OBCHODNÍ ÚMLUVA
MEZI
REPUBLIKU ČESKOSLOVENSKOU
A
FRANCIÍ
(Překlad.)
President republiky Československé a president republiky Francouzské, uznavše, že k podpoře výměny zboží a hospodářské součinnosti mezi oběma zeměmi a tudíž k utužení přátelských svazků, které je pojí, jest užitečno nahraditi obchodní úmluvu, uzavřenou mezi oběma zeměmi dne 4. listopadu 1920, úmluvou novou, jmenovali svými plnomocníky:
President republiky Československé:
pana Jana Dvořáčka,
plnomocného ministra a přednostu národohospodářské sekce v ministerstvu zahraničních věcí;
pana Františka Peroutku,
sekčního šéfa ministerstva obchodu;
President republiky Francouzské:
pana Raymonda Poincaré,
senátora, ministerského předsedu, ministra zahraničnich věcí;
pana Luciena Diora,
poslance, ministra obchodu;
kteříž, předloživše své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Článek I.
Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vyjmenované v seznamu A, budou při dovozu do republiky Československé požívati smluvních celních sazeb v řečené listině sjednaných nebo jakýchkoli jiných příznivějších sazeb, které by republika Československá přiznala kterékoli jiné cizí zemi ať opatřeními tarifními či obchodními smlouvami.
Tyto sazby rozumějí se tak, že se nedotýkají koeficientů, které republika Československá zavedla nebo snad v budoucnosti zavede.
Článek II.
Veškeré plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, jiné než ty, které jsou vyjmenovány v seznamu A, budou při dovozu do celního území republiky Československé požívati nejnižších sazeb, které republika Československá přiznává nebo snad v budoucnosti přizná jakékoliv jiné mocnosti na základě opatření tarifních nebo obchodních smluv, jak ve příčiny dovozních cel, tak i ve příčině jakýchkoli přirážek, koeficientů nebo zvýšení, jimž tyto sazby jsou nebo snad budou podrobeny.
Článek III.
Pro provádění hořejších článků I. a II. Francie týká se nároku na přednostní výhody, jež by republika Československá přiznala v oboru tarifním sousedícím státům ať v provedení článku 222. smlouvy St. Germainské či v provedení článku 205. smlouvy Trianonské.
Článek IV.
Plodiny nesa výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé vyjmenované v seznamu B k této úmluvě přiloženém, budou při dovozu do Francie, jakož i do kolonií, držav a protektorátů francouzských, majících stejný celní režim jako Francie, požívati minimálního tarifu, t. j. nejnižších sazeb, které Francie přiznává nebo snad v budoucnosti přizná jakékoliv jiné mocnosti na základě opatření tarifních nebo obchodních smluv, jak ve příčině dovozních cel nyní stanovených neb cel, jimiž by Francie případně tato cla mohla nahraditi, tak i ve příčině přirážek, koeficientů nebo jiných dočasných zvýšení, jež Francie zavedla nebo snad zavede.
Přiznání minimálního tarifu zboží vypočtenému v řečeném seznamu B zahrnuje zacházení podle nejvyšších výhod, nedává však republice československé práva k požadování přednostních výhod, které by Francie přiznalŤ svým protektorátům, nebo výhod ze zvláštního režimu, který by Francie přiznala v oboru tarifním určit-m sousedícím státům, noho výhod z tarifů, které by Francie přiznala zboží, jehož dovoz je určen k usnadnění úprav finančních se zeměmi, které byly s Francií v létech 1914-1918 ve stavu válečném.
Článek V.
Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v přiloženém seznamu C, budou požívati při dovozu do Francie nebo do kolonií, držav a protektorátů francouzských, majících stejný celní režim jako Francie, procentních slev v řečené listině uvedených, které se vztahují na rozdíl mezi sazbami tarifu generálního a tarifu minimálního. Tyto procentní slevy zůstanou stejné, bez ohledu na jakákoliv zvýšení nebo snížení tarifních přirážek nebo koeficientů, jež by Francie mohla zavésti v budoucnosti.
Článek VI.
Jestliže kterákoli z výhod, přiznaných v oboru tarifním zboží pocházejícímu a přicházejícímu z republiky Československé hořejšími články IV. a V., jest omezena na kontingenty, nebo připouští-li možnost pozdějších změn, budou podmínky pro přiznání a odpočet kontingentů a případně způsob jakým by byla zavedena nová úprava tarifní předmětem dohody mezi vládami obou vysokých smluvních stran.
Článek VII.
Přizná-li Francie někdy státům, sousedícím s republikou Československou, které nebyly spojenci Francie ve válce 1914-1918 zacházení příznivější, než se přiznává republice Československé pro zboží, uvedené v seznamech B a C, přiložených k této úmluvě bude se toto příznivější zacházení vztahovati ihned a bezpodmínečně na řečené zboží, pocházející a přicházející z republiky československé.
Toto ustanovení rozumí se s výhradou výjimek, uvedených v odstavci 2. článku IV.
Článek VIII.
Přizná-li Francie Rakousku a Maďarsku pro některé zboží jiné, než v seznamech B a C k této úmluvě přiložených vypočtené, kdykoliv zacházení příznivější, než jakému je podrobeno totéž zboží pocházející a přicházející z republiky Československé, bude tato míti právo žádati totéž zacházení pro totéž zboží nebo pro jakékoliv zboží, uvedené v téže položce francouzského tarifu, jestliže toto zboží pochází a přichází z republiky Československé, s podmínkou, že Francie má právo žádati slušnou a rovnocennou kompensaci od republiky Československé.
