XI./4256 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů ministrovi školství a národní osvěty o utiskování německé školy v Dolejším Těšově v okrese sušickém.
V Dolejším Těšově mají německou obecnou školu, která byla založena roku 1878 a roku 1913 rozšířena o další třídu, pro niž bylo na školní budovu přistavěno druhé poschodí, 1. ledna 1920 byla v Dolejším Těšově zřízena česká menšinová škola. Pro tuto českou školu byla v německé školní budově zabrána větší školní síň se školním zařízením a byt pro učitele, 97 německých dítek, poněvadž v ponechané školní síni nebylo možno spojiti dvě německé třídy, musilo býti od 1. ledna 1920 do 28. června 1920 vyučováno polodenně.
Počátkem školního roku 1920/21 byla druhá německá školní třída umístěna v najaté místnosti, k tomuto účelu upravené. Kusy nábytku, potřebné ke školnímu vyučování, jako školní tabule, lavice atd. byly vypůjčeny z okolních sousedních škol. Tak se nouzově ve vyučování pokračovalo.
Pří zřízení české menšinové školy bylo ze školní obce jen 9 dítek, ostatní byly sehnány z okolí. Na podzim 1922 se počalo se stavbou české školy. Také místní němečtí obyvatelé velmi ochotně podporovali stavbu této školy dovážením stavebního materiálu a zřízením příjezdu.
Naproti tomu Češi pracovali s velikým nátlakem proti trvání této německé školy. Na příklad starosta z Javoří - Dolejší Těšov jest totiž části obce Javoří - zdráhá se jíž 5 let vyplatiti školní přirážky pro německou školu v Dolejším Těšově.
Ve vleku těchto agitátorů usiluje nyní také presidium zemské školní rady o zničení německé školy v Dolejším Těšově. Z jeho rozkazu vydal okresní školní výbor v Sušící dne 16, srpna 1923, č. 375 obecnímu úřadu v Hořejším Těšově tento výnos:
"Podle výnosu ze dne 15. června 1923, č. 3507 zamýšlí pan místopředseda zemské školní rady v Praze zmenšiti počet tříd na německé obecné škole v Dolejším Těšově tak, že by podle §u 9 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. ze školního obvodu Dolejšího Těšova vyloučil osady Hořejší Těšov a Bezděkov a přidělil je školou k Hartmanicím a osadu Bošov by přidělil školou Žežulce.
Odůvodňuje se to neutěšeným stavem budovy německé obecné školy v Dolejším Těšově, čímž by se oněm obcím uspořily náklady na opravu."
Nejdříve se tedy zabaví největší část německé školy a nutí se, aby druhou třídu umístila v bývalém chlévě. Tím se přivede budova do "neutěšeného" stavu, který má zavdati podnět k přeměně školního obvodu a zdánlivě ze soustrasti chce se obci ušetřiti nákladů na opravu!! Při tom jest školní budova v dobrém stavu a byla přece způsobilá k umístění české menšinové školy. Takovýchto důvodů se užívá, ač přece o změně školního obvodu má jedině rozhodovati jak by se ulehčila školní docházka. Avšak jak je to s tím "ulehčením"; 36 německých dětí z Hořejšího Těšova má choditi do školy v Hartmanicích, vzdálené 38 km, 26 německých dětí z osady Bošova má býti přikázáno škole v Žežulce, vzdálené 4 km, Tato jednotřídní škola má sama 67 dětí a pro děti z Dolejšího Těšova není tam naprosto místa. Při tom sama školní budova v Žežulce není v dobrém stavu. Konečně 41 německých dětí z osady Dolejšího Těšova má býti pokud možno násilně přiděleno k české škole v Dolejším Těšově. Při komunikačních a povětrnostních poměrech v tamějších obcích jest naprosto nemožno posílati děti hodinu cesty do štoly a rodiče jsou naprosto proti takovéto změně školního obvodu, již nelze nikterak odůvodnit.
Mimo to místní školní rada zadala již opravu německé školní budovy stavebnímu podnikateli, avšak provedení bráni dosud ta věc, že správce české menšinové školy, který jest v nuceném nájmu v německé školní budově, úmyslně obydlí nevyklizuje, přes to, ze česká školní budova jest již hotova.
Ke školní obcí Dolejší Těšov náležejí tyto osady:
Hořejší Těšov s 36 německými dětmi
Bošov s 26 "
Dolejší Těšov s 41 "
dohromady 103 německých dětí.
Z osad náležejících školní obci dochází do české školy z Dolejšího Těšova 6 dětí, z Hořejšího Těšova 3 děti, z Bošova 2 dětí. Všechny ostatní dětí české školy jsou z okolí, z toho 3 děti z petrovické školní obce, 5 ze světelské školní obce a 3 z hartmanické školní obce, kde beztoho všude české školy mají, Celkem jest v české škole i s dětmi přijatými ze sousedních obcí dohromady 39 žáků, pro něž bude užito nejen vlastní nově zbudované školy, nýbrž ještě veliké částí německé školy.
Podepsaní táží se pana ministra:
Ví o tomto naprosto neuvěřitelném případu?
Jest ochoten zabrániti presidiu zemské školní rady, aby neprovedlo tohoto nezákonité o a ničím neodůvodněného úmyslu?
Zamýšlí naříditi aby učitel české menšinové školy ihned vyklidil německou školní budovu v Dolejším Těšově, zvláště když česká školní budova jest již úplně hotova?
Jest ochoten rozkázati obecnímu úřadu v Javoří prostřednictvím zemské školní rady, aby školní obci Dolejšímu Těšovu odvedl zadržené školní přirážky?
