XXI/4082 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra na interpelaci poslance Zierhuta a druhů o zabavení jazykové mapy (tisk 3995/VIII).
Tiskopis ťSprachenkarte von MitteleuropaŤ (Deutsches Selbstbestimmungsrecht!) od Dra Viléma Winklera vydaný nákladem fy Hermann Goldschmiedt spol. s r. o ve Vídni, o nějž v daném případě jde, zabaven byl státním zastupitelstvím v Praze dne 5. června 1922, poněvadž v něm byla shledána skutková podstata trestného činu dle § 65 a) tr. z Nálezem zemského trestního jakožto tiskového soudu v Praze ze dne 7. června 1922 byla tato konfiskace potvrzena a toto rozhodnutí soudní uveřejněno v čís. 129 ťÚředního listu republiky ČeskoslovenskéŤ ze dne 10. června 1922. Soud zároveň dle zákona zakázal aby tyto tiskopisy se rozšiřovaly a nařídil zmaření zabavených výtisků.
Jde tedy o opatření soudní, jež měniti možno jedině pořadem instancí soudních.
Četnictvo jednalo dle zákona, když mapy, které proti zákazu byly rozšiřovány buď tak že byly ve veřejně přístupných místnostech vyvěšeny neb přímo na prodej chovány, zabavilo. Také v tom, že četnictvo v těchto případech činilo trestní oznámení, nelze spatřovati přehmat, neboť k tomu jest podle zákona i podle své služební instrukce povinno.
Poněvadž zabavení zrušeno nebylo nelze naříditi, aby zabavené mapy byly vráceny nebo aby za ně byla dána náhrada.
V Praze dne 20 března 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
XXII/4082 (původní zněni).
Odpověď
ministrů zemědělství a železnic
na interpelaci poslanců Böhra, Scharnagla,
Budiga a druhů o velkých nepřístojnostech při dopravě jatečního a plemenného dobytka (tisk
3862/V).
Podepsaní ministři dovolují si dáti na interpelaci tuto odpověď:
Pro přepravu dobytka na drahách platí zvláštní předpisy železničního dopravního řádu a po rozumu jich jsou učiněna veškerá opatřeni, aby přeprava dobytka dála se s největší rychlostí a pravidelností.
Co do konkrétních stížností na stanici Okny a Jestřebí bylo zjištěno toto: Ve stanici Okny byly objednány pro neděli 22. října dva vozy na dobytek. Bylo přiděleno po 1 voze z České Lípy a z České Kamenice. Z České Kamenice přidělený vůz došel až v pondělí, poněvadž pro přetížení vlaku v České Kamenici nemohl býti odvezen. Ač vina jest zde pouze nepřímá, přece byli příslušní orgánové potrestáni Na omluvu jejich nutno hlavně uvésti že dráha nepřijímá zásilek dobytka v neděli a ve svátek, vyjma dobytek z trhů a na trhy. V Jestřebí byl vůz na dobytek objednán na 15. října a byl přistaven již 14. října Dobytek nebyl však přihnán 15. října do Jestřebí nýbrž do Oken, kde nebyl žádný vůz objednán. Odtud byl hnán do Doks, kdež byl bez vědomí přednosty stanice naložen do jednoho nákladního vozu připraveného pro brambory. Z rozkazu přednosty byl dobytek z vozu opět vyložen a odveden do Jestřebí, kdež by do přichystaného vozu téhož dne o 15. hod. naložen. o 21 od odeslán, takže došel 16. října o 15 hod. do D. Grundu.
Aby pro příště včasné přistavení vozu bylo zajištěno a aby event. i pozdě objednané vozy na dobytek mohly býti přistaveny, jsou nyní v oněch stanicích kde se živý dobytek nakládá, stále 2 až 3 kryté vozy v záloze, pokud ovšem situace vozová to dovoluje.
Všeobecné stížnosti do vleklé přepravy dobytka a do opožďování ve stanicích přechodných nelze vyšetřiti, dokud nebudou oznámena konkrétní fakta, aby bylo lze viníky zjistiti a event. potrestati.
