a) Valná hromada.
§ 105.
Valnou hromadu tvoří delegáti zvolení na dobu čtyř let.
Zvolení delegáti zůstávají v úřadě do 3 pravoplatného zvolení jejich nástupců. Volba delegátů se koná nejpozději dva měsíce před valnou hromadou v den, o kterém se nepracuje.
Volební právo mají všichni členové příslušné sociální pojišťovny, kteří dokonali dvacátý rok svého věku, byli členy Pojišťovny prvého dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) a jsou členy ještě v den volby. Volitelní jsou oprávněnci k volbě dokonavší dvacátý šestý rok svého věku, kteří jsou členy dotyčné pojišťovny alespoň půl roku před rozhodným dnem. Aktivního a pasivního práva volebního nemají, kdo jsou vyloučeni z volebního práva do obcí dle §u 3 zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n. Delegáty (náhradníky) pro valnou hromadu zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny a okresních sociálních pojišťoven volí členové příslušné pojišťovny.
Delegáty pro valnou hromadu Ústřední sociální pojišťovny volí valné hromady zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny tak, že zemská úřadovna v Praze volí polovinu delegátů a náhradníků, zemské úřadovny v Brně a Bratislavy po delegáty a jejich náhradníků.
§ 106.
Počet delegátů (náhradníků) určí stanovy, musí jich však býti nejméně třicet a nejvýše devadesát.
Současně s delegáty se volí stejný počet náhradníků, kteří vstupují na místo delegátů odstupujících v době volebního období.
§ 107.
Volbu delegátů a jejich náhradníků vypíše představenstvo dotyčné sociální Pojišťovny (zemské úřadovny) způsobem nařízeným stanovami, načež oznámí konání voleb dozorčímu úřadu.
Delegáti a jejich náhradníci pro valnou hromadu příslušné sociální pojišťovny volí se přímo, tajně dle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin a za řízení volby volební komisí. Zásada přísně vázaných kandidátních listin neplatí.
§ 108.
Třetina delegátů a jejich náhradníků jest vyhražena skupině zaměstnanců, druhá třetina skupině zaměstnavatelů a třetí třetina osobám samostatně výdělečným. Volba delegátů a jejich náhradníků dle tohoto klíče se děje odděleně jmenovanými skupinami.
§ 109.
Další podrobnosti o způsobu a provádění voleb obsahujte stanovy sociálních pojišťoven. To platí také o určení volebních obvodův a o počtu delegátů pro valnou hromadu, připadajících na jednotlivé druhy sociálních pojišťoven.
§ 110.
Valnou hromadu jest konati aspoň jednou ročně a svolává ji představenstvo. Jest jí vyhrazeno:
1. voliti představenstvo, dozorčí výbor a delegáty sociálně pojišťovacích soudů,
2. usnášeti se o výroční zprávě představenstva a v absolutoriu,
3. usnášeti se o stanovách, jednacích a služebních řádech, jakož i o jejich změnách. K.usnesení o změnách stanov je potřebí dvoutřetinové většiny. Změny stanov jednacího řádu a služebního řádu zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny potřebují schválení představenstva Ústřední sociální pojišťovny,
4. stanoviti odměny funkcionářům sociálních pojišťoven a náhradu nutných výdajů (ušlého výdělku) delegátům valné hromady,
5. vymáhat nároky, které vznikly sociální pojišťovně proti členům představenstva a dozorčího výboru z jejich úřadování, jakož i voliti zmocněnce pro jich vymáhání,
6. usnášeti se o koupi a zcizení nemovitostí, jakož i o všech záležitostech přesahujících rámec řádného hospodaření. Volby, které se konají na valné hromadě, vyjma případy pod č. 5 shora, jest provésti odděleně dle skupin delegátů zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných.
b) Představenstvo.
§ 111.
Představenstvo sociálních pojišťoven (zemských úřadoven) tvoří předseda, jeho náměstkové a ostatní členové představenstva (resp. jejich náhradníci).
