X./3519 (překlad).
Interpelace
poslance J. Mayera a druhů ministrům zemědělství a obchodu o vývozu ječmene.
Jak se dovídáme z deníků, konaly se před několika dny jak v ministerstvu obchodu, tak i v ministerstvu zemědělství porady, jež se zabývaly vývozem ječmene, a šetřením se zjistilo, že obě ministerstva neuznala za vhodno namáhati se tím, aby k poradám těm pozvala také zástupce oněch hlavních německých zemědělských sborů, které konec konců mají význam pro vyjasnění této otázky při nejmenším právě takový, jako velkoobchod a průmysl pivovarnický a sladovnický. Mínili bychom, že právě ministerstvo obchodu na základě mýlek, chyb a přehmatů, spáchaných v posledních letech, které nám způsobily miliardové ztráty národního majetku, mělo by všechny důvody, aby po této stránce bylo opatrnější, a jest zcela vyloučeno, že si dají napříště německé vrstvy pěstující ječmen mlčky líbiti takové nakládání. O německém zemědělství se ví, jde-li o to, aby naplňovalo bezedný státní daňový pytel, má však také nárok, aby bylo slyšeno, vydávají-li se předpisy o zpeněžení jeho výrobků. Pro pochybená opatření minulého podzimu nemohl býti prvotřídní průmyslový ječmen do ciziny více prodán. Musí se ho dnes užívati jako krmiva pro dobytek. Jest nejvyšší čas, aby neustálá nucená zasahování do našeho zemědělství přestala a aby se neposlouchalo výhradně rad oněch kruhů, které nepřihlížejí tak velice k zájmům všeobecným jako ku prospěchu svých kapes. Jestliže tyto skupiny zájemníků malí spojení až k nejvyšším vládním místům, nic to na věci nemění.
Podepsaní se táží:
Jest jak pan ministr obchodu, tak i pan ministr zemědělství ochoten postarati se o to, aby k poradám, které se týkají zdaru a nezdaru také německého zemědělství, byli přibíráni zástupci zemědělských hlavních sborů?
Jsou oba páni ministři ochotni naříditi, aby byl domácímu hospodářství konečně povolen volný obchod ječmenem?
V Praze dne 30. března 1922.
J. Mayer,
dr. Radda, Schälzky, dr. Jabloniczky, dr. W. Feierfeil, dr. Körmendy-Ékes, J. Fischer, Heller, Windirsch, Pittinger, Zierhut, Kaiser, Schubert, dr. Spina, Křepek, dr. Hanreich, Böllmann, Matzner, Budig, Böhr, Bobek.
XI./3519 (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů
ministrovi financí
o provedení odpisů dávky z majetku.
Podle §u 56 zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku může býti povolen odpis dávky již předepsané, dokáže-li strana, že následkem neštěstí nebo jiných mimořádných neodvratných událostí jmění dávce podrobené se v době od 1. března 1919 do konce roku 1923 zmenšilo nejméně o jednu třetinu, a že její hospodářský stav jest vážně ohrožen, v kterémžto případě se odepíše částka dávky odpovídající zmenšení.
V prováděcím nařízení k §u 56 zákona nepokládají se za mimořádné okolnosti mezi jinými všeobecné hospodářské krise, zánik konjunktury určitých hospodářských odvětví, klesání nebo stoupání ceny platidel a podobné. Tento výklad jest znetvořením dobrých úmyslů zákonité péče o odpisy, které se rovná zrušení onoho místa zákona, neboť právě hospodářská krise velikého počtu odvětví výroby a ohromné klesnutí valuty sousedních cessionářských států přivodilo shroucení veliké části přiznaných majetkových předmětů a ohrozilo nesčíslný počet hospodářských existencí. Proto jsou uvedená prováděcí ustanovení přímo rozporem s citovaným místem zákona, při čemž nutno zjistiti, že zmocnění podle §u 68 zákona o dávce z majetku v každém případě nestačí k takovému rozšiřování.
V nynější době, kdy se provádí ukládací řízení, jeví se velice důležitým, aby tento nesouhlas byl vyjasněn.
Podepsaní se táží pana ministra financí, je-li ochoten doplniti prováděcí nařízení ze dne 27. června 1920, č. 463 Sb. z. a n. výkladem §u 56 zákona o dávce z majetku, jenž by vyhovoval skutečným hospodářským poměrům?
V Praze dne 31. března 1922.
Dr. Luschka,
dr. W. Felerfeil, dr. Petersilka, dr. Radda, inž. Jung, Budig, Mark, Bobek, Scharnagl, Knirsch, dr. Spina, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Schollich, dr. Lodgman, Heller, J. Fischer, Schubert, Zierhut, Křepek, Pittinger.
