|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923. |
|
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4082.
Odpovědi:
I. min. soc. péče na interp. posl. Samu Mayera a soudr. o nezákonném rozpuštění samosprávných orgánů bratislavské pokladny pro dělnické pojištění Zemskou úřadovnou pro pojištění dělníků v Bratislavě (tisk 3862/X),
II. min. financí na interp. posl. Hellera a druhů o propuštění německých kancelářských zaměstnanců u děčínské berní správy (tisk 3862/VI),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Patzela a druhů o zabavení spisu ťMacht und RechtŤ (tisk 3967/XV),
IV. min. vnitra na interp. prosl. Simma a druhů o odtržení německých obcí od okresu jabloneckého n. N. a o jejich připojení k okresní politické správě v Železném Brodě, jež se má zříditi (tisk 4009/VIII),
V. vlády na interp. posl. Toužila a soudr. o konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze (tisk 4017/XX),
VI. min. s plnou mocou pre správu Slovenska na interp. posl. Tausika a súdr. o stálých národnostných a triedných provokaciach obyvateľstva východného Slovenska (tisk 3853/XI),
VII. min. financí na interp. posl. Rychtery a soudr. ve věcí prodejních záznamů surového cukru na Pražské cukerní burse (tisk 3862/XVI),
VIII. min. financí na interp. posl. Najmana, Horáka a druhů o potravní dlani z masa, placené venkovskými řezníky (tisk 3967/VI),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. J. Mayera a druhů o opětovných zabaveních časopisu ťDeutscher LandrufŤ (tisk 3967/XIII),
X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Körmendy-Ékesa a spol. ve věci státní podpory maďarských divadel (tisk 3954/X),
XI. min. pro zásobování lidu na interp. posl. dra Körmendy-Ékesa a soudr. o vymáhání peněžitých pokut, uložených pro nedodané obilní kontingenty (tisk 3862/I),
XII. vlády na interp. posl. dra Spiny, Röttela a druhů, že finanční strážník Pešina ze stanice hornolipecké, inspektorátu králického, v noci ze dne 4. na 5. listopadu min. roku zastřelil státního příslušníka prý pro podloudnictví a posl. Heegera, Uhla, Schäfera, Häuslera a druhů, že česští fin. strážníci na hranici Heřmanice-Neissbach samovolně užili střelné zbraně a zabili několik lesních dělníků (tisk 3853/XXVIII a 3862/XIV),
XIII. min. železnic na interp. posl. Hillebranda, Schustera, Beutela a druhů o zdražení osobních sazeb na tratích Karlovy Vary-Marianské Lázně, Tršnice-Schönbach, Ústí nad Labem-Bílina atd. (tisk 3995/XV),
XIV. min. financí na interp. posl. Krause a druhů, zda vklady peněžní uložené v Československu budou se Čechům, žijícím ve Vídni, vypláceti, nehledě k jejich státnímu občanství (tisk 3967/IX),
XV. min. železnic na interp. posl. Krause a druhů o zřízení řádného železničního spojení severních Čech, hlavně s Prahou a o vybudování a zvětšení nádraží, aby se zamezilo neštěstím zaviněným smíšenou dopravnou osob (tisk 3781/IX)
XVI. min. vnitra na interp. posl. Skaláka a soudr. o rozpuštění ťDělnické Tělocvičné JednotyŤ ve Vonoklasech (tisk 3995/VII),
XVII. min. železnic na interp. posl. Grünznera, Heegera a druhů o poměrech na Košicko-Bohumínské dráze (tisk 3520/IV),
XVIII. min. financí na interp. posl. J. Mayera a druhů, jak se postupuje při zabavování padělaných státovek (tisk 4009/VII),
XIX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o nesprávné odpovědi na interpelaci tik č. 2136 (tisk 3781/XXVI),
XX. min. vnitra na interp. posl. Hellera a druhů, že politická expositura v České Kamenici sabotuje výnos pražské zemské politické správy (tisk 3957/X),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Zierhuta a druhů o zabavení jazykové mapy (tisk 3995/VIII),
XXII. min. zemědělství a železnic na intlerp. posl. Böhra, Scharnagla, Budiga a druhů o velkých nepřístojnostech při dopravě jatečného a plemenného dobytka (tisk 3852/V),
XXIII. vlády na interp. posl. Schuberta a druhů o zamýšlené změně ministerské příslušnosti ve věcech vodního práva (tisk 3740/XI),
XXIV. min. zahraničních věcí na interp. posl. Křepka, Böhra, dra Kafky a druhů o zahraniční situaci a ohrožení evropského míru (tisk 3983),
XXV. vlády na interp. posl. Zierhuta a druhů o dlouhodobých drobných pachtýřích na panství Železná Ruda (tisk 4009/III),
XXVI. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ (tisk 3995/IV),
I/4082 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Samu Mayera a soudr. o nezákonném rozpuštění samosprávných orgánů bratislavské pokladny pro dělnické pojištění Zemskou úřadovnou pro pojištění dělníků v Bratislavě (tisk
3862/X).
