Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

U přídavku na děti a drahotního přídavku rozeznává osnova mezi zaměstnanci, kteří jsou již ve státní službě a mezi zaměstnanci, kteří nastoupí službu po 31. prosinci 1922. Pro ony ponechává dosavadní systém s tím určeném, že bude postupným odbouráním požitků spočívajících na systému alimentačním proměněn v systém platu za práci. Pro zaměstnance, kteří vstoupí po účinnosti navrhovaného zákona do státní služby, zavádí osnova již systém platu za práci, neboť přisuzuje jim pouze služné a místní přídavek, a pouze z důvodů existenčních přiznává jednotný drahotní přídavek ve výměře pro svobodné zaměstnance, jenž ovšem časem bude odbourán (§ 7.). Na přídavky na děti nebudou již tito zaměstnanci míti nároku. Ale i u zaměstnanců, kteří jsou již ve státní službě, nastává omezení alimentačních požitků, neboť na přírůstky rodinné, sňatkem neb narozením dětí po 31. prosinci 1922 nebude již brán zřetel (§ 6. II.).

Dále zostřují se podmínky pro nárok na drahotní přídavky (§ 6. I.).

Původní předpisy o nároku na drahotní přídavky, obsažené v ministerském nařízení ze dne 11. září 1918, č. 333 ř. z., a doplněné nařízením vlády ze dne 23. června 1919, č. 348 Sb. z. a n., a § 4 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., ukázaly se totiž v různých směrech neúplnými a příliš liberálními. Z toho důvodu se novelisují §em 6. s dodatky v §u 15.

Pro posuzování nároku zůstávají směrodatnými všeobecné předpisy pensijní (§ 6. I., odst. 1.); hlavní zásadou je pak, že, jestliže pro téhož oprávněného byly založeny nároky na drahotní přídavky jakéhokoli druhu z různých důvodů, náleží mu pouze jeden nárok, při různé výši nárok na drahotní přídavek vyšší. Na této zásadě spočívají všechny předpisy o drahotních přídavcích, nicméně byla zdůrazněna tím, že byla vyslovena v zákoně ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n. (čl. I., § 2, poslední věta). Vzhledem ku své důležitosti byla převzata i do znění §u 6. I., odst. 4.

Již v důvodové zprávě k zákonu ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., bylo uvedeno, že veliký počet našich pensistů se zdržuje mimo území republiky a že valutový zisk je nenutí k návratu, nýbrž spíše láká k pobytu za hranicemi. Vláda nepoužila nejzazšího prostředku zákazem pobytu v cizině pensistům a jejich pozůstalým, poněvadž by tím byla postihla i případy, kde tento pobyt jest z důvodů rodinných, zdravotních, příp. hospodářských nezbytným, nýbrž uspokojila se pouze tím, že jim odepřela výhody plynoucí ze zákona výše zmíněného (čl. I., § 8. nový odstavec zákona ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., a § 6 vládního nařízení z 15. července 1921, č. 24 Sb. z. a n.). Přes to však množí se způsobem nápadným případy stěhování se pensistů do ciziny, takže je nutno sáhnouti k prostředku ještě ostřejšímu tím, že může by ti při požívání odpočivných a zaopatřovacích požitků v cizině odepřen jednotný drahotní přídavek zcela nebo z části (§ 15). To platí i o mimořádné a nouzové výpomoci, pokud se tímto zákonem zachovávají (dosavadní pensisti). Vyskytují se však i mnohé případy, že i členové rodiny aktivních státních zaměstnanců dli v cizině, ač tento pobyt při bližším zkoumání nejeví se naprosto nezbytným. Proto bylo nutno i zde použíti omezovacího ustanovení a odepříti drahotní přídavky na členy rodiny, kteří se zdržují v cizině (§ 6. I., odst. 2.). Rozhodování o výjimečných případech, o nichž mluví § 6. I., odst. 2., bude příslušeti ministerstvu financí. Rovněž bude toto ministerstvo rozhodovati o tom, kdy při požívání odpočivných a zaopatřovacích požitků v cizině může býti celý drahotní přídavek neb jen částečný poskytován nebo odepřen (§ 15.).

