Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922

kterým se zmocňuje vláda, aby poskytla úvěr republice Rakouské.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby poskytla republice Rakouské proti přiměřeným zárukám zápůjčku až do výše 500,000.000 Kč, splatnou ve 20ti letech, t. j. nejdéle do 30. června 1942, jejíž valuty smí býti použito výhradně ku platům republiky Rakouské, nebo její obyvatelů republice československé nebo jejím obyvatelům. Míra úroková této zápůjčky bude odpovídati podmínkám, za jakých republika Československá, obdrží první cizozemskou zápůjčku.

§ 2.

Částka k výplatě zapůjčky potřebná bude dána zálohou z pokladničních hotovostí a úhrada bude opatřena z hospodářských přebytků.

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, jeho provedení ukládá se ministru financí.

Důvodová zpráva.

V souvislosti s politickými a hospodářskými jednáními s vládou rakouskou, jež konala se v lednu a únoru 1922, byla dne 8. února 1922 s výhradou ústavního schválení uzavřena úvěrní úmluva (příl. A), kterou poskytuje republika Československá republice Rakouské zápůjčku 500,000.000 Kč splatnou ve 20 letech, t. j. nejdéle do 30. června 1942 ve stejných pololetních splátkách, z nichž první zaplacena bude se splátkou úrokovou, dospívající v prvním pololetí 1924.

Nehledě k motivům politickým, je hlavní pohnutkou ku povolení této zápůjčky snaha po utužení vzájemných hospodářských poměrů na podkladě sjednaných hospodářských úmluv, k uskutečnění těchto cílů jeví se býti prospěšným přispěti k ustálení valutových poměrů republiky Rakouské.

Ku přesnému zúrokování a splacení této zápůjčky, jejíž místem platebním je Praha, poskytuje republika Rakouská tyto záruky:

a) Obdrží-li republika Rakouská nejdéle do 31. ledna 1923 úvěr Svazu národů, bude zápůjčka československá pojata, do rámce záruk a do služby tohoto mezinárodního úvěru.

b) Neobdrží-li republika Rakouská do 31. ledna 1923 úvěru Svazu národů, věnuje ku zajištění československé zápůjčky své příjmy z dopravních daní železničních a vyhradila pro případ prodlení v placení republice Československé retenční právo v příčině částek, které z titulu těchto rakouských daní byly na území československém vybrány.

Za splatnosti až do přejmutí československé zápůjčky do rámce záruk a služby úvěru Svazu národů nebo až do zastavení příjmů z dopravních daní železničních poskytuje republika Rakouská tyto záruky:

1. Složila u Zemské banky v Praze jakožto u věrné ruky akcie místních drah československých v nominelní hodnotě 14,950.200 K a 213 1/2 akcií cukrovaru v Dolním Cetně v nominelní hodnotě 172.400 K. Tyto cennosti přijímají se jako záruka v kursové hodnotě 17,000.000 Kč.

2. Zřídila v prvním pořadí kauční hypoteku v částce 27,000.000 Kč na budově bývalé české dvorní kanceláře (budova ministerstva vnitra) ve Vídni.

3. Při výplatě zápůjčkové valuty srazí se půlletní úroky na účet věrné ruky (filiálka živnostenské banky ve Vídni a Rakouský úvěrní ústav pro veřejné podniky a práce ve Vídni).

4. Rakouská vláda složí každého měsíce 1/12 roční úrokové potřeby na účet věrné ruky, takže po vyplacení nejblíže splatných úroků pololetních zbude na tomto účtu aktivní saldo ve výši půlletní úrokové splátky.

Zákon o zastavení železničních daní dopravních projednává se právě v rakouském Národním shromáždění.

Reparační komise v Paříži svolila rozhodnutím ze dne 7. března.1922, č. 1821 (přít. C), aby statky a zdroje rakouské, v úvěrní úmluvě uvedené, které jinak podle čl. 197 mírové smlouvy St. Germ. jsou zavazeny generálním právem zástavním ve prospěch reparací, byly dány jako záruka za československou půjčku Rakousku poskytnutou. Obdrží-li Rakousko úvěry od Anglie, Francie nebo Italie a budou-li tyto mocnosti o to žádati, bude ze všech záruk Rakouskem pro tyto půjčky daných, počítajíc v to i půjčku československou, utvořen společný fond, na němž by i republika Československá participovala.

