Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Interpelace:

1. posl. Kučery a soudr. vládě o potlačení žaloby na velkoobchodníka Bergmana,

II. posl. dra Kubíčka a soudy. předsedovi vlády o nynějším hospodářském stavu v zastupitelském okresu Novoměstském n./Metují,

III. posl. Svetlika a súdruhov ministrovi verejných prác, ohľadom novinami rozširovanej zprávy o zastavení u štátnych rudných baní v Baňskej Štiavnici,

IV. posl. Hakena a soudr. vládě o konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze,

V. posl. Toužila a soudr. vládě o konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze,

VI. posl. Darulu a súdr. ministrovi železníc ohľadom železničiarov mimo služby; žiadajúci službu, alebo patričnosti od roku 1919,

VII. posl. Füssyho a súdr. min. školstva a nár. osvety a min. vnútra o odnárodňovaní maďarskej lúdovej školy v Kismánya a o neoprávnenom zasahovaní nitrianského župana do školských záležitostí,

VIII. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. vnútra o sužovaní vedúcich osob kresťanskosociálných organizácií v obciach Felsöláncz, Buzita a Reste,

IX. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. predsedovi o nelúdskom jednaní pri pansionovaniach,

X. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. školstva a nár. osvety vo veci štátnei podpory maďarských divadiel,

XI. posl. Szentiványiho a súdr. min. s plnou mocou pre správu Slovenska o zrušení sekvestru uvaleného na slovenský majetok protokolovanej v Budapešti firmy ťHangyaŤ, výrobné, speňažovacie a spotrebné družstvo, družstevná ústredňa maďarského gazdovského združenia.

I./3954.

Interpelace

poslance L. Kučery a soudruhů

vládě o potlačení žaloby na velkoobchodníka

Bergmana.

Před nějakou dobou pronesl člen senátu dr. Stránský v senátě obvinění proti ministru spravedlnosti, že potlačil žalobu na jistého velkoobchodníka, jenž pří objednávce ministerstva nár. obrany připravil stát o několik milionů korun. Ministr spravedlnosti odpověděl třetí den v senátě na toto obvinění, snaže se dokázati, že provinění onoho velkoobchodníka bylo pozdějšími posudky znalců jinak posuzováno, že porotní líčení bylo by nákladné a že vojenské prokuratuře je možno nastoupiti cestu civilního sporu. Po několika dnech však obnovily brněnské ťLidové NovinyŤ útok na ministra spravedlnosti a přinesly další doklady o tom, že bylo porušeno právo na zakročeni advokáta a agrárního poslance dra černého, zetě předsedy vlády Antonína Švehly. ťLidové NovinyŤ uveřejnily žalobu, kterou státní zastupitelství vypracovalo a podalo, kterou však na zakročení advokáta a poslance dra černého ministerstvo spravedlnosti odvolalo přes odpor státního zastupitelství. Jednalo se o dopravu zásob americké armády z Francie pro armádu československou. Zboží mělo se dopraviti z Antverp a Koblence do oděvního vojenského skladiště v Brně. Dopravu obstarávaly různé zasílatelské firmy, mezi nimi firma Kosta a spol. v Praze, jejímž chefem je obchodník Bergman. Tento mazaný obchodník manipuloval, jak potlačená žaloba obsáhle dokazuje, s Pojištěním transportovaných vojenských potřeb tak, rafinovaně, že - prohlédnuv naprostou nezkušenost referenta národní obrany, Macháče, v pojišťovacích věcech - ošidil podvodně vojenský erár o 1,363.229 Kč: Týmž způsobem ošidily náš vojenský erár zároveň také dvě německé zasilatelské firmy o více než milion korun. Celkem zaplatilo MNO na těchto podvodných položkách 2,502.182 Kč.

Podle práva a spravedlnosti, jak, je chápe každý prostý občan v republice, měl býti velkozloděj a podvodník Bergman zatčen, měla býti na něho podána rychle žaloba, měl býti uvězněn na několik let a nahraditi způsobenou škodu. Ale tento mazaný podvodník vyhlédl si za advokáta agrárního poslance dra perného, zetě ministerského předsedy Švehly, a ten intervenoval u ministra spravedlnosti, jímž je jeden z nejvýznačnějších klerikálních poslanců dr. Dolanský: Ministr spravedlnosti Dolanský proti výslovnému znění soudního řádu dal rozkaz, aby již vypracovaná žaloba byla odvolána bezprostředně před projednáváním. Ničema, který okradl stát o více než milion korun, na tento rozkaz uniká kriminálu a směje se spravedlnosti v republice, která krutě trestá chudáka zcizivšího trochu klestí v lese, ale chrání veliké darebáky a zloděje.

