Orgány Ústřední živnostenské pojišťovny.
§ 76.
Orgány Ústřední živnostenské pojišťovny jsou:
1. valná hromada delegátů,
2. představenstvo,
3. dozorčí výbor,
Valná hromada.
§ 77.
Valná hromada sestává z delegátů volených na dobu 4 let.
Zvolení delegáti, jakož i jích náhradníci musí býti členy Ústřední živnostenské pojišťovny.
Delegáty volí župní živnostenské pojišťovny ze svéprávných členů svých obvodů, Všech delegátů je 66 a jsou zvoleni v poměru ku pojištěnému členstvu podle žup.
Z těch volí 1/3 skupina zaměstnanců a zda skupina zaměstnavatelů a pojištěnců samostatně výdělečně činných.
Ministerstvo sociální péče má právo do valné hromady jmenovati 3 delegáty z řad odborníků sociálního pojišťování, průmyslu, řemesel a obchodu. Tito jmenovaní delegáti nemusí být členy Ústřední živnostenské pojišťovny.
Při volbě delegátů buďtež zvoleni náhradníci.
Valná hromada koná se nejméně jednou v roce.
§ 78.
Právo volební mají členové mužského i ženského pohlaví, kteří dokonalí 21, rok věku svého a nejsou vyloučení z volebního práva do obcí a jsou nejméně 3 měsíce členy pojišťovny.
Volitelnými jsou členové, kteří v den volby překročili 26. rok věku svého.
§ 79.
Dobrovolně pojištění volí a mohou býti voleni v té skupině, v jaké by měli právo biti při nuceném členství.
§ 80.
Valné hromadě je vyhrazeno:
1. Volba představenstva a jeho náhradníků,
2. volba členů dozorčího výboru,
3. volba přísedících pojišťovacích soudů.
4. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a jeho absolutoriu,
5. stanoviti odměny funkcionářům ústřední a živnostenských pojišťoven župních a náhradu výloh delegátům valné hromady,
6. usnesení o změně stanov, k čemuž zapotřebí je dvoutřetinové většiny,
Způsob svolání valné hromady a jednání v ní obsahují stanovy.
§ 81.
Volbu delegátů dlužno vypsati nejméně 1 měsíc před konáním valné hromady. Volbu provádí volební 12členná komise, zvolená valnou hromadou. První volební komisí jmenuje ministerstvo sociální péče. Delegáti a náhradníci voleni jsou dle zásady poměrnosti, dle kandidátních listin přímo a tajně.
Představenstvo.
§ 82.
Představenstvo skládá se z předsedy, 2 místopředsedů a 12 členů. Všichni musí býti občany Československé republiky. Funkční období trvá 4 roky. Dvě třetiny náležeti musí skupině zaměstnavateli, jedna třetina skupině zaměstnanců.
§ 83.
Představenstva volí ze svého středu předsedu a 2 místo-předsedy. Předseda, 1 místopředseda a polovina členů musí bydleti v sídle Ústřední živnostenské pojišťovny. Odstupující členové představenstva zůstávají po uplynutí funkční doby tak dlouho ve svém úřadě, až nově zvolené představenstvo se ustálí a nastoupí.
Náhradníky představenstva nutno voliti současně.
§ 84.
Představenstvo vede veškerou správu pojišťovny a zastupuje ji navenek, až na záležitosti vyhrazené župním zemským pojišťovnám a valné hromadě.
Členové představenstva vykonávají svůj úřad jako úřad čestný, jízdné a hotové výdaje, jakož i uložené práce, jež vyžadují větší činnosti, jest jím nahraditi.
§ 85.
Představenstvo přijímá a upravuje platy úřednictvu, jakož i podmínky přijetí a propuštění. Všichni tito úředníci i zřízenci podléhají pravomoci představenstva.
Dozorčí výbor.
§ 86.
Dozorčí výbor skládá se ze 6 členů, kteří zvolí ze svého středu předsedu. Složení dozorčího výboru je jako v § 77, odst. 4. Členové představenstva nemohou býti současně členy dozorčího výboru.
§ 87.