§ 112.
Předsedy sociálních pojišťoven jmenuje státní správa a to:
a) u okresních sociálních pojišťoven šéf zemské politické správy,
b) u zemských úřadoven a u Ústřední sociální pojišťovny ministr sociální péče po dohodě s ministrem obchodu a ministrem zemědělství.
Předseda nesmí býti členem některé sociální pojišťovny.
§ 113.
Každá sociální pojišťovna má tři náměstky, které jakož i ostatní členy představenstva a jejich náhradníky volí valná hromada dle zásad určených stanovami, avšak ze členů příslušné sociální pojišťovny, majících pasivní právo volební pro volbu delegátů do valné hromady.
Náhradníků jest tolik, co členů představenstva bez předsedy.
Činovníků těchto (i náměstků) budiž volena třetina ze skupiny zaměstnanců, třetina ze skupiny zaměstnavatelů a třetina ze skupiny pojištěnců samostatně výdělečných, odděleně dle těchto skupin.
§ 114.
Představenstvo bez předsedy jest:
1. dvanáctičlenné u okresních sociálních pojišťoven,
2. dvaceti čtyřčlenné u zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny,
3. třiceti šestičlenné u Ústřední sociální pojišťovny.
Aspoň čtvrtina zvolených členů představenstva jednotlivých skupin musí míti své bydliště v sídle příslušné sociální pojišťovny.
§ 115.
Členem představenstva, kterékoliv sociální pojišťovny (zemských úřadoven) mohou býti toliko občané Československé republiky, kteří nejsou zbaveni volebního práva a volitelnosti dle §u 5 zákona z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. z. a n. o volebním řádu do obecních zastupitelstev.
Funkční období u všech členů představenstva (i předsedy) trvá 4 roky. Představenstvo zůstává v úřadě tak dlouho, dokud se v úřad neuváže představenstvo nové.
§ 116.
Představenstvu přísluší správa a zastupování sociálních pojišťoven, pokud zákon nebo stanovy neuvádějí jinak.
Představenstvo má také pečovati, aby byla prováděna účinná kontrola pojištěnců, zaměstnavatelů a osob požívajících dávky ze sociálního pojištění.
Členové představenstva spravují svůj úřad jako úřad čestný. Nutné hotové výdaje jest jim však hraditi. Za práce, které vyžadují větší námahu, jest jim poskytnouti přiměřenou náhradu. Také jest jim nahraditi ušlý výdělek, pokud jej prokáží, avšak nejvýše do padesáti Kč za den u okresních sociálních pojišťoven, do sedmdesáti pěti Kč u zemských úřadoven a do sta Kč u Ústřední sociální pojišťovny.
c) Dozorčí výbor.
§ 117.
Pro každou sociální pojišťovnu zvolí valná hromada dozorčí výbor dle zásad, platných pro volbu představenstva.
Člen představenstva nemůže býti současně členem dozorčího výboru. Dozorčí výbor čítá tolik členů, kolik jich má volená část představenstva příslušné sociální pojišťovny.
Volba dozorčího výboru děje se odděleně dle skupiny zaměstnanecké, zaměstnavatelské a pojištěnců samostatně výdělečných. Každé z těchto skupin patří třetina členů dozorčího výboru. Ustanovení §u 114 odst. 2., 115 a 116 odst. 3. platí obdobně.
§ 118.
Dozorčí výbor zvolí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy, kteří musí patřiti k oněm skupinám, které nemají předsedu.
Dozorčí výbor jest povolán dohlížeti na hospodaření představenstva, na zachovávání zákona, stanov a jiných předpisů, závazných pro sociální pojišťovny.
Dozorčí výbor jest oprávněn nahlížeti do všech písemností sociální pojišťovny, zkoumá její účty, pokladnu a bilanci a podává o tom všem zprávu valné hromadě. Odepře-li valná hromada na základě zprávy dozorčího výboru představenstvu absolutorium, představenstvo odstoupí z úřadu.
