Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3995.

Interpelace:

I. posl. Schälzkyho a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu ťDeutscher VolksfreundŤ ve Frývaldově,

II. posl. Szentiványiho a súdr.min. financií o výplate peňazí, zadržaných pri okolkovaní bankovák rak. uh. banky v územiach pripojených k Československej republike po 15. marcu 1919,

III.posl. Matznera a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ v Krnově a ťDutsche PostŤ v Opavě,

IV.posl. dra Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ,

V.posl.inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení časopisu ťNordböhmisches TagblattŤ v Děčíně a ťDeutsche TageszeitungŤ v Karlových Varech,

VI. posl. Zierhuta, Böllmanna a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o opětovném zabavení německých časopisů,

VII.posl. Skaláka a soudr. min. předsedovi a min. vnitra o rozpuštění Dělnické Tělocvičné Jednoty ve Vonoklasech,

VIII. posl. Zierhuta a druhů min. vnitra o zabavení jazykové mapy,

IX. posl. dra Lodgmana a druhů předsedovi vlády o nařízení státní statistické aby si obce kupovaly formuláře pro statistické zprávy,

X. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra o jazykové praxi politických úřadů ve styku s obecnými úřady,

XI. posl. dra Kafky, Kostky a druhů vládě, že v Bratislavě jsou vyloženy voličské seznamy jen ve slovenském jazyku,

XII.posl. dra Kafky, Kostky a druhů vládě, že bratislavské policejní ředitelství zamítlo stanovy ochranného svazu majetníků válečných půjček,

XIII. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra, že byla zrušeno usnesení kraslického obecního zastupitelstva, jímž se postavilo proti odsunutí obecných voleb,

XIV. posl. Hillebranda, Blatné, dra Holitschera a druhů min. spravedlnosti o přílš dlouhém trvání vyšetřovací vazby Jana Trizubského,

XV. posl. Hildebranda, Schustera, Beutela a druhů min. železnic o zdražení osobních sazeb na tratích Karlovy Vary-Mariánske Lázně, Tršnice-Schönbach, Ústí nad Labem-Bílina, atď.

XVI.posl. dra Kafky a druhů vládě o nezákonitém zasahování bratislavského župního úřadu do soukromých práv německých obchodníků v Bratislavě,

XVII. posl. Böhra, Křepka, dra Kafky a druhů vládě o zatlačováni německého jazyka ze styku zemských školných rad s okresními a místními školními radami,

XVIII. posl. Windirsche a druhů předsedovi vlády o přídělu zabrané půdy Clam-Galllaského panství v obcí Novém Paulsdorfu v pol. okrese libereckém,

XIX. posl. inž. Junga a druhů vládě o přepadnutí německých turnérů v noci ze dne 7.na 8. července t. r, ve stanici Louka-Horní Litvínov,

XX. posl. Skaláka, a soudr.min. vnitra o konfiskací časopisu ťSvobodaŤ na Kladně,

XXI. posl. Sopku, dr. Klimu a spol. na min. obchodu v otázke pozdvihnutia hospodárstva na Slovenskom Východe.

I./3995 (překlad).

Interpelace

poslance Schälzkyho a druhů ministrům vnitra a spravedlnosti

o zabaveni periodického tiskopisu ťDeutscher VolksfreundŤ ve Frývaldově.

Censurní úřad zabavil č. 44 periodického tiskopisu ťDeutscher VolksfreundŤ ve Frývaldově, vydané dne 15.listopadu 1922...

Tato zabavená místa obsahují jen zjištěná nepochybných skutečností. I když jest to některému censorovi nepříjemné, neodvozuje se z toho pro něho ještě žádné právo, aby podle svého subjektivního uvážení škodil časopisu zabavením.

Podepsaní se tedy táží pánů ministrů:

Jsou-li ochotni naříditi podřízeným úřadům, aby konečně ustala nedemokratická censurní praxe proti německým časopisům a uložiti censurním úřadům, aby censurovaly příměřně moderním poměrům?

V Praze dne 15. listopadu 1922.

Schälzky,

Scharnagl, dr. W. Feierfeil, dr. Spina, dr. Luschka, Kostka, Böllmann, Zierhut, dr. Kafka, Palkovich, J. Mayer, Křepek, Röttel, Budig, dr. Petersilka, Böhr, Bobek, Mark, Windirsch, Pittinger, J Fischer.