Při této příležitosti poukazujeme znovu ještě na jeden případ: Podali jsme ve sněmovně vládě několik interpelací o aférách býv. ministra pro Slovensko dra Mičury, v nichž jsme jej nejtěžším způsobem obvinili. Do dnešního dne sa dr. Mičura neospravedlnil a ani vláda nepodala nám žádáného vysvětlení. Přes to byl býv. ministr dr. Mičura jmenován přednostou soudní tabule v Košicích. Člověk, o němž je celá veřejnost přesvědčena, že se dopustil korupčních činů, je nevyšším úředníkem spravedlnosti ve Východním Slovensku.

Tyto případy nutí nás, abychom se otázali vlády:

Chce podati jasné vysvětlení o těchto případech plenu sněmovny?

V Praze dne 18. prosince 1922.

Kučera,

Haken, Bubník, Darula, Koutný, Svetlík, Merta, Kreibich, Warmbrunn, Blažek, Kunst, Houser, Tausík, Krejčí, Mikulíček; Malá, Nagy, Rouček,

Burian, Toužil, Skalák, Teska, J. Kříž..,

II./3954.

Interpelace

poslance dra J. Kubíčka a soudruhů

předsedovi vlády

a nynějším hospodářském stavu v zastupitelském okresu Novoměstském

nad Metují.

Tísnící poměry hospodářské panující odedávna v zastupitelském okresu Novoměstském n. Met. přečasto a právem poutaly pozornost nejen široké veřejnosti, nýbrž samozřejmě i kompetentních míst.

Nejposléze na tyto neutěšené poměry hospodářské důtklivě poukázáno bylo v březnovém zasedání revolučního Národního shromáždění v roce 1919 podáním posl. JUDra J.Kubíčka a soudruhů, tisk č. 621. V podání tomto naléhavě doporučována byla jedině správná cesta k definitivnímu ozdravění poměrů tam panujících, má-li konsolidace mladého státu rychle k úspěšnému cíli přivedena býti, neboť nic nepoškozuje zdárný postup, jako občasně objevující se hospodářské stagnace, výluky dělníků z pravidelného zaměstnání a v důsledku toho vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

Od března 1919 v tomto směru ani o krok v oblasti této se nepokročilo, podání ono bez odezvy kdesi zapadlo a dnešní, na výsost povážlivé zjevy v oblasti této zavládnuvší, dávají nám dostatečné zadostiučinění pro náš správný postřeh a shodnocení všech poměrů.

Vzpomínáme-li toho dnes opět, děje se to proto, abychom státní pokladnu pro přítomnu a zvláště pro celou další budoucnost ochránili před velkými a tíživými břemeny a znovu varovali před chybami, kterých dopouštěly se vídeňské vlády bud z neznalosti poměrů, nebo z motivů ryze politických, řešíce celý problém podhůří Orlického zprvu na podkladě chudinském, později v podobě nouzových akcí nedostatečně dotovaných. Chyb těchto musíme se jednou pro vždy vyvarovati, aby neutěšené poměry tam panující v chronických recidivách nevystrašovaly veřejnost i povolané kruhy, neboť není hned tak citlivého kraje, reagujícího i na nejslabší otřesy. na trhu pracovním, jako podhůří Orlické, osídlené obyvatelstvem, jehož 75% hledá obživu v ručním neb mechanickém tkalcovství.

První zlověstné otřesy postihly textilní průmysl v podhůří Orlickém a Podkrkonoší v době °balkánských zápletek válečných, kdež ztracena prvá a vydatná odbytiště, pak samozřejmě dostavily se následky světové války a na konec doba přítomná se svou velmi chmurnou perspektivou do budoucnosti.

Nutno uvážiti, že za bývalého Rakouska dobrých 60% veškeré výroby textilní z celého státního území připadaly na právě jmenované kraje a že výroba co do odbytišť do ostatních zemí onoho soustátí stála v dosti příznivé úměře k ročnímu odbytu, takže ke katastrofální poruše v úměře této dojíti nemohlo. Dnes však, kdy státní území naše o země haličské, království jugoslávské, Rakousko a Uhry se zmenšilo, při neztenčeném, ba spíše rozmnoženém počtu podniků textilních v tomto kraj, poměr se náhle zvrátil a katastrofa dovršena tím, že odbyt do právě vzpomenutých sousedních zemí s porušenou valutou náhle a nadobro ustal.

Toto jest velme vážným momentem pro všechny interesované kruhy a povolaná místa, ježto bude nutno velmi opravdově pomýšleti na restringování výroby textilu v krajích těch a obyvatelstvo cd něho dosud odvislé převésti do jiných kolejí povoláni a zaměstnání.

Že k tomu nezbytně dojiti musí, to potvrzuje i ta okolnost, že v jmenovaných státech sousedních průmysl textilní počíná kořeny zapouštěti a jest tedy malá naděje, že po urovnání valutárních poměrů, bude opět moci náš textilní průmysl spoléhati na vydatný odbyt v těchto oblastech.

