovení čl. 339 mírové smlouvy Versailleské, plavební materiál, kotviště, nemovitosti a s nimi související práva, jak vše seznamenáno jest v přílohách A a B, tvořících nerozlučnou část této smlouvy. Československý stát užije uvedeného plavebního materiálu se všemi přikázanými nemovitostmi, movitostmi, právy i povinnostmi tím způsobem, že založí společně se soukromým kapitálem československým, pokud se týče zorganisuje akciový podnik pro provozování říční plavby oderské a vnese je do podniku:
Článek 2.
Pro uskutečnění a provozování plavby oderské založí stát s podepsanými podniky bez průtahu novou akciovou společnost se sídlem v Praze s firmou "Československá plavební akciová společnost Oderská" se základním akciovým kapitálem 10,000.000 Kč (deset milionů) rozděleným na 10.000 kusů akcií prioritních po 400 Kč v nominální hodnotě Kč 4,000.000 (čtyři miliony) a 15.000 kmenových akcií po 400 Kč v úhrnné nominální hodnotě Kč 6,000.000 (šest milionů). Z této jistiny převezmou a v hotovosti zaplatí podepsané podniky 7000 kusů prioritních akcií v nominální hodnotě Kč 2,800.000 (dva miliony osm set tisíc), totiž Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích 1,712.400 Kč (jeden milion sedm set dvanáct tisíc čtyři sta) a Báňská a hutní společnost v Brně 1,087.600 Kč (jeden milion osmdesát sedm tisíc šest set). Stát převezme na účet svého přínosu 3000 prioritních akcií v nominální hodnotě 1,200.000 Kč (jeden milion dvě stě tisíc) a 15.000 kusů kmenových akcií v nominální hodnotě 6,000.000 Kč (šest milionů) a vnese do společnosti jako přínos všecky předměty a práva, jež mu na Odře rozhodnutím arbitrovým byly přiděleny dle příloh A a B za úhrnnou paušální cenu 12,000.000 Kč (dvanáct milionů); za to obdrží všechny kmenové akcie v nominální hodnotě 6,000.000 Kč (šest milionů) a prioritní akcie v nominální hodnotě 1,200.000 Kč (jeden milion dvě stě tisíc), hotově Kč 2,800.000 (dva miliony osm set tisíc) a zbytek 2,000.000 Kč (dva miliony) uvěří zakládané společnosti na dobu jejího trvání za podmínek uvedených v čl. 3. a čl. 9. této smlouvy.
Článek 3.
Pro rozdílení zisku společnosti platí tato ustanovení:
Při sestavování bilance budiž hleděno k tomu, aby každý rok provedly se přiměřené odpisy, jež ve výroční zprávě musí býti vyznačeny. Kromě těchto odpisů odečtou se z ročních příjmů náklady udržovací, provozovací a správní, daně, pasivní úroky a ztráty jakož i zakladatelské výlohy uvedené v posledním odstavci tohoto článku a co po srážce všech těchto položek zbude, tvoří čistý zisk.
Čistý zisk rozdělí se takto:
a) Dotovati se bude reservní fond 5% (pěti) čistého zisku do té doby, dokud nedostoupí výše 20% (dvaceti) akciového kapitálu.
b) Na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7% (sedm). Kdyby v některých letech výsledky bilance nepřipouštěly buď vůbec zúročení prioritních akcií nebo pouze menším procentem, budiž ze zisku roku příštího, resp. roků příštích, přikázán doplatek na tyto prioritní akcie v předchozích třech obchodních letech nezúročené nebo zúročené níže než 7%.
c) Ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10% (deset) čistého zisku. O rozvrhu tantiemy mezi jednotlivé členy právní rady rozhodne správní rada sama.
d) Z dalšího zbytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5% (pět).
e) Pak vyplatí se 2% (dvě) úroky z pohledávky státní, již uvěřil stát společnosti na účet nedoplatku svého přínosu ve výši 2,000.000 Kč.
f) Co ještě zbude, rozdělí se na všechny akcie jako superdividenda bez ohledu na to, jsou-li prioritní nebo kmenové.
