Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3858.

Návrh

poslanců Fr. Staňka, dra Vavro Šrobára, F. Mašaty, Jar. Rychtery, J. Dubického, A. Prokůpka a soudr.

na vydání zákona o nemocenském, invalidním a starobním pojištění zemědělců a živnostníků.

Zákon

ze dne ............................... 1922

o nemocenském, invalidním a starobním pojištění zemědělců a živnostníků.

Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl všeobecný.

Kdo jest pojištěním povinen?

§ 1.

Pojištěním podle tohoto zákona jsou povinny pokud nejsou z povinnosti této zvláštním ustanovením tohoto zákona vyjmuty osoby, které v republice Československé

a) vykonávají práce a služby v zemědělském podniku polním nebo lesním nebo v zemědělském podniku průmyslovém. nebo zemědělském podniku družstevním na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru,

b) jsou samostatnými zemědělskými podnikateli a jejich veškerý příjem, podléhající dani z příjmu, nepřesahuje 50.000 Kč,

c) zaměstnávají se po živnostensku výrobou předmětů pro zemědělství a zemědělské obyvatelstvo, ať jako osoby nesamostatně, výdělečně činné, nebo samostatně výdělečně činné, a to nesamostatně činné vůbec, samostatně činné do výše 300 Kč výdělkové daně.

§ 2.

Kdo vystoupí ze zaměstnání povinného pojištěním, aniž požívá důchodu invalidního nebo starobního dle tohoto zákona, má právo pokračovati v dřívějším svém pojištění, musí se však přihlásiti do tří měsíců u té pojišťovny, u které naposledy byl členem.

Předmět sociálního pojištění.

§ 3.

Předmětem sociálního pojištění podle tohoto zákona jest:

a) pojištění pro případ nemoci,

b) pojištění pro případ invalidity a stáří,

c) pojištění pozůstalých.

§ 4.

Nesamostatně výdělečně činným dle tohoto zákona jest: kdo jako svoje hlavní zaměstnání vykonává práce a služby na základě poměru pracovního, služebního nebo učňovského.

Samostatně výdělečně činným dle tohoto zákona jest, kdo jest výdělečně činným jako vlastník, poživatel, nájemce nebo pachtýř jakéhokoliv zemědělského nebo živnostenského podniku.

Kdo vedle své samostatně výdělečné činnosti jest dočasně výdělečně činným i nesamostatně, platí za nesamostatně činného, jestliže tato nesamostatná činnost ho převážně zaměstnává.

Hospodářské spolupůsobení mezi manželi nepovažuje se za poměr pracovní, služební nebo učňovský ve smyslu tohoto zákona.

§ 5.

K nesamostatně výdělečně činným patři též domáčtí dělníci, tj. osoby, které nejsouce živnostníky dle řádu živnostenského pravidelně a nikoli pouze příležitostně vykonávají živnostenské práce na zakázku jednoho nebo několika zaměstnavatelů mimo jejich dílnu i tenkráte, byla-li jim práce přidělena osobami sprostředkujícími (skladovými mistry a pod.). Nařízením může býti stanoveno, že jisté skupiny osob v zemědělství nebo v živnosti činných bez ohledu na ustanovení §u 4 odst. 3. vzhledem na nepatrnou výměru obhospodařované půdy nebo nepatrný rozsah živnosti a jich celkové sociální postavení mohou býti za jistých podmínek zařazeny do skupiny osob nesamostatně výdělečně činných.

Kdo jest vyňat z pojistné povinnosti?

§ 6.

Z pojistné povinnosti jsou vyňati:

a) vůbec:

zaměstnanci státních a jiných nucených svazků územních nebo zájmových (zemští, okresní, obecní a pod.) a zaměstnanci jim zákonem na roveň postavení, dále zaměstnanci zákonem uznaných náboženských společností, pokud mají v případě nemoci nárok na služné alespoň po doba 1 roku a v případě invalidity a stáří zákonný nárok na zaopatření,

b) pokud jde o pojištění invalidní a starobní:

1. osoby, které podléhají podle platných zákonných předpisů pojištění pensijnímu,

2. kdož dokonali 60. rok svého věku, když u nich nastala po prvé pojistná povinnost,

3. kdož požívají důchod invalidní nebo starobní podle tohoto zákona.