Zápůjčka bude vyplacena po ústavním schválení úvěrní úmluvy oběma vládami proti dlužnímu úpisu republiky Rakouské a po splnění shora zmíněných záruk.

Republika Rakouská zavázala se, že vydá republice Československé, na její žádost, na celou ještě nesplacenou jistinu anebo na její část daněprosté dluhopisy znějící na majitele a na zemskou měnu československou, za podmínek v čl. 7. blíže stanovených.

Veškery výlohy s provedením této úmluvy spojené ponese republika Rakouská.

Dle odstavce 4. závěrečného protokolu (příl. B) bude pohledávka československých drah, vzniklá z vyúčtování odúčtoven železničních ve Vídni a v Praze, jež ku dni 15. února 1922 činila 169,219.411 Kč i se 6% úroky sražena při výplatě zápůjčkové valuty.

Rakouská vláda žádala, aby jí na povolenou zápůjčku byla poskytnuta záloha ve výši asi 100,000.000 Kč. Z motivů shora,uvedených bylo této žádosti vyhověna o sice tímto způsobem: Československá vláda dluhovala podle (příl. D) narovnání ze dne 4. února 1922 Rakouskému hlavnímu ústavu pro věcnou demobilisaci za dodané demobilisační zboží částku 56,000.000 Kč. Československá vláda upustila od svého požadavku, aby tento její dluh byl kompensován se stejnou částkou její pohledávky vzniklé ze shora, zmíněných vyúčtování československé železniční správy a uvolila se, že tuto částku Rakousku hotově vyplatí. Mimo to poshověla československá vláda ještě další nové dluhy rakouských spolkových drah, které po 15. únoru 1922 ze železničních vyúčtování vzniknou, až do, částky 44,000.000 Kč. Tento dluh je plně zajištěn zárukami 17,000.000 Kč a 27,000.000 Kč shora, pod č. 1. a 2. uvedenými.

Oba tyto obnosy, celkem 100,000.000 Kč, zapůjčila československé finanční správě skupina československých bank za 6 % úroky a 1 1/2% provisi. Částka 56,000.000 Kč byla po srážce placené 1/2% provise dána k disposici rakouské vládě u Živnostenské banky, částka 44,000.000 Kč určena je pro československou správu železniční. Také tato poslední částka bude i s úroky sražena při výplatě zápůjčkové valuty.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova tato byla předložena Národnímu shromáždění a projevuje se současně přání, aby byla ve sněmovně poslanecké přikázána výborům rozpočtovému a zahraničnímu, po schválení touto sněmovnou v senátu výborům rozpočtovému a zahraničnímu za účelem podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 1. dubna 1922.

ÚMLUVA.

Mezi ministrem financí republiky Československé Augustinem Novákem a spolkovým ministrem financí republiky Rakouské dnem Alfredem Gürtlerem byla o poskytnutí zápůjčky v částce 500,000.000 Kč (pětisetmilionů korun československých) republikou Československou republice Rakouské s výhradou schválení vlád obou republik uzavřena tato úmluva.

Článek 1.

Republika Československá poskytuje republice Rakouské zápůjčku v částce 500,000.000 Kč (pětsetmilionů korun československých), jejíž valuty smí býti použito výlučně ku platům republiky Rakouské nebo její obyvatelů republice Československé nebo jejím obyvatelům.

Článek 2.

(1) Tato zápůjčka bude republikou Rakouskou ode dne výplaty počínajíc pololetně pozadu zúrokována. Míra úroková bude odpovídati podmínkám, za jakých republika Československá obdrží první cizozemskou zápůjčku po uzavření této úmluvy, v každém případě v šok před 1. červencem 1922. Až do té chvíle, kdy úroková míra této československé zahraniční zápůjčky bude smluvně stanovena, budou z dlužní jistiny zatímně a proti započtení clo úroků stanovených podle definitivní míry úrokové s účinností ode dne vyplacení zápůjčky placeny 6% úroky. Částky vyplývající z vyúčtování úroků zatímně placených vůči definitivní míře úrokové budou přičteny úrokové službě onoho pololetí, ve kterém bude odúčtováno.

