Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
I. volební období. |
7. zasedání. |
4242.
Vládní návrh
kterým se předkládá Národnímu shromáždění
k dodatečnému schválení obchodní smlouva mezi republikou Československou Francií; podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, uvolená v prozatímní platnost Vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 123, čís. 174 Sb. z. a n.
Návrh schvalovacího usnesení:
Obchodní úmluva, mezi republikou Československou a Francií, podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, se dodatečně schvaluje.
Důvodová zpráva.
Obchodní smlouva československo-francouzská ze dne 4. listopadu 1920 byla vypovězena ke dni 2. května t. r. z francouzské strany a to především se zřetelem k nepoměru číslic, udávajících vzájemný import dle francouzských statistik.
Účelem výpovědi byla snaha přizpůsobiti smlouvu novým hospodářským poměrům. Objektivní situace proti roku 1920 se změnila na obou stranách. Ve Francii došlo ke zvýšení generálního tarifu, opětovné úpravě koeficientů a zavedení některých nových hodnotných cel, u nás přestal existovati tarif smluvní, v důsledku výpovědi některých smluv a vedle toho došlo v prosinci 1921 ku zvýšeni celních koeficientů, jichž efekt stoupnutím kursu koruny se přiměřeně zvýšil.
Jednání o novou smlouvu bylo zahájeno dno 22. března t. r., a trvalo se dvěma krátkými přestávkami, věnovanými interním poradám na obou stranách, až do 17. srpna t. r., kdy nová smlouva byla podepsána.
V části textové vykazuje tato smlouva celkem 30 článku, k nimž druží se řada detailních ustanovení závěrečného protokolu.
Pokud jde o obchodně-politický základ, na němž smlouva založena, třeba konstatovati, že tu bylo nutno překlenouti rozdíl mezi dvěma různými obchodně-politickými systémy. Kdežto Francie byla vázána svým zákonem z července 1919, neposkytovati ve svých nových smlouvách integrálně doložku o nejvyšších výhodách, Československo založilo svou obchodní politiku na této zásadě. Proto Československo musilo usilovati o to, aby se mu dostalo minimálního tarifu pro největší počet jeho produktů, na nichž při vývozu do Francie má zájem (listina B).
Hodnota percentuelních slev pro další výrobky (listina C) zvyšuje se tím, že Francie poskytuje Československu na jmenované zboží klausuli o nejvyšších výhodách territoriálně limitovanou, a to vůči.Německu, Rakousku a Maďarsku.
Další garancie obsaženy jsou v článku XXIX, který výslovně konstatuje různost obchodně politických systémů a v důsledku toho nutnost uzavříti předmětnou úmluvu na základě co možná spravedlivé rovnováhy vzájemných koncesí.
Ježto změnou měnových, hospodářských neb celních poměru tato rovnováha mohla by býti porušena, vyhrožují si smluvní strany právo revidovati tuto smlouvu bez výpovědi po 8 měsících.
Nad to přiznává Francie Československu totéž právo ve zmíněné lhůtě pro případ, že by Československo považovala se za zkrácena v důsledku příznivějšího režimu poskytnutého Francií jiným státům s analogickými poměry výrobními a obdobnou situací obchodně-politickou vůči Francii.
Dále přiznává Francie Československu zacházení podle nejvyšších výhod pro kolonie, které se neřídí tarifem mateřské země.
Československo se své strany poskytuje Francii celní slevy při dovozu na zboží v listině A a nejvyšší výhody pro zboží ostatní. Smlouva vychází z uznání základních zásad, na nichž jest v Československu dosud vybudováno povolovací řízení československo zajišťuje Francii volný dovoz pro řadu zboží dílem beze všech formalit, jak jest již připuštěno vyhláškou ministerstva obchodu ze dne 21. července 1923, dílem na pouhou předchozí ohlášku dovozní (viz listinu D).
Pro jiné důležité kategorie zboží bude připuštěn dovoz v kontingentech (srovnej listinu E) liberálně vymezených podle zkušeností v dosavadním obchodě. Při některém zboží snižují se t. zv. poplatky manipulační (srovnej listinu F) a jejich výše se do budoucna do jisté míry váže (srovnej článek XV).
Na zboží rychlé zkáze podléhající mohou býti opatřena dovozní povolení přímo u československého gen. konsulátu v Paříži, na který v tomto směru budou přeneseny funkce ústředního úřadu v Praze.
Články, týkající se dopravy železniční, nemění se proti staré smlouvě; naproti tomu však Francie rozšiřuje přiznání výhod z přímého dovozu (transport en droiture) zboží československého v dopravních směrech pro československo nejdůležitějších, t. j. Hamburk a Štětín, Terst a Rjeka, jakož i přístavy dunajské, Brailu a Galac v dopravě železniční i vodní za podmínek stanovených ve článku XXI.
