Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4186.

Vládní návrh.

ZÁKON

ze dne ......................................................

o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ: USTANOVENÍ VŠEOBECNÁ:

Oddíl první: O rozsahu pojištění a o pojištěncích.

Obsah zákona.

§ 1

Tímto zákonem jest upraveno pojištění zaměstnanců pro případ

a) nemoci,

b) invalidity a stáří.

Kdo jest anebo může býti podroben pojištění.

§ 2.

(1) Pojištěním povinen a podle tohoto zákona je pojištěn, kdo v republice Československé nebo na plavidle nesoucím vlajku československou vykonává práce nebo služby na základě smluveného poměru pracovního, služebního neb učňovského (volontérského, praktikantského), a nevykonává jich jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně.

(2) Osobám v odstavci 1. uvedeným jsou na roveň postaveni zaměstnanci pracující přechodně mimo území republiky Čsl., jejichž zaměstnavatel má bydliště (sídlo) v tomto území.

§ 3.

Pojištěním povinni a podle tohoto zákona pojištěni jsou také domáčtí dělníci, tj. osoby, které - nejsouc živnostníky - z povolání a nikoliv pouze příležitostně vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo dílnu zaměstnavatelovu, a to i tenkráte, byla-li jim práce přidělena zprostředkovateli (skladovními mistry a pod.).

§ 4.

(1) Nařízením může býti pojistná povinnost rozšířena i na živnostníky, kteří se zaměstnávají domáckou prací, i když vedle práce pro jednoho nebo několik podnikatelů pracují také pro vlastní zákazníky.

(2) Při tom možno odchýliti se od předpisův o přihlašování a odhlašování pojištěncův i způsobu placení pojistného a jeho rozvrhu.

Kdo je vyloučen z pojištění.

§ 5.

Z povinného pojištění nemocenského podle tohoto zákona jsou vyloučeni:

a) zaměstnanci státu a jiných nucených svazkův územních (zemí, žup, okresův, obcí) nebo korporace, prohlášené za rovnocennou ministerstvem sociální péče, jakož i jejich ústavů a podniků - čítajíc v to i zaměstnance drah, sloužících veřejné dopravě - kteří mají v případě nemoci nárok na služné anebo na dávky rovnocenné dávkám podle tohoto zákona aspoň po dobu jednoho roku;

b) osoby, na které se vztahuje zákon ze dne 21. července 1922, č. 242. Sb. z. a n. o pojištění u báňských bratrských pokladen;

c) posluhovačky, domácí švadleny a jiné osoby, podobně zaměstnané střídavě u různých zaměstnavatelů, jakož i domácí učitelé a učitelky, nejsou-li studujícími. Osoby tyto mohou však býti podrobeny pojištění nařízením;

d) zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů v republice Československé zřízených jakož i mezinárodních komisí, pokud jsou cizozemci.

§ 6.

Z povinného pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona jsou vyloučeni:

a) osoby uvedené v § 5 lit. b), c) a d) vůbec, dále osoby uvedené v § 5 lit. a), mají-li v případě invalidity a stáří nárok na dávky alespoň rovnocenné dávkám podle tohoto zákona; zdali dávky jsou rovnocenné, rozhodne Ústřední sociální pojišťovna;

b) kdo teprve po dokonaném 60. roku svého věků po prvé vstoupí do zaměstnání povinně pojištěného podle tohoto zákona anebo do zaměstnání zakládajícího povinnost k převodu podle §§ 239 - 242 anebo kdo dokonal 60. rok v době, kdy ustanovení tohoto zákona o pojištění invalidním a starobním nabudou účinnosti;

c) kandidáti advokacie a notářství, dále lékaři v přechodném nesamostatném zaměstnání;

d) kdo požívá důchodu invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého podle tohoto zákona, nevzdá-li se ho;

e) osoby podrobené pojištění podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců čítajíc v to i osoby uvedené v § 2, odst. 1. č. 1. a 7. zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.

Kdy pojištění vzniká a kdy zaniká.

§ 7.

(1) Pojištění pro případ nemoci vzniká okamžikem, kdy bylo zahájeno zaměstnání povinně pojištěné.