Francie zavazuje se vzíti náležitě v úvahu každou žádost republiky Československé takto předloženou a sděliti neprodleně, jakých koncesí podobné povahy si přeje v záměnu. Vlády obou zemí zavazují se přistoupiti k zkoumání těchto otázek v duchu přátelském a se vzájemným přáním uzavříti slušnou dohodu:
Článek IX.
Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, budou v koloniích, državách a protektorátech francouzských, které nemají stejného celního režimu jako Francie, požívati tarifů, kterých se tam používá nebo se snad bude používati na produkty státu požívajícího nejvyšších výhod; s vyloučením oněch předností, které by v tomto oboru byly vyhrazeny zboží země mateřské.
Článek X.
Vláda československá, jež si vyhrazuje možnost změniti své zákonodárství ve příčině vyclívání zboží podrobeného clům z hodnoty, tak, že použije zásad, na nichž v tomto oboru spočívá zákonitá úprava francouzská, upraví až do případného zavedení nových zákonů vyclívání veškerého zboží, podrobeného v republice československé clům z hodnoty, na podkladě skutečných trhových cen v zemi původu, zvětšených o výlohy za obal, přepravu až na československou hranici, pojistné a obstaráni (komisi) podle zákonů československých.
Aniž by se vzdávala svého práva k ocenění;. zavazuje se k tomu cílí vláda, československá, že mimo faktury předložené dovozci vezme v úvahu veškeré odhadové prvky předané jí vládou francouzskou, jakožto vycházející z průmyslových organismů příslušných k jejich dodávání a hodných důvěry.
Stejně tak vláda francouzská, aniž by se tím vzdávala svého práva k ocenění nebo povinností, které jí v tomto oboru ukládá zákonitá úprava francouzská, od československé odlišná, zavazuje se, že vezme v úvahu veškeré odhadové prvky odevzdané jí vládou československou, jakožto vycházející z průmyslových organismů příslušných k jejich dodávání a hodných důvěry; řečených prvků má býti použito zejména v případě, kde domnělý podvod při fakturování cen mohl by míti v zápětí použití pokut neb ustanovení trestních.
Článek XI.
Pokud jde o zboží, vypočtené v přiložených seznamech, každá z vysokých smluvních stran přiznává zboží pocházejícímu a přicházejícímu ze strany druhé výhody, vyplývající ze změn celní nomenklatury nebo ze specialisací, provedených v tarifech na základě opatření správních nebo zákonných nebo na základě úmluv uzavřených s jinými mocnostmi.
Článek XII.
Produkty nebo zboží, vyvážené z území jedné z vysokých smluvních stran s určením do území strany druhé, budou požívati v oboru vývozních cel a poplatků nyní platných nebo těch, které snad budou později zavedeny, nejpříznivějšího režimu, který každá z vysokých smluvních stran přiznává nebo snad přizná jakékoliv třetí mocnosti.
Článek XIII.
Pokud jde o provádění ustanovení předcházejících článků, každá z vysokých smluvních stran zříká se nároku na výhody ze zvláštního režimu, který by byl zaveden druhou smluvní stranou pro pohraniční styk, jenž nepřesahuje pásma, širokého průměrně 15 km po každé straně hranice, a zůstává výlučně omezen na potřeby obyvatelstva řečeného pásma nebo jest odůvodněn zvláštními hospodářskými poměry, vyplývajícími z vytýčení nových hranic.
Článek XIV.
Jakkoliv zrušení dovozních zákazů, při i znané, byť dočasně, republikou Československou ve prospěch zboží třetí mocnosti, bude se vztahovati ihned a bezpodmínečně na totéž nebo podobné zboží, pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských.
Vláda československá, snažíc se zachovati prozatím povolovací řízení dovozní, jež zavedla, připustí zboží pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vyjmenované v seznamu D, k dovozu bez omezení množství a bez jiných omezení než níže v článku XVIII. uvedených.
Popud jde o dovoz zboží pocházejícího a přicházejícího z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, vláda československá přizná vedle toho výjimky zboží vyjmenovanému v seznamu E, v rámci kontingentů, jichž podmínky, pokud jde o přiznání a odpočet, budou stanoveny dohodou mezi vysokými smluvními stranami.
Dovoz zboží uvedeného v seznamech D a E nebude podroben žádné povinnosti jakékoliv kompensace a nebude mu nikterak překáženo kontrolou devis, již vláda československá zavedla.
Pokud jde o zboží podrobené povolovacímu řízení při dovozu do republiky Československé, nebudou podmínky, na něž je vázáno udělení povolení, v žádném případě méně příznivé než podmínky, jimž podléhají plodiny nebo výrobky kterékoli jiné cizí země.
Článek XV.
Pokud jde o zboží vypočtené v seznamu F, které bude podrobeno při dovozu do republiky československé t. zv. poplatku manipulačnímu, výše poplatku, jehož lze použíti, jest ona, která je vyznačena u každého druhu zboží v řečeném seznamu. Francie bude požívati nad to každé slevy z tohoto poplatku republikou československou snad zavedené, ať opatřením autonomním, či obchodní smlouvou.
Zboží, které nyní není podrobeno poplatku manipulačnímu, nemůže býti v budoucnosti zatíženo vyšším poplatkem než 1% z hodnoty.
Článek XVI.
Zavede-li jedna z vysokých smluvních stran v budoucnosti nové zákazy dovozní nebo vývozní, bude na žádost druhy z vysokých smluvních stran uvažováno o přiznání výjimek a o stanovení nových kontinentů, tak, aby obchodní styky mezi oběma zeměmi byly co nejméně dotčeny.
