VII./4174.
Interpelace
poslance Merty a soudruhů
ministrovi vnitra
o konfiskaci časopisu ťBezvládíŤ v Praze.
Klubu našemu doručeno bylo číslo časopisu ťBezvládíŤ, vycházejícího v Praze, v němž nově dokumentována jest námi tolikráte dokazovaná bezhlavost a ztřeštěnost naší censury. V tomto nekomunistickém časopise zabavena byla řada míst zcela nezávadných, jak jest jinak obvyklo v listech našich. Korunou censurní praxe bylo však zabavení nesčíslněkráte uveřejněné myšlénky L. N. Tolstého. Přinášíme doslovné znění s podotknutím, že otištěno bylo zcela volně v ťKruhu četbyŤ, u Laichtera vydané, za censury rakouské v r. 1907-1908, Půlpánem r. 1911 v ťMladých ProudechŤ a 1912 v ťMladém PrůkopníkuŤ, roku 1914 v brněnském časopise ťVesnaŤ a za nejkrutší válečné censury r. 1917 v časopise ťJitroŤ:
ťNechceš-li býti účasten vraždy, chovej se ke každému vojákovi, jako jest ve zvyku chovati se ke zbloudilému člověku, usvědčenému z vraždy. Můžeme potlačiti svůj odpor k takovému člověku, jakým jest voják a litovati ho, jestliže však, jak tomu u vojáků bývá, svým stavem se pyšní, jestliže se nedá přivést k rozumu, pak můžeme napříště s takovým člověkem přerušiti všechny styky.
Tolstoj.Ť
Dále tamtéž zabaveno bylo v článku ťNepomucký národŤ:
ťDr. Soukup prohlásí Švehlu za potomka Chelčického, Pekař, universitní profesor, pláče nad dětmi lotra Konopišťského, universitní profesor Heidler obviňuje Masaryka z ideologie urážející národ. Dolanský je ministrem Justice, vítáme... Focha, který vodil lidi proti lidem na jatky, a Kubíček a Scheiner, předák Sokolstva - a prst... Prst? Ptáte se jaký? Prst, to je ta koalice. Dohodli se, že se dohodnou a dohodnou se vždy. Ten prst na ústech je: kuš národe, drž hubu, poslouchej nás, plat daně, dej se po případě vést na jatky, vždyť my se o tebe již staráme. Vidíte Jana na Mostě? To je ten symbol nepomuckého národa. Národ hanby, bezcharakternosti, jak sám Masaryk kdysi říkával, národ nevěřící a přece římský.
Stane se zázrak? Vstane z hrobu nějaký Václav IV., aby celý ten nepomucký národ i s pateronásobnou korunou hanby kolem hlavy hodil ještě jednou do vody? Aby v ohni povstat mohl národ Husův a Táboritů?Ť
Dále dvě lokálky ťFochŤ a ťZákon na ostudu republikyŤ byly konfiskovány celé:
ťFoch. Měli jsme zde těch atrakcí již dost, ale naposledy scházel nám zde..., francouzský maršálek Foch... Foch je royalista, zakuklený reakcionář nejhoršího druhu, mazaný klerikál. Že ho naši klerikálové vítají, nedivíme se, že ho chtějí vítat, je pochopitelno jen tou pobělohorskou ještě otráveností českého svědomí, ale nejsmutnější je, že celá socialistická veřejnost nemá tolik cti, aby odmítla tento cirkus, který se v Praze bude provádět...Ť
ťZákon na ostudu republiky má se zcela správně jmenovati tento výplod státnické moudrosti, pod jejíž blahodárnou mocí začíná u nás blaho a všude jinde v cizině legrace, jak si tu naši republiku udržíme. Proč jsme podrývali Rakousko? Přece ne proto, že jeden dědek ve Vídni slyšel na jméno Habsburk a že jsme měli v nenávisti ty lidi, které až na malé výjimky, jako starou veteš převzala republika. Ale jen proto, že v Rakousku nebylo osobní svobody a že bláhovci se domnívali, že jiný stát ji může dát. Vše co není hospodářskou a osobní svobodou, je komedie. Dvouhlavá potvora rakouského orla doklepala, ale.. Jaká výměna? V čem je dvouocasý lev lepší než dvouhlavý pták? Ten měl aspoň dvě hlavy, když zákon na ochranu republiky jsme již dostali před 4 roky, zákon ze dne 24. července 1919, č. 449 Sb. z. a n. zvaný ťzákon o zákonné ochraně republiky ČeskoslovenskéŤ, k čemu tedy nyní druhy zákon téhož jména?