(2) Rovněž pojištění invalidní a starobní vzniká tímto okamžikem, byl-li zaměstnanec u pojišťovny včas (§ 17) přihlášen k pojištění; nestalo-li se tak, vzniká toto pojištění teprve dnem, kdy přihláška došla pojišťovně. Období nejvýše šestitýdenního zaměstnání před tímto dnem jest započítati jenom, když za ně bylo zaplaceno pojistné; k přihlášce nebude přihlíženo, nastal-li pojistný případ dříve, nežli byla podána.

(3) Pojištění zaniká, když pojištěnec opustil zaměstnání povinně pojištěné, nebo když nastala okolnost, vylučující ho z pojištění (§§ 5 a 6).

Oddíl druhý: O zaměstnavateli (podnikateli).

Kdo je zaměstnavatelem?

§ 8.

(1) Zaměstnavatelem podle tohoto zákona jest osoba, na jejíž vrub jsou provozovány činnosti uvedené v §§ 2 - 4.

(2) Spolupodnikatelé i dílčí podnikatelé (akordanti) a zprostředkovatelé (skladovní mistři, faktoři a pod.) jsou spolu zodpovědni za splnění povinností, uložených zaměstnavateli podle tohoto zákona.

§9.

(1) Zaměstnavatel může nemocenské pojišťovně jmenovati osobu, která jest zodpovědna za včasné podání oznámení uložených zaměstnavateli v tomto zákoně; nemocenská pojišťovna může mu v případě potřeby uložit, aby takovou osobu jmenoval.

(2) Zaměstnavatel ručí však i za jednání a opomenutí této osoby (§ 261).

Oddíl třetí: O mzdě, mzdových třídách a mzdových záznamech.

Mzda.

§ 10.

(1) Mzdou (pracovním výdělkem, služným) podle tohoto zákona jest veškeren příjem za smluvenou práci, pokud není nahodilý.

(2) Zejména patří ke mzdě veškeré druhy přídavků, odměn (remunerace, novoročné, úplata za práci přes čas a pod.), podíly na zisku, dále dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytování jich má vliv na vyměření mzdy, jakož i všechny druhy naturálních požitků.

§ 11.

(1) Hodnotu naturálních požitků jest započítati do mzdy podle místních průměrných cen.

(2) Pojišťovací soud, vyslechna důvěrníky pojištěncův i zaměstnavatelů, stanoví vyhláškou do konce ledna každého roku hodnota naturálních požitků se závaznou a konečnou platností pro obvod své působnosti.

Mzdové třídy.

§ 12.

(1) Pojištěnci zařadí se podle mzdy náležející jim za určité časové období (časová mzda) takto do mzdových tříd:

(2) Je-li smluvena mzda týdenní, považuje se za denní mzdu šestý díl její; je-li smluvena mzda měsíční, dvacátý pátý díl její. Nebyl-li zaměstnanec po celé takové období plně zaměstnán, jest denní mzdou podíl mezi mzdou vydělanou v tomto období a počtem pracovních dní.

(3) Smluví-li se mzda podle jiného měřítka (mzda kusová, úkolová, skupinová, dávky osob třetích), určí se mzdová třída podle částky, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc.

(4) Učně (volontéra, praktikanta) jest zařaditi do mzdové třídy podle mzdy, jaké požívá v závodě nebo v nejbližším oholí úplně placený zaměstnanec příslušného odboru po dokonaném výcviku, neodůvodňuje-li mzda učňova jeho zařazení do vyšší třídy.

(5) Hodnota naturálních požitků (§ 11) může způsobiti zařazení jen o tři třídy (odst. 1) vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích.

(6) Pro pojištění invalidní a starobní shrnují se vždy v jednu třídu

(7) Mzdové třídy mohou býti měněný nařízením po návrhu Ústřední sociální pojišťovny (§ 274).

§ 13.

(1) Změní-li se mzda, změní se zařazení do mzdové třídy teprve počátkem následujícího období příspěvkového. Nepřihlíží se však ke přechodným změnám, které pravděpodobně nebudou trvati déle čtyř týdnů.

(2) Obdrží-li pojištěnec doplatek mzdy, zařadí ho pojišťovna dodatečně do příslušné třídy, vyměří doplatek pojistného a doplatí mu případně dávky.

Mzdové záznamy.

§ 14.

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vésti záznamy, kterých je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěncův, a uschovávati je aspoň po dobu desíti let.

