Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3988.

Návrh

poslanců Fr. Horáka,J.V. Najmana, R. Mlčocha, J.Pastyříka, K. Anděla, V. Vávry a soudr.

na vydáni zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištěni živnostníků, malozemědělců, zaměstnanců a osob samostatně

výdělečně činných.

Zákon

ze dne........, 1923

o nemocenském, invalidním a starobním pojištění živnostníků, malozemědělců, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Všeobecná ustanovení.

§ 1.

Zákon ten vztahuje se na:

1. pojištění pro případ nemoci,

2. pojištění invalidity,

3. pojištění starobní,

4. pojištění pozůstalých vdov a sirotky.

Povinnost pojišťovací.

§ 2.

a) Pojištěním povinny jsou všechny samostatně výdělečné činné osoby, ať jako majitelé nebo nájemníci, kteří v republice Československé po živnostensku zaměstnávají se výrobou dle ustanovení živnostenského řádu, jakož i osoby v povoláních svobodných a to jak v živnostech, zemědělství a příbuzných odvětvích,

b) dále osoby vykonávající práce na základě pracovního, služebního neb učňovského poměru u mistra a jiných samostatně výdělečně činných osob.

Pojistné povinnosti nepodléhají.

§ 3.

a) osoby, které dokonaly 60. rok věku svého,

b) ti, kteří požívají důchod invalidní neb starobní na základě tohoto zákona,

c) osoby podléhající jinde dle zákonných předpisů pojištění,

d)osoby, které živnost nepravidelně neb jen příležitostně provozují,

e) osoby, které v živnost bez odměny v penězích pomáhají,

f) manželky provozující společně s mužem svým živnost,

g) osoby mající v době nároku na přístup ku pojištění vlastního jmění přes 200.000 Kč, nebo jichž čistý roční příjem přesahuje 20.000 Kč.

Přestup do zaměstnání námezdního.

§ 4.

Přestoupí-li osoba ze své.samostatně výdělečné činnosti do poměru námezdního nebo naopak, neb vystoupí-li ze zaměstnání povinného pojištěním,aniž by požívala výhod z tohoto zákona plynoucích, má právo pokračovati ve svém pojištění když se přihlásí.

Přihlašování pojištěním povinných.

§ 5.

Osoby podléhající pojistné povinnosti přihlášeny buďtež během prvního měsíce, kdy pojišťovací povinnost nastala. Rovněž musí býti při vystoupení během měsíce odhlášeny.

Za řádné přihlášení pojištěnců nesamostatně výdělečně činných odpovídá zaměstnavatel i zaměstnanec.

Přihlášky.

§ 6.

Přihláška u osob samostatně výdělečně činných obsahujž:

a) jméno a příjmem pojištěncovo,

b) data narození,

c) den pojistné povinnosti,

d) označení výdělečné činností,

e) stanovení pojistné třídy s označením rva které pojištění se přihlášení vztahuje,

f) den zániku pojistné povinnosti při vystoupení.

§ 7.

U zaměstnanců oznámena buďtež ještě data, jež sloužiti mají k určení třídy mzdové.

Výdělečné a mzdové roztřídění osob nesamostatně výdělečně činných.

§ 8.

Pojištěnci nesamostatně výdělečně činní zařaděni buďtež do stupnice:

§ 9.

Při vyměření pojištěni započítá se týden sedminásobnou, měsíc třicetinásobnou částkou denního výdělku.

§ 10.

Vedlejší stálé příjmy, jako různé odměny, naturální požitky, podíly na zisku.a obvyklé, pravidelně poskytované dárky počítají se dno výdělku,

Naturální příjmy počítají se dle místních cen.

Příjmy osob samostatně výdělečně činných.

§ 11.

Dobrovolné příplatky.

§ 12.

Každý pojištěnec pomocí dobrovolných příplatků může si zajistit nárok na vyšší pojištění v každém jednotlivém oboru pojišťovacím.

Nároky plynoucí z těchto vyšších vkladů budou zvlášť propočítány a uveřejněny.

Úhrada nákladů sociálního pojištění.

§ 13.

Úhrada nutných prostředků podle zásad pojistně-technických, reservních a jiných fondů, dějž se pomocí příspěvků se strany zaměstnanců, zaměstnavatelů a dotací fondů státem k účeli tomu věnovaných.