Novým ustanovením jest, že se nárok na drahotní přídavky na děti omezuje u synů i dcer do dokonaného 18. roku věku (§ 6, I., odst. 1. a § 15). Ustanovení toto platí i pro pensisty a pozůstalé, jimž byly vyměřeny požitky dle dosavadních předpisů. Toto věkové omezení bylo stanoveno v úvaze, že děti ve výše označeném věku mají a mohou býti zpravidla zaopatřeny, nestudují-li ovšem, v kterémžto případě ponecháno bylo ustanovení o poskytnutí drahotního přídavku po dobu studií, nejdéle však do 24. roku věku. Dlužno výslovně upozorniti, že omezení hranice věkové u synů a dcer do 18. roku se netýká nároků na příspěvky na výchovu a na sirotčí pensi spolu s přídavky ji doplňujícími na výměr příspěvku na výchovu.

Úplně se zrušuje ustanovení, dle kterého svobodní státní zaměstnanci nebo bezdětní vdovci, kteří žijí ve společné domácnosti s prarodiči, rodiči nebo se sourozenci, mohli býti na roveň pokládáni zaměstnancům ženatým bezdětným, uhrazují-li v důsledku právního nebo mravního závazku prokazatelně převážnou částí výživu těchto příbuzných pro jejich nuznost. Ustanovení to zrušuje se z důvodu, že vedlo k neoprávněným požadavkům.

Je-li odůvodněno zostření předpisů o nároku na drahotní přídavky, bude nutno zostřiti i dozor nad jich plněním. Nárok na drahotní přídavky a zánik jeho musí oprávněný ohlásit (§ 6, IV.). Správnost přihlášky bude zkoumána s největší přísností; žádostem o prominutí přeplatků z titulu neoprávněného požívání drahotních přídavků nebude zásadně vyhovováno, naopak bude cíle povahy věci zakročováno prostředky nejpřísnějšími. - Totéž platí ovšem též o přídavcích na děti (§ 6, IV.).

Z požitků státních zaměstnanců, civilních i vojenských, v činné službě bude se srážeti:

1. Pensijní příspěvek ve výši 8% pensijní základny příp. jiného platnými předpisy ustanoveného základu, jestliže již nyní neplatí pensijní příspěvek vyšší; zaměstnanci, kteří již dosáhli nároku na výhodu čl. IV. poslední odstavec zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n., z r. 1920, příp. § 15, odst. 3., zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb. z. a n., tj., nabyvše práva na plnou pensi, platí příspěvky jenom z případného zvýšení pensijní základny, budou platiti pensijní příspěvky z oněch částek, o něž se jejich dosavadní základna zvýší novou zákonnou úpravou nebo jiným jakýmkoli způsobem.Kdož platí dosud podle zmíněné zásady pensijní příspěvky pouze ze zisku na pensijní základně, budou je ovšem nadále platiti, jak ze zisků dosavadních, tak i z toho, čeho získají na pensijní základně touto zákonnou úpravou nebo jiným způsobem. Zaměstnanci, kteří nabudou nároku na plné výslužné po účinnosti tohoto zákona, budou platiti pensijní příspěvky z rozdílu mezi pensijní základnou podle dřívějších předpisů a mezi pensijní základnou stanovenou tímto zákonem po příp. ještě z toho, čeho později na pensijní základně dále získají (§ 9).

2. Daň z příjmu (§ 8).

Osnovou byla - jak již v úvodu podotknuto a odůvodněno - rozšířena povinnost platiti daň z příjmu i na vojenské gážisty. Tuto daň platiti jsou povinni i četníci, jakož i zaměstnanci, kteří přijati byli do státní služby na smlouvu.

Konečně budou povinni platiti tuto daň i poživatelé odpočivných a zaopatřovacích požitků, stanovených navrhovaným zákonem (§ 13).

K objasnění připojuje se přehled služebních požitků a srážek svobodných zaměstnanců v Praze, jak se budou jeviti v ročních částkách., až nastanou plné srážky tímto zákonem stanovené (100% daně z příjmů, 8% pensijní příspěvek a 20% na drahotním přídavku); do něho pojaty byly k vůli úplnosti též některé kategorie nepragmatikálních zaměstnanců, jejichž požitky se upraví teprve nařízeními dle zásad navrhovaného zákona (tabela L).

