|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA |
|
|
I. volební období |
7.zasedání |
4173.
Odpovědi:
I. ministra vnitra na interp. posl. Simma a druhů o přehmatech vrchlabské okresní správy politické (tisk 3967/VIII),
II. min. zahraničních věcí na interp. posl. Kreibicha, Skaláka a soudr. o podporování kontrarevoluční činnosti ruských eserů vládou a zahraničním ministerstvem Československa (tisk 3816/XVIl),
III. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Scharnagla a druhů o zabavení časopisu ťVolkszeitungŤ ve Varnsdorfu (tisk 4017/VIII),
IV. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. Marka, Böhra a druhů o zabavení čís. 122 periodického časopisu ťMarienbad-Tepler-BezirksblattŤ (tisk 4041/XVI),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Bubníka a soudruhů o konfiskaci dělnické písně ťMilion pažíŤ (tisk 4017/VI),
VI. vlády na interp. posl. Hakena, Buriana a soudruhů o sporu horníků s důlními podnikateli na Ostravsku (tisk 4051),
VII. vlády na interp. posl. J. Hakena a soudr. ohledně konfiskaci časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4076/XII),
VIlI. vlády na interp. posl. Fr. Toužila a soudr. ohledně neustálých konfiskací deníku ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4076/Xl)
IX. min. národní obrany na interp. posl. Jokla, Hackenberga, Heegera a druhů o svémocném použití střelné zbraně a o zabití osmnáctiletého Maxe Kinzla vojáky v Bruntále (tisk 3845),
X. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. T. Fischera a druhů o zabavení časopisu ťDeutscher LandboteŤ ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 4041/XlII),
XI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Simma a druhů o jazykových přehmatech poštovních úřadů (tisk 3967/VIl),
XII. min. železnic na interp. posl. Daruly a súdruhov ohladom železničiarov mimo služby, žiadajúci službu, alebo patričnosti od roku 1919 (tisk 3954/VI).
I./4173 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o přehmatech vrchlabské okresní správy politické (tisk 3967/VIII).
Dne 7. listopadu 1922 oznámila ťDeutsche nationalsozialistische ArbeiterparteiŤ ve Vrchlabí okresní správě politické ve Vrchlabí, že bude dne 19. listopadu 1922 ve Vrchlabí přednášeti dr. Ottomar Kühn z Vídně na théma: ťDer wahre Klassen und KulturkampfŤ a žádala zároveň o povolení k plakátování.
Okresní správa politická nezakázala zamýšlenou veřejnou za vstupné přístupnou přednášku, nýbrž bylo pořadatelstvo přednášky ťDeutsche nationalsozialistische ArbeiterparteiŤ ve Vrchlabí, sdružení to politické, výměrem ze dne 7. listopadu 1922, č. 36489 napřed vyzváno, aby do 5 dnů předložilo text přednášky, s upozorněním, že přednáška smí jen s úředním povolením býti pořádána a to jednak z toho důvodu, že jednalo se o přednášku veřejnou, za vstupné přístupnou, jednak proto, že přednášející byl cizinec, a předmětné thema bylo, jak pořadatelstvo později samo doznalo, rázu politického.
K tomu se poznamenává, že pořadatelstvo intervenovalo svým předsedou Gustavem Brathem, purkmistrem města Vrchlabí, u výše zmíněného úřadu, aby od předložení textu bylo upuštěno. Týž prohlásil z počátku přednášku tu obsahově za poučnou, teprve později připustil, že je rázu politického. Dále tvrdil, že přednáška ta konána byla bez závady, resp. s úředním povolením již v několika jiných okresích, mezi nimi též v Broumově. Telefonickým dotazem okresní správy politické ve Vrchlabí ze dne 13. listopadu 1922 u okresní správy politické v Broumově byla však zjištěno, že přednáška taková se tam nekonala, o její povolení že nebylo žádáno a také dáno nebylo.
