Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3981.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.............................

a úpravě poměrů vzniklých z usídlení osadníků na základě poměru námezdného nebo poměrů podobných na nemovitém státním majetku na Slovensku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Osadníky ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které mají na Slovensku:

a) k budovám zřízeným na státních pozemcích právo vlastnické nebo neobmezené či obmezené právo užívací (požívací), jež od státu získali oni nebo jejich právní předchůdci, jakožto dělníci a řemeslníci (osadníci, robotníci, kolonisté) lesní, horní a hutní původně na vždy nebo na neurčitou dobu za příčinou svého usídlení na státních pozemcích za práce konané v poměru námezdním nebo v jiných poměrech podobných ve státních lesích, dolech a kutích bez rozdílu, zda byli nebo jsou povinni platiti státu zvláštní poplatky nebo dávky či nikoli, zda řečený poměr námezdní nebo jiný poměr podobný časem se změnil či zanikl a zda vedle zmíněných práv k naznačeným budovám mají ke státu z týchž poměrů ještě jiná práva a povinnosti či nikoli;

b) neobmezené nebo obmezené právo užívací (požívací) ke státní půdě vůbec, zejména k půdě zemědělské (k rolím, lukám, pastvinám atd.) a lesní, které způsobem v bodu a) naznačeným získali od státu oni nebo jejich právní předchůdci vedle práv v bodu a) uvedených k budovám, zřízeným na státních pozemcích, a nyní již z jakéhokoliv důvodu zaniklých;

c) ke státu jakákoli jiná práva nebo povinnosti vzniklé jim nebo jejich právním předchůdcům způsobem v bodu a) naznačeným vedle práv v bodu a) uvedených k budovám zřízeným na státních pozemcích, a nyní již z jakéhokoli důvodu zaniklých.

2. Za osadníky ve smyslu tohoto zákona považují se též vdovy nebo dítky po osadníku (odst. 1.), pokud příslušejí jim práva ke státním nemovitostem nebo na užitky ze státních lesů jakožto zaopatřovací požitky po manželu nebo otci v důsledku jeho poměru osadnického.

3. Pro průkaz poměru osadnického a z něho plynoucích jednotlivých práv a povinností stačí, prokáže-li se nepřerušený, skutečný výkon těchto práv a povinností státem, pa případě osadníkem nebo jeho právním předchůdcem s vědomím příslušného orgánu státního aspoň od 1. ledna 1911 do dne, kdy zákon tento nabývá účinnosti.

§ 2.

1. Práva a povinnosti mezi státem a osadníky z poměru osadnického buďtež upraveny dle předpisů tohoto zákona tak, aby se docílilo dle možnosti největší právní a hospodářské neodvislosti obou stran.

2. Zvláště budiž při tom dbáno, aby jak pozemky, které zůstanou ve vlastnictví státu, tak i pozemky, jež se postupují osadníkům, byly dle možnosti zbaveny břemen - nehledí-li se zejména k služebnostem a reálním právům, kterých stát k řádnému hospodaření na svých pozemcích potřebuje - a zaokrouhleny, aby měly tvar a polohu pro racionelní hospodaření vhodnou, aby však bylo postaráno též vhodným způsobem o cesty a jiné dopravní prostředky k nim, pokud jest jich potřebí, a aby nebyla přerušena spojitost státního majetku s dosavadními komunikacemi. K účelům těmto jsou zejména přípustny i výměny jiných, než v § 1 naznačených pozemků státních za pozemky osadníků.

3. Úprava vztahuje se v každém případě s výjimkou práv a povinností uvedených v § 27 na všecka vzájemná práva a povinnosti mezi státem a osadníkem z poměru osadnického dosud trvající, zejména na poměr k budovám obytným a hospodářským a k jejich příslušenství, na užívání dvorků, domovních zahrádek, rolí, luk, pastvin a lesů, na práva na dříví palivové i stavební zdarma nebo za cenu sníženou nebo na jiné užitky lesní, na povinnost pracovati ve státních lesích, dolech a hutích zdarma nebo za mzdu a to po případě i za mzdu sníženou atd.

§ 3.

Za účelem úpravy práv a povinnosti v §§ 1 a 2 naznačených buďtež, pokud nejde o půdu lesní a pastviny (§§ 4, 5 a 6)

a) přiděleny do plného vlastnictví (spoluvlastnictví) jednotlivých osadníků plochy pozemkové, patřící státu, zastavené však budovami obytnými i hospodářskými, k nimž osadníkům přísluší z poměru osadnického právo vlastnické, požívací, užívací, nebo jiná práva k výlučnému nebo aspoň převážnému užívání, i s plochami pozemkovými, jichž u těchto budov používají na základě téhož poměru jako dvorků, domovních zahrádek nebo jako jiného příslušenství jejich;

b) přiděleny do vlastnictví (spoluvlastnictví) jednotlivých osadníků další státní plochy pozemkové, zejména zahrady, louky a role, jichž jsou oprávněni užívati nebo požívati výlučně nebo aspoň převážně na základě poměru osadnického;

c) postoupeny do vlastnictví jednotlivých osadníků a to po případě na místě některých pozemků uvedených u a) a b) výjimečně i jiné kusy nemovitého majetku státního, je-li toho nutně potřebí k hospodaření na pozemcích uvedených u a) a b) a nevznikne-li tím újma hospodaření na zbývajících státních pozemcích;

d) zrušena, nebo je-li to v tom kterém případě vhodnější, obmezena, přemístěna, vykoupena, vyměněna nebo jinak vhodně upravena (§ 2) všeliká knihovní i neknihovní práva i závazky státu a osadníků z poměru osadnického.

§ 4.

1. Lesní půdou ve smyslu tohoto zákona rozumí se lesní půda s případným porostem pojatá do pravidelného hospodářského plánu (§ 17 zák. čl. XXXI. z r. 1879).