(2) Nařízením mohou býti vydány zvláštní předpisy o tom, jak mají býti záznamy vedeny a uschovávány.

§ 15.

Pojišťovací ústavy mohou svými oprávněnými zmocněnci dáti nahlížeti do mzdových záznamů, pomocných zápisův a dokladů zaměstnavatelových, jakož i do úředních povolení stavebních (plánů a pod.) u příslušných stavebních úřadův.

§ 16.

(1) Nevyhoví-li zaměstnavatel zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti povinnosti vésti a uschovávati mzdové záznamy, nebo plní-li ji jenom nedostatečně, takže mzda nemůže býti zjištěna, neb odepřel-li zaměstnavatel předložiti záznamy zmocněncům pojišťovacích ústavů, jest nemocenská pojišťovna oprávněna předepsati z úřední moci pojistné podle dat dřívějších příspěvkových období nebo na základě jiného vyšetření.

(2) Do takového předpisu může si zaměstnavatel stěžovati jen potud, pokud může prokázati, že předpis odporuje zákonu nebo spočívá na zřejmě nesprávných skutkových předpokladech nebo že řízení bylo podstatně vadné.

Oddíl čtvrtý: O přihláškách, odhláškách a oznámeních.

§ 17.

Zaměstnavatel je povinen přihlásiti u nemocenské pojišťovny místně příslušné podle sídla závodu osoby u něho zaměstnané, jež podléhají pojistné povinnosti, nejpozději třetího dne ode dne, kdy bylo zahájeno zaměstnání povinně pojištěné, a odhlásiti je v téže lhůtě ode dne, kdy bylo skončeno.

§ 18.

Přihláška obsahujž zejména jméno a příjmení zaměstnavatelovo i pojištěncovo, den a místo narození a domovskou obec pojištěnce a členů jeho rodiny, druh jeho zaměstnání a postavení v něm, den, kdy bylo zahájeno zaměstnání povinně pojištěné a údaje, jichž je třeba pro určení mzdové třídy, do níž pojištěnec patří, a k výpočtu převodní částky, jakož i údaje o jeho posledním zaměstnání.

§ 19.

Zaměstnavatel jest dále povinen nejpozději třetího dne oznámiti každou změnu okolností uvedených v § 18.

§ 20.

(1) Stanovami nemocenské pojišťovny může však býti ustanoveno, že všechna oznámení jest podávati v určité dny v týdnu.

(2) Pro ohlašování domáckých dělníků (§ 3) mohou stanovy určiti ještě jiné úchylky.

§ 21.

(1) Zaměstnavatel, jenž nedostál ohlašovací povinnosti, jest povinen zaplatiti pojišťovně peníz, rovnající se dlužnému pojistnému i s úroky z prodlení, pokud nejsou promlčeny. Ze zaplacení toho neplyne pro pojištěnce zkrácení čekací doby (§ 107), ani zvýšení důchodu podle § 111, odst. 3; ustanovení § 7, odst. 2. zůstává však nedotčeno.

(2) Kromě toho jest povinen nahraditi nemocenské pojišťovně náklad za dávky nemocenské, jejž pojišťovna učinila podle ustanovení zákona nebo stanov na pojištěnce, který nebyl přihlášen buď vůbec nebo nenáležitým způsobem nebo po uplynutí lhůty § 17 teprve, když onemocněl.

§ 22.

(1) Zaměstnavatel jest povinen předložiti nemocenské pojišťovně v prvním týdnu každého měsíce výkaz o zaměstnaných osobách a o mzdě, vyplacené každému jednotlivému zaměstnanci. Mzdový výkaz jest k žádosti pojišťovny potvrditi závodním výborem nebo důvěrníkem zaměstnanců.

(2) Nemocenská pojišťovna může ve stanovách neb ujednáním se zaměstnavateli stanoviti síro předkládání výkazů jiná období buď všeobecně nebo pro jednotlivé zaměstnavatele nebo skupiny jich; kratší lhůty ve stanovách lze však ustanoviti jen za souhlasu dozorčího výboru.

§ 23.

Důchodce jest povinen oznámiti pojišťovně, která mu vyplácí důchod, v osmi dnech změnu bydliště, jakož i změnu v poměrech směrodatných pro vyměření důchodu nebo vyplácení jeho. Důchodce ručí i důchodem za škodu, jež pojišťovně vznikne opomenutím této povinnosti.