V Praze dne 25. října 1923.
Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka, Schälzky, Wenzel, Knirsch, inž. Jung, Böhr, dr. Petersilka, Patzel, Křepek, Böllmann, J. Fischer, Schubert, Windirsch, Heller, J. Mayer, Röttel, Scharnagl, Zierhut.
XII./4256 (překlad).
Interpelace
poslanců Uhla, Schustera, Leibla a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o utiskování německé školy v Dolejším Těšově v okrese sušickém.
V Dolejším Těšově mají německou obecnou školu, která byla založena roku 1878 a roka 1913 rozšířena o další třídu, pro niž bylo na školní budovu přistavěno druhé poschodí. 1. ledna 1920 byla v Dolejším Těšově zřícena česká menšinová škola. Pro tuto českou školu byla v německé školní budově zabrána větší školní síň se školním zařízením a byt pro učitele, 97 německých dítek, poněvadž v ponechané školní síní nebylo možno spojiti dvě německé třídy, musilo býti od 1. ledna 1920 do 28. června 1920 vyučováno polodenně.
Počátkem školního roku 1920-21 byla druhá německá školní třída umístěna v najaté místnosti, k tomuto účelu upravené. Kusy nábytku potřebné ke školnímu vyučování, jako školní tabule, lavice atd. byly vypůjčeny z okolních sousedních škol. Tak se nouzově ve vyučování pokračovalo.
Při zřízení české menšinové školy bylo ze školní obce jen 9 dítek, ostatní byly sehnány z okolí. Na podzim 1922 se počalo se stavbou české školy. Také místní němečtí obyvatelé velmi ochotně podporovali stavbu této školy dovážením stavebního materiálu a zřízením příjezdu.
Naproti tomu Češi pracovali s velikým nátlakem proti trvání této německé školy. Například starosta z Javoří - Dolejší Těšov jest totiž částí obce Javoří - zdráhá se již 5 let vyplatiti školní přirážky pro německou školu v Dolejším Těšově.
Ve vleku těchto agitátorů usiluje nyní také presidium zemské školní rady o zničení německé školy v Dolejším Těšově. Z jeho rozkazu vydal okresní školní výbor v Sušici dne 16. srpna 1923, č. 375 obecnímu úřadu v Hořejším Těšově tento výnos:
ťPodle výnosu ze dne 15. června 1923, č. 3507 zamýšlí pan místopředseda zemské školní rady v Praze zmenšiti počet tříd na německé obecné škole v Dolejším Těšově tak, že by podle §u 9 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. ze školního obvodu Dolejšího Těšova vyloučil osady Hořejší Těšov a Bezděkov a přidělil je školou k Hartmanicím a osadu Bošov by přidělil školou Žežulce.
Odůvodňuje se to neutěšeným stavem budovy německé.obecné školy v Dolejším Těšově, čím by se oněm obcím uspořily náklady na opravu.Ť
Nejdříve se tedy zabaví největší část německé školy a nutí se, aby druhou třídu umístila v bývalém chlévě. Tím se přivede budova do ťneutěšenéhoŤ stavu, který má zavdati podnět k přeměně školního obvodu a zdánlivě ze soustrasti chce se obci ušetřiti nákladů na opravu!! Při tom jest školní budova v dobrém stavu a byla přece způsobilá k umístění české menšinové školy. Takovýchto důvodů se užívá, ač přece o změně školního obvodu má jedině rozhodovati, jak by se ulehčila školní docházka. Avšak jak je to s tím ťulehčenímŤ; 36 německých dětí z Hořejšího Těšova má choditi do školy v Hartmanicích, vzdálené 3.8 km, 26 německých dětí z osady Bošov a má býti přikázáno škole v Žežulce, vzdálené 4 km. "Tato jednotřídní škola má sama 67 dětí a pro děti z Dolejšího Těšova není tam naprosto místa. Při tom sama školní budova v Žežulce není v dobrém stavu. Konečně 41 německých dětí z osady Dolejšího Těšova má býti pokud možno násilně přiděleno k české škole v Dolejším Těšově. Při komunikačních a povětrnostních poměrech v tamějších obcích jest naprosto nemožno posílati děti hodinu cesty do školy a rodiče jsou naprosto proti takovéto změně školního obvodu, již nelze nikterak odůvodniti.
Mimo to místní školní rada zadala jíž opravu německé školní budovy stavebnímu podnikateli, avšak provedení brání dosud ta věc, že správce české menšinové školy, který jest v nuceném nájmu v německé škodní budově, úmyslně obydlí nevyklizuje, přes to, že česká školní budova jest již hotova.
Ke školní obci Dolejší Těšov náležejí tyto osady:
Hořejší Těšov s 36 německými dětmi
Bošov s 26 ť
Dolejší Těšov s 41 ť
dohromady 103 německých dětí.
Z osad, náležejících školení obcí, dochází do české školy z Dolejšího Těšova 6 dětí, z Hořejšího Těšova 3 děti, z Bašova 2 děti. Všechny ostatní děti české školy jsou z okolí, z toho 3 děti z petrovické školní obce, 5 ze světelské školní obce a 3 z hartmanické školní obce, kde beztoho všude české školy mají, Celkem jest v české škole i s dětmi přijatými ze sousedních obcí dohromady 39 žáků, pro něž bude užito nejen vlastní nově zbudované školy, nýbrž ještě veliké části německé školy.
Podepsaní táží se pana ministra:
Ví o tomto naprosto neuvěřitelném případu?
