Změna dávek nemocenského pojištění.

§ 48.

Místo bezplatného poskytování lékařského ošetřování, potřebných léčiv a nemocenské podpory může okresní zemědělská pojišťovna poskytnouti na svoje útraty bezplatné léčení a zaopatření v nemocnicích neb jiném ústavu léčebném, dle poslední třídy, počítaje v to i bezplatnou dopravu do ústavu a dle potřeby i z ústavu (zaopatření ústavní) a to:

1. těm, kteří se svým manželem nebo s jinými členy své rodiny ve společné domácnosti žijí, po případě jiného domácího ošetření požívají, s přivolením nemocného nebo bez jeho přivolení tenkráte, když druh nemoci toho vyžaduje;

2. ostatním nemocným bez podmínky.

Ošetřuje-li se nemocný ve veřejné nemocnici, tedy okresní zemědělská pojišťovna, pokud podle předchozího ustanovení dobrovolně nepřevzala větších závazků, jest zavázána hraditi nemocnicí náklady na léčení a ošetřování podle poslední třídy až do 4 neděl.

Má-li osoba do nemocnice daná příbuzné, jichž výživu až dosud zapravovala ze svého výdělku, budiž po dobu co léčení a ošetřování v nemocnici nákladem okresní zemědělské pojišťovny se děje, od okresní zemědělské pojišťovny této poskytována nejméně polovina nemocenského.

Zvýšení nebo snížení dávek.

§ 49.

Dávky mohou býti stanovami zvýšeny nebo rozšířeny nad nejnižší míru, označenou v §§ 39, 40, 42 a 48 v tomto rozsahu:

1. denní nemocenské může býti zvýšeno v první mzdové třídě až na 3 Kč, v ostatních mzdových třídách až do 90% nižší hranice denního výdělku mzdové třídy, pohřebné až na 45násobný průměrný denní výdělek pracovní;

2. nemocenské může býti zvýšeno o 10%, trvá-li nemoc déle 13 neděl, o 20% základu svého, trvá-li nemoc déle 26 neděl, a o 30%, trvá-li nemoc déle 39 neděl;

3. pro pojištěnce, jejichž pracovní výdělek převyšuje denně 30.50 Kč mohou býti zavedeny zvláštní třídy s průměrným pracovním výdělkem denním 33 Kč a 38 Kč a s denním nemocenským 20 Kč a 22 Kč;

4. šestinedělkám z kruhů rodinných příslušníků může býti poskytnuto nemocenské 6 neděl před slehnutím a až do 6 neděl po slehnutí až do výše polovičního nemocenského pojištěncova;

5. prémie na kojení může býti pojištěnkám prodloužena až na dobu 26 týdnů;

6. po stejnou dobu může býti poskytnuta i rodinným příslušníkům a to až do výše 11 nemocenského pojištěncova;

7. onemocnělým nebo šestinedělkám zůstavším v domácím ošetřování, může býti poskytnuto s jejich svolením ošetření, šestinedělkám v ústavě pro šestinedělky nebo jiném podobném ústavě. V těchto případech mohou býti vzniklé náklady započítávány na nemocenské až do jeho polovice.

§ 50.

Stanovami může býti určeno:

1, že pojištěncům, kteří si přivodili nemoc úmyslně neb hrubou nedbalostí, nebo jichž nemoc prokáže se jako bezprostřední následek opilství, nemocenské nemá se poskytovati vůbec nebo jen z části;

2. že pojištěnci, kteří jsou současně i jinak pro případ nemoci pojištěni a tento jinaký pojišťovací poměr neoznámí pojišťovně ve 3 dnech po nastalém onemocnění, zkrátí se nemocenské potud, že dohromady s nemocenskou podporou plynoucí z tohoto jiného pojištění nepřevýší hotové mzdy pojištěncovy;

3. že pojištěncům, kteří v případě onemocnění mají vůči zaměstnavateli nárok na vyplacení plné mzdy nebo platu, po dobu tohoto nároku neposkytne se nemocenské vůbec nebo ne plnou měrou, v kterémžto případě buďtež stanoveny pro takové pojištěnce přiměřeně nižší příspěvky;

4. že podpora označená v u 39 bod 3 poskytována bude jen takovým šestinedělkám, které za posledních 12 měsíců, počínajíc ode dne slehnutí, byly aspoň po dobu 6 měsíců v zaměstnání, podléhajícímu pojištění.