Pokud bylo možno vyšetřiti, nebyly zásilky živého dobytka na tratích státních drah zbytečně zdržovány.
Jest samozřejmo že přeprava na tratích s hustou nákladní dopravou (na př. Bratislava - Kolín) je rychlejší než na tratích se slabší nákladní dopravou (na př. býv. severní dráha), kde vzhledem k nynější průmyslové stagnaci byly některé pravidelné vlaky nákladní odřeknuty, aby bylo docíleno plného využitkování strojů, ježto hospodárnost ve službě dopravní je příkazem dnešní doby.
Nicméně dopravují se tyto zásilky s největším urychlením. Tak bylo na trati Nymburk - Mladá Boleslav povoleno dopravovati dobytek vlaky osobními, aby bylo dosaženo lepšího vlakového spojení na tratě býv. severní dráhy. Nelze však vždy vyhověti mnohdy neskromným požadavkům některých obchodníků, poněvadž se to příčí často předpisům přepravním a tarifním. Nelze na příkl. povoliti přepravu dobytka osobními vlaky když je podán jako nákladní zboží.
Pro přepravu dobytka jsou určeny průběžné nákladní vlaky, kterými se dopravuje s největším urychlením Pokud jde o zdržování zásilek dobytka na přechodních stanicích, nelze se vyhnouti tomu, že tam, kde nejsou přímé nákladní vlaky, zejména ve stanicích, kde odbočují tratě podřadnější, se zásilka tři až osm hodin zdrží. K jednotlivým všeobecným přáním, jak jsou v interpelaci tlumočena, třeba uvésti toto:
Včas objednané vozy na dobytek přistavují se podle možnosti a to vždy přednostně a včas.
Vozy již naložené živým dobytkem přistavují se ihned, jak dojdou, často i mimo služební hodiny pokud ovšem tomu nebrání předpisy veterinární.
Při přepravě dává se vždy vozům s živým dobytkem přednost před vším ostatním zbožím. Vozy takové jsou přidávány k přímým průběžným vakům, jež sice nebývají vždy prvním vlakem odjíždějícím ze stanice po naložení zboží, ale za to dostihnou dříve stanici určení, nežli vlak t. zv. manipulační, byť i dříve odjíždějící. A tu z nepochopení této okolnosti velmi často povstávají stížnosti odesílatelů.
Odstavovati zásilky živého dobytka z jedoucích vlaků pro přetížení vlaků jest nepřípustné, pokud může býti v první řadě odstaveno jiné zboží.
Jak výše uvedeno, vychází železnice tam kde nákladní doprava je slabší, vstříc tím, že dovoluje přepravu i osobními vlaky, pokud ovšem jest podána zásilka jako zboží rychlé. Na většině tratí však jsou určeny zvláštní a na mnohých dokonce i specielní vlaky pro dobytek.
Posunování vozů s dobytkem je věnována všemožná opatrnost. Jest ovšem v první řadě povinností odesílatelů, aby zvířata pevně byla uvázána a aby vozy nebyly přeplňovány.
Na konec nutno zvláště zdůrazniti, že přeprava dobytka je železniční správou stále sledována, každý případ stížnosti zkoumán, nové trasy vlakové zaváděny a zlepšovány, zdržení na přechodních stanicích zkracováno, zřizovány stanice napájecí atd. aby se odesílatelům co možná nejvíce vyhovělo.
V Praze dne 10. března 1923
Ministr zemědělství:
Dr. Hodža, v. r.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
XXIII/4082 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Otakara Schuberta
a druhů
o zamýšlené změně ministerské příslušnosti ve věcech vodního práva (tisk 3740/XI).
Úprava ministerské příslušnosti ve věcech vodního práva byla předmětem vládního návrhu předloženého předsednictvu poslanecké sněmovny přípisem předsednictva ministerské rady ze dne 15 června 1920, čís. 17.303/20 m. r., návrh ten byl však v důsledku usnesení ministerské rady ze dne 4 března 1921 odvolán.