XII./3519 (překlad).
Interpelace
poslanců Leibla, Schweichharta a druhů vládě o podpoře pastevních družstev velkých sedláků.
Podle určitých zpráv zamýšlejí organisace německých a českých velkých sedláků založiti tak zvaná pastevní družstva a žádají, aby se jim z velkostatků přidělily louky. Německá a česká zemědělská rada, jakož i ministerstvo zemědělství se velice vřele přimlouvají za takové příděly půdy. To jest přímo porušením zákona.
V §u 1 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., se stanoví: ťPůda se přidělí:
1. jednotlivcům a to malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, zaměstnancům zemědělským i lesnickým a bezzemkům,
2. sdružením, která se skládají z osob uvedených pod číslem 1,
3. osobám jmenovaným v §u 5 tohoto zákona,
4. sdružením zemědělským a konsumním
5. obcím a veřejným svazům,
6. jiným osobám právnickým, ústavům a zařízením k účelům vědeckým, lidumilným a obecně prospěšným.Ť
V bodu 2. §u 1 uvedeného zákona jest tedy jasně vysloveno, jakým sdružením se má půda přidělovati. Příděl pastevním družstvům, která jsou v rukou velkých sedláků, jest útiskem drobných zemědělců a znamená jejich závislost na agrárnících. Tito udělí jen tomu pastevní právo, kdo se jim politicky a hospodářsky podrobí, jal to dosud činili ve všech podobných případech. Domkáři a drobní pachtýři byli dosud v kruté závislosti na velkostatkářích a velkých sedlácích. Teprve pozemkovou reformou se měl tento poměr zmírniti. Pro tisíce domkářů byla zrušena svobodná vůle a politická práva, oni je musili ve své hospodářské závislosti tak vykonávati, jak torna chtěli velcí sedláci. Jest statisticky dokázáno, že se drobná zemědělská hospodářství svým výtěžkem, zvláště v produkci masa vyrovnávají velkým podnikům, ano po mnohé stránce dokonce je převyšují.
Zákon vyslovuje jasně a zřetelně, že se půda smí přidělovati jen sdružením drobných zemědělců a to plným právem. Velcí hospodáři myjí dostatečný výměr luk nebo pastvin. Drobní zemědělci z 80% nemají luk vůbec, ostatní jen špatné a v nejmenší výměře. Vhodných pastvin drobní zemědělci nemají vůbec. Jest význačným národohospodářským zájmem státu, aby se drobným rolníkům přidělily louky a pastviny, jichž jest nezbytně potřebí pro povznesení dobytkářství.
Protestujeme tedy co nejdůrazněji proti přídělu půdy družstvům velkých sedláků vůbec a tážeme se:
Jak mohou zemědělské rady a ministerstvo zemědělství slibovati takovým nezákonitým družstvům velkých sedláků, že je budou podporovati?
Jest vláda ochotna naříditi, aby louky a pastviny byly podle zákona přidělovány jen malozemědělským svazům a organisacím, které si podle stanov vytkly za povinnost povznesení zemědělské výroby, jakož i obcím?
V Praze dne 30. března 1922.
Leibl, Schweichhart,
Hillebrand, dr. Haas, Hirsch, Roscher, Grünzner, Pohl, Uhl, Hoffmann, dr. Holitscher, Heeger, R. Fischer, Kirpal, Blatny, Taub, Hackenberg, Häusler, dr. Czech, Dietl, Jokl, Kaufmann, Beutel, Palme.
XIII./3519 (překlad).
Interpelace
poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů předsedovi vlády
o řádném vyhlašování usnesení státní statistické rady.
Podle §u 5 zákona z 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., jest každý obyvatel státu vyjma osoby, které požívají exteritoriality povinen, správně podle pravdy a včas oznámiti všechna data a zprávy, které si od něho vyžádá státní statistický úřad přímo nebo nepřímo skrze jiné činitele nebo úřady na základě usnesení státní statistické rady.
Povinnost dodati takováto data jest tedy jen tehdy, došlo-li k takovému usnesení státní statistické rady. Poněvadž však musí býti každému umožněno, aby mohl přezkoušeti plnění uložená mu státními úřady na jejich právní závaznosti, musejí taková usnesení státní rady býti vyhlášena podle ústavy, mají-li býti právně závazná. Jinak nemůže býti nikdo nucen, aby žádaná data dodal, nemůže-li přezkoušeti, je-li ona žádost právně přiměřená.
Podepsaní táží se pana předsedy vlády, co zamýšlí vláda učiniti, aby nařídila řádné vyhlašování usnesení státní statistické rady?