ČÁST DRUHÁ: O ORGANISACI POJIŠTĚNÍ.

Oddíl první: O organisaci pojištění nemocenského.

Nemocenské pojišťovny.

§ 24.

Pojištění pro případ nemoci provádějí nemocenské pojišťovny, z nichž okresní pojišťovny budou zřízeny pro obvod nynějšího politického úřadu první stolice v jeho sídle.

§ 25.

Rozsah osobní a věcné působnosti nemocenských pojišťoven upraví zvláštní zákon.

Orgány nemocenských pojišťoven.

§ 26.

Orgány nemocenské pojišťovny jsou:

a) valná hromada delegátů;

b) představenstvo;

c) dozorčí výbor;

d) ředitel.

§ 27.

Stanovy pojišťovny mohou valnou hromadu delegátů nahraditi valnou hromadou pojištěnců.

§ 28.

Na tuto valnou hromadu vztahují se obdobně ustanovení §§ 47 - 49.

Valná hromada delegátův.

§ 29.

(1) Valná hromada skládá se z delegátů zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k hlasování (§ 30). Zvolení delegáti zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud právoplatně zvolení nebo podle § 37 jmenovaní jejich nástupci nenastoupí úřadu.

(2) Politický úřad první stolice zbaví však funkce delegáta, jenž přestane býti zaměstnancem a nestane se jím opět v době šesti měsícův.

(3) Počet delegátů určí stanovy; musí jich však býti aspoň třicet.

(4) Současně s delegáty volí se stejný počet náhradníků, kteří nastupují pořadem na místo delegátů odpadajících v době volebního období; o jejich funkční době platí ustanovení odst. 1.

(5) Volba koná se nejpozději dva měsíce před valnou hromadou.

§ 30.

(1) Volební právo mají povinně pojištěné osoby, lež prvního dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) dokonaly dvacátý rok svého věku, byly toho dne u pojišťovny pojištěny a jsou tam pojištěny ještě v den volby.

(2) Z volebního práva jest vyloučen, kdo jest vyloučen z volebního práva do obecního zastupitelstva.

(3) Volitelný jest stáhni občan republiky Československé, který - maje volební právo - překročil 26. rok svého věku a jest aspoň půl roku před rozhodným dnem nepřetržitě pojištěn u dotyčné pojišťovny.

O volbách delegátů.

§ 31.

Volbu vyhlásí představenstvo nemocenské pojišťovny způsobem určeným stanovami, jakož i případné jinakým způsobem v místě obvyklým a oznámí konaní voleb politickému úřadu první stolice.

§ 32.

(1) Ve vyhlášce volební jest oznámiti, kde a ve kterou hodinu budou voličům vydány volební legitimace. Legitimace musí býti vydávány aspoň šest pracovních dnů po osm hodin denně; jejich vydávání jest dokončiti aspoň měsíc přede drnem volby.

(2) Do zvláštního seznamu jest v časovém pořadí zapsati, komu byla vydána legitimace. Jeden opis tohoto seznamu jest odevzdati politickému úřadu první stolice, jakmile vydávání legitimací bylo skončeno.

(3) Kdo má se za postižena proto, že mu volební legitimace nebyla vydána nebo že byla vydánu osobě neoprávněné k volbě, může si u volební komise stěžovali do týdne ode dne, kdy vydávání legitimací bylo skončeno. Proti jejímu rozhodnutí, jež jest ihned oznámiti politickému úřadu první stolice, není samostatného opravného prostředku.

§ 33.

(1) Volbu řídí volební komise, která skládá se ze starosty nemocenské pojišťovny nebo jeho náměstka a ze čtyř přísedících. Přísedící a náhradníky jejich jmenuje politický úřad první stolice z voličů pojišťovny (§ 30, odst. 1 a 2), přihlížeje k tomu, aby byla ve volební komisi podle možnosti zastoupena všechna sdružení, jež se zúčastní voleb. Při určování osob jest dbáti návrhů těchto sdružení; návrhy jest podati politickému úřadu do osmi dnů po vyhlášení voleb. Z rozhodnutí politického úřadu první stolice není samostatného opravného prostředku.

(2) Volební komise usnáší se platně za přítomnosti aspoň tří členů nadpoloviční většinou. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, jenž jinak nehlasuje.