Článek XVII.
Jakékoliv zrušení vývozních zákazů přiznané, byť dočasně, jednou z vysokých smluvních stran ve prospěch kterékoliv třetí mocnosti nebo jejích příslušníků, bude se vztahovati na druhou smluvní stranu, leč by šlo o výjimky, jež jsou předmětem úmluv mezistátních, nebo o výjimky, jež jsou podmíněny náhradou nebo kompensací.
Článek XVIII.
Ustanovení hořejších článků XIV. až XVII. nepřekážejí nikterak prohibičním opatřením, jež by každá z vysokých smluvních stran z důvodu státní bezpečnosti nebo z důvodů zdravotních mohla zavésti.
Článek XIX.
Zboží všeho druhu pocházející a přicházející z republiky Československé, dovážené do Francie, do kolonií, držav a protektorátů francouzských, nemůže býti podrobeno jiným nebo vyšším dávkám potravním nebo nepřímým, než těm, které zatěžují nebo snad budou zatěžovati zboží domácí nebo zboží státu požívajícího nejvyšších výhod.
Stejně tak zboží všeho druhu pocházející a přicházející z Francie, z kolonií, držav a protektorátů francouzských, dovážené do republiky Československé, nemůže býti podrobeno jiným nebo vyšším dávkám potravním nebo nepřímým než těm, které zatěžují nebo snad Nudou zatěžovati zboží domácí, nebo zboží státu požívajícího nejvyšších výhod.
Vysoké smluvní strany přiznávají si rovněž zacházení paritní v oboru spotřebních dávek, jakož i jakýchkoliv vnitřních nebo místních dávek, vybíraných při prodej i zboží.
Vysoké smluvní strany zaručují si vzájemně zacházení podle nejvyšších výhod v oboru dávek při opětném vývozu, průvozu, uložení ve skladišti a překládání zboží nebo při plnění celních formalit.
Článek XX.
S výhradou ustanovení železniční úmluvy uzavřené vysokými smluvními stranami stanoví se, že při dovozu a vývozu zboží, uvedeného v článcích předcházejících, nebudou dopravní tarify a veškeré vedlejší poplatky, používané každou z vysokých smluvních stran, vyšší těch, jichž používá nebo by mohla používati pro zboží domácí noho pro zboží státu požívajícího nejvyšších výhod.
Článek XXI.
Se zřením k zvláštní zeměpisné poloze republiky Československé Francie svoluje k přiznání výhod z přímého dovozu zboží pocházejícímu a přicházejícímu z republiky Československé, dováženému do Francie, do kolonií, držav a protektorátů francouzských cestami a za podmínek níže stanovených:
1. Na zboží, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do přístavu francouzského, musí býti při odeslání z republiky Československé vystaven přímý konosament do Francie; není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů francouzských konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeleženo jinde než v československém pásmu hamburského přístavu.
Dokud československé pásmo v hamburském přístavu nebude řádně zřízeno a vybaveno dostatečnou kontrolní službou, musí býti zboží provázeno při svém příchodu do Francie osvědčením konsulárního zástupce francouzského o tom, že při překládání v přístavu hamburském nebylo s ním nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.
2. Zboží vypravené z republiky Československé po Odře přes štětin musí býti z místa původu odbaveno přímo do naloďovacího přístavu v Kozlí, kde bude adresováno československé společnosti, která obstarává dopravu po Odře od Kozlí až do štětina a této společnosti přísluší osvědčovati, že řečené zboží bylo jí dodáno přímo do přístavu v Kozlí a že s ním tam nebylo nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.
Při svém příchodu do Francie musí řečené zboží býti provázeno přímým konosamentem, vystaveným říční společností, která je převzala k dopravě v Kozlí; konosament musí býti vidován, pokud jde o totožnost zboží, kapitánem lodi, která je ze štětin dopravila do Francie.
Není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů francouzských konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a osvědčeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde, než v československém pásmu přístavu štětínského.
Dokud československé pásmo přístavu štětínského nebude náležitě zřízeno, může Francie požadovati vedle toho osvědčení konsulárních úřadů francouzských o tom, že s ním v přístavu štětínském nebylo nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.
3. Zásilky po Dunaji přes Brailu nebo Galac musí býti provedeny na základě přímého konosamentu do Francie.
Není-li přímého konosamentu, musí býti při svém příchodu do přístavů francouzských provázeno konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu dunajskou, prokazujícími, že zásilky nebyly přeloženy jinde než v přístavu Braila nebo Galac.
Považuje-li to za užitečné, může Francie vedle toho požadovati osvědčení konsulárních zástupců francouzských v řečených přístavech o tom, že se zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.
4. Zboží vypravené po železnici do přístavu hamburského a štětínského musí býti provázeno na cestě po souši přímým mezinárodním nákladním listem z železniční stanice československé do jednoho z těchto přístavů a konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, vystaveným rejdařem, který provádí dopravu po moři. Nákladní list, při ložený k řečenému konosamentu, bude průkazem, že zboží nebylo přeloženo jinde než v námořním přístavě, do nějž bylo určeno.
Francie může vedle toho požadovati osvědčení svých konsulárních zástupců v řečeném přístavě o tom, že s tímto zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.
5. Podmínky, sjednané v předcházejícím bodu, budou se vztahovati rovněž na zboží, vypravené po železnici do přístavu terstského a rjeckého.
Vzájemně mohou býti hořejší podmínky kladeny republikou Československou pro udělení výhod z přímého dovozu zboží pocházejícímu a přicházejícímu z Francie, kolonií, držav a protektorátů francouzských.