ťV ministerstvu zemědělství zahájeny byly přípravy k vypracováni osnovy jednotného zákona vodního Osnova tato jejíž dohotovení vyžádá si patrně delší doby, nebyla ovšem dosud projednávána v ministerské radě.
Také iniciativní návrh na změnu zákonné příslušnosti ve věcech vodoprávních nebyl ode dne odvolán zmíněného vládního návrhu podán.Ť
V Praze dne 3. dubna 1923.
Náměstek předsedy vlády:
J. Malypetr, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Hodža, v. r.
XXIV/4082 (původní zněni).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslanců Křepka, Böhra, dra Kafky a druhů
o zahraniční situaci a ohrožení evropského míru
(tisk 3983).
K předmětu výše zmíněné interpelace měl jsem příležitost podati jak v zahraničním výboru poslanecké sněmovny, tak i v zahraničním výboru senátu velmi podrobná vysvětlení o stavu zahraniční situace a sdělil jsem na dotazy mně učiněné zevrubně stanovisko vlády Československé republiky jak k ruhrské otázce, tak i k celkové zahraniční situaci vůbec.
Směrnice politiky vlády Československé republiky se od té doby v nižádném ohledu nezměnily a zůstávají tudíž informace, které jsem tehdy pánům poslancům a senátorům podal nezměněně v platnosti.
V Praze dne 13. března 1923.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
XXV/4082 (původní zněni).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Zierhuta a druhů
o dlouhodobých drobných pachtýřích na panství Železná Ruda (tisk 4009/III).
Podle § 30 b) zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 166 Sb z. a n. může státní pozemkový úřad, oznámí-li podle §u 2. zákona náhradového knihovnímu soudu, že rozhodl se převzíti zabranou půdu, na kterou ohlásili nároky drobní pachtýři, u příslušného soudu navrhnouti, aby stran převzaté zabrané půdy řízení podle zákona o dlouhodobých pachtýřích zastavil. Státnímu pozemkovému úřadu pak náleží aby přiděluje převzatou půdu uspokojil řádně ohlášené a zákonem odůvodněné nároky pachtýřů přídělem půdy téže hodnoty. Ustanovení této druhé věty §u 30 b) dle jasného znění vztahuje se pouze na případy, ve kterých státní pozemkový úřad zabranou půdu převzal za účelem, aby provedl příděl, nikoli tedy na případ, kdy státní pozemkový úřad převzal půdu, aby ji podržel sám stát. Dle §u 1. zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. přidělí státní pozemkový úřad převzatou půdu jmenovaným tam uchazečům tehdy, jestliže ji sám stát nepodrží nebo nepoužije k účelům všeobecně prospěšným. Zákon tedy zřejmě stanoví, že zájem jednotlivcův musí ustoupiti zájmu státu a všeobecně prospěšných účelů.
Státní pozemkový úřad přejímaje velkostatek Železnou Rudu, použil ustanovení §u 30 b), a navrhl, aby řízeni o přihláškách dlouhodobých pachtýřů bylo zastaveno. Velkostatek Železnou Rudu jako pohraniční velkostatek lesní podrží po rozumu §u 1. zákona přídělového stát sám, nepřevzal ho tedy státní pozemkový úřad za účelem přídělu a nemá tudíž státní pozemkový úřad povinnosti vyslovené v §u 30 b) ve 2. větě.
Přes to však státní pozemkový úřad zahájil řízení směřující k uspokojení nároků pachtýřů, a ježto šlo namnoze o enklávy v lesních komplexech, jichž příděl rušil by jednotnou državu lesní a ohrožoval řádné hospodářství, nabídl státní pozemkový úřad dlouhodobým pachtýřům další pacht požadovaných pozemků. Ježto všichni uchazeči trvají na přídělu do vlastnictví, zahájil státní pozemkový úřad řízení za účelem zjištění, zda všichni uchazeči své nároky řádně ohlásili a zda nároky jejich jsou v zákoně odůvodněny.
Dle výsledku tohoto šetření budou uspokojeni oprávnění uchazeči přídělem půdy potud, pokud státní pozemkový úřad bude míti na velkostatku Železná Ruda půdu přídělu schopnou. Státní pozemkový úřad jednal v záležitosti interpelované přesně dle zákona a nad to projevil ochotu pokud možno uspokojiti dlouhodobé pachtýře. Vláda nemá proto důvodu aby činila nějaká opatření.
