Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o přehmatu teplicko-šanovské okresní politické správy.

Teplicko-šanovská okresní politická správa oběžníkem ze dne 15. září 1923, č. 11856 uložila obecním úřadům, aby občanům povinným k odvodu vydaly vyzvání, aby se přihlásili k zápisu do odvodního seznamu, v jazyku státním a německém. Poněvadž ani branný zákon ani branné předpisy neobsahují ustanovení o jazyku těchto vyhlášek a podle §u 3, odst. 3 jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. jazyk veřejných vyhlášek a vnějších označení samosprávných úřadů stanoví státní moc výkonná, dosud však ho nestanovila, jest tento oběžník teplicko-šanovské okresní politické správy přehmatem tohoto úřadu.

Podepsaní se táží pánů ministrů:

1. zda nadřízené úřady vydaly politickým úřadům I. stolice rozkaz k takovému nařízení a

2. jsou-li páni ministři ochotni naříditi, aby toto protizákonné nařízení politického úřadu I. stolice bylo odvoláno?

V Praze dno 30. října 1923.

Dr. Lodgman, Schubert, dr. E. Feyerfeil, Böhr, J. Mayer, Matzner, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Keibl, Schälzky, dr. Lehnert, dr. Radda, Kraus, dr. Brunar, Knirsch, Wenzel, Simm, dr. Petersilka, dr. W. Feierfeil, inž. Jung, Patzel.

XV./4274 (překlad).

Interpelace

poslance dra Lodgmana a druhů

ministrovi sociální péče

o porušení prováděcího nařízeni k zákonu ze dne 11. července 1922, č. 225 Sb. z. a n. a ze dne 26. dubna 1923, č. 87 Sb. z. a n.

13 zákona ze dne 11. července 1923, č. 225 Sb. z. a n. nebo ze dne 26. dubna 1923, č. 87 Sb. z. a n. pojednává o zajištění bytů státních zaměstnanců, kteří jsou služebně přeloženi do jiné obce, pro jiné státní zaměstnance, které úřad označí. Řízení spojené se zajištěním bytů státních a železničních zaměstnanců jest podle posledního odstavce tohoto paragrafu upraviti nařízením. Toto nařízení však dosud nevyšlo. Toto opomenutí se odůvodňuje tím, že zákon sám obsahuje všechny podstatné zásady tohoto řízení a že byl doplněn vnitřními pokyny, vydanými mezitím prováděcím úřadům, což již také uznal nejvyšší právní soud ve svých nálezech. Vyhlášení prováděcího nařízení mělo by tedy podle mínění ministerstva sociální péče pro strany jen nepatrný význam.

Není otázky, může-li býti prováděcí nařízení, jehož žádá zákon, nahrazeno vnitřními pokyny prováděcím úřadům. Nestačí také, že zásady tohoto řízení, stanovené v zákoně samém, se nahradí jen vnitřními pokyny, jež státní občany nemohou zavazovati. Konečně jest nesprávné, že zákon sám obsahuje všechny podstatné zásady řízení. Tak nehledě k ostatním jiným věcem, není pravidla, jak jest donucovacím způsobem přiváděti k platnosti příslušné nálezy nebo opatření úřadů. Nepostačí poukázati v této věci na všeobecné zásady politické exekuce, poněvadž právě zákon ponechal úpravu řízení výslovně nařízení. Pokud tedy nebude vydáno prováděcí nařízení, jest exekuční řízení stran norem §u 13 uvedeného zákona ve skutečnosti neupraveno. Všechny takové úřední výkony okresních politických správ jsou tedy svévolné a odporují §u 109 ústavní listiny.

Tážeme se pana ministra, zamýšlí-li vydati prováděcí nařízení a je-li ochoten do této doby zastaviti zabírání bytů?

V Praze dne 30. říjná 1923.

Dr. Lodgman, Scharnagl, Mark, Knirsch, dr. Medinger, dr. Radila, dr. Petersilka, dr. Schollich, Matzner, Patzel, Böhr, dr. Spina, Windirsch, dr. Brunar, J. Mayer, Schälzky, Dr. Lehnert, Kraus, Bobek, Schubert, inž. Kallina, Dr. E. Feyerfeil, dr. Keibl.

XVI./4274 (překlad).

Interpelace poslance dra Lodgmana a druhů

ministrům sociální péče a veřejného zdravotnictví

o použití státních peněz, povolených na péči o mládež.