Úprava platů aktivních státních zaměstnanců má přirozeně vliv na odpočivné a zaopatřovací požitky. Jelikož se zvyšuje základní služné aktivních zaměstnanců o 75% na účet drahotních přídavků, mimořádných a nouzových výpomocí, zvyšuje se zároveň pensijní základna a tím také požitky, vyměřené na jejím podkladě, tj. odpočivné a ostatní zaopatřovací požitky.

Úprava spočívá dále - jak již bylo řečeno - v tom, že se z drahotních přídavků, mimořádných a nouzových výpomocí upravují přídavky na děti a jednotné drahotní přídavky, jež postupem času mají býti snižovány až do jejich úplného zrušení. Tento postup musí býti obdobně zachován i při pensijních požitcích. Proto se stanoví k odpočivným a zaopatřovacím požitkům, jež se zvýší rozšířením pensijní základny, taktéž přídavky na děti a jednotné drahotní přídavky (§ 10); s odbouráváním započne se i zde u jednotného přídavku drahotního, kdežto přídavky na děti budou snižovány až po zániku drahotních přídavků (§ 11). Těm poživatelům odpočivných a zaopatřovacích požitků, jichž státní poměr služební nastal po 31. prosinci 1922, může se důsledně poskytnouti arci pouze jednotný drahotní přídavek ve výměře pro svobodné zaměstnance na odpočinku nebo bezdětné vdovy obdobně podle zásad platných pro aktivní státní zaměstnance (§ 12).

Konečně bylo nutno zavésti dle obdoby předpisů pro aktivní státní zaměstnance placení daně z příjmu. O tom zmiňuje se již důvodová zpráva v pojednání o srážkách s požitků státních zaměstnanců vůbec (§ 13).

Při stanovení přídavků na děti a jednotných drahotních přídavků navrhovaných pro pensisty a jejich pozůstalé (§ 10) bylo nutno především dbáti toho, aby státní zaměstnanci, kteří odejdou do výslužby za platnosti tohoto zákona, a jich pozůstalí neměli menší odpočivné neb zaopatřovací požitky než ti, kteří byli pensionováni podle dřívějších pensijních předpisů a jimž se zatím ponechávají dosavadní drahotní požitky (druhotní přídavky, mimořádné a nouzové výpomoci) v neztenčené míře, ale také aby snad neměli v některých stupních platových více než měli v činné službě, nebo aby diference nebyla tak nepatrná, že přímo sváděla ke vstupu na odpočinek i při úplné schopnosti k další činné službě.

Takové případy by nastaly, kdyby na př. svobodný úředník (bezdětný vdovec) měl

Takovýmto nesrovnalostem třeba zabrániti přiměřenou úpravou přídavků na děti a jednotných drahotních přídavků pro pensisty a jich pozůstalé.

Poněvadž u aktivních státních zaměstnanců vyplývá pro každý platový stupeň jiný jednotný drahotní přídavek (přídavek na děti zaměstnanců zařazených do hodnostních tříd ve dvojí výměře), bylo by nejsprávnější, aby obdobně i pensistům stanoveny byly individuelně pro každý platový stupeň poměrné přídavky k odpočivnému. To by však bylo jen tehdy možno, kdyby každý zaměstnanec odcházel do výslužby po dovršeném 5. po případě 40. služebním roce, tedy po dosažení nároku na plné 100%ní výslužné. Jest však mnoho případů, kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů odchází do výslužby před získáním práva na plné výslužné, ve kterémž případě se vymezuje odpočivné částkami pohybující se mezi 40 - 100% pensijní základny. Není tudíž možno při stanovení drahotních přídavku pro pensisty přihlížeti k platovým stupňům, nutno spíše jako se dosud dělo i nadále odstupňovati zmíněné přídavky dle absolutní výše přiznané pense a ovšem přiměřeně k přídavkům aktivních státních zaměstnanců, při čemž přirozeně dle stavy věci musí býti přídavky pensistů menší, než přídavky aktivních zaměstnanců.