V Praze dne 12 dubna 1923.
Náměstek předsedy vády:
J. Malypetr, v. r.
XXVI/4082 (původni znění).
Odpověď
ministrů spravedlnosti a vnitra na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů
o zabavení časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ (tisk 3995/IV).
Tvrzení pánů interpelantů, že okresní poltická správa v Krnově zabavila celý článek ťK otázce dávky z majetkuŤ, uveřejněný v čís. 86. časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ, není správné. Zabavena byla jí toliko konečná věta. Zabavení toto bylo zemským soudem v Opavě potvrzeno, námitky proti potvrzujícímu nálezu podány nebyly.
Z obsahu zabaveného místa jde jasně najevo že šlo o vyslovení hesla které mělo dojíti splnění občanstvem národnosti německé a tedy o výzvu obsahu naznačeného v § 65 b) tr. z.
Častěji bylo poukázáno na to, že tak daleko volnost projevu mínění chráněna býti nemůže, aby bylo dovoleno vybízeti k trestným činům k odpírání daní a dávek zákonných a pod.
Není proto nějaké příčiny ani možnosti něco zaříditi.
V Praze dne 25. března 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v r.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Překlad ad I./4082.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten Samu Mayer und Genossen betreffend die ungesetzliche Auflösung der Selbstverwaltungsorgane der Preßburger Arbeiterversicherungskrankenkasse durch die Landesstelle für Arbeiterversicherung (Druck
3826/X).
Die Behauptung der Interpellation daß die Landesstelle mit Berufung auf die Verordnung des bevollmächtigten Ministers Nr. 164 v. J. 1919 Donnerstag, den 9. November 1922 die Leitung der Bratislaver Kasse aufgelöst habe, entspricht nicht dem Stande der Angelegenheit. Im Gegenteil bestimmt bereits § 1 der Verordnung des bevollmächtigten Ministers vom 4 November 1919, Z 164, ausdrücklich: ťDie bisherigen Direktionen (Leitungen) der Bezirks - Arbeiterversicherungskran kenkassen in der Slovakei werden aufgehoben. Ferner wird der bisherige Aufsichtsausschuß und das gewählte Gericht aufgehoben.Ť Es waren also die Verwaltung sowie der Aufsichtsausschuß der Bezirkskasse in Bratislava bereits durch diesen Paragraphen der angeführten Verordnung aufgehoben.
Gemäß § 2 derselben Verordnung sollten anstelle der aufgelösten Verwaltungen Verwaltungskommissionen aufgrund der Parität der Arbeitnehmer und Arbeitgeber errichtet werden.
Gemäß § 3 sollten die politischen Behörden I Instanz die zuständigen Arbeitnehmer und Arbeitgeberorganisationen auffordern, und die vorgeschlagenen Personen dem Referate des Ministeriums für soziale Fürsorge bis 15. Dezember 1919 zur Genehmigung vorlegen. Diese Verordnung galt für alle Kassen in der Slovakei Da dieses Vorgehen bei der Bezirks - Arbeiterversicherungskrankenkasse in Bratislava lange nicht durchgeführt wurde versuchte die Landesstelle dies mit der Eingabe vom 27. Juli 1922, Z. 6048, und ersuchte den župan von Bratislava, er möge von den Interessentengruppen die betreffenden Vorschläge für die neue Verwaltungskommission und den Aufsichtsausschuß der Bezirkskassa in Bratislava abverlangen. Die Erledigung dieser Angelegenheit zog sich aber fortwährend hin, und die Landesstelle wartete über 11/2 Jahre vergeblich, daß die Verordnung vom 4. November 1919, Z. 164, durchgeführt werde.
Als es auch nach dieser langen Zeit nicht zur Verwirklichung dieser Verordnung kam, beschloß der Verwaltungsausschuß der Landesstelle in der Sitzung vom 9. November 1922 zum Zwecke der Abhilfe und zur Geltendmachung des Gesetzes und der Verordnung einen provisorischen Kommissär zu ernennen.