Jak vypadají dnes pracovní a výrobní poměry v podhůří Orlickém netroufáme si ani doličovati a nejlepší a nespolehlivější zprávy v tom. směru podati by mohly soudy, u nichž každodenně množí se nová a nová oznámení o úpadcích. Je pravda; že náš textil prodělal mnohé poruchy a otřesy, avšak tento. poslední jest nejmocnější a nejostřejší, takže jde až na samé kořeny státu.

Jak svrchu řečeno, tyto poměry musí se již jednou od základu změniti, což očekávané vyplácení podpor v nezaměstnanosti způsobiti nemůže.

Krásná oblast tato, v niž dřímají dosud mocné zdroje národního bohatství přemnohé podmínky průmyslového a obchodního podnikání, tvořila pasivní složku celostátního hospodářství a způsobila mnohou starost státní administrativě.Nelze již dále váhat a nutno; energicky sáhnouti k prostředkům, které by oblast tuto oživily a k plnému rozkvětu a rozvoji přivedly.

Jak v našem podání Zpředu zmíněném, bylo dolíčeno, trpí celá oblast tato nedostatkem vhodných komunikací, neboť ani jedna erární silnice nevede širým tím krajem a železná dráha: Choceň-Meziměstí probíhá pouze západním, cípem okresu. Železniční spojení celé širé oblasti podhůří Orlického obstarávají pouze dvě dráhy: právě jmenovaná trať Choceň-Meziměstí a Mezilesí (v Kladsku), Týniště n. Orl. Rozsáhlý území trojúhelník, jehož pata spadá v jedno hranicí Kladskou a vrchol do uzliště v Týništi n. Or. zůstává tak bez výhod železniční dopravy, tohoto hybného nervu pro veškerý život hospodářský. takže není divu, že jiný průmysl a obchod než textilní zde zdomácnět nemůže a učiní-li se přes to nějaký pokus, každý podnik takový předem hyne (sklárny, vápenky, lomy, pily atd.).

Často opakující se krise v průmyslu textilním, zvláště povážlivá porucha přítomná, dokumentuje nade vše jasně, že musí se kraji tomu dáti poslední podmínka hospodářského života, to jest železná dráha a to také proto, aby, vznikla zde jiná odvětví průmyslová, v nichž by obyvatelstvo, dosud na textil odkázané, výdělečně činným býti mohlo.

Na základě pak podrobné znalosti místních poměrů doporučován byt již v březnovém zasedání Národního shromážděni v r. 1919 ku provedení již připravený a uchystaný projekt horské dráhy Nové Město n. Met.-Nový Hrádek-Olešnice - s druhou dílčí tratí z Olešnice přes Deštnou do Solnice, který ve všech tuto vzpomenutých směrech vyhovuje a nesvorně stane se opravdovým vykoupením z bědných poměrů, v nichž obyvatelstvo tuto osídlené tone.

Přihlížíme-li vážně k současným poměrům v okresu tomto panujícím, kdy je prokázáno, že koncem měsíce prosince běžného roku lze očekávati přes 3.000 nezaměstnaných dělníků, kdy základy nejstarších a solidních podniků povážlivě kolísají, nerozpakujeme se již více a dovolujeme si opět a velmi důtklivě na projekt tento pozornost Národního shromáždění i vlády obrátiti a doporučiti co nejvřeleji aby aspoň ku provedení zemních prací na projektu tomto pouze v úseku z Nového Města n.Mel. do obce Olešnice neprodleně přikročeno bylo použitím peněz, jichž by si asi vyžádaly podpory v nezaměstnanosti.

Nepouštějíce se nikterak do kritiky podpor v nezaměstnanosti, jichž samo dělnictvo sobě nežádá a zcela správně raději po zaměstnáni a výdělku volá, vidíme potřebu poukázati, že, bude-li opětně sáhnuto k podporám v nezaměstnanosti, že při počtu 3000 nezaměstnaných vydání z tohoto titulu v jediném měsíci a jediném okrese dostoupí okrouhle výše 1,000.000 Kč. - Rozsah dnešní krise pak jasně napovídá, že ona ve 3 nebo 4 měsících uspokojivě vyřešena nebude, následkem čehož možno zde s určitostí očekávati neproduktivní výdaj 5-6,000.000 Kč.

Přes tuto značnou oběť, tvrdíme, stát náš ani o krůček nedostane se ku předu, neboť není nijak pojištěn proti možnosti, že při nejmenší budoucí příležitosti oběti, ne-li větší, tedy jistě stejně vysoké jej opětně postihnou, nemluvě jíž o strastech a svízelích obyvatelstva takto stíhaného a nehledě ani k tomu, že dnešní krise jde mnohem hlouběji. že zachvacuje i zdravé kořeny starých podniků textilních a tím ohrožuje přímo budoucí příjmy státní.