Podle článku IX., odst. 2. státní smlouvy, sjednané dne 10. září 1919 v St. Germain, jest vláda Československé republiky povinna, vynakládajíc státní peníze, míti náležitý zřetel na různé národní kmeny státu. Nuže, každoročně se zařaďují do státního rozpočtu jakési částky na ochranu dětí a péči o mládež, kteréž vydávati přísluší ministerstvu sociální péče. Také jiná ministerstva jsou na tom účastna, a po této stránce uvádíme tyto položky ze státních rozpočtů:

Poněvadž jest najisto v zájmu vlády, aby před veřejností řádně prokázala, jak se užilo těchto peněz, pokud se na ně vztahuje zmíněná státní smlouva st.-germainská, tážeme se:

Jsou páni ministři ochotni předložiti poslanecké sněmovně seznam, jak se těchto peněz užilo, v němž by bylo zřejmo, jak se jich užilo podle různých národností?

V Praze dne 30. října 1923.

Dr. Lodgman, dr. Brunar, Kraus, dr. Keibl, dr. Radila, dr. Schollich, Bobek, Patzel, Wenzel, Schubert, dr. W. Feierfeil, Windirsch, Simm, Schälzky, Böhr, inž. Kallina, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Medinger, Pittinger, J. Mayer, Knirsch.

XVII./4274 (překlad).

Interpelace

poslanců Jokla, Heegera, dra Haase a druhů

ministrovi vnitra,

že v některých obcích na Hlučínsku byly nastaveny volby do obecního zastupitelstva.

V sedmi obcích hlučínského okresu, a to v ob cích Velkých Hošticích, Chlebičově, Boleticích, Kravařích, Petřkovicích, Ludgeřovicích a Štěpánkovicích vládní komisaři, přítomní volebnímu ikonu, skorem vždy až po odevzdání hlasů volby zastavili. Jako důvod uváděli všude vládní komisaři, že se ve volební místnosti agitovalo rozšiřováním letáků. Ve skutečnosti oni vládní komisaři našli jen na podlaze volební místnosti jeden nebo několik letáků. Ve třech obcích uvedených na prvním místě nařídili vládní komisaři ihned podle zákonitých ustanovení, aby se ve volbě pokračovalo druhého dne. V obcích Ludgeřovicích, Petřkovicích, Štěpánkovicích a kravařích se však ani ve volbě nepokračovalo ani nebyly rozepsány nové volby.

Zastavení těchto voleb obsahuje mnoho nápadných porušení zákona. Podle §u 41 ř. v. do obcí může býti volba přerušena jen tehdy, "nastanou-li okolnosti, jež znemožňují dokončiti volební jednání". Nikdo nemůže tvrditi, že by nalezení letáků ve volební místnosti znemožnilo dokončiti volební jednání. Podle dalších ustanovení tohoto paragrafu dlužno ihned "vyhlásiti, že se ve volbě bude pokračovati později nebo až následujícího dne". I to bylo opomenuto, dodnes nebylo v uvedených čtyřech obcích nařízeno pokračovati ve volbách. To jest druhé porušení zákon.

Že volby v těchto čtyřech obcích nebyly provedeny, v tom shledáváme oprávněně čin libovůle byrokratů slezské zemské politické správy. Tyto čtyři obce jsou veskrze průmyslové vesnice, v nichž dělnictvo jest převážnou většinou obyvatelstva. Kdežto v rolnických vesnicích byly volby provedeny bezvadně a zvolení již úřadují, odpárá se dále dělníkům právo na zvolené obecní zastupitelstvo.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Jest ochoten tyto stížnosti ihned prozkoumati a podati zprávu o výsledky?

2. Jest ochoten porušeni zákona napraviti tím, že nařídí, aby v uvedených místech byly ihned provedeny volby do obecního zastupitelstva?

V Praze dne 30. října 1923.

Jokl, Heeger, dr. Haas, Hackenberg, Hillebrand, Roscher, Uhl, Kirpal, Schuster, Grünzner, Schweichhart, Deutsch, Palme, d r. Czech, Schäfer, Beutel, R. Fischer, dr. Holitscher, Hausmann, Čermak, Häusler, Pohl.

XVIII./4274 (překlad).

Interpelace

poslanců Uhla, Jokla, Kaufmanna a druhů

ministrovi národní obrany

o jeho článku ťO demokracii a miliciŤ, který vyšel ve ťVenkověŤ a který podepsal.