A jaká je v tom ne jurisprudence, ale aspoň omluva před forem světa, stíhat obžalovaného na základě zákona, který v době, kdy spáchán byl zločin, ještě ani neexistoval? Tedy zákon se zpětnou platností... Ne, nejde nám o Šoupala vůbec, nejde nám ani o nějakou spravedlnost, v tu my dávno nevěříme, ale v jejich zájmu vlastním, by měli býti páni zákonodárci, státníci, soudcové a celý ten aparát žijící z našich peněz - méně hloupí.Ť
Předvádějíce ukázky censury, k nimiž, myslíme, netřeba komentářů - (ťdvouhlavá potvora rakouského orla doklepalaŤ - konfiskováno; snad z opatrnosti, kdyby někdy měl znovu obživnouti...) - tážeme se:
1. Je panu ministrovi tato prakse známa?
2. Jak hodlá pan ministr zjednati nápravu?
V Praze dne 30. května 1923.
Merta,
Bubník, Houser, Kunst, Krejčí, Kreibich, dr. Šmeral, Warmbrunn, Tausik, J. Kříž, Rouček, Malá, Svetlik, Kučera, Darula, Blažek, Burian, Haken, Koutný, Mikulíček, Nagy, Teska, Skalák, Toužil.
VIII./4174.
Interpelace
poslance Františka Toužila a soudruhů
vládě
o neustálých konfiskacích deníku ťRudé PrávoŤ v Praze.
Nepřetržitá konfiskační prakse prováděná pražskou censurou má ráz vysloveně persekuční a je neustále zvyšována. Uvádíme opět celou řadu konfiskací, ze kterých na prvý pohled ve většině případů je zřejmo, že pro konfiskace tyto není zákonného zdůvodnění přes to, že státní zastupitelství pražské snaží se ustanoveními trestního zákona konfiskace tyto zdůvodniti. Kam až censura pražská ve své nynější praksi zabíhá, zřejmo z těchto zabavených míst:
V pátek dne 23. března 1923 v ranním ťRudém PrávuŤ č. 68 z referátu ťFrankfurtská konferenceŤ zabavena byla tato její část:
…výbory, složené z proletářů všech směrů. V závodech musíme zřizovat… ve všech městech kontrolní výbory, jež zpraží každý fašistický pokus dělníky terorisovat. Zbraň v rukou dělníka je odzbrojením buržoasie.
Dálepak v témže čísle zabaven byl téměř celý článek ťDvojí antimilitarismŤ v tomto znění:
K provádění účinné antimilitaristické činnosti jest ovšem zapotřebí víc, než pouze dvakrát do roka, při odvodech a narukování, napsat článek nováčkům. Práce antimilitaristická nesmí se vykonávat jen příležitostně a nahodile, nýbrž stále a soustavně. Ještě důležitější jest plánovitě vedená výchovná činnost v duchu antimilitaristickém, s kterou má býti započato již před odvody. Jakmile mladiství dělníci a učňové vstoupí do hnutí mládeže, nesmí býti seznamování s podstatou militarismu, úzkého jeho spojení s kapitalistickými řády a úlohy jeho v měšťáckém státě, musí býti připravováni na čekající je úlohy v antimilitaristickém boji a musí jim býti vysvětlovány způsoby a cesty antimilitaristické činnosti. Touto výchovou mají nabýti schopnosti, aby sami mohli se státi antimilitaristickými propagandisty a hlavně aby dovedli pak účinně působit v antimilitaristickém duchu... Neboť nejdůležitější částí antimilitaristické práce jest a zůstane uvědomovací činnost… k odhalování ťvšenárodníhoŤ jeho účelu, stojícího prý ťnad třídamiŤ společnosti, odkrývání jeho měšťáckého třídního rázu i účelu. Právě tato práce jest nezbytným předpokladem pro přetvoření armády..., což jest cílem komunistické antimilitaristické činnosti.
Zcela jinak na militaristu nahlížejí české socialistické organisace mládeže. Jako příslušníci ťstátotvornéŤ koalice stojí pevně za militaristickým režimem, vládnoucím dnes v republice, a obhajují jej co instituci, kterou stát k hájení ťdemokracieŤ potřebuje stejně tak jako zákon na ťochranuŤ republiky. Proto také zavrhují jediný účinný prostředek k boji proti militarismu, t. j. zrevolucionování armády zevnitř, a to pro ťrozkladné působeníŤ tohoto. ťMusíme si však uvědomit, že dnes nemůžeme dělat tutéž antimilitaristickou propagandu, jaká byla možna a také nutno před válkou v rakouské armádě. Poměry se změnily a je nyní třeba i nové orientace v této části našeho omladinářského programu.Ť Tak píše Stanislav Burián, sekretář českosocialistické mládeže, ve svém článku ťK odvodůmŤ v 11. čísle ťMladých ProudůŤ ze dne 14. března.
Českosocialističtí vůdcové mládeže zneužili poctivého socialistického smýšlení svého členstva k tomu, aby svaz mládeže zatáhli do politiky, kterou provádí změšťáčtělé vedení čsl. socialistů, a znemožnili tak jeho připojení k levici. St. Burián pospíšil si, aby svým článkem ťK odvodůmŤ správnost naší domněnky prokázal i na stanovisku mládeže českých socialistů k antimilitarismu. Burián snaží se ze všech sil, aby lacinými frázemi o buržoasii, antimilitarismu a tradicích čsl. mládeže udržel důvěru čsl. mládeže k měšťáckým buňkám nynějšího vedení čsl. socialistů.