Bude-li však na vpředu přednesený náš návrh vzat náležitý zřetel, nepochybujeme nikterak, že přinese žádoucí účinky jak pro přítomnost tak i budoucnost.

V době přítomné pouhého prováděni zemních prací bude se-moci zúčastniti veškeré, tedy i nekvalifikované dělnictvo z celého okresu v plném počtu, ježto povaha prací těch dovoluje, aby na různých a od sebe odlehlých místech započato s nimi bylo, kterážto okolnost není bez významu proto, že mohou dělnicí pracovati na blízku obcí pobytu a nebude třeba je za prací a výdělkem jinam na vzdálenější místa dirigovati. Tím jim bude umožněno, aby doma se stravovali a týdenní výdělky rodinám přinesli.

Obnosy peněžité sem obrácené vynaloženy budou úplně produktivně, neboť tím pro budoucnost položen bude prvý základ k oživení kraje dosud pasivního, ražena nová cesta, která kraj tento učiní přístupným a otevře ostatnímu světu, umožní vybudování nových jiných odvětví průmyslových, takže staneme se určitě svědky velkého přerodu dnes chudého kraje s pozvolným ale jistým vylidňováním na jedno z význačnějších průmyslových středisk podhůří Orlického.

Doklad k tomuto tvrzení našemu můžeme shledati na blízké krkonošské oblastí, v krajině přiléhající k Horní Úpě, kdež poměry z předválečné doby jsou nejvýmluvnějším svědectvím prs to, co znamená zřízení řádných komunikací pro kraj, obdařený podmínkami pro rozvoj průmyslový. I tam dříve byla hrozná bída jako zde - a postavením železné dráhy počet průmyslových závodů vzrostl, dostavil se blahobyt, a krajina dříve mrtvá povznesla se na středisko průmyslu a obchodu.

Tak a jedině touto cestou může stát náš zbaviti se rozpaků, které mu kras ten,stále působiti bude, unikne-li i tentokráte pozorností povolaných míst tento náš návrh.

Doba je nadmíru vážná a jest opravdu dle zpráv z kraje toho docházejících nebezpečí v prodlení a proto vznášíme na naši vládu tento dotaz:

1. Jest naší vládě dostatečně znám povážlivý stav na pracovním trhu panující v oblasti zastupitelského okresu Novoměstského n./Met., kde lze v nejkratší době očekávati rozsáhlou nezaměstnanost hlavně v domáckém i továrním průmyslu textilním, kde hojné insolvence hrozí i v budoucnosti dělnictvu-tkalcovskému pravidelné zaměstnání i výdělek odejmouti?

2.Jestliže ano, co hodlá vláda naše k zamezení katastrofy kraji tomu již hrozící, učiniti?

3. Uznává naše vláda za vhodný a postačujíce prostředek k zamezení enormní nezaměstnanosti v přítomnosti dáti provésti zemni práce na projektu horské dráhy v okresu Novoměstském n./Met. pouze na úseku z Nového Města naMet. k obci Olešnici za použití obnosů, které by jinak na podporách v nezaměstnanosti absorbovány byly a tím i do budoucnosti stát před recidivou druhu toho pojistiti?

V Praze dne 18. prosince 1922.

Dr. Kubíček,

dr. Černý, Staněk; Rychtera, Mašata, Černý Jan, dr. Šrobár, dr. Hnídek, Chlebounová. Sopko, Branecký, Molík. Štolba: Beran, Vahala, Bradáč, Vraný, Dubický, Malík, dr. Medvecký, Mach., inž. Botto,Vacula.

III./3954.

Interpellácia

poslancov Svetlika a súdruhov

ministrovi verejných prác,

ohľadom novinami rozširovanej zprávy o zastaveniu štátnych rudných baní

v Baňskej Štiavnici.

Pred časom prešla temer všetkými novinami na Slovensku zpráva, ktorá sa zdá byť podaná z ministerstva verejných prác, že má byt 1. januárom 1923 buď značne zredukovaný, alebo zastavený provoz štátnych baní obvodu baňskoštiavnického. Zprávy tieto vyvolaly značné rozrušenie, nielen pomedzi obyvateľstvom tohoto okolia, ale aj samým robotníctvom, ktoré nemá dnes jasných informácií o tom, či je otazná novinárska zpráva pravdivá, alebo nie.