Dozorčí výbor může usnesením dvoutřetinové většiny způsobiti svolání valné hromady sociální pojišťovny.
Členové dozorčího výboru jsou oprávněni zúčastniti se schůzí představenstva s hlasem poradním a mají býti zavčas vyrozuměni o schůzi představenstva.
Podrobnější ustanovení o dozorčím výboru obsahujte stanovy.
d) Důchodová komise.
§ 119.
Důchodová komise se zřídí jen u zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny.
Skládá se z předsedy představenstva nebo z jeho náměstků zemské úřadovny a z dalších tří členů volených představenstvem zemské úřadovny a to po jednom odděleně ze skupin zaměstnanců, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných. Důchodové komisi přísluší rozhodovati o všech nárocích pojištěnců a jiných oprávněných osob z pojištění invalidního a starobního vůči Ústřední sociální pojišťovně.
Předseda komise hlasuje a dirimuje při rovnosti hlasů.
Podrobnosti upraví jednací řády zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny.
5. Úřednictvo.
§ 120.
Aby mohla sociální pojišťovna plniti řádně úkoly tímto zákonem jí svěřené, postará se představenstvo pojišťovny o potřebné úřednictvo podle směrnic daných stanovami, jednacími a pragmatikálními řády.
§ 121.
Úředníky jmenuje představenstvo příslušné sociální pojišťovny na základě předchozího veřejného konkursu.
Jmenování to potvrzuje dozorčí výbor; odepře-li potvrzení, předloží se jmenování k potvrzení nejbližší valné hromadě.
Jmenování úřednictva zemských úřadoven Ústřední sociální pojišťovny potvrzuje též představenstvo Ústřední sociální pojišťovny.
Vedoucí úřednictvo konceptní, pojistně technické a účetnické jmenované pro Ústřední sociální pojišťovnu a její zemské úřadovny potřebuje potvrzení ministra sociální péče, ministra obchodu a ministra zemědělství. Vedoucí úřednictvo okresních sociálních pojišťoven potvrzuje šéf zemské politické správy, v jejímž obvodu jest pojišťovna.
Obdobná ustanovení platí i o propuštění úřednictva proti jeho vůli.
§ 122.
Všechno úřednictvo sociálních pojišťoven musí míti alespoň minimální kvalifikaci pro služební místo, o něž jde. Kvalifikaci tu předpisují služební řády.
Kdo jest úředníkem (zaměstnancem a zřízencem) některé sociální pojišťovny, nesmí zastávati současně jiné placené místo, nesmí býti tajemníkem politické, odborové neb jiné stavovské a zájmové organisace.
§ 123.
Všichni úředníci a zřízenci sociálních pojišťoven podléhají disciplinární moci představenstva. Při vstupu do úřadu složí písemně slib, že budou řádně plniti své úřední povinnosti a poslouchati rozkazů svých nadřízených v mezích zákona. Právní postavení úředníků a zřízenců sociálních pojišťoven upraví jednací a služební řády sociálních pojišťoven.
6. Obor působnosti sociálních pojišťoven.
a) Okresní sociální pojišťovny.
§ 124.
Okresní sociální Pojišťovny
a) obstarávají všechny práce spojené s prováděním pojištění nemocenského, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) jsou pomocnými úřadovnami Ústřední sociální pojišťovny a jejích zemských úřadoven.
§ 125.
Okresní sociální pojišťovny obstarávají v obvodu své úřední působnosti jako pomocné úřadovny (§ 124 lit. b) jménem Ústřední sociální pojišťovny (zemských úřadoven) pomocné práce při provádění sociálního pojištění invalidního a starobního přikázané jí tímto zákonem nebo stanovami (jednacími řády) sociálních pojišťoven.