Dozorčí výbor je povinen dohlížeti na celkové hospodaření zejména vésti dozor nad činností představenstva a župních pojišťoven, zachovávání stanov a zákona, jakož i všech předpisů sociálního pojišťování se týkajících.
Dozorčí výbor zkoumá účty, pokladnu a bilancí a přednáší o tom zprávu ve valné hromadě; usnese-li se s většinou na svolání valné hromady, musí tato býti svolána.
§ 88.
Dozorčí výbor a představenstvo mohou konati společné schůze, při čemž členové dozorčího výboru mají ve schůzi představenstva hlas poradní a členové představenstva naopak.
Každá schůze představenstva musí být hlášena dozorčímu výboru.
Úřednictvo.
§ 89.
Úřednictvo Ústřední živnostenské a zemských pojišťoven jmenuje představenstvo a potvrzuje dozorčí rada.
Župní živnostenské pojišťovny.
§ 90.
Orgány župní živnostenské pojišťovny jsou:
1. valná hromada delegátů,
2. představenstvo,
3. dozorčí výbor,
Valná hromada.
§ 91.
Valná hromada sestává z delegátů zvolených na dobu 4 let.
Počet jich v každé župě obnáší 20; rovněž volí se tolik náhradníků.
Poměr zastoupení je jako v § 77, odst. 4. Župní úřady mají právo vysílati do valných hromad po 2 delegátech,kteří nemusí být členy živnostenské pojišťovny.
§ 92.
Právo volební mají členové dle § 78 a 79 tohoto zákona.
§ 93.
Volbu delegátů dlužno vypsati nejméně 1 měsíc před valnou hromadou. Volbu provádí 12.členná komise zvolená valnou hromadou.
První volební komisí jmenuje župní úřad.Delegáti a náhradnicí voleni jsou dle zásad poměrností, dle kandidátních listin přímo a tajně.
§ 94.
Valné hromadě je vyhrazeno:
1. Volba představenstva a jeho náhradníků,
2. volba dozorčího výboru,
3. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a její schválení,
4. vymáhati nároky vůči členům představenstva a dozorčího výboru v případě škody vzešlé z nedbalého úřadování a dohledu stanoviti odměny funkcionářům kupní živnostenské pojišťovny a náhradu výloh delegátům valné hromady,
6. usnesení o změně stanov k čemuž zapotřebí je 2/3 většiny a schválení valné hromady Ústřední živnostenské pojišťovny po návrhu předsednictva a dozorčího výboru.
Představenstvo.
§ 95.
Představenstvo skládá se z předsedy, místopředsedy a 10 členů.
Všichni musí býti občany Československé republiky.
Funkční období trvá 4 roky.
Dvě třetiny musí náležeti skupině zaměstnavatelů a jedna třetina skupině zaměstnanců.
§ 96.
Představenstvo volí zve svého středu předsedu a místopředsedu; předseda a nejméně členové musí bydleti v sídle župní pojišťovny.
Jinak platí ustanovení § 83. odst. 2 a 3.
§ 97.
Představenstvo vede veškerou správu župní pojišťovny a zastupuje jí na venek s výjimkou záležitostí, jež jsou vyhrazeny valné hromadě a Ústřední živnostenské pojišťovně.
Členové představenstva vykonávají svůj úřad jako úřad čestný, jízdné a hotové výdaje, jakož i uložené práce, jež vyžadují větší činností jest jim hraditi.
§ 98.
Úřednictvo župních pojišťoven přijímá a upravuje mu platy předsednictvo Ústřední živnostenské pojišťovny po návrhu předsednictva župních pojišťoven.
Dozorčí výbor.
§ 99.
Dozorčí výbor skládá se ze 6 členů volených valnou hromadou. Tito zvolí si předsedu ze svého středu. Složení jeho je jako v § 77, odst. 4. Členové představenstva nemohou býci současně členy dozorčího výboru.
§ 100.
Dozorčí výbor je povinen dohlížeti na celé hospodaření župní živnostenské pojišťovny a předsednictva této, zejména pokud se zachování zákona, předpisů,stanov a jinakým nařízení týká. Dozorčí výbor zkoumá účty, pokladnu a bilanci a přednáší o tom zprávu ve valné hromadě. Usnese-li se 2/3 většinou na svolání valné hromady, musí tato býti svolána.