§ 14.

U pojištěnců samostatně výdělečně činných platí dvě třetiny pojištěnec, jednu třetinu stát z fondu k účelu tomu daňovými přebytky dotovaného.

U zaměstnanců platí dvě třetiny příspěvků pojištěnec, jednu třetinu zaměstnavatel.

Tam, kde zaměstnancům se mzda v penězích nevyplácí nýbrž v naturáliích a platí zaměstnavatel příspěvky ze svého.

§ 15.

Samostatně výdělečně činní pojištěnci; a dobrovolní pojištěnci, odvádějí příspěvky sami.

Za zaměstnance odvádí a s nimi súčtuje předepsané pojistné zaměstnavatel.

Odvádění příspěvků.

§ 16.

Pojistné dlužno platiti za pojištěnce tak dlouho, dokud jeho zaměstnání podrobené sociálnímu pojištění trvá a dokud nebyl řádně odhlášen.

§ 17.

Příspěvky jsou splatny u osob samostatně výdělečně činných zpětně vždy 1. každého měsíce, u zaměstnanců poslední den v týdnu a musí býti během 3 dnů po uplynutí lhůty odvedeny.

Pojištěncům, kteří přistoupí, nebo vystoupí během měsíce, vyměří se pojistné za celý měsíc, Příslušná je úřadovna, kde pojištěnec je přihlášen.

Povinnost ku placení zaniká, jakmile byl pojištěnci důchod starobní neb invalidní podle tohoto zákona vyměřen.

§ 18.

Právo zajišťovací u příspěvků promlčuje se během 3 let, počínaje dnem splatnosti příspěvků, právo žádati přeplacené příspěvky rovněž během 3 let ad doby kdy oznámen byl výsledek zjištění.

§ 19.

Z neodvedených příspěvků dlužno po uplynutí 1 měsíce ode dne splatnosti platiti 5% úrok.

Přeplacené příspěvky zúrokuje pojišťovna od nejbližšího 1. dne měsíce.

§ 20.

Dlužné příspěvky požívají v exekučním a konkursním řízení přednostního práva.a mohou býti vymáhány politickou i soudní exekucí,

Nároky na pojištění.

§ 21.

Zvláštní ujednání omezující působnost ochoto zákona neb vylučující nárok na důchod jsou neplatná. Celý neb částečný postup užitku z tohoto pojištění nemá zákonitého nároku.

§ 22.

Zemře-li pojištěnec před uplatněním nároků na výhody sociálního pojištění, přechází právo na jeho zákonné dědice.

Výplata požitků ze sociálního pojištění.

§ 23.

Pojištěnec činící nárok na požitky musí předložiti žádost před každou výplatou s průkazy, jimiž nárok svůj podepříti může. Průkaz má potvrditi jeho údaje o nemoci, invaliditě, stáří neb vdovství.

§ 24.

Výplaty ze sociálního pojištění plynoucí se poukazují:

1. u nemocenského pojištění týdně pozadu,

2. u invalidního a starobního pojištění měsíčně předem,

Vyplacené příspěvky pojištěnec nemusí vrátit, pakli práva jeho končí před uplynutím měsíce.

§ 25.

Výměry, jimiž se přiznává důchod invalidní a starobní, buďtež oznámeny domovským obcím žadatele.

§ 26.

Dávky, jež byly z jakéhokoliv důvodu neprávem výše vyměřeny a vyplaceny, mohou býti v nejbližších měsících uhrazeny snížením upravené náležité dávky, a puklí stalo se tak na základě nesprávných údajů pojištěnce i zastaveny na tak dlouho, dokud škoda nebude nahrazena.

Zánik členství v pojišťovně.

§ 27.

Členství a nároky pojištěnců zanikají, když písemně neb protokolárně oznámí, že vystupují z pojišťovny z důvodů, které jsou přípustny, neb neplatí-li příspěvků po dobu 6 neděl.

Pojištění starobní a invalidní se zachovává po dobu 18 měsíců po zániku pojistné povinností.

Nároky na pokračování v pojištění lze si uchovati zaplacením uznávacího poplatku v částce 10,- Kč ročně napřed splatné, nejdéle po 3 měsících zániku pojistné povinnosti. Další splátky dlužno zapraviti do 14 dnů po uplynutí dalšího roku.