Stanovy mohou konečně stanoviti přiměřené nejvyšší obnosy pro jednotlivé léčebné prostředky a pomůcky; to bude míti za následek, že pojišťovna bude hraditi náklady anebo přispěje k opatření předmětů těch pouze do výše nejvyšších cen. Ministr zemědělství po dohodě s ministrem sociální péče a ministrem zdravotnictví může dle vlastního uvážení změniti nejvyšší obnosy, uvedené ve stanovách.

Dále může býti stanovami určeno, že, jestliže nemocný pojištěnec nedá se proti oprávněnému rozhodnutí okresní zemědělské pojišťovny léčiti v léčebném ústavu, nebo přeruší-li ústavní léčení předčasně o své újmě, může tomuto býti odepřeno nemocenské, a živí-li podstatně ze své mzdy (služného) příslušníky rodiny, sníženo na polovinu.

Pojištění pro případ invalidity a stáří.

§ 51.

Předmětem pojištění invalidního a starobního jest:

a) důchod invalidní,

b) důchod starobní,

c) důchod pozůstalých (vdovský, sirotčí),

d) pohřebné a odbytné.

§ 52.

Nárok na některý z důchodů v §u 51 vyjmenovaných vzniká, jsou-li splněny zákonné podmínky a je-li dokonána čekací doba.

Podmínka dokonání čekací doby odpadá, jestliže pojistný případ nastal následkem úrazu, způsobeného v zaměstnání a se zaměstnáním souvisejícího.

Čekací doba.

§ 53.

Doba čekací činí 257 týdnů příspěvkových nebo 60 měsíců příspěvkových.

§ 54.

Za příspěvkovou dobu se počítá pouze doba, za kterou byly příspěvky skutečně zaplaceny. Se zpětným účinkem mohou býti příspěvky doplaceny nejdéle za dobu 4 let.

Pojem invalidity.

§ 55.

Nárok na důchod invalidní má každý pojištěnec, který se stane invalidním a nemá vůbec anebo již nároku na nemocenské.

U osob nesamostatně výdělečně činných invalidním jest ten pojištěnec, který následkem nemoci nebo úrazu nebo jiných vad tělesných nebo duševních není s to si vydělati činností, jež odpovídá jeho silám a schopnostem a kterou lze od něho s přiměřeným ohledem na jeho vzdělání, výcvik a dosavadní povolání osekávati, ani jednu třetinu toho, co si v téže krajině svojí prací pravidelně vydělává tělesně i duševně zdravá osoba, stejného zaměstnání a výcviku.

U osob samostatně výdělečně činných jest invalidním ten pojištěnec, který následkem nemoci nebo úrazu nebo jiných vad tělesných nebo duševních není s to zastávati své dosavadní zaměstnání a to tak, že jeho pracovní výkonnost klesne o 2/3 normální výkonnosti tělesně i duševně zdravé osoby, vykonávající práce v obdobném podnikání.

§ 56.

Na invalidní důchod nemá však nároku ten, kdo si přivodil invaliditu úmyslně, nebo při spáchání zločinu trestním soudem zjištěného. Má-li však pojištěnec příslušníky rodiny, na jichž živobytí podstatně přispíval, může býti důchod invalidní zcela nebo z části těmto přiřčen.

Výše důchodu invalidního.

§ 57.

Výše důchodu invalidního se vypočte dle zásad pojistně mathematických s ohledem na dobu a výši odvedených příspěvků.

Při invaliditě způsobené úrazem (§ 52) budiž stanovena zvláštní renta se zřetelem na dolní hranici platového základu třídy, do níž pojištěnec naposled byl zařazen.

Směrnice pro tyto výpočty budou vydány nařízením.