II/3995 (překlad).

Interpelácia

poslance Szentiványiho a súdruhov ministrovi financií

o výplate peňazí, zadržených pri okolkovaní bankovák rak. uh. banky v územiach pripojených k Československej republike po 15. marci 1919.

Nariadením vlády Československej republiky zo dňa 9. novembra t. r. povoľuje sa výplata peňazí zadržených pri okolkovaní bankovák rak. uh. banky všetkým tým, ktorí zaplatili dávku z majetku a prírastku na majetku, alebo tým, ktorí nepodliehajú takejto platobnej povinnosti a nemajú nijakých daňových nedoplatkov. Výplata deje sa na základe vkladného výťahu, vystaveného pri okolkovaní a vydaného strane, ktorý treba predložiť.

Avšak značená časť dnešného územia Československej republiky pripojená bola k územiu štátu až neskoršie, a to v mesiaci júli 1919, a až vtedy dostala sa do skutočnej dřžavy československého štátu, kým,predtým tvorila z častí tak zvané neutrálne pásmo, z častí však územie podliehajúce výlučne impériu maďarského štátu, tak že okolkovanie bankovák rak. uh. banky v týchto územiach dialo sa až neskôr, a to 25., 26. a 27. októbra 1920 tým spôsobom, že odvedené bankovky rak. uh. banky vyplácené boly stranám do 2000 K úplným obnosom, do 10.000 K s 50%-obnosom a u vyšších obnosov s 75%-nou srážkou, avšak o zadržaných peniazoch neboly vydávané ani stvrdzenky, ani vkladné výťahy. Následkom toho obyvatelia týchto území nie sú v stave,požiadať o výplatu zadržaných peňazí, alebo predložiť vkladné výťahy, lebo výplata zadržených peňazí podľa výšuvedeného neriadenia deje sa iba na základe vkladných výťahov, poneváč však súpis bankovák rak. uh. banky pri dodatočnom okolkovaní čiže výmene dial sa podľa vlastníkov ako aj dľa sérií a čísiel bankovák, preto nijakých technických prekážok, aby vkladné výťahy dodatočne boly vydané alebo zadržené peniaze dotyčným stranám boly vyplatené,

vzhľadom na to, že jednanie ktorým istá časť obyvateľstva republiky má utrpieť právnu újmu bez akéhokoľvek prípustného dôvodu iba preto, bo územie nimi obývané až v neskoršom čase bolo pripojené k územiu republiky, je krivdivé a prieči sa každému pojmu o demokratizame, a vedie k nespravedlnému rozlišovaniu štátnych občanov, tážem sa pána ministra, či je ochotný postarat sa o to, aby za podmienok uvedených vo vládnom nariadení zo dňa 9. novembra t. r. vyplatené boly peniaze zadržané pri okolkovaní bankovák rak. uh. banky v územíach pripojených k Československej republike po dni 15. marca 1919?

V Prahe dňa 7. decembra 1922.

Szentiványi,

Füssy, dr. Körmendy-Ékes, Simm, Böhr, dr. Petersilka, inž. Kallina, Röttel, dr. Schollich,Pittinger, Kaiser, Patzel, dr. Lodgman, Palkovich, dr. Jabloniczky, dr. Lelley, Zierhut, Křepek, Schälzky, Schubert, Knirsch.

III/3995 (překlad).

Interpelace

poslance F. Matznera a druhů ministrovi spravedlnosti

o zabaveni časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ v Krnově a ťDeutsche PostŤ v Opavě.

V čísle 96. časopisu ťJägerndorfer Zeitungg a ťDeutsche PostŤ v Opavě za dne 30. listopadu 1922 padl za oběť červené tužce tento článek;

ťMilí, němečtí druhové v povolání a krajani!

P. 67/68-5.

Edikt.

Krnovský berní úřad rozhodnutím ze dne 27. března 1922 č. 18 Ex. V. povolil k vydobytí dlužných státních daní veřejnou dražbu na níže uvedené movité věci, které si lze prohlédnouti dne 9. prosince 1922 v Čakové v domě čís. 9; loveckou pušku. Nedoplatek na dávku ze strojených hnojiv a útraty 329.30 Kč, Tato dražba sne bude konati dne 9. prosince 1922 a připomíná se, že tyto předměty nebudou prodány pod jedou třetinu vyvolací ceny. Koupěchtiví nechť se tedy dostaví onoho dne v 9 hodin do Čakové, čísla 9.