§ 7.

Zaměstnavatelem podle tohoto zákona jest ten, na jehož účet jest provozován podnik nebo hospodářství, v němž zaměstnanec pracuje.

§ 8.

Za zemědělský průmyslový podnik sluší pokládati ten, který jest takovým způsobem spojen s hospodářstvím polním nebo lesním, že zpracovává z převážné většiny produkty těmito hospodářstvími vyrobené.

Povinnost přihlašovací.

§ 9.

Povinnost přihlašování k povinnému pojištění podle tohoto zákona stíhá:

a) u zaměstnanců zaměstnaných u téhož zaměstnavatele déle než 3 dnů, zaměstnavatele,

b) u osob samostatně výdělečně činných, jakož i u osob, které dobrovolně k pojištění dle tohoto zákona se přihlašují, tyto samy.

Rovněž osoby, jež konají práce u různých zaměstnavatelů po dobu kratší než 3 dnů, jakož i osoby v §u 5 jmenované, jsou povinny samy se přihlašovati. Totéž platí o osobách, konajících práce denně u různých zaměstnavatelů.

Obecním úřadům může býti nařízením vlády uloženo, aby kontrolovaly osoby povinné samy se u pojišťoven přihlašovati, resp. může jim býti uložena povinnost, aby za tyto osoby samy učinily přihlášku.

§ 10.

Zaměstnavatel musí vésti záznamy o svých zaměstnancích, o jejich mzdě a o všech okolnostech pro pojištění podle tohoto zákona rozhodných. Zaměstnavatel musí tyto zápisy nejméně po 5 let uschovávati a dovoliti kontrolním orgánům zemědělských pojišťoven řádně se legitimujícím, nahlédnouti do nich.

Bližší ustanovení o vedení a uschování záznamů budou vydána nařízením.

V případě, že by zaměstnavatel odepřel nahlédati do shora uvedených záznamů, anebo že vede záznamy nepořádně, zařadí se zaměstnanec do mzdové třídy podle dat posledně známých, neb jinak vhodně zjištěných.

Zaměstnavatel může tomuto zařazení odporovati, dokáže-li věrohodně, že zařazení se stalo nesprávně.

§ 11.

Zaměstnavatel jest povinen ohlásiti nebo odhlásiti u příslušné zemědělské pojišťovny zaměstnance, kteří podléhají povinnosti pojistné podle tohoto zákona do 3 dnů po nastoupení nebo po vystoupení ze zaměstnání, jakož i po vzniku nebo zániku povinnosti pojistné.

V téže lhůtě jest zaměstnavatel povinen ohlásiti zemědělské pojišťovně i všechny změny pro pojištění rozhodné, jmenovitě změny mzdové.

Totéž platí o osobách samostatně výdělečně činných, jakož i zaměstnancích, kteří jsou povinni dle tohoto zákona sami se přihlašovati.

Osoby, které své povinnosti ohlašovací nedostály, jsou povinny doplatiti dlužné příspěvky i s úroky, jakož i nahraditi pojišťovně náklad, který ona učinila podle zákona nebo stanov pro osobu, kterou byly povinny přihlásiti.

Zaměstnanec jest oprávněn sám učiniti přihlášku. Povinnost zaměstnavatele však tím nezaniká.

Náležitosti přihlášky.

§ 12.

Přihláška zaměstnanců musí alespoň obsahovati:

1. jméno a příjmení pojištěncovo,

2. data narození pojištěncova,

3. den nastoupení zaměstnání,

4. data, jež jsou nutno k určení třídy mzdové,

5. označení, na které pojištění se přihláška vztahuje.

§ 13.