Tvrzení interpelace, že zemská úřadovna s odvoláním na nařízení ministra s plnou mocí č. 164 z r. 1919 rozpustila ve čtvrtek 9. listopadu 1922 správu bratislavské pokladny stavu věci neodpovídá. Naopak již § 1. nař. ministra s plnou mocí ze dne 4. listopadu 1919, č. 164 výslovně stanoví: ťDosavadní ředitelstva (správy) okresních, dělníky pojišťujících pokladen na Slovensku se zrušují. Dále se zrušuje dosavadní dozorčí výbor a volený soud.Ť Tedy správa, jakož i dozorčí výbor okresní pokladny v Bratislavě byly již zrušeny tímto paragrafem uvedeného nařízení.
Podle §u 2 téhož nařízení měly býti místo zrušených správ zřízeny správní komise na základě parity zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Podle §u 3 politické úřady I. stolice měly vyzvati příslušné organisace zaměstnanců a zaměstnavatelů a předložiti navrhované osoby ku schválení referátu ministerstva sociální péče do 15. prosince 1919. Toto nařízení platilo pro všechny pokladny na Slovensku. Poněvadž se tento postup u bratislavské okresní pokladny pro dělnické pojištění dlouho neuskutečňoval. Zemská úřadovna se o to pokusila podáním ze dne 27. července 1922, č. 6048 a žádala župana bratislavského, aby si od zájmových skupin vyžádal příslušné návrhy pro novou správní komisi a dozorčí výbor okresní pokladny v Bratislavě. Vyřízení této věci se však stále protahovalo. Zemská úřadovna marně čekala přes půl druhého roku, že bude provedeno nařízení ze dne 4. listopadu 1919, č. 164. Když k uskutečnění tohoto nařízení ani po tak dlouhé době nedocházelo, usnesl se správní výbor Zemské úřadovny ve schůzi dne 9. listopadu 1922 jmenovati za účelem zjednání nápravy a umožnění platnosti zákona a nařízení prozatímního komisaře. Zakročení Zemské úřadovny nezakládá se tedy na §u 173, zák. čl. XIX. z roku 1907, ježto správa jmenované pokladny byla zrušena již §em 1 nařízení č. 164 z roku 1919.
V Praze dne 28. února 1923.
Ministr sociální péče:
G. Habrmau, v. r.
II/4082 (původní zněuí).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Hellera a druhů o propuštění německých kancelářských zaměstnanců u děčínské berní správy
(tisk 3862/VI).
Zemské finanční ředitelství v Praze přikročilo v měsících říjnu - prosinci 1922, vedeno jsouc snahou nezaměstnávati dále přebytečný pomocný personál, přijatý většinou na dobu přechodnou (dávku z majetku), k pronikavější restrikci těchto sil.
Při té příležitosti byl stav kancelářských úředníků, oficiantů, pomocníků a pomocných sil upraven u jednotlivých úřadů tím způsobem, že síly, jež staly se touto úpravou přebytečnými a měly být propuštěny - byla-li jejich kvalifikace věcná i jazyková velmi dobrou, - byly vyměněny za síly nevyhovující, méně cenné resp. jazyka českého neznalé, jmenovitě takové, které neprojevily ani nepatrnou snahu se mu naučiti.
Při tomto snižování stavu kancelářského personálu pomocného šlo tedy o dvě věci: jednak docíliti počtu jen naprosto nutného pro zdárný chod úřadování, jednak vymýtiti z řad finančních zaměstnanců síly méně cenné. Byl-li tedy u některého úřadu stanoven počet pomocných sil určitou cifrou, neznamenalo to, že bude jen nadbytečná část propuštěna a ostatní ponechány, neboť dle toho hlediska nebylo by se finanční správě podařilo vždy udržeti síly cenné a naproti tomu zbaviti se sil neuspokojujících.