Mala-li by sa zpráva táto predsa uskutočniť, bola by to hrozná katastrofa pre menovaných robotníkov a aj pre Baňskú Štiavnicu samu. V závode tomto boli a sú zamestnaný robotníci, ktorí celý život zamestnaniu baníckemu venovali, v baniach svoje zdravie utratili a pre tých v mieste náhradného zamestnania nieto. Baňská Štiavnica je úzkokoľajnou železnicou tak už postihnutá, lebo náhradný priemysel sa následkom drahej dopravy úzkokoľajnou dráhou založiť nemôže. Následky tohoto kroku by len boly úplné vysťahovanie miestneho obyvateľstva do cudziny.

Podpísaní sa dotazujú:

1. Či je pánu ministrovi stav týchto vecí známy a či je pán minister ochotný oznámiť zavčas, zda sa uvedené zakladá na skutočnostiach?

2. Či je pán minister ochotný tejto katastrofe zamedziť, keby sa veci vskutku tak malý?

V Prahe dňa 29. novembra 1922.

Svetlik,

Bubník, Blažek, Haken, Kučera, Teska, Toužil, Rouček, Burian, Kříž J., Houser, Skalák, Kreibich, Merta, Kunst, Krejčí, Nagy, Darula, Tausik, Koutný, dr. Šmeral, Mikulíček.

IV./3954.

Interpelace

poslance Josefa Hakena a soudr.

vládě

o konfiskacích časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze.

Po dva roky provozuje pražská censura proti ťRudému PrávuŤ konfiskační praksi, jež má vyloženě ráz persekuční. Jsou konfiskována místa a úvahy tak, že na první pohled je patrno, že pražská censora nemá pro své činy zákonného odůvodněni, ač se snaží je ustanoveními trestního zákona zdůrazniti. Na mnohých případech je znáti zřejmou libovůli censorovu.

V této interpelaci podáváme několik dokladů neslýchané konfiskační prakse pražské censury:

V č. 144 ťRudého PrávaŤ z 23. června byla konfiskována v úvodním článku ťKřivopřísežníciŤ tato stať:

Proč nedbá se zákona z 31. ledna 1919, č. 75? Napodobuje se staré Rakousko i v tomto nedbání zákonů? O Františku Josefovi mezí lidem se všeobecně mluvilo, že je to starý křivopřísežník. Aspirují také u nás činitelé, odpovědní za dodržování ústavy a zákonů, na to, aby se o nich říkala, že jsou křivopřísežníci?

V čísle 217 ze dne 16. září v úvodním článku ťRašínovo RakouskoŤ zabavena byla tato konečná úvaha:

A kdyby následkem těchto opatření došlo v Rakousku ke všeobecné stávce rakouského proletariátu, bude Rakousko obsazeno československým a italským vojskem..

Všechna tato opatření před časem navrhl pro Rakousko advokát pražské kapitalistické skupiny kolem Živnobanky Rašín, jenž ve prospěch zájmů československého bankovního kapitálu, jak uvedl soc. dem. post. Bauer předevčírem ve vídeňském parlamentu, snaží se i za cenu okupace Rakouska čsl. vojskem znemožniti konkurenci rakouského kapitálu. O to jde! Jde o zájmy československých kapitalistů, československých bankéřů a velkofabrikantů! Pro zájmy hrstky československých bankovních žraloků má býti vyprovokována všeobecná stávka rakouského proletariátu, jehož protesty budou schlazovati italské a československé bajonety...

Budou?... Československý dělník ví, co je bída, hlad, nezaměstnanost a protestní stávka. Československý dělník ví, kdo je vinen proletářskou bídou, i když si je vědom železné mašinerie kapitalistického militarismu, přece jen zná své proletářské povinnosti, proletářskou mezinárodní solidaritu. Žádný pacifistu není tak nebezpečný kapitalistické buržoasií jako proletariát ve zbrani, i když je ve vojenské uniformě a spoután vojenskou disciplínou. Zájmem čsl. proletariátu je opak zájmů Rašínovy skupiny velkobankéřů. Přátelství a družba, těsný styk a spojenectví čsl. proletariátu s dělnictvem Rakouska - toto jsou první myšlenky, s nimiž český dělník ve vojenské oni-.. formě uvítá zprávy o provokaci, kterou čsl. buržoasie připravuje. Je to provokace tím nestydatější, že tentokráte buržoasie ani nepovažovala za potřebné, zahaliti svou protidělnickou ziskulačnost frázemi o ťobraně vlastiŤ.

Tím více aspoň bude moci čsl. dělník přemýšleti, až bude státi ve zbrani, jak splní svou proletářskou povinnost k svým rakouským soudruhům, s nimiž jej spojuje společný zájem: boj proti kapitalismu do úplného vítězství dělnické třídy!

V čísle ze dne 17. září v úvodním článku ťVálku válce!Ť zabavena byla tato závěrečná stať:

Vzniknou-li pro to ve Vídní dělnické bouře, má jíti československé a italské vojsko Rakousky obsazovat. Komunistickým dělníkům k tomu vysvětlivek podávati netřeba.