(2) Zápůjčka bude splacena ve 20 letech, t. j. nejdéle do 30. června 1942, ve stejných pololetních splátkách, z nichž první bude zapravena ihned se splátkou úrokovou splatnou v prvním pololetí roku 1924. Republice Rakouské je však vyhrazeno práva, kdykoliv po předchozí tříměsíční výpovědi splatiti i částku převyšující dotyčnou umořovací splátku zápůjčky anebo i najednou celou ještě nezapravenou částku zápůjčky.

(3) Místem platebním pro platby ze služby úrokové a umořovací je Praha.

Článek 3.

(1) Ku přesnému zúrokování a splacení zápůjčky poskytuje republika Rakouská následující jistoty a záruky:

a) Pro případ, že finančním výborem Svazu národů nebo jeho prostřednictvím anebo mezinárodní organisací, která by vstoupila na místo finančního výboru Svazu národů, bude republice Rakouské nejdéle do 31. ledna 1923 poskytnut úvěr, prohlašuje republika Rakouská, že jest srozuměna s tím, aby všechny majetky a státní příjmy, které k zajištění takových mezinárodních úvěrů věnovala nebo zastavila, sloužily v témže pořadí a s týmiž právy také ku zajištění zápůjčky republiky československé v částce 500,000.000 Kč a aby ona mezinárodní organisace pojala službu této zápůjčky republiky Československé do správy, jež bude pro takový mezinárodní úvěr zřízena, v ten způsob, že veškerá práva poskytnutá této organisaci nebo jejím orgánům v příčině dozoru, správy a realisování daných jistot jakož i v příčině vybrání zastavených státních příjmů, budou k věrné ruce vykonávána též ve prospěch zápůjčky republiky československé.

Republika Rakouská zavazuje se, že o tom podá příslušné prohlášení finančního výboru Svazuj národů.

b) Nebude-li do 31. ledna 1923 mezinárodní organisace k věrné ruce pro zajištění cizozemských úvěrů republice Rakouské povolených ve smyslu odstavce a) zřízena anebo smluvně stanovena, věnuje republika Rakouská republice Československé k zajištění jejích nároků z povolené zápůjčky 500,000.000 Kč svoje příjmy z dopravních daní železničních zavedených zákonem ze dne 19. července 1902, č. 153 ř. z.., resp. ze dne 20. prosince 1919, č. 602 stát. zák. t. j. z daně z nákladu, z jízdních lístků a ze zavazadel Republika Rakouská přejímá po dobu až do úplného splacení zápůjčky včetně případných úrokových zůstatků povinnost, že nesníží bez svolení československé vlády percentuelní výměru dopravních dani pod sazby zákonem ze dne 20. prosince 1919, č. 602 stát. zák. stanovené.

(2) Bude-li po 31. lednu 1923 správa v odstavci 1, a) tohoto článku zmíněna,k zajištění mezinárodních úvěrů republice Rakouské poskytnutých zřízena nebo smluvně stanovena a služba československé zápůjčky do této správy pojata, pomine věnování dopravních daní železničních stanovené v předchozím odstavci a) republika Rakouská, nabude opět volné disposice těmito státními příjmy.

Článek 4.

Rakouská vláda se zavazuje, že bude republiku Československou při výkonu práv v předešlém článku vyhrazených vždy všemi prostředky, jež má po ruce, podporovati.

Bude-li republika Rakouská v prodlení i jenom s jednou splátkou úrokovou nebo umořovací, nezajistivši této splátky zpeněžitelnými věcnými zástavami, bude stanoven způsob výkonu těchto práv: pro tento případ ujednává se však již nyní, že republice Československé přísluší právo z částek na území československém svými orgány vybraných za dopravu osob, nákladů, nebo zavazadel na rakouských drahách zapravených zadržeti až do vyrovnání těchto zůstatků onen díl, který z těchto částek vypadá na rakouské dopravní daně železniční. Takto zadržené částky budou republikou československou vyúčtovány jakožto platy na nedoplatky této služby úvěrové. pro případ, že by částky takto zadržené nevystačily ku krytí služby úvěrové, zavazuje se rakouská vláda, že na žádost vlády československé nařídí neprodleně své správě železniční, aby vybrané dopravní daně železniční odváděla bezprostředně věrné ruce uvedené v článku 5., al. (3).

Článek 5.