§ 58.

Je-li důchodce tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, může býti invalidní důchod zvýšen až o 50%.

Nárok na invalidní rentu.

§ 59.

Nárok na invalidní rentu počíná u osob trvale nebo přechodně invalidních prvním dnem následujícího týdne, kterého končí vyplácení podpory v nemoci a zaniká smrtí invalidovou, opětným nabytím schopnosti k výdělku a nápadem důchodu starobního.

U pojištěnců nepodléhajících nemocenskému pojištění, jakož i u osob v §u 40 jmenovaných vzniká nárok na invalidní rentu teprve po půlročním trvání invalidity.

§ 60.

Ústřední pojišťovna může dáti na své útraty léčiti invalidu, jenž béře invalidní rentu za tím účelem, aby invalidita byla odstraněna, v kterémkoliv léčebném ústavu nebo jiném pro jeho léčení vhodném místě i bez jeho svolení. Totéž platí o pojištěncích aktivních, může-li býti vhodným léčením odvrácena hrozící invalidita.

Pokud svolení pojištěncova, po případě důchodcova se týče, platí obdobná ustanovení §u 48, bod 1 a 2.

Po dobu léčení může býti invalidní důchod důchodci zastaven nebo zmenšen. Má-li však tento příslušníky rodiny, na jichž výživu podstatně přispívá, náleží těmto aspoň polovina jeho důchodu, který požíval anebo na který by měl nárok. Rovněž může býti důchod zastaven, když pojištěnec se nepodrobí léčení nezávislému na jeho souhlasu anebo bez závažného důvodu se zdráhá tam, kde by léčením byla jeho invalidita pravděpodobně odvrácena.

Důchod starobní.

§ 61.

Pojištěnec, který se dožije 60ti let a u něhož uplynula doba čekací, má nárok na důchod starobní. Nebyla-li doba čekací u pojištěnce staršího než 60 let ještě dokonána, vniká nárok na důchod starobní teprve dnem, kdy doba čekací byla dovršena.

Na nápad starobního důchodu nemá vlivu, když pojištěnec nadále ve svém povolání zůstane činným. V tom případě se však příspěvky, které by připadaly na starobní a invalidní pojištění, neplatí.

§ 62.

Důchod starobní rovná se důchodu invalidnímu, na který by měl pojištěnec nárok v době, co mu napadl důchod starobní.

§ 63.

Požitek starobního důchodu počíná dnem jeho nápadu a zaniká smrtí osoby oprávněné k požitku.

Příspěvky na vychování dětí.

§ 64.

Invalidní nebo starobní důchod osoby, která má dítě nebo děti, jež by pro případ smrti měly nárok na důchod sirotčí, zvyšuje se o příplatek vychovávací, pokud důchodce o dítě pečuje.

Tento příplatek činí za každé dítě jednu desetinu důchodu, kterého důchodce požívá.

Úhrn všech příplatků nesmí však činiti více, nežli 50% důchodu, kterého důchodce užívá.

Na tento požitek mají nárok děti do 16. roku; není-li však výcvik jejich pro příští povolání ukončen, může tento nárok býti prodloužen do 18. roku.

Důchody pozůstalých.

§ 65.

Důchody pozůstalých tvoří při pojištění invalidním a starobním důchod vdovský a sirotčí.

Důchod vdovský a sirotčí počínají dnem úmrtí pojištěncova, jenž má nárok na invalidní nebo starobní důchod nebo některý z těchto důchodů požívá.

§ 66.

Důchody pozůstalých nesmí činiti dohromady více, než 150% důchodu invalidního nebo starobního, jejž pojištěnec v době svého úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok. Převyšují-li důchody tuto částku, snižují se poměrně.

Důchod vdovský.

§ 67.

Nárok na důchod vdovský má vdova pojištěného, který v době svého úmrtí požíval důchod invalidní nebo starobní nebo měl nárok na takový důchod, je-li invalidní ve smyslu tohoto zákona, nebo je-li starší 60ti roků.