Osoby samostatně výdělečně činné povinné pojištěním jsou povinny oznámiti zemědělské pojišťovně příslušné dle svého bydliště do 3 dnů:

1. nastoupení nebo vystoupení ze samostatné výdělečné činnosti podrobené pojistné povinnosti,

2. zánik pojistné povinnosti,

3. změny okolností uvedených v §u. 14,

4. přerušení samostatné výdělečné činnosti činností nesamostatně výdělečnou. která potrvá déle než týden.

§ 14.

Přihláška podle §u 13 musí aspoň obsahovati

1. jméno a příjmení pojištěncovo,

2. data jeho narození,

3. den vzniku pojistné povinnosti,

4. přesné označení výdělečné činnosti povinné pojištěním,

5. udání nutná pro stanovení třídy,

6. označení, na které pojištění se přihláška vztahuje.

Mzdové třídy.

§ 15.

Za účelem pojištění zařadí se pojištěnci nesamostatně výdělečně činní dle pracovního výdělku ve mzdové třídy podle této stupnice:

Pro vyměření příspěvku počítá se týdenní výdělek sedminásobnou, měsíční třicetinásobnou částkou denního výdělku.

K pracovnímu výdělku patří také pravidelně poskytované podíly na zisku, odměny a naturální požitky, dále dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytováni takových dávek má vliv na vyměřování pracovní mzdy.

Hodnota naturálních požitků započítává se dle místních průměrných cen.

Politické úřady II. stolice jsou zmocněny stanoviti po. slyšení důvěrníků zaměstnavatelů a zaměstnanců hodnoty naturálních požitků zavčas pro každý rok se závaznou platností.

§ 16.

Při zařazení do mzdových tříd jest směrodatný pracovní výdělek zajištěný pojištěncům za určité časové období (časová mzda).

Smluví-li se mzda dle jiného měřítka (mzda akordní, mzda od kusu, dávky osob třetích a pod.), určí se mzdová třída dle onoho obnosu, který pravděpodobně průměrem nebo obvykle připadá na týden nebo měsíc.

Změní-li se pracovní výdělek, změní se zařazení do třídy mzdové teprve počátkem následujícího období příspěvkového. K přechodným změnám, tj. takovým, které pravděpodobně nebudou trvati déle 4 neděl, se nepřihlíží.

Příjmové třídy.

§ 17.

Za účelem pojištění zařadí se pojištěnci samostatně výdělečně činní dle výše zdaněného příjmu podle zákona o osobní dani z příjmu do těchto tříd:

Úhrada nákladů.

§ 18.

Prostředky potřebné pro úhradu závazků nositelů pojištění podle tohoto zákona vůči pojištěncům, dále k úhradě správních nákladů a k dotování fondů stanoví se podle zásad pojistné mathematiky.

Z příspěvků nese polovinu zaměstnavatel ze svého, druhou polovinu zaměstnanec.

Nemají-li však tito zaměstnanci mzdu (služné) v penězích, hradí zaměstnavatel příspěvky celé ze svého.

Pojištěnci samostatně výdělečně činní, dobrovolně pojištění, osoby jmenované v §u 5 a nesamostatně výdělečně činné, které pracují u různých zaměstnavatelů po dobu kratší než 3 dny, jakož i osoby, konající práce denně u různých zaměstnavatelů, platí příspěvky samy ze svého. Pojištěnci tito mimo pojištěnce dobrovolné mají právo žádati od svého zaměstnavatele, aby jim nahradil poměrnou část příspěvku na něho připadajícího. V tomto příkaze může zaměstnavatel žádati průkaz, že příspěvek byl skutečně zaplacen.

§ 19.

Jest přípustno odstupňovati příspěvky podle pohlaví, dle druhu zaměstnání, závodů, jakož i dle jiných hledisek, jsou-li tyto okolnosti příčinou podstatných rozdílů v nebezpečí invalidity a onemocnění. Podrobná ustanovení budou vydána nařízením.

§ 20.