(1) Za splatnosti v době až do pojmutí služby zápůjčky poskytnuté republikou Československou do správy některého mezinárodního úvěru nebo až do zastavení příjmů republiky Rakouské k zajištění tohoto úvěru věnovaných, nejpozději však do 31. ledna 1923, poskytuje republika Rakouská jistotu tímto způsobem:

1. Republika Rakouská zastavuje republice Československé složením do zástavní úschovy u bankovního ústavu, jenž bude shodně stanoven jakožto věrné ruky ve prospěch republiky československé akcie v přiloženém seznamu uvedené. Výkon práv stanovami akcionáři zajištěných bude i po dobu trvání zástavy příslušeti republice Rakouské a nebude zástavním právem republiky československé dotčen.

2. Republika Rakouská vyhrazuje republice československé na budově bývalé české dvorní kanceláře ve Vídni I, Judenplatz 11., číslo vložky 1418 pozemkové knihy vnitřního města Vídně, čís. kat. parc. 351, náležející republice Rakouské, kauční hypoteku k zajištění částky 27,000.000 Kč v prvním pořadí, vystaví o tom knihovní prohlášeni a ponese náklady vtělení této zárukové hypoteky do veřejných knih. První pořadí této zárukové hypoteky platí i tehdy jakožto dané, když jí kromě služebností předcházejí v pořadí hypoteky nepřesahující úhrnnou částku 200.000 K.

3. Z výnosu půjčky složí se bezprostředně pro republiku Československou částka rovnající se pololetní potřebě úrokové na účet věrné ruky označený v odstavci 3. tohoto článku.

4. Rakouská vláda zavazuje se, že uloží až do posledního dne každého měsíce, počínajíc měsícem vyplacení půjčky, dvanáctinu roční úrokové potřeby poskytnuté zápůjčky na účet věrné ruky označený v odstavci 3. tohoto článku, takže po vyplacení nejblíže splatné pololetní splátky úrokové zbude vždy na tomto účtu aktivní saldo ve výši pololetní splátky úrokové.

(2) Aktivní salda na účtu věrné ruky (bod 3. a 4.) zúrokují se ve prospěch republiky Rakouské.

(3) Jakožto věrná ruka, která ve smyslu této úmluvy účet věrné ruky povede, stanoví se filiálka Živnostenské banky ve Vídni a Österreichisches Kreditinstitut für öffentliche Unternehmungen und Arbeiten ve Vídni s tím, že jmenované ústavy účastní se správy stávajících aktivních sald každý polovinou.

(4) Jakmile bude služba zápůjčky republiky československé převzata dno správy úvěru Svazu národů podle článku 3., odstavec 1. a), nejdéle však do 31. ledna 1923, pře jdou akcie zastavené v odstavci 1., bod 1., tohoto článku opět do volného vlastnictví republiky Rakouské, ačli nebude mezitím o prodeji těchto akcií sjednána, úmluva mezi oběma smluvními stranami. Současně odevzdá, vláda republiky československé republice Rakouské prohlášení způsobilé ku knihovnímu výmazu ohledně kauční hypoteky zmíněné v odstavci 1., bod 2., pokud by až do té doby nedošlo mezi oběma smluvními stranami k dohodě o prodeji této reality. Konečně přestanou touže dobou vklady republiky Rakouské na účet věrné ruky zmíněný v odstavci 1., bod 4. Tento účet věrné ruky uzavře se dobou splatnosti nejbližší úrokové splátky a saldo odvede se vládě republiky Československé na účet této úrokové splátky k dobru republiky Rakouské.

Článek 6.

Zápůjčka tato bude vyplacena po schválení této úmluvy oběma vládami proti odevzdání dlužního úpisu republiky Rakouské vyhovujícího podmínkám této úmluvy vládě československé, proti deponování akcií zmíněných ve článku 5., odstavci 1., bodu 1., a vtělení kauční hypotéky uvedené ve článku 5., odstavec 1., bod 2.

Článek 7.