2. Vztahují-li se práva osadníků na lesní půdu, vyjímajíc lesy ochranné a hájené (§ 2 zák. čl. XXXI. z r. 1$79) nebo na užitky její tak, že jim náleží výlučně nebo aspoň pře vážně veškeré užitky lesní, budiž přidělena tato půda lesní dle předpisů tohoto paragrafu do spoluvlastnictví oprávněných osadníků; pokud jim při tom nepříslušejí veškeré užitky lesní, budiž jim přidělena plocha přiměřeně zmenšená vzhledem k ceně užitků, na něž nemají nároku. Osadníkům příslušejí převážně veškeré užitky lesní půdy (dříví, pastva, tráva, stelivo, klestí atd.) tehdy, jestliže cena jejich činí více, než polovici ceny veškerého výnosu lesní půdy, při čemž cenu počítati sluší dle § 8.

3. Podmínkou přidělení jest ve všech případech v tomto paragrafu uvedených, že:

a) přidělení není na značnou újmu hospodaření ve státních lesích, a

b) že lesní plocha, jež se má všem osadníkům téže osady přiděliti, tvoří souvislý celek, aspoň 85 kat. jiter velký.

4. Nejsou-li lesní plochy, jež by se měly všem osadníkům téže osady přiděliti, souvislé, buďtež, lze-li tak vyhověti podmínce v předcházejícím odstavci pod b) uvedené, některým z nich nebo po případě všem přiděleny jiné vhodně položené lesní plochy stejné ceny tak, aby tvořily souvislý celek aspoň 85 kat. jiter velký.

5. Ze vhodných důvodů a zejména tehdy, když by nebylo lze splniti podmínku v odstavci třetím pod b) uvedenou ani použitím předpisu předcházejícího odstavce, mohou býti přiděleny všem osadníkům z více nebo všech osad téže obce místo lesní půdy v prvním odstavci naznačené jiné lesní plochy stejné ceny tvořící souvislý celek, lze-li takto dosíci souvislé výměry aspoň 85 kat. jiter.

6. Jestliže by přidělení lesní půdy osadníkům dle ustanovení předcházejících odstavců bylo na značnou újmu hospodaření ve, státních lesích, budiž jim, lze-li tak vyhověti podmínce v odstavci třetím pod b) uvedené, k žádosti příslušného ředitelství státních lesů, po případě příslušného státního horního a hutního závodu, jde-li o pozemky jím spravované, přidělena do spoluvlastnictví místo této lesní půdy dle možnosti jiná vhodně položená souvislá lesní plocha stejné ceny, lze-li takto dosíci souvislé výměry aspoň 85 kat. jiter.

7. Pro lesní půdu, přidělenou dle předpisů tohoto paragrafu do spoluvlastnictví osadníků, platí obdobně právní předpisy, platné pro lesy urbariální vůbec, zejména §§ 25 a n. n. zák. článku XIX. z r. 1898. Současně s přídělem určí se též vlastnické podíly jednotlivých oprávněných osadníků. Vše bližší k provedení ustanovení tohoto odstavce upraví se vládním nařízením.

§ 5.

1. Jde-li o jiná, práva osadníků k lesní půdě (§ 4, první odstavec) nebo k užitkům jejím, než která jsou uvedena v § 4, zejména o práva k lesům ochranným a hájeným, nebo nelze-li práva v § 4 uvedená upraviti přídělem souvislé lesní plochy aspoň 85 kat. jiter velké dle předpisů téhož paragrafu, buďtež za práva pastvy a za práva na trávu a stelivo poskytnuta dle možnosti náhradou jiná vhodná práva stejné ceny (§ 3) dle obdoby § 3 b), c) a d), a to v první řadě přidělením luk a pastvin na jiné, než lesní půdě nebo k žádosti příslušného ředitelství státních lesů (správy státního závodu horního a hutního) na lesní půdě, pokud takovéto přidělení jest vůbec nebo aspoň bez značné újmy pro hospodaření na státních pozemcích možno: ve všech ostatních případech buďtež práva ta oceněna (§ 8) a zrušena a budiž náhradou za ně poskytnut oprávněným nárok na dříví palivové v ročním množství rovnajícím se cenou (§ 8) ročnímu užitku zrušeného práva. Bližší určení tohoto nároku stane se, nedojde-li k dohodě (;§§ 1.8 a 19) usnesením soudu dle § 17.

2. Nárok tento jest obmezen na čas života oprávněného osadníka, který jej může, nedojde-li k jinaké dohodě s ředitelstvím státních lesů (se správou státního závodu horního a hutního), postoupiti toliko k výkonu manželu nebo potomkům. Do 3 měsíců po smrti oprávněného osadníka splatí stát do pozůstalosti jeho jako náhradu za zaniklý nárok dvacetinásobnou roční hodnotu, kterou byl oceněn (§ 8).

§ 6.

1. Pastviny, pokud užívání jich přísluší výhradně nebo převážně jednotlivým osadníkům, buďtež jim přiděleny do vlastnictví a to, pokud jim nepřísluší výhradně užívání, plochou přiměřeně zmenšenou. Jestliže však osadníci užívají těchto pastvin společně, budiž jim příslušná, po případě přiměřeně zmenšená plocha přidělena do spoluvlastnictví dle poměru jich užívání. Osadníci tito tvoří družstvo; o kterém platí obdobně předpisy zák. čl. X. z r. 1913. Podrobnosti upraví se nařízením.