Pojištěnci samostatně výdělečně činní, dobrovolně pojištění a osoby jmenované v §u 5, jakož i osoby, konající práce u různých zaměstnavatelů po dobu kratší než 3 dny, dále osoby, konající práce denně u různých zaměstnavatelů, odvádějí zemědělským pojišťovnám příspěvky samy.

Za zaměstnance odvádí celé příspěvky zaměstnavatel, má však právo polovinu připadající na zaměstnance sraziti si z jeho mzdy (služného), nejdéle do 1 měsíce od výplaty mzdy (služného) srážce podléhající.

Příspěvky, jež zaměstnavatel srazil zaměstnancům ze mzdy nebo služného, jsou statkem zaměstnavateli svěřeným.

§ 21.

Příspěvky dlužno odváděti za dobu, pokud trvá zaměstnání pojistnou povinnost zakládající a ohledně osob dobrovolně pojištěných pokud pojištěnec nebyl řádně odhlášen.

Mimo tyto případy zaniká povinnost placení příspěvku nápadem důchodu invalidního a starobního podle tohoto zákona.

Vyměřování a vybírání příspěvků.

§ 22.

Příspěvky jsou splatny vždy poslední den uplynulého období, které se stanoví:

1. u osob samostatně výdělečně činných podle měsíců;

2. u ostatních pojištěnců dle týdnů.

Jestliže pojištěnec vstoupí do pojištění nebo vystoupí z něho během týdne nebo měsíce, nutno příspěvky zaplatiti za celý týden nebo měsíc, v němž nastoupení nebo vystoupení se stalo.

Prováděcími předpisy určí se způsob vybírání splatných příspěvků.

§ 23.

Příspěvky předepisuje a vybírá

a) u pojištění nemocenského místně příslušná okresní zemědělská pojišťovna,

b) ohledně pojištění invalidního a starobního bude vybírání příspěvků upraveno nařízením.

Příspěvky pojištěnců, pokračujících v pojištění po vystoupení z pojistné povinnosti odvádějí se u oné zemědělské pojišťovny, u níž byl pojištěnec naposled pojištěn.

Nezaplatí-li pojištěnec dobrovolně pokračující, ačkoliv byl upomenut, po 6 měsíců příspěvky, zaniká jeho pojištění a pojištěnec ztrácí všechny nároky kromě nároků na odbytné provdaných pojištěných (§ 36).

§ 24.

Příspěvky nezaplacené včas, jakož i zaplacené neprávem se zúročí.

Příspěvky nezaplacené včas kromě příspěvků osob dobrovolně pojištěných mohou býti vymáhány politickou po případě soudní exekucí, a požívají v exekučním a konkursním (vyrovnávacím) řízení přednostního práva nedoplatků daňových.

Příspěvky zaplacené neprávem může požadovati plátce zpět.

Promlčení příspěvků.

§ 25.

Právo na vyměření promlčuje se ve 3 letech ode dne splatnosti, právo na vymáhání vyměřených příspěvků pak ve 3 letech ode dne, kdy dlužník byl vyrozuměn o vyměření.

Jestliže příspěvek nemohl býti vůbec nebo řádně vyměřen pro vědomě nesprávné údaje osoby povinné přihláškou, promlčuje se právo vyměřiti příspěvek v 10 letech.

Promlčení se přerušuje u práva vyměřiti příspěvky každým opatřením čelícím k vyměření příspěvku a to tím okamžikem, co se dlužník dověděl o opatření tom, u práva vymáhati vyměřené příspěvky doručením platebního výnosu dlužníkovi, zahájením exekuce, povolením platební lhůty a v případech obdobných dle konkursního a vyrovnávacího řádu.

Uplatňování nároků.

§ 26.

Nárok na přiznání dávek podle tohoto zákona může uplatniti pouze osoba k nároku oprávněná, neb; její zákonný zástupce.

§ 27.

Osoby uplatňující nárok vůči pojišťovně musí předložiti příslušné doklady odůvodňující jejich nárok.