V činné službě mají svobodní úředníci s požitky 1. platového stupně IX. až včetně 3. platového stupně VIII. hodnostní třídy [K XI. a X. hodnostní třídě se při výpočtu nepřihlíží, jelikož se v těchto třídách vyskytují případy pensionování jen výjimečně.] (pensijní základna až do 13.608 Kč) jednotný drahotní přídavek pohybující se mezi 5388 až 5952 Kč ročně; k pensi až do 14.000 Kč by se jim poskytl při nároku na plné výslužné drahotní přídavek ročně 4008 Kč. Ve 4. platovém stupni VIII. hodnostní třídy (pensijní základna 14.630 Kč) až včetně do 3. platového stupně VII. hodnostní třídy (pens. základna 17.406 Kč) mají v činné službě 4272 až 5328 Kč; k pensi dostanou 3600 Kč ročně. Ve 4. platovém stupni VII. hodnostní třídy (pens. základna 18.804 Kč) až včetně po 4. platový stupeň VI. hodnostní třídy (pens. základna 24.210 Kč) rovná se prvému platovému stupni V. hodnostní třídy, mají v činné službě 2244 až 3636 Kč; k pensi dostanou 2400 Kč (§ 10, B, 1.).

Na téže zásadě jsou vybudovány i jednotné přídavky svobodných zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníku a zřízenců. V činné službě mají svobodní podúředníci jednotný drahotní přídavek od 3048 až 4776 Kč, zřízenci pak od 3336 do 4836 Kč; jednotný drahotní přídavek k pensi činí dle výše pense 1800 až 3000 Kč ročně (§ 10, B, 1.).

Ve II. rodinné třídě se zvyšují přídavky zprvu uvedené u úředníků o 1800 Kč, u zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců o 1200 Kč. Zvýšení jednotného drahotního přídavku pro II. třídu rodinnou odpovídá dosavadnímu systému.

V III. až VIII. rodinné třídě u zaměstnanců zařazených do hodnostních tříd, přísluší na každé dítě ještě přídavek, jenž činí při ročním odpočivném až do 14.000 Kč 1200 Kč ročně, při odpočivném od 14.000 Kč výše 1500 Kč ročně; jednotný drahotní přídavek II. rodinné třídy se pak zvyšuje pouze při odpočivném do 14.000 Kč vždy o 300 Kč.

V III. až VII. rodinné třídě u zaměstnanců náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců se stanoví přídavek na každé dítě beze zřetele na výši výslužného 900 Kč; jednotné drahotní přídavky se jim již nezvyšují v těchto rodinných třídách, poněvadž mají stejný přídavek na děti, kdežto u zaměstnanců zařazených do hodnostních tříd jest přídavek na děti odstupňován dle výše odpočivného.

Vdovám po úřednících se povoluje podle výše vdovské pense odstupňovaný jednotný drahotní přídavek od 1800 do 3200 Kč ročně, k příspěvku na výchovu pak přídavek pro každé dítě, jenž činí u vdovské pense do ročních 7000 Kč pro každé dítě 1200 Kč a od 7000 Kč výše 1500 Kč a jednotný drahotní přídavek vždy o 300 Kč vyšší než první rodinné třídy; ale pouze při vdovské pensi do 7000 Kč, aby neměly na drahotních požitcích méně než mají nyní.

Vdovám po zaměstnancích náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců se povoluje jednotný drahotní přídavek rovněž odstupňovaný dle výše vdovské pense od 1800 Kč do 2400 Kč, tj. polovina jednotného drahotního přídavku mužů v II. rodinné třídě, zvýšená ve všech stupních 0 300 Kč, k příspěvku na výchovu pak pro každé dítko ještě přídavek 900 Kč a to beze zřetele na výši vdovské pense; jednotný drahotní přídavek pak v II. až VII. rodinné třídě se již těmto vdovám nezvyšuje, poněvadž mají stejný přídavek na děti, kdežto vdovy po zaměstnancích zařazených do hodnostních tříd mají přídavek na děti odstupňovaný dle výše vdovské pense (§ 10, A, 2, B, 2.). Zmíněné zvýšení drahotních přídavků vdov bylo nutno, aby výměra jejích celkového požitku neklesla pod výměru požitků dosavadních.