Českosocialistická mládež nemůže prý dnes dělat antimilitaristickou propagandu ve smyslu antimilitaristických tradic českosocialistické mládeže z dob rakouských, ježto v republice jsou úplně ťjinéŤ poměry. Burián snaží se tedy zahalit jádro věcí spoustou lžírevolučních frází. Tím chce asi docíliti toho, aby hořká pilulka stala se chutnější, aby oportunism českosocialistických vůdců mládeže k otázce militarismu dostal revoluční nátěr a zdál se býti pokračováním ťslavnýchŤ tradic.
Předně nás ujišťuje, že ťNezahazujeme zásady protivojácké, jestliže prohlásíme, že náš dnešní antimilitarism nesmí směřovati proti armádě, jejíž nutnost uznáváme v zájmu státu.Ť (Vůči čemu tedy antimilitaristická propaganda má býti namířena, když ne proti vojsku?) ťRepubliku potřebujeme, abychom v ní mohli budovati socialistickou společnost.Ť A pak prý nejsou ťrevolučnímiŤ, když vždy jen mají na paměti ťzájem socialismuŤ! I tehdy, když tvrdí, že dnes není zapotřebí víc, než aby jejich antimilitarism ťusiloval o právní postavení vojáků a bránil všem výstřelkům militarismuŤ. Samozřejmě! Docílí se tím přece v republice víc, ťnež kdybychom se pokoušeli hlavou prorážeti zeď, t. j. dělati radikální antimilitaristické akceŤ. Ovšem! Vždyť byste si mohli rozbít hlavy o tu republikánskou zeď, nebo by dokonce i vám mohli jednou opravdu rozpustit organisaci! - Poslední zastupitelstvo českosocialistické mládeže vyzvalo stranu, aby učinila opatření proti případným novým válkám. Avšak českosocialističtí vůdcové mládeže vykládají si usnesení to v tom smyslu, že mají podporovat militaristické snahy vládnoucích kruhů: ťDoba je taková, že nelze pomýšleti v dohledné době na odstranění dosavadního kádrového systému a povinných odvodů. Je nebezpečí nových válek na všech stranách Evropy. Ovzduší je velmi dusné a může každou chvíli přijít bouře, která by mohla svými důsledky ohroziti existenci našeho státuŤ. Dokonce - a tím je dovršeno likvidování antimilitaristické tradice českosocialistické mládeže přichází Burián i s důvodem nejčernějších našich měšťáckých reakcionářů, že ponechávání stálého vojska, tak jak je dnes máme, jest nutno nejen pro vnější, ale i pro ťvnitřníŤ poměry v republice. Známe dobře toto povídání o ťvnitřnímŤ nepříteli! Avšak nesuďte ukvapeně! Mohli byste se zmýlit. Neboť vše to - a v tom vězí demagogie, kterou se má mládež lákat - děje se v zájmu jedné velké zásady: ťArmáda musí být demokratickáŤ. ťNemůžeme vypočítávati, co se změnilo v neprospěch demokracie v naší armáděŤ, (tedy to ťprávníŤ postavení vojáků, o které dnes stačí usilovati, aby se dokumentovalo antimilitaristické přesvědčení, přece jenom není tak skvělé!?) ťvzpomínáme jen slov presidentových, že armáda musí být demokratická...Ť Pádně řečeno! Pravdou jest, že kdyby prakse u nás odpovídala všem krásným slovům, která president Masaryk už vyslovil a napsal, musilo by to v republice vypadat trochu jinak. Na př. pokud se týče konfiskační prakse, která, se dnes nezastavuje ani před presidentem. ťNeustaneme proto usilovati o nápravu poměrů v armádě. Budeme státi na stráží, aby se nestala nástrojem buržoasie proti pracujícímu lidu,Ť (... Což nevíte vůbec nic o tom, že v Československu vojsko, četnictvo a policie jsou posílány proti dělnictvu?!) ťa podrobíme vždy kritice každé nařízení a každý čin vojenských kruhů, který by odporoval zásadám demokracie.Ť A jako pravý ťrevolucionářŤ dr. Burián posléze divadelně volá: ťTo je právo, které si nedáme vzíti!Ť Buďte ujištěni, bratři, toto právo vám buržoasie s radostí ponechá. Co pak je jí po vaší kritice? Hlavní věcí pro ní je to, abyste nekladli odporu proti pozvolnému, plánovitému odbourávání ostatních práv dělnictva (na př. volebního práva vojáků), abyste neodhalovali v armádě její pravý ráz: hájení kapitalistických řádů.