Republika československá jest oprávněna žádati kdykoli na republice Rakouské, aby dlužní jistina ještě nezapravená přeměněna, byla zcela nebo z části na dluhopisy republiky Rakouské znějící na majitele a osvobozené od srážky na daních i poplatcích. Tyto dlužní úpisy budou vystaveny a republice československé odevzdány ve smluvených kusech znějících na zemskou měnu republiky Československé do tří měsíců ode dne, kdy republika Československá o to požádá. Do textu těchto dluhopisů budou pojata nejdůležitější ustanovení této úmluvy (umořování, záruky, splatnosti). Co do nominelní míry úrokové ujednává, se, že zúročení dluhopisů nebude nikterak přesahovati úrokovou míru stanovenou ve článku 2. a že vůbec nebude vyšší než zúročení jaké bylo stanovena při podobných rakouských dluhopisech posléze předcházejících emisí.

Pokud úroková míra těchto dluhopisů byla by nižší než úroková míra ve článku 2. stanovená, provede se vyrovnání vydáním přiměřeně vyšší jmenovité hodnoty dluhopisů, jež bude odborně technicky vyšetřena.

Onu část dlužní jistiny, která jest representována dluhopisy al pari převzatými, bude republika Československá republice Rakouské kvitovati jako platbu na část dlužní jistiny v době odevzdání dluhopisů ještě nezapravenou.

Článek 8:

Případné výlohy všeho druhu spojené s provedením této úmluvy, jež by daly se odvoditi z rakouských zákonů nebo vznikly na rakouském území, ponese republika Rakouská.

Článek 9.

Republika Rakouská se zavazuje, že opatří si potřebné zákonné plné moci ku poskytnutí zástav, které podle předchozích článků byly určeny k zajištění zmíněné zápůjčky.

Článek 10.

Tato úmluva byla se-psává v řeči československé a v řeči německé, oba texty jsou autentické.

V Praze dne 8. února 1922.

Aug. Novák, v. r.

Übereinkommen.

Zwischen dem Bundesminister für Finanzen der Republik Österreich Dr. Alfred Gürtler und dem Finanzminister der Čechoslovakischen Republik August Novák wurde über die Gewährung eines Darlehens im betrage von 500,000.000 Kč (fünfhundert Millionen čechoslovakische Kronen) seitens der Čechoslovakischen Republik an die Republik Österreich vorbehaltlich der Genehmigung der Regierungen beider Republiken nachstehendes Übereinkommen geschlossen.

Artikel 1.

Die Čechoslovakische Republik gewährt der Republik Österreich ein Darlehen im Betrage von 500,000.000 Kč (fünfhundert Millionen čechoslovakische Kronen), dessen Valuta ausschließlich zu Zahlungen der Republik Österreich oder deren Bewohner an die Čechoslovakische Republik oder deren Bewohner verendet werden darf.

Artikel 2.

(1) Dieses Darlehen ist von der Republik Österreich halbjährig im nachhinein vom Tage der Zuzählung angefangen zu verzinsen. Der Zinsfuß wird den Bedingungen entsprechen, unter welchen die Čechoslovakische Republik das erste nach Abschluß dieses Vertrages, jedenfalls aber vor dem 1. Juli 1922 im Auslande aufgenommene Darlehen erhalten wird.

Bis zu dem Zeitpunkte, in welchem der Zinsfuß dieses ausländisch-čechoslovakischen Anlehens vertragsmäßig festgelegt sein wird, sind provisorisch und gegen Einrechnung in die sich nach dem definitiven Zinsfuß vom Zeitpunkte der Zuzählung des Darlehens angefangen ergebenden Zinsen 6%ige Zinsen von dem aushaftenden Kapital zu entrichten. Die aus der Abrechnung der provisorisch gezahlten Zinsen gegenüber dem definitiven Zinsfuß sich ergebenden. Beträge sind dem Zinsendienste jenes Halbjahres, in welchem die Abrechnung stattfindet, zuzuschlagen.

Die Tilgung des Darlehens erfolgt innerhalb 20 Jahren, d. i. längstens 30. Juni 1942, in gleichen halbjährigen Raten, deren erste zugleich mit der im ersten Halbjahre des Jahres 1924 fälligen Zinsenrate zu entrichten ist. Es bleibt jedoch der Republik Österreich unbenommen jederzeit nach vor, angegangener dreimonatlicher Kündigung auch einen die jeweilige Tilgungsrate übersteigenden Teilbetrag des Darlehens oder auch den ganzen jeweils noch aushaftenden Darlehensbetrag auf einmal zur Rückzahlung zu bringen.