Zejména přísluší jim v této funkci:
1. přijímati přihlášky a oznámení, předepsaná v sociálním pojištění invalidním a starobním,
2. evidence pojištěnců a zaměstnavatelů, kontrola pojistné povinnosti a důchodců, kontrola vedení předepsaných záznamů nových. Závady buďtež oznamovány zemským úřadovnám,
3. činiti zemské úřadovně návrhy na zavedení léčebného řízení, nebo na plnění věcná místo peněžitých,
4. zprostředkovati styk stran se zemskou úřadovnou neb Ústřední sociální pojišťovnou přijímáním všech podání adresovaných na ně,
5. plniti všechna dožádání na ně vznesených v mezích tohoto zákona zemskými úřadovnami nebo ústředními pojišťovnami,
6. podávati informace o sociálním pojištění invalidním a starobním.
b) Zemské úřadovny Ústřední sociální pojišťovny.
§ 126.
Zemské úřadovny Ústřední sociální pojišťovny obstarávají jménem jejím záležitosti přidělené jim tímto zákonem a stanovami (jednacím řádem). Zemským úřadovnám náleží též všechno jednání s jejich členy.
Přísluší jim zejména obstarávati tyto záležitosti:
1. přijímati přihlášky a oznámení při pojištění invalidním a starobním od okresních sociálních pojišťoven jako pomocných úřadoven,
2. spolukontrola pojistné a přihlašovací povinnosti při pojištění invalidním a starobním společně s okresními sociálními pojišťovnami,
3. zařaďovati pojištěnce do mzdových a příjmových tříd,
4. evidence osob povinných pojištěním vedením pojistného katastru,
5. předepisovati a vybírati premie a odváděti je Ústřední sociální pojišťovně,
6. přikazovati podání o nárocích z invalidního a starobního pojištění důchodové komisi, aby rozhodla,
7. evidence důchodců vedením katastru důchodového a kontrola důchodců,
8. zastavovati výplaty důchodů, jakož i odnímati důchody a podpory na základě rozhodnutí důchodové komise,
9. navrhovati Ústřední sociální pojišťovně, jak uložiti kapitálu,
10. bdíti nad řádným prováděním sociálního pojištění nemocenského a prováděti v tom směru kontrolu nad okresními sociálními pojišťovnami a to i v příčině jejich činnosti jakožto pomocných úřadoven. Zemská úřadovna dodává také okresním sociálním pojišťovnám potřebné technicko-pojistné výpočty (tarify atd.) pro sociální pojištění nemocenské.
c) Ústřední sociální pojišťovna.
§ 127.
Ústřední sociální pojišťovna:
1. provádí sociální pojištění invalidní a starobní sama potud, pokud jí v tom nepomáhají její zemské úřadovny a okresní sociální pojišťovny (§ 125 a 126),
2. bdí nad řádným prováděním sociálního pojištění nemocenského v území republiky Československé.
Za tím účelem svými odbornými inspektory provádí revisi všech okresních sociálních pojišťoven (jejich hospodářství), v obdobích nejvýše tříletých. Okamžité revisi takové dlužno podrobiti okresní sociální pojišťovny vykázavší pasivní bilanci. Okresní sociální pojišťovny jsou povinny uposlechnouti všech pokynů těchto inspektorů, pokud slouží k nápravě.
7. Stanovy, jednací a služební řády.
§ 128.
Ústřední sociální pojišťovna a okresní sociální pojišťovny musí míti stanovy, jednací a služební řády. Zemské úřadovny Ústřední sociální pojišťovny mají jednací řádu a služební řády.
Stanovy, jednací řády a služební řády, jakož i změna jejich potřebují státního schválení. U Ústřední sociální pojišťovny a zemských úřadoven schvaluje ministr sociální péče v dohodě s ministry obchodu a zemědělství, u okresních sociálních pojišťoven šéf zemské politické správy.