Berní úřad v Krnově dne 17. listopadu 1922. Panu Františku Matznerovi, rolníku v Čakové, č. 9. Uvádím Vám zde ve známost oznámení o prodeji. Přijďte všichni a pomozte vykonati berní justici na svém krajanovi, který u berní správy a u správy fondu v Praze činil rozklady, aby všude dokázal nespravedlivost,právě této daně. Neuznali mě ani za hodna odpovědí a dne 9. prosince v 9 hodin dopoledne se bude konati v Čakové, v domě číslo 9 prodej lovecké pušky.

Daň ze strojeného hnojiva, velmi důležitou státní hnojnou daň, nemohl jsem a nechtěl jsem platiti, poněvadž sucho v roku 1921 způsobilo nesmírné škody na mém selském lese. Všichni víte, jak selské lesy vypadají.

Čirá úzkost před vymahačem daní zmohla, že nejnespravedlivější ze všech daní, ostatním poplatníkům ponecháno zaplatiti, aby.., se dostalo vydatného peněžitého posvěcení.

My, Němci, jsme měli potěšení platiti do ústředny strojeného hnojiva do Prahy vysoké daně, aby bratři zelené internacionály nedoznali újmy na svých měšcích.

Pravděpodobně se horlivě namáhají zabavovat německým sedlákům lovecké pušky, aby jim za to vtiskli do ruky cestovní hůl a místo lovecké,pušky jim zavěsili žebráckou mošnu.

Ať jen berní dutky vesele práskají, až poslední německý sedlák opustí svoji tisíciletou vlast, svůj zděděný statek... F.M . Takovéto censurování se příčí svobodě v této republice tak často vychvalované a způsobuje postiženým časopisům velké hospodářské škody. Jest ostudou pro vůdce tohoto státu, kteří bud nemají vůle podřízeným činitelům konečně zabrániti počínání, které omezuje lidová práva, ostatně všude samozřejmá, anebo neuznají potřebné autority, aby svým nařízením dodali důrazu předpokládajíce, že v nich samých ještě žije pojem o tiskové svobodě.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

1. Jest ochoten postarati se, aby právo svobodného projevu mínění nebylo omezováno?

2. Jest ochoten toto rdoušení tisku, nedůstojné demokratické republiky pracující o úmyslném a vědomém zničení tisku německého národa, konečně zastaviti?

V Praze dne 16. prosince 1922.

Matzner,

dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, dr. Schollich, Zierhut, dr. Spina, Mark, dr. Medinger, Schubert, Simm, Patzel, Böhr, dr. Brunar, dr. Keibl, Knirsch, Bobek, Kraus, dr. Lehnert, inž. Jung.

IV/3995 (překlad).

Interpelace

poslance dra Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti

o zabavení časopisu ťJägerndorfer ZeitungŤ.

Číslo 86 časopisu ťJägerndofer ZeitungŤ ze dne 28. října 1922 bylo zabaveno pro článek ťK otázce dávky z majetkuŤ a to krnovská okresní politická správa zabavila tento článek úplně, státní zastupitelství jen konečnou větu.

Článek tento zní:

K otázce dávky z majetku. Napsal poslan. Arnošt Schollich.

V posledních týdnech byly ve většině okresů doručeny stranám předpisy dávky z majetku a z přírůstku na majetku. Tyto předpisy vzbudily svou výší všude čiré zděšení, tím spíše, že zaplacení této daně spadá do období úplné stagnace veškeré výroby a tato hospodářská a odbytová krise postihuje všechny stavy stejně.

Od rozhodného dne 1. března 1919, podle něhož měl býti majetek oceněn, uplynulo právě přes 2 1/2 roku a cenové poměry se od té doby podstatně přesunuly. Vžijme se do hospodářských poměrů dne 1. března 1918, které byly základem přiznání. Průmysl byl ještě úplně zaměstnán, za války získal částečně milionových zisků, zemědělství bylo většinou zbaveno dluhů, jelikož za války zemědělské výrobky naším uzavřením dosáhly přirozeně lepší ceny a tím konečně učinily zemědělství výnosným.Živnostenský a obchodní stav se pustily s obnovenou silou do práce, aby znovu navázaly přerušené nitky a přemohly rychle účinky války.