Bližší předpisy o způsobu uplatnění nároků, zejména o uplatňovacím řízení, budou vydány nařízením.

Výplata a obmezeni požitků.

§ 28.

Opětující se peněžité dávky se vyplácejí u pojištění nemocenského týdně pozadu, u pojištění invalidního a starobního měsíčně napřed.

Kančí-li právo na důchod během měsíce, přijaté částky se nevracejí. Oprávněný musí předložiti na žádost před každou výplatou průkazy o podmínkách nároku a hlásiti příslušné pojišťovně do týdne každou změnu svého bydliště.

§ 29.

Byly-li dávky z pojištění přiznány vůbec nebo ve větší výši neprávem, zastaví nebo sníží se dávky ode dne příští jejich neoprávněné splatnosti.

Neprávem vyplacené dávky se musí vrátiti, jestliže příjemce docílil jejich placení na základě nesprávných údajů, nebo vymohl-li je na pojišťovně na základě takového jednání, jež bylo rozsudkem trestního soudu prohlášeno za čin trestný.

V tomto případě potud, pokud škoda není uhrazena, nezapočítávají se do stoupání důchodu příspěvky zaplacené nad dobu čekací.

Vyloučení úmluv.

§ 30.

Ujednání omezující nebo vylučující platnost. tohoto zákona v neprospěch pojištěnců a jejich příslušníků, po případě. pozůstalých jsou neplatná.

Rovněž nemohou býti nároky z pojištění podle tohoto zákona postoupeny, zastaveny ani zabaveny, leč by šlo o osoby, které mají zákonné nároky alimentační proti oprávněnému důchodci, nebo o krytí záloh, které byly dány osobám oprávněným příslušnou pojišťovnou.

Kapitalisování důchodu.

§ 31.

Zvláštním nařízením bude stanoveno, za jakých podmínek možno důchody kapitalisovati a za jakých podmínek má důchodce právo žádati kapitalisaci svého důchodu.

Výplata kapitalisovaného důchodu invalidního a starobního jest přípustna toliko se svolením obce povinné chudinsky zaopatřiti osobu oprávněnou k důchodu.

Zánik pojistné povinnosti.

§ 32.

Pojistná povinnost zaniká:

1. jakmile některá z podmínek pojistné povinnosti podle tohoto zákona není splněna,

2. nápadem důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona.

Trvání nároků z pojištění.

§ 33.

Nároky z pojištění se zachovávají:

1. při pojištění nemocenském po 6 týdnů po vystoupení z pojistné povinnosti, třebas oprávněný neplatil žádného příspěvku,

2. při pojištění invalidním a starobním po 18 měsíců po zániku pojistné povinnosti.

Dokoná-li však pojištěnec předepsanou čekací dobu jako příspěvkovou, může si uchovati nároky v době vystoupení z pojistné povinnosti získané bez jakéhokoliv časového obmezení placením uznávacího příspěvku, jehož výše a způsob odvádění budou určeny stanovami.

§ 34.

Při opětném vstupu do pojištění invalidního a starobního obživnou nároky získané předchozím pojištěním, jestliže:

1. důvodem přerušení pojištění byl požitek invalidní renty, nebo

2. trvalo-li přerušení nejvýše 6 let po dospělosti posledního příspěvku.

Vstoupí-li kdo po uplynutí 6 let opětně do pojištění, započítává se z příspěvkové doby získané dřívějším pojištěním jedna polovina, nejvýše čekací doba.

Promlčení nároků.

§ 35.

Nároky na dávky z pojištěni invalidního a starobního zanikají kromě případů v tomto zákoně vytčených též promlčením dle zásad všeobecného občanského zákona. Právo na požitek. důchodů promlčuje se v 10 letech a u nároku na jednotlivou splátku důchodovou ve 3 letech od jejich dospělosti.

Odbytné pro případ provdání.

§ 36.