Valná hromada nebude míti práva snižovati zúročení resp. dividendy, uvedené v odst. 3. pod b), d) a e) tohoto článku, pokud na jich výplatu vybude.
Ke krytí nákladů vzniklých se zařízením společnosti povolují si smluvní strany tyto náhrady z provozních příjmů společnosti, totiž pro Vítkovické horní a hutní těžířstvo po prvních 12 let po podpisu této smlouvy ročních 60.000 Kč (šedesát tisíc), pro československou státní správu po prvních 5 let po podpisu smlouvy ročních 50.000 Kč (padesát tisíc). Placení roční náhrady 60.000 Kč Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu bude zastaveno od doby, kdy těžířstvo by se dobrovolně vzdalo své akciové účasti v Československé plavební akciové společnosti Oderské. Účtování jiné zakladatelské odměny není přípustno.
Článek 4.
Aby československému státu trvale zabezpečeny byly hospodářské výhody, zásadně mírovými smlouvami jemu zaručené pro říční dopravu na řekách mezinárodních, zavazují se smluvní strany, že trvale podrží ve svém majetku veškeré akcie podniku a soukromí účastníci vyhrožují kontrolu toho státu. Stát i soukromí zakladatelé zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu v této společnosti. Kdyby soukromí účastníci zamýšleli část nebo celý svůj akciový kapitál prodati, jsou, povinni nabídnouti jej dříve státu za podmínek, které nabízí vážný solventní interesem. Kdyby stát této opce nepoužil během 14 dnů ode dne učiněné nabídky, jsou soukromí účastníci oprávněni prodati své akcie komukoliv. Změna poměru účasti jednotlivých zakladatelů jest vnitřní věcí jejich koncernu a podnik, který by chtěl své akcie prodati nebo vůbec postoupiti jinému ze zakladatelských podniku., není povinen je dříve nabídnouti státu. Bez svolení státu nesmějí akcie vůbec do ciziny se prodávati. Za event. další prodej akcií do ciziny prodaných dotyčným podnikem samým do tuzemska, nemůže tento podnik býti činěn zodpovědným.
Stát si vyhrožuje právo postoupiti své prioritní akcie se všemi právy a povinnostmi z této smlouvy proň vyplývajícími Československé plavební akciové společnosti Labské.
Článek 5.
Přínosy uvedené v čl. 2. této smlouvy vnese stát do společnosti s účinkem od 1. ledna 1924, od kteréhožto dne společnost bude na svůj vlastní účet se získaným parkem i ostatním příslušenstvím provozovati plavbu. K témuž dni súčtují se všechny částky, jež z jakéhokoliv titulu podle této smlouvy budou splatny, jakož i všechny užitky, náklady a břemena. Všechen lodní materiál a jiné předměty inventární budou odevzdány společnosti v takovém stavu, v jakém byly od Německa převzaty, po odstranění škod při převzetí zjištěných a před předáním akciové společnosti během provozu vzniklých.
Nebude-li společnost ustavena do 1. ledna 1924, nebo neobdrží-li do této doby plavební koncese, může býti po dohodě podepsaných smluvních stran povinnost zahájiti činnost a převzíti loďstvo posunuta z 1. ledna 1924 nejdéle na 1. leden 1925.
O mužstvu na těchto lodích se nacházejícím v této době učiní společnost zavčas potřebná opatření.
Společnost převezme závazky, které budou vládou Československé republiky sjednány s vládou německou ve příčině lodního mužstva.
Článek 6.
Jednací řečí společnosti bude jazyk státní (československý). V této řeči bude společnost v tuzemsku registrována, služebny její v ní označeny a knihy vedeny. Označení a pojmenování lodí podléhá schválení státní správy.