Vysoké smluvní strany souhlasí, aby v případě, že by osvědčení o totožnosti zboží, které bylo přeloženo, nemohlo býti vystaveno jejich konsulárními zástupci, tito mohli delegovati své oprávnění k tomu cíli konsulárním zástupcům jiné mocnosti nebo, s výhradou svolení druhé strany, jakékoliv kvalifikované osobě.
Každá z vysokých smluvních stran, zřekne-li se práva požadovati osvědčení shora zmíněné o totožnosti zboží, může ostatně žádati od přepravce, který vystavil konosament, vztahující se k druhé části přepravy, potvrzení o totožnosti zboží jím přepraveného se zbožím, uvedeným v konosamentu, vztahujícím se na první část přepravy.
Článek XXII.
Plodiny nebo výrobky průmyslové jedné z obou zemí, dovážené na území druhé a určené k uložení ve skladišti nebo k průvozu s jakýmkoliv určením, budou podrobeny jen dávkám a poplatkům, určeným výlučně k úhradě výloh spojených s dozorem a správou, jichž průvoz vyžaduje, avšak s výhradou dávek vztahujících se k případným transakcím s tímto zbožím v době jeho uložení ve skladišti nebo jeho přepravy.
Článek XXIII.
Ve snaze vyhraditi výhody z hořejších ustanovení vyplývající zboží, pocházejícímu z jejich zemí, a předejíti tomu, aby zboží, pocházející ze zemí nepožívajících řečených výhod, mohlo použíti cesty přes jejich území, vysoké smluvní strany mohou žádati, aby produkty a zboží dovážené do jejich území byly provázeny osvědčením původu, prokazujícím:
1. Jde-li a suroviny ve vlastním slova smyslu noha o plodiny, že pocházejí z druhé země.
2. Jde-li o zpracovaný výrobek, že týž získal v druhé zemi, buď použitím suroviny nebo zpracováním, na hodnotě onen procentní poměr, na nějž zákony země určení vážou přiznání původu.
Osvědčení původu budou vydávána buď obchodními komorami, k nimž přísluší odesilatel, nebo kterýmkoliv jiným úřadem noha hospodářským sdružením, jež země určení uzná. Budou legalisována diplomatickým nebo konsulárním zástupcem země určení; vysoké smluvní strany jsou shodny v tom, aby tato legalisace byla prováděna bezplatně.
Jestliže by se odesilatel snad obával, že přes osvědčení původu, které zboží provází, mohly by proti tomuto býti projeveny námitky, může dáti osvědčení původu potvrditi ověřovacím osvědčením, vydaným a podepsaným zároveň vydavatelem osvědčení o původu a odborným orgánem jejž určí diplomatický zástupce země určení a jehož jmenování bude notifikováno vládě země odesílací. Tento orgán může žádati veškeré vhodné důkazy neb údaje, aby mohl provésti ověření, a může vybírati poplatek, jehož výše bude přesně omezena na výlohy služební a cestovní, jichž vystavení ověřovacího osvědčení vyžaduje. Je-li zboží provázeno ověřovacím osvědčením, nebude podrobeno zákonnému zkoumání celnímu, leč je-li podezření podvodu nebo podvrhu.
Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu při dovozu rázu neobchodního.
Ve všech případech, kdy jedna z obou vlád oznámí druhé prostřednictvím orgánu k tomu oprávněného, že došle k podvodným nepravidelnostem ve vydání řečených osvědčení, zavede ihned vláda, jím byla stížnost předložena, zvláštní šetření o činech za závadné označených, oznámí výsledek stěžující si vládě a učiní případně veškerá opatření v její moci, aby přede šla dalším řečeným nepravidelnostem.
Článek XXIV.
Vysoké smluvní strany zavazují se, že budou prosaditi mezinárodní úmluvu pařížskou z 20. března 1883 o ochraně živnostenského vlastnictví, revidovanou ve Washingtonu 2. června 1911, jakož i každou mezinárodní úmluva, týkající se jmenovitě patentů na vynálezy, k níž by přistoupily.
Vysoké smluvní strany se dále zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu bernskou z 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidovanou v Berlíně 13. listopadu 1908 a doplněnou dodatečným protokolem podepsaným v Bernu 20. března 1914.
Článek XXV.
Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že učiní všechna nutná opatření, aby plodiny nebo výrobky pocházející z druhé smluvní strany zabezpečila účinně proti nekalé soutěži při obchodních jednáních, a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje ve vnitrozemí všech výrobků, opatřených přímo neb na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli označeními, směřujícími přímo neb nepřímo k nesprávnému označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností těchto výrobků nebo zboží.
Článek XXVI.
Každá z vysokých smluvních stran zavazuje se učiniti všechna potřebná opatření k potlačení používání nesprávných zeměpisných označení původu výrobků vinařských, pokud tyto pocházejí z území té či oné vysoké smluvní strany a pokud označení původu jsou náležitě chráněna v mezi výroby a druhé straně notifikována. V notifikaci musí býti vymezeno území, na něž se tato označení původu vztahují, a stanoveno řízení, na základě kterého se osvědčení původu vydávají.