§ 101.
Konání společných schůzí představenství a dozorčího výboru děje se dle 88 tohoto zákona.
Úkol župních živnostenských pojišťoven.
§ 102.
1. Župní živnostenské úřadovny jsou pomocnými orgány Ústřední živnostenské pojišťovny.
2. V této své funkci plní všechny úkoly na ně zákonem, stanovami neb nařízeními vznesené a sprostředkují styk mezi Ústřední živnostenskou pojišťovnou a jejími pojištěnci při provádění invalidního a starobního pojištění.
3. Provádějí pojištění pro případ nemoci.
4. Předpisují a vybírají příspěvky.
5. Vedou záznamy o nárocích pojištěnců v obvodu župním.
6. Kontrolují osoby mající nárok na důchod a vyplácejí vyměřené dávky v župním obvodě.
7. Rozhodují o poskytování léčebné péče v případě nemoci.
8. Přijímají přihlášky ku pojistné povinnosti.
9. Uzavírají smlouvy s lékaři a lékárnami po schválení Ústřední živnostenskou pojišťovnou.
10. Podávají informace týkající se starobního a invalidního pojištění Ústřední živnostenské pojišťovně.
Část všeobecná.
§ 103.
O nárocích pojištěnců a jiných osob z pojištění invalidního a starobního vůči Ústřední živnostenské pojišťovně rozhoduje představenstvo spolu s dozorčím výborem Ústřední živnostenské pojišťovny.
Přebytky a reservní fondy pojišťoven.
§ 104.
Živnostenské pojišťovny nesou náklady spojené s provozováním pojištěni dle tohoto zákona.
Z přebytků vytvořen bude reservní i jiné fondy, které se dle stanov zřídí a jejíchž výše bude stanovena. Větší hotovostí buďtež bezprostředně výnosně, ale také bezpečně uloženy. Část přebytků do vaše 25% uložena buď ve státních a zemských papírech požívajících sirotčí jistoty.
§ 105.
Náležitým hospodařením a úspornou administrativou čeleno buď provozovacím výdajům. Každé zvýšení premis nutno předložiti ku schválení ministerstvu sociální péče a obchodu. Dosáhne-li reservní fond takové výše že výdaje předvídané na 2 léta předem budou kryty, lze přistoupiti ku snížení prémií. Toto snížení podléhá rovněž schválení ministerstva sociální péče a obchodu.
§ 106.
Dozor nad Ústřední živnostenskou pojišťovnou vykonává ministerstvo sociální péče a obchodu, nad župními živnostenskými pojišťovnami župní úřady, pokud nejsou ještě zřízeny, politický úřad I. stolice dotyčného sídla župní pojišťovny.
Usnášení pojišťoven.
§ 107.
Všechna usnášení pojišťoven a oznámení buďtež účastníkům doručena písemně výměrem. Týká-li se výměr nároků plynoucích z pojištění starobního, lze mu u příslušného pojišťovacího soudu odpírati do 6 měsíců.
Spory.
§ 108.
spory vzešlé z právních poměrů tohoto zákona rozhodují úřady státní nebo živnostenské pojišťovací soudy.
Rozhodování správními úřady
§ 109.
Příslušný je politický úřad v jehož obvodu se pojišťovna nalézá.
Politický úřad II. stolice rozhoduje o stížnostech proti rozhodnuti okresního politického úřadu, o nárocích proti Ústřední živnostenské pojišťovně a proti volbám orgánů do této pojišťovny.
§ 110.
Ministerstvo sociální péče rozhoduje v III. instanci o stížnostech proti rozhodnutí okresních politických úřadů a v druhé instanci proti rozhodnutí politického úřadu II. stolice společné s ministerstvem obchodu.
Živnostenské pojišťovací soudy.
§ 111.
K rozhodovaní sporů mezi pojištěnci a živnostenskými pojišťovnami o dávkách z pojištění plynoucích,zřízeny jsou následující živnostenské pojišťovací soudy:
1. župní živnostenský pojišťovací soud,
2. vrchní živnostenský pojišťovací soud.