Jest ochoten zabrániti presidiu zemské školní rady, aby neprovedlo tento nezákonitý a ničím neodůvodněný úmysl?
Zamýšlí naříditi, aby učitel české menšinové škody ihned vyklidil německou školní budovu v Dolejším Těšově, zvláště když česká školní budova jest již úplně hotova?
Jest ochoten rozkázati obecnímu úřadu v Javoří prostřednictvím zemské školní rady, alby školní obci Dolejšímu Těšovu odvedl zadržené školní přirážky?
V Praze dne 29. října 1923.
Uhl, Schuster, Leibl,
Schäfer, Häusler, Heeger, Palme, Schweichhart, Kirpal, dr. Czech, Deutsch, dr. Haas, Beutel, dr. Holitscher, Roscher, Hausmann, Čermak, R. Fischer, Hackenberg, Grünzner, Pohl, Taub.
XIII./4256 (překlad).
Interpelace
poslanců Hillebranda, dra Holitschera a druhů
ministrovi vnitra
o přehmatech četníka.
V čísle 229 ze dne 30 září t. r. časopisu ťVolkswilleŤ, vycházejícího v Karlových Varech, byla tato zpráva:
ťČetník střílející na ženy a děti. Včera v sobotu se stal v Hartessenreuthu u Chebu případ, jenž u obyvatelstva vzbudil oprávněné rozhořčení. Několik stávkujících horníků vyšlo se svými ženami a dětmi na sklízené bramborové pole rolníka Wilhelma (zv. Dolní) v Hartessenreuthu paběrkovati. Lid jmenuje tento od nepaměti vžitý zvyk ťErlnŤ, a byl vždy trpěn. Rázný ťněmeckýŤ rolník Wilhelm se tím však urazil, snad, poněvadž věděl, že jde o stávkující horníky proto si přivedl z kulsamské četnické stanice českého četníka. Četník přišel, a krátce vybídl ony osoby, aby s pole odešly. Několik horníků se pokoušelo vysvětliti četníkovi, že přece nepáchají žádné škody, ježto pole je již sklizeno. Leč četník si toho nevšímal, nýbrž krátce vystřelil na občany na poli, mezi nimiž, jak jsme již poznamenali, byly ženy a děti. Jen náhodou nebyl nikdo zraněn. Tento surový postup četníka, jakož i ťněmeckého poctivceŤ Wilhelma, vyžaduje nejrozhodnějšího protestu.Ť
Tato novinářská zpráva nebyla opravena, nebyl tedy ani učiněn pokus zapříti skutečnost neslýchaného případu nebo jí vylíčiti v mírnějším světle. Poněvadž nelze prostě trpěti, aby četníci, vedení snahou vyhověti vlastnickému fanatismu některých lidí, beztrestně tak lehkovážně směli ohrožovati lidské životy, tážeme se pana ministra:
Byl mu výše vylíčený případ úředně hlášen a nařídil ihned nestranné vyšetřování? Jest ochoten postarati se, aby četníkův přehmat byl přísně potrestán a konečně, co zamýšlí pan ministr učiniti, aby příště zamezil podobné pobuřující výstřednosti?
V Praze dne 30. října 1923.
Hillebrand, dr. Holitscher,
Hoffmann, Schäfer, Schuster, Grünzner, Schweichhart, Häusler, Beutel, Palme, dr. Czech, Čermak, Uhl, Kirpal, dr. Haas, R. Fischer, Taub, Hackenberg, Jokl, Kaufmann, Blatny.
XIV./4256 (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi financí,
aby byly proplaceny vkladní listy vydaná při zadržení bankovek podle §u 1 zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n.
Různí občané, kteří byli povinni dávkou z majetku, zaplatili tuto předepsanou dávku podle zákonitých ustanovení najednou, když dávka z majetku a z přírůstku na majetku nedosahovala 500 Kč, to občané mají zhusta vkladní listy na vyšší částky peněz, než byla zaplacená daň z majetku. Přirozeně mají tito občané nárok, aby jim byl přebytek vrácen. Rozhodnutí o tom se však nepotřebně protahuje a tak se stává, že vlastníci vkladních listů trpí tím škodu. Částky zadržené na vkladní listy zúročí se jen 1%, kdežto úroková míra jinak obvyklá činí 4%. Bylo by správné, aby také finanční správa, když povinné dávky z majetku byly zaplaceny, ode dne zaplacení vše zúročila zadržené částky. To se však neděje a působí to citelnou škodu. Škoda ta se však ještě zvětšuje, když držitelé vkladních listů pro nedostatek peněz jsou nuceni si vypůjčovati. Tento stav je nesnesitelný a proto se tážeme:
Jest pan ministr financí ochoten působiti svým vlivem, aby vkladní listy oněch občanů, kteří zaplatili dávku z majetku a z přírůstku na majetku, byly neprodleně proplaceny?
V Praze dne 30. října 1923.
Windirsch,
dr. Radda, Kostka, Füssy, Mark, J. Fischer, Pittinger, dr. Luschka, dr. Hanreich, Stenzl, Schubert, Wenzel, dr. W. Feierfeil, Schälzky, Křepek, dr. Spina, dr. Kafka, J. Mayer, Heller, Zierhut, Böllmann, Röttel, Budig.
XV./4256 (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů ministrovi spravedlnosti o reformě porotních soudů.