Důchod vdovský činí polovinu důchodu, po případě nároku pojištěncova v době jeho úmrtí.

§ 68.

Nárok na vdovský důchod nemá vdova:

1. neuplynulo-li ještě 6 měsíců ode dne uzavření sňatku pojištěncova, leč by smrt byla způsobena úrazem, nastalým po uzavření sňatku,

2. uzavře-li pojištěnec sňatek po dokonaném 55. roce,

3. požíval-li pojištěnec v době uzavření sňatku důchodu invalidního nebo starobního,

4. byla-li vdova v čase úmrtí manželova od něho soudně rozloučena nebo ze své viny rozvedena.

§ 69.

Požitek důchodu vdovského počíná dnem úmrtí manželova a zaniká opětným provdáním nebo úmrtím vdoviným.

Provdá-li se opět vdova, obdrží odbytné v částce třínásobného svého ročního důchodu vdovského.

Důchod sirotčí.

§ 70.

Nárok na důchod sirotčí má každé dítě pod 16 let staré v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič v téže době invalidní nebo starobní důchod, nebo měl-li nárok na takový důchod.

Nemanželské děti mají však nárok na důchod sirotčí, zakládající se na pojištění jejich otce, jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno, nebo za živobytí otcova mimosoudně uznáno.

Ustanovení §u 64, poslední odstavec o prodloužení nároku na důchod sirotčí do 18ti let platí zde obdobně.

§ 71.

Sirotčí důchod činí jednu pětinu důchodu invalidního nebo starobního (bez příplatků příspěvků vychovávacích § 64), jejž pojištěnec v době úmrtí požíval nebo na nějž měl nárok, pro každé osiřelé dítě.

Úhrn vychovávacích příspěvků nesmí převyšovati důchod (nárok) pojištěncův v době jeho úmrtí.

§ 72.

Požitek sirotčího důchodu počíná dnem úmrtí pojištěného rodiče a zaniká dokonaným 16. rokem věku, dřívějším zaopatřením, provdáním nebo úmrtím dítěte.

V uvážení hodných případech může býti vyplácen sirotčí důchod i přes dokonaný 16. rok věku až do dokonaného 18. roku.

Pohřebné.

§ 73.

Nárok na pohřebné mají pozůstalí po osobě, která požívala podle tohoto zákona důchodu invalidního, starobního, vdovského nebo sirotčího, nebo po pojištěnci, který dokonal aspoň čekací dobu, jestliže vypravili pohřeb a nemají-li nároku na pohřebné podle zásad části tohoto zákona o nemocenském pojištění.

Pozůstalými rozumějí se manžel, děti, rodiče nebo sourozenci zemřelého. Pohřebné náleží tomu z nich, kdo vypravil pohřeb.

Odbytné.

§ 74.

Nárok na odbytné má vdova a není-li jí nebo nemá-li nároku, stejnými díly děti pojištěné osoby, zemře-li tato před uplynutím čekací doby, ne však následkem úrazu (§ 52) a jsou-li jinak splněny zákonné podmínky pro nápad důchodu vdovského nebo sirotčího.

§ 75.

Odbytné obnáší tolik, kolik by činil pololetní invalidní důchod zemřelého pojištěnce po uplynutí čekací doby.

Kdy staví se výplata důchodu invalidního nebo starobního.

§ 76.

Právo na požitek kteréhokoliv důchodu podle §u 51 odpočívá:

1. pokud osoba, oprávněná k požitku, odpykává si trest na svobodě delší 1 měsíce, při čemž se však má poukázati důchod starobní, invalidní a vdovský členům rodiny, kteří mají zákonné nároky na výživu proti osobě oprávněné k požitku,

2. pokud se osoba oprávněná ku požitku bez svolení nositele pojištění trvale zdržuje v cizině. V tomto případě může býti odbyta polovinou hodnoty kapitalisovaných její nároků.

§ 77.

Z pozůstalých nemají nároku na důchod ti, o nichž bylo rozsudkem trestního soudu prokázáno, že úmyslně zavinili nebo spoluzavinili smrt pojištěnce.