Das Einschreiten der Landesstelle beruht daher nicht auf § 173 Ges. Art. XIX. v. J. 1907, da die Verwaltung der genannten Kasse bereits durch § 1 der Verordnung Nr. 164 vom Jahre 1919 aufgelöst worden war.
Prag, am 28. Feber 1923.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Habrmau, m. p.
Překlad ad II./4082.
Antwort
des Finanzministers,
auf die Interpellation des Abgeordneten Heller und Genossen betreffend die Entlassung deutscher Kanzleikräfte bei der Steueradministration in Tetschen (Druck 3862/VI).
Geleitet von dem Bestreben, weiterhin überflüssiges Hilfspersonal, das in der Mehrzahl für die Übergangszeit (Vermögensabgabe) aufgenommen worden war, nicht zu beschäftigen, ist die Finanzlandesdirektion in Prag in den Monaten Oktober - Dezember 1922 an eine weitgehende Restringierung dieser Kräfte geschritten.
Bei dieser Gelegenheit wurde der Stand der Kanzleibeamten. - Offizianten, - Gehilfen und Hilfskräfte bei den einzelnen Ämtern in der Weise geregelt, daß die durch diese Regelung überflüssig gewordenen Kräfte, welche hätten entlassen werden sollen, falls ihre sachliche und sprachliche Qualifikation sehr gut war - gegen nicht entsprechende, weniger wertvolle resp. der čechischen Sprache nicht mächtige, insbesondere solche Kräfte ausgetauscht wurden, welche nicht das geringste Bestreben zum Ausdrucke gebracht hatten sie zu erlernen.
Bei dieser Restringierung des Standes des Kanzleihilfspersonales handelt es sich also um zwei Dinge: einerseits nur die für den gedeihlichen Gang der Amtierung absolut notwendige Anzahl zu erreichen, andererseits aus den Reihen de Finanzbediensteten die weniger wertvollen Kräfte auszuscheiden. Wenn also bei einem Amte die Zahl der Hilfskräfte mit einer bestimmten Ziffer festgesetzt war, so bedeutet dies nicht, daß nur der überschüßige Teil entlassen und die übrigen belassen werden, denn von diesem Gesichtspunkte aus wäre es der Finanzverwaltung nicht gelungen immer die wertvollen Kräfte zu erhalten und sich demgegenüber der nicht befriedigenden Kräfte zu entledigen.
Die Finanzlandesdirektion in Prag hat sich nach diesen Grundsätzen gerichtet und mit Erlaß vom 23. Oktober 1922, Z. B. K. 300/11, angeordnet, daß die in der Anfrage genannten Kanzleikräfte entlassen werden und zwar: Josef Reichelt, Bruno Kolb, Kamilla Köhler und Lotte Zeisler und der in der Interpellation übersehene Ernst Ahne, weil sie die Staatssprache überhaupt nicht beherrscht haben.
Diese 5 entlassenen Kräfte wurden durch vier Kräfte ersetzt, welche beide Landessprachen beherrschen, und zwar durch 3 Čechen und einen Deutschen, welche bei den Steueradministrationen, wo sie bedienstet waren, überzählig wurden und Ende 1922 hätten entlassen werden sollen.
Mit dieser Verfügung wurde die Zahl der Kanzleikräfte von 14 auf 13 restringiert Die Entlassung der deutschen Kräfte erfolgte daher keineswegs aus nationalen Gründen, sondern einzig und allein im Interesse des Amtes.
Indem ich das Vorgehen der Finanzlandesdirektion sowohl sachlich als auch formal als vollständig korrekt anerkenne, habe ich keinen Grund, die Entlassung der Kanzleibediensteten bei der Steueradministration in Tetschen widerrufen zu lassen,
Prag, am 27. Februar 1923.
Der Finanzminister:
Ing. Becka, m. p.
Překlad ad III./4082.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
J. Patzel und Genossen wegen der Beschlagnahme der Schrift ťMacht und
RechtŤ (Druck 3967/XV).