Zemské finanční ředitelství v Praze řídíc se těmito zásadami, nařídilo výnosem ze dne 23. října 1922, č. P. K. 300/11, aby propuštěny byly kancelářské síly v dotazu jmenované a to: Josef Reichelt, Bruno Kolb, Kamila Köhlerová a Lotta Zeislerová, a v interpelaci opomenutý Arnošt Ahne, ježto neovládali vůbec státního jazyka. Těchto pět propuštěných sil bylo nahrazeno čtyřmi silami, oba zemské jazyky ovládajícími a to třemi Čechy a jedním Němcem, které u berních správ, kde byly zaměstnány, staly se přebytečnými a měly býti koncem roku 1922 propuštěny. Tímto opatřením byl počet kancelářských sil ze 14 restringován na 13. Propuštění německých sil nestalo se tudíž nijak z důvodů národnostních nýbrž jedině v zájmu úředním. Uznávaje postup zemského finančního ředitelství co do věci i formy za úplně správný, nemám důvodu, abych dal propuštění kancelářských zaměstnanců u berní správy v Děčíně zrušiti.
V Praze dne 28. února 1923.
Ministr financí:
Inž. Becka, v. r.
III/4082 (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance J. Patzela a druhů o zabavení spisu ťMacht und RechtŤ (tisk
3967/XV).
Brožura ťMacht und RechtŤ, sepsaná Hanušem Krebsem a vydaná nákladem národně - socialistické strany ve Vídni, byla zabavena státním zastupitelstvím v Praze (a nikoliv, jak mylně uvedeno v interpelaci pražskou zemskou politickou správou) proto, že v obsahu zabavených míst byla shledána skutková povaha zločinu podle §u 65 a) tr. z. Celá tendence zabaveného spisku jest proti republice Československé nepřátelská, spisek brojí způsobem trestným proti jednotnému svazku Československé republiky a vrcholí tato tendence v jednom místě z interpelace vyloučeném podle § 9 lit. m) j. ř.
Pro tuto souvislost nelze míti za to, že brožurka měla býti volně propuštěna, poněvadž zájem státu nedovoluje, aby byly propouštěny ať zevnitř, ať zvenčí takové útoky proti státu a jeho jednotnosti, které mají posilovati snahy odpůrců republiky, bažících po jejím ohrožení v její celistvosti.
I kdyby tedy bylo snad lze uvažovati o tom, zdali ten neb onen odstaveček mohl býti propuštěn protože veřejný zájem nečinil jeho zabaveni nezbytným, je zabavení v celku odůvodněno a nelze míti za to, že by šlo o zabavení neoprávněné
V Praze dne 22. března 1923
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
lV/4082 (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Simma a druhů o odtržení německých obcí od okresu jabloneckého n. N. a o jejich připojení k okresní politické správě v Železném Brodě, jež se má zříditi (tisk 4009/VIII).
Okresní správní komise a městské zastupitelstvo v Železném Brodě žádaly v březnu m. r., aby v Železném Brodě byla ihned zřízena okresní politická správ a pro obvod, jejž by tvořily soudní okresy: semilský, tannwaldský a železnobrodský s připojením obcí a osad: Svárova, Mezivodí, Klokočí, Pěnčova, Čížkovic, Hutí, Jistebska a Dalešic. O této žádosti zahájilo řízení ministerstvo vnitra vyšetřováním místních poměrů. Výsledek tohoto šetření nebyl posud ministerstvu vnitra oznámen. Pokud jde o prováděni jednotlivých změn v organisaci správních úřadů, přihlíží ministerstvo vnitra vždy ke všem složkám, podmiňujícím náležitou administrativu, tedy i k důvodům hospodářským přirozenému spojení sociálním poměrům a pod. Jen v těch případech, ve kterých vyžadují tyto důvody účelnějšího přeskupení, přikročí se k příslušné změně obvodu dotčeného politického okresu.
V Praze dne 27. března 1923.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
V/4082.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance F. Toužila a soudr. o konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ
v Praze (tisk 4017/XX).
Místa v interpelaci uvedená a další do tisku interpelace nepojatá, zakládají, jak bylo uznáno zemským trestním jako tiskovým soudem v Praze, skutkovou povahu zločinu a přečinů podle §§ 65 a), 300, 305 a 308 trest. zákona a článku IV. zákona ze dne 17. srpna 1862, č. 8 z r. 1863.
Námitky proti potvrzujícímu nálezu soudu nebyly podány v žádném případě a zřekli se tudíž ti, kdož na to měli právo, možnosti, žádati přezkoumání nálezu týmž, nebo vyšším soudem.
Co se týče veřejného zájmu, nelze o něm celkem pochybovati. Toliko, pokud jde o stať ťKdyž má pan ťbrigadýrŤ přehlídkuŤ, mohl býti veřejný zájem v největší části článku posuzován mírněji.