Plnění věcná.

§ 78.

Souhlasí-li oprávněný důchodce nebo jeho zákonný zástupce, může na mís#ě důchodu starobního, invalidního, vdovského a sirotčího býti poskytnuto bezplatné zaopatření ústavní (v chorobinci, sirotčinci atd.), nebo jiné.

Organisace pojišťoven.

Druhy pojišťoven.

§ 79.

Ku provádění pojištění podle tohoto zákona se zřizují:

1. ústřední zemědělská pojišťovna,

2. zemské úřadovny pro zemědělské pojištění,

3. okresní zemědělské pojišťovny.

Nositelé pojištění.

§ 80.

Nositelem pojištění nemocenského jsou okresní zemědělské pojišťovny.

Nositelem pojištění invalidního a starobního jest ústřední zemědělská pojišťovna.

Zemské úřadovny pro zemědělské pojištění jsou pomocnými orgány ústřední zemědělské pojišťovny.

Sídlo zemědělských pojišťoven.

§ 81.

Okresní zemědělské pojišťovny zřídí se v každém soudním okrese.

Zemské úřadovny pro zemědělské pojištění zřídí se 3 a to: pro obvod Čech v Praze, pro obvod Moravy a Slezska v Brně a pro obvod Slovenska a Podkarpatské Rusi v Bratislavě.

Pokud okresních zemědělských pojišťoven se týče, může politický úřad II. stolice, přihlížeje ke zvláštním poměrům jednotlivých okresů, po slyšení příslušné zemské úřadovny pro zemědělské pojištění obvod okresní zemědělské pojišťovny stanoviti jinak a zejména naříditi, aby pro několik okresů jeho obvodu byla zřízena jenom jedna okresní zemědělská pojišťovna; rovněž může stanovati jinak sídlo pojišťovny. Ministr zemědělství může po dohodě s ministrem sociální péče a po slyšení ústřední pojišťovny zemědělské zříditi jednu okresní zemědělskou pojišťovnu pro dva nebo více soudních okresů, ležících v obvodech různých politických úřadů II. stolice.

Právnická osobnost. Příslušnost soudní.

§ 82.

Právnickou osobnost mají:

Ústřední zemědělská pojišťovna a okresní zemědělské pojišťovny.

Jejich řádným soudem jest věcně příslušný soud, v jehož obvodě se zemědělská pojišťovna nalézá.

Za všecky závazky ústřední zemědělské pojišťovny a okresních zemědělských pojišťoven ručí věřitelům pouze jmění příslušné zemědělské pojišťovny.

Členství zemědělských pojišťoven.

§ 83.

Členy zemědělských pojišťoven jsou:

a) pojištěnci, kteří podle ustanovení tohoto zákona jsou povinni pojištěním, jakož i pojištěnci dobrovolní,

b) zaměstnavatelé osob podléhajících pojistné povinnosti.

O příslušnosti k zemědělské pojišťovně rozhoduje sídlo podniku.

Pokud voleb do valných hromad delegátů pojišťoven se týče, volí zaměstnavatelé, jsou-li zároveň pojištěnci, pouze ve skupině zaměstnavatelů.

Dobrovolně pojištění volí v té skupině, v níž by volili, kdyby byli pojištěni povinně; příslušníci rodiny volí pak ve skupině přednosty domácnosti.

Okresní zemědělské pojišťovny.

§ 84.

Okresní zemědělské pojišťovny:

a) provádějí pojištění pro případ nemoci, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) jsou pomocnými orgány ústřední zemědělské pojišťovny a zemských úřadoven pro zemědělské pojištění.

Vyřizují všechny úkoly těmito na ně zákonem nebo stanovami zemědělských pojišťoven vznesené, jmenovitě zprostředkují styk mezi ústřední zemědělskou pojišťovnou a jejími pojištěnci při provádění pojištění invalidního nebo starobního.