Zkrátka, mladí bratří topí se v bezpříkladném pokrytectví. Právě tak jako při vyloučení skupiny Vrbenského. K tomu, aby se mohlo poukázat na ťantimilitaristickouŤ prácí, na pokračování v ťslavnýchŤ tradicích, trochu toho povídání pacifistického s trochou frází o socialismu úplně dostačí.
Opravdu socialisticky myslící členové českosocialstické mládeže nechť přemýšlejí o tom, jak na antimilitaristickou činnost nutno pohlížeti, a pro které způsoby antimilitaristického boje posléze se rozhodnout: zda pro náš boj proti militarismu, či pro ťantimilitaristickéŤ fráze nynějšího vedení mládeže. Pak českosocialistickým vůdcům mládeže konec konců ani sebe větší pokrytectví nepomůže. Dnes již uvědomělé dělnictvo českosocialistické počíná prohlédati. Zítra pozná i měšťácký třídní ráz československého militarismu a vyvodí z toho své revoluční důsledky. Zajisté, vy politikové pokrytečtí!
V sobotu dne 24. března t. r. v ranním ťRudém PrávuŤ č. 69 zabaveny byly v provolání z Mezinárodní konference ve Frankfurtě n. M. ve článku ťMezinárodní proletářská frontaŤ tyto jeho části:
Zostřete revoluční propagandu mezi vojsky, jež jsou imperialismem svedena na scestí a zneužívána.
Vynuťte osvobození všech uvězněných proletářských bojovníků!
Utvořte mezinárodní kontrolní výbory za účelem kontroly a zabránění veškeré dopravě zbraní!
Vaší odpovědí na zatčení vašich revolučních vůdců, na brutální pronásledování se strany vašich vlád budiž: Teď teprve navzdor všemu! Zostřete boj na všech frontách, kde stojíte proti podnikatelům a měšťácké státní moci! Na vás spočívá hlavní úkol vynutit zrušení versailleské... smlouvy. Objasňujte společně se svými německými dělníky svým bratrem ve vojenském kabátě, že se nesmějí již dávati zneužívati proti svým německým třídním soudruhům! Pryč s daněmi na nemajetné! Pryč s daní na dělnické mzdy! Pryč s Poincarém Porurským! Pryč s loupeživými kumpány hutního komitétu!
Mladí dělníci! Vy, kteří budete první obětí imperialistické války, zúčastněte se zvláště činně proletářského boje proti válce a fascismu, staňte se nejnadšenějšími bojovníky!
Dále v témže čísle v rubrice ťRůzné zprávyŤ zabavena byla tato lokálka:
Bankovní historie. Úpadek banky ťBohemiaŤ má za následek pohromu, která svými důsledky patrně se vyrovná obrovské francouzské ťPanaměŤ. Pozemková banka zastavila operace, přikročí k snížení akciového kapitálu a splyne s Českou agrární bankou. Její akciový kapitál i reservní fond jsou částečně ztraceny. Ohroženy jsou i vklady, ač všecky podrobnosti se konfiskují. Pohromou je postižena také Průmyslová banka, která je na bance ťBohemiiŤ silně zainteresována. Včera dokonce byly v Průmyslové bance na vkladní knížky vypláceny jako největší obnosy 50 Kč. Vkladatelům oznamováno, že ostatní buď vyplaceno jen na měsíční výpověď. V nebezpečí je také Stavební banka a jistá banka v Brně, jejíž jméno se prozatím tají. Banky dostaly důvěrný pokyn, aby revidovaly všecky účty, jdoucí do Brna, a aby hlavně obezřetně se chovaly k obchodům s brněnskými bankami. Rozsah katastrofy, zaviněný zločinnou správou ťBohemieŤ, nedá se ještě zjistit, ale je obrovský. Pokládáme za nutné, aby v zájmu pravdivého obrazu v bankovním hospodářství v Čsl. republice vláda učinila hned prohlášení o úpadku této banky.
V sobotu ve Večerníku ťRudého PrávaŤ ze dne 24. března t. r. č. 69 zabaven byl tento článek pojednávající o poměrech v bance ťBohemiiŤ v tomto znění:
Krach bank a krach koalice!
Veliká obžaloba osob i celého systému!
Bankovní krachy, které působí už dnes takové vzrušení veřejnosti a které znamenají ztráty, jdoucí do set milionů Kč, ukazují se a ukáží se ještě něčem daleko větším, než se dnes ve veřejnosti tuší. Obracíme se na veškeru veřejnost: Chápete nyní, proč koalice spěchala se zákonem na ťochranu republiky?Ť Tušila blížící se pohromu bankovní, do níž jsou zapletení členové Národního shromáždění, ministři a kterou bude až do kořene zasažena celá koalice. Chápete, proč zejména jí šlo o to, aby byl přísný zákaz šíření ťnepravdivýchŤ zpráv, kterými by mohlo býti znepokojeno obyvatelstvo nějakého kraje nebo část jeho? Chápete, proč šlo koalici o odstranění porotních soudů a o dosažení koaličního státního soudu, proč jí šlo o možnost zastavování listů? Chápete, proč má být změněn tiskový zákon, aby porotní soudy nerozhodovaly o urážkách na cti tiskem? Porotní soudy dnes jsou vždy složeny velikou většinou z nedělníků, ale nebáli bychom se před porotní soud, ať jakéhokoliv složení, a psali bychom otevřeně a bezohledně. Ovšem i tu je ještě censura, která nám nedovolí napsati vše.