Kdyby byla vláda tenkráte rychlým zasáhnutím zachytila část válečných zisků a vybrala, bylo by se toto puštění žilou sice také odbylo s nějakými otřesy, avšak všeobecně by se bylo dokonalo bez váženého ohrožení existence postižených. Nebylo by se ovšem provedlo mnoho potřebných adaptací a jiných prací, nebylo by došlo k novým opravám. Tak však musil průmysl začíti s přeměnou válečného provozu na mírový,prováděti nutné opravy na budovách a strojích atp., jež pří tehdejších vysokých cenách pohltily velkou většinu zisku dříve dosaženého. Stav živnostenský a obchodnický byl při stoupajících nárocích kupujícího obecenstva nucen vyřaditi špatné tak zvané válečné zboží a utrpěl pří tom veliké ztráty. Zemědělství bylo po válečná léta také z nedostatku a nutných pracovních sil drancováno, budovy byly často poškozeny, stroje zkažené, a neupotřebitelné,půda bez hnojiva, krátce hospodářství bylo zpustlé znehodnocené. Odstranění všech těchto vad vyžadovalo velikých částek, takže se těžce nabyté úspory rychle rozlétly, ano mnohdy ani nestačily, aby se hospodářství uvedlo na mírový stav.

Hospodářská krise, jež se brzy potom začala, způsobená hlavně neschopností vlády, vyžadovala dalších těžkých ztráta přivedla průmysl, obchod a živnosti do dlužnického otročení bankám, připravila zemědělství o poslední uspořený groš a do závislosti na pokladnách. V této době hospodářsky neutěšené, v níž nelne pozorovati ani jiskérky zlepšení nebo jí očekávati v budoucnosti, předpisuje se a vymáhá nyní dávka z majetku. Toto fiskální opatření přichází velice pozdě, události je již daleko předstihly a jest tedy zbytečné. Daň tato byla myšlena jako jediná dávka z majetku a z přírůstku na majetku, často předpokládaném, aby se zdvihla hodnota naší koruny, jež za války klesla. Zvýšená ceny koruny a tím způsobené snížení cen nemovitostí skutečně zatím nastalo rozličnými okolnostmi ne na posledním místě spekulací české vlády. Dne 1. března 1919 měla koruna v Curychu mnohem nepatrnější cenu než dnes, kdy stojí asi kolem 18, t. j. kupní cena koruny jest značně vyšší než tehdy.

Jest tedy více než nespravedlivé předpisovati tuto daň podle cenových poměrů z roku 1919, kterých opravdu více není. Základ pro vyměření byl by musil býti logicky snížen o přiměřenou část snížení hodnoty majetku, jež mezitím nastalo. Předpisy se však opírají stále ještě o hodnoty z roku 1919, ano v několika okresích měli i dokonce odvahu započíti 40% dnes úplně bezcenných válečných půjček. Tak se předpisy u průmyslu pohybují až do statisíců a milionů, u jiných stavů do tisíců a desetitisíců. Zemědělec na př. má zaplatiti za hektar asi 900 K, t. j. za střední usedlost 20.000 K a více. Považuji to při dnešním stavu hospodářských poměrů za zcela vyloučené a neproveditelné. Nemohu si pomysliti, jak továrník,kupec a živnostník sežene tyto částky, když tak zvaným snížením cen, prodejem zboží dráže vyrobeného a nakoupeného za značně nižší ceny trpí velice těžké ztráty, z nichž se mnozí vůbec nikdy nezotaví. Také rolník,nemůže pří nízkých cenách dobytka a obilí zaplatiti dávku, která se od něho požaduje. Podle záznamu cen na pražské plodinové burse klesla pšenice, žito a ječmen ode dne 1. července t. r, o více než polovici své ceny a znamenají dnes za 100 kg: pšenice 130-150 K, žito 100-110 K, ječmen 100-120 K, brambory stojí letos 15-20 K a právě tak důkladný jest pokles cen dobytka. Ani nejzarytější sociální demokrat nemůže dnes tvrditi, že sedlák jest lichvářem. Rychlé snižování cen zemědělských výrobků při stejném břemeni daňovém a jen zdráhavě následujících slevách cen průmyslových výrobků přivádí rolnický stav přímo do zkázy,a uvádí jej do nezachranitelného a úplného zadlužení.