V této funkci přísluší jim zejména:

1. přijímati přihlášky pro pojištění starobní a invalidní,

2. vésti evidenci pojištěnců starobního a invalidního pojištění ve svém obvodu, jakož i jejich zaměstnavatelů,

3. kontrolovati pojištěnce a důchodce,

4. podávati zemské úřadovně pro zemědělské pojištění návrhy na zavedení léčebného řízení podle §u 60 nebo na plnění věcná místo peněžitých podle §u 78,

5. přijímati nároky, vznášené od pojištěnců na dávky invalidního a starobního pojištění a připravovati návrhy pro důchodovou komisi u zemské úřadovny pro zemědělské pojišťování,

6. podávati informace o pojištění starobním nebo invalidním ústřední zemědělské pojišťovně nebo zemským úřadovnám.

Stanovy.

§ 85.

Každá okresní pojišťovna zemědělská spravuje se stanovami, k jejichž platnosti, jakož i změně třeba schválení politické správy II. stolice, v jejímž obvodě se příslušná pojišťovna nalézá.

Stanovy obsahujtež zejména:

1. ustanovení o sídle a obvodu okresní pojišťovny;

2. způsob volby delegátů do valné hromady, o jich počtu a jak dlouho trvá jejich funkce;

3. jaké jest složení představenstva a dozorčí rady, jakým způsobem se koná jich volba, jaká jsou práva a povinnosti předešlých, a jaké jest jejich funkční období;

4. jakým způsobem se svolává valná hromada a které záležitosti jsou této vyhrazeny výlučně k rozhodování;

5. jakým způsobem provádí se volba přísedících okresního pojišťovacího zemědělského soudu;

6. jak se vyměřují a kolik obnáší příspěvky a dávky z nemocenského pojištění;

7. jak se sestavuje a zkouší roční rozpočet;

8. jak se spravuje jmění pojišťovny;

9. jaké jsou podmínky změny stanov;

10. jakým způsobem se tvoří reservní fond;

11. kdo zastupuje pojišťovnu navenek;

12. ostatní ustanovení, která tímto zákonem jsou nařízena vtěliti do stanov.

Orgány pojišťoven.

§ 86.

Orgány okresní zemědělské pojišťovny jsou:

a) valná hromada delegátů,

b) představenstvo,

c) dozorčí výbor.

Valná hromada.

§ 87.

Valná hromada okresních zemědělských pojišťoven sestává z delegátů, zvolených na dobu 4 let.

Počet delegátů ustanoví stanovy, musí jich však býti aspoň 30.

Současně s delegáty zvolí se stejný počet náhradníků, kteří nastupují na místo delegátů odstupujících v době volebního období.

Volební právo mají všichni členové (§ 83) příslušné okresní zemědělské pojišťovny bez rozdílu pohlaví, kteří dokonali 20. rok svého věku, byli k pojištění přihlášeni 1. dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) a jsou přihlášeni ještě v den volby. Volitelní jsou oprávněnci k volbě dokonavší 26. rok svého věku, kteří jsou členy dotyčné pojišťovny alespoň půl roku před rozhodným dnem. Aktivního a pasivního práva volebního nemají, kdo jsou vyloučeni z volebního práva do obcí.

§ 88.

Třetinu delegátů valné hromady náleží voliti skupině zaměstnanců, jednu třetinu skupině zaměstnavatelů a jednu třetinu skupině osob samostatně výdělečně činných.

Další podrobnosti o způsobu a provádění voleb určí se nařízením.

§ 89.

Valné hromadě kromě volby představenstva přísluší zejména:

1. volba členů dozorčího výboru;

2. volba přísedících okresního pojišťovacího zemědělského soudu;

3. usnesení o výroční zprávě představenstva a její schválení;

4. vymáhání nároků, které vznikly pojišťovně proti členům představenstva nebo dozorčího výboru z jejich úřadování a volba zmocněnce pro vymáhání těchto nároků;

5. stanoviti odměny funkcionářům zemědělských pojišťoven okresních a náhradu nutných výloh (ušlého zisku) delegátům valné hromady;

6. rozhodovati o koupi a zcizení nemovitostí, pokud tato jednání jsou stanovami vyňata z pravomoci představenstva, jakož i o všech věcech přesahujících meze řádného hospodaření;

7, usnesení o změně stanov.