Osvědčení původu budou legalisována bezplatně zastupitelskými úřady obou států osvědčení ověřovací, pokud by jich bylo potřebí dle čl. XXIII, budou zatížena poplatky přesně omezenými na výhody služební a cestovní spojené s vystavením těchto osvědčení. Ustanovení týkající se opatření proti nekalé soutěži, jakož i potlačování nesprávných označování původu jsou v poměru k předchozí smlouvě modifikována především v tom, že jsou omezena na rámec vlastního autonomního zákonodárství.
Úlevy pro obchodní cestující a jich vzorky budou se navzájem poskytovati v míře obvyklé.
Nakládání s příslušníky, zejména pokud jde o provozování průmyslu, obchodu a plavby je upraveno jako v ostatních našich smlouvách na zásadě o nejvyšších výhodách.
Režim společností povahy hospodářské nevybočuje z rámce našeho autonomního zákonodárství, pokud jde o připouštění a provozování činnosti na území druhé smluvní strany. Jmenovaným společnostem řádně připuštěným zaručuje se zacházení podle nejvyšších výhod ve všech ohledech.
Zdanění příslušníků a společností postaveno jest na základ paritní, jako v jiných našich smlouvách. Ve příčině poplatků admissních konstatuje se výslovně, že tyto poplatky počítají se jedině z části kapitálu použité v zemi, kde se poplatek vybírá.
Přítomná smlouva jest první československou smlouvou tarifní a její význam na obou stranách spočívá hlavně v tarifních ústupcích, které si oba státy navzájem činí. Československo poskytuje Francii celní slevy okrouhle ve 150 položkách (listina A).
Většího dosahu jsou tyto slevy při některých položkách francouzského zemědělství a průmyslu, jako: vína, cognacu, hedvábí, automobilů, pneumatik, parfumerie a pod., a při některých produktech z francouzských kolonií. Ostatní slovy dosahují určitého kompromisně stanoveného průměru.
Naproti tomu Francie poskytuje Československu tarif minimální okrouhle na 150 položek (listina B) a percentuelní slevy z rozdílu mezi tarifem generáliím a minimálním okrouhle pro 300 položek (listina C).
Při některých položkách, kde francouzská výroba živě pociťovala československou soutěž, jest tarif minimální spojen s určitým kontingentem, po jehož vyčerpání bude další dovoz požívati zpravidla percentuelní slevy.
V celku lze říci, že pro československý vývoz zemědělský do Francie byl nejen udržen přibližně dosavadní stav pro hlavní obory našeho zemědělství, nýbrž docíleno jisté zlepšení, jako na př. u sladu, který z tarifu generálního přichází pod tarif minimální.
V oboru průmyslovém došlo se k řešeni kompromisnímu se zřetelem na vzájemné podmínky průmyslové soutěže obou států.
Z toho důvodu bylo nutno hledati v některých oborech dohodu přímým kontaktem zúčastněných průmyslových kruhů, jako na př. ve skle, keramice, porculánu, hospodářských strojích, chemii a pod.
Jak patrno ze závěrečného protokolu, několika odvětvím, jako anilinovým barvám a textilním strojům, vypražena jest ještě dodatečně možnost podobné dohody.
Text předložené smlouvy i připoj mých listin ukazuje dostatečně rozsah vzájemných koncesí. Ač smlouva nemohla uspokojiti všechny požadavky kladené z obou stran; tvoří přece solidní základ pro vzájemnou vypěnu zboží, při čemž možnost revise v 8 měsících dává předpoklady pro další vybudování a doplněn této smlouvy.
V ostatním poukazuje vláda přímo k ustanovením smlouvy.
Dosavadní obchodní smlouva čsl.-francouzská ze dne 4. listopadu 1920, jejíž platnost po předchozím vypovězení Francií byla prodloužena do 31. srpna 1923, má býti nahražena novou touto smlouvou, sjednanou dne 17. srpna 1923 v Paříži. Neměl-li nastati bezesmluvní stav, bylo nutno, aby tato nová úmluva byla uvedena v prozatímní platnost dnem 1. záři 1923.
Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla předložena nejdříve poslanecké sněmovně a v ní výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu a živností a po schválení jejím poslaneckou sněmovnou senátu a v něm výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému.
V Praze dne 28. srpna 1923.
Předseda vlády:
Ant. Švehla, v. r.
Ministr zahraničních věcí: |
Ministr obchodu: |
Dr. Edvard Beneš, v. r. |
L. Novák, v. r. |