(3) Má-li býti voleno ve více volebních místnostech, určí volební komise pro každou volební místnost zvláštní místní výbor, přihlížejíc k zásadě, uvedené v odst. 1.

§ 34.

Delegáti do valné hromady a náhradníci jejich volí se osobním odevzdáním hlasů podle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin.

§ 35.

(1) Kandidátní listinu musí podepsati aspoň padesát voličů. Volič, jenž podepsal více kandidátních listin, nepočítá se na žádné z nich.

(2) Osoby uvedené v kandidátní listině jest označiti pořadovými čísly.

(3) Kandidátní listiny jest odevzdati volební komisi nejpozději čtyři týdny přede dnem voleb. Současně jest jmenovati zmocněnce navrhovatelův a jeho náměstka, aby podávali volební komisi potřebná vysvětlení o kandidátních listinách.

§ 36.

(1) Volební komise zkoumá, zdali kandidátní listina jest správně podána, zdali osoby kandidované jsou volitelny (§ 30, odst. 3) a zdali táž osoba není uvedena na několika listinách; výsledek prozkoumání oznámí zmocněnci. Tento jest povinen odstraniti vady v listině shledané nejpozději do osmi dnů přede dnem volby. Zůstane-li i potom táž osoba uvedena na několika kandidátních listinách, ponechá jí volební komise pouze na listině, pro kterou se osoba ta prohlásí. Nestane-li se tak v dané lhůtě, škrtne ji volební komise ze všech listin.

(2) Volební komise označí kandidátní listiny čísly pořadovými.

§ 37.

Nebyla-li podána včas (§ 35, odst. 3) kandidátní listina, ustanoví ji volební komise. Neučiní-li tak do 14 dnů přede dnem volby, Ústřední sociální pojišťovna rozhodne, že pro nemocenskou pojišťovnu jest zříditi představenstvo, na něž přejde také pravomoc valné hromady delegátův, a jmenuje osm členů jeho a osm náhradníků, kteří měli býti voleni valnou hromadou.

§ 38.

(1) Byla-li podána jenom jedna kandidátní listina, volba se nekoná. Volební komise prohlásí za zvolené delegáty osoby, uvedené v kandidátní listině na předních místech; další osoby jest prohlásiti za zvolené náhradníky.

(2) Obsahují-li předložené kandidátní listiny dohromady nejvýše tolik jmen, kolik jest voliti delegátů, prohlásí je komise za zvoleny, aniž se volba koná. Totéž nastane, obsahuji-li jich méně; v tom případě zvolení doplní kandidátní listinu většinou hlasů, jež odevzdají volební komisi. Totéž platí o náhradnících.

§ 39.

Je-li nutno voliti, volební komise zašle opisy kandidátních listin, pořízené na útraty nemocenské pojišťovny, do všech obcí, v jichž obvodě pracují osoby, které jsou pojištěny u pojišťovny. Starosta obce jest povinen vyvěsiti kandidátní listiny na obecní tabuli a vyhlásiti je způsobem v místě obvyklým aspoň tři dny přede dnem volby.

§ 40.

V hlasovacím lístku volič označí jenom kandidátní listinu, pro niž hlasuje. Hlasování je tajné.

§ 41.

Místní výbor (§ 33, odst. 3) zjistí počet odevzdaných hlasův a odevzdá volební komisi hlasovací lístky v zapečetěném obalu spolu se stručným zápisem o průběhu voleb a jinými listinami o volbách.

§ 42.

(1) Volební komise zjistí počet hlasův odevzdaných pro jednotlivé kandidátní listiny a určí počet mandátů na ně připadajících takto:

(2) Součet všech platných hlasů dělí se počtem delegátů, zvětšeným o jeden; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

(3) Volebním číslem dělí se počet hlasův odevzdaných pro každou kandidátní listinu; volební komise přikáže každému sdružení tolik delegátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných.

(4) Nebyli-li takto zvoleni všichni delegáti, přidělí se zbývající mandáty postupně sdružením, pro něž vyšel největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více listin sobě rovny, přikáže se mandát listině, která dosáhla většího počtu hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los.

(5) Bylo-li dělením podle počtu hlasů číslem volebním obsazeno více o jeden mandát, odečte se tento mandát listině, která měla nejmenší zbytek dělení, a při stejném zbytku menší počet hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhoduje los.