Článek, vyšlý ve "Venkově", jest pokládati za projev mínění pana ministra o miliční soustavě. Poněvadž se však tento článek po stránce věcné značně odchyluje od snah, které si republika vytkla při svém založení, jest nezbytně třeba, aby pan ministr podal náležité vysvětlení. Ačkoliv pan ministr sám přiznává, že si Československá republika na počátku své samostatnosti zvolila za cíl své branné soustavy milici, lze z výroků pana ministra, které k tomu připojuje, souditi, že sám v přítomné době nepomýšlí na zavedení miliční soustavy, ba že nepokládá její zavedení ani za účelné. Odůvodňuje to tím, "že se Československá republika musí především správnou výchovou zbaviti protistátních živlů. Žádná seriosní státní správa nemůže ozbrojením protistátních živlů podkopati základ státní moci. Není naší vinou, nemůžeme-li našich Němců a Maďarů, jak si toho přejeme, obratem ruky přeměniti ve švýcarské Němce, Francouze a Italy: Zatím se zdá, že před zavedením milice u nás ještě mnoho generací bude o tom musit přemýšleti, uvažovati a pracovati".

Tyto projevy pana ministra, musily vzbuditi nejen velmi velikou pozornost, nýbrž i podiv. Pravděpodobně se ještě nikdy nepřihodilo, aby se ministr v činné službě takovým způsobem octl v rozporu se slibem dřívějších vlád, slavnostním způsobem prohlášeným, usneseními Národního shromáždění, nejvyššího zákonodárného činitele ve státě, které jako ministr v činné službě měl by míti nejen ve vážnosti, ale se vší pečlivostí je i prováděti, neboť nezůstalo jen při slavném slibu zavésti miliční soustavu, nýbrž tehdejší zákonodárce šel dále a ustanovil v §u 1. branného zákona sám, že branná soustava Československé republiky bude vybudována na podkladě miličním. V uvedeném §u 1. branného zákona se výslovně stanoví, že ustanovení tohoto zákona platí jen pro dobu přechodnou. S těmito zákonodárnými akty ocitá se pan ministr zřejmě, v rozporu.

Tážeme se tedy pana ministra, je-li ochoten podati výstižnou zprávu o svém stanovisku, příčícím se úmyslům zákonodárcovým?

V Praze dne 30. října 1923.

Uhl, Jokl, Kaufmann, Hackenberg, Hillebrand, R. Fischer, Grünzner, Roscher, dr. Holitscher, Heeger, Kirpal, Schuster, Schweichhart, dr. Haas, Beutel, Hausmann, Čermak, Polil, Schäfer, Häusler, Palme, dr. Czech, Deutsch.

XIX./4274 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů

ministrovi vnitra

o vyhlášení výsledku voleb.

Od voleb do obecních zastupitelstev uplynulo již nyní sedm týdnů, aniž ministerstvo vnitra uveřejnilo ohlášenou statistiku voleb. Naproti tomu byla v tisky mnohdy uveřejněna neúřední čísla o výsledku voleb, o nichž nelze zjistiti na jakém podkladu se zakládají a která jsou způsobilá vzbuditi klamné představy o výsledku obecních voleb. Avšak veškerá veřejnost, zvláště však politické strany mají živý a odůvodněný zájem, aby byly správně a plně poučeny o stranicko-politickém rozvrstvení státních občanů. Výsledek veleb do obcí nemůže zůstati bez vlivu na všeobecnou politiku státu. Jest projevem vůle obyvatelstva, jehož se v demokratickém státě nesmí nedbati ani tehdy, nejde-li o volby do všeobecných zastupitelských sborů.

Při mimořádně složitých stranických poměrech, jaké jsou u nás, nepostačí však nikterak pouhé uveřejnění součtu hlasů připadajících na jednotlivé strany, aby mnoho poskytnouti správný obraz o síle stran. Neboť jest nejen mnoho stran, které jsou rozšířeny po celém státním území, nýbrž do volebního boje zasáhlo také pod různými názvy velmi mnoho místních stan, které při všeobecných sněmovních volbách samostatně nekandidují a jejichž hlasy jest tedy časem přičísti některé velké straně, jíž se politicky blíží. Vedle toho ve velmi mnoha obcích nedošlo k volbě, poněvadž se občané dohodli, kdežto v mnoha jiných obcích byly sestaveny společné kandidátní listiny různých stran, takže poměr hlasů lze zjistiti jen kombinací a tedy nikterak úplně spolehlivě. Interpelanti znají zvláště velmi mnoho venkovských obcí, v nichž po dohodě mezi německou sociálně-demokratickou stranou dělnickou a jinými stranami byla podána jediná kandidátní listina, avšak pod názvem jiné strany, takže se v těchto případech hlasy německé sociální demokracie ve statistice neobjeví. Přesná informace o výsledku voleb jest tedy možná jen tehdy, jestliže se všechny uvedené okolnosti zřetelně projeví pokud možno v nejpodrobnějším sestavení statistiky a mimo to se stranám umožní, aby mohly nahlédnouti do úředního podkladu této statistiky.