Bankovní aféra řítí se jako lavina. Včera jsme přinesli obsah interpelací, podaných ve sněmovně, o nichž je jednání odsunuto po velikonocích. Jsou to úžasné věci, o nichž se tu žádá vysvětlení. Dnes jde o to, aby bylo jasno o hospodářství banky ťBohemiaŤ, kdy už byla v krachu a od kdy vystavovala falešné bilance, jde o to, které banky jsou ohroženy dále a jaké v nich bylo hospodářství. Dnes jde o to, aby bylo jasno, jak bankovní upír Živnostenské banky ssál krev z těla republiky, dnes jde o zjištění, jaký byl poměr ministrů financí, zejména dra Rašína a Nováka k Živnostenské bance, jde i o zjištění vlivů a praktik členů Národního shromáždění při bankovních obchodech, spekulacích a machinacích. A zvědavá veřejnost bude žádat jasno i o obchodech petrolejařských, lihových, cukerních.
Pravíme, že je aférami dotčena celá koalice. Pravíme, že koaliční hospodářství je do nejvyšší míry kompromitováno. Je to dnes veliká bankovní aféra, ale vyroste v Panamu.
Dnes je poprask v koalici a jedna skupina svádí vinu na druhou. Je nemožno, aby této dnešní koalici dále zůstala svěřena vláda nad naším státem. Je učiněno trestní oznámení na řadu koaličních politiků, bude třeba je ještě rozšířiti. Bude nutno dáti ve sněmovně do obžaloby i býv. ministra financí, ba podati návrh na obžalobu celé vlády.
V neděli v č. 70 ranního ťRudého PrávaŤ ze dne 25. března t. r. ve článku ťVláda penězŤ zabaven byl tento pasus a záměr tohoto znění:
... které jsou také jednou z příčin dnešní otřesené posice mnohé banky, která stojí před bankrotem.
Ukáže se v nedlouhé době, na jak vratkých základech spočívá kolos finančního hospodářství tohoto státu a jak přímo strýcovsky využili různí činitelé svého politického vlivu u vlády k ovládnutí celého hospodářského života a k dosazení diktatury bankokracie. Dr. Rašín byl jen typem takového činitele a je jistě pro zpuchřelost dnešního společenského řádu charakteristickým, že byl na jeho místo dosazen zase bankovní machr, čímž celé státní hospodářství bylo dáno pod kuratelu bankovního koncernu Živnobanky, který se snaží nyní zasaditi poslední rozhodnou ránu svému soupeři, koncernu Agrární banky. Vládní socialisté při tom dělají ubohou a ponižující úlohu kibice, který musí držet hubu.
V tomto čísle dále pak zabavena byla tato část článku ťDělnictvo v Německu se ozbrojujeŤ:
I u nás v Čechách máme fašisty. Dělníci je nesmí podceňovat! Za nimi stojí organisace sokolské, mají hodně blízko k vojsku, sympatisuje s nimi buržoasní ťzlat፠mládež. Dnes chystá čs. fašismus jen proklamace, ale v pozadí se připravuje organisačně, aby mohl nachystat zbraně. Německý proletariát byl po dva roky beze zbraně, teprve teď se ozbrojuje, když je oheň skoro na střeše...