§ 43.

(1) Mandáty připadající na kandidátní listinu přidělí se osobám na ní vyznačeným podle pořadu.

(2) Nezvolení kandidáti, uvedení na listině, jsou náhradníky a postupují pořadem na místo delegáta téže listiny, jenž přestal býti delegátem.

(3) Má-li některá listina méně jmen, nežli na ni připadá delegátů, doplní ji zvolení delegáti této listiny, označíce ostatní delegáty a náhradníky.

§ 44.

Komise zapíše do volebního zápisu usnesení a všechny okolnosti, důležité pro provedení volby. Zápis podepíší všichni členové komise.

§ 45.

Komise vyhlásí co nejdříve výsledek volby způsobem obvyklým v sídle pojišťovny.

§ 46.

Námitky do voleb jest podati do 14 dnů po vyhlášení výsledku politickému úřadu I. stolice. Z rozhodnutí jeho jest možno stěžovati si k politickému úřadu druhé stolice, jenž rozhoduje s platností konečnou.

Působnost valné hromady.

§ 47.

V působnost valné hromady delegátů patří:

a) voliti členy představenstva a členy rozhodčího soudu z pojištěncův a náhradníky jejich;

b) usnášeti se o rozpočtu, o výroční zprávě představenstva a o propuštění představenstva ze zodpovědnosti;

c) usnášeti se o vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování; zmocněnce pro vymáhání těchto nároků jmenuje Ústřední sociální pojišťovna;

d) usnášeti se o změně stanov (§ 71);

e) usnášeti se k návrhu představenstva o nabytí, zatížení a zcizení nemovitostí, mimo nabytí jich v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím, jakož i o všech věcech, přesahujících rámec obyčejného hospodaření;

f) stanoviti náhradu pro funkcionáře nemocenské pojišťovny v rámci směrnic vydaných Ústřední sociální pojišťovnou.

§ 48.

Valnou hromadu svolává představenstvo aspoň jednou za rok; jest však povinno svolati ji nejpozději do jednoho měsíce, žádá-li za svolání aspoň jedna pětina delegátů, udávajíc důvody.

§ 49.

(1) Valná hromada jest schopna usnášeti se za každého počtu přítomných delegátů. Usnáší se sprostou většinou přítomných;-pouze k usnesení o změně stanov je třeba většiny dvoutřetinové. Při rovnosti hlasů jest pokládati návrh za zamihnutý.

(2) Bližší ustanovení o tom, jak jedná valná hromada, obsahují stanovy pojišťovny.

Představenstva.

§ 50.

Představenstvo nemocenské pojišťovny skládá se z desíti členů, z nichž osm volí valná hromada delegátů z pojištěncův; majících právo volitelnosti (§ 30, odst. 3.), dva pak zaměstnavatelští členové dozorčího výboru nemocenské pojišťovny ze zaměstnavatelův, kteří nejsou členy dozorčího výboru (§ 5, odst. 2).

§ 51.

Na volbu členů představenstva, kteří jsou voleni valnou hromadou delegátů, jest užíti obdobně ustanovení §§ 34 - 38, 40, 42 - 46 s těmito úchylkami:

a) kandidátní listiny jest opatřiti podpisy aspoň pěti delegátů;

b) kandidátní listiny jest na vyzvání předsedy valné hromady jemu odevzdati a závady v nich jest ihned odstraniti;

c) volební komisi tvoří tři skrutátoři, jmenovaní předsedou.

§ 52.

Členové dozorčího výboru zvolení zaměstnavateli volí dva členy představenstva většinou odevzdaných hlasův. Voleny mohou býti také osoby, zastupující podle stanov osoby hromadné, i když náležejí do skupiny pojištěnců, jakož i ředitelé a správcové podniků, zaměstnávajících pojištěnce podle tohoto zákona.

§ 53.

Stejným způsobem (§§ 50 - 52) jest zvoliti deset náhradníků.

§ 54.

Funkční doba představenstva trvá čtyři roky. Zvolení zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud právoplatně zvolení jejich nástupci nenastoupí úřadu.

§ 55.

Politický úřad první stolice zbaví funkce člena představenstva, jenž přestane býti příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské), za niž byl zvolen a nestane se jím opět v době šesti měsícův.