Jestliže jest tedy dávka z majetku se zřetelem na hospodářský výpadek, jenž nastal, neproveditelná a nevčasná, pak jest dávka z přírůstku na majetku přímo nesmyslná. Neboť kdož může tvrditi, že v zemědělství, v živnostech a v průmyslu v letech 1914-1919 skutečně majetek vzrostl? Nemovitosti, pozemky, budovy a zprovozní zařízení, jelikož jsou k provozu potřebná a proto nepostradatelná, mají stále ještě tutéž hospodářskou hodnotu a zajisté si nebude nikdo namlouvati, že dnes jest bohatší než roku 1914, poněvadž mezitím měna udělala několik skoků. Tato daň jest tedy úplně nespravedlivá a nepravdivá, její vymáhání jest sociální hanebností.

Jest pochopitelné, že se zřetelem na tyto hospodářské poměry všechny stavy musejí stejně požadovati, že zákon o dávce z majetku a z přírůstku na majetku musí býti co nejdříve novelován, t. j. přizpůsoben nynějším poměrům. Já pro svojí osobu jsem ovšem toho mínění, že by zákon měl býti úplně zrušen, neboť jeho zamýšleného účelu se mezitím dosáhlo. Ostatně musí býti všeobecným heslem: Dokud válečnou půjčku stát zcela a se všemi zadrženými úroky nevyplatí a jako platidlo pro dávku z majetku nepřipustí...

Z tohoto znění dostatečně vyplývá, že v tom není nic obsaženo, co aby ospravedlňovalo zabavení a tím těžké hospodářské poškozováni časopisu. Jest to zajisté jen slepá přílišná horlivost okresní politické správy, jestliže celý článek před veřejností zadržuje. Také opavský zemský soud jako soud ve věcech tiskových jde příliš daleko, vyčte-li z konečné věty, že se v ní vybízí, povzbuzuje a usiluje svésti k odepření daní, v čemž jest obsažena skutková podstata zločinu porušení veřejného klidu podle §u 65 b) tr. z. jelikož v tom není obsažena přímá výzva, nýbrž jen přání.

Jest nehodno demokratického svobodného státu vykonávati ostřejší konfiskační praxi, než byla kdy zvykem ve starém policejním státě rakouském. Podepsaní se tudy táží pana ministra: Jste ochoten konečně vydati pokyny podřízeným censurním úřadům, aby bylo chráněno právo volného projevu mínění, zvláště tisku?

V Praze dne 28. listopadu 1922.

Dr. Schollich.

Knirsch, Zierhut, dr. Lodgman, dr. Brunar, dr. Keibl, Patzel, dr. Radda, Mark, J. Mayer, inž. Kallina, dr. Lehnert, Matzner, dr. E. Feyerfeil, inž. Jung, Schubert, dr. Petersilka, dr. Medinger, Simm, Bobek, Böhr.

V/3995 překlad).

Interpelace

poslance inž. Kalliny a druhů

ministrovi vnitra

o zabaveni časopisu ťNordböhmisches TagblattŤ v Děčíně a ťDeutsche TageszeitungŤ v Karlových Varech.

Příznačné pro demokratickou soustavu v této demokratické republice, kterou při jejím založeni přímo dryáčnickým způsobem velebili jako ťVyšší ŠvýcarskoŤ, jest... zuření censorů proti tisku německého národa. V žádné zemi na světě není tisk tak rdoušen, jako v tomto eldorádu demokracie. I president republiky se musil ve svém posledním novoročném poselství mírniti - či bylo to úsilí přiblížiti se více pravdě - když nekladl jíž za vytoužený cíl ťVyšší ŠvýcarskoŤ a mluvil již jen o ťdruhé BelgiiŤ, kterýžto názor zajisté blíže vystihuje skutečnost, poněvadž i v Belgii flámskou většinu obyvatelstva utiskuje a nejsurovějším způsobem zbavuje práv francouzsky smýšlející vallonská menšina.

Censurní praxe, která se u nás zahnízdila, působí dojmem, jakoby se tímto,postupem měl národní tisk nejen umlčeti, nýbrž i zároveň finančně poškoditi, aby se takto stal povolným.