V Praze dne 2. dubna 1922.
Dr. Lodgman,
J. Mayer, inž. Kallina; dr. Lehnert, Knirsch, dr. Hanreich, Böllmann, Röttel, Scharnagl, Schälzky, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Schubert, J. Fischer, Bobek, Kostka, Wenzel, Pittinger, dr. E. Feyerfeil, Kaiser, dr. Radda, Matzner, Patzel.
XIV./3519 (překlad).
Interpelace
poslance dra Lodgmana a druhů ministrovi vnitra,
že úřady překážejí peněžnímu ústavu ťKreditanstalt der DeutschenŤ v jeho činnosti.
Zemská politická správa pro Čechy nařídila vnitřním, výnosem podřízeným úřadům, dovolávajíc se oběžníku o hlášení bojkotových činností vydaného při jiné příležitosti, aby věnovaly zvýšenou pozornost činnosti peněžního ústavu ťKreditanstalt der DeutschenŤ r. G. m. b. H. v Praze. Při provádění tohoto výnosu bylo již zakázáno několik agitačních shromážděni, které chtěl tento úvěrní ústav pořádati a na několik osob bylo podáno trestní oznámení pro přečin podle §u 302 tr. z. Při tom kaplická okresní politická správa zakázala tak zvaná agitační shromáždění svazové banky z toho důvodu, poněvadž prý v jiném shromáždění byl spáchán nezákonitý čin. Jest zřejmo, že by se tímto způsobem mohla zakázati všechna shromáždění, protože se kdysi na nějakém dřívějším něco stalo, co podle mínění politických úřadů odporuje trestnímu zákonu.
Úvěrní ústav čili tak zvaná svazová banka ovšem vždy hájila zásadu, že německé peníze náležejí do německé správy, avšak ani ona ani její zástupci nepodnikli nikdy nic, co by se mohlo označiti jako bojkot a uvedený výnos české zemské správy jest prakticky překážkou v zákonitě přípustné činnosti, která se s české strany smí provozovati zcela otevřeně a bez překážek, i když tato činnost jest skutečně Přečinem podle § 302 tr. z.
Podepsaní se táží:
1. Jest pan ministr ochoten uveřejniti oba uvedené oběžníky, aby se mohla prozkoumati jejich zákonnost?
2. Jest ochoten vhodně naříditi podřízeným úřadům, aby se proti německému obyvatelstvu nezneužívalo §u 302 tr. z.?
3. Považuje pan ministr odůvodnění zmíněných zákazů shromáždění za právně nezávadné?
V Praze dne 4. dubna 1922.
Dr. Lodgman,
dr. Schollich, inž. Kallina, Schälzky, Knirsch, Kostka, dr. Hanreich, Böllmann, J. Fischer, Pittinger, Röttel, dr. W. Feierfeil, Matzner, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, Scharnagl, Bobek, Patzel, Kaiser, Wenzel, Schubert, J. Mayer.
XV./3519 (překlad).
Interpelace
poslance J. Mayera a druhů ministrovi financí,
že se předpisují kolkovní poplatky na potvrzení o zaplacených spolkových příspěvcích.
Chebské okresní finanční ředitelství obtěžuje poslední dobou spolky národohospodářské a obecně prospěšné předpisováním poplatků, poněvadž na potvrzeních o zaplacených členských příspěvcích nenalezlo kolků, které podle jeho názorů jsou nutny. Při nahlížení do knih různých zemědělců přicházejí na jevo i upomínky zemědělských spolků, které připomínají těmto rolníkům, aby zaplatili zemědělským spolkům platné členské příspěvky. Jestliže onen rolník vykoná povinnost, k níž jest podle stanov povinen, dá si obyčejně potvrditi zaplacení na dopise; v tom chtějí nyní finanční činitelé nalézti kolkovací povinnost, ač zde jde pouze o závazek podle stanov spolku, jejž třeba splniti pravidelně bez účtu a bez dalších listin. Čas tomu věnovaný není v žádném poměru k práci a námaze, spojené s platebním rozkazem na 60 haléřů a z toho je zřejmo, jak svévolně berní úřady obtěžují obecenstvo. Podepsaní se táži:
Jest pan ministr ochoten ihned učiniti opatření, aby postup vytýkaný dotazujícími se byl co nejrychleji odstraněn?
V Praze dne 4. dubna 1922.
J. Mayer,
Knirsch, Böllmann, Böhr, dr. Petersilka, dr. Radda, dr. W. Feierfeil, dr. Spina, Kraus, Windirsch, Zierhut, Křepek, Kaiser, Budig, Schubert, dr. Lodgman, inž. Jung, Röttel, dr. Schollich, Matzner, Schälzky.