(3) Zahlungsort für die aus dem Zinsmund Tilgungsdienst erwachsenden Zahlungen ist Prag.

Artikel 3.

(1) Für die pünktliche Verzinsung und Rückzahlung des Darlehens bestellt die Republik Österreich folgende Sicherheiten und Garantien:

a) Für den Fall, als der Republik Österreich bis längstens 31. Jänner 19213 ein Kredit seitens des Finanzkomitees des Völkerbundes oder durch dessen Vermittlung oder seitens einer an Stelle des Finanzkomitees des. Völkerbundes tretenden internationalen Organisation gewährt wird, erklärt sich die Republik Österreich damit einverstanden, daß alle von ihr zur Sicherstellung solcher internationaler Kredite gewidmeten oder verpfändeten Vermögenschaften und Staatseinnahmen in gleichem Range und zu gleichen Rechten auch zur Sicherstellung des Darlehens der Čechoslovakischen Republik im Betrage von 500.000.000 Kč dienen und daß die betreffende internationale Organisation den Dienst dieses Darlehens der Čechoslovakischen Republik in das für einen solchen internationalen Kredit zu etablierende Regime derart einbezieht, daß alle dieser Organisation oder deren Organen in bezug auf die Kontrolle, Verwaltung und Realisierung der bestellten Sicherheiten, sowie auf die Einziehung verpfändeter Staatseinnahmen eingeräumten Rechte auch zugunsten des Darlehens der Čechoslovakischen Republik treuhändig ausgeübt werden.

Die Republik Österreich verpflichtet sich hierüber eine entsprechende Erklärung des Finanzkomitees des Völkerbundes beizubringen.

b) Wenn bis zum 31. Jänner 1923 eine internationale treuhändige Organisation für die Sicherung ausländischer, der Republik Österreich gewährter Kredite im Sinne des Punktes a) nicht eingerichtet oder vertragsmäßig festgelegt sein sollte, so widmet die. Republik Österreich der Čechoslovakischen Republik zur Sicherstellung ihrer Ansprüche aus dem gewährten Darlehen von 500,000.000 Kč ihre Einnahmen aus den durch die Gesetze vom 19. Juli 1902 R. G. Bl. Nr. 153, resp. vom 20. Dezember 1919 St. G. Bl. Nr. 602 normierten Eisenbahnverkehrssteuern, das ist aus der Frachtsteuer, Fahrkartensteuer und Gepäcksteuer. Die Republik Österreich übernimmt für die Zeit bis zur vollständigen Rückzahlung des Darlehens einschließlich etwaiger Zinsenrückstände die Verpflichtung, das perzentuelle Ausmaß der Eisenbahnverkehrsteuern ohne Zustimmung der Čechoslovakischen Republik nicht unter die durch das Gesetz vom 20. Dezember 1919 St. G. Bl. Nr. 602 festgesetzten Sätze herabzumindern.

(2) Für den Fall, als nach dem 31. Jänner 1923 das im Absatze 1. a) dieses Artikels vorgesehene Regime zur Sicherstellung internationaler, der Republik Österreich eingeräumter Kredite eingerichtet oder vertragsmäßig festgelegt rund in dieses Regime der Dienst des čechoslovakischen Darlehens einbezogen werden sollte, hört die im vorstehenden. Absatze festgesetzte Widmung der Eisenbahnverkehrsteuern auf und die Republik Österreich gelangt wieder in die freie Verfügung über diese staatlichen Einnahmen.

Artikel 4.

Die österreichische Republik verpflichtet sich die Čechoslovakische Republik in der Ausübung der in dem vorigen Artikel eingeräumten Rechte jederzeit mit allen ihr zu Gebote stehenden Mitteln zu unterstützen.

Sollte die Republik Österreich auch nur mit einer Zinsen- oder Tilgungsrate im Rückstande bleiben., ohne diese Rate durch verwertbare Sachpfänder sichergestellt zu haben, so werden die Formen der Ausübung dieser Rechte festzusetzen sein. Für diesen Fall wird aber schon jetzt vereinbart, daß der Čechoslovakischen Republik das Recht zusteht, bis zur Deckung dieser Rückstände von den auf Čechoslovakischem Gebiete durch ihre Organe eingehobenen Beträgen, welche für die Beförderung von Personen, Frachten oder Gepäck auf den österreichischen Eisenbahnen entrichtet wurden, jenen Teil zurückzubehalten, der von diesen Beträgen auf die österreichischen Eisenbahnverkehrsteuern entfällt: Die so zurückbehaltenen Beträge sind von, der Čechoslovakischen Republik als Zahlungen auf die Rückstände dieses Schuldendienstes abzurechnen.

