Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

6. zasedání.

3960.

Vládní návrh,

kterým se předkládá ku schválení Národnímu shromáždění

obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922

mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou.

Návrh usnesení.

Národní Shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. Obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi Československou republikou a Lotyšskou republikou se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby tuto smlouvu publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministru zahraničních věcí a ministru průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinili další opatření, jichž je třeba k provedení této smlouvy.

Důvodová zpráva.

Slibně navázané obchodní styky se státy baltickými a správné ocenění jich jako zemí, přes něž se bude rovněž bráti náš vývoz do severního a středního Ruska, jsou zajisté dostatečnou příčinou, aby síť obchodních smluv byla co nejdříve rozšířena též na tyto státy. Ministr obchodu delegoval tudíž v červnu t. r. na 2. mezinárodní výstavu zemědělskou a průmyslovou v Rize svého zástupce a pověřil ho současně, aby jednal ve státech baltických o navázání hospodářských styků s Československem. Důsledkem toho předložila lotyšská vláda československé vládě rámcový návrh obchodní a plavební smlouvy, o němž bylo po dohodě s interesovanými zájmovými kruhy a příslušnými úřady započato zástupcem hraničního ministerstva jednání v Ženevě u příležitosti zářijových zasedání Shromážděni Společnosti Národů a v němž bylo pokračováno pak v Praze, takže 7. října t. r. mohla býti obchodní smlouva s Lotyšskem zde podepsána.

Lotyšsko má pro Československou republiku význam nejen jako odběratel zboží pro vlastní spotřebu, nýbrž rovněž jakožto sprostředkovatel obchodních styků s Ruskem, k čemuž uschopňuje je nejen tradice a znalost Ruska, plynoucí ze stálého státního společného svazku s tímto státem, nýbrž i zejména ta okolnost, že má výborné přístavy Rigu, Libavu (Liepaja) a Vindavu (Ventspils), z nichž poslední dva jsou prakticky prosty ledu po celý rok. Všecky tyto přístavy jsou spojeny přímými železničními linkami s obchodními a průmyslovými centry Ruska.

Vedle zajištění transitu bude touto smlouvou dán vzájemným hospodářským stykům a výdělečné činnosti četných československých příslušníků usazených v Lotyšsku (hlavně v Rize) pevný právní podklad.

Obchodní smlouva s Lotyšskem je vybudována na zásadě nejvyšších výhod, z jejíž aplikace vyňaty jsou výhody a výsady, které by Lotyšsko přiznalo některému baltickému státu (Finsku, Estonsku a Litvě) a Rusku na základě zvláštních úmluv a dohod (t. zv. baltická klausule výhrad), kdežto Československo činí podobnou výhradu vzhledem k Rakousku a Maďarsku na základě mírových smluv, St. Germainské a Trianonské, zejména vzhledem k jich článkům 222 a 205. Každá z obou smluvních stran může však dle smlouvy ihned požadovati všech těchto výhod pro sebe, pokud by byly povoleny některému třetímu státu tuto neuvedenému.

články 1-8 upravují všeobecně práva příslušníků na vstup, cestování nebo prodlévání na území státu druhého (čl. 1.) výkon řemesel a jiných povolání, provozu podniků průmyslových a živnostenských v obchodování připuštěným zbožím (čl. 2.), nabývání, držení, najímání a obývání domů, provozních místností, najímání pozemků k účelům provozním, převod movitého majetku a nakládání s legálně nabytým movitým majetkem, placení dani, poplatků a jiných břemen (čl. 3. a čl. 7.), vývoz výnosu z prodeje majetku a poplatků z vývozu jeho (čl. 4.), přístup k soudům a úřadům, požadování a hájení práv (čl. 5.), sproštění služby vojenské a rozsah ev. rekvisic (čl. 6.), provozování obchodů a průmyslu, výkon práv a vystupování před soudem akciových neb jiných společnosti a sdružení obchodních, průmyslových neb finančních (čl.8.).

plánky 9. až 12. upravují vzájemný obchod dovozní a vývozní se zřetelem k přechodným omezením a zákazům (čl. 9.), režim týkající se cel, poplatků, dávek, přirážek atd. při vzájemném dovozu a vývozu (čl. 10.), podmínky a modality cestování za účelem nákupů neb sbírání zakázek (čl. 12.)