§ 112.
Župní živnostenské pojišťovací soudy,zřízeny jsou v sídle každé župní pojišťovny, vrchní živnostenský pojišťovací soud v Praze.
Župní živnostenské pojišťovací soudy utvoří se jako samostatné odděleni okresních soudů v sídlech župních a vrchní živnostenský pojišťovací soud jako samostatné oddělení nejvyššího správního soudu v Praze.
Složení soudů.
§ 113.
Živnostenské pojišťovací soudy rozhodují v senátech:
1. župní v senátech 4členných,
2. vrchní v senátech 5členných.
§ 114.
Přísedící jsou voleni na 4 roky ze skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Přísedící pro župní živnostenský pojišťovací soud volí valná hromada župní živnostenské pojišťovny, přísedící pro vrchní živnostenský pojišťovací soud valná hromada Ústřední živnostenské pojišťovny (všech župních živnostenských pojišťoven) tajně a hlasovacími lístky, dle zásad platných pro volby do valných hromad tohoto zákona.
§ 115.
Předsedou župních živnostenských pojišťovacích soudů je přednosta okresního soudu v místě, kde pojišťovací soud je zřízen.
Předsedu vrchního živnostenského pojišťovacího soudu jmenuje president republiky.
§ 116.
Úřad přísedících je úřadem čestným. Přísedícím přísluší náhrada výloh a cestovného.
§ 117.
Přísedícím býti nemůže:
1. cizozemec,
2. člen představenstva, dozorčího výboru, úředník pojišťovny a placená síla politických organisací,
3. kdo byl odsouzen pro trestný čin, který má následek ztrátu volebního práva do obcí.
§ 118.
Polovina přísedících musí míti své stálé sídlo v místě živnostenského pojišťovacího soudu.
§ 119.
Strany mohou se dáti zastupovati ve sporu osobami třetími. Žalobu možno podati místně protokolárně. Rozhodování sporů děje se ve formě rozsudku, jinak usnesením.
Působnost župních živnostenských pojišťovacích soudů.
§ 120.
Župní živnostenské pojišťovací soudy rozhodují spory mezi pojištěními a župní živnostenskou pojišťovnou o dávky vzniklé z pojištění pro případ nemoci.
§ 121.
Zamítla-li župní živnostenská pojišťovna úplně neb z částí nárok pojištěnce, může týž ve lhůtě 30 dnů vznésti žalobu u župního živnostenského soudu.
Proti rozhodnutí župního živnostenského pojišťovacího soudu může býti podáno odvolání neb stížnost do 14 dnů po doručení příslušnému vrchnímu živnostenskému pojišťovacímu soudu, který rozhodne s konečnou platností.
Odvolání k vrchnímu živnostenskému pojišťovacímu soudu podati jest u příslušného župního živnostenského pojišťovacího soudu.
Vrchní živnostenský pojišťovací soud.
§ 122.
Vrchní živnostenský pojišťovací soud rozhoduje:
1. O stížnostech proti rozhodnutí správních úřadů státních, která jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a které nutno podati ve lhůtě 60 denní od doručení rozhodnutí,
2. o odvoláních proti rozsudkům župních živnostenských pojišťoven,
3. o stížností ministerstev sociální péče a obchodu, že byl porušen zákon,
Mimo to náleží mu podávati návrhy dobrozdání žádané vládou.
§ 123.
Náklady spojené se soudnictvím pojišťoven nese při pojištění nemocenském župní živnostenská pojišťovna, při pojištění invalidním a starobním Ústřední živnostenská pojišťovna.
Zajištění.
§ 124.
Rozhodnutí úřadů správních a živnostenských pojišťovacích soudů, jakož i smíry před těmito zajištěné jsou exekučními tituly.
K žádosti o exekuci dlužno přiložiti jedno vyhotovení smíru nebo rozhodnutí opatřené doložkou o pravoplatnosti, kterou provede příslušný politický úřad, po případě řádný soud.
Dodatky.
§ 125.