Für den Fall, als die so zurückbehaltenem Beträge zur Deckung des Schuldendienstes nicht ausreichen sollten, verpflichtet sich die österreichische Regierung über Verlangen der čechoslovakischen Regierung unverzüglich ihrer Eisenbahnverwaltung den Auftrag zu erteilen, die eingehobenen Eisenbahnverkehrsteuern unmittelbar an die im Artikel 5, Alinea 3 genannten Treuhänder abzuführen.

Artikel 5.

(1) Für die Fälligkeiten in der Zeit bis zur Einbeziehung des Dienstes des von der čechoslovakischen Republik gewähren Darlehens in das Regime eines internationalen Kredites oder bis. zur Verpfändung der zur Sicherstellung dieses Kredites gewidmeten Einnahmen der Republik Österreich, längstens aber bis zum 31. Jänner 1923, leistet die Republik Österreich auf folgende Weise Sicherheit:

1. Die Republik Österreich verpfändet der. Čechoslovakischen Republik durch Erlag in ein Pfanddepot zugunsten der Čechoslovakischen Republik bei einem einvernehmlich festzustellenden Bankinstitut als Treuhänder die in der angeschlossenen Liste verzeichneten Aktien. Die Ausübung der dem Aktionär durch die Statuten gewährleisteten Rechte wird auch während der Dauer der Verpfändung der Republik Österreich freistehen und durch das Pfandrecht der Čechoslovakischen Republik nicht beeinträchtigt werden.

2. Die Republik Österreich räumt der Čechoslovakischen Republik auf dem der Republik Österreich gehörigen Gebäude der ehemaligen böhmischen Hofkanzlei in Wien, I. Judenplatz 11, E. Z. 1418 des Grundbuches der Inneren Stadt Wien, Kataster-Parzelle Z. 351 eine Kautionshypothek zur Sicherstellung des Betrages von 27,000.000 Kč im ersten Range ein, stellt hierüber eine, grundbuchsfähige Erklärung aus und trägt die Kosten der Einverleibung dieser Kautionshypothek in die öffentlichen Bücher. Die erste Rangordnung dieser Kautionshypothek gilt auch dann als gegeben, wenn ihr außer Servituten Hypotheken von nicht mehr als zusammen 200.000 K im Range vorangehen.

3. Aus dem Erlös des Darlehens wird der Čechoslovakischen Republik unmittelbar ein dem halbjährigen Zinsenerfordernis gleichkommender Betrag auf das im Absatz 3 dieses Artikels bezeichnete Treuhandkonto erlegt.

4. Die österreichische Regierung verpflichtet sich bis zum Letzten eines jeden Monates, beginnend mit dem. Monate der Zuzählung des Darlehens, je ein Zwölftel des jährlichen Zinsenerfordernisses des gewährten Darlehens auf das im Absätze 3 dieses Artikels bezeichnete Treuhandkonto zu erlegen, so daß nach Auszahlung der nächstfälligen halbjährigen Zinsenrate auf diesem Konto stets ein Guthaben in der Höhe einer halbjährigen Zinsenrate verbleibt.

(2) Die jeweiligen Guthaben auf Treuhandkonto (Punkt 3 und 4) werden zugunsten der Republik Österreich verzinst.

(3) Als Treuhänder, welche das Treuhandkonto im Sinne dieses Vertrages zu führen haben, werden die Filiale der Živnostenská banka in Wien und das österreichische Kreditinstitut für öffentliche Unternehmungen und Arbeiten in Wien mit der Maßgabe bestimmt, daß die genannten Anstalten an der Verwaltung der jeweiligen Guthaben je zur Hälfte partizipieren.