Společnost se zavazuje, že bude zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost a bude dbáti toho, aby byli znalí jazyka státního.
Společnost jest povinna dopravovati zboží všech československých dopravců za stejných běžných podmínek.
Při objednávkách a nákupech materiálu, jakož i při zadávání větších oprav a novostaveb, bude společnost dávati přednost československé výrobě, arciť za konkurenčních podmínek, avšak s marží 20%.
Československý stát nebude činiti překážek vývozu součástek lodi a plavebního zařízení určeného pro československé loďstvo oderské a usnadní dle možnosti potřebné formality v řízení záznamném (zušlechťovacím) v zájmu společnosti.
Přístavy.
Článek 7.
Při provádění článků 363 a 364 mírové smlouvy Versailleské bude dbáno potřeb Československé plavební společnosti Oderské, o čemž svého času bude sjednána zvláštní smlouva.
Správa společnosti a revisoři.
Článek 8.
Představenstvem společnosti bude devítičlenná správní rada, do níž stát vyšle na základě svého vlastnictví akcií kmenových tři a na základě svého vlastnictví akcií prioritních dva zástupce, kdežto čtyři místa budou vyhrazena kandidátům navrženým skupinou soukromých podnikatelů, to jest Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu spolu s Báňskou a hutní společností. Stát se zavazuje, že bude tyto kandidáty soukromých účastníků voliti také na základě své účasti.
Členové správní rady, pokud jsou voleni, volí se na tři léta. Předsedou společnosti bude vždy jeden ze členů správní rady zastupujících Vítkovické horní a hutní těžířstvo, místopředsedou pak jeden ze členů jmenovaných státem. Obě skupiny členů správní rady, tedy jak skupina zastupující podniky soukromé, tak i skupina jmenovaná státem, budou kandidatury na tyto dvě funkce vzájemně si respektovati. Správní rada a výkonný výbor společnosti může konati své porady ve Vítkovicích.
K bezprostřední správě obchodů a k bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí zvolí si správní rada ze svého středu čtyři členy výkonného výboru. Tento výkonný výbor skládá se z předsedy správní rady a dalších tří členů, a to jednoho za Vítkovické horní a hutní těžířstvo a Báňskou a hutní společnost a dvou za stát, z nichž zastupuje jeden prioritní a druhý kmenové akcie státní.
Předseda správní rady má hlas dirimující.
Společnost bude míti čtyři revisory, z nichž vždy dva bude voliti skupina soukromých podnikatelů a dva jmenovati státní správa.
Vedoucí ředitelé společnosti musí býti československými státními občany, budou voleni výkonným výborem a potvrzováni správní radou.
Vládě se vyhrazuje potvrzovati volbu oněch členů správní rady, kteří by nebyli československými státními příslušníky.
Kdyby podle čl. 4. této smlouvy změnil se v budoucnosti poměr držení akciového kapitálu společnosti, změní se ve stejném poměru také zastoupení ve správě společnosti.
Článek 9.
Nedoplatek ceny přínosu, který vnáší stát do společnosti v celkové výši 2,000.000 Kč, zúročí se 2% jen tehdy, když provozovací výsledky společnosti dovolí vypláceti 7% dividendu z akcií prioritních a 5% dividendu z akcií kmenových.
Tato státní pohledávka nebude vypovězena před koncem trvání společnosti. Kdyby z jakéhokoliv důvodu stát vyplatil nebo kompensoval jako náhradu za postoupené loďstvo částku menší nežli jest cena přínosu výše stanovená, odečte se rozdíl k dobru společnosti od příslušné kvoty na účet státní pohledávky vůči společnosti.
Článek 10.