Ku žádostí Ústřední živnostenské pojišťovny jsou povinny všechny úřady a veřejné instituce podávati jí všeliké, informace; které vztahují se na pojišťovací činnost a správu pojišťoven. To platí zejména o župních pojišťovnách, které dožadovati se mohou spolupůsobení politických a obecních úřadů.
§ 126.
Chudinských zákonů a předpisů se tento zákon netýká.
§ 127.
Vystoupí-li pojištěnec z povinností pojistné, může dalším dobrovolným placením příspěvků zajistiti si pojistnou hodnotu.
Převody.
§ 128.
Přestoupí-li pojištěnec do veřejné služby nebo na roveň jí postavené, převede Ústřední živnostenská pojišťovna veřejnému zaměstnavateli dotyčnou prémiovou reservu invalidního a starobního pojištění. Tím nabývá pojištěnec v novém postavení těchže nároků, jakých měl v době přestupu.
Vystoupí-li veřejný zaměstnanec za služby kde měl nárok na pojištění a přestoupí-li do Ústřední živnostenské pojišťovny, vydán bud této peníz odpovídající prémiové reservě invalidního a starobního pojištění. Tím nabude pojištěnec práv plynoucích ze starobního a invalidního pojištění podle tohoto zákona.
§ 129.
Částky podle § 127 odvedeny buďtež během 30 dnů, jinak platiti dlužno úrok z prodlení.
§ 130.
Nároky na náhrady škody patřící osobami oprávněnými podle tohoto zákona z invalidity neb smrti pojištěncovy přechází na živnostenské pojišťovny do výše jejich závazků k pojistným dávkám.
Osvobození od berní.
§ 131.
Všechna právní jednání a všechny listiny vzniklé prováděním tohoto zákona mezi živnostenskými pojišťovnami a pojištěnci, s výjimkou pojištění vyšších dávek, jsou od kolků a poplatků osvobozeny.
Živnostenské pojišťovny jsou prosty daně výdělkové a důchodkové.
Důchody pojištěnců podle tohoto zákona nepodléhají dani důchodkové,
Zachovávání tajemství úředního.
§ 132.
Členové správních orgánů živnostenských pojišťoven a jich úředníci jsou povinni zachovávati jím sdělené obchodní a podnikové poměry v tajnosti. Finanční správa nesmí požadovati zpráv o poměrech stran. Ustanovení toto nevztahuje se pokud jde o jména osob a výši jich požitků.
§ 133.
Pro pojištěnce se zaměstnáním kočovným a sezónním vydána budou zvláštní nařízení, jimiž účelně prováděno bude pojištění podle tohoto zákona.
Ustanovení trestní.
§ 134.
Zaměstnavatelé a osoby pojištěné, mající povinnost sami se přihlašovati, kteří bez dostatečného důvodu omluvy zanedbají včas a řádně vykonávati předepsaná oznámení a přihlášky, dopouštějí se přestupku a budou potrestáni pokutou do 200 Kč, v případě nedobytnosti vězením do 30 dnů.
§ 135.
Nesprávná udání a zápisy, jichž nesprávnost před předložením živnostenským pojišťovnám podatelům byla známa, budova trestány pokutou do 200 Kč neb vězením do 30 dnů.
§ 136.
Pro porušení zachování tajemství potrestán bude vinník pokutou do 2.000 Kč, při opakujícím se provinění vězením do 30 dnů.
§ 137.
Peněžité pokuty z potrestání přestupků plynoucí, jichž vyměřování náleží župním politickým úřadům, plynou do poklady Ústřední živnostenské pojišťovny.
Odvolání z trestu nutno podati do 14 dnů ministerstvu sociální péče, které rozhoduje právoplatně.
§ 138.
Přestupky uvedené v §§ 134-136 promlčují se v 6 měsících.
Pakli se živnostenské pojišťovny dověděly o přestupku teprve po zanechání činnosti výdělečné pojištěnce, počíná promlčení teprve tímto dnem.
Likvidace stávajících nemocenských pokladen.
§ 139.
Likvidace stávajících nemocenských pokladen a ostatních sociálně-pojišťovacích institucí, pokud tímto zákonem budou zrušeny, neb jejích agenda zmenšena, provede se nařízením.