Stanovy určují zejména:
1. jak se volí delegáti (náhradníci) do valné hromady a na jak dlouho,
2. jak se svolává valná hromada, jak a o čem se usnáší,
3. jaké má složení představenstvo a dozorčí výbor, jaká jest jejich působnost,
4. jak je zastupována sociální pojišťovna na venek a jakou formou se to děje,
5. jak se vyměřují a kolik obnáší premie a dávky ze sociálního pojištění,
6. jak se spravuje jmění sociální pojišťovny,
7. jak se sestavuje a zkouší roční rozpočet.
Sociální pojištění nemocenské, invalidní a starobní (i pojištění pozůstalých) vedeno bud účetnicky odděleně a to i dle skupin pojištěnců samostatně a nesamostatně výdělečných.
První stanovy, jednací a služební řády Ústřední sociální pojišťovny a jejích zemských úřadoven, pak vzorné stanovy, jednací a služební řády okresních sociálních pojišťoven vypracuje vláda a uveřejní je ve formě nařízení vládního ve Sbírce zákonů a nařízení, po případě jako přílohy prováděcího nařízení.
8. Hospodaření.
§ 129.
Sociální pojišťovny nesou náklady spojené s provozováním sociálního pojištění. Z přebytků příjmů nad výdaji utvoří se a rozmnožuje reservní fond, po případě fondy jiné. Reservní fond jest tehdy dostatečný, dosahuje-li u okresní sociální pojišťovny obnos rovnající se obnosu jejích výdajů za dva roky, u Ústřední sociální pojišťovny obnos rovnající se obnosu půlročních jejích výdajů. Půlroční a dvouroční obnos výdajů se počítá průměrem za poslední tři správní roky.
Sociální Pojišťovny mají na starosti také tvoření jiných fondů, zejména fondu nadlepšovacího, jak bude určeno ve stanovách.
§ 130.
Peníze, nepotřebné bezprostředně k vedení sociální pojišťovny, buďte výnosně, avšak bezpečně uloženy.
Podrobnější ustanovení o tom vydá vláda nařízením.
§ 131.
Včasným zvýšením premií budiž čeleno pasivní bilanci. Zvýšení premií schvaluje ministr sociální péče po dohodě s ministry obchodu a zemědělství. Premie lze přiměřeně snížiti se schválením ministrů právě dotčených, dosáhl-li reservní fond předepsané výšky (§ 129).
§ 132.
Hlavní zásady pojistně-technické, jimiž se řídí sociální pojišťovny, potřebují státního schválení. Ústřední sociální pojišťovna a okresní sociální pojišťovny jsou povinny podávati každoročně dozorčím úřadům zprávu a statistické výkazy (výroční zprávy) o svém hospodaření. Okresní sociální pojišťovny jsou také povinny předkládati jeden exemplář výroční zprávy příslušné zemské úřadovně a Ústřední sociální pojišťovně.
Nařízením vlády bude určena forma i obsah výročních zpráv i doba, do níž musí býti podány.
9. Státní dozor.
§ 133.
Bezprostřední státní dozor patří
1. okresní politické správě nad okresními sociálními pojišťovnami v jejich úředním obvodě,
2. zemské politické správě nad zemskou úřadovnou Ústřední sociální pojišťovny v jejím úředním obvodu,
3. ministerstvu sociální péče společně s ministerstvy obchodu a zemědělství nad Ústřední sociální pojišťovnou.
Způsob tohoto dozoru bude určen nařízením vlády.
III. Soudnictví.
1. Rozhodování sporů.
§ 134.
Spory vzešlé z právních poměrů dle tohoto zákona rozhodují:
1. správní úřady státní nebo
2. sociálně pojišťovací soudy.
a) Rozhodování sporů správními úřady.
§ 135.
Spory vzešlé z právních poměrů dle tohoto zákona rozhodují dle zásad pro správní řízení okresní správní úřady státní (okresní politické úřady), pokud není jinak stanoveno.
§ 136.
Příslušný je politický úřad, v jehož obvodu jest příslušná pojišťovna nebo podnik (hospodářství) povinný pojištěním.