Nad Evropou opět visí válka. Co učiní revoluční proletariát a jaké stanovisko k ní zaujme třetí Internacionála? Kdo zná program strany, debaty a usnesení, která učiněna, nemůže býti o tem v pochybnostech. Nebude to žádné heslo pacifistické. Nebude to ani žádné heslo mírumilovné. Bude to heslo válečné a bude zníti: ťVálku válce!Ť A podrobnosti provedení? Těch žádná válčící moc přelom neprozrazuje. Za různých válečných situací a na různých bitevních úsecích budou různé. Komunistická- strana, jak jest již dnes organisována, má nejen možnost tuto válku vésti, nýbrž, v což pevně věříme, i sílu dovésti ji k vítěznému konci. V téže chvíli, kdy vypukne v Evropě imperialistická válka, stává se každý komunista, ať ve frontě, ať v zázemí, vojákem, stejně disciplinovaným a stejně všem nebezpečím vydaným, jako kterýkoli voják jiný, s tím ovšem ohromným rozdílem, že se nebude bíti za zájmy cizí, nýbrž za zájmy své, že nebude válku vésti proto, aby jejím ukončením tvořil zárodky válek nových, nýbrž aby všem válkám učinil jednou definitivní konec.

V čísle 220. ze dne 20. září zabavena v úvodní lokálce ťRůzných zprávŤ pod nadpisem ťJak pak bychom nevěřili....Ť, tato její část:

Nevím, jak to zabloudilo do různých zpráv, neboť povahou patří to do věstníku obchodního. Jsme rádi, že spor je urovnán a že to šlo tak hladce; vždyť židé, když si nejvíc nadávají, bankrot si nevyčtou a když už se to přece stane; následuje omluva: Víš, Moric, tys ho udělal moc hloupě.Ť Tak my teď věříme a naše víra je bez mezí; věříme i, že p. Horký poznal, že kravička-dojička-republička spíš pustí trochu mlíčka, když se jí vemínko šikovně jednou pohladí, nežli když se její pastýř desetkrát natře, a že jeho budoucnost od toho poznání neuhne.

V čísle 244. Rudého PrávaŤ zabavena byla lokálka ťVláda četníků v Podkarpatské RusiŤ, datovaná z Užhorodu, která měla toto znění:

Vláda četníků v Podkarpatské Rusi. Užhorod, 17. října 1922. (Čkk.) Není novinkou, že v Podkarpatské Rusi vládne se ve stínu četnických bodáků. Již delší dobu provádí se soustavná persekuce komunistické mládeže. Četnictvo na vyšší rozkaz počíná si tak bezohledně a surově, že není pro to prostě příkladu v dějinách této země. Do obce Lálova dostavil se ozbrojený oddíl četnictva a řádil v bytech podezřelých soudruhů přímo huronsky. Při domovních prohlídkách u soudr. Šafára, Sekala a Fehýla bylo jejich domácí chudičké zařízení přeházeno a zničeno a nešetřilo se ani ostatních členů rodiny. Když ani v jámě na brambory nebyly nalezeny žádné ťdokumenty z MoskvyŤ, chytili četníci syna soudr. Sekala a žádali na něm legitimaci komunistické strany. Potom se ho tázali, odkud dostává náš soudy. užhorodský list ťPravduŤ. Když tento zdráhal se jim říci adresu kolportéra, vyhrožovali mu četníci, že ho vezmou s sebou a tam že ho naučí pořádku. Persekuce komunistické strany v Podkarpatské Rusi došla tak daleko, že se dělníkům a malozemědělcům odbírají členské legitimace a vyhrožuje se jím žalářem za pouhé členství. Hnusné!

V čísle 251. ze dne 26. října zabavena byla ve článku ťÚžasný dokumentŤ na třetí straně ťRudého PrávaŤ některá místa. Zabaven podtitul ťSocialističtí ministřiŤ posílají proti ostravským horníkům vojskoŤ, dále tyto stati:

Československá vláda je odhodlána v každém případě, kdy dělnictvo je nuceno sáhnouti na obranu svých nejzákladnějších práv ke stávce, použíti ozbrojené státní moci, která je vydržována z peněz chudého pracujícího lidu, právě proti tomuto chudému lidu. A československá vláda za účasti sociálpatriotů se nehrozí ani krveprolití, jen aby chránila žoky peněz cizáckých kapitalistů. Dokument, který uveřejňujeme, je nejlepším dokladem, jak bude prováděna socialisace uhelních dolů, velkofabrik a velkostatků. Prolhaní předáci sociální demokracie, kteří ještě dnes mají odvahu na schůzích a táborech klamati dělnictvo, že vláda čsl. republiky bude socialisovati velkokapitalistické podniky, ve skutečnosti sjednávají s kapitalistickými vydírači a se Švehlou i Rašínem vysílání četnictva a vojska proti dělníkům, hájícím svých práv na lidský život. Kdy konečně pochopí dělníci., jaká komedie se to s nimi hraje, kdy pochopí, co se skrývá za všemi těmi frázemi o zájmech vlasti, kdy pochopí, kam plynou všechny ty peníze, vylákané z nich hezkými slovy pří posledním ostravském vyjednávání?