§ 56.

(1) Představenstvo volí ze sebe většinou odevzdaných hlasů starostu a náměstka jeho na dva roky. Neobdržel-li při první volbě nikdo většiny, jest konati užší volbu mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Soustředí-li se potom na každého z nich stejný počet hlasů, rozhoduje los.

(2) K žádosti menšiny, čítající aspoň tři členy, jest zvoliti náměstka starostova z této menšiny.

§ 57.

Představenstvo spravuje a zastupuje nemocenskou pojišťovnu ve všech věcech, jež nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny usnesení valné hromady nebo jiných orgánů pojišťovny.

§ 58.

Zejména přísluší představenstvu sjednávati smlouvy s lékaři, porodními asistentkami, lékárníky a léčebnými ústavy přijímati a propouštěti úředníky a zřízence pojišťovny mimo úředníky uvedené v § 65 a sjednávati s nimi smlouvy služební v mezích vzorné služební smlouvy, kterou vydá Ústřední sociální pojišťovna.

Dozorčí výbor.

§ 59.

(1) Dozorčí výbor nemocenské pojišťovny čítá deset členů.

(2) Dva členy volí většinou hlasů zástupci pojištěnců v představenstvu nemocenské pojišťovny z pojištěnců, kteří nejsou členy představenstva; osm členů dozorčího výboru volí zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci jsou u pojišťovny pojištěni.

(3) Způsob volby těchto členů bude upraven zvláštním zákonem.

(4) Za společnosti a osoby právnické hlasuje, koho určily osoby, oprávněné společnost zastupovati.

§ 60.

Stejným způsobem jest zvoliti deset náhradníkův.

§ 61.

Ustanovení § 52 a 54 - 56 jest užíti obdobně.

§ 62.

(1) Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření pojišťovny, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpisův, prozkoumávati účtování, správu pokladny a účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Zaměstnanci nemocenské pojišťovny jsou povinni podávati dozorčímu výboru vysvětlení a doklady potřebné k výkonu jeho pravomoci.

(2) Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, jest tím představenstvo prohlášeno za zbaveno úřadu.

(3) Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti Ústřední sociální pojišťovnu.

(4) Dozorčí výbor může dvoutřetinovou většinou usnésti se na svolání mimořádné valné hromady i proti vůli představenstva a svolati ji.

(5) Dozorčí výbor může se dále usnésti, že usnesení představenstva, uvedené v § 47, lit. e), jakož i usnesení představenstva o počtu míst zaměstnaneckých jest odložiti až do rozhodnutí Ústřední sociální pojišťovny. Nedojde-li toto rozhodnutí do šesti týdnů ode dne, kdy došlo k naříkanému usnesení, jest toto usnesení považovati za schválené.

§ 63.

Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradním.

Úředníci a ředitel.

§ 64.

(1) Úředníky nemocenské pojišťovny vezme starosta pojišťovny ve slib, že budou zachovávati zákony a jiné předpisy, a že budou poctivě a svědomitě plniti převzaté povinnosti.

(2) Úředníci nemocenských pojišťoven mají ve své úřední činnosti povinnosti úředníků veřejných, stanovené v zákonu trestním, požívají však také ochrany jako úředníci veřejní.

§ 65.

(1) Ředitele nemocenské pojišťovny, pokladníka a hlavního úředníka účetního ustanovuje a vezme ve slib Ústřední sociální pojišťovna, jejíž disciplinární pravomoci tito úředníci podléhají.

(2) Představenstvo nemocenské pojišťovny jest povinno oznámiti Ústřední sociální pojišťovně, přestal-li některý z těchto úředníků vykonávati svůj úřad. Nestane-li se tak, jsou členové představenstva společné a nerozdílně zodpovědni za škodu, vzniklou z opomenutí.

(3) Ústřední sociální pojišťovna jest povinna dbáti, aby mezi těmito úředníky poměr národnostní příslušnosti byl přibližně shodný s národnostní příslušností pojištěnců.

§ 66.

(1) Ústřední sociální pojišťovna vypracuje pro skupiny úředníkův, uvedených v § 65, vzorné smlouvy služební a disciplinární řády.

(2) Služební požitky těchto úředníků platí nemocenská pojišťovna, k níž jsou služebné přiděleni.