§ 28.

Jestliže důvodem přerušení pojištění nárok na invalidní rentu zanikl, nebo trvalo-li přerušení nejvíce 10 let po dospělosti posledního pojistného, přičítají se nové nároky ze sociálního pojištění k nabytým již dříve nárokům při opětném vstupu do pojištění.

§ 29.

Jinak zanikají též nároky plynoucí z tohoto pojištění promlčením dle všeobecného občanského zákona, Právo na požitek důchodu promlčuje se v 10 letech, nekoná-li pojištěnec svých povinností.

§ 30.

Nárok na odbytné v případě provdání mají ženy, uplatní-li jej do roka po provdání. Odbytné obnášejí 80% splacených příspěvků na starobní a invalidní pojištění.

Druhy sociálního pojištění.

§ 31.

Dle jednotlivých druhů rozeznáváme:

1. nemocenské pojištění,

2. důchod invalidní,

3. důchod starobní,

4. důchod vdovský a sirotčí,

5. pohřebné.

Pojištění nemocenské.

§ 32.

Způsob plnění je:

a) podpory v nemoci,

b) podpory v šestinedělí,

c) výplata pohřebného.

Podpory v nemoci.

§ 33.

Podpora vyplatí se ode dne kdy nemoc byla hlášena, což státi se má ihned. Prokáže-li pojištěnec věrohodným způsobem během 8 dnů od počátku nemoci, že dříve mu nebylo možno nemoc nastalou ohlásiti, bude na takovou přihlášku vzat zřetel: Nemoc musí býti takového rozsahu, že,spojena je s neschopností ku práci.

§ 34.

Pojištěnci samostatně výdělečně činný jsou povinní nemocenskému pojištění jest potud, pokud jejích roční zdaněný příjem nepřesahuje 10.000 Kč. Mají však nárok na pohřebné v částce od 500 do 1.000 Kč.

§ 35.

Příslušníkům samostatně výdělečně činným bud poskytnuta zdarma pomoc lékařská při porodu a potřebná léčiva.

§ 36.

Příslušnicí domácností osob samostatně výdělečně činných, kde hlava rodiny je pojištěna a kteří sdílí společnou domácnost a jsou činní při práci podrobené pojistné povinností, mají právo přihlásiti se k nemocenskému pojištění.

§ 37.

Nárok na dávky z nemocenského pojištění nastává při pojištěncích, kteří si sami přihlásili, dnem přihlášky; pro ostatní zaměstnance nastává dnem vstupu do zaměstnání, Pro dobrovolně přihlášené počíná nárok ve 14 dnech po přihlášení.

§ 38.

Podpora v nemoci, trvá-li nemoc déle 3 dnů, budiž vyplácena počínaje 4tým dnem.

Nemocenská dávka poskytována buď pokud nemoc trvá, nejdéle však po dobu jednoho roku s platem týdně pozadu. Nemocným může býti poskytnuto ošetřování v nemocnicí, pakli si toho přejí.

§ 39.

Šestinedělkám vyplácena bud nemocenská podpora ve výší mzdové třídy a sice 4 neděle před porodem a 4 neděle po porodu. Šestinedělkám může býti poskytnuta ošetřování v ústavě, pakli si toho přejí.

§ 40.

Pozůstalým po zemřelém pojištěnci, stalo-li se úmrtí dříve než do uplynutí 6 měsíců od vyčerpání nároku na nemocenské buď poskytnuto pohřebné ve výši třicetinásobné částky nemocenské, nejméně však 150,- Kč.

§ 41.

Při delším trvání nemoci než 3 dnů a spojené s neschopností k výdělku,buď nemocným poskytnuta následující nemocenská podpora:

Dobrovolná volba lékaře.

§ 42.

Onemocněli pojištěnci mají právo na svobodnu volbu lékařů v obvodu pojišťovny působících, kteří se živnostenskou pojišťovnou podmínky ošetřování nemocných smluvili.

Zvýšení neb snížení dávek.

§ 43.

Změnou poměrů mohou býti zvýšeny neb sníženy dávky v §§ 8, 11, 12, a 41 označené.

Pojištění invalidity.

§ 44.

Způsob plnění je důchod v invaliditě (renta invalidní).

§ 45.