Dělnictvo nechť samo nyní posoudí, k čemu je vydržována ozbrojená. státní moc, stojící ročně těžké miliardy korun, vydřené z mozolů nejchudšího poplatnictva. Sociálpatriotičtí ministři ve vládě nalhávají dělnictvu na schůzích, táborech a konferencích, že jsou ve vládě proto, aby v čas potřeby pomoci vlády vyvinuli tlak na neústupné kapitalistické zaměstnavatele. K tomu je dělnici zvolili na čelná místa, k tomu jim dopomohli k ministerským křeslům, aby za peníze dělnictva vydržovanou žandarmerii a vojsko posílali proti dělníkům?

Státní ozbrojené moci republiky nebylo ještě nikdy použito proti Rothschildům, Sonnerscheinům, Larisch-Mönnichům, nýbrž proti zuboženému proletariátu, který, dohnán jsa v zoufalství, na záchranu svých rodin, žen a dětí donucen je chopiti se poslední své zbraně, t. j. stávky, aby se ubránil. A tato stávka měla býti vládní mocí utopena v krvavém masakru čsl. proletariátu. Tak vypadá republikánská demokracie! Tak vypadají soc. dem. a čsl. soc. ministři!

V čísle 254. Rudého PrávaŤ ze dne 31. října ve článku ťPo mimořádném všeodborovém sjezdu zabaveny byly censurou tyto partie:

1. Připravovati a prováděti přímé akce revolučních mas a jejich organisaci proti kapitálu. Přímou akci rozumíme: Veškeré formy bezprostředního tlaku dělnictva na zaměstnavatele a stát, jako stávky, boykoty, demonstrace, pouliční projevy, obsazování závodů dělnictvo vylučujících, násilné zamezení vývozu výrobků podniku a jiné akce, vedoucí dělnickou třídu ke svržení kapitalismu a sjednocení proletariátu v boji za socialistu. Vlastni úkol revolučních třídních odborových organisací spočívá tudíž v přeměňování těchto přímých akcí v nástroje výchovy a bojovné přípravy dělnických mas k sociální revoluci a zřízení diktatury proletariátu.

a že jediným prostředkem k zjednání trvalé nápravy je sociální revoluce a diktatura proletariátu.

V témže čísle v lokálce Hladomor v republiceŤ škrtnut byl z věty za 50-100 Kč týdně živit sebe a několik krků - kdo by to z ostatních vrstev obyvatelstva dokázalŤ tento pasus:

.... aniž by nekradl? Však dělnictvu vlastně za těchto okolností jiného také nezbývá nežli krást - loupiti bohatým majetek nakradený! Leč, bohužel, ke zlodějství má pouze malé procento dělníků povahu.

V čísle 261. ťRudého PrávaŤ ze dne 8. listopadu zabavena byla v článku úvodním Vláda divočinuŤ o útoku policie v Jindřišské ulici v den předchozí na nezaměstnané manifestující dělnictvo tato místa:

aby tu mohla ukázati, čitu vlastně lest: vládou divočiny!

Nezaměstnaní volali po práci a chlebě. Švehlova vláda s nimi naložila, jako jedná vláda divočiny s vlky a s divokými psy: místo chleba dala jim rány pendreky, místo aspoň soucitného slova vytáhla na ně revolvery policistů.

A druhá část:

.... kteří za tohoto útoku si musili všichni, bez rozdílu politického přesvědčení, uvědomiti, že do divočiny velkopražské ulice za vlády Švehlovy všenárodní koalice nechodí se bez holí, obušků a revolverů.

V čísle 262. ťRudého PrávaŤ ze dne 9. listopadu v úvodním článku ťSpiknutí přejedených proti hladovýmŤ o zakročení policie dne 7. listopadu t. r. zabaveny byly tyto části:

.... kteří se na povel ťSmlsněte si na nich!Ť vrhnou se s vytaženými revolvery a napřaženými obušky na nic netušící hloučky, bijí, mlátí, krvavějí hlavy, kopají do povalených lidí! zatýkají. Pro nic a za nic. Nebylo výhrůžek, nebylo výkřiků, nedemonstrovalo se již (kdo tvrdí něco jiného, lže) a parlament, k němuž přístup měla policie bránit, leží od Havlíčkova náměstí ve směru právě opačném, než je Jindřišská ulice. Smlsněte si na nich!Ť Poměrů neznalý cizinec se chytá za hlavu a ptá se: V jaké zemi jsem se to octl?Ť

Nebylo jim to ani za těžko, jsou na to přece zvyklí.