Dne 25. října 1923 konalo se před libereckým krajským soudem jako soudem porotním líčení proti úřednikovi nemocenské pokladny pro dokázanou zpronevěru 117.082 Kč. Porotci, mezi nimiž bylo pět žen, odpověděli na otázku viny 6 hlasy kladně a 6 hlasy záporně, pročež obžalovaný musil býti zproštěn. Tento rozsudek velmi zneklidňuje obecenstvo, jehož právní cit tím byl uražen, a v souvislosti s tím zabývají se lidé znovu otázkou, že jest nutno co nejrychleji zreformovati porotní soudy nebo vůbec trestní soudnictví. Kdežto ve vydaných rozsudcích čas o přestupky byly uznány za zločiny, připouští právo za dnešních poměrů, aby notorické zločiny zůstaly vůbec bez trestu. Takové poměry dlužno co nejdříve napraviti a proto se tážeme pana ministra spravedlnosti:
1. Jest ochoten již podle zákonů nyní platných vydati nařízení, že skutečné zločiny nesmějí zůstati bez trestu?
2. Jest dále ochoten co nejdříve provésti reformu porotních soudů, jež se stala nutnou?
V Praze dne 30. října 1923.
Windirsch, Křepek, dr. Spina, J. Mayer, Heller, Zierhut, Böllmann, Röttel, dr. Hanreich, Schubert, Stenzl, Wenzel, dr. W. Feierfeil, dr. Luschka, Budig, dr. Radda, Kostka, Füssy, dr. Kafka, Schälzky, Mark, Pittinger, J. Fischer.
XVI./4256. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi pro věci zahraniční
o postupu belgické posádkové armády proti československému státnímu občanu Ferdinandovi Sieberovi v Cáchách.
V Cáchách bydlící československý státní občan vrchní inženýr Ferdinand Sieber dostal tento rozkaz belgické okupační armády, místní velitelství v Cáchách, ze dne 26. července 1923:
Rozkaz.
Panu Sieberovi Ferdinandovi, jméno, povolání: vrchní inženýr, bytem v Cáchách, Forsterova ul. č. 24, rozkazuje se tímto výslovně, aby od 27. července až do 4. srpna tento den v to počítaje, byl k službám vojenskému úřadu, aby jako rukojmě ručil za vlaky užívané pro vojenskou dopravu.
Pan Sieber Ferdinand musí v této době vykonati tyto cesty:
Dne 28.-31. července-3. srpna
z Cách (Hlavní mádraží)do Buisu,
odjezd v 22 hod. 36. příjezd v 23 hod. 36,
a z Buisu do Cách (Hl. nádr.)
odjezd v 5 hod. 44, příjezd v 6 hod. 50.
Všeobecné předpisy.
1. Hodinu před odjezdem jak tam tak i zpět musí se rukojmě hlásiti u nádražního velitele stanice, z níž odjíždí.
Nádražní velitel vidimuje tento rozkaz při odjezdu a příjezdu, za jízdy tam i zpět,
2. Za cesty jest rukojmí výslovně zakázáno opustiti bez svolení vlakvedoucího vůz, do něhož byl posazen,
3. Rukojmě si musí opatřiti stravu potřebnou pro každou cestu,
4. Tento rozkaz opravňuje rukojmě bezplatně užíti režijních vlaků k jízdě od svého bydliště k nádraží odjezdu,
5. Pravoplatně předvolaný rukojmě, jenž se nedostavil k vykonání činnosti jemu rozkázané, bude pro neuposlechnutí, vojenského rozkazu postaven před vojenský soud,
6. Rukojmě musí míti vždy u sebe svůj osobní výkaz,
|
Místní velitel: |
|
|
Podpis nečitelný. |
Poněvadž pan vrchní inženýr Sieber v době, kly mu tento rozkaz byl dán, byl na služební cestě v neobsazeném území Německa a proto rozkazu nevyhověl, byla do jeho bytu odeslána vojenská hlídka, která ho měla zatknouti. Ačkoliv při této příležitosti bylo oznámeno, že hledaný jest československým státním příslušníkem, belgický vojenský úřad přes to žádal, aby jeho rozkaz byl splněn. Pan Sieben musil tedy po svém návratu ještě několikráte vytrpěti trýznění belgického okupačního úřadu. Přihlížejíce k této události, tážeme se pana ministra pro věci zahraniční:
1. Jest ochoten postarati se, aby pan vrchní inženýr Sieber dostal přiměřené dostiučinění?
2. Jest ochoten působiti, aby spojenecký stát Československa měl také v náležité vážností práv československého státního příslušníka?
V Praze dne 15. října 1923.
Windirsch, Křepek, J. Mayer, dr. Spina, Heller, Pittinger, Zierhut, Böllmann, Röttel, dr. Hanreich; Schubert, Stenzl, Wenzel, dr. W. Feierfeil, dr. Luschka, Budig, dr. Radda, Kostka, Füssy, dr. Kafka, J. Fischer, Mark, Schälzky.
XVII./4256 (překlad).
Interpelace
poslance dra J. Jabloniczkého a druhů
ministrovi financí,
že finanční ředitelství báňsko-bystřické nuceně vymáhá dávku z majetku.
Finanční ředitelství báňsko-bystřické nevyřídilo odvolání proti dávce z majetku a z přírůstku na majetku, avšak nečekalo také na novelisaci onoho zákona a vydalo pokyny, že proti zemědělcům jeho obvodu mají se provésti exekuce, poněvadž nezaplatili splátek na dávku z majetku a z přírůstku na majetku.
Podřízené berní úřady uposlechly těchto pokynů a vyslaly své exekutory; jde většinou o německé obce.