Ještě v témže čísle v rubrice ťRůzné zprávyŤ zkonfiskován v lokálce ťBanky, koalice a konfiskaceŤ tento, celý závěr:
.. nejen provinilé politiky jako jednotlivci, neboť o jejich činnosti v bankách a nezřízených spekulacích jistě musila vědět celá jejich strana, a kdyby se dělo takového něco, jako je poměr ministrů financí k Živnostenské bance, pak by byla bývala ohlášena obžaloba na ministry. Kdyby pak tolik vládních politiků bylo v tak velké aféře, v takové panamě zapleteno a kdyby byli patrno, že celý systém vládní nese vinu na hospodářské krisi a zároveň na trpění bankovní spekulace - pak by se byla rozpoutala ve veřejném mínění bouře odporu proti takovéto vládě a byla by jistě padla. Byly by z toho politické důsledky velmi dalekosáhlé. Tisk byl by býval měl volnost kritiky a veliká očista mohla být prováděna. Ale v československé republice za nynější situace, kdy koalice dokonce si připravila pro všecky případy zákon na ťochranu republikyŤ a kly se denně konfiskuje komunistický tisk, stojí věcí jinak. Není dovoleno psát o tom, jakou vinu má vláda a koalice, není možno naznačit celý rozsah krachů, není možno tiskem pojednávati o tom, že musí býti vyvoděny politické důsledky. Koalice je chráněna, koalice je posvátná. Nám jde o to, aby veřejnost věděla, oč jedná se tu při těch bankovních bankrotech, jde nám o důkladnou očistu. Nepřeháněli jsme ve svých článcích a zprávách, ač mohli bychom psáti o valící se lavině bankovní panamy, pod niž zůstane mrtvo mnoho politických veličin z koalice. Cítíme však povinnost psáti tak, jak důležitost a dalekosáhlost věcí vyžaduje. Jinak se u nás politický a hospodářský život nepročistí! A rozhodná očista už musí nastat! Stálé konfiskace našich článků a zpráv ukazují veřejností, že sice může naše mínění a naše zprávy potlačit koalice censurou, ale každý tuší a cítí, že my jsme v právu a že my hájíme veřejný prospěch o pravdu. Koalice zkrachovala se svou hospodářskou politikou a míru krachu naplnila bankovní panama, v níž jsou četní koaliční politikové a s nimi celé jejich strany, které o tom musely vědět, co jejich člen dělá, potopeni až po hlavu. Všude jinde bylo by z toho veliké hnutí za očistu veřejného života a krise vlády. Jak dlouho ještě troufá koalice udržeti se proti většině veřejného mínění?
Ve ťVečerníku Rudého PrávaŤ č. 70 ze dne 26. března t. r. zabaven byl celý článek i s nadpisem v tomto znění:
Panama v českém bankovnictví.
Pod tímto nadpisem přinesla plzeňská ťPravdaŤ tento článek:
To, co se v posledních dnech odehrává v československém peněžnictví, vzbuzuje všeobecný úžas a ohromení. Jedna banka praská za druhou. Nezdravý hospodářský vývoj a ještě nezdravější hospodářská a finanční politika jeví příšerné důsledky. Dnes dostavuje se v nejobávanější podobě krise peněžnictví, jež svými důsledky způsobí otřesy nejen v hospodářském životě, ale i v politice. Obé spolu souvisí.
Koaliční politika je totiž nerozlučně spjata s politikou hospodářskou. ťNesmrtelnýŤ vůdce národa zemřel, věnčen jsa vavříny. Jeho přičiněním vyvíjelo se ťzdárněŤ obrodné hospodářské dílo, jejž dnes vzpomínají právě ti lidé, kteří by včera každého, kdo by do všeobecného národního smutku vpadl, byli ukamenovali - s pocity velice trpkými. Rašín je zklamal, neboť to, co tvořil, nebylo vytvořené pro ťmilovaný národŤ, ale bylo vytvořeno pro ťŽivnobankuŤ, tuto obrovskou doménu čsl. kapitalismu.
Veškerá hospodářská politika tohoto státu byla diktována jedině zájmy této zpupné kapitalistické kasty, jež se neštítila ani těch nejnižších zbraní. Buržoasie jásala nad geniální činností Rašína, ale více jásat nebude. Deflační politika, jíž Rašín, Preiss, Bečka, Novák vepsali ve svůj štít, zabila všechen hospodářský život. Dokud pod mlecími koly se ocital pouze dělník, dokud tisíce nezaměstnaných bloudily ulicemi, dokud pouze obchodníci, živnostníci a malí výrobci sténali pod důsledky zázračné politiky Rašínovy, buržoasie se valně o zkázu nestarala. Dnes však se peškrabává za ušima, zítra si bude rvát vlasy. Předevčírem se poručila pánubohu Moravsko-slezská banka, včera banka Bohemia, dnes Pozemková banka, zítra A... banka, pozítří M... banka atd. Deset krachů je na obzoru.
Není divu. Proces bankrotu měl býti přivoděn již dříve. Moloch Živnobanky chtěl pozřít již dávno všechny své malé soupeře, až konečně se mu to podařilo. Máme u nás hotový bankéřsky hřbitov. Mrtvoly však oživují, oběti se zvedají a půjdou do boje se Živnobankou a jejím koncernem. Nechceme hájiti malé banky, jedna banka stojí za osmnáct, druhá za dvacet bez dvou, jsou téměř stejné, ale Živnobanka jest zjevem přímo ojedinělým. Žije na útraty státu, zneužívá privilegií, hlodá na všech kořenech a podvádí stát i národ. Jest prokázaným faktem, že Živnobanka pouze v jediném případě vydělala za součinnosti ministra financí na státu maličkost 150 milionů Kč. Kupovala skoro zadarmo v Rakousku předválečné renty a prodala je státu. Ždímá státní finance dokonale. Okupovala nejlepší zdroje výdělku, opanovala ťCukerní komisiŤ, vývoz uhlí, vnikla za součinnosti vlády do nejvýdělečnějších akc. společností, není zkrátka žádného pole zisku, na němž by Živnobanka nebrala podílu. Do set milionů jdou zisky tohoto ústavu. O nespočetné miliony připravila stát na daních.