V případech sporných určí příslušnost politický úřad nadřízený úřadům, proucím se o příslušnost nebo příslušnost odmítajícím.
§ 137.
Politickému úřadu II. stolice patří rozhodovati:
a) o rekursech (stížnostech) proti rozhodnutí okresního politického úřadu,
b) o odporu proti volbám orgánů (i důchodových komisí) Ústřední sociální pojišťovny a její zemské úřadovny,
c) o nárocích vůči Ústřední sociální pojišťovně a její zemské úřadovně, pokud o tom nerozhodují sociálně pojišťovací soudy.
§ 138.
Ministerstvo sociální péče rozhoduje v třetí instanci o rekursech proti rozhodnutí okresního politického úřadu a v drahé instanci proti rozhodnutí politického úřadu II. stolice společně s ministrem obchodu a s ministrem zemědělství.
Podrobná ustanovení o rozhodování sporů státními úřady správními vydá vláda nařízením.
b) Jak se rozhodují spory sociálně pojišťovacími soudy.
§ 139.
V I. stolici jest místně příslušný sociálně pojišťovací soud, v jehož obvodu má sídlo pojišťovna jsoucí ve sporu.
V případech pochybných určí místní příslušnost sociálně pojišťovací soud; nadřízení sociálně pojišťovacím soudům proucím se o příslušnost nebo ji odpírajícím.
§ 140.
Sociálně pojišťovací soudy jednají a rozhodují, pokud není jinak ustanoveno ústně a veřejně a to
a) okresní sociálně pojišťovací soud a zemský sociálně pojišťovací soud v senátech čtyřčlenných,
b) vrchní sociálně pojišťovací soud v senátech pětičlenných.
§ 141.
Senáty okresních a zemských sociálně pojišťovacích soudů skládají se ze soudce odborného jako předsedy a z přísedících jakožto soudců laiků.
Předsedou okresních a zemských sociálně pojišťovacích soudů, jeho zástupci a předsedou senátů těchto soudů mohou býti jen osoby způsobilé vykonávati soudcovský úřad.
V senátech okresních a zemských sociálně pojišťovacích soudů budiž jeden přísedící ze zaměstnanců, druhý ze zaměstnavatelů a třetí z pojištěnců samostatně výdělečných.
§ 142.
Přísedící jsou voleni na 6 roků v potřebném počtu odděleně dle skupin a ze skupin zaměstnanecké, zaměstnavatelské a samostatně výdělečné.
Přísedící pro okresní sociálně pojišťovací soud volí valná hromada okresní sociální pojišťovny, přísedící pro zemský pojišťovací soud volí valná hromada zemské úřadovny Ústřední sociální pojišťovny tajně a hlasovacími lístky dle zásad platných pro jiné volby konané těmito valnými hromadami.
Polovina přísedících musí bydliti v místě sociálně pojišťovacího soudu nebo ve vzdálenosti do 15ti km od něho.
§ 143.
Přísedícím býti nemůže:
1. cizozemec,
2. kdo je členem představenstva, dozorčího výboru, důchodové komise neb úředníkem některé pojišťovny dle tohoto zákona jakož i tajemník politické, odborové nebo jiné stavovské nebo zájmové organisace a jiná síla placená těmito organisacemi.
3. kdo byl pravoplatně odsouzen trest-ním soudem pro nepolitický zločin nebo přestupek ze ziskuchtivosti.
§ 144.
Přísedící může zvolení svoje odmítnouti:
1. je-li 60ti letý,
2. nemůže-li pro nemoc nebo chorobu zastávati úřad přísedícího,
3. nebydlí-li v obvodu příslušného zemského sociálně pojišťovacího soudu,
4. byl-li již přísedícím v předchozí volební periodě.
O důvodnosti odmítnutí rozhodne předseda okresního nebo zemského sociálně pojišťovacího soudu, pro nějž byl přísedící zvolen.
§ 145.