Soukromí zakladatelé prohlašují, že nesjednají žádné smlouvy, jež by jejich zájem na zakládané Československé společnosti Oderské jakkoliv omezovala. Platné smlouvy tohoto druhu zavazují se soukromí zakladatelé co nejdříve rozvázati, nebo v jich právním rozsahu omeziti ve prospěch Československé společnosti Oderské, které takovéto smlouvy budou sdělovány.
Soukromí účastníci prohlašují, že nejsou súčastněni v žádném plavebním podniku Oderském, vyjímajíc Ostreederei společnost s r. o. ve Štětíně a zavazují se, že také napříště, pokud budou vlastníky akcií československé plavební akciové společnosti Oderské a pokud budou trvati práva s tím spojená, nesúčastní se takového podniku bez svolení státní správy československé.
Naproti tomu nebude Československá plavební akciová společnost Oderská, pokud se týče dopravních podmínek a sazeb, zacházeti se soukromými účastníky jinak nežli s jinými svými zákazníky. Za konkurenčních podmínek a sazeb budou soukromí účastníci dávati přednost službám Československé plavební akciové společnosti Oderské.
Článek 11.
Společnost se zavazuje, že vejde s československými státními železnicemi v trvalé dopravně-politické společenství, aby se zajistila co největší výkonnost a spolupráce československých dopravních podniků. Zvláště jest účelem tohoto společenství:
a) umožniti přímé dopravní dokumenty v československé dopravě mezinárodní, zvýšiti její právní a hmotnou bezpečnost a docíliti všech jiných výhod technicko-dopravní spoluprací uskutečnitelných,
b) umožniti přímé dopravní sazby mezi oblastmi obou sdružených podniků,
c) pečovati o dopravně-politickou výkonnost sdružených podniků a jich soukromohospodářskou výnosnost společnou politikou sazební a akvisiční.
Sdružovací povinnost předcházejícím ustanovením tohoto článku uložená vztahuje se toliko na obor dopravy mezinárodní a vyhrazuje si státní správa konečné rozhodnutí o tom, zdali jí bylo vyhověno.
Do společenství zde uloženého vstoupí i Československá plavební společnost námořní, až bude založena a státní správou za oprávněnou prohlášena.
K uskutečnění tohoto dopravně-politického společenství sloužiti budou společné porady dle potřeby svolávané, ke kterým súčastněné dopravní podniky vyšlou své odborníky tarifní, dopravní a technické. Pro svolávání a jednání těchto porad vypracuje se do jednoho měsíce po ustavení společnosti jednací řád.
Pokud k dosažení těchto účelů bude potřeba spolupůsobení železnic říšskoněmeckých, zajistí je československá správa železniční po dohodě s Oderskou společnosti vyjednáváním.
Stát vykonává právo tarifní svrchovanosti, nepřehlížeje při tom obchodních zájmů a konkurenční schopnosti společnosti. Společnost je povinna uveřejniti přepravní podmínky a čas od času periodickou zprávu o situaci na trhu dopravním ve "Věstníku pro železnice a plavbu" a podati státní správě potřebná vysvětlení.
O zamýšleném sdružování s jinými plavebními společnostmi k účelům kartelním, provozním neb jiným, pokud by mohlo omeziti rozhodovací svobodu společnosti, podá společnost předem zprávu státu, který si vyhrazuje schválení těchto úmluv.
Článek 12.
Stát bude vykonávati dohled nad společností vládním komisařem.
Článek 13.
Vítkovické horní a hutní těžířstvo jako spoluvlastník společnosti Ostreederei spol. s r. o., zavazuje se působiti k tomu, aby Ostreederei společnost s r. o. sjednala s Československou plavební společností Oderskou úmluvu o jednotném provozu dopravním a Vítkovické horní a hutní těžířstvo schválí takovéto ujednání. Poslední věta čl. 10. platí analogicky i v tomto případě.