Tážeme se tedy:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby byla ihned uveřejněna pokud možno nejpodrobnější volební statistika,

2. Jest ochoten naříditi, aby se zmocněncům politických stran dovolilo nahlížeti do veškerých podkladů této statistiky?

V Praze dne 30. října 1923.

Dr. Czech, Čermak, Hillebrand, Hackenberg, R. Fischer, Grünzner, Roscher, Schweichhart, Schuster, Uhl, Kirpal, dr. Holitscher, Jokl, Schäfer, Hausmann, dr. Haas, Häusler, Heeger, Palme, Deutsch, Beutel.

XX./4274 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů

ministrovi vnitra

o výnosech, vydaných politickými úřady, které obsahují předpisy, jak se provádějí obecní volby.

Politické úřady vydaly obcím výnosy, obsahující předpisy, jak se provádějí obecní volby. Mezi jiným se v nich praví:

"Ustanoveni §§ 30. a 42, buďtež přesně zachovávána a členové volebních komisí buďtež před volbou upozorněni zvláště na tato ustanoveni. Stran §u 38. budiž dán výslovně pokyn, že při kontrole kandidátních listin nesměji býti voličům brány z ruky a také ne přehazovány nebo jinak řaděny, nýbrž zpravidla stačí, prohlásí-li volič, že má všechny kandidátní listiny a to neporušeny".

Toto nařízení odporuje §u 38. řádu voleni do obcí a politické úřady nemají práva, ať přímo nebo nepřímo udělovati pokyny samosprávným volebním komisím.

Ve výnosech okresních politických správ se dále praví:

"Podle §u 51. řádu volení do obci budiž výsledek voleb vyhlášen přiloženou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým. Odstavec o počtu obdržených hlasů se ve vyhlášce nevyplňuje a neuveřejňuje se také počet těchto hlasů, nýbrž jen kdo byl zvolen".

Také toto nařízení jest protizákonné a tedy nezávazné. Podle §u 51. řádu volení do obcí po skončeném skrutiniu zjistí komise výsledek jeho protokolárně za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran, načež obecní úřad vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým. Ve vyhlášce budiž též uvedeno, do kdy, kde a jak možno námitky proti volbě podati. Aby bylo lze posouditi platnost provedené volby a podati námitky, jest nezbytně třeba věděti počet hlasů, připadajících na každou kandidátní listinu. V oznámení výsledku voleb musí tedy také býti obsažen, má-li vůbec míti nějaký účel, výsledek skrutinia, tedy počet hlasů, připadajících na jednotlivé kandidátní listiny. To vyplývá úplně jasně z §u 56. řádu volení do obcí. Podle toho úřad, kterému přísluší rozhodovati o námitkách, zjistí-li takovýto nedostatek volebního řízení, který může míti vliv na výsledek voleb, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota a tajnost volby, zruší bud celé volební řízení nebo příslušnou jeho část a nařídí po případě volbu novou s určením dne této volby Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten a dá jej veřejně v obci vyhlásiti. Tážeme se nyní, jak lze v námitkách vytýkati nesprávnost skrutinia, jestliže jeho výsledek, to jest počet hlasů, připadajících na každou kandidátní listinu, nebyl vyhlášen?

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Zda nařídil tyto protizákonné pokyny politických úřadů, a jestliže ano, z jakých důvodů?

2. Jakými zákonnými ustanoveními se pokládají politické úřady za zmocněny, aby vydávaly pokyny a rozkazy volebním komisím?

V Praze dne 30. října 1923.

Dr. Czech, Čermak, Hillebrand, Roscher, dr. Holitscher, R. Fischer, Kirpal, Taub, Dietl, Blatny, Uhl, Beutel, Schweichhart, Leibl, Heeger, Hackenberg, dr. Haas, Schuster, Deutsch, Palme, Jokl, Grünzner, Häusler.