Zejména bude zabavením nebo zákazem nebo jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu se zákonodárstvím každé země potlačen dovoz a vývoz, uložení, výroba, oběh, prodej nebo uvedení do prodeje výše zmíněných výrobků v případě, že na sudech, lahvích, obalech nebo bednách je obsahujících jsou známky, jména, nápisy nebo jakákoliv označ,ní směřující k nesprávným označením původu vědomě používaným:
Zabavení výrobků za závadné označených nebo jiných trestních opatření bude použito buď z popudu správy nebo na žádost státního zastupitelství nebo zúčastněné strany, jednotlivce, sdružení nebo syndikátu - podle dotyčného zákonodárství každé z vysokých smluvních stran.
Zákaz používati zeměpisného označení původu k označení jiných vinařských výrobků než těch, které k tomu mají vskutku právo, trvá i když pravý původ výrobků by byl uveden nebo kdyby nesprávná označení byla provázena jistými opravami, jako "druh", "způsob", "typ" nebo jiné.
Žádné zeměpisné označení původu vinařských výrobků jedné z vysokých smluvních stran nemůže býti považováno za označení rázů druhového, jestliže je náležitě chráněno v zemi výroby a jestliže bylo řádně oznámeno druhé straně. Stejně budou uznána i vymezení a specifikace, vztahující se k těmto označením.
Vysoké smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny uvažovati později o případném rozšíření předcházejících ustanovení na jiné výrobky, jež odvozují své specifické vlastnosti z půdy nebo z podnebí.
Článek XXVII.
Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jednoho z obou států, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svoji živnost a že tam platí poplatky a daně zákony předepsané, mají právo buď osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě na území druhé smluvní strany u obchodníků neb výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Mohou rovněž přijímati zakázky i podle vzorků, od obchodníků neb jiných osob, které pro svůj obchod neb svou živnost používají zboží, odpovídajícího těmto vzorkům. V žádném z obou států nebudou povinni platiti z tohoto důvodu zvláštní poplatek.
Českoslovenští a francouzští obchodní cestující, mající legitimaci dle vzorů připoj mých k této úmluvě, vydanou úřady svých zemí, mají vzájemné právo bráti s sebou vzorky neb modely, nikoli však zboží.
Smluvní strany si vzájemně sdělí, které úřady jsou pověřeny vydávati legitimace; jakož i kterými předpisy jest se cestujícím v provozování jejich obchodu říditi.
S výjimkou zboží, jehož dovoz jest zakázán, předměty podrobené clu nebo jakékoliv jiné podobné dávce, které budou dováženy jako vzorky nebo modely obchodním cestujícím, budou vzájemně propuštěny beze cla dovozního i vývozního s podmínkou, že tyto předměty budou opět vyvezeny ve lhůtě předepsané a že nebude pochyby o totožnosti dovezených a opětně vyvezených předmětů, ať procházejí ostatně při vývozu kterýmkoliv celním úřadem.
Opětný vývoz vzorků neb modelů budiž za; ručen v obou zemích u vstupního celního úřadu buď tím, že se složí hotově částka odpovídajíc úhrnnému obnosu cla, jež má býti zapravenou buď tím, že se složí dostatečná jistota s výhradou splnění případných formalit zaručených ve všech případech, pokud jde o předměty z platiny, zlata nebo stříbra.
Vyprší-li předepsaná lhůta, připadne na clo složená částka státní pokladně a byla-li zaručena, bude ve prospěch státní pokladny vymáhána, neprokáže-li se v této lhůtě, že vzorky; neb modely byly opět vyvezeny.
Jestliže se před uplynutím předepsané lhůty předloží vzorky nebo modely celnímu úřadu k tomu cíli ustanovenému, aby byly opět vyvezeny, má se tento úřad ohledáním přesvědčiti, jsou-li předměty jemu předložené totožná s těmi, pro něž bylo dovozní povolení vydáno. Není-li o tom pochyby, potvrdí úřad opětný vývoz a vrátí částku složenou při dovozu neb učiní potřebná opatření pro uvolnění jistoty.
Od dovozce nebude požadováno nijakých platů vyjma kolkovné za vydání osvědčení dovolovacího listu a za označení, potvrzující-; totožnost vzorků neb modelů.
S příslušníky jedné z obou smluvních zemí, kteří se odebírají na trhy a veletrhy na území druhé, aby tam provozovali svůj obchod nebo prodávali své výrobky, bude vzájemně zacházeno jako s tuzemci a nebudou od nich vybrány vyšší poplatky, než od tuzemců.
Ustanovení výše zmíněná nevztahují se nu osoby, provozující kočovná zaměstnání, na podomní obchod, jakož i na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, při čemž si každá smluvní struna vyhrožuje v tomto směru úplnou volnost svého zákonodárství.
Článek XXVIII.
A. - Příslušníci každé z obou zemí budou na území druhé ve všech ohledech a zejména ve příčině usídlení, provozování obchodu, průmyslu a plavby, jejich majetku neovitého i nemovitého, jejich práv a zájmových účastenství účastni režimu, přiznaného příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod..Mohou tam vyřizovati svobodně své věci, buď osobně, nebo prostředníkem jimi zvoleným, aniž by v tomto směru byli podrobeni jiným omezením než těm, jež vyplývají z platných zákonu a nařízení.
Příslušníci jedné z obou smluvních stran nebudou přidrženi na území druhá strany k žádné povinné službě ať ve vojsku pozemním nebo námořním či v národní gardě nebo milici. Budou osvobozeni ad jakýchkoli dávek, ukládaných náhradou za osobní službu vojenskou, ode všech vojenských plnění a rekvisici osobních, avšak budou podrobeni, pokud jde o movitý a nemovitý majetek jejich v zemi, vojenským rekvisicím a břemenu vojenského ubytování za těchže podmínek jako příslušníci domácí.