(4) Sobald der Dienst des Darlehens der Čechoslovakischen Republik in das Regime des Völkerbundkredites gemäß Artikel 3, Absatz 1. a) übernommen worden ist, längstens aber am 31. Jänner 1923, gehen die im Absatze 1, Punkt 1 dieses Artikels verpfändeten Aktien wieder in das freie Eigentum der Republik Österreich über, soferne nicht inzwischen über einen Verkauf dieser Aktien zwischen den beiden vertragsschließenden Teilen ein übereinkommen geschlossen worden ist. Gleichzeitig hat die Regierung der Čechoslovakischen Republik der Republik Österreich eine grundbuchsfähige Löschungserklärung bezüglich der unter Absatz 1, Punkt 2 dieses Artikels erwähnten Kautionshypothek zu übergeben, soferne nicht bis dahin eine Vereinbarung über den Verkauf dieser Realität zwischen den beiden vertragschließenden Teilen zustande gekommen ist. Endlich hören mit dem gleichen Zeitpunkte die im Absatze 1, Punkt 4 dieses Artikels vorgesehenen Erläge der Republik Österreich auf das Treuhandkonto auf. Dieses Treuhandkonto ist in dem Zeitpunkte der Fälligkeit der nächsten Darlehenszinsrate abzuschließen und der Saldo an die Regierung der Čechoslovakischen Republik auf Rechnung dieser Zinsrate zugunsten der Republik Österreich abzuführen.

Artikel 6.

Die Flüssigmachung dieses Darlehens erfolgt nach Genehmigung dieses Übereinkommens durch die beiden Regierungen gegen Übergabe eines den Bestimmungen dieses Übereinkommens entsprechenden Schuldscheines der Republik Österreich an die Čechoslovakische Republik, gegen Deponierung der im Artikel 5, Absatz 1, Punkt 1 erwähnten Aktien und Einverleibung der im Artikel 5, Absatz 1, Punkt 2 angeführten Kautionshypothek.

Artikel 7.

Die Čechoslovakische Republik hat das Recht von der Republik Österreich wann immer zu verlangen, daß die noch aushaftende Kapitalsschuld ganz oder zum Teile in auf den Inhaber lautende, Steuer- und gebührenabzugsfreie Schuldverschreibungen der Republik Österreich umgewandelt wird. Diese Schuldverschreibungen sind in zu vereinbarenden Abschnitten lautend auf die Landeswährung der Čechoslovakischen Republik binnen drei Monaten nach Stellung des Verlangens der Čechoslovakischen Republik auszustellen und ihr auszufolgen. In den Text dieser Schuldverschreibungen sind die wichtigsten Bestimmungen dieses Vertrages (Amortisation, Garantien, Fälligkeiten) aufzunehmen. Was den Nominalzinsfuß anbelangt, wird vereinbart, daß die Verzinsung der Schuldverschreibungen keinesfalls den im Artikel 2 vorgesehenen Zinsfuß übersteigen und im übrigen nicht höher sein wird als diejenige Verzinsung, welche für ähnliche österreichische Staatsschuldverschreibungen der zuletzt vorangegangenen Emissionen zur Anwendung gelangte.

Soferne der Zinsfuß dieser Schuldverschreibungen niedriger sein sollte, als der im Artikel 2 festgesetzte Zinsfuß, wird der Ausgleich durch Ausfolgung des entsprechend höheren, fachtechnisch zu ermittelnden Nennbetrages an Schuldverschreibungen herzustellen sein.

Die Čechoslovakische Republik wird den durch die al pari übernommenen Schuldverschreibungen repräsentierten Teil des Schuldkapitals der Republik Österreich als Zahlung auf den im Momente der Übergabe der Schuldverschreibungen noch aushaftenden Teil des Schuldkapitals quittieren.

Artikel 8.

Allfällige aus der Durchführung dieses Vertrages aus den österreichischen Gesetzen ableitbare oder auf österreichischem Gebiete erwachsende Kosten aller Art trägt die Republik Österreich.

Artikel 9.

Die Republik Österreich verpflichtet sich die erforderlichen gesetzlichen Vollmachten zur Bestellung der in den vorstehenden Artikeln zur Sicherstellung des gewährten Darlehens in Aussicht genommenen Pfänder zu erwirken.

Artikel 10.

Dieses Übereinkommen wurde in deutscher und čechoslovakischen Sprache verfaßt, beide Texte sind authentisch.

Prag, am 8. Februar 1922.

Gürtler, m. p.