2. Jestliže by však přidělení těchto pastvin osadníkům bylo na značnou újmu hospodaření na státních pozemcích, buďtež jim místo nich přiděleny jiné vhodně položené státní pozemky stejné ceny s výjimkou půdy lesní (§ 4) a není-li to vůbec nebo bez značné újmy pro hospodaření na státních pozemcích možno, budiž právo jejich oceněno (§ 8) a zrušeno a budiž náhradou za ně poskytnut oprávněným nárok na dříví palivové v ročním množství rovnajícím se cenou (§ 8) ročnímu užitku zrušeného práva. Bližší určení tohoto nároku stane se, nedojde-li k dohodě (§§ 18 a 19), usnesením soudu dle § 17. U nároku tom platí obdobně ustanovení druhého odstavce § 5.

3. Přísluší-li osadníkům jinaké užívání pastvin, než jak jest v prvním odstavci naznačeno, buďtež práva jejich, pokud by příslušné ředitelství státních lesů (správa státního závodu horního a hutního) nepožádalo v řízení tímto zákonem předepsaném za úpravu přidělením jich nebo jiných vhodně položených státních pozemků osadníkům dle předcházejících dvou odstavci, nahrazena nárokem na dříví palivové dle předcházejícího odstavce.

4. Ustanovení tohoto paragrafu platí toliko pro pastviny na jiné než lesní půdě ve smyslu prvního odstavce § 4.

5. O tom, zda pozemek jest pastvinou dle tohoto paragrafu, rozhoduje stav skutečného jeho nynějšího užívání.

6. Pro pastviny dle tohoto paragrafu přidělené platí vůbec veškeré předpisy platné pro pastviny na Slovensku.

§ 7.

Z poměru osadnického plynoucí obmezení osadníka v jeho pracovní volnosti (závazek pracovati ve státních lesích, hutích nebo dolech zdarma nebo za mzdu, po. případě za mzdu sníženou nebo v určitém čase a pod.) buďtež při úpravě poměru osadnického v každém případě dle §§ 8 a 9 oceněna, vyúčtována a zrušena.

§ 8.

1. Při úpravách dle tohoto zákona bude odhadnut pozemkový majetek kromě případů uvedených v § 9 a) cenou, rovnající se ceně určené způsobem, naznačeným v druhém odstavci § 41 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. (zákona náhradového), se srážkou 10%. Jde-li o pozemky zvlášť nepříznivě položené nebo z jiných důvodů méně cenné, může býti tato cena snížena až o dalších 15%, tedy nejvýše o 25%.

2. Nařízením vládním může býti dle různé jakosti půdy určena výměra půdy, která se má při úpravě práv pastvy dle §§ 4 až 6 vzíti za základ pro stanoveni půdy potřebné k ročnímu výpasu jednotlivých druhů dobytka.

3. Rovněž může býti vládním nařízením určeno, zda a po případě kterak sluší práva a povinnosti z poměru osadnického, které nejsou uspořádány dle jednotlivých oprávněných nebo zavázaných osob, nýbrž jinak, zejména dle domů, ohnišť, rodin a. pod., rozděliti při provedení úprav tímto zákonem předepsaných, zejména jak a v jakém poměru mají býti tato práva a povinnosti pro jednotlivé oprávněné nebo zavázané osoby, rodiny nebo skupiny osob oceněny, vyúčtovány, po případě jim přiděleny nebo jinak upraveny a pod. Určení to může se po případě státi hledíc k poměrům a pro jednotlivé osady různě.

4. Ve všech ostatních případech buďte práva (práva pastvy, právo na dříví palivové a užitkové, na práce a výkony jakéhokoli druhu a pod.) oceněna dvacítinásobnou cenou plnění na rok připadajícího, vypočtenou, pokud nejde přímo o plnění peněžní, dle průměrných v místě obvyklých cen těchto práv v letech 1910 až 1920. Nelze-li ocenění provésti dle tohoto ustanovení a strany se nedohodnou jinak, bude provedeno po případném výslechu znalců volným uvážením se zřetelem k zájmům obou stran.

§9.

1. Vyúčtováni vzájemných práv a povinností mezi státem a jednotlivým osadníkem staň se takto

a) osadníku, který má dle tohoto zákona nárok toliko na přidělení pozemkových ploch uvedených v § 3 a) do plného vlastnictví, přidělí se tyto plochy pozemkové do plného vlastnictví za náhradu ve výši dvacítinásobného ročního poplatku (censu, taxy) z nich v posledním ročním období státu placeného a pokud v tomto období osadník neměl povinnosti poplatek takový platiti, za náhradu stanovenou způsobem v poslední větě čtvrtého odstavce § 8 určeným;

b) ve všech ostatních případech započtou se každé straně veškerá práva, jichž nabývá, a veškeré povinnosti, jichž se zbavuje, cenou určenou dle § 8. Pokud dle tohoto započtení mají práva, jichž strana nabývá, a povinnosti, jichž se zbavuje, menší cenu, než práva, jichž nabývá, a povinnosti, jichž se zbavuje druhá strana, jest povinna tato strana vyplatiti jí jakožto náhradu rozdíl mezí oběma cenami.

2. Náhrada dle bodu a) jest splatna do 6 neděl ode dne pravoplatnosti usnesení dle § 17. Náhrada dle bodu b) jest splatna v téže době, ale osadník může ji splatiti buď najednou nebo v pěti stejných částkách.

3. Vklad práva vlastnického v knihách pozemkových pro osadníka může býti proveden jen, je-li zapravena náhrada dle bodu a) prvního odstavce a pokud má osadník platiti náhradu dle bodu b) je-li aspoň jedna částka této náhrady splacena. V tomto posléze uvedeném případě jest splatiti zbytek ve čtyřech stejných ročních lhůtách splatných vždy 1. října, počínajíc 1. říjnem nejblíže příštího roku po provedení vkladu, spolu se 4% úroky z nedoplatku splatnými pozadu v týchž lhůtách. Kdykoli dříve lze splatiti bez výpovědi i více splátek nebo celý zbytek náhrady.