B. - Společnosti podle občanského práva a společnosti obchodní, průmyslové, finanční, pojišťovací a všechny společnosti povahy hospodářské vůbec, zřízené podle zákonů jedné z obou zemí, mohou, podrobí-li se zákonům druhé země a obdrží-li potřebné povolení v případech, kde takové povolení je předepsáno těmito zákony, buď vykonávati svou činnost v této zemi nebo usaditi se tam a zříditi tam filiálky, odbočky a agencie, vyjma živnosti, které pro svoji obecně prospěšnou povahu jsou podrobeny zvláštním omezením. Za těchže podmínek mohou nabývati, držeti a najímati nemovitosti potřebné k jejich řádnému provozu.
Tyto společnosti mohou rovněž uplatňovati svá práva v této zemi a vystupovati před soudy jako žalující a jako žalované, podrobujíce se zákonům a předpisům.
Řečené společnosti, jakož i jejich filiálky; odbočky a agencie budou požívati ve všech ohledech zacházení, přiznaného společnostem státu požívajícího nejvyšších výhod.
C. - Předcházející dva body netýkají se jakýchkoli dávek, poplatků a daní, o nichž jednají body D a E.
D. - Příslušníci každé z obou zemí nebudou podrobeni na území druhé jiným nebo vyšším dávkám, poplatkům a daním jakkoli pojmenovaným než těm, které se vybírají nebo se budou vybírati od příslušníků domácích. Toto ustanovení nepřekáží případnému vybírán buď t. zv. poplatků za pobyt, nebo poplatků vztahujících se na plnění formalit policejních; při čemž se rozumí, že příslušníci obou zemí budou v tomto směru požívati zacházení; přiznaného příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.
E. - Společnosti jakéhokoliv druhu, podle práva občanského, obchodní, průmyslové, finanční a pojišťovací, zřízené podle zákonů jedné z obou zemí, jakož i jejich filiálky, odbočky a agencie, nebudou podrobeny na území druhé jiným nebo vyšším dávkám, poplatkům a daním jakkoli pojmenovaným než těm, které se vybírají nebo se budou vybírati od společností domácích.
Toto ustanovení nepřekáží případnému vybírání připouštěcího poplatku jednou ze smluvních stran od společností strany druhé, při čemž se rozumí, že tento poplatek počítá se jedině z části kapitálu, použité v zemi, kde se poplatek vybírá.
Článek XlX.
Uznávajíce, že jejich zákonodárství v obora obchodu, tarifů nebo smluv nedovoluje jihy v této úmluvě přijmouti totožný režim a že jim je v nynějších poměrech nemožno nevyhraditi si možnost příslušných změn zejména v celním režimu zavedeném touto úmluvou, přejíce si však přece dosáhnouti v míře možnosti spravedlivé rovnováhy mezi vyměněnými výhodami a koncesemi, vysoké smluvní strany shodly se, že se postarají o postup, jímž by případné mohly obnoviti tuto rovnováhu, kdyby byla porušena na úkor jedné z nich.
K tomu cíle, pro případ, že by v jejich režimu celním, obchodním nebo měnovém nastaly změny, které by rušivě působily na provádění této úmluvy, přiznávají si smluvní strany ve vzájemné dohodě právo předložiti kdykoliv po uplynutí prvního osmiměsíčního období jakékoliv žádosti směřující k dosažení změny nebo přizpůsobení této úmluvy, aniž by ji musily napřed vypověděti.
V tomto případě bude ihned zahájeno jednání, při čemž se rozumí, že žádající strana přizná druhé straně právo vyhraditi si případně spravedlivou a slušnou kompensaci.
Nedospěje-li shora zmíněné jednání k výsledku ve lhůtě dvou měsíců, může postižená strana vypověděti tuto úmluvu tak, že by dva měsíce na to pozbyla působnosti.
Francie přiznává nad to republice Československé, jejíž zboží nepožívá ve francouzských územích všeobecné doložky o nejvyšších výhodách, právo, použíti shora zmíněného řízení v případě, kdyby měla za to, že utrpěla ve příčině svých podstatných vývozních produktů těžkou újmu z toho důvodu, že Francie přiznala by příznivější režim kterékoliv mocnosti, jejíž hospodářské poměry daly by se srovnati s poměry republiky Československé, a která by neospravedlňovala přednostního zacházení, jež by jí bylo poskytnuto, vyššími výhodami přiznanými vývozu francouzskému.
Článek XXX.
lato úmluva bude ratifikována a její ratifikace budou vyměněny v Paříži. Jest uzavřena na jeden rok, kterážto lhůta běží ode dne, kdy úmluva nabude účinnosti. Bude prodlužována mlčky v tříměsíčních obdobích, nebude-li vypovězena jednou z vysokých smluvních stran alespoň šest měsíců před uplynutím první roční lhůty a dva měsíce před uplynutím každého pozdějšího tříměsíčního období.
Výpověď může však nastati mimo období shora zmíněná, jestliže se zakládá na zvláštním postupu, jejž má na mysli článek předcházející.
Čemuž svědomí plnomocníci, náležitě k tomu cíli oprávnění, podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.
Dáno v Paříži, dvojmo, dne 17. srpna 1923.
(L. S.) J. DVOŘÁČEK m. p.
(L. S.) Dr. FR. PEROUTKA m. p.
(L. S.) R. POINCARÉ m. p.
(L. S.) LUCIEN DIOR m. p.
Závěrečný protokol.
Při dnešním podepsání obchodní úmluvy vláda republiky Francouzské a vláda republiky Československé rozhodly se vyjádřiti v tomto protokolu přesně podmínky pro provádění určitých článků úmluvy.