Die von Hans Krebs abgefaßte und vom Verlage der national - sozialistischen Partei in Wien herausgegebene Broschüre ťMacht und RechtŤ wurde von der Staatsanwaltschaft in Prag (und nicht, wie irrtümlich in der Interpellation angeführt, von der politischen Landesverwaltung in Prag) deshalb beschlagnahmt, weil in dem Inhalte der konfiszierten Stellen der Tatbestand des Verbrechens nach § 65 a St. G, erblickt wurde. Die ganze Tendenz der beschlagnahmten Schrift ist der Čechoslovakischen Republik gegenüber feindlich, die Schrift wiegelt in strafbarer Weise gegen den einheitlichen Verband der Čechoslovakischen Republik auf und es gipfelt diese Tendenz in einer aus der Interpellation gemäß § 9, lit. m, G. O. ausgeschiedenen Stelle.
Wegen dieses Zusammenhanges kann nicht angenommen werden, daß die Broschüre hätte freigegeben werden sollen, weil es das Staatsinteresse nicht erlaubt, daß, sei es im Innern, sei es von außen solche Angriffe gegen den Staat und seine Einheitlichkeit durchgelassen werden, weiche die Bestrebungen der Widersacher der Republik stärken sollen, die nach der Bedrohung ihrer Einheitlichkeit Gelüste tragen.
Auch wenn also vielleicht erwogen werden könnte, ob dieser oder jener kleine Absatz hätte durchgelassen werden können weil das öffentliche Interesse dessen Beschlagnahme nicht unerläßlich machte, so ist doch die Beschlagnahme im ganzen begründet, und es kann nicht angenommen werden daß es sich um eine ungerechtfertigte Beschlagnahme gehandelt hat.
Prag, am 22 März 1923,
Der Justizminister:
Dr. Dolanský, m. p.
Překlad ad IV./4082.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen in Angelegenheit der Losreißung deutscher Gemeinden vom Bezirke Gablonz a. N. und Zuteilung der selben zu einer neu zu errichtenden politischen Bezirksverwaltung in Eisenbrod (Druck 4009/VIII).
De Bezirksverwaltungskommission und die Stadtvertretung in Eisenbrod haben im März v J angesucht es möge in Eisenbrod sofort eine politische Bezirksverwaltung errichtet werden für einen Sprengel, den die Gerichtsbezirke: Semil, Tannwald und Eisenbrod unter Anschluß der Gemeinden und Ortschaften: Swarov, Meziwod, Klokoč, Pintschei, Ciskowitz, Labau, Gistei und Dalleschitz zu bilden hätten. Das Ministerium des Innern hat über dieses Ansuchen durch Erhebung der Lokalverhältnisse das Verfahren eingeleitet. Das Ergebnis dieser Erhebung wurde dem Ministerium des Innern bisher nicht angezeigt. Soweit es sich um de Durchführung der einzelnen Veränderungen in der Organisation der Verwaltungsbehörden handelt, nimmt das Ministerium des Innern immer Rücksicht auf alle die gehörige Administrative bedingenden Momente also auch auf wirtschaftliche Gründe, auf die natürliche Verbindung, auf die sozialen Verhältnisse u, dgl. Nur in jenen Fällen in welchen diese Gründe eine zweckmäßige Umgestaltung erfordern, wird zu der betreffenden Änderung des Bereiches des betreffenden politischen Bezirkes geschritten.
Prag, am 27. März 1923.
Der Minister des Innern:
Malypetr, m. p.
Překlad ad IX./4082.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Josef Mayer und Genossen in Angelegenheit wiederholter Beschlagnahmen des ťDeutschen LandrufesŤ (Druck 3967/XIII).
Ich beantworte diese Interpellation allein, weil die Zeitschrift ťDeutscher LandrufŤ selbst der Presseaufsicht der Staatsanwaltschaft in Eger, also einem der Aufsicht des Justizministeriums unterstehenden Organe unterlegt.