4.Nezaplacená část náhrady dle prvního odstavce bodu b) se zajistí se závazkem zúrokování právem zástavním na postoupeném pozemku při převodu práva vlastnického na nabyvatele.

5. Nabývá-li osadník dle tohoto zákona práva vlastnického k nemovitostem, vyhradí soud v usnesení dle prvního odstavce § 17 k žádosti ředitelství státních lesů (správy státního závodu horního a hutního) podané do 14 dnů po skončení místního šetření v osadě (§ 17) státu právo předkupní ke všem nebo některým těmto nemovitostem. Tato výhrada budiž zapsána do knihy pozemkové současně se vkladem vlastnického práva pro osadníka a nehledí se k ní při stanoveni ceny dle § a náhrady dle § 9.

§ 10.

1. Pokud není usnesením dle § 17 zejména o pozemkových služebnostech a reálných právech jinak ustanoveno, zaniknou úpravo,z dle tohoto zákona knihovní břemena a dluhy, váznoucí na nemovitostech postoupených státem do vlastnictví (plného vlastnictví) osadníků, a buďtež, jde-li o vklad práva vlastnického na celé těleso knihovní, zároveň se vkladem práva vlastnického z moci úřední vymazány, nebo jde-li o odepsání plochy pozemkové z dosavadní knihovní vložky, budiž odpis ten proveden z moci úřadu bez dluhů a břemen knihovních.

2. Pohledávky státu z nezaplacených částí náhrady a pohledávky veřejnoprávních ústavu úvěrních z úvěrů k zaplacení těchto částek poskytnutých požívají na nemovitostech, k nimž osadník nabyl dle tohoto zákona práva vlastnického, zákonného práva zástavního, jemuž přísluší přednost přede všemi na nemovitostech váznoucími právy a pohledávkami ze soukromoprávních titulů.

§ 11.

V odůvodněných případech může stát současně s úpravami dle tohoto zákona postoupiti zdarma plochy pozemkové, potřebné pro veřejné cesty, veřejná prostranství nebo jiné veřejné účely v obcích, v jichž území jsou osady, ve kterých dojde k úpravě vlastnictví k nemovitostem dle tohoto zákona.

§ 12.

Pokud obce dle tohoto zákona nabývají práv nebo přejímají závazky, není k platnosti těchto právních jednání pro ně třeba schválení dohlédacích úřadů.

§ 13.

1. Do 3 měsíců ode dne, kdy zákon tento nabude účinnosti, oznámí příslušné ředitelství státních lesů (správa příslušného horního a hutního závodu) vyhláškou, oznámenou obvyklým způsobem v obci, v jejímž území jest osada, i v osadě, že osoby, jsoucí v poměru osadnickém (§ 1), mohou v přiměřené lhůtě jim k tomu ustanovené buď přímo nebo zástupcem, kterého si zvolí, sděliti mu tyto údaje:

a) jméno, zaměstnání a bydliště jednotlivých osob, jsoucích v poměru v § 1 naznačeném;

b) označení pozemkových ploch, o něž jde jako zejména ploch stavebních, dvorků, zahrádek domovních, po případě způsobu vzdělání (rolí, zahrad, lesů atd.) a to dle čísel katastrálních, nebo aspoň jménem v místě obvyklým a aspoň přibližné jich výměry, jakož i jméno osady a obce katastrální;

c) na kterém právním základě, od které doby a za kterých bližších podmínek osadník státních pozemků užívá nebo jiná práva k nim vykonává, a jde-li o spoluužívání, jména ostatních spoluuživatelů a poměr jich podílů;

d) všeliká další práva a povinnosti jednotlivých osadníků ke státu z poměru v § 1 naznačeného;

e) ocenění (§ 8) všech vzájemných práv i povinností z poměru osadnického;

f) návrhy na uspořádání těchto práv a povinností v rámci předpisů tohoto zákona;

g) další skutečnosti pro úpravu poměrů dle tohoto zákona významné.

2. Nejdéle do uplynutí jednoho roku od oznámení této vyhlášky zašle ředitelství státních lesů (správa státního horního a hutního závodu) příslušnému okresnímu soudu na základě řečené vyhlášky, případného místního šetření a veškerých jiných pomůcek, jež má po ruce nebo které si může opatřiti, dvojmo pro každou osadu zvláště sestavený seznam, obsahující dle možnosti přesně a spolehlivě údaje uvedené v předcházejícím odstavci pod a) až g).

3. K seznamu tomuto budiž připojena dvojmo přehledná mapa v měřítku mapy katastrální, znázorňující pozemky, o něž jde, i navržené úpravy.

4. Příslušným okresním soudem jest, pokud osadník má z poměru osadnického toliko jiná práva nebo povinnosti, než práva a povinnosti k pozemkům nebo jejich užitkům, okresní soud jeho bydliště, po případě jeho posledního bydliště v úředním obvodu ředitelství státních lesů nebo správy státního horního nebo hutního závodu a není-li toto bydliště známo, okresní soud v sídle ředitelství státních lesů nebo správy státního horního a hutního závodu; v ostatních případech jest příslušným okresní soud, v jehož území jsou pozemky, jichž nebo jichž užitků se týkají práva a povinnosti z poměru osadnického vzešlé.

5. Práva a povinnosti k pozemkům a jich užitkům buďtež uvedeny v seznamu při osadě, ve které jsou tyto pozemky, a ostatní práva a povinnosti při osadě, ve které osadník bydlí nebo naposled bydlil, nebo není-li bydliště známo, při sídle ředitelství státních lesů (státního horního a hutního závodu).