Co chcete více! - Národe, jásej!
Tísícové budou připraveni o práci, o majetek, o existenci, co na tom Živnobance záleží!
Parlament bude žádati vyúčtování Živnobanky a revisi jejího hospodářství. Poslanci musí říci, budou-li sanovati banky, hospodářskou a isolační politikou Živnobanky na mizinu přivedené. Bankroty malých bank musí sanovati Živnobanka! Ta jest odpovědna za zkázu všeho.
Na přetřes přijdou i věcí politické. Dnešní koalice byla jen pláštíkem korupce a hniloby. Pravda musí ven. Nepřirozená koalice musí vzíti za své právě tak, jak vznikla. Dost těch loupeží nezájmech lidu, dost toho drancování kapes pracujících dost toho ničení lidských existencí!
Pracující lid nechť stojí na stráži! Za hranicemi spínají ruce nad naším hospodářstvím. Kdo je vinen? Česká, zpupná, vyzývavá buržoasie a její kapitalistický systém. Vzpamatuje se náš lid? Budou ještě dále rozhodovati o zájmech státu lidé, kteří neznají jinou vlast než peníze a jinou její ochranu než pendreky a bajonety? Ano, ochrany republiky je zapotřebí, ale ochrany před kapitalistickými a bankovními lupiči národního jmění!Ť
Ve ťVečerníku Rudého PrávaŤ ze dne 28. března č. 72 byl zabaven obrázek s tímto provoláním ke schůzi žofínské dne 30. března t. r. konané:
Mladý dělníku!
Tak stará se stát o svoje ťhrdinyŤ,
chceš-li státu tuto starost ušetřit,
V pátek dne 30. března t. r. ve ťVečerníku Rudého PrávaŤ v č. 74 v rubrice ťRůzné zprávyŤ zabavena v lokálce ťBanky a bankovní personálŤ tato prvá věta:
V dnešní době praskání bank, které nezastaví se ani u ťBohemieŤ, ani za Pozemkovou bankou nebo Českou agrární, jest záslužno vzpomenouti poměru správních rad a ředitelstev bank k jejich personálu.
V ranním ťRudém PrávuŤ v č. 75 ze dne 31. března t. r. zabaven z referátu o projevu komunistické mládeže na Žofíně 30. t. m. konaném ťVeliký projev pražské komunistické mládežeŤ tento jeho závěr:
Protestujeme proti mírovým smlouvám, proti loupežnému tažení francouzského imperialismu do Poruří s toutéž rozhodností, jako proti zákonem na ochranu republiky chráněné reakci, kterou má býti revolučnímu proletariátu úplně znemožněno vésti boj za svá životní práva, a která chce proletariát uvrhnouti ještě ve větší otroctví nežli dosud. Považujeme za svůj cíl, kdyby vládnoucí třídy chtěly věci hnát až k válce a my nemohli válce zabrániti, že budeme činiti totéž,… Vyzýváme veškeré třídně uvědomělé sociálně-demokratické dělníky, aby nás v tomto boji nenechali osamoceny, tak jak to činí jejich vůdcové, kteří sice slovy jsou proti válce a reakci, ve skutečnosti však stojí po boku této a jsou nejlepší oporou reakce a krvelačné buržoasie.
Ať žije boj
proti imperialistickým mírovým smlouvám!
Proti obsazení Poruří!
Proti imperialistickým válkám!
Proti reakci!
Ať žije revoluce proletariátu!
Dále v témže čísle v rubrice ťRůzné zprávyŤ zabavena byla lokálka ťKritický nedostatek peněz k výplatámŤ i s nadpisem v tomto znění:
Kritický nedostatek peněz k výplatám. Krach banky ťBohemiaŤ pocítili nyní ku konci měsíce a k sobotní výplatě četní obchodníci, průmyslníci, živnostníci i úřady. Četné peněžní ústavy neměly peněz na výplatu vkladů, poněvadž banky obmezily nebo zastavily výplaty. Zločinné hospodářství v bankách odráží se v celém hospodářském životě a nakonec následky jeho pocítí na sobě i ti, kdo dosud byli jeho oporami. Nyní ukázalo se také, jak ubohé jsou kmotrovské metody koaliční vlády, která k vůli agrárníkům šířila svým tiskem zprávy, které měly za účel líčiti krach banky ťBohemiaŤ a run podniknutý na banky jako nějakou bezvýslednou událost, která ve dvou dnech byla zase zažehnána. Tisíce osob, závislých svou existencí na pravidelné výplatě týdenní nebo měsíční mzdy, pocítilo tuto pštrosí politiku vlády a bude napříště jistě velmi opatrno v posuzování věrohodnosti zpráv vládního a koaličního tisku.