Převod pojištěných osob podléhajících pojistné povinností podle tohoto zákona od soukromých a veřejných pojišťovacích ústavů, bude zákonitým nařízením upraven.
§ 140.
Zařizovací náklady živnostenských pojišťoven budou hrazeny:
a) z přebytků likvidovaných nemocenských pokladen,
b) zálohou od státu, která bude do 3 let po působnosti tohoto zákona splacena.
§ 141.
Odlišná ustanovení jiných zákonů a nařízení pokud jsou ve spojitosti a odporu s tímto zákonem, pozbývají dnem účinnosti jeho platnosti.
§ 142.
Vládě republiky Československé se ukládá, aby tento zákon co nejdříve provedla:
Odůvodnění.
Jedním z hlavních problémů sociálního zákonodárství v našem státě je nemocenské, invalidní a starobní pojištění hospodářsky nejslabších vrstev. obyvatelstva, l této kategorii nejslabších nenáleží však pouze vrstvy nesamostatně výdělečně činné, ale řadí se k nim příslušnici středního stavu a malozemědělstvo.
Dnešní naše pojišťovací zákonodárství, které se týká pouze dělnictva je neúplné, dlužno rozšířiti a upraviti tou mému, aby obstálo po boku zákonodárství podobného v jiných státech, jako v Anglii, Belgii, Dánsku, Francii a Německu.
Dřívější vlády, rakouská jmenovitě za Körbra, Becka a Lienerta, obíraly se tímto problémem, a nejednalo se jen o pojištění dělnictva, nýbrž i samostatně výdělečně činných vrstev. Myšlenka ta je pěstována i v těch státech, kde dosud tato humanitní instituce zavedena není, u nás pak hned po převratu zájem o věc neutuchal, až nyní stal se předmětem vážné diskuse.
Přípravné práce naší vlády po předběžném jednání ve věci té v sociálně-politickém výboru pokročily tou měrou, že ministerstvo sociální péče osnovu zákona připravuje k předloženi zákonodárným sborům. Jednostranné řešení této otázky, t. j. pouze pro dělnictvo, bylo by těžkým proviněním proti právům středostavovských vrstev, které tolik obětí pro hospodářský vývoj našeho státu přinesly.
Bude-li u živnostníka pro stáří a jeho rodinu postaráno, vznikne z toho pro stát prospěch, neboť bude se moci jeden každý plně věnovati svému výdělečnému podnikání, čímž hospodářský význam státu bude posílen.
Že otázku nemocenského, invalidního a starobního pojištění nutno řešiti se stanoviska povšechného a pokud možno na nejširším podkladě, uznali zástupci všech stran parlamentních a dosud z žádné strany nebyly proti současnému pojištění vrstev živnostenských činěny námitky.
Návrh řešící samostatné provedení sociálního pojištění živnostnictva, tak jak je podán, byl by vzhledem k jednoduchostí administrativního aparátu účelným provedením decentralisace celého složitého problému pojišťovacího a jistou ochranou před vnášením stranických sporů do této sociální instituce.
Návrhy podané z jiných stran, zvláště návrhy na vydání zákona o sociálním pojištění a o nemocenském, invalidním a starobním pojištění, mají rovněž na mysli pojištění. dělníka a zemědělců organisačně i administrativně odloučené.
Předkládáme tudíž, jdouce za věcí spravedlivou, návrh zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištění živnostníků, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, který obsahuje i příspěvek státu k jednotlivým důchodům. Příspěvek ten nebude po přesných výpočtech statistických a matematických míti takové důležitosti, aby úhrada jeho vyžadovala zvláštních opatření. V tom směru navrhujeme použití přebytků daňových a zařadění potřebné částky do rozpočtu.
Po stránce formální budiž návrh ten přikázán výboru iniciativnímu, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a rozpočtovému.
V Praze dne 10. ledna 1923.
Horák, Najman, Mlčoch, Pastyřík, Anděl, Vávra,
Stejskal, Modráček, Hudec, Hlinka, dr. Juriga, Tománek, dr. Buday, Onderčo,Hancko, Bobok, dr, Kubiš, dr. Gažík, Tomik, Vrabec,dr. Labay.