6. Orgány vedoucí katastr daně pozemkové,jsou zavázány poskytnouti ředitelství státních lesů (správě státního horního a hutního závodu) veškeru pomoc potřebnou pro sdělávání seznamu, zejména pokud jde o údaje uvedené v odstavci prvním, pod b) a o mapu zmíněnou v odstavci třetím.

§ 14.

Soud zašle jeden stejnopis seznamu a mapy (§ 13) obecnímu (obvodnímu) notáři obce, v jejímž území jest osada, o kterou jde, a vyhlásí po dobu 8 neděl na desce soudní a způsobem obvyklým v obci, v jejímž území jest příslušná osada, i v osadě této, že každý může v řečené době buď u soudu nebo obecního (obvodního) notáře nahlédnouti do seznamu a mapy a podati připomínky. V téže vyhlášce soud upozorní na možnost dohody dle §§ 78 a 19.

§ 15.

1. Po uplynutí řečené lhůty soud, opatře z povinnosti úřední, zejména vzhledem k podaným připomínkám vysvětlení a doplnění snad potřebná, vykoná o úpravě poměrů osadnických v každé jednotlivé osadě místní šetření.

2. Doba i místo šetření budiž oznámeno vyhláškou vyvěšenou po 14 dnů na desce soudní a způsobem obvyklým v obci, v jejímž území jest osada, i v osadě.

3. Vyhláška tato vyzývající též všechny osoby, jsoucí v poměru osadnickém (§ 1), by se zúčastnily šetření, obsahují upozornění, že ti z nich, kteří nebudou při místním šetření osobně účastni, nebo zákonným zástupcem nebo plnomocníkem zastoupeni, budou při něm platně zastupováni, pokud soud neuzná za vhodné zříditi jim dle ustanovení tohoto zákona opatrovníka, obecním (obvodovým) notářem obce, ve které leží osada (§ 16), dále poučení o přípustnosti dohody dle § § 18 a 19 tohoto zákona a o tom, že s výjimkou práv a povinností z poměru osadníka k bratrské pokladně zaniknou bez nároku na náhradu veškerá práva a povinnosti z poměru osadnického, které nebudou ohlášeny orgánu soudnímu místní šetření řídícímu nejdéle do skončení místního šetření v té které osadě (§ 17), jakož i případné dohody o těchto právech a povinnostech dle §§ 18 a 19 ujednané, které nebudou soudu ohlášeny nejdéle do 14 dnů po dnu, ve kterém bude skončeno místní šetření v té které osadě (§ 17).

4. Opis vyhlášky budiž současně zaslán doporučeně jak příslušnému ředitelství státních lesů (správě horního a hutního státního závodu), tak i všem osadníkům, jichž bydliště jest soudu známo.

§ 16.

1. Při místním šetření buďtež a to dle potřeby za součinnosti svědků, znalců, pamětníků a pod. zjištěna veškerá z poměru osadnického vzešlá práva a povinnosti každého osadníka v osadě ke státu, práva a závazky státu k osadníkovi, jich právní základ nebo aspoň skutečný nerušený výkon od 1. ledna 1911 (§ 1, poslední odst.) i všechny skutečnosti významné pro jich ocenění (§ 8).

2. Osoby, domáhající se úpravy právních poměrů na základě tohoto zákona, pokud nebudou při místním šetření účastny osobně nebo zastoupeny zákonným zástupcem nebo plnomocníkem, zastupuje při šetření tom platně příslušný obecní (obvodní) notář obce, ve které leží osada, pokud soud příslušný dle § 13 neuzná za vhodné zříditi jim opatrovníka. Soud může z důvodných příčin, zejména tehdy, lze-li očekávati, že se tím řízení zkrátí, zjednoduší nebo zlevní nebo jde-li o spletité právní otázky, ustanoviti společného opatrovníka nebo i více opatrovníků všem právě naznačeným osobám z téže osady nebo většímu počtu jich a má tak učiniti, přesvědčí-li se, že mezi osadníky není o úpravě osadnických poměrů shody.

3. Výlohy vzniklé uvedenou činností obecních (obvodních) notářů nebo opatrovníků hradí jednotliví zastoupení osadníci dle poměru ceny práv (§ 8) jim přiznaných a buďtež určeny, nedojde-li k jinaké úmluvě, usnesením soudním dle § 17. Výlohy tyto jsou splatny do 30 dnů ode dne pravoplatnosti řečeného usnesení.

4. Dohodu dle §§ 18 a 19 může obecní (obvodní) notář nebo opatrovník dle předcházejícího odstavce zřízený ujednati teprve, když bylo zahájeno místní šetření v osadě.

§ 17.

1. Soud, ukonče místní šetření v osadě, upraví po uplynutí 14 dní dle výsledku tohoto šetření, po případě dle dohody stran (§§ 18 a 19), přihlížeje k jejich vzájemnému prospěchu; v mezích tohoto zákona usnesením veškerá práva a povinnosti všech osadníků v osadě z poměru osadnického vzešlé.

2. V usnesení tomto soud zejména rozhodne zvláště o každém účastníku, zda a pokud jest tu poměr osadnický a po případě, která jsou vzájemná dosud nezaniklá práva a povinnosti z poměru osadnického a jaká jest jejich cena (§ 8), vysloví zánik poměru osadnického a řečených z něho vzešlých práv a povinností a určí, kterak se práva a povinnosti tyto upravují, zejména které knihovní změny mají nastati, zda a jak velká náhrada a kým se má, platiti dle § 9 a) a b), které podíly spoluvlastnické náležejí jednotlivým osadníkům dle §§ 4 a 6 atd. Při tom soud k návrhu ředitelství státních lesů (správy státního horního a hutního závodu) podanému před skončením místního šetření v osadě přikáže, nedojde-li k jinaké dohodě (§ § 18 a 19), v mezích předpisů tohoto zákona osadníku (osadníkům) náhradou za plochy pozemkové, které by jemu (jim) dle tohoto zákona měly býti přikázány, nebo za práva; jež by jemu (jim) takto měla býti ke státním pozemkům přiznána, jiné vhodně. položené a stejnou cenu (§ 8) mající státní pozemkové plochy do vlastnictví (spoluvlastnictví) nebo stejnou cenu mající práva k takovýmto pozemkovým plochám i proti vůli osadníka (osadníků), jestliže se tím dosáhne odstranění enklav, zaokrouhlení nebo scelení státního nemovitého majetku nebo odstranění enklav z něho.