XXI. /4274 (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Jabloniczkého a súdruhov

ministrovi vnútra

0 odmietavom stanovisku županského úradu vo Veľkom Sevljuši prejavenom voči zástupcom maďarských strán politických.

Pane minister vnútra!

Úradní zamestnanci organizácií politických strán sú povinní vo veciach členov strán u úradov intervenovať, - povinní sú vypočuť žiadosti a sťažnosti členov a sú-li tieto oprávnené, u úradov v záujme patričného opatrenia zakročovať.

Všetky politické strany v republike plnia túto svoju povinnosť a prevážna väčšina úradov uznáva oprávnenosť ,týchto intervencií a zástupcov organizácií politických strán prijíma ako zástupcov členstva strany.

Oproti tomu županský úrad vo Veľkom Sevljuši tajomníkov a iných činovníkov maďarských politických strán, ktorí sa k nemu v úradných záležitostiach členstva strán dostavia, dôsledne odmieta, ba ani do reči sa s nimi nepúšťa.

Toto počínanie župana a sboru županátskych úradníkov vážne porušuje záujmy obecenstva, ktoré hľadá svoje právo, poneváč tým nedostane sa mu bezplatnej právnej ochrany. Stanovisko toto porušuje aj zásadu ústavnej rovnosti, lebo županský úrad prejavuje toto odmietavé stanovisko iba proti zástupcom maďarských politických strán.

Tážeme sa preto pána ministra vnútra:

Či je ochotný uložiť županskému úradu vo Veľkom Sevljuši, aby úradne legitimovaných zástupcov organisaci maďarských politických strán v zastúpení členstva strán prijímal a im žiadané vysvetlenia dával,

či je ochotný zároveň prikázať županskému úradu, aby s politickými stranami rovnako zachádzal bez ohľadu na to, či sú to strany vládne a či oposičné?

V Prahe, dňa 27. júna 193.

Dr. Jabloniczky, J. Mayer, Kaiser, Palkovich, Szentiványi, Křepek, Zierhut, Bobek, Röttel, Böllmann, dr. Spina, Böhr, Füssy, dr. Lelley, Schälzky, dr. W. Eeierfeil, Scharnagl, Pittinger, Schubert, dr. Petersilka, dr. Körmendy-Ékes.

XXII./4274 (přeglad).

Interpellácia

poslanca dra Lelleyho a súdruhov

ministrovi spravedlnosti

o protizákonnom počínaní štát. zastupiteľstva v Bratislave.

Podpísaný dr. Eugen Lelley, poslanec Národ. shrom., bydliskom v Nitre, podal vo zmienej svojej vlastnosti štát. zastupiteľstvu pod čís. 3807/923 St. maďarské oznámenie proti neznámemu páchateľovi.

Súdny okres jeho bydliska je vidiek s kvalifikovanou menšinou, je tedy oprávnený obracať sa na štát. zastupiteľstvo v jazyku maďarskom.

Oproti tomu vybavilo štát. zastupiteľstvo podanie, zrejme proti zákonu jedine v jazyku českom.

Tážeme sa pána ministra:

a) či je ochotný štát. zastupiteľstvo v Bratislave o právach maďarského jazyka príslušne poučiť?

b) či ochotný prednostu štát. zastupiteľstva v Bratislave pre prekročenie zákona potrestať?

V Prahe, dňa 26. augusta 1923.

Dr. Lelley, dr. Körmendy-Ékes, Szentiványi, Füssy, Böhr, Schälzky, dr. W. Feyerfeil, dr. Petersilka, Scharnagl, J. Mayer, Kaiser, Schubert, Pittinger, Bobek, Röttel, Böllmann, dr. Spina, Zierhut, Křepek, dr. Jabloniczky, dr. Hanreich.

XXIII./4274 (překlad).

Interpellácia

poslanca Szent-Iványiho a súdruhov

ministrovi národnej obrany

o vypovedaní "Prágai Magyar Hirlap-u" (Pražský maďarský chýrnik) z kasárieň.

Pane minister!

V posledných týždňoch zakázaly plukové veliteľstvá vo viacerých kasárniach v Čechách vojakom maďarskej národnosti abonovať alebo čítať pražský politický denník "Prágai Magyar Hirlap". Tak sa to stalo medzi inými u peš. pluku čís. 2 v Litomericiach, kde vojakom, ktorí sa vo veci vypovedania listu u veliteľstva pluku dotazovali, bolo vysvetlené, že "list píše proti vojsku a preto nemôže byt do kasárieň pripustený".