Pojištěnky, které se provdají do 2 roků o vystoupení z pojištění nebo které vystoupí z pojištění ve 2 letech po uzavření sňatku, mají nárok na odbytné ve výši 80% příspěvků splacených na jejich pojištění invalidní a starobní.

Nárok na odbytné musí býti uplatněn do roka po provdání nebo po vystoupení z pojistné povinnosti.

Tento nárok může býti uplatněn toliko pojištěnkou a přechází na její dědice, byl-li uplatněn.

Zemře-li pojištěnka, která uplatnila nárok na odbytné, před jeho výplatou, mají oprávnění dědicové volbu, buď požadovati výplatu tohoto odbytného nebo žádati zákonná plnění pojistná v nezkrácené výměře.

Státní příspěvek k důchodům.

§ 37.

Ke každému důchodu (invalidnímu, starobnímu, vdovskému a sirotčímu) přispívá stát příspěvkem, který se rovná vyměřeného důchodu. Nejméně však:

a) u důchodu invalidního a starobního Kč .............. ročně,

b) u důchodu vdovského Kč .............. ročně,

c) u důchodu sirotčího Kč ............... ročně.

Státní příspěvek se neposkytuje v případech, kdy důchodce béře rentu na základě opatření pro válečné poškozence a dále důchodci, jehož veškerý zdaněný příjem přesahuje, nečítaje v to důchod podle tohoto zákona, ročně 20.000 Kč. Cizí státní příslušníci mají na státní příspěvek nárok jen v případě reciprocity.

Část zvláštní.

Pojištění pro případ nemoci.

§ 38.

Předmětem pojištění pro případ nemoci jest:

a) léčebná péče pro případ nemoci,

b) podpory v nemoci,

c) podpory šestinedělek,

d) pohřebné.

Nároky z nemocenského pojištění.

§ 39.

Osobám nesamostatně výdělečně činným budiž poskytováno aspoň:

1. od počátku nemoci zdarma lékařská pomoc, čítajíc v to: pomoc při porodu, přispění báby, jakož i potřebná léčiva a jinaké léčebné pomůcky,

2. trvá-li nemoc déle 3 dnů a je-li nemocný neschopen výdělku, od 4. dne onemocnění, toto denní nemocenské:

Den, kdy se nepracuje, je-li posledním dnem nemoci, nebudiž čítán.

Nemocenské dávky pod 1. a 2. buďtež poskytovány dokud nemoc trvá a neskončí-li dříve, po dobu jednoho roku a to nemocenské týdně pozadu.

3. Šestinedělkám bud poskytována peněžitá podpora ve výši nemocenského 6 neděl před slehnutím a až do 6ti neděl po slehnutí, pokud nekonají v té době námezdních prací.

4. Šestinedělkám, které samy kojí své děti - bez ohledu na nemocenské nebo podporu šestinedělek - podpora ve výši polovičního nemocenského až do uplynutí 12. týdne po slehnutí (prémie na kojení).

5. Zemřel-li pojištěnec dříve než-li uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy vyčerpal nárok na nemocenské, náleží pozůstalým 30ti násobný obnos průměrného denního výdělku pracovního, ale ne méně než 150 Kč (pohřebné). Není-li tu pozůstalých, budiž použito pohřebného až do výše vzniklých útrat pohřbu k úhradě těchto nákladů.

6. Příslušníkům rodiny pojištěncovy a to manželce, manželovi, manželským, nemanželským i nevlastním dětem do dokonaného 16. roku, rodičům, sourozencům, dědu a bábě, tchánovi a tchýni, kteří bydlí s pojištěncem ve společné domácnosti a nejsou sami podrobeni pojistné povinnosti, dávky uvedené pod čís. 1, a 5., pohřebné však nesmí převyšovati 60 Kč, zemřel-li příslušník rodiny nejvýš dvouletý, 180 Kč při úmrtí příslušníka staršího 2 let, avšak nedokonavšího 14 let a 300 Kč, jde-li o úmrtí příslušníka staršího. Z pojištění příslušníků rodiny jsou vyjmuti pojištěnci, jichž zdaněný příjem přesahuje 20.000 Kč.