Velmi důležitými jsou ustanovení článků 13. až 19., upravující podrobně dopravu železniční a lodní. Obě smluvní strany zavazují se poskytovati svobodný průjezd svým územím osobám, zavazadlům, zboží, jakož i všem druhům dopravních prostředků (čl. 13.), při čemž průjezd může býti vykonán též s přeloděním, uložením do skladiště, přeložením nákladu neb se změnou způsobu dopravy (čl. 14.). Průjezdní transporty nebudou podléhati žádným zvláštním dávkám a poplatkům z důvodu průjezdu; vybírati bude možno jen dávky a poplatky určené výlučně k zapravení výloh za dozor a správu průjezdu, při čemž sazba takových dávek a poplatků musí odpovídati dle možnosti výlohám, jež mají krýti (čl. 15.).

Obě smluvní strany zavazují se při průjezdných transportech na cestách provozovaných neb spravovaných státem neb jím koncesovaných, používati přiměřených tarifů, jak pokud se týče sazeb, tak podmínek pro jich použití, při čemž tarify znají býti vybudovány tak, aby co nejvíce usnadňovaly dopravní styk (čl. 16.). Pokud se týče výpravy a nákladů dopravních na železnicích, zaručují si obě smluvní strany největší výhody. Na průjezdní náklady poštovní budou se aplikovati ustanovení madridských úmluv všeobecné unie poštovní (vl. 17.). čl. 19, jedná o výjimkách, kdy se průjezd nemusí připustiti. Lodní doprava upravena je na základě největších výhod čl. 1.9.

čl. 21. obsahuje v bodě c) t. zv. baltickou klausuli výhrad, o níž stala se již shora zmínka. Baltické státy, vzniklé ze společného státního svazku s Ruskem, vytkly si cílem vytvořiti svaz baltických republik a povoliti si vzájemně nejen politické, nýbrž i specielní hospodářské výsady, při čemž cílem má býti vybudování celní unie baltických států. Chystaná smlouva lotyšskoestonská jest j ž založena na těchto směrnicích. Lotyšskem dosud uzavřené smlouvy s Německem, Maďarskem, jakož i projekty obchodních smluv s Francií, Italií, Anglií a Švýcarskem a j. obsahují rovněž zmíněnou "baltickou klausuli výhrad".

Konsulární ustanovení obsahuje čl. 22. Ve čl. 23. vyhrožují si smluvní strany uzavřiti zvláštní úmluvy o vzájemné, ochraně duševního vlastnictví a zvláště o ochraně patentů, o vzájemné právní pomoci, a ukáže-li se toho potřeba, má býti uzavřená i zvláštní dohoda celní, jakož i úmluva o úpravě vzdušné dopravy.

čl. 24. ustanovuje rozhodčí soud pro event. spory při provádění neb výkladu této smlouvy, čl. 25. a 26. obsahují obvyklá závěrečná ustanovení o ratifikaci, době, kdy smlouva vstoupí v účinnost, jakož i dobu a modality její výpovědi. Budiž poznamenáno, že smlouva je uzavřena na neurčitou dobu s možností 6timěsíční výpovědi.

V ostatním poukazuje vláda přímo k ustanovením jednotlivých článků smlouvy.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby předloha tato byla předložena nejdříve poslanecké sněmovně a v ni výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a po schválení její poslaneckou sněmovnou senátu a v něm výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému.

Smlouva se přikládá.

V Praze dne 21. prosince 1922.

Předseda vlády:

v z. G.Habrman, v. r.