Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4286.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem podepsaná v Praze dne 2. října 1923.

Návrh schvalovacího usnesení:

Obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem podepsaná v Praze dne 2. října 1923 se dodatečně podle §u 3 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., schvaluje.

Důvodová zpráva.

Předkládaná obchodní dohoda vybudována jest na zásadě nejvyšších výhod.

V bodu 1. přiznávají si smluvní strany vzájemně nakládání dle této klausule s příslušníky, výrobky a zbožím.

Bod 2. upravuje nakládání se společnostmi a sdruženími.

Bod 3. obsahuje ustanovení o aplikaci dovozních úlev.

V bodě 4. vyslovena jest zásada nejvyšších výhod pro připouštění konsulárních úředníků.

Bod 5. obsahuje výjimky z aplikace doložky o nejvyšších výhodách. Mimo zvláštní výhody poskytnuté k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech vylučuje ustanovení tohoto bodu také zvláštní výhody, jež by si Československá republika sjednala v základě čl. 222 mírové smlouvy St.-Germainské s. Rakouskem nebo čl. 205 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem a na druhé straně výhody, jež Norsko poskytlo nebo poskytne Dánsku a švédsku nebo jedné z těchto zemí.

Posléze uvedená výjimka ze zásady nejvyšších výhod není žádné novum v smluvní politice Norska. Tuto tzv. skandinávskou klausuli ohledně švédska nacházíme v obchodních smlouvách norských dávno před válkou, v době pak novější přiznalo Norsku tuto doložku španělsko ve formě ještě rozšířenější tím, že zahrnulo do klausule i Finsko a Island. Dovětkem možnosti okamžité reklamace pro případ, byly-li by výhody, jichž by eventuelně požívalo Švédsko nebo Dánsko, poskytnuty některému státu třetímu, jest Československo úplně zajištěno, neboť klausule by měla praktické důsledky jen tehdy, kdyby i velmoci přivolily event. zvláštnímu režimu obchodně-politickému Skandinávských zemí.

Bod 6. dohody stanoví dobu trvání dohody. Norsko jest dobrým odbytištěm řady výrobků zemědělských, jako na př. cukru, sladu, chmele, ale též průmysl jest na norském odbytišti pozoruhodnými vývozními číslicemi interesován. Jest to na př. průmysl pivovarský, textilní, prádla, obuvi, skla a porcelánu aj. Dohoda tato byla uvedena v prozatímní platnost se souhlasem presidenta republiky na základě usnesení vlády ze dne 25. října. 1923 dle §u 1 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n. vyhlášením pod čís. 208 Sb. z. a n. dne 31. říj na 1923.

Uvedení v prozatímní platnost odůvodněno jest naléhavostí věci. Po uvedení v platnost československo-francouzské smlouvy obchodní, případně aktivování výhod smlouvou touto poskytnutých, mohlo by se za bezesmluvního stavu s Norskem přihoditi to, že norské zboží bylo by vyclíváno diferenčně; tento fakt poskytl by Norsku možnost aplikovati na československé zboží do Norska dovezené trestní celní tarif.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla předložena nejprve poslanecké sněmovně a sice výborům zahraničnímu a pro záležitosti obchodu a průmyslu, po schválení poslaneckou sněmovnou pak v senátu výborům zahraničnímu a národohospodářskému.

V Praze dne 25. října 1923.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.