3. Pro práva a povinnosti usnesením soudním mezi státem a bývalým osadníkem upravené platí všeobecné předpisy právní.

4. Ke změně kultury lesních pozemků usnesením soudním podmíněné není třeba dalšího úředního povolení; soud dle potřeby může určiti ke změnám takovým přiměřenou lhůtu.

5. Uzná-li to soud vzhledem k dalšímu řízení za vhodné, vydá pro každou knihovní vložku, která má býti zřízena, zvláštní usnesení.

6. Pro řízení soudní dle tohoto zákona platí, pokud zákon tento neustanovuje jinak, zásady řízení nesporného.

7. Na usnesení okresního soudu lze podati u téhož soudu do 15 dnů po doručení stížnost ke sborovému soudu první stolice, který rozhodne s konečnou platností, pokud nejde 0 otázku, zda kdo je v poměru osadnickém dle § 1 či nikoli.

§ 18.

1. Do 14 dnů ode dne, kdy se místní šetření v osadě skončí, mohou se jednotliví nebo všichni osadníci z osady se ředitelstvím státních lesů (správou státního horního a hutního závodu) dohodnouti v mezích tohoto zákona o úpravě vzájemných práv a povinností z poměru osadnického.

2. Dohodu takto ujednanou oznámí účastníci nejdéle do 14 dnů ode dne skončení místního šetření v osadě soudu, označíce zejména přesně práva a povinnosti, jichž se týče, pozemky, o které jde, a osoby, které jich mají nabýti, úmluvy o splacení náhrad dle § 9, způsob provedení knihovního pořádku, pozemkové služebnosti a reálná práva, jež je nutno ve prospěch řádného hospodaření na státních pozemcích zříditi nebo převzíti, podíly jednotlivých osadníků v případech §§ 4 a 6 atd. a po případě též, které otázky zůstaly dohodou neupraveny. Činí-li se oznámení o dohodě poštou doporučeným dopisem, nepočítají se dny poštovní dopravy do lhůty.

3. Dle možnosti a potřeby budiž současně s oznámením dohody sdělen soudu i náležitý plán o změnách majetku nemovitého, jež podle dohady mají nastati, nebo aspoň náčrt, jenž by dostatečně naznačoval tyto změny. Dohoda tato budiž zapsána do protokolu o místním šetření.

4. Dojde-li k dohodě aspoň se dvěma třetinami všech osadníků téže osady o všech jejich právech a povinnostech z poměru osadnického, může soud k návrhu příslušného ředitelství státních lesů (správy státního závodu horního a hutního) upraviti dle zásad v dohodě obsažených poměry ostatních osadníků v osadě i proti jejich vůli.

§ 19.

Dohodou dle předcházejícího §u může býti zejména umluveno, že se ruší vzájemně veškerá práva a povinnosti státu a osadníka z poměru osadnického, začež příslušné ředitelství státních lesů přikáže osadníku vhodné jiné nemovitosti státní v ceně (§ 8) rovnající se ceně práv a nároků, jichž se osadník vzdá, po odečtení hodnoty povinností, jichž se zbaví, nebo že stát vyplatí osadníkovi rozdíl cen, připadající v jeho prospěch dle prvního odstavce § 9 nebo, že zaplatí zaň ve výši tohoto rozdílu náhradu (cenu přídělovou) za jiné nemovitosti, přidělené mu dle zákona přídělového ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n.

§ 20.

1. Jde-li o přidělení státní půdy osadníkům do vlastnictví (plného vlastnictví) v případech §§ 3 c), 4, 5, 6 a druhé věty druhého odstavce § 17, budiž před ujednáním dohody nebo před rozhodnutím soudním vyžádáno dobré zdání příslušného župního úřadu o tom, nevznikne-li tím újma hospodaření na zbývajících státních pozemcích, po případě značná újma hospodaření ve státních lesích nebo pozemcích.

2. Totéž platí v případech uvedených v § 17, odst. 4.

§ 21.

Práva a nároky jak státu, tak i osadníka z poměru osadnického, které by nebyly hlášeny soudnímu orgánu, místní šetření řídícímu, nejdéle do skončení místního šetření v té které osadě (§ 17), zanikají s výjimkou práv a povinností z poměru osadníka k bratrské pokladně (§ 27) bez nároku na náhradu. Totéž platí o dohodách dle §§ 1$ a 19, které by nebyly soudu ohlášeny ve lhůtě určené druhým odstavcem § 18.

§ 22.

Útraty řízení dle tohoto zákona hradí s výjimkou plynoucí z ustanovení třetího odstavce § 16 stát.

Veškerá k provedení tohoto zákona směřující právní a úřední jednáni, podání, protokoly a listiny jsou osvobozeny od kolků a poplatků, zvláště od poplatků převodních, vkladních a evidenčních.

§ 24.

Místního šetření (§ 16) zúčastní se též úředník evidence katastru daně pozemkové, který pořídí, pokud toho třeba, situační plán, na jehož základě a dle pravoplatného usnesení soudního (§ 17) provedou se v pozemkové knize a v operátech daně pozemkové veškeré potřebné zápisy a to v případech třetího odstavce § 9 k žádosti osadníka doložené doklady o splacení náhrady dle prvního odstavce a) § 9, po případě aspoň první částky náhrady dle prvního odstavce b) téhož §u a v ostatních případech z moci úřední.