Dnes poukážeme jen na zabavení časopisu ťNordböhmisches TagsblattŤ a ťDeutsche TageszeitungŤ, a to ve vydáních ze dne 18. listopadu 1922, kde v úvodníku ťPrávo sebeurčeníŤ censor zabavil tyto řádky v časopise ťNordböhmisches TagblattŤ;

Rozhodovala nikoliv vůle ťpoddanýchŤ, nýbrž jen vůle vítězů a jejich trabantů....Nejmenší... národ překonal po této stránce všechny ostatní co do panovačností a velikášství... Tak mohl národ v střední Evropě zříditi....stát, který navenek dává velebiti svým snaživým ministrem pro věci zahraniční drem Benešem jako demokratickou republiku, který však ve skutečnosti potlačované národní kmeny, činící přes polovici veškerého obyvatelstva, pociťují jako strašlivý bič.Ť

V časopisu ťDeutsche TageszeitungŤ:

ťDemokracie jest zde nahrazena militarismem; parlamentarismus surovým panstvím svévole českého koaličního výboru který, opíraje se o policejní soustavu a parlamentní stráž láme jakýkoliv odpor oposice. Autonomie samosprávných těles se nahrazuje počešťujícím centralismem; rovnoprávnost zbavováním správ nečeského obyvatelstva; svobodný osvětový vývoj zavíráním tisíců tříd obecných škol a celých středních škol, rdoušením německých vysokých škol;,podporování německého hospodářství tím, že se miliardy válečných půjček, jež mají Němci v rukou, prohlašují za bezcenné, šílenou měnovou a obchodní politikou, která pracuje o zkáze většiny německého průmyslu, aby tím zároveň připravila desetitisíce dělníků o chleba a donutila je, aby se vystěhovali; o dávce z majetku a nesmírném tlaku daňovém vůbec již ani nemluvíme.Ť...

Podepsaní se tedy táží pana,ministra, je-li ochoten se postarati, aby se právo svobodného projevu mínění neomezovalo a je-li ochoten konečně zastaviti toto rdoušení tisku, nedůstojné demokratické republiky, které pracuje o úmyslném a vědomém zničení tisku německého národa?

V Praze dne 23. listopadu 1922.

Inž. Kallina,

dr. Schollich, dr. Lodgman, dr. Luschka, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, dr. W., Feierfeil, dr. Radda, Budig, Kraus, dr. Lehnert, Matzner, Schälzky, Pittinger, J. Fischer, dr. Hanreich, Zierhut, J. Mayer, Křepek, dr. Spina, Böllmann,

VI/3995 (překlad).

Interpelace

poslanců Zierhuta, Böllmanna a druhů ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti o opětovném zabavení německých časopisů.

Zjistili jsme, že v poslední době neobyčejně se rozmohlo zabavování německých časopisů. Tak dne 22. listopadu t. r. státní zastupitelství v České Lípě opětně zabavilo č. 263. časopisu ťDeutsche LandpostŤ ze dne 23. listopadu. V úvodníku: ťTo jest socialismusŤ,zabavilo tuto větu:

ťNáš moderní demokratický stát neprovádí sociální potitiku,...Ť

Že státní zastupitelství zabavilo tuto větu se zlým úmyslem, vysvítá z toho, že zabavení provedlo, jako vždy, v době, kdy vydání většinou bylo hotovo, takže jíž nebylo lze vydati nový náklad, poněvadž by ho nebylo možno včas rozeslati poštou. Že se zabavení provádí úmyslně opožděně, vysvítá dodatečně z toho, že nynější státní zástupce provádí skoro všechna zabavení 1 1/4 až 2 hodiny po odevzdání povinného výtisku, ač státní zastupitelství a politický úřad jsou jen asi 100 kroků vzdáleny od redakce, z čehož jest zřejmo, že oba úřady provádějíce zabavení nejednají;podle §u 17 tiskového zákona, jak se to na př. provádí v hlavním zemském městě, nýbrž úmyslně našemu ústřednímu časopisu chtějí způsobiti těžké hmotné škody, což se zdá zřejmým účelem pana státního zástupce.