Státní zastupitelství v Praze bylo v tom směru upozorněno již před dojitím interpelace. Přes to nelze, poněvadž obsah tiskopisu i tu zakládá skutkovou povahu trestného činu, mluviti o konfiskační praxi persekuční, jak ji zvou páni interpelanti. Není proto příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 13. dubna 1923.
Náměstek předsedy vlády:
J. Malypetr, v. r.
VI/4082.
Odpověď
ministra s plnou mocou pre správu Slovenska
na interpeláciu posl. Heřmana Tausika a súdruhov o stálych národnostných a triedných provokáciach obyvateľstva východného Slovenska (tisk 3853/XI).
Z dôvodov kompetenčných prevzial som zodpovedanie tejto interpelácie. Počet osobníctva pri policajnom riaditeľstve v Košiciach riadiť sa dľa systemizovaného stavu v kategorii úradníkov konceptných však pre ích nedostatok nie je dosiaľ zaplnený. Systemizovany ani prítomne obsadený počet neshoduje sa čo do výše so stavom v interpelácii uvedeným. Interpelovaný prípad schôdze maďarských meštianskych strán udál sa takto: Dňa 30. juľa 1922 svolaly maďarská strana kresťansko - sociálna a strana práva schôdzu, a jednaly na nej o stave menšinového školstva na Slovensku. Medzi 1600 prítomnými bola asi polovica československej národnosti. Títo žiadali predsedu, aby tiež dovolil prehovoriť ích rečníkom k veci, ale maďarskí účastníci hlučným protestom zabránili, aby tejto žiadosti predseda vyhovel. Nastal hluk a intervenujúci policajný úradník vyzval preto predsedu, aby schôdzu prerušil a tým zamedzil prípadné výtržnosti. Predseda ale schôdzu zakľúčil a miestnosť opustil. Tu došlo ku zmätku a intervenujúci úradník dal preto miestnosť privolanou policajnou asistenciou vykľudiť. Čiasť československých účastníkov v zástupe odobrala sa k budove vojanského veliteľstva, kde sa po vyzvaní policie k rozchodu kľudne rozišla.
Téhož dňa popoludni mala sa konať v blízkosti Košic politická schôdza a telocvičná slávnosť komunistickej strany, ktorá bola úradne povolená. Účastníci sišli sa na legionárskom námestí v Košiciach a v prievode s hudbou a zástavami tiahli na miesto schôdze. Poneváč prievod nebol povolený, boli účastníci pred budovou policajného riaditeľstva vyzvaní k rozchodu. Tu vrhla sa časť účastníkov prievodu, hlavne skauti s okovanými palicami na policajnú asistenciu a srazili jedného strážníka k zemi. Teprve potom bol daný rozkaz k rozohnaniu útočníkov obušky. Útočníci z riad mládeže, najmä skauti zurive dotierali na policajnú stráž nieľen palicami, ale aj skalami a noži, dokonca u jedného zatknutého výtržníka bol naj dený boxer a po rozohnaniu výtržníkov na tvári miesta najdená bola palica, do ktorej bola vsunutá 3/4 m dľhá dýka. Poneváč značne ďaleko od miesta činu nebolo skál, dá sa súdiť, že účastníci prievodu niesli ich so sebou ukryté a boli pripravení k útoku na policajnú stráž.
Útočníci poranili 11 policajných strážníkov a jednoho úradníka. Podľa lekárskeho posudku utrpel strážnik Stanislav Malík bodnú ranu pod pravú lopatku 2 cm dľhú a 1 cm hľbokú a 1 cm širokú, strážník Alois Šimek ranu 3 cm dľhú a 1 cm širokú na temeni hlavy, podobne aj ostatní. Naproti tomu z účastníkov prievodu hlásil sa len Mikuláš Turčík ako poranený na ľavej strane hlavy a sám udal, že bol neznámym pachateľom uderený.
Konečne treba poznamenať, že policajný riaditeľ Dr. Klíma nebol v týchto prípadoch nijak súčastnený, poneváč dlel v tej dobe na dovolenej.
Aktuársky elév Karol Haban je pridelený do oddelenia sociálnej pečlivosti a policie mravnostnej a nemôže sa preto zaoberať vecmi v interpelácii vzpomenutymi. Vymenovanie Dra. Bendy policajným radcom odpovedá dobe, po ktorú už vo štátnej službe je zamestnaný.