§ 25.

Zcizení nebo zatížení služebnostmi nemovitého státního majetku, li němuž dojde v r. 1923 na základě tohoto zákona, i když odhadní cena jednotlivého předmětu v jednotlivém případě bude převyšovati 100.000 Kč, nepočítá se do celkové částky 2,000.000 Kč, uvedené ve druhém odstavci čl. IX. finančního zákona republiky Československé ze dne 15. prosince 1922; č. 372 Sb. z. a n., ani do celkové hodnoty 500.000 Kč uvedené ve třetím odstavci téhož článku; totéž platí v dalších letech přiměřeně o obdobných ustanoveních příštích finančních zákonů, pokud by zákony ty neměly o věci té výslovného jiného předpisu.

§ 26.

Při postupu státních pozemků. na základě tohoto zákona zůstává státu vyhrazeno práva na užitečné nerosty, zejména také živíce (včetně zemních plynů) i uhlí.

§ 27.

Práva a povinnosti osadníků k bratrské pokladně zůstávají zákonem tímto nedotčeny.

§ 28.

Zákonem tímto nemění se zák. čl. XXV. z raku 1896, zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům, jakož i zákony ze dne 6. dubna 1920, č. 247 Sb. z. a n., ze dne 15. dubna 1920, č. 311 Sb. z. a n., a ze dne 1. dubna 1921, č. 166 Sb. z. a n., které právě uvedený zákon doplňují.

§ 29.

1. Pokud byl před účinností tohoto zákona dohodou nebo dle zákonu uvedených v § 28.nebo dle nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 9. dubna 1919, č. 63/191-9 (č. 11. Úred. nov. z 12. dubna 1919) poměr osadnický v jednotlivých případech zcela zrušen, zůstane toto zrušení tímto zákonem nedotčeno.

2. Jestiže však došlo takto jen k částečnému zrušení poměru osadnického, zůstává toto zrušení zákonem tímto rovněž nedotčeno, avšak předpisy tohoto zákona platí i pro takovýto poměr osadnický a pro takto nezrušená práva a povinnosti z něho.

§ 30.

Zákon tento nevztahuje se na poměry vzniklé tím, že byly nebo jsou státní pozemky na Slovensku pronajaty, propachtovány nebo jiná práva k ním nebo k užitkům jejich zřízena nebo vykonávána (na př. i jako služné, mzda, deputát a pod.) třebas v poměru námezdním nebo jiném poměru podobném, avšak jinak, než na základě poměru osadnického ve smyslu § 1.

§ 31.

1. Zákon tento, jehož platnost jest obmezen na území Slovenska, nabývá účinnosti čtrnáctým dnem po dni, kdy budov vydána vládní nařízení zmíněná v odstavci sedmém § 4 a v odstavci prvním § 6.

2. Tímže dnem pozbývá platnosti nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 9. dubna 1919, č. 63/1919 (č. 11. Úred. novin z 12. dubna 1919).

3. Prováděti zákon tento ukládá se ministrům zemědělství, veřejných prací, spravedlnosti a financí.

Důvodová zpráva.

Zvláštním zjevem v úpravě právních poměrů k půdě na Slovensku jsou případy dosavadních nebo bývalých státních dělníků a řemeslníků (osadníků, robotníků, kolonistů), kteří bydli ve staveních, zřízených na pozemcích, jež jsou dle knihy pozemkové majetkem státu, ale stavení tato nebo jich užívání nebo i jiná práva k ním a zhusta i další práva k jiným státním pozemkům náležejí těmto dosavadním, nebo bývalým státním dělníkům a řemeslníkům, namnoze i jinak zejména v dřívějších dobách s hospodářstvím státním různými právními nebo hospodářskými svazky více méně spjatým.

Jsou to právní poměry velmi rozmanité a spletité, po stránce historické dosud ne zcela probodané a opravdová naléhavost jejich úpravy z důvodů hospodářských i sociálních jest tak jasná, že byla by brzká zákonná úprava této otázky plně odůvodněna i tehdy, kdyby nebylo stále silněji. ze Slovenska se ozývajících hlasů. postižených účastníků, dožadujících se náležité úpravy této, pro ty které krajiny opravdu palčivé otázky. Odstranění poměru osadnického s náležitým zřetelem na zájmy jak státu, tak osadníků jest tím důvodnější, že ve skutečnosti poměr osadnický pro obě strany- pra stát i pro "osadníky"-pozbyl namnoze změnou poměrů veškerého významu hospodářského a považován jest všeobecně za přežitek dob se zcela jinými poměry a názory.

Podstata osadnického poměru jest aspoň v hlavních rysech zřejmo z následujícího stručného nástinu, ač ovšem již vzhledem k různosti jednotlivých případů, upomínajících na poměry přímo středověké, není snadno podati naprosto jasný a věc se všech hledisek vyčerpávající přehled.