Úhrn přídavků, určený pro sirotky bez obou rodičů, jest přizpůsoben dosavadním výměrám (§ 10, A, 3, B, 3).

Poněvadž se přiznává k vyšším odpočivným a zaopatřovacím požitkům nižší drahotní přídavek, učiněno v §u 10 také opatření, aby poživatel vyššího základního požitku neměl méně než poživatel nižšího. Na příklad požívá-li pensista ročního odpočivného 13.99 Kč, přísluší mu jednotný drahotní přídavek 4008, celkem 18.007 Kč, kdežto činí-li jeho odpočivné 14.100 Kč, přísluší mu pouze 3600 Kč, měl by tedy při celkovém požitku 17.700 Kč o 307 Kč méně než poživatel předchozí, proto se mu jednotný drahotní přídavek doplní o tutéž částku.

Výši jednotných drahotních přídavků pensistů a jich pozůstalých dle §u 10 viděti z tabely M.

Poměr mezi celkovými pensijními požitky a celkovými aktivními požitky před nynější úpravou a po úpravě jest viděti ze srovnávacích tabulek N, O, P.

§em 18 zmocňuje se vláda, aby zavedla nový způsob výplaty požitků státních zaměstnanců a sice ve čtvrtletních anticipačních lhůtách poukazem na peněžní ústavy k tomu určené. Způsob takové výplaty jest zaveden v Belgii a velice se osvědčil. Poskytuje státním zaměstnancům disposici větší částkou peněz, kterých s druhé strany může použíti dočasně peněžní ústav, u něhož jsou uloženy, k produktivním účelům. Další výhoda tohoto opatření jest zmenšení oběživa a zjednodušení výplatních způsobů, což má veliký národohospodářský význam. Nesmí se podceňovati ani to, že dává se tím státním zaměstnancům příležitost, ba dokonce se nabádají k úsporám. Vládě ponechává se možnost omeziti tento nový způsob výplaty na určité kategorie zaměstnanců a na určitá území, jelikož není jisto, jestli by zavedení jeho u některých kategorii zaměstnanců neb v některých územích nenarazilo na obtíže.

Chceme-li zjistiti finanční výsledek osnovy, musíme přihlížeti nejen k úpravě požitků zaměstnanců pragmatikálních, kterou provádí osnova přímo sama, nýbrž i k oněm dalším úpravám požitků ostatních zaměstnanců, jež vzhledem k ustanovení § 17. budou následovati cestou nařizovací.

Celoroční výsledek této finanční předlohy (na rozdíl od právě uvedeného skutečného výsledku v r. 1923) jest tento:

Celoroční příjem od všech státních zaměstnanců

od toho dlužno odečísti částky placené v r. 1922, s nimiž v rozpočtu na rok 1923 bylo již počítáno, a sice:

Tato částka bude kryta dalším snižováním zbývajících drahotních přídavků. Při těchto výpočtech nebylo počítáno s nákladem na novopensisty a jich pozůstalé, jejž nelze ani přibližně ocenit. Náklad na staropensisty zůstává zatím nezměněn; snížení bude moci nastati až po značnějším odbourání drahotních přídavků staropensistů.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle §ů 55. jedn. řádů sněm.; zároveň se doporučuje, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně i v senátě výborům sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy vždy ve lhůtě 24 hodin.

Návrh na zkrácené jednání se odůvodňuje tím, že účinnost navrhovaného zákona má počíti 1. lednem 1923.

V Praze dne 11. prosince 1922.

Ministerský předseda:

Ant. Švehla, m. p.

Tabela A.

Služné aktivních státních úředníků, soudců, státních učitelů, vojenských a četnických důstojníků, jakož i vojenských úředníků:

Tabela B.

Služné aktivních podúředníků, gážistů mimo hodnostní třídy, četnických strážmistrů a četníků na zkoušku.

Tabela C.

Služné aktivních vrchních četnických strážmistrů.

Tabela D.

Služné aktivních zřízenců.

Tabela E.

Místní přídavek státních zaměstnanců zařazených do hodnostních tříd.

Tabela F.

Místní přídavek

podúředníků, gážistů mimo hodn. třídy, četnických strážmistrů a četníků na zkoušku.

Tabela G.

Místní přídavek

četnických vrchních strážmistrů.