Dále byla zabavena v č. 44 ze dne 4. listopadu 1922 časopisu ťSchönhengster ZeitungŤ ve článku ťTábor zemědělského lidu v Moravské TřebovéŤ tato místa:

ť.... První se ujal slova pan Hodina, který než promluvil ke svému předmětu o existenčním boji německého zemědělského lidu, velmi ostře a výstižně vylíčil především rdoušení a potlačování německého školství, o němž by i hřebečovský kraj dovedl vypravovati mnoho smutných věcí. Na vhodných příkladech svévolných činů ze Želivska, Chrastové, Trnávky, na ministerských výnosech, které ustanovují, že z téže rodiny dvě dětí musí choditi do české školy, kdežto 3 děti ještě prozatím smějí docházeti do německé škody, na vyvlastňování majetku osvětových svazů a obcí ve prospěch českých škol; zřízených ze vzdoru atd. bez obalu odhaluje boj proti německému školství, směřující k jeho zničení. Proto musí býti heslem všech Němců bez rozdílu stran hájiti německou školu, pokud jen sto jest vnaších silách. Promluviv o tomto potlačování v oboru duševním, přechází řečník na útisk hospodářský...

Avšak i zde se ukazuje, že pozemkový úřad, pracující úplně protizákonně bez parlamentního dohledu, pokládá pozemkovou reformu jen za prostředek počešťování, jak dosvědčuje na př. přidělování stavebních míst a rozptýlené půdy..,Ť

V témž čísle časopisu ťSchönhengster ZeitungŤ byla ve článku ťPoslanecká sněmovnaŤ zabavena tato místa:

... Posl.Křepek jako předseda německého parlamentního svazu prohlásil, že pro ustavičné zbavování práv a znásilňování nezbývá Němcům k dobytí jejich správ nic jiného, než boj...

... Posl. dr. Lodgmam prohlašuje, že Čechové měli nejméně přečin pro velezradu žádati o vydání, při čemž poukazuje, jak se za války chovali Masaryk, Beneš, Šámal atd...

... rovněž tak pro tvrzení, že velezrada jest pro Němce v tomto státě povinností. Vyplazovač jazyka dr. Rašín, nadává proto dru Lodgmamovi a poslanci Kallinovi, jenž mu to vytýkal, začež se mu dostává množství lichotivých jmen od německých nacionálů...Ť

Vedle toho byl v č. 114. ze dne 26. října časopisu ťDeutsche westböhmsche StimmenŤ zabaven tento úvodník: ť Pravda vítězí.Ť Na podzim 1918 zasáhla německý národ největší pohroma ze všech. Německá vojska,proti nimž se shromáždil celý svět, odtáhla nepřemožena, německý národ byl na pospas ponechán pomstychtivé svévolí svého největšího nenávistníka, Francie. Co se nemohlo podařiti celému světu nepřátel, tím se směla pochlubiti velezrádná individua v zázemí. Byly sjednány míry ve Versaillu, Saimt-Germainu, v Trianonu atd.Každý dřívější spojenec ústředních mocností musil vyslati své zástupce na lavicí obžalovaných. Ode dne, kdy byl podepsán mírový diktát versailleský, počalo 40leté putování německého národa pouští. I my Němci v sudetských zemích, jsme bylí nucení nastoupiti trnitou cestu, cestu, kterou vroubily... bodla, kulomety a ruční granáty. Dr. Beneš odevzdal versaillským diktátorům.., memoir III. v němž jsou sudetští Němci nařčení, že se s Čechy dorozuměli, že Němci byli ochotni vstoupiti s Čechy pod jednu střechu, ťdokazovalŤ dr. Beneš šalebnému versaillskému shromáždění, když již herec Wilson byl se svými 14 body strčen do starého železa. Mluvilo se o až jaké věcí, která měla vypadati asi jako Švýcarsko, v níž by bylo radost a blaho žíti. Čeho všeho sudetským Němcům neslíbili! Pak přišla drsná skutečnost. Český panující národ udělal český státní monopol ze slov demokracie, svoboda a právo a dal nám takto získaného ťvýrobkuŤ okusiti potlačováním a odnárodňováním. V březnu 1919 poslali nám vojsko, vyzbrojené jako k útoku,kulomety, ruční granáty, a střely dum-dum potvrdily, že od nynějška bude naše vlast vypadati asi jako Švýcarsko... Tak to šlo cílevědomě v před. Musili jsme viděti, jak česká rovnoprávnost zavírá jednu školu za druhou. Za to nám českými posádkami a překládáním úředníků do všech naších měst tvořili umělé české menšiny, pro několik dětí zřizovali české školy. Aby se vyzkoušela pohotovost českého vojska, vzaly se vnitřní věcí Maďarska za podnět k mobilisaci. Kdežto z Čechů tisíce legionářů nenastoupilo službu a většinou nebylo potrestáno, střílela česká vojska do bezbranného hloučku německých mužů, kteří jen žádali, aby český stát ženám a dětem, které zůstaly doma, vyplácel vyživovací příspěvek. Zítra v pátek zřídí se v Kraslicích pomník oněm ubožákům, kteří byli roztrhání střelami dum-dum. Ubohé ženy a útlé děti žalují na český národ před celým světem, jejích živitelé byli českými legionáři rozstříleni na hromadu kostí, Češí se domnívají, že my, sudetští Němci, zapomeneme všeho toho bezpráví, které bylo na nás spácháno. Do těchto německých měst... přicházejí nyní Češi... aby slavili svoje národní slavnosti. Chtějí nás vyprovokovati, aby po té mohli odůvodniti vojenské zasáhnutí. Nyní naposled se má naších pohraničních německých lesů použíti jako prostředku k rozsáhlé počešťovací akci. Lid stojí ještě stranou a spoléhá se na své zástupce, na poslance a senátory, kteří však jsou bezmocní.... když chrániti drtí práva svého lidu. Po nesčetných a neuvěřitelných přehmatech nyní velký náš národ obrací zrak k našemu německému lesu, dobře věda, že dobytí německých pohraničních lesů,přetne nejdůležitější životní tepnu národního těla, že německá krev nerušeně vyprýští a zanikne v písku.