Pokiaľ sa týka robotníkov - cudzozemcov, je zajisté pri terajšej krísi priemyseľnej povinnosťou verejnej správy pečovať predovšetkým o robotnictvo domáce a snažiť sa hlavne pre ních zjednať pramen výživy. Ač práve záujmom domáceho robotníctva je, aby malo prednosť pri zamestnaní pred cudzími štátnymi príslušníkmi, nezabraňuje sa ani týmto hľadať tu výživu. Nie je však možné trpeť medzi nimi živlov, ktoré broja proti československému štátu alebo iným spôsobom pracujú proti československému štátnemu útvaru ktorý im poskytnul pohostinstvo a výživu.
O pochybných individuách maďarskej štátnej príslušnosti, ktorým by za dôvernícke služby bol v Košiciach pobyt povolený nebolo možné nič zistiť bez udania konkrétnych prípadov.
Pri vykone policie shromažďovacej postupuje policajné riaditeľstvo v Košiciach nestranne, zakročuje ovšem tam, kde tieto predpisy niesu zadržané.
Styky policajného riaditeľstva v Košiciach s časopisy ťSlovenský VýchodŤ a ťMagyar HirlapŤ sú v medziach, ktoré bezpečnostné úrady s tlačou všeobecne pestujú a nie je vo vzájomných stykoch policajného riaditeľstva s časopismi označenými a innými časopismi v Košiciach vychádzajúcimi rozdielu.
Sriadenie policajného riaditeľstva v Košiciach vyvolala potreba a záujmy obyvatelstva. Verejná bezpečnosť tam už pred prevratom bola značne ohrožovaná a obecenstvo s uspokojením prijalo reorganizáciu policie, ktorej sa podarilo až dosiaľ vo väčšine prípadov rušiteľov verejnej bezpečnosti zistiť a tak prispeť k zmenšeniu zločinnosti. Náklad na policajné riaditeľstvo v Košiciach ktorý ostatne nie je vysoký, je ďaleko vyvážený prospechom, ktorý obyvateľstvo má z toho, že jeho životy a majetok sú účinne chránené.
Pri vyšetrovaní prípadov v interpelácii uvedených nezistil som provokovanie národnostného a robotnického hnutia na Východnem Slovensku a nemám preto dôvodov k urobeniu zvláštnych ďalších opatrení,
V Bratislave, dňa 17, marca 1923.
Minister:
Dr. Kállay, v. r.
VII/4082.
Odpověď,
ministra financí
na interpelaci poslance Rychtery a soudr.
ve věci prodejních záznamů surového cukru na Pražské cukerní burse (tisk
3862/XVI).
Podle usnesení bursovní komory Pražské Bursy pro zboží a cenné papíry v Praze ze dne 6. září 1922 provádí se stanovení kursů cukru tím způsobem, že 10 minut před 13. hod. při prvním a jediném zvonění má se vyvolávati sensálem cena ťpenízeŤ a ťzbožíŤ Naleznou-li se za ceny tyto prodavači neb kupci, mění se bursovním sensálem vyvolaná cena tolikráte, až se nikdo na dotaz sensála ťnemění se nicŤ, nehlásí Pak musí sensal poslední cenu třikráte vyvolati a nehlásí-li se nikdo, jest nutno tuto cenu považovati za úřední záznam.
Jest nesporno, že touto, skutečně též prováděnou úpravou bursovního obchodu cukerního, která jest výsledkem porad bursovního komité, zřízeného svého času ťÚstředním spolkem čsl, průmyslu cukrovarnickéhoŤ v Praze jsou stejně chráněny zájmy raffinerií jako kupců a surováren jako prodavačů surového cukru
Nevytváří-li se však obchod surovinou normálně - docházíť jednostranným vlivem raffinerií pouze ke znamenání kursu ťpenízeŤ, který se pohybuje na úrovni světových cen - jest toho příčinou naprostá neúčast surováren přivoděná tím, že tyto, lpíce na zastaralé formě prodeje cukru prostřednictvím jednatelských firem, bursovní shromáždění opomíjejí.
Poněvadž při tomto stavu věcí jest možnost nápravy v rukou zájmové skupiny, jež se cítí dotčenou trvajícími poměry, nepokládají bursovní orgánové za vhodné a účelné sáhnouti k nějakým nápravným opatřením stran postupu při úředním znamenání kursů surového cukru.
V Praze dne 9, dubna 1923.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
VIII/4082.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců J. V. Najmana, Františka Horáka a druhů o potravm dani z masa, placené venkovskými řezníky
(tisk 3967/VI).
Od 1. května 1920 počínaje vybírá se daň z masa dle ustanovení zákona ze 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z a n. o dani z masa
Tímto dnem pozbyly platnosti dosavadní ustanovení, týkající se státních spotřebních daní z dobytka a masa, jmenovitě patent z roku 1829 a zákon ze 16. června 1877, č. 60 ř. z.