Keďže proti ústrednému denníku sdružených oposičných strán Slovenska a Podkarpatskej Rusi, "Prágai Magyar Hirlapu" ešte ani jedinýkrát nebolo zavedené pokračovanie pre protivojenské jeho stanovisko, musíme horejšie opatrenie veliteľstiev plukov kvalifikovať za bezprávne, ktoré sa prieči slobode tlače a slova, zabezpečenej v ústavných zákonoch.

Tážeme sa tedy pána ministra národnej obrany:

Či vie o tom, že noviny "Prágai Magyar Hirlag" boly z litomerických a iných kasárieň vypovedané?

Či je ochotný urychlene zakročiť, aby zápoveď bola zrušená?

a či je ochotný prikázať veliteľstvám plukov, aby sa takéto výpovede listov v budúcnosti nestaly?

V Prahe, v auguste 1923.

Szentiványi, Füssy, dr. Jabloniczky, Palkovich, Böhr, dr. Petersilka, S. Mayer, Schälzky dr. W. Feierfeil, Bobek, Kaiser, Schubert, dr. Körmendy-Ékes, dr. Lelley, Böllmann, Röttel, Pittinger, Scharnagl, dr. Spina, Zierhut, Křepek.

XXIV./4274 (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Lelleyho a súdruhov

ministrovi spravedlnosti

o straníckom jednaní štátneho zastupiteľstva a vrchného štát. zastupiteľstva v Bratislave.

"Bratislavské Noviny" uverejnily v čísle zo dňa 19. júla 1923 v článku "Retorzia" mimo iného tieto výroky:

"Pozrite si ulice našich slovenských mest, ba pozrite našu dedinskú "inteligenciu" v rodinnom, alebo spoločenskom rozhovore! Tak bezočivé, tak provokatívne vyprávajú, že človeka mnohoráz dlaň svrbí a rád b si skrotil svoj hnev na tých maďarských ústach. Tiež pozreto na naše slečinky, lepšie rečeno naše kišasonky z remeselníckych, meštianskych rodín - otec je štátnym úradníkom slovenským a slečny dcéry zaťaté maďarofilsky. Pozrite úradníčky, ba úradníkov štátnych, že koľkým je slovenčina ťažkým bremenom, ktoré musia niesť v úrade a zatvoriac za sebou dvere úradu ako mondokujú veselé, ako im ani nenapadne, s týmto činom ako preukazujú svoje opovrženie proti slovenčine. Pozrite hríštia, na ktorých sa šport prevádza a až žasnete, keď vidíte, že štátna učiteľka, záhradníčka slovenčiny v dušiach detských, maďarsky sa zabáva. A tak by sme mohli prejsť všetkými možnými fórami, na ktorých sa človek s človekom pomocou jazyka dorozumieva a všade by sme našli tomuto podobné, avšak pre nás veru smutné zjavy!

Tu je ale reč o ľuďoch našich, o ľuďoch požívajúcich všetky výhody štátneho občana nášho, o úradníkoch našich československých, o ľuďoch žijúcich z ľudu československého. Takéto pohanenie našej reči od našich ľudí trpieť nebudeme, nemôžeme a nesmieme. Dosť už bolo trpezlivosti oproti hanobnému maďarčeniu u nás na Slovensku za päť rokov. Volám rozhodne a vážne celej roduvernej slovenskej verejnosti: Netrpte nikde maďarčinu!

Jestli zbadáte, že štátny úradník, úradníčka, zamestnanec maďarsky hovorí kdekoľvek, oznámte to jeho nadriadenému. Od šéfov úradov žiadame, aby maďarizujícich úradníkov v úrade netrpeli. Kto sa cíti byť maďarofilom, nech ide po Pešti, tam môže na celé ústa mondokovať, nech nežerie náš československý chlieb. Bojkotujte takých obchodníkov, živnostníkov, ktorým je maďarčina konverzačnou rečou v spoločnosti alebo v domácnosti, - keď chce z vás žiť, nech si ctí vašu reč, váš jazyk, alebo nech ide preč! Vyhýbajte sa okázalé takým ľuďom i takej spoločnosti, v ktorej sa hovorí maďarsky, ukážte im vaše opovrženie preto, že sa hanbia za slovenčinu, alebo ju nenávidia. Kde ale len môžete, tam verejne zakríknite takých, ktorí či na ulici, či vo spoločnosti maďarsky hovoria. V každom meste, v každej dedine slúčte sa niektorí na obranu slovenčiny a na zatlačenie maďarčiny a všetkými zákonitými prostriedkami zamedzujte maďarské slovo.