Dle šetření, vykonaného v úředním obvodu ředitelství státních lesů v Bánské Bystřici, v němž poměry ty jsou nejčetnější, jest v tomto území 59 osad, obývaných buď výhradně nebo větším dílem dělníky nebo řemeslníky (osadníky, robotníky), pracujícími zhusta dosud pro stát, ač ovšem jsou i osady, kde jest osadníků vzhledem k počtu ostatního obyvatelstva poměrně velmi málo nebo kde osadníci jen výjimečně jsou státem zaměstnáváni. Osadnici tito původně byli a po případě posud jsou v námezdním poměru nebo v poměru podobném ke státu a možno mezi nimi rozeznávati zejména vzhledem ke vzniku poměru osadnického dělníky pracující ve státních lesích, dělníky zaměstnané při pracích hornických (na př. ve Šťávnici) a dělníky železářské (na př. v Podbrezové). Osady ty vznikem svým jsou původu velmi starého. Některé vznikly snad již v XV. století; určitější zprávy o nich jsou již od století XVII. Nejstarší osadou zdá se býti Tajova, která byla založena jako osada hutnická. Osady ty vznikaly při státních dolech a kutích povoláváním dělníků odjinud, i z ciziny, za tím účelem, by si stát zabezpečil stálé, dovedné i levné pracovní síly. Dělníci ti zakládali si společná bydliště na státní půdě, kde jim bylo dovoleno stavěti si domky.Potřebné dřevo stavební a patrně i palivové měli zdarma. Osady ty vznikaly v lesních údolích často velmi těsných a odlehlých, a aby byla osadníkům ulehčena výživa, bylo jim částečně místo mzdy v hotovosti dovolováno chovati určitý počet dobytka a pásti jej na státní půdě; dle možnosti byla jim přikazována též orná půda k užívání.

Poměry ty zachovaly se s většími nebo menšími změnami až do nynějších dob a dle podrobných úprav zejména s počátku XIX. století lze vzhledem k starobnímu zaopatření rozeznávati dělníky trvalé (mající zpravidla kromě mzdy nárok na výslužné, na dřeva palivové, na potřebné dříví stavební k opravě domu, na pastvu, peněžní podporu v případě nemoci a na pohřebné) a dělníky dočasné, kteří se liší od trvalých dělníků hlavně tím, že nemají nároku na výslužné. Obojí dělníci mají účastenství v bratrské pokladně, organisované řádně již roku 1640.

Naturální požitky těchto dělníků (dříví, užívání pozemků) zakládají se, většinou na zvyklostech z dřívějších dob a statutech, pocházejících posléze ponejvíce z r. 1886: značnou nesnáz při úpravě řečených poměrů tvoří i skutečnost, že bývá jediná velká parcela rozdělena fakticky na přečetné drobné díly (rodiny dělily se samy o půdu), které však nejsou vůbec v mapě zakresleny a o nichž i jinak nebývá přesné evidence, jakož i to, že zhusta nejsou jednotlivá práva upravena dle osob, nýbrž dle jiných jednotek (domů, rodin, ohnišť).

Aby usazováním se nových robotníků v erárních osadách nevzrůstala břemena státních lesů, bylo nařízeno uherským ministerstvem zemědělství v roce 1886, že se má dříví zdarma vydávati jen na opravu těch domů, které vznikly před 17. říjnem 1886. Pro robotníky, usadivší se v osadách po tomto dnu, má se poskytovati dřevo stavební, palivové i užívání pastvy jen za náhradu peněžní, která se obyčejně vyměřuje se značnou slevou.

Celkem lze tedy říci, že řečení státní dělnici bydlí ve svých vlastních domcích, postavených na pozemku státním, tedy namnoze v poměru t. zv. děleného vlastnictví, že dle starých zvyklostí dostávají od státu dříví palivové a stavební buď zdarma nebo za sníženou cenu nákupní a že užívají státních pozemků, jako luk, pastvin a rolí, a to většinou za nepatrný nebo snížený poplatek, nebo i zdarma.

často jest práva vlastnické nebo požívající ku stavení obmezeno záznamem, že právo to může se převésti jen na lesního, hutního nebo báňského robotníka a že stát jako majitel pozemku jest oprávněn stavení a.užívací práva robotníkova kdykoli vykoupiti a pod.

Některé osady patři vzhledem k svému vzniku a zaměstnání osadníků do oboru působnosti úřadů horních, avšak i osadníci z těchto osad mají zpravidla práva k pozemkům, náležejícím do působnosti ředitelstev státních lesů.

Pro objasnění věci budiž stručně uveden výsledek šetření aspoň ze dvou osad. V osadě Kordíky (v obvodu lesního úřadu v Báňské Bystřici) bylo v roce 1920 shledáno toto: Osada jest obývána výhradně státními dělníky, počtem 230. Dělníci tito užívají státních pastvin ve výměře 157 jiter a mimo to 334 jitra lesa jako pastvy lesní (,stav dobytka 120 krav, 42 telata, 2 býčí, 191 ovce) a mají nárok na 10 m³ palivového dříví ročně pro každé ohnisko (73 počtem) a na stavební dříví na opravy domů dle potřeby. Osadníci žádají, aby pastviny, jichž užívají, byly jim postoupeny do vlastnictví, aby místo každoročního dodávání dřeva byla jim přidělena do vlastnictví přiměřená plocha lesa, odkud by mohli hraditi své potřeby (počet dobytka u nich vzrostl proti počtu z roku 1918 o 7 krav, 6 telat a 55 ovcí).

V osadě Bukovci (lesní úřad Sv. Ondřej) shledáno 50 mužů ve 22 domech. Robotníci, usedlí před r. 1886, dostávají zdarma palivové dříví po 10 m3 na ohnisko, a rovněž zdarma dříví na opravu domu; mimo to užívají 82 jiter erární louky za nájemné, 74 jiter pastvin zdarma a,30 jiter pastvy holé za náhradu 100 Kč ročně. Za role užívají svémocně po převratu vykácené lesní stráně při osadě, která se pro příkrost svahu ani za role nehodí. Vlastních pozemků nemají. Stav dobytka jest 37 krav, 1.5 telat a 100 ovcí. žádají za přidělení vykáceného lesa na zřízení polí a odstoupení do vlastnictví.

Podobné poměry s většími neb menšími právními i faktickými obměnami shledány i v četných jiných osadách župy zvoleňské a více méně i v některých jiných župách (zejména v liptovské, tekovské a gemerské).