Nárok na tento důchod má pojištěnec, splnil-li náležitě podmínky v tomto zákoně stanovené a obnáší-li doba odvádění příspěvků nejméně 52 týdnů, která připadá na pojištění samostatně neb nesamostatně výdělečně činných. Týdny za něž předepsaný příspěvek nebyl zaplacen se nepočítají.

Renta invalidní.

§ 46.

Nárok na tuto rentu (důchod) mají všichni pojištěnci povinní tímto pojištěním, kteří nepožívají jiného důchodu úrazového a stanou se invalidy, pozbyvše tak nároku na nemocenské příspěvky.

§ 47.

Nárok invalidní zaniká smrtí pojištěnce, pozbytím invalidity a vstupem do důchodu starobního.

§ 48.

Za invalidního se pokládá u osob samostatně výdělečně činných ten pojištěnec, který není s to vykonávati dále své zaměstnání a jehož tělesná i duševní činnost poklesla tak, že ve svém podniku ku výkonnosti je neschopen, ať stalo se tak nemocí, úrazem, neb následkem jiných tělesných i duševních vad.

§ 49.

U osob nesamostatně výdělečně činných je invalidním ten pojištěnec, který není s to vydělati si pracovní činností to, co k nejnutnější obživě a existenčním podmínkám potřebuje a není vůbec schopen ve svém dosavadním povolání býti činným, ať stalo se tak nemocí, úrazem neb následkem jiných ve své činnosti přivoděných tělesných a duševních vad.

§ 50.

Na invalidní rentu (důchod) nemá nároku pojištěnec, který chtěje dosíci práva na tuto sám úmyslně si invaliditu přivodil, neb při spáchání zločinu úraz utrpěl.

§ 51.

Důchod může býti také vyplácen příslušníkům rodiny v tuzemsku bydlícím a to zcela neb z části, pakli pojištěnci obživu poskytují.

Výše důchodu invalidního.

§ 52.

Dle doby a stupnice odvedených příspěvků řídí se i výše renty (důchodu) invalidní, jež stanovena je dle platných směrnic.

Ústřední živnostenská pojišťovna je oprávněna invalidu v případech, kile možno neschopnost pracovní vyléčiti, dáti do vhodného léčebného ústavu. Totéž státi se může i před nástupem invalidity.

V tom případě může býti důchod pojištěnce buď zcela zastaven neb zmenšen.

§ 53.

Pojištěnec je povinen dbáti příslušných pokynů pojišťovny a podrobiti se léčení předepsanému, směřujícímu k odvrácení neb vyléčení invalidity. Neučiní-li tak přes opětovné napomenutí, může mu invalidní důchod býti zastaven.

Pojištění starobní.

§ 54.

Způsob plnění je důchod starobní (renta starobní).

§ 55.

Nárok na důchod starobní má pojištěnec, splnil-li náležitě podmínky v tomto zákoně stanovené a obnáší-li doba odvádění příspěvků měsíčních u samostatně výdělečně činných pojištěnců 60 měsíců, z čehož připadnouti musí nejméně 30 měsíců na dobu samostatné výdělečné činnosti. U samostatně výdělečně činných pojištěnců obnášejž čekací doba 30 let.

§ 56.

Důchod starobní počíná prvým dnem dosaženého 60. roku stáří a nebyla-li čekací doba ještě dovršena, prvým dnem po uplynutí čekací doby, kterouž vzniká nárok na důchod starobní.

§ 57.

Po dosažení důchodu starobního (renty), může pojištěnec zůstati ve svém povolání nadále činným, avšak příspěvky na starobní pojištění dále neplatí.

§ 58.

Důchod starobní rovná se důchodu invalidnímu, na který by měl pojištěnec nárok v době kdy mu byl vyměřen důchod starobní.

§ 59.

Důchod starobní zaniká úmrtím pojištěnce.

O osoby, které podle tohoto zákona dnem jeho vyhlášení by měly nárok na starobní neb invalidní pojištění,avšak překročily jíž 60. rok svého života, bude postaráno zvláštním zákonem.

Nároky plynoucí z pojištění u pozůstalých vdov a sirotků.

§ 60.

Úmrtím pojištěnce, neb držitele starobní renty, vzniká nárok pozůstalým na požitky a sice důchod vdovský a sirotčí.