Uváží-li se, že tito prostí lidé v onom kraji, kteří se jen skrovně naučili čísti a psáti, dostávají od úřadů přípisy a poučení v jazyku jim cizím a naprosto nesrozumitelném, pak jest zřejmo, že tito lidé ne z vlastní viny ztrácí výhody zákona, a nelze jich také volati k odpovědnosti za nějaké chyby nebo opomenutí, nýbrž spíše bylo by třeba donutiti ony úřady, aby dodržovaly § 2 jazykového zákona, aby lid aspoň věděl, jaký přípis dostává. Nikdo na př. nepoučil těchto lidí v horských krajinách, že mohou žádati o odklad splátek. Rozhořčení obyvatelstva jest proto veliké.
Postup finančního ředitelství jest tím méně odůvodněný, poněvadž jím byla postižena většina dávkou povinných občanů, kteří, kdyby byla provedena novelisace, byli aby od dávky buď vůbec osvobození nebo potud, že by částky již zaplacené stačily na úhradu požadavků státu.
Podepsaní se tedy táží pana ministra financí, zdali ono finanční ředitelství snad dostalo pokyny od ministerstva financí, aby nuceně vybíralo dávku z majetku a je-li ochoten naříditi, aby útočný postup proti povinným dávkou byl zastaven až do novelisace zákona.
V Praze dne 29. října 1923.
Dr. Jabloniczky,
Palkovich, Böhr, Schälzky, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, Schubert, Kaiser, Bobek, Röttel, dr. Spina, dr. Lelley, Szentiványi, Füssy, dr. Körmendy-Ékes, Křepek, Zierhut, Böllmann, Pittinger, Scharnagl, J. Mayer.
XVIII./4256.
Interpelace
poslance Františka Housera a soudruhů ministrovi vnitra o protizákonném jednání okresní politické správy ve Slaném pří vyřizování žádostí o škrtnutí osob navržených pro výbor městské spořitelny ve Slaném.
Zákon ze 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, ustanovuje v § 7, že do spořitelního výboru mohou býti voleny osoby volitelné do zastupitelstva obecního. § 34 ukládá ministru vnitra, aby vydal vzorcové stanovy a vzorcový jednací řád pro spořitelny. Vzorcové stanovy spořitelen byly vydány výnosem min. vnitra ze dne 1. června 1922, č. 12584/19212-19. V § 6 těchto stanov připojuje se k zákonné podmínce členství výboru (i náhradnictví) řada podmínek nových a mezi nimi na prvém místě podmínka tohoto zněni:
ťPokud lze o nich předpokládati, že požívají obecné důvěry zvláště spořícího obecenstva a že mají porozumění pro hospodářský život a potřeby spořitelního obchodu.Ť
Podle § 7 vzorcových stanov přísluší sestavovati a doplňovati každoročně listinu osob, vyhovujících přepokladům §u 6, finanční komisí obecní, která má přihlížeti, aby do seznamu byly pojaty schopné osobnosti všech politických stran, zastoupených v obecním zastupitelstvu.
Podle těchto předpisů byl sestaven seznam osob pro volbu členů výboru a náhradníků městské spořitelny ve Slaném. Byli mezi nimi také příslušníci komunistické strany, která máze všech politických stran největší počet členů v obecním zastupitelstvu. Organisace strany národně demokratické ve Slaném, zastoupená drem Janem Stehlíkem, žádala, aby kandidáti komunističtí byli ze seznamu škrtnuti, a odůvodňovala svou žádost tím, že strana komunistická má ve svém programu zrušení soukromého vlastnictví, a že komunisté nevyhovují tudíž podmínkám vzorcových stanov. Okresní správa politická oznámila obsah žádostí příslušníkům strany komunistické, občanu Faltýnovi, tajemníku a redaktoru ve Slaném jenž odpověděl, že kdyby se předpisy vykládaly takovým stranickým způsobem, a komunisté v seznamu byli prohlášeni za osoby nepožívající důvěry spořícího obyvatelstva, nemohlo by ani spořící dělnictva v městě a v okrese, jež náleží téměř všechno ke straně komunistické, míti důvěru k výboru spořitelny složenému výhradně z příslušníků třídy buržoasní a vyzvedlo by své vklady ze spořitelny. Okresní hejtman sdělil občanu Faltýnovi, že se o té věci poradí s národními demokraty. Potom národní demokraté námitky proti deseti kandidátům do výboru a třem náhradníkům odvolala trvali na námitkách jen proti občanům Faltýnovi a Černému. Těmto námitkám okr. pol. správa ve Slaném vyhověla. Obecní úřad ve Slaném to oznámil obč. Faltýnovi a Černému tímto přípisem:
ťK žádosti p. Jana Stehlíka, advokáta, a spol. ve Slaném rozhodla okr. politická správa ve Slaném č. 1075 pres. ze dne 20. října 1923, abyste byl vymazán z listiny osob, ze kterých má býti zvoleni výbor městské spořitelny ve Slaném z důvodů, že nepožíváte obecné důvěry zvláště spořícího obecenstva a nemáte porozumění pro hospodářský život a potřeby spořitelního obchodu. O tom se Vám zpráva podává s doložením, že ve smyslu § 7 stanov městské spořitelny ve Slaném toto rozhodnutí jest konečné. Dne 27. října 1923. - Z městského úřadu ve Slaném. - Čeněk Petrs, starosta.Ť
Rozhodnutí okr. politické správy ve Slaném odporuje zákonu. Ten se zmiňuje jen o volitelnosti do obecního zastupitelstva. Ale odporuje také vzorcovým stanovám vydaným ministerstvem vnitra, jež v § 6 uvádějí za podmínku volitelností obecnou důvěru zvláště spořícího občanstva a hned v § 7 výslovně nařizují, aby do seznamu byly pojaty osobnosti všech politických stran v obecním zastupitelstvu. Každá politická strana, a tedy také strana komunistická, má podle výslovného znění stanov nepopíratelné právo, aby její příslušníci byli na listině osob volitelných. Při tom přirozeně nemohou rozhodovati ať jakékoliv programové zásady kterékoliv strany. Okresní hejtman ve Slaném nerozhodoval podle zákonných předpisů, nýbrž podle rady, kterou si vyžádal od národních demokratů, zaujatě, jakoby ve svém úřadě byl exponentem této politické strany.