Státní správa zaplatí po podpisu této zakladatelské smlouvy Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu ve Vítkovicích 100.000 Kč (sto tisíc) a po zápisu Československé plavební akciové společnosti Oderské do obchodního rejstříku dalších 150.000 Kč (sto padesát tisíc), hledíc k závazku těžířstva, vyslovenému v prvním odstavci tohoto článku, ale Vítkovické horní a hutní těžířstvo se zavazuje, že vyplatí částky tyto bezúročně a beze srážky státní správě zpět v tom případě, že by do 15 let po zápisu společnosti do obchodního rejstříku své akcie Československé plavební akciové společnosti Oderské dobrovolně prodalo.
Československá plavební akciová společnost Oderská sjedná s Československou plavební akciovou společností Labskou úmluvu za účelem úpravy vzájemného poměru obou společností a podpory zájmů československého národního hospodářství.
Článek 14.
Společnost nedá bez schválení státní správy ničeho ze svého parku a plavebního zařízení v trvalý nájem jinému plavebnímu podniku, má však právo při naskytnuvší se konjunktuře, nebo dočasné nezaměstnanosti jednotlivých svých lodí neb parníků pronajmouti je na jednotlivé jízdy nebo na zcela krátkou dobu. Vůbec Oderská společnost bude lodního parku i plavebních zařízení, jež stát do ní jako přínos vnese, užívati pro udržování pravidelné lodní dopravy, kterou řádným způsobem zorganisuje a o jejíž rozvoj na podporu československé dopravy a zahraničního obchodu pečovati bude všemi prostředky.
Společnost bude udržovati svůj park vždy v takovém rozsahu a výkonnosti, která odpovídati bude potřebám československé dopravy a finanční situaci společnosti. Nastane-li potřeba vyřaditi některý objekt lodního parku pocházející z arbitráže, opatří si společnost náhradu vhodnější.
Prodej neb vůbec jakékoliv snížení počtu vlastního lodního parku smí se díti jen po dohodě se státní správou.
Kdyby stát požadoval rozšiřování parku Oderské společnosti, nad její finanční síly, bude na takové investice poskytnuta subvence přiměřená novým požadavkům.
Článek 15.
Státní správa udělí společnosti plavební koncesi na dobu 50 let a neudělí žádné jiné společnosti koncese plavební pro Odru za výhodnějších nebo stejných podmínek, ledaže by šlo o specielní podnik, na př. zvláštní poštovní spojení, na kterém by měl stát zájem a jehož uskutečnění by společnost, byvši k tomu vyzvána, nemohla neb nechtěla provésti.
Článek 16.
O dosaženém provozu zboží i osob předkládati bude společnost měsíční, půlroční i roční statistické výkazy státní správě.
Článek 17.
Společnost povolí levnější sazby pro dopravu zboží vojenského a materiálu určeného k udržování a zlepšování vodní cesty. Orgány, které cestují z úřední povinnosti v zájmu plavby a regulace řek, neb v zájmu poštovní dopravy, dopraví společnost na svých lodích bezplatně.
Článek 18.
Společnost bude ku přání ministerstva pošt s telegrafů na svých parnících dopravovati poštu listovní a balíkovou za přiměřenou náhradu.
O přiměřenosti této náhrady rozhodne v případě neshody jako rozhodčí ministr obchodu. Podrobnosti jsou vyhrazeny zvláštnímu ujednání společnosti s ministerstvem pošt a telegrafů.
Článek 19.
Bude-li v budoucnosti zřízena nějaká státní nebo státem podporovaná loděnice, bude společnosti vyhrazeno používati jí za těchže výhod jako jiným československým plavebním podnikům.
Článek 20.
Rozhodovati o sporech, vzniklých z této smlouvy náleží věcně příslušným soudům v Praze.
Článek 21.
Smlouva tato platí na dobu trvání společnosti, nejdéle však 50 roků.
Článek 22.
Podepsané strany ručí si navzájem za to, že do této smlouvy vstoupí československá plavební akciová společnost Oderská, jí zřizovaná.