Oba, důchody počínají dnem úmrtí pojištěnce neb stal-li se pojištěnec déle než rok nezvěstným a tyto okolností byly řádně zjištěny.

§ 61.

Pozůstalí nemají nároku na požitky po pojištěnci, jsou-li rozsudkem trestního soudu usvědčeni, že spoluzavinili smrt pojištěnce.

Důchod vdovský.

§ 62.

Vdově neb družce pojištěncově přísluší nárok na polovinu důchodu starobního neb invalidního, který pojištěnec v době úmrtí požíval, nebo na nějž v době úmrtí nárok měl.

§ 63.

Nárok na vdovský důchod nemá vdova:

1. když byla soudním nálezem z vlastni viny rozvedena, neb bylo-li manželství soudně rozloučeno,

2. byl-li sňatek s pojištěncem uzavřen po dokonaném 55. roce,

3. byla-li v době uzákonění sňatku pojištěnci již vyměřena renta invalidní neb starobní,

§ 64.

Požitek vdovy z renty plynoucí počíná prvním dnem nejbližšího měsíce po Úmrtí manžela.

§ 65.

Při opětném provdání ztrácí vdova ode dne svého provdání veškerý nárok na důchod z pojištění plynoucí.

Důchod sirotčí.

§ 66.

Každé manželské i nemanželské dítě pod 18 let staré, bylo-li otcovství soudně jíž za života zjištěno neb uznáno, má nárok na důchod sirotčí, pakli zemřelý otec neb matka v téže době nárok na starobní neb invalidní důchod měli. Živil-li pojištěnec ze svého nemajetné vnuky, mají i ti nárok na důchod sirotčí.

§ 67.

Nárok na důchod sirotčí počíná dnem úmrtí otce neb matky a končí dokonaným 18. rokem, úmrtím dítěte, neb jeho zaopatřením.

§ 68.

Sirotčí důchod pro každého sirotka činí jednu pětinu důchodu invalidního neb starobního, jejž pojištěnec v době svého úmrtí požíval, neb na nějž měl nárok.

Pohřebné.

§ 69.

Zemře-li pojištěnec a pozůstalí nemají nároků na pohřebné podle §u 40 tohoto zákona, budiž jim vyplacena částka vypadající podle pojištění na důchod invalidní, vdovský neb sirotčí, jež obnáší /s roční renty, kterou pojištěnec požíval, neb požívati právo by měl, Ku výplatě pohřebného je podmínkou, dokonání čekací lhůty pojištěnce, částka připadne tomu, kdo vypraví pohřeb.

Věcná plnění.

§ 70.

Příjemcům důchodu starobního, invalidního, vdovského a sirotčího může býti s jich svolením namístě důchodu poskytnuto bezplatné zaopatření v některém ústavu, jako v nemocnici, starobinci, sirotčinci, vychovatelně a j.

§ 71.

Právo na požitek některých v §u 31 obsažených důchodů odpočívá, pokud pojištěnec neb osoba k požitku důchodu oprávněná odbývá si trest, při čemž však důchod starobní a vdovský připadne ze 2/3 členům rodiny, kteří mají zákonný nárok na výživu proti pojištěnci, dále když osoba k důchodu oprávněná zdržuje se déle než 14 dní v cizině.

§ 72.

V případě vystěhování se trvale do ciziny, odpadá veškerý z tohoto pojištění vyplývající nárok na důchod. Jen v případě povolení nositele pojištění k vystěhování se do ciziny, což staň se jen v nezbytně nutných případech, budiž pojištěnci vyplácen poloviční důchod.

Organisace a administrativa pojišťoven.

§ 73.

Zákon tento provádí:

1. Ústřední živnostenská pojišťovna,

2. Župní živnostenské pojišťovny,

3. Ústřední živnostenská pojišťovna,

§ 74.

Nositelem tohoto zákona je Ústřední živnostenská pojišťovna se sídlem v Praze, jejímž řádným soudem je příslušný soud v Praze, Za veškeré závazky ručí věřitelům jmění této pojišťovny. Tato nabývá svým jménem práva a přejímá povinnosti, může žalovati a býti žalována.

Věcné i osobni náklady hradí z příspěvků pojištěnců a státu.

§ 75.

členstvo Ústřední živnostenské pojišťovny sestává z osob podle ustanovení tohoto zákona pojištěných.