Jako kontingenty, uvedené v čl. IV., V. a VI., v jejichž rámci zboží pocházející a přicházející z Československa bude požívati výhod sjednaných v těchto článcích, budou při provádění těchto článků platiti kontingenty, které jsou uvedeny v seznamu L, při čemž odpočet těchto kontingenty provedou celní úřady francouzské. Tyto výhody budou přiznány zboží, uvedenému v řečeném seznamu, bude-li provázeno zvláštním osvědčením, vystaveným československými úřady k tomu příslušnými, které budou notifikovány vládě francouzské. Vláda francouzská upozorní vládu československou, jakmile tyto,kontingenty budou z 9/10 vyčerpány. Po vyčerpání kontingentů bude totéž zboží dále připouštěno do Francie, avšak bude tam podrobeno sazbám celního tarifu všeobecného, nepožívá-li na základě této úmluvy tarifních slev.
Vláda francouzská však prohlašuje, že po vyčerpání kontingentu, stanoveného touto úmluvou pro bramborový škrob, je ochotna, jakmile pozná lépe situaci tohoto průmyslu ve Francii, zkoumati žádost předloženou vládou československou buď o poskytnutí nového kontingentu nebo o volné připuštění zboží podle středního tarifu. Za tuto výhodu bude případně moci žádati kompensaci.
Pokud jde o provedení čl. IV., V. a VI., vláda francouzská zamýšlí podati ihned po obnovení parlamentních prací návrhy zákonů, zavádějících novou úpravu tarifní pro chmel (č. 160 francouzského tarifu) a pro fezy (č. 4 francouzského tarifu). Zavazuje se, že bude sazeb minimálního tarifu používati na uvedené zboží, pocházející a přicházející z republiky československé, jakmile nabude tato nová tarifní úprava účinnosti.
Nebude-li 1. prosince nový celní tarif na chmel ještě v platnosti, bude chmel, pocházející a přicházející z Československa, požívati minimálního tarifu v té době platného.
Nebude-li 15. prosince nová tarifní úprava na fezy ještě v platnosti, budou fezy, pocházející a přicházející z Československa, požívati minimálního tarifu v té době platného.
Pokud jde o sedadla z ohýbaného dřeva (č. 50 francouzského tarifu), francouzská vláda dává ujištění, že bude-li clo zvýšeno, přistoupí v dohodě s vládou československou k úpravě procentní slevy, stanovené v této úmluvě; a že, bude-li někdy přiznána příznivější procesní sleva pro tentýž výrobek kterékoliv mi, jež nepožívá nyní minimálního tarifu a pro tento výrobek ve Francii, této příznivější procentní slevy bude použito ihned a bez podmínečně na sedadla z ohýbaného dřeva, pocházející z Československa.
Pokud jde o zdobený porcelán (č: 347 francouzského tarifu, položka 2.), o tenká zrcadla, slabší než 5 mm a v ploše menší než 1 čtvereční metr (č. 348 francouzského tarifu, viz listinu C) a o skleněné perly (č. 358 francouzského tarifu, položka 3.), francouzská vláda dává vládě československé ujištění, že, bude-li pro tyto výrobky zavedena nová tarifní úprava, budou tyto výrobky, pocházející a přicházející z Československa, připuštěny k dovozu podle minimálního tarifu. Při sporech, vztahujících se k prováděni článku X., může francouzský vývozce, přeje-li si toho, žádati znalecký posudek; který bude proveden podle smíšeného řízeni, stanoveného pro ověřovací osvědčení v čl. XXIII.
Pokud jde o provádění čl. XIV., vlády vysokých smluvních stran jsou shodny v tom, že určí výši kontingentů - tam stanovených a že určí podmínky pro odpočet řečených kontingentů a pro udílení povolení podle těchto ustanovení:
1. Roční kontingenty, stanovené v přiloženém seznamu II, tohoto protokolu pro výrobky vyjmenované v seznamu E, budou rozděleny na čtvrtiny a na čtvrtletí, při čemž se rozumí, že zůstane-li dovoz jednoho nebo několika čtvrtletí nižším než čtvrtina kontingentu, bude rozdíl připočten kontingentu čtvrtletí následujícího, aniž by však čtvrtletní kontingent takto zvýšený mohl převyšovati polovici kontingentu ročního.
2. Povolení pro výrobky, vyjmenované v seznamu E úmluvy a v seznamu II. tohoto protokolu, budou udělována oddělením ministerstva obchodu k tomu oprávněným do pěti dnů po předložení žádostí v Praze a v jiných městech Československa, kde žádosti mohou býti padávány, a do deseti dnů po předložení žádostí u generálního konsulátu československého v Paříži. Nemohou-li z výjimečných důvodů povolení býti udělena, bude o tom dána vyrozumění do pěti dnů po žádosti obchodnímu attaché u francouzského vyslanectví v Praze, - byla-li žádost podána v Československu a do deseti dnů po žádosti generálnímu konsulátu československému v Paříži - byla-li žádost podána jeho prostřednictvím.
Výjimečně jest generální konsulát republiky Československé v Paříži oprávněn vydati sám povalení pro výrobky podléhající zkáze, označené v přiloženém seznamu II. hvězdičkou, s podmínkou, že žádost bude provázena osvědčením, prokazujícím, že příjemce v Československu jest oprávněn dovoz provésti. Generálnímu konsulátu republiky Československé v Paříži přísluší uschovati doklady k povolením jím vydaným a postarati se o včasné vyrozumění československé vlády.