Dále v ranním ťRudém PrávuŤ číslo 77 ze dni 4. dubna t. r. z referátu z mimořádného sjezdu komunistické strany Československa zabaveny tyto pasusy:
My pak svoji revoluční a propagační práci v masách budeme prováděti i nadále bez ohledu na jakýkoliv zákon. Nás nesmí zkrušit žádná persekuce, nás nesmí zlomit žádný výjimečný zákon. Odpovědí na tento zákon musí býti zvýšená činnost v dělnických masách, burcování proletářských mas k činům, tvoření jednotné fronty, pro kterou musíme vedle průmyslového proletariátu získat i malorolníky a domkáře na venkově a pomocí této jednotné fronty vyvinout tak veliký tlak mas, kterému by neodolala vládní koalice. My musíme připravovat pád této koalice a nastolení vlády dělníků a malorolníků, která pracující lid může vyvésti z labyrintu kapitalistického otroctví na širokou dráhu, vedoucí k úplnému sociálnímu osvobození pracující třídy. V tomto smyslu vítám vás co nejsrdečněji ještě jednou.
Dnes nedá se již proletariát vést na jatka pro vlast a otčinu za zájmy buržoasie, za zájmy svých nepřátel! Dnes máme Třetí Internacionálu! (Potlesk.) I v Československu je dělnictvo na svém místě a nedá se vodit za nos Živnobankou ve spojení s Římem a monarchistickou šlechtou.
Víme, že nás čeká nová válka, ve které proletariát bude nucen hájiti vlastní třídní zájmy. Na nás, ženách, je, abychom výchovou svých synů a všech těch, které pošleme na frontu, připravily vítězné skončení boje a pomohly tak povaliti posice kapitalismu. Jsme povinny vyzvati všechny naše muže, syny i bratry, aby obrátili zbraně proti těm, kteří jim je dávají do rukou. To je povinností nás komunistek a slibujeme vám, že s vaší pomocí jsme ochotny tuto práci podniknouti a věříme, když vy nám pomůžete ve výchově žen dělnických, že dělná třída dobude vítězství.
V ranním ťRudém PrávuŤ č. 79 ze dne 6. dubna t. r. v úvodním článku ťVojáci a dělníciŤ zabaven byl celý jeho závěr tohoto znění:
Vojáci, kteří tak smýšlí a píší, nejsou snad ani vůbec komunisté, nestudovali v tvrdém a trapném svém životě vojenském socialistických spisů - jim otevřel oči sám život. Viděli jasně, že němečtí dělníci-komunisté v Poruří nehledí na ně jako na nepřátele, že tito němečtí proletáři vidí v nich bratry proletáře, štvané sem týmiž kapitalisty, kteří vykořisťují doma jejich francouzské bratry dělníky i jejích slastní rodiny. I v Poruří u tanků a strojních pušek zůstali tím, čím byli celou svou bytostí: příslušníky jedné velké proletářské třídy, vykořisťované všude, ve v šech kapitalistických státech.
Poincaréovi vojáci pocítili, že jsou dělníky. Musili to vykřiknout, musili dát výraz svému třídnímu vědomí. Trpká zkušenost, velké poznání pravdy způsobily, že cítí se jen dělníky. Čtou i hromadně dělnický list ťHumanitéŤ, jejíž náklad od okupace Poruří stoupl dvojnásob a činí již 300.000 exemplářů.
Všude v kapitalistických státech tvoří většinu vojáků dělníci, stejně v starých i nových státech (u nás dle zpráv státního statistického úřadu jest v čsl. armádě 75.28 % dělníků). A všude cítí dělníci svou třídní dělnickou příslušnost, své nezrušitelné svazky s třídou pracující za všech okolností a toto vědomí dělnické příslušnosti je jedním z nejmohutnějších prostředků velkého, nezadržitelného třídního uvědomění dělnického, jež nezastaví se před ničím na světě a nedovede je již zničiti žádná sugesce na světě. A francouzský voják v Poruří cítí, že musí pracovati jen pro ty, z nichž vzešel, pro své bratry proletáře a ne pro jejich vykořisťovatele. Uvážíme-li, jak bylo ještě před půlstoletím, pochopíme dosah toho ohromného duševního převratu v duších dělníků vojáků, kteří jíž nejsou lidmi ťmroucímiŤ, nevědouce zač.
Podepsaní interpelanti se táží:
Jsou tyto případy persekuční prakse pražské censury vládě Československé republiky známy a co míní vláda učiniti, aby tato neslýchaná zlovolná konfiskační prakse byla ihned zastavena?
V Praze dne 10. dubna 1923.
Toužil,
Haken, Merta, Nagy, Krejčí, Warmbrunn, Bubník, Koutný, Malá, Kučera, Kunst, Kreibich, Houser, Darula, Blažek, Burian, J. Kříž, Skalák, Svetlik, Tausik, dr. Šmeral, Rouček, Mikulíček.