Podepsaní se táží:
1. Je panu ministru vnitra toto protizákonné rozhodnutí okresní správy politické ve Slaném známo?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby tento čin stranické zaujatosti proti komunistické straně byl napraven a právo nabylo platnosti?
V Praze dne 3. listopadu 1923.
Fr. Houser,
Kunst, Blažek, Teska, Svetlik, Kučera, Kreibich, Koutný, Burian, Warmbrunn, Tausik, Nagy, Bouček, Marta, Bubník, Darula, dr. Šmeral, Mikulíček, Haken, Malá, Toužil, Krejčí, Skalák, J. Kříž.
Původní znění ad V./4256.
Interpellation
des Abg. Dr. J. Keibl und Genossen an den Minister für Schulwesen und Volkskultur betreffend die ungebührliche Begünstigung der Firma Zlatnik und Tlapak in Königinhof durch die Schulbehörden in Pisek.
Die Vereinigung der Strick- und Häckelgarnfabrikanten in Warnsdorf bringt uns zur Kenntnis, daß die Schulbehörden im Pisek von ihren Schulkindern verlangen, daß sie in der Schule nur solche Strick- und Häckelgarne verarbeiten, welche von der Firma Zlatnik und Tlapak in Königinhof hergestellt sind. Sie berufen sich hiebei auf einen Erlaß des Landesschulrates für Böhmen.
Dadurch werden in Pisek nur die Erzeugnisse mit der Marke ZuT verlangt und sind die anderen von den deutschen Firmen Nordböhmens erzeugten Strick- und Häckelgarne fast unverkäuflich, obgleich sie besser oder zumindestens gleichwertig sind, wie die Erzeugnisse der genannten Königinhofer Firma.
Die Unterzeichneten erblicken in diesem Vorgehen der Schulbehörden eine politische Treiberei gegen die deutschen Firmem, da eis doch nicht angänglich ist, den freien Handel durch nationalpolitische Machenschaften zu beeinflußen. Die Unterzeichnetem stellen daher am den Herrn Minister die Anfragen:
1. Sind dem Herrn Minister diese geschilderten Verhältnisse und der angebliche Erlaß des böhmischen Landesschulrates bekannt?
2. Ist der Herr Minisiter gewillt diesen Erlaß aufzuheben oder falls es seich vom eine Eigenmächtigkeit der Piseker Schulbehörden handelt, den gerügten Mißbrauch der Amtsgewalt einzustellen?
Prag, am 30. Oktober 1923.
Dr. Keibl,
Dr. Lodgman, Kraus, Dr. Feyerfeil, Ing. Kallina, Böhr, Bobek, Dr. Medinger, Dr. Radda, Dr. Schollich, Knirsch, J. Mayer, Dr. Lehnert, Simm, Patzel, Schubert, Wenzel, Matzner, Dr. Brunar, Dr. Spina, Dr. Petersilka.
Původní znění ad VI./4256.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Emmerich Radda und Genossen
an den Minister des Innern
wegen der behördlichen Auflösung der deutschen freiwilligen Feuerwehr in Friedek.
In der sudetendeutschen Tageszeitung vom 19. August 1923 Nr. 113 erschien nachstehender Artikel:
ťNach den Schulen die Feuerwehren, Friedek, 18. Aug. Daß sich in Ostschlesien und besonders in Friedek der nationale Terror der Čechen gegen alles Deutsche und Einheimische mit den niedrigsten Mitteln austobt, ist ja in der ganzen deutschen Bevölkerung der Republik bekannt, Gemeindewahlen, oder überhaupt gewählt Vertretungskörper wie Schulräte. Straßenausschlüsse usw. sind in diesem Lande und in dieser Stadt etwas unbekanntes. Nur die vom Narodní Výbor eingesetzten Verwaltungskommissionen und čechischen Regierungskommissäre sind die mit den weitestgehenden Rechten ausgestatteten Herren dortselbst. Bereits seit dem Jahre 1911 kennen diese schlesischen Gegenden keine Gemeindewahlen mehr. Nun hat sich in Friedek ein neuerlicher Fall ungeheuerlichsten Terrors abgespielt. Die deutsche freiwillige Feuerwehr, die erst voriges Jahr ihr 50jähriges Bestandsjubiläum gefeiert hat und von der gesamten einheimischen Bevölkerung mit wahrem Jubel beglückwünscht und mit Blumen überhäuft wurde, wie das auch die vielen fremden Vertretungen bezeugen konnten, wurde vom hiesigen čechischen chauvinistischen Regierungskommissär Tesarsch mit einem Ukas gezwungen, 84 čechische Mitglieder aufzunehmen. Die Feuerwehr wehrte sich dagegen, zumal sie die deutsche Kommandosprache hat und beim deutschen schlesischen Landesfeurwehrverbande organisiert ist. Wiederholte Drohungen des Regierungskommissärs, der Mitglieder des Národní Výbor und der čechischen Hetzpresse blieben ohne Erfolg, die Feuerwehr beharrte auf ihrem statutenmäßigen Rechte über Aufnahme und Abweisung von Mitgliedern selbst zu entscheiden. Nun wurde über Betreiben dieser Friedeker "Herrschenden" die freiwillige Feuerwehr von Friedek von der politischen Landesverwaltung von Schlesien wegen politischer Betätigung und Nichtachtung der čechischen Nation, wir Nichtbefolgung behördlicher Anordnungen aufgelöst. Damit ist natürlich auch eine Beschlagnahme der prächtigen, von deutschen Sammelgelde angeschafften Geräte, darunter eine Dampf- und eine Motorspritze, wie auch eine Drehturmleiter, verbunden. Was die Čechen wollen, ist die gänzliche Vernichtung der deutschen und die Gründung einer rein čechischen Feuerwehr. Dazu aber Geld sammeln und Geräte der die Geduld noch den Willen und so beschlagnahmen sie kurzerhand die deutschen Geräte. Die angeführten Gründen sind natürlich in keiner Weise stichhältig. Die freiwillige Feuerwehr Friedek hat sich nicht im geringsten politisch betätigt, sondern hat sich nicht im geringsten politisch betätigt, sondern hat lediglich die ad hoc Aufnahme von 84 zur Aufnahme befohlenen čechischen Mitgliedern abgelehnt, weil nicht soviel Rüstungen vorhanden waren und auch tatsächlich kein Mannschaftsmangel bei der Feuerwehr herrschte. Es wurden im Jahre 1923 überhaupt keine neuen Mitglieder aufgenommen Was die Nichtachtung der behördlichen Anordnungen betrifft, d. h. in diesem Falle die Ablehnung der Eingriffe des Magistrates und Národní Výbor von Friedek in die internen Vereinsangelegenheiten der Feuerwehr, so muß bemerkt werden, daß auch solche Stellen das Vereinsrecht und die Vereinsautonomie zu respektieren haben, die sich sonst für allein herrschen halten. Auch die Nichtachtung der čechischen Nation kommt hier nicht in Frage, da ein paar Hetzer noch lange nicht die čechische Nation zu repräsentieren berufen sind. Man ersieht also aus dem ganzen Vorgehender politischen Landesverwaltung gegen diese deutsche Feuerwehr, daß es den Herrschaften lediglich darum zu tun ist, alles Nichtčechische aus Ostschlesien und besonders aus Friedek, das sich bisher immer heldenmütig gegen alle Angriffe verteidigt hat, mit Stumpf und Stiel auszurotten. Wir werden ja sehen, ob das Oberste Gericht dem eingebrachten Rekurse mehr Recht widerfahren lassen wird. Dieses Beispiel aber zeigt, in welcher Gefahr das deutsche Vereinswesen im Minderheitsgebiet überhaupt sich befindet und es wird Aufgabe de geschlossenen. Sprachgebietes sein müssen, den um ihr Recht kämpfenden Brüdern in Ostschlesien und besonders in Friedek kräftigst unter die Arme zu greifen.
Wie erhoben wurde, entspricht dieser Zeitungsartikel den Tatsachen.
Wir fragen nun den Herrn Minister:
1. Ist ihm der Vorfall bekannt?
2. Wie kann er den zweifellos unzulässigen Eingriff in die inneren Vereinsangelegenheiten der genannten Feuerwehr rechtfertigen?
3. Ist er geneigt die ungesetzliche Verfügung der politischen Landesverwaltung in Schlesien sofort aufzuheben?
4. Ist er geneigt Maßnahmen zu treffen, durch welche die deutschen Vereine vor derartigen übergriffen der Verwaltungsbehörden geschützt werden?
5. Ist er geneigt jene politischen Beamten, welche an der Erlassung der Verfügung mitgewirkt haben, eindringlichst zu belehren, daß die Gesetze nicht dazu da sind, um von ihnen willkürlich ausgelegt und zur Drangsalierung der deutschen Bevölkerung benützt zu werden?
Prag, am 30. Oktober 1923.
Dr. Radda,
Dr. Lodgman, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Dr. Lehner, Matzner, Dr. Schollich, Knirsch, Schälzky, J. Mayer, Ing. Kallina, Kraus, Pittinger, Dr. Spina, Dr. E. Feyerfeil, Böhr, Bobek, Patzel, Simm, Ing. Jung, Wenzel, Dr. Medinger.
Původní znění ad VII./4256.
Interpellation
des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
in Angelegenheit des Vorgehens der pol. Bezirksverwaltung in Saaz gegen die deutsche Volksschule in Welmschloß.
Auf Grund des Erlasses des Ministeriums vom 16. August 1923, Zl. 98.188/1923 wurde eine Kommission angeordnet die die Unterbringung der in Welmschloß zu errichtenden čechischen Volksschule zum Zwecke hatte. Das Ergebnis war, daß räume in der hiesigen leerstehenden Brauerei, Hausnummer 49. für die Unterbringung bestimmt wurden. Dem Gemeindevorsteher Herrn Wenzel Zimmermann wurde ausdrücklich erklärt, daß der Gemeinde Welmschloß anläßlich der Errichtung der čechischen Schule weder Auslagen noch sonstige Nachteile erwachsen werden.