Vydajte rozkaz od Bratislavy až po Užhorod, aby maďarčina raz na vždy zamlkla na našich slovenských a v našich slovenských mestách."

Kedžo tieto vety naprosto vyčerpávajú pojem poburovania a narušovania verejného kľudu v smysle poriadkového zákona, podpísaný dr. Eugen Lelley učinil som oznámenie proti novinám a štát. zastupiteľstva v Bratislave, ktoré odoprelo zastupovanie obžaloby pod čís. St. 3807; 1923 z toho dôvodu, že v článku obsažené výrazy boly písané proti Slovákom, ktorí maďarsky hovoria a maďarsky smýšlajú (Maďaróni), nie však proti Maďarom.

Proti tomuto rozhodnutiu podal poslanec, niže na prvom mieste podpísaný, rekurz na vrchné štátne zastupiteľstvo a vyložiac v rekurze absurdnosť rozhodnutia štát. zastupiteľstva, žiadal som o právnu ochranu.

Vrchné štát. zastupiteľstvo schválilo rozhodnutím čís. 9828/1923 rozhodnutie štátneho zastupiteľstva "na základe dôvodov" a tým znemožnilo, aby dostalo maďarstvo v tomto štáte žijúce satisfakciu za hrubý útok na ňom spáchaný.

Pane minister! Vy ste právnik, a preto hanbili by sme sa Vám dokazovať, jak právnicky nemožné, ba priamo smiešne je rozhodnutie štátneho a vrchného štátneho zastupiteľstva. To Vy sám najlepšie môžete konštatovať.

A zistíte-li to, potom musíte uznať, že zasa máme tu typický dôkaz faktu, že u nás rovnosť pred právom a zákonom spolu s veľa inými ľudskými statky je nič iné, ako - lož. A poneváč nám to nie je novinkou, bo nielen my o tom dávno vieme, ale aj objektivné cudzozemsko, nevnucuje nám slová rozhorčenie nad tento zjavom, ale niečo ešte iné, a to pocit nutnosti zistil, či vláda súhlasí s tendenciou, ktorá sa skrýva v usnesení štátneho zastupiteľstva a vrchného štátneho zastupiteľstva?

Chceme vedieť, či zjavy nenávisti, opovrženia, snahy utlačovanej, s ktorými sa pri každom kroku potkávame, sú inšpirované tam shora, alebo či je to iba zunenie prázdných hláv, nezaslúženou slávou zpitých? Chceme dať vláde príležitosť, aby osvedčila svoju prízvukovanú spravedlnosť voči Maďarom.

Chceme však ešte niečo iné. Chceme vedieť, či Maďarom slobodno beztrestne hanobiť, nadávať, zľahčovať iné národy štátu, na pr. národ český, či slobodno proti nemu k nenávisti a opovrženiu poburovať, bo keď všetko toto je slobodno vznešenému reprezentantovi československej tlače proti nám, vtedy spravodlivá vláda akiste neodoprie tohoto práva ani nám?!

A poneváč minister spravedlnosti je nielen oprávnený, ale aj povinný kontrolovať činnosť štátneho zastupiteľstva, pýtame sa:

1. či je ochotný nariadiť a v skutok uviesť, aby všetky spisy boly predložené a preskúmané?

2. či je ochotný prikázať štátnemu zastupiteľstvu, aby žalobu zastupovalo a konečne

3. či je ochotný vedúceho štátneho zástupcu a vrchného štátneho zástupcu, ktorí toto absurdné usneseníe spolupodpisovali, preložiť na miesto, ktoré by ich právnickým schopnostiam viac odpovedalo?

V Prahe, dňa 16. októbra 1923.

Dr. Lelley, Palkovich, Füssy, dr. Jabloniczky, Křepek, Zierhut, dr. Spina, Böllmann, Pittinger, S. Mayer, Kaiser, Röttel, Schubert, Bobek, Scharnagl, dr. Petersilka, Dr. W. Feierfeil, Schälzky, Böhr, dr. Körmendy-Ékes, Szentiványi.