Zároveň pozbyly platnosti smlouvy pachtovní a smlouvy o vyrovnání, ujednané o dani z masa, a vůbec všechny smlouvy podle nichž někdo jiný, než státní správa vybíral dosavadní daň z masa.
Znovuzavedení paušalování daně z masa, ať již způsobem dříve obvyklým a přípustným, neb i při použití jiných modalit, není především proveditelné pro nedostatek příslušného zákonného podkladu v zákoně ze 14 dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., a jistě by nebylo ani v zájmu státním, když by státní pokladna na paušálu daně z masa obdržela poměrně nepatrný díl daně vypadající na poplatné úkony skutečně vykonané ani v zájmu živnostníků dani z masa podrobených, když by tito nahodilým poklesnutím počtu poplatných úkonů (porážek) nebyli schopni napříště platiti pevně sjednaný paušál, anebo když by v případě propachtování daně, dříve obvyklého, byli živnostníci tito závislí od pachtýřů, začasté svých konkurentů.
Dnešní způsob vybírání daně z masa je zbudován na moderních zásadách a za předpokladů vylučujících při jeho správném provádění potíže závažnějšího druhu.
Daň vyměří si poplatník sám dle sazby, která tvoří součást zákona ze 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a. n., a má zpravidla úplnou volnost daniti buď podle živé váhy s přípustnou srážkou, je-li živá váha zjištěna způsobem předepsaným, nebo dle kusu. Dle některé z těchto dvou sazeb vyměřenou daň z masa zapraví a spolu současně poplatný úkon ohlásí zvláštním složním lístkem poštovního šekového úřadu u nejbližšího poštovního úřadu, kde lze i tyto složní lístky koupiti aniž by mu bylo třeba docházeti za tím účelem k některé vzdálené státní pokladně, anebo čekati, až se finanční orgán k ohlášenému úkonu dostaví.
Zmíněný způsob vyměřování a zapravování daně z masa jest se zřetelem k své jednoduchosti a při značné rozšířenosti poštovních úřadů jak pro poplatníky, tak i finanční správu do té míry výhodný a praktický, že jej nelze žádným jiným vhodnějším způsobem nahraditi, a nebylo proti němu se strany poplatníků vzneseno dosud žádných námitek.
Vyměří-li se daň z titulu porážky dobytka dle živé váhy, činí 20 h z 1 kg masa, zbývajícího po přípustných srážkách, v sazbě jmenovitě uvedených uvádí li se v interpelaci, že daň z masa na venkově činí za 1 kg 44 h připadá z této sumy na státní daň z masa pouhých 20 h, kdežto zbytek 24 h za 1 kg jest paušalovanou daní z obratu, která dle dohody mezi interesenty masných živností a zdejším ministerstvem zapravuje se současně s daní z masa a dle předpisů, platných pro tuto daň, a jejíž výše se stanoví v pololetních obdobích dle průměrných cen masa.
V místech, prohlášených za uzavřená, vybírá se dle zákona ze 14. dubna 1920, č 264 Sb. z. a n., (o potravní dani na čáře) z dobytka a masa, podléhajícího dani z masa, potravní daň na čáře dle sazeb a ustanovení zákona o dani z masa a to dle §u 28 t. z. při vstupu přes čáru potravní daně z dobytka drobného a z masa, a před porážkou z dobytka drobného, který se nachází v uzavřeném obvodě, a z dobytka velkého. Současně s touto státní dani vybírá se v uzavřených místech, stejně jako na venkově paušalovaná daň z obratu t. j. 24 h z 1 kg a v uzavřených městech Praze, Brně a Bratislavě kromě toho 50%ni obecní přirážka 10 h z 1 kg a další dávky obecní.
Z ustanovení citovaných zákonů o dani z masa a o po travní dani na čáře nevzchází nikomu nárok na prominutí nebo vrácení daně z masa při vstupu přes čáru potravní daně zapravené, a zásadně vybírá se tato daň na čáře z každého předmětu, dani z oasa podléhajícího bez ohledu k jeho dřívějšímu zdanění z některého jiného titulu, v §u 1 zákona o dani z masa uvedeného, na př. z titulu porážky toto opětovné zdaňováni předmětu dani z masa podléhajícího při jeho dovozu do uzavřeného místa odůvodněno je nejen tím, že nutno poskytnouti právní základ pro vybírání obecní přirážky, ale také tím, by umožněno bylo postihnouti event. nedostatečné neb vůbec opomenuté zapravení daně na venkově. Za to však, aby se předešlo dvojímu zdaňován, přiznává zákon o dani z masa v §§ 8 a 9 zák. podnikatelům masných živností nárok na vrácení daně z titulu §u 1. c. 1. t. z., t. j. z porážky dobytka zapravené, za maso, které tito podnikatelé z vlastních porážek vyvezli do míst prohlášených za uzavřená.