§ 40.

Osoby samostatně výdělečně činné, jsou povinny. pojistnou povinností jen potud, pokud jejich zdaněný příjem nepřesahuje 12.000 Kč a mají nárok pouze na léčebnou péči pro případ nemoci jmenovanou v §u 39 čís. 1 a pohřebné v částce zdaněného příjmu (§ 17), nejméně však 150 Kč a nejvíce 840 Kč.

Jejich rodinní příslušníci, vyjmenovaní v §u 39 č. 6 mají v případě nemoci stejné nároky vyjma výše pohřebného, které se pro tyto stanoví částkami jako v §u 39 čís. 6.

§ 41.

Každá okresní zemědělská pojišťovna jest povinna poskytnouti dávky uvedené v §u 39 č. 1 také členům jiné okresní zemědělské pojišťovny, kteří v jejím obvodě se zdržují a příslušníkům jejich rodin, je-li poskytnutí dávek těch nezbytně nutno, nebo vyžaduje-li to příslušná okresní zemědělská pojišťovna. Tato jest povinna nahraditi náklad.

§ 42.

Příslušníci vlastní domácnosti osob samostatně výdělečně činných, pojištěných proti nemoci podle tohoto zákona, kteří sdílejí s nimi společnou domácnost, vypomáhají při práci podrobené pojistné povinnosti a nemají za své spolupůsobení pravidelné mzdy v hotovosti, jsou oprávněni se přihlásiti k nemocenskému pojištění. V tom případě jim přísluší dávky uvedené v §u 39 čís. 1 a 6.

§ 43.

Nárok na dávky z nemocenského pojištění vzniká pro pojištěnce, kteří se sami přihlašují, dnem přihlášky nebo zanesením do seznamu u pojišťovny; pro ostatní pojištěnce dnem vstupu do zaměstnání.

Pro dobrovolně pojištěné vzniká nárok po uplynutí nejméně 4 týdnů ode dne přihlášky.

§ 44.

Změny ve mzdové třídě, které nastanou později než 4 neděle před počátkem nemoci, nejsou pro tuto nemoc směrodatny při určování výše nemocenského.

Nová nezpůsobilost ku práci následkem nemoci, na kterou bylo již poskytováno nemocenské, budiž při výpočtu doby, po kterou má býti vypláceno nemocenské, pokládána jen tehdy za pokračování této nemoci, nenastala-li později než 3 měsíce po zastavení nemocenského.

§ 45.

Za první den nemoci platí všeobecně den, kdy nemoc byla hlášena.

Za časová období, od nichž uplynuly více než 2 neděle, nemocenská podpora vůbec se neposkytuje, jinak však jen tehdy, bylo-li pojištěnci včasné hlášení znemožněno a prokáže-li pojištěnec nade vší pochybnost dřívější počátek nemoci, spojené s neschopností k práci a lékařským ošetřováním.

Svobodná volba lékaře.

§ 46.

O poskytování dávek, uvedených v §u 39 čís. 1 mají se okresní zemědělské pojišťovny postarati dostatečnou měrou.

Onemocnělým pojištěncům a příslušníkům rodiny jest ponechati volnou volbu mezi lékaři v obvodu okresní zemědělské pojišťovny působícími, kteří se zaváží, že budou členy ošetřovati za podmínek smluvených s okresní zemědělskou pojišťovnou.

Bližší ustanovení o způsobu provedení svobodné volby lékaře, jakož i o poměru mezi lékaři a okresními zemědělskými pojišťovnami budou vydána nařízením.

Ústavní lékárny.

§ 47.

Okresní zemědělské pojišťovny a zemské úřadovny pro zemědělské pojišťování jsou za předpokladu zákona ze dne 18. prosince 1906 č. 5 ř. z. z roku 1907 oprávněny zřizovati a provozovati ústavní lékárny.