Die in der Interpellation angeführten Falle einer Beschlagnahme der Zeitschrift ťDeutscher LandrufŤ wurden insgesamt vom Kreisgerichte in Eger und in zwei Fällen vom Oberlandesgerichte n Prag bestätigt, weil in dem Inhalte der beschlagnahmten Artikel der Tatbestand der Verbrechen und Vergehen nach den §§ 58, lit. c, 65, 300 302, 305, Str. - Ges. Art. V des Gesetzes vom 17. Dezember 1872, R. G. Bl. Nr. 8, vom Jahre 1863 und § 24 des Preßgesetzes erblickt wurde.
In keinem Falle wurde gegen die Beschlag nahme Beschwerde erhoben.
Da also der Tatbestand der strafbarer Handlungen in diesen Artikeln seitens eines unabhängigen Gerichtes tatsächlich sichergestellt worden ist, kann davon keine Rede sein, daß sich die Staatsanwaltschaft irgend eine Eigenmächtigkeit habe zuschulden kommen lassen De Beschlagnahme entspricht vollständig dem Gesetze und es muß auch dem zugestimmt werden, daß die Beschlagnahme im öffentlichen Interesse notwendig war da insbesondere zur Zeit einer, sei es auf diese oder jene Art und Weise entstandenen Unruhe nicht geduldet werden kann, daß die dem Staate aus der Störung der öffentlichen Ruhe drohende Gefahr noch dadurch gesteigert werde, daß durch die Presse strafbare Handlungen gegen de öffentliche Ruhe und Ordnung begangen werden Es erfolgte auch keine Verletzung der Immunität durch die Konfiskation der im Senate eingebrachten Interpellation weil die in Betracht kommende Interpellation erst am 7. November 1922 n der 130. Plenarsitzung des Senates angemeldet und in Drucke verteilt wurde und es erst dadurch zu deren Immunisierung kam.
Ich benütze diesen Fall dazu, um im Druckwege de Redaktionen der Zeitschriften über die Gefahren zu informieren welche ihnen aus dem vorzeitigen Abdrucke von Interpellationen erwachsen, welche die einer Beschlagnahme verfallenen Äußerungen der Presse wiedergeben
Prag, an 15. März 1923.
Der Justizminister
Dr. Dolanský, m. p.
Překlad ad X./4082.
Az iskola -és nemzetmüvelödesügyi
miniszter
válasza
dr. Körmendy Ékes képviselő és társai kérdésére a magyar színházak állami segélyezése tárgyában (X13954 ny sz.).
Ráutalok arra a válaszra, amely Slovensko teljhatalmú minisztere és az iskola -és nemzetművelődésőgyi miniszter által Borovszky G. és társainak ugyanazon tárgyú interpellációjára (IX 3862. ny sz.) adatott.
Praha 1923. március 17-én.
Az iskola -és nemzetművelődésűgy miniszter:
Bechyně, s. k.
Překlad ad XI./4082.
A közélelmezésügyi miniszter
válasza
dr Körmendy Ékes képvisiselő és társai interpellációjára a be nem szolgáltatott gabonakontingensért kimért pénzbüntetések behajtása tárgyában (3862/I. ny sz.).
Az 1921 VI./30. -án kelt 224 sz. kormányrendelet 2. §-a értelmében az egyes termelőkre kivetett gabonakontingens egészben legkésőbb 1922. január végéig volt beszolgáltatandó. Ezen határidő elmultával a župáni hivatalok ugyan ezen rendelet 3. §-a értelmében a kontingest be nem szolgáltatott termelőkre a be nem szolgáltatott gabonamennyiség minden métermázsája után téritményképen 1000 Kč. - t vethettek ki.
A szlovenszkoi gazdasági hivatal Bratislavában, tetinkettel a slovenskoi általános gazdasági viszonyokra, nemkülönben alárendelt hivaltalainak kisebb felkészültségére a térítmények behajtását csak 1922 év május havában kezdette meg, hogy az aratással megkésett termelőknek a köteles gabonakontingens beszolgáltatását a megszabott határidőn túl is lehetővé tegye.