Zpravidla má býti tento nárok uplatněn u okresního finančního ředitelství příslušného dle místa porážky daň z masa současně i s paušalovanou daň z obratu se vrací částkou, která byla v uzavřeném místě na čáře potravní daně znovu zapravena.
Aby však bylo uplatňování tohoto nároku co nejvíce usnadněno připustilo ministerstvo financí při příležitosti rozšíření obvodu potravní daně na čáře v Praze koncem 1920, aby v uzavřených místech bylo upuštěno od opětného vybírání státní daně z masa a paušalované daně z obratu ze zabitého dobytka nebo z masa pod podmínkou, že dle předložené platební stvrzenky a dovezeného zboží není pochybnosti o tom, že zapravena byla daň na venkově z porážky dle předpisu §u 8 zákona o dani z masa a že daň nebyla nijakým způsobem zkrácena výhodnost tohoto opatření, jež je jen fakultativní a bez újmy zákonného nároku na vrácení daně podle pravidel §§ 8 a 9 citovaného zákona, záleží v tom, že úřady potravní daně na čáře srazí z toho co dovozce masa má platiti dle jeho váhy na státní dani z masa, paušalované dani z obratu, obecní přirážce a jiných obecních dávkách hned onen obnos, jehož vráceni by se měl živnostník, který porážku vykonal, dle §§ 8 a 9 zák. teprve domáhati u finančního úřadu I. stolice, příslušného dle místa porážky.
Ježto při zvláštních poměrech zásobování Prahy masem, kde maso dováží se buď v celých vagonech aneb na celé vozy, a kde k zásilce masa připojena bývá spousta dokladů o zdanění porážek, se ukázalo, že úřady potravní daně na čáře nejsou s to hned při projednávání zásilky na čáře vždy přesně a s žádoucí rychlostí posouditi, zda jsou splněny podmínky pro osvobození od státní daně z masa na čáře, bylo v dohodě s podnikatel i masných živností zařízeno, že rozhodování o tom zda splněny jsou podmínky pro prominutí státní daně na čáře, bylo přeneseno z úřadů potravní daně na čáře přímo na Ředitelství potravní daně v Praze resp. na zvláštní revisní kancelář, umístěnou v ústředních jatkách pražských.
Podnikatelé masných živností, kteří dle těchto předpisů chtějí uplatniti prominutí daně z masa včetně paušalované daně z obratu, zapraví při dovozu zabitého dobytka nebo masa přes čáru potravní daně v Praze státní daň z masa včetně paušalované daně z obratu a 50%ní obecní přirážku, resp. i další obecní dávky v plné sazbě. Doklady o zdanění zabitého dobytka nebo masa odevzdají ti, kdož maso dovážejí nejpozději příštího všedního dne u některého úřadu potravní daně na čáře a současně volí způsob, jakým má jim býti částka, jež se má na dani z masa a paušalované dani z obratu vrátiti, vyplacena, zda prostřednictvím poštovního šekového úřadu, či chtějí-li si částku tuto osobně vyzvednouti při úřadu potravní daně na čáře v ústředních jatkách. Prominutí státní daně z masa na čáře je také dle těchto předpisů pouze fakultativní, t. j, platí pouze pro ony strany, které tímto způsobem nárok na vrácení daně chtějí uplatniti, a zákonný nárok na vrácení daně ve smyslu §§ 8 a 9 zákona o dani z masa zůstává zachován i straně jejíž nárok na prominutí státní daně z masa na čáře Ředitelstvím potravní daně v Praze při shora uvedeném postupu, ať již zcela nebo jen z části nebyl uznán.
Tento způsob vráceni, resp. promíjení daně z masa na čáře v Praze, pokud z dosavadních zkušeností souditi možno, se dobře osvědčil, finanční úřady dbají samy a též vzhledem k opětovnému zdejšímu připomenutí o to by vyřizování žádosti za vrácení daně dělo se se vším možným uspíšením vyřízení netrvá nyní zpravidla o mnoho déle než šest dní.
Jestliže dříve někteří interesenti si stěžovali, že částky vrácené na dani z masa obdrželi teprve po několika nedělích, jedná se vesměs o případy, kde peníze poukazovaly se k žádosti strany poštovní spořitelnou, a kde opoždění mělo důvod v předepsané manipulaci s poukázkami šekového úřadu u finančních úřadů měl průtah ve vyřizování příčinu jen v první době po zavedení tohoto postupu, když úřední síly, jež tenkráte bylo lze přiděliti k nové agendě, nemohly ihned zmoci veliký nával žádostí.