Přísedící před nastoupením svého úřadu slíbí rukou dáním předsedovi sociálně pojišťovacího soudu, že bude svůj úřad vykonávati svědomitě a nestranně, a že bude přísně zachovávati platné zákony.
§ 146.
Úřad přísedícího jest čestný. Přísedícímu však přísluší náhrada nutných hotových výloh a náhrada prokazatelného ušlého výdělku (mzdy), služného, příjmu.
Náhrada ušlého výdělku však nesmí přesahovati u okresních sociálně pojišťovacích soudů padesát Kč denně, u zemských sociálně pojišťovacích soudů sedmdesátpět Kč denně.
§ 147.
Jednotliví členové sociálně pojišťovacího soudu jsou vyloučeni nebo mohou býti odmítnuti při rozhodování toho kterého sporu dle obdoby předpisů jurisdikční normy z 1. srpna 1895 č. 111 ř. z.
§ 148.
President (předseda) zemského sociálně pojišťovacího soudu zbav úřadu přísedícího okresního sociálně pojišťovacího soudu a president vrchního sociálně pojišťovacího soudu zbav úřadu přísedícího zemského sociálně pojišťovacího soudu., jestliže přísedící:
1. jest nebo se stane nevolitelným,
2. hrubě poruší svoji úřední povinnost zanedbáváním svého úřadu nebo jinak.
Přísedícímu nedbalému povinností může uložiti předseda soudu sociálně pojišťovacího, pro nějž je přísedící zvolen, pořádkovou pokutu do dvou set Kč jakož i náhradu nákladů způsobených jeho nedbalostí. Proti tomu se může postižený odvolati k vrchnímu sociálně pojišťovacímu soudu do čtrnácti dnů od uložené pokuty nebo náhrady.
Pro vydobývání, použití a záměnu pokuty platí obdobně ustanovení nařízení min. spravedlnosti ze dne 5. května 1852, č. 227 ř. z. K záměně jest oprávněn předseda, jenž uložil pokutu.
§ 149.
Strany jsou oprávněny ve sporu se dáti zastupovati osobami třetími.
Povinné zastoupení advokáty platí jenom pro řízení před vrchním sociálně pojišťovacím soudem.
Ze zastupování však předseda senátu sociálně pojišťovacího soudu vyloučí z úřední povinnosti toho, kdo se tímto zastupováním živí, aniž je k tomu oprávněn.
§ 150.
Spor před okresním nebo zemským sociálně pojišťovacím soudem zahajuje se doručením žaloby straně žalované.
Žalobu možno podati také ústně protokolárně a dlužno ji nápadně označiti v záhlaví jako ťžalobu ze sociálního pojištěníŤ. Předpisy civilního řádu soudního platné pro žaloby soudní platí obdobně (106, násl., 226, násl. a jiné civ. ř. s.).
§ 151.
Rozhodování sporů ve věci samé děje se ve formě rozsudku, jiné rozhodování děje se ve formě usnesení. V té příčině platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního o soudních rozsudcích a usneseních 390 násl. civ. ř. s.).
§ 152.
Proti rozsudkům a usnesením okresních a zemských sociálně pojišťovacích soudů přísluší stranám odvolání a stížnost či rekurs do čtrnácti dnů od doručení rozsudku nebo usnesení podle obdoby ustanovení civilního řádu soudního, platných pro opravné prostředky proti rozsudkům a usnesením řádných okresních soudů (46d násl. civ. ř. s.). Dovolání a dovolací rekurs jsou nepřípustny.
§ 153.
Předpisy jurisdikční normy a civilního řádu soudního platí v řízení před okresními a zemskými sociálně pojišťovacími soudy obdobně, pokud není v tomto zákoně ustanoveno jinak, nebo pokud je to slučitelno s povahou věci.
Podrobná ustanovení o organisaci a o řízení před okresním, zemským a vrchním pojišťovacím soudem vydá vláda nařízením.