Entgegen diesem Kommissionsbeschlusse wurde bei Beginn des Schuljahres über Auftrag der pol. Bezirksverwaltung in Saaz der čechische Schulunterricht in die deutsche Volksschule verlegt und zu diesem Behufe die Anordnung getroffen, daß der Halbtagsunterricht eingeführt werde. Es ist selbstverständlich, daß durch die Einführung des Halbtagsunterrichtes große Nachteile für die deutschen Kinder erwachsen und es ist auch unerklärlich, wie die pol. Bezirksverwaltung entgegen dem gefaßten Kommissionsbeschluse solche Maßnahmen anordnen konnte, die eine schwere Schädigung des deutschen Schulunterrichtes beinhalten. Es sei weiter darauf hingewiesen daß die Ortsgemeinde Welmschloß im Jahre 1924 die Schule mit einem Kostenaufwande von 54.000 Kč erbaut hat, von welchem Betrage die Gemeinde heute noch 27.370 Kč schuldig ist.
Auf Grund dieser Sachlage ist es unbegreiflich, wie die politische Bezirksverwaltung in Saaz eine solche schwere Schädigung des deutschen Schulunterrichtes herbeiführen könnte. Das Vorgehen erweckt geradezu den Eindruck, als ob man es bewußt auf eine Schädigung des deutschen Schulunterrichtes abgesehen hätte da der bisherige zweiklassige Schulunterricht nicht einmal den berechtigten Forderungen Rechnung trug.
Weiters sei darauf hingewiesen, daß die Wohnung in der Brauerei, die für die čechische Schule in Aussicht genommen wurde, auch heute noch leer steht und daß gar kein Grund vorliegt, weiterhin den deutschen Schulunterricht einzuschränken.
Die Gefertigten fragen daher an:
1. Ist der Herr Minister bereit, den oben geschilderten Tatbestand sofort zu erheben zu lassen und auf Grund des Ergebnisses die politische Bezirksverwaltung zu beauftragen, daß die čechische Schule in der Brauerei untergebracht und
2. ist der Herr Minister bereit, die politische Bezirksverwaltung bezw. den verantwortlichen Leiter wegen dieses Vorgehens zur Verantwortung zu ziehen und alle Vorkehrungen zu treffen, daß eine weitere Knebelung des deutschen Schulunterrichtes unter allen Umständen in Zukunft vermieden wird?
Prag, am 11. Oktober 1923.
Ing. Kallina,
Dr. Lodgman, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Wenzel, Kraus, Dr. Medinger, Ing. Jung, Dr. Spina, Schälzky, Schubert, Dr. Lehnert, J. Mayer, Bobek, Böhr, Dr. Radda, Matzner, Dr. Schollich, Knirsch, Patzel, Mark.
Původní znění ad. VIII/4256.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
an den Minister des Innern
betreffend das ungesetzliche Vorgehen der politischen Bezirksverwaltung in Teplitz bei der Ernennung der Verwaltungskommission in Kosten.
Der Schlußabsatz des § 8 der Gemeindewahlordnung lautet:
ťWer ungeachtet dessen, daß die zuständige Körperschaft oder Behörde die Zustimmung zur Ablehnung oder Verzichtleistung verweigert oder deren Berechtigung nicht anerkannt hat, die Annahme der Wahl oder die Beibehaltung des Amtes verweigert oder wer sich weigert, vor rechtskräftiger Entscheidung über den Verzicht sein Amt auszuüben, verliert die Wählbarkeit für die laufende und die nächstfolgende Wahlperiode, wobei die Bestimmungen des § 68 unberührt bleiben.Ť
Nach § 68 der Gemeindewahlordnung ist als eine von den politischen Behörden zu verfolgende Übertretung mit einer Geldstrafe von 20 bis 500 Kč oder Arrest in der Dauer von 24 Stunden bis zu einem Monate zu bestrafen, wenn irgend jemand die Beibehaltung des Amtes trotz zweimaliger Aufforderung ablehnt (§ 8).
Die der čechischen nationalsozialistischen Arbeiterpartei angehörigen Mitglieder der Gemeindevertretung Kosten haben vor einiger Zeit auf ihr Amt verzichtet und noch vor rechtskräftiger Entscheidung über diesen Verzicht die Ausübung des Mandates verweigert, haben also die Wählbarkeit für die laufende und die nächstfolgende Wahlperiode verloren, Trotzdem hat die politische Bezirksverwaltung Teplitz in die von ihr eingesetzte Verwaltungskommission der Gemeinde Kosten die Mehrzahl dieser, der Wählbarkeit verlustigen Personen entsendet, ja sogar den Vorsitzenden der Verwaltungskommission aus ihnen entnommen. Ein Strafverfahren wurde gegen sie nicht eingeleitet. Kosten ist eine Gemeinde mit deutscher Bevölkerungsmehrheit, aber starker čechischer Minderheit.
Die Gefertigten fragen den Herrn Minister des Innern:
Ist dem Herrn Minister dieses Vorgehen der politischen Bezirksverwaltung Teplitz bekannt?
Aus welchen Gründen ist die politische Bezirksverwaltung Teplitz im vorliegenden Falle ihrer Amtspflicht nicht nachkommen:
Prag, den 5. Oktober 1923.
Dr. Lodgman,
Dr. Brunar, Ing. Kallina, J. Mayer, Dr. Lehnert, Dr. Keibl, Kraus, Dr. Medinger, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Schollich, Matzner, Patzel, Schubert, Dr. Petersilka, Wenzel, Dr. Radda, Schälzky, Knirsch, Dr. W. Feierfeil, Simm, Böhr, Bobek, Dr. Spina.