Vyřizování žádostí děje se zcela objektivně a se vším možným zřetelem k požadavkům osob, jež dle těchto předpisů nárok na vrácení daně uplatňují. Kdyby se však ukázalo, že ani poslední shora zmíněná opatření nejsou s to zajistiti rychlý a hladký postup při restituování daně, je ministerstvo financí ochotno uvažovati i o dalším prostředku, jehož se též interpelace dotýká, t. j. aby úřady vybíraly hned jen onu část daně, o kterou poplatek , jenž jest při vstupu přes potravní čáru platiti, převyšuje, daň zapravenou venku, při porážce, v tom směru byl již směrodatnými činiteli podán konkrétní návrh, který se také již projednává, připomenouti dlužno, že vedle tohoto návrhu nejde pouze o vybírání obecní přirážky, resp. ostatních obecních dávek, ale též o určitý paušální poplatek na vyrovnání diferencí vznikajících dle zkušeností nepřesným zdaněním při venkovské porážce. Další toto výjimečné opatření mohlo by spočívati jen na témže právním základě, jako shora vylíčený postup, t. j. mohlo by býti jen fakultativní, spočívající na dohodě a vylučující možné zkrácení daně.
Posléze nelze zamlčeti, že hlavní nesnáze při uznávání nároku na vrácení daně, ať již při použití kterýchkoliv shora zmíněných modalit, vznikají tím, že při porážce na venkově bývá často daněno méně, než odpovídá váze masa dopravovaného do uzavřeného místa, nikoliv však, jak se interpelace domnívá, v tom, že řezníci, aby bylí kryti před případnou pokutou, ohlašují doma větší váhu zabitého dobytčete a že maso cestou ztratí na váze.
V Praze dne 27. března 1923.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
IX/4082 (původní znění),
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelací poslance Josefa Mayera a druhů o opětovných zabaveních časopisu ťDeutscher LandrufŤ (tisk 3967/XIII),
Odpovídám na interpelaci sám, poněvadž časopis ťDeutscher LandrufŤ je podroben tiskové přehlídce státního zastupitelství v Chebu, tedy orgánu podléhajícímu dozoru ministra spravedlnosti.
Případy zabavení časopisu ťDeutscher LandrufŤ, uvedené v interpelaci, byly vesměs krajským soudem v Chebu a ve dvou, případech vrchním zemským soudem v Praze potvrzeny, poněvadž v obsahu zabavených článků byla shledána skutková povaha zločinů a přečinů podle §§ 58 lit, c), 65, 300, 302, 305 tr. zák" čl. V. zákona ze 17, prosince 1872, č. 8. ř. z. z roku 1863 a § 24 tiskového zákona,
V žádném případě nebyly proti zabavení podány námitky.
Poněvadž tedy skutková podstata trestných činů v článcích těch skutečně byla neodvislým soudem zjištěna, nelze mluviti o tom, jakoby státní zastupitelství dopouštělo se nějaké svévole. Zabavení odpovídalo úplně zákonu a nutno souhlasiti i s tím, že bylo zabavení ve veřejném zájmu nutné, poněvadž jmenovitě v době nepokoje, ať tím nebo oním způsobem vzniklého, nelze trpěti, aby nebezpečí hrozící státu z porušení veřejného klidu bylo ještě stupňováno tím, že tiskem jsou páchány trestné činy proti veřejnému pokoji a řádu.
K nějakému porušení imunity konfiskováním interpelace podané v senátě také nedošlo, poněvadž interpelace, o niž jde, byla teprve 7. listopadu 1922 ve 130. plenární schůzi senátní ohlášena a tiskem rozdána a teprve tím došlo k její imunisaci.
Používám tohoto případu k tomu, abych tiskem informoval redakce časopisů o nebezpečí, jaké jim vzniká z předčasného otiskování interpelací uvádějících tiskové projevy, propadlé zabavení.
V Praze dne 15. března 1923.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
X/4082 (původní znění),
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelací poslance dra Körmendy Ékesa a spol, ve věcí státní podpory maďarských divadel (tisk 3954/X).
Poukazují na odpověď, která byla dána ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska a ministrem školství a národní osvěty na interpelaci poslance G. Borovszkého a spol. (čís. tisku IX - 3862), téže věci se týkající.
V Praze dne 17. března 1923.
Ministr školství a národní osvěty:
Rud. Bechyně. v. r.