Dále v témže čísle ve článku ťŘetěz ochrany rukouŤ propadl konfiskaci celý závěr v tomto znění:

My isme nuceni věřiti, že všechno je v té správě demokratickéŤ republiky korupcí jím tak prolezlé, že právo (i to buržoasní) je prostě držitelům moci pro kočku a že milionové defraudace Katolického, po nichž jíž ani pes neštěkne, byly také jedním takovým kvítkem z republikánského bahna. Očisty nelze se dovolati již proto" poněvadž ten řetěz ochranných rukou sahá až po pražského censora, který nám vytrvale zabavoval jakoukoli zmínku o platině, a jsme přesvědčeni, že zmínky o korupčnících, zvláště o ťvynikajícím advokátu-poslanciŤ, zabavil by také jen by se zaprášilo. Dovolávat se očisty a spravedlnosti? K smíchu! Dokud bude trvati toto organisované násilí proti proletářům, hájícím své právo na existenci, dokud se bude spravedlnost praktikovat pendreky na zádech poctivých lidí a řetězem ochranných rukou nad darebáky, jest každá očista nemožná a potlačí se každá sebe skandálnější aféra. Všichni lichváři, zloději, darebáci, korupčníci atd. mohou se modlit k svaté koalici: Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji rukuŤ a nikoli bez výsledku. Koalice ruku držet bude.

Konečně v témže čísle na straně šesté zabaven byl z lokálky ťPaběrky z ťvítěznéhoŤ dne pražského pendrekuŤ, ve kterém líčen je útok policejního kordonu na část demonstračního projevu, kráčejícího od policejního ředitelství domů, celý tento závěr lokálky:

Než mohlo býti rozkazu k rozchodu uposlechnuto začali ťmužové zákonaŤ řáditi jako smyslů zbavení mezí zmateným lidem, vtiskujíce svými obušky nesmazatelný obraz československé humanity a demokracieŤ do zad a hlav demonstrantů. Pohříchu, pánové, doufám, že svými pendreky a revolvery sotva nasytíte hladové žaludky českého a dnes už bezmála zoufalého proletariátu. V. P. - Ovoce Bienertovy policejní školy. Píše nám český socialista: Sděluji vám, jaké uvoleníŤ má dnešní policejní orgán: V úterý večer jsem šel se ženou domů a u Perštýna nahodili jsme se ke srážce davu dělnictva s policii Odkud a kam zástup šel, nevím, ale slyšel jsem povel, když policie ocitla se za zástupem. Kdosi vykřikl: Skočte a smlsněte si!Ť Obrátil jsem se a viděl, jak lidé se válejí po zemi a do ostatních ze zadu bila policie. Žena chvěla se strachem, Takže jsem zůstal vzadu a nevím, co se dále dělo. Ale když se policisté vraceli, viděl jsem, že se všichni smějí. ťTo jsem si zgustnul!Ť ťTo jsem mu dal přes kouli!Ť ťTeď budeme lépe spát!Ť, tak se ozývalo ze zástupu policistů. Jsem dosud organisován u českých socialistů, ale teď hlásím se ke straně revoluční, abych přispěl ke konečnému súčtování s těmito lidmi, kteří napadají občany od zadu za smíchu svých představených. Mezi policisty viděl jsem jakéhosi Baleje, který šel poslední v rotě a byl první v davu s pendrekem. Znám ho z Brucku, kde ochotně sloužil rakouským důstojníkům u 28. ppl.

Z uvedených případů konfiskací ťRudého PrávaŤ jest zřejmo, že pražská censora považuje za svůj nejvyšší úkol zabavovati šmahem všechno, co se jí zlíbí a co podle jejího názoru ocitá se v kolisi se zákonem. Že názor tento je klamný, tomu nasvědčují některá zde uvedená místa. V některých konfiskacích pražská censora potlačila fakta, volně otisknutá v jiných časopisech. Poukazujíce k této neobvyklé horlivé konfiskační a persekuční praksi v Praze proti komunistickému tisku, táží se podepsaní interpelanti:

Jsou tyto případy konfiskační prakse v Praze vládě známy? Co míní vláda učiniti, aby ihned byla zastavena tato censurní pralese, která nese ráz persekuce?

V Praze dne 10. listopadu 1922.

Haken,

Burian, J. Krejčí, Houser, Nagy, Rouček, Skalák, Kunst, Kučera, Blažek, Darula, Teska, Svetlik, Mikulíček, Koutný, Tausik, Merta, Malá, Kreibich, Warmbrunn, Toužil, Bubník.