Což nepomůže žádné volání? Máme opět nečinně přihlížeti, jak jsme to bohužel jíž tak často dělali? Nemůžeme se konečně aspoň srotiti a svým utiskovatelům zcela srozumitelně projeviti, kde nás bota tlačí, a co zamýšlíme činiti, abychom se konečně tohoto tlaku zbavili? Celý národ musí se otázati českého státu, zda chce se vzpamatovati a zastaviti zničující válku oprati nám, zda chce nám poskytnouti zákonné ochrany a dát nám plnou účast na právech, jaká nám náleží v mezích právního státu. Jestliže nepřijde odpověď, nebude v zápětí následovati důkaz, že česká vnitřní politika cestou lidskosti a spravedlnosti bráti se chce...

Pražským držitelům moci, kteří dne 28. října ve zlaté Praze slavili výroční den založení své republiky, tyto řádky podávají jen malý seznam hříchů kdybychom chtěli vylíčiti všechny ty nesčíslné přehmaty Čechů na našem národě, naši osvětě a našem životě, musili bychom míti tisíce stran papíru.

Než pravda si razí cestu. V cizině se jíž začíná českým propagátorům nevěřiti. A tak také pro nás, sudetské Němce,přijde jednou den svobody, kdy opět budeme mocí říci: ťMáme vlastŤ.Ť

Zde obsažená líčená jsou pravdivá a shodují se se skutečnostmi. Nelze tedy ťpochopiti, jak se mohou v demokratickém svobodném státě úřady propůjčiti k takovému rdoušení našeho německého tisku a k potlačování volného projevu mínění.

Podepsaní se tedy táží:

1. Jsou páni ministři ochotni tuto neuvěřitelnou a neudržitelnou konfiskační a censurní praxi,podřízených úřadů omeziti na.potřebnou míru a dáti těmto úřadům vhodné pokyny a směrnice?

2. Jsou páni ministři zvláště ochotní uložiti státnímu zastupitelství a okresní politické správ v České Lípě, aby při zabavování časopisů dbaly ustanovení tiskového zákona a upustily od jakéhokoliv poškozování časopisů?

3. Jsou páni ministři ochotni nahraditi časopiseckému podniku škody, způsobené nezákonným ťpostupem úřadů v České Lípě a súčastněné úředníky pohnati k odpovědnosti?

V Praze dne 14.prosince 1922.

Zierhut, Böllmann,

J. Fischer, Windirsch, Kostka, Simm, Pittinger, Kaiser, Patzel, Mark, Böhr, J. Mayer, dr. Spina, Schälzky,Schubert, dr. Hanreich, Röttel, dr, Petersilka, Heller, dr. Kafka, Knirsch.