XVI./3519 (překlad).
Interpelace
poslanců inž. Junga, Matznera a druhů ministrovi národní obrany, že opavské velitelství evidence koní podává klamné zprávy.
Dne 25. března vyhlásilo opavské velitelství evidence koní č. VIII. v několika časopisech tuto zprávu:
ťProdej erárních koní.
Dne 1. dubna t. r. bude se prodávati na opavském městském koňskému trhu 68 vyřaděných koní a mulů, hodících se úplně k zemědělským pracím. Dražba se koná o 8. hodině ranní. Ke koupi vyřaděných koní budou připuštěni především ti kupci, kdo se vykáží nákupní legitimací, potvrzenou příslušnou okresní politickou správou; pak se přeruší dražba na čtvrt hodiny a pak se bude pokračovati v dražbě neprodaných koní, k níž budou připuštěni všichni koupěchtiví bez zřetele na to, mají-li legitimaci či nikoliv.Ť
Když se dne 1. dubna dostavilo mnoho koupěchtivých do Opavy, byli posláni s nepořízenou zpět s upozorněním, že se dražba nekoná. 62 obelstěným osobám z Krňova, Bruntálu, Nového Jičína, Frývaldova, Opavy, Frýdku, Moravské Ostravy, Hlučína, Bílovce, Fryštátu, Těšína, Benešova a Liptálu byly tím způsobeny zbytečné útraty až do 100 Kč. Jsou uvedeni v seznamu, jenž se předkládá ministerstvu národní obrany, a na němž jsou také úředně potvrzeny jejich útraty.
Podle všeho si dovolil uvedený vojenský úřad se svou novinářskou zprávou špatný aprílový žert.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest pan ministr ochoten tento případ co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Jest dále ochoten naříditi, aby byly osobám v příloze uvedeným zbytečné útraty nahrazeny?
3. Co zamýšlí činiti, aby napříště takovýmto ostudným případům zabránil?
V Praze dne 4. dubna 1922.
Inž. Jung, Matzner,
Patzel, dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Radda, Scharnagl, dr. E. Feyerfeil, J. Fischer, Knirsch, Pittinger, Heller, Kostka, dr. Lehnert, Schälzky, dr. Hanreich, Röttel, Kaiser, Wenzel, Böhr, dr. Kafka, Simm, dr. Schollich; Schubert.
XVII./3519.
Interpellácia
poslancov Daruly, Tausika a súdruhov ministru verejných prác a ministru sociálnej opatery ohľadom redukcie práce a nezamestnanosti v Spišských hutových a železárenských podnikách na Slovensku.
Položenia robotnictva v župe spišskej je rovné k zúfalstvu a nižie uvádzáme suché faktá, ktoré svedčia o biede tamojšieho robotnictva.
Podotknúc, že, župa spišská je hornatá, plná kovů a nerostí, ornej pôdy je málo a život je tu ťažký, lebo chlebovin a iné živnosti su donášené zo žup južných. Žiadna možnosť mimo priemyslových podnikov k práci tu není. V Krompachu bolo prepuštené februárom 1921, 176 robotníkov, v mesiaci septembri 350 robotníkov, v marci 1922, 74 robotníkov.
V Koterbachu v októbri 1921, 150 robotníkov a v jenuári 1922, 350 robotníkov, v marci 148 robotníkov bolo prepuštených.
V Zakarovci v r. 1921 bolo prepuštené 400 robotníkov.
V Roztoku mesiaci augustu 1921 bolo prepuštených 150 robotníkov.
Z Biudbanya v mesiaci auguste cirka 150 robotníkov bolo prepustených.
Na Nižných Slovinkách podnik ťSeparatiaŤ od 15. aprila má byt prepuštené celé robotnictvo, kedže 60 robotníkov bolo už dávnejšie prepuštené.
Podnikatelia týchto podnikov sú z čiástky cudzinci na př. Rotschild atď.
V Podhernadskej železárni robí sa týždne 2 dni, za 45-70 Kč týždennú mzdu.
V Slovinkách priemerne tri dny sa pracuje a priemerný výdelok je 34.- Kč.
Za nepracované dni v Krompachu i vo Slovinách doteraz žiadnu podporu nezamestnaní nedostávajú.
Uradnictvo voči robotnikom jedná nejasne. Buďto sa odvoláváju na minimum zárobku pre ženatého 292.- Kč, pri ktorom není možno podporu dať, lebo že má niektorý vlastný domec a preto sa odporúča, aby na dom si vyzdvihol pôžičku. Není je možné, žeby takouto sabotážou uvalené boli do zúfalstva celé rodiny robotníkov.
Správcovia a uradnictvo väčšiny podnikov je starého maďarského ducha, neznajúc ani slovensky, aby dali nacionalny ráz závodom dľa novinárských zpráv v Rimamuránskej společnosti menovali na svojej valnej hromade, vedla iných, u českoslov. vlády vlivných osobností, také štátného zamestnanca pri báňskom úrade v Bratislave vládneho komisára pre bane a huty, ing. Križků s prijmom 100.000 Kč ročne.
Podpísaní pýtajú sa preto pánov ministrov:
1. Majú páni ministri vedomosť o redukcii práce a obrovskej nezamestnanosti v tomto kraji?
2. Čo hodlajú urobiť páni ministri, aby cudzí kapitál nezaobchádzal takto so slovenským robotnictvom?
3. Je p. minister sociálnej opatery ochotný nariadiť, aby všetkým nezamestnaným bola ihneď vyplátena štátna podpora?
Praha, dňa 5. aprila 1922.
Darula, Tausik,
Blažek, Krejčí, Nagy, Haken; Koutný, Kunst, Toužil, Kučera, Houser, dr. Šmeral, Skaunicová, Merta, Bubník, Skalák, Teska, Burian, Rouček, Mikulíček, Svetlik.
XVIII./3519 (překlad).
Interpelace
poslanců Roschera, Hillebranda, Häusera, Palmeho a druhů ministrovi obchodu o nezaměstnanosti ve výrobě výšivek, krajek, síťkových tkanin a záclon.
Dělnictvo vyrábějící výšivky, krajky, síťkové tkaniny a záclony trpí jíž mnoho týdnů velkou nezaměstnaností. V západočeském území, kde jest hlavní sídlo tohoto průmyslu, pracuje mnoho tisíc dělníků po sníženou pracovní dobu nebo jest úplně bez práce. Příčina této veliké nezaměstnanosti zakládá se na tom, že se dováží z Rakouská a Německa veliké množství výšivek, krajek, záclon a tkaninových látek, zatím co domácí průmysl stojí.
Abychom uchránili tento průmysl před velkou nezaměstnaností a s tím spojenou hospodářskou nouzí, tážeme se pana ministra obchodu:
Co zamýšlí pan ministr obchodu činiti na ochranu částečně a úplně nezaměstnaného dělnictva a jakých opatření zamýšlí pan ministr užíti, aby uchránil dělnictvo a průmysl před trvalou nezaměstnaností?
V Praze dne 6. dubna 1922.
Roscher, Hillebrand, Häusler, Palme, Pohl, Leibl, Schuster, Hoffmann, Grünzner, Uhl, Hackenberg, Beutel, Deutsch, Heeger, Hirsch, Blatny, dr. Haas, dr. Holitscher, dr. Czech, Taub, Jokl, Hausmann.
XIX./3519.
Interpelace
poslanců Ladislava Kučery, Housera a soudruhů vládě o protizákonných poměrech v samosprávě.
Naše autonomie jest v neustálém mimozákonném stavu. Z prozatímních opatření vytvořen byl režim přímo absolutistický. Autonomie, jest ve svých základech ohrožována a ničena.
Na Slovensku, Podkarpatské Rusi, na Valčicku (okr, pol. Hodonín), na Vitarazsku, Hlučínsku, v Těšínsku, v Moravské Ostravě a snad i jinde nebyly dodnes provedeny obecní volby.
V českých zemích obecní správní komise byly sice v r. 1920 nahrazeny volenými obecními zastupitelstvy, dosud však ještě existují jmenované okresní a zemské správní komise. Nevidíme nikde nejmenších úkazů, že by se schylovala éra těchto výminečných zřízení ke kopci.
Tyto komise jsou o to horší, že ani složením neodpovídají principům demokracie, ačkoliv se vládnoucí režim v republice touto demokracií denně zapřísahá. Pokud ještě složení těchto správních komisí odpovídalo politickému rozvrstvení občanstva, i to je nyní porušováno a nastoupena byla cesta násilného zasahování státní moci, jímž oposiční politické strany jsou ze zastoupení ve správních komisích vylučovány.
1. Jsou bezdůvodně rozpouštěna volená obecní zastupitelstva a místo nich zřizovány obecní správní komise, ve kterých se nepřiznává, zastoupení politické straně, jež upadla v nemilost panujícího vládního režimu.
Tak děje se v prvé řadě straně komunistické, o které se stereotypně v rozhodnutích zemské správy politické praví, že v čas voleb nebyla stranou volební. Při tom vylučováno je objektivní posouzení místních poměrů, podle kterých jest zřejmo, že strana komunistická, reklamující zastoupení v náhradní přechodné komisi, jest všude toutéž volební skupinou, že věcně se tu nezměnilo nic, leč název velební skupiny (organisace).
Po rozpuštění obecních zastupitelstev ponechávají se pak neomezeně v činnosti obecní správní komise, ačkoliv ve smyslu §u 106 obec. zříz. z r. 1864, ustanovení to dosud platného, byly by povinny do šesti neděl vypsati nové volby. Ani k platnému zákonu se tudíž nepřihlíží. Jedna zlovůle doplňuje se libovůlí druhou.
2. Okresní správní komise jsou zřízením obdobným jako komise obecní. Ani tu však nepřihlíželo se k §u 81 zák. o okr. zastupitelstvech z r. 1864 a ponechává se zde illegální stav bez konce a omezení, zatím co jinak bdí se argusovým zrakem nad každou ťillegalitouŤ.
Vláda brutálně tresce všechny činy, které i jen tendenčně kvalifikuje jako illegální, zatím však sama zavádí nezákonnost do celé veřejné správy.
Staré okresní správní komise jsou mimo to rozpouštěny a jmenují se vládní komisaři. Těmto vládním komisařům dává se plná moc vésti okresní hospodářství bez veškeré odpovědnosti k občanstvu. Vládní komisař může si podle své vůle sestaviti poradní sbor, avšak není vázán jeho rozhodováním. Netřeba připomínati, že ani do těchto poradních sborů neposkytne se zastoupení straně komunistické, třebaže ve všeobecných volbách vykázala i nadpoloviční většinu všeho voličstva na okrese.
3. Správní komise hlavního města Velké Prahy jest také jednou kapitolou v tomto absolutistickém postupu.
4. V zemské správní komisi české zbavena byla komunistická strana rovněž zastoupení. Jediné místo, které tu měla a které svěřila ženě, politickým paktem dostalo se do rukou německé buržoasie. Stalo se tu bezpráví i ženám, přes veškeré fráze o politické jejich rovnoprávnosti. Otázka zastoupení Němců mohla býti vyřešena jiným seriosnějším způsobem.
5. Skandál, prováděný u nás s autonomií, má býti letos zvýšen ještě tím, že proti výslovnému znění §u 10 řádu volení do obcí vůbec nemá letos dojíti k obecním volbám. Ze obecní volby letos provedeny nebudou, prohlásili odpovědní zástupci koalovaných stran naši veřejnosti několikráte. Učinili tak dr. Raším Bechyně i předseda poslanecké sněmovny Tomášek.
Nebudou-li letos tyto volby provedeny, pak uplynutím tříleté funkční doby přestává pravoplatnost mandátů nynějších obecních zastupitelstev. Co by muselo potom znovu nastati? ťNeustaví-li se nové zastupitelstvo dříve, než uplyne období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi.Ť
Tak stanoví nyní platný zákon (§ 10, odst. 3 vol. řádu). Připouštíme, že § 10 vol. ř., bohužel, délku nastalého ťmezidobíŤ nikterak výslovně neomezuje. Toto mezidobí dle analogie § 106 obecního zřízení nemělo by však býti delší než 6 neděl. Jako zde při rozpuštění zastupitelstva, i při uplynutí funkční doby a tedy odstoupení obecního zastupitelstva, měly by na základě ustanovení § 11 vol. ř. nové volby rozepsány býti dohlédacím úřadem, a to ve stejné lhůtě 6 neděl.
Stojíme zde před dvojí možností:
a) Vláda mohla by vyhověti nátlaku koalovaných stran a vydati pokyn, aby obecní volby nebyly letos prováděny a dosavadní zastupitelstva aby fungovala dále i po vypršeni svého tříletého volebního období.
b) Nebudou-li nové volby provedeny, může vláda současně naříditi sestavení správních komisí pro nastalé mezidobí, které by vláda proti intencím zákona libovolně prodloužila.
Tak či onak porušován by byl volební řád do obcí. V případu druhém byla by mimo to nastolena opětně vláda správních komisí, pro jichž další úřadování nebylo by v zákoně opory ani zdůvodnění.
Kdybychom žili v konstitučních poměrech, rozumí se, že by nebylo spor, bude-li jedenkráte platný zákon také dodržován, a rozumělo by se, že vláda bude trvati na provádění zákona.
Za dnešního vládního režimu ani ústava, ani zákony však nerozhodují. Zavádí se stav ex lex čistě dle politického zájmu vládnoucí parlamentní většiny a bez ohledu, je-li co protiústavní nebo protizákonné. Nežijeme prostě za tak zv. demokracie v ústavních poměrech. Buržoasie vydává zákony, které její vláda pak zašlapává.
Zákonodárství republiky Československé vešlo vůbec na cesty, které směřují ku odstranění samosprávy. Jako se stavíme proti zbyrokratisování naší samosprávy, protestujeme též proti pokusům o zavádění chaotických poměrů v samosprávě. Žádáme prostě provedení zákona.
Vzhledem k vylíčenému stavu se tážeme:
1. Jest vláda ochotna prohlásiti, že politické úřady jsou povinny vypsati obecní volby letos podle zákona?
Jest ochotna naříditi vypsání voleb i na Slovensku, Podkarpatské Rusi, na Valčicku, Vitorazsku, Hlučínsku, Těšínsku a všude, kde posud obecních voleb nebylo?
2. Jest vláda ochotna vydati zemské správě politické pokyny, směřující proti stranickopolitickému rozpouštění obecních zastupitelstev a proti bezdůvodnému dosazování správních komisí na jejich místa?
3. Jest vláda ochotna zaříditi všechny kroky, aby bylo možno v dohledné době, nečekaje na župní zřízení, odevzdati správu okresů zastupitelským sborům voleným dle zásad všeobecného, rovného a poměrného práva volebního?
Jest ochotna vláda naříditi, aby až do zvolení těchto sborů okresní správní komise uvedeny byly do původního stavu, který odpovídá co do stranického zastoupeni skutečným výsledkům prvních voleb všeobecných?
4. Jest vláda ochotna změniti své stanovisko i pokud se týče zastoupení komunistické strany v zemské správní komisi?
V Praze dne 6. dubna 1922.
Kučera, Houser,
Bubník, Blažek, Burian, Darula, Haken, Koutný, Kunst, Skaunicová, Tausik, Krejčí, Svetlik, dr. Šmeral, Mikulíček, Teska, Malá, Merta, Nagy, Bouček, Skalák, Warmbrunn, Toužil.
XX./3519.
Interpellácia
poslancov Daruly, Tausika a súdruhov ministru železnic ohľadom prepočitanie služobných rokov na košicko-bohumínskej dráhe.
Prepočítanie služobných rokov sa stále a stále oddaluje. Zamestnanectvo mlčky nieslo nesnadze, ktoré nedostatočným stravováním a nedostatkom ošatenia krutou zimou mienlivým počasím nan prielehalo. Zamestnanectvo dovolávalo sa práv a vymožeností u riaditelstva i u ministerstva a dosial slubný bolo odbavené. Pri riaditelstve štyria uradnici pracujú na celom materiále, čo je nedostatočné. Zamestnanectvo len preto čakalo trpenlive lebo mu bolo sľúbené sniženie životniech potřeb, avšak ode dne na den stúpá drahota pomery čo den vetšmi tlačia existenciu železničních zamestnancov. Väčšina zamestnancov na účet prepočitanie služobných rokov zaopatřila si šatstvo a stravu pre rodiny.
Slubené bolo, že prepočitanie prevede sa najpozdejšii do 15. marca, ač práve jsem už v aprili, ešte prepočitanie hotové není.
Preto podpísaný sa pýtajú:
1. Je pán minister ochotný nariaditi, aby prepočitanie služobných rokov spiatečnou platnostou od 1. januara 1921 bolo ihned provedené na košicko-bohumínskej dráhe?
2. Je pán minister ochotný nariaditi, aby zákony a nariadenie prospešné osobnictvu boly na tejto dráhe ihned prevedené?
Dúfáme, že pán minister interpelláciu zodpoví co najskur.
V Prahe, dňa 6. aprila 1922.
Darula, Tausik,
Skalák, Kunst, Mikulíček, Skaunicová, Koutný, Kříž, Malá, Rouček, Krejčí, Haken, Bubník, Burian, Kučera, Nagy, Houser, Svetlik, dr. Šmeral, Toužil, Merta.
XXI./3519 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Feyerfeila a druhů ministrovi železnic, že se na stanicích plzeňského ředitelství státních drah nezachovává jazykový zákon.
V opětovných interpelacích a parlamentních zakročeních bylo poukazováno na to, že na stanici Horní Dvořiště-Český Heršlák, která jest určena pro německá místa Horní Dvořiště a Český Heršlák, v úplném rozporu s jazykovým zákonem jsou označení stanice a všechny nápisy na staniční budově (označení úředních místností a nádražní restaurace) jen české. Všechny tyto kroky byly marné, takže se musí zdáti, jakoby ministerstvo železnic schvalovalo nezákonitý postup správy uvedené stanice nebo plzeňského ředitelství státních drah. Tato okolnost také zřejmě povzbuzuje plzeňské ředitelství státních drah, aby pokračovalo v takovém porušování zákona. Tak bylo teprve před několika týdny sňato dosud dvoujazyčné pojmenování zastávky Bujanov-Rožmitál obou německých osad stejného jména, a v novém pojmenování se uvádí osada ťRosenthalŤ jen českým jménem, zřejmě zvlášť pro tento účel vynalezeným ťRožmitálŤ;, totéž se stalo na zastávce Pšenice-Suchdol, kde se v novém označeni čistě německá osada Suchenthal pyšní jen českým jménem ťSuchdolŤ, před převratem zcela neznámým.
Na základě těchto událostí se tážeme pana ministra:
Jest pan ministr ochoten konečně jednou odstraniti vytýkané porušování zákona?
V Praze dne 5. dubna 1922.
Dr. E. Feyerfeil,
dr. Lehnert, dr. Radda, dr. Lodgman, Knirsch, dr. Hanreich, Böllmann, J. Fischer, Pittinger, dr. Schollich, Schälzky, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Patzel, Schubert, Kaiser, Röttel, Kostka, Bobek, Wenzel, J. Mayer.
XXII./3519 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Keibla, dra Schollicha a druhů
ministrovi financí
o poměrech u slezského finančního ředitelství v Opavě.
Po převratu, v listopadu 1918, objevil se ve Slezsku jistý zaměstnanec finanční stráže, jménem Antonín Svoboda. Ministerstvo financí udělilo mu prý zvláštní plnomocenství, a měl odděliti důchodkovou kontrolu od pohraniční finanční stráže, a tuto na novo organisovati. Jmenovaný Svoboda byl právě ze stavu mužstva povýšen na úředníka, a jest dnes v sedmé hodnostní třídě. Měl také za úkol umístiti pokud možno nejvíce legionářů ve slezské pohraniční finanční stráži. V nejkratší době také zvýšil stav slezské pohraniční finanční stráže z necelých 300 na více než 600 mužů. Pro tyto mladé a namnoze neukázněné lidi potřeboval starších, zkušených a energických cvičitelů a proto skorem veskrze ponechal u pohraniční finanční stráže staré finanční úředníky bez zřetele k tomu, že měli zkoušku z potravní daně a že byli vysoce kvalifikováni pro důchodkovou kontrolu. Tím také prováděl další úmysl. Stav pohraniční finanční stráže ve Slezsku byl takto více než dvojnásobně překročen, a nyní, když se mladé síly trochu zapracovaly, nastává čistění. Kdo dosáhl svých životních a služebních let, dostává od pana Svobody vázaného k 60. narozeninám modrý arch, bez zřetele na schpnost k službě, rodinu nebo majetkové poměry. Tím se získává místo pro české úředník neboť jest samozřejmé, že pan Svoboda vyhání do výslužby jen německé pohraniční finanční úředníky. Pan vrchní inspektor pohraniční finanční stráže činí všechna tato opatření úplně samovládná. svoje zprávy zasílá většinou přímo ministerstvu financí obcházeje opavské finanční ředitelství a teprve ministerstvo je posílá finančnímu ředitelství s rozkazem, aby návrhy provedlo.
I tenkráte, týkají-li se jeho zprávy jiných věcí osobních, jako důchodkové kontroly, celnictví nebo dokonce i konceptních úředníků, jeho zprávy rozhodují, takže všichni finanční úředníci jsou bez pomocí vydáni na pospas libovůli tohoto člověka. Teprve nedávno jistý hodný německý úředník finanční stráže, jménem Stiller, jenž se stal obětí vzteklého pronásledování pana Svobody, oběsiv se, ukončil svůj strastiplný život.
Zdá se, že se i pan president opavského finančního ředitelství obává moci pana Svobody, nebo se s ním stotožňuje, krátce kdo se ozve proti panu Svobodovi, pozbude přízně páně presidentovy a zakročí se proti němu. Všechny stížnosti a přímluvy postižených, jakož i úřednických organisací byly úplně marné.
Na základě vylíčených skutečnosti se podepsaní táží pana ministra financí:
1. Ví pan ministr financí o vylíčených skutečnostech?
2. Co zamýšlí pan ministr financí naříditi, aby učinil přítrž řádění jmenovaného pana Svobody?
V Praze dne 30. března 1922.
Dr. Keibl, dr. Schollich,
dr. Lehnert; Pittinger, Windirsch, dr. Lodgman, Knirsch, Kostka, Patzel, dr. Hanreich, J. Fischer, Böllmann, Schubert, Wenzel, dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, Matzner, Schälzky, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Bobek, Röttel, Kaiser, J. Mayer.