Vzhledem ke všem těmto zajisté podezřelým okolnostem a ke zkušenostem, nabytým s přednáškami cizinců, rázu politického v republice Československé v poslední době odbývaných, dále v uvážení okolností, že, je-li přednáška ta skutečně obsahu bezzávadného, může pořadatelstvo obavy a podezření v té příčině snad stávající předložením textu přednášky vyvrátiti a správnost svých tvrzení takto co nejsnadněji a nejrychleji prokázati, sdělila okresní správa politická ve Vrchlabí výměrem ze dne 13. listopadu 1922 k čís. 36489 pořadatelstvu, že od požadavku předložení textu upustiti nemůže.
Pořadatelstvo na výměr ten neodpovědělo, do něho si dále nestěžovalo, textu nepředložilo a přednášky nekonalo, čímž samo nesporně podalo důkaz, že mělo důvody, pro které text úřadu předložiti nechtělo neb předložiti si nedůvěřovalo.
Jiných konkrétních případů, kde by zmíněný úřad bezdůvodně neb protizákonně překážel vývoji uvedené politické strany, interpelace neuvádí a uvésti nemůže.
Vzhledem k tomu nemám příčiny, abych z podnětu této interpelace nějaké nařízení vydával, a to tím méně, že je věcí strany, která se pokládá nějakým opatřením nebo rozhodnutím okresní správy politické stižena, dovolati se řádným prostředkem opravným nápravy.
V Praze dne 30. dubna 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
II./4173.
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslanců Kreibicha, Skaláka a soudruhů
o podporování kontrarevoluční činnosti ruských eserů vládou a zahraničním ministerstvem Československa
(tisk 3816/XVII).
Na výše uvedený dotaz dovoluji si sděliti toto:
Není správno, že na půdě republiky Československé jsou trpěny organisace, které bojují se sovětskými vládami. Ministerstvo zahraničních věcí dodržuje přesně ustanovení smluv, jak byla při uzavírání míněna. Dlužno důrazně konstatovati, že v republice Československé není naprosto žádných organisací, které by měly cílem aktivní násilný boj, nebo jakékoliv organisace, které by chtěly násilným způsobem ničiti ruský národní majetek na území republik sovětských. Československá vláda na svém území takových organisací nepřipouští.
Pokud se týče četných ruských organisací, které jsou zde, zdůrazňuje se, že organisace tyto na základě instrukcí ministerstva zahraničních věcí obmezují se pouze nit dobročinnou a kulturní činnost ve prospěch zájmů ruských a ukrajinských uprchlíků. Není ovšem úkolem ministerstva zahraničních věcí, aby jednotlivým těmto organisacím v republice Československé udávalo jakýkoliv politický směr. Ministerstvo ponechává jim úplnou svobodu politického přesvědčení tak, jak to odpovídá principům Práva mezinárodního, práva asylu, naší ústavě, a jak jsme tomu v našem státě zvyklí, upozorňuje však vždy, že nemůže nikde trpěti bojovných organisací, které by svým účelem odporovaly příslušným ustanovením obou smluv se sovětskými republikami. Možno konstatovati, že se tyto podmínky dodržují a že do dnešního dme ani jedenkráte nebyly porušeny.
Pokud se týče činnosti ťZemgoruŤ a disponování prostředky, které jsou mu dány k disposici, konstatuji, že hospodaření ťZemgoruŤ jako hospodaření všech ostatních podporovaných ruských organisací u nás je pod přímým dozorem ministerstva zahraničních věcí a že veškery účty jsou věcně i ciferně zkoumány účtárnou tohoto ministerstva, takže nějaké zneužívání poskytovaných prostředků k účelům jiným, nežli charitativním a kulturním je zcela vyloučeno.
Všechna tato fakta sdělil ostatně v podstatě již zástupce ministerstva zahraničních věcí v zahraničním výboru poslanecké sněmovny dne 15. listopadu 1922 na příslušený dotaz pana poslance Skaláka.
V Praze dne 10. května 1923.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
III./4173 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Scharnagla a druhů
o zabavení časopisu ťVolkszeitungŤ ve Varnsdorfu (tisk 4017/VIII).
Číslo 5. periodického tiskopisu ťVolkszeitungŤ ze dne 9. ledna 1923, vydávaného ve Varnsdorfu, bylo zabaveno okresní politickou správou ve Varnsdorfu pro článek ťZwei SchüsseŤ, v interpelaci uvedený, v jehož 3 místech shledána byla skutková podstata dle §§ 300 a 305 tr. z. a kromě toho dále pro článek ťAussprache über Wirtschafts- und steuerpolitische FragenŤ, v němž taktéž byla shledána skutková podstata těchže přečinů. Otisk interpelace neuvádí celého znění zabavených míst.
Konfiskaci tato byla krajským jakožto tiskovým soudem v České Lípě potvrzena. Jde tedy o rozhodnutí soudní, jež možno měniti jedině pořadem instancí soudních.
Není proto příčiny, aby podřízeným úřadům byla činěna nějaká výtka.
V Praze dne 3. května 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IV./4173 (původní znění).
Odpověď
ministrů spravedlnosti a vnitra
na interpelaci poslanců V. Marka, J. Böhra a druhů
o zabavení čís. 122 periodického časopisu ťMarienbad-Tepler-BezirksblattŤ (tisk 4041/XVI).
Stížnost pánů interpelantů jest neodůvodněná. Nešlo o pouhé vylíčení skutečných událostí, jak páni interpelanti tvrdí, ale referát o schůzi lidu v Chebu byl promísen prudkými výpady trestného rázu proti státní správě a Čechům. Státní zastupitelství vykonávající přehlídku tisku snažilo se, jak mohlo, propustiti z referátu to, co propustiti se dalo, a zabavilo proto ne celý článek, jak je otištěn v interpelaci, ale jen jednotlivá jeho místa, z nichž některá zvláště urážlivá a štvavá nejsou ostatně v otisku interpelace otištěna.
Zákonitost tohoto zabavení byla uznána také soudem, v poslední stolici vrchním zemským soudem v Praze. Není proto žádného důvodu, aby orgánům vykonávajícím přehlídku tisku byl dán nějaký pokyn, pokud jde o propuštění zpráv o denních událostech.
V Praze dne 22. dubna 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
V./4173.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Bubníka a soudruhů
o konfiskaci dělnické písně ťMilion pažíŤ (tisk 4017/VI).
Zabavení sborníku písní a sborů ťProletářské zpěvyŤ pro obsah shora uvedené písně bylo zemským trestním soudem v Praze potvrzeno a uznal tedy i neodvislý soud, že obsah tiskopisu je trestný.
Správné je, že táž píseň, ale jen tři sloky, byla otištěna před tím v příručce ťProsinec 1920Ť, vyšlé v r. 1921 a předložené k prohlídce v listopadu 1921 a že tehdy zabavena nebyla. Vysvětluje se to tím, že policejní úředník, jenž prohlídkou tiskopisu byl pověřen, tiskového referenta státního zastupitelství na píseň tu neupozornil. Při značném počtu tiskopisů periodických i neperiodických předkládaných k tiskové přehlídce není možno, aby bylo se úplně vyvarováno podobných zdánlivých nedůsledností. Ostatně dlužno upozorniti na to, že otázka veřejného zájmu, která hlavně rozhoduje a tom, zda tiskopis obsahu trestného má býti zabaven, nutně dochází různého ocenění podle poměrů časových a místních. V tom směru tak není bezvýznamným obsah sloky čtvrté, v interpelaci neotištěné, která také nepřichází ve zmíněné příručce.
Nelze proto míti za to, že by šlo o nějakou nezákonitost nebo nesoudnost orgánu pověřeného přehlídkou tisku.
V Praze dne 17. května 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VI./4173.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Hakena, Buriana a soudruhů
o sporu horníků s důlními podnikateli na Ostravsku (tisk 4051).
Dle kolektivní smlouvy pro revír Moravsko-Ostravský upravena byla otázka doby pracovní (část I. bodu I.) takto:
Doba pracovní (trvání směny) stanoví se pro veškeré dělnictvo při uhelných závodech a koksovnách v tomto revíru, jak v dole, tak i na povrchu zaměstnané (u dělníků v dole zaměstnaných vjezd do dolu a výjezd v to počítaje) na 8 hodin. Pro důlní dělnictvo zůstane v soboty zatím ještě šestihodinová doba pracovní v platnosti; o normální osmi-hodinové směně v sobotu pro důlní dělnictvo bude se jednati, bude-li se pracovati 5 dnů v týdnu.
Počátkem roku 1923 zlepšil se odbyt uhlí a koksu v revíru Ostravsko-Karvinském do té míry, že bylo možno pomýšleti na to, aby se opětně na všech závodech revíru pracovalo týdně všech 6 směn.
Dle ujednání ze dne 22. března 1923, uzavřeného mezi zástupci dělnictva a podnikatelů hornických kamenouhelného revír u Ostravsko-Karvínského v Praze o obnovení kolektivní smlouvy, upraven byl bod 1. v části 1. kolektivní smlouvy takto:
Doba pracovní (trvání směny) stanoví se pro veškeré dělnictvo při uhelných závodech a koksovnách v tamto revíru, jak v dole, jak i na povrchu zaměstnané (u dělníků v dole zaměstnaných vjezd do dolu a výjezd v to počítaje) na 8 hodin. Pro důlní dělnictvo zůstane v sobotu zatím ještě 6hodinová doba pracovní v platnosti. Bude-li se pracovati po všechny pracovní dny v týdnu, uvoluje se důlní dělnictvo na žádost podnikatelů pracovati v soboty o 2 hodiny více a obdrží v tom případě zvláštní přídavek k výdělku, a to havíři a jim rovní 10 Kč, vozači a jim rovní 7.50 Kč, táčníci a jim rovní 5 Kč.
V případě změny ustanovení o mzdě upraví se příplatek tento ve stejném poměru k nově upravené základní mzdě havířské.
Takto upravený bod 1. je až do 30. června 1924 nevypověditelný. Po té platí 4 nedělní výpovědní lhůta.
Toto ujednání podepsané jak zástupci koalovaných Svazů hornických, i zástupci horníků v revíru Ostravsko-Karvínském, tak i zástupci Svazu majitelů dolů a podnikatelů hornických revíru Ostravsko-Karvínského, schváleno bylo i říšskou konferencí horníků v Praze i revírní konferencí zástupců hornických Ostravsko-Karvínského revíru v Lazech dne 25. března 1923; týmž ujednáním rozřešena byla i otázka výdělku v poměru k povinnému výkonu, při čemž stanoveno, že smlouva může býti vypovězena kdykoliv 4 týdny předem, nejdříve však dne 1. července 1923.
Dnem 27. března 1923 byla práce na všech závodech revíru Ostravsko-Karvínského nastoupena.
Mimořádná opatření, navrhovaná interpelací poslanců Hakena, Buriana a soudr. stala se tudíž bezpředmětnými.
V Praze dne 24. května 1923.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Za ministra veřejných prací
ministr sociální péče:
G. Habrman, v. r.
VII./4173.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jos. Hakena a soudr.
ohledně konfiskací časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4076/XII).
V obsahu zabavených míst shledávalo státní zastupitelství v Praze zločin podle § 65 a) tr. z. a přečiny podle §§ 300 a 305 tr. z.
Z týchž důvodů zemský trestní soud v Praze zabavení potvrdil. Opravných prostředků proti tomuto potvrzení zabavení podáno nebylo.
Hledíc k tomuto stavu věci nelze míti za to, že by šlo o nějakou protizákonnou a persekuční praxi úřadu vykonávajícího přehlídku tisku.
V Praze dne 1. června 1923.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
VIII./4173.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Fr. Toužila a soudr.
ohledně neustálých konfiskací deníku ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4076/XI).
V zabavených místech shledávalo státní zastupitelství v Praze zločin podle § 65 a) a přečiny podle §§ 305, 308 a 300 tr. z. Téhož názoru byl zemský trestní soud v Praze, jenž z týchž důvodů zabavení potvrdil.
Opravných prostředků proti potvrzujícím nálezům užito nebylo.
Hledíc k tomuto stavu věci nelze míti za to, že by šlo o nějakou persekuci.
Státnímu zastupitelství nelze též právem vytknouti, že shledávalo zabavení ve veřejném zájmu nutným, poněvadž ohled na veřejný pořádek ve státě existenci takového veřejného zájmu odůvodňoval.
Nelze proto mluviti o nějaké zlovůli úřadů vykonávajících přehlídku tisku.
V Praze dne 6. června 1923.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
IX./4173 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců H. Jokla, Th. Hackenbera, Rud. Heegera a druhů o svémocném použití střelné zbraně a o zabití osmnáctiletého Maxe Kinzla vojáky v Bruntále (tisk 3845).
O událostech bruntálských byla vládou zodpověděna již interpelace poslance Křepka a soudruhů (tisk 3833/III). Dovoluji si proto upozorniti na tuto odpověď (tisk 3843/III).
Rozsudek olomouckého divisního soudu č. j. Dtr. 5506/22 vynesený nad obžalovanými vojíny dne 15. února t. r. jest pravoplatný až na šest obžalovaných, kteří podali odvolání proti nepřiznání podmínečného odsouzení.
V Praze dne 23. května 1923.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
X./4173 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslance Josefa Fischera a druhů
o zabavení časopisu ťDeutscher LandboteŤ ze dne 7. listopadu 1922
(tisk 4041/XIII).
Číslo 89 periodického tiskopisu ťDeutscher LandboteŤ ze dne 7. listopadu 1922, vydávaného v Karlových Varech, bylo zabaveno okresní správou politickou v Karlových Varech pro celý úvodní článek ťDie Čechen und das AuslandŤ, v interpelaci uvedený, v němž úřad shledal skutkovou podstatu trestných činů dle § 300 a 302 tr. zákona.
Konfiskace tato bylo krajským jakožto tiskovým soudem v Chebu potvrzena. Kde tedy o rozhodnutí soudní, jež možno měniti jedině pořadem instancí soudních.
Hledíc k tendenci celého článku, dlužno míti za to, že orgán, pověřený přehlídkou tisku, právem viděl veřejný zájem na tom, aby článek propuštěn nebyl.
Censurující úředník okresní politické správy v Karlových Varech jednal tedy zcela podle zákona a není příčiny, aby mu censura časopisů byla odňata.
V Praze dne 12. května 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XI./4173 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o jazykových přehmatech poštovních úřadů (tisk 3967/VII).
Že by některý telegram z Liberce do Mladé Boleslavi byl proto vrácen, že místo jeho určení bylo označeno ťJungbunzlauŤ, není správno.
Interpelace se asi dotýká upozornění, která dala telegrafní ústřední stanice pražská poštovnímu úřadu Liberec 3 o telegramu, jenž byl u tohoto úřadu 2. prosince 1922 podán a do Mladé Boleslavi určen.
Upozornění toto spočívalo arciť na mylném výkladu platných předpisů, nemělo však na dopravu a doručení telegramu vlivu a úředníku, o nějž jde, se dostalo vhodného poučení.
V Praze dne 28. dubna 1923.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.