A Moldavai reparticiós bizottság Polenčár János, főldmives, Čečojovice-i lakosnak (Moldavai áras) szántóföldjei terjedelme alapján (65 kat. hold = 37.44 ha) az idézett rendelet 1. §-a értelmében 40 q. buzát irt elő, amely mennyiség az idézett rendeletnek pontosan megfelel. Ezen kivetés ellen Polenčár három napon belül a szolgabírói hivatalnál, s ennek határozata ellen 8 napon belül a bratislavai gazdasági hivatalnál fellebbezhetett. Az első levetőséggel Polenčár csakugyan élt s a moldavai szolgabírói hivatalnál fellebbezett, amely szonban a fellebbezést mint indokolatlant 1922. V. 20 -i 5820 sz. alatt elutasította felvilágosítván Polenčár a további felebbezés lehotőségéről. Polenčár azonban további jogorvoslattal nem élt, a kontingens esetleges leszállítására kiható indokokat nem érvényesítette, amiáltal a beszolgáltatási parancs jogerőre emelkedett. Minthogy azonban Polenčár a köteles kontingensre semmit sem szolgáltatott be, a košicei župáni hivatal 1922 V. 15.-i 8254 sz. alatt a fennálló rendeletek értelmében neki 40.000 Kč térintményt irt elő. Ezen térítmény, bár reá semmiféle fizetés nem eszközöltetett, ezideig végrehajtás utján be nem szedetett. A slovenskói gazdasági hivatal ugyanis a végrehajtások foganatosítását felfüggesztette s az összes szolgabírói hivatalokat utasította, hogy a prágai közélelmezésügyi minisztérium 1922. XII. 23-i 32.148/6549 sz. végzése értelmében amely szerint a kivetett kontingest menthető okokbôl be nem szolgáltatott termelöknek a téritmény métermázsánként 100 Kč. -ra szállítható le, az eljárást foganatosítsák.
Polenčára nézve elmondottak Magoči esetére is állanak aki a köteles kontingens kivetésével szemben az összes jogorvoslatokat ki nem merítette Minthogy a kontingensre semmit sem szolgáltatott be, vele szemben 49.200 Kč térintmény iratott elő.
Az 1920 évi állítólag 70% -os elemi kár valamint a bratislavai országos gabonaintézet által az akkor érvényes rendelkezések értelmében 1920. - ban foganatosított rekvirálások az 1921/22. gazdasági évben temészetesen nem voltak tekintetbe vehetők, nem is tekintve azt, hogy, - amint fentebb jeleztetett, - egyáltalában nem is érvényesíttettek. A Makrovice-i kisgazdáknak a be nem szolgáltatott gabona fejében térítmények egyáltalában elő ne m írattak, csupán egyetlen nagybirtokosra az clőirt 120 q-ból be nem szállított mennyiség fejében 20.910 Kč térítmény vettetett ki.
Hasonlólak Buzita Községben csak négy esetben együttesen 108.240 Kč térintmény iratott elő amiből világos, hogy ez esetekben kisgazdák érintve nem voltak. A bratislavai slovenskoi gazdasági hivatal a leadott fellebbezésekben fogalt adatokat mindenkor a leglelkiismeretesebb vizsgálat tárgyává tette s méltánylást érdemlő indokok esetében javításokat eszközölt. Minden esetre az olyan esetekben, mint a minők pl. a interpellációban felhozottak is, felülvizsgálati jogával nem élhetett, minthogy a termelők sokszor tájékozatlanság folytán, máskor meg egyenes ellenkezésből a hivatalos felhívást ignorálták, a jogorvoslatok érvényesítésére kitűzött határidőket elmulasztották s így sokszor önmagukat károsították meg.
A közélelmezési minisztérium annak tudatában, hogy a foganatosított intézkedések, amelyekről fentebb sző volt, elegendők arra, hogy a be nem szolgáltatott gabonakontingensekért járó térítmények (bírságok) kivetése és behajtása azoknak esetleges felülvizsgálata után a fentidézett végzés alapján a legigazságosabb módon eszközölhető, más egyéb intézkedéseket nem foganatosít,
Praha, 1923. március 9-én.
A beteg közélelmezésügyi miniszter helyett:
Tučný, s. k.,