3. Konečně, pokud jde o výrobky, vyjmenované v seznamu E, bude-li zjištěno odpočtem, že kontingenty jsou z 9/10 vyčerpány, upozorní na to vláda československá vládu francouzskou.
Pokud jde o provádění článku XV. a o placení manipulačního poplatku, bude týž vybírán oddělením, které přijímá ohlášku nebo udílí povolení, t. j. příslušným oddělením v Praze, nebo v případě, uvedeném v druhém odstavci hořejšího bodu 2., generálním konsulátem republiky Československé v Paříži.
Pokud jde o provádění článku XVI. a XVII., vláda československá, zavazuje se udíleti vývozní povolení na zaječí a králičí srst, určenou do Francie, udělí-li někdy povolení k vývozu tohoto zboží do kterékoliv třetí země, při čemž se rozumí, že podmínky, na něž bude povolení vázáno, nebudou v žádném případě méně příznivé těch, jimž jsou podrobena povolení pro tento třetí stát.
Vláda československá poskytne rovněž kontingent pro vývoz do území republiky francouzské pro zboží shon a zmíněné, poskytuje-li pro totéž zboží kontingent kterémukoliv státu, ať opatřením autonomním či smluvně. Pokud jde o provádění čl. XXI., vysoké smluvní strany jsou shodny v tom, že nebudou měniti ustanovení platných pro dopravu zboží po souši, jichž nyní používají. Pokud jde o provádění čl. XXIII., rozumí se, že vláda francouzská činí přiznání minimálního tarifu pro montánní vosk a uhličitan draselný odvislým od předložení ověřovacího osvědčení odesilatelem.
Bude-li vláda jedné z vysokých smluvních stran míti ve příčině určitého zboží, nebo určitých odesilatelů za to, že předložením ověřovacího osvědčení byl by podporován vývoz nebo by se jím předešlo jakémukoliv sporu, zpraví o tom vládu druhé smluvní strany, jíž bude příslušeti, aby vyrozuměla své příslušníky cestou, kterou uzná za nejvhodnější.
Pokud jde o provádění článku XXVI., rozumí se, že:
1. odstavec 4. týká se výslovně zeměpisných označení původu ve formě substantivní; jiná použití, která mohou zavdati příčinu k nejasnostem, spadají pod příslušné zákonodárství každé země;
2. výraz "výrobky vinařské" vztahuje se výslovně na víno a jeho deriváty a netýká se nikterak sazenic a vinných keřů, jež dávají hrozny.
Pokud jde o provádění článku XXVII., rozumí se, že obchodní cestující, cestující na účet firem československých nebo francouzských, budou požívati výhod z ustanovení řečeného článku, i když nejsou příslušníky československými nebo francouzskými, s podmínkou, že v tomto případě předloží vedle legitimace také pas řádně vidovaný zemí, jejíž zboží nabízejí.
Pokud jde o provádění článku XXVIII., rozumí se, že sazba připouštěcího poplatku, vybíraného od společností francouzských v republice Československé, nebude vyšší, než sazba poplatku, postihujícího společnosti domácí při jejich založení, jejich rozšíření nebo při zvýšení jejich kapitálu.
Francouzské společnosti v republice československé, které byly usídleny na nynějším území republiky Československé před 28. říjnem 1918 a které zaplatily bývalé monarchii Rakousko-Uherské připouštěcí poplatek z části jejich kapitálu uložené v území nyní československém, nebudou musiti tento poplatek pro tuto část jejich kapitálu opětně zapravovati.
Jelikož úmluva sjednává vzájemnost pro usídlení příslušníků a společností, jakož i pro provozování obchodu, povolání a řemesel, není již nutno předkládati průkaz vzájemnosti v každém jednotlivém případě.
Pokud jde o provádění článku XXIX., rozumí se, že nebude možno připustiti žádná reklamace proti zvýšení cel provedenému tou či onou stranou proto, aby bylo docíleno vyrovnání předválečných cel s nynějšími poměry obchodními nebo aby bylo vyhověno výjimečným poměrům výrobním nebo tržním.
Žádné námitky nemohou býti rovněž činěny proti jakýmkoliv zvýšením v tomto protokolu zmíněným, dosáhne-li tímto zvýšením druhá smluvní strana tarifní výhody (příznivější procentní slevy nebo minimálního tarifu), které dříve nepožívala.
Uznávajíce, že zvláštní dohody, o niž bylo usilováno k podpoře vzájemného obchodu dehtovými a tiskařskými barvami, nebylo možno doposud docíliti, jsou vysoké smluvní strany shodny v tom, že budou opětná o otázce uvažovati, dospějí-li výměny názorů, jež jsou v proudu mezi jejich průmyslníky, před 1. listopadem 1923 k společným návrhům.
Vláda francouzská prohlašuje, že jest ochotna rovněž blahovolně vzíti v úvahu návrh vlády československé, směřující k změně celního režimu, platného ve Francii pro výrobky draselné pocházející a přicházející z Československa, má-li tento návrh za účel stanoviti poměr mezi nákupem alsasských výrobků draselných Československem a sazbami, platnými na konečné výrobky z nich odvozené při jejich dovozu do Francie. Obě vlády prohlašují konečně, že jsou ochotny podporovati pozdější výměny názorů mezi výrobci textilních strojů obou zemí, jelikož uspokojivé dohody v této věci nebylo možno dosíci.
Dáno v Paříži, dvojmo, dne 17. srpna 1923.
J. DVOŘÁČEK m. p.
Dr. F. PEROUTKA m. p.
R. POINCARÉ, m. p.