Představenstvo.

§ 90.

Představenstvo okresních zemědělských pojišťoven jest dvanáctičlenné.

Funkční období trvá 4 roky.

Jedna třetina členů představenstva náleží skupině zaměstnanců, jedna třetina skupině zaměstnavatelů a jedna třetina skupině osob samostatně výdělečně činných. Volí je valná hromada delegátů ze svého středu a to každá skupina zvlášť: Zároveň s volbou členů volí každá skupina tentýž počet náhradníků.

Představenstvo volí ze sebe většinou hlasů předsedu a 2 náměstky předsedy. Druzí dva náměstkové patří skupinám, kterýmž předseda nenáleží.

Představenstvu náleží veškerá správa pojišťovny a její zastupování navenek vyjímaje záležitosti, které jsou vyhrazeny zákonem nebo stanovami valné hromadě k rozhodování.

Dozorčí výbor.

§ 91.

Dozorčí výbor čítá 6 členů, kteří si zvolí předsedu. O složení dozorčího výboru podle skupin zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných a o volbě jeho členů a náhradníků platí obdobně ustanovení §u předcházejícího (§ 90).

Člen představenstva nemůže býti současně členem dozorčího výboru.

§ 92.

Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti k celkovému hospodaření okresní pojišťovny zemědělské, zejména k přesnému zachovávání zákona, stanov a jinakých předpise, prozkoumávati účtování a správu pojišťovny, prozkoumávati účetní uzávěrku a podávati zprávu valné hromadě o tom, co shledal. Odepře-li valná hromada na základě této zprávy absolutorium, odstoupí představenstvo z úřadu.

Členové dozorčího výboru mohou se zúčastniti schůzí představenstva a členové představenstva schůzí dozorčího výboru s hlasem poradním.

Nevyhoví-li představenstvo výtkám dozorčího výboru, jest o tom vyrozuměti příslušný dozorčí úřad. Dozorčí výbor dvoutřetinovou většinou může se usnésti na svolání valné hromady.

Zemské úřadovny pro zemědělské pojištění.

§ 93.

Zemské úřadovny pro zemědělské pojištění jsou pomocnými orgány ústřední zemědělské pojišťovny a obstarávají jménem této všechny záležitosti jim zákonem nebo stanovami (jednacími řády) svěřené.

Pro každou zemskou úřadovnu vydá se jednací řád, k jehož platnosti, jakož i změně jest potřebí svolení ústřední zemědělské pojišťovny a schválení ministra zemědělství po dohodě s ministrem sociální péče.

Působnost jejich vztahuje se na všechny okresní zemědělské pojišťovny a členy ústřední zemědělské pojišťovny nalézající se v jejím obvodě.

§ 94.

Zemským úřadovnám přísluší zejména:

1. přijímati přihlášky na invalidní a starobní pojištění;

2. vésti evidenci členstva o starobním a invalidním pojištění spolu s okresními zemědělskými pojišťovnami a prováděti kontrolu pojistné a přihlašovací povinnosti při tomto pojištění;

3. předepisovati a vybírati příspěvky pojištění starobního a invalidního a odváděti je ústřední zemědělské pojišťovně;

4. rozhodovati pomocí důchodových komisí o nárocích pojištěnců z pojištění invalidního a starobního;

5. vésti evidenci důchodů a jejich kontrolu;

6. usnášeti se o zavedení léčebného řízení podle §u 60 a rozhodovati o plnění věcném místo peněžitého (§ 78);

7. podávati návrhy ústřední zemědělské pojišťovně na uložení kapitálu;

8. starati se o řádné odborné vzdělání úřednictva okresních zemědělských pojišťoven, jakož i propagovati znalost tohoto zákona;

9. bdíti nad řádným prováděním nemocenského pojištění a prováděti v tom směru kontrolu nad okresními zemědělskými pojišťovnami;

10. podávati ústřední zemědělské pojišťovně návrhy na účelné provádění tohoto zákona.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP