Článek XXIV.
Přihlížejíc k návrhům předloženým pobřežními státy, vypracuje mezinárodní komise plavební a policejní řád, který bude dle možnosti jednotný pro celou část říční sítě, spadající do její působnosti.
Každý stát uvede tento řád v platnost na svém území zákonným neb správním aktem a bude pověřen jeho prováděním s výhradou dozorčího práva přiznaného mezinárodní komisi články XXVII. až XXX.
Pro části řeky, tvořící hranici, bude provádění plavebního a policejního řádu zajištěno za těchže výhrad dohodou pobřezních států, a není-li takové dohody, každým pobřežním státem v mezích jeho svrchovanosti.
Článek XXV.
Vykonávání všeobecné policie na zmezinárodněné říční síti náleží pobřežním státům, které oznámí příslušné řády mezinárodní komisi, aby jí umožnily přesvědčiti se, že jejich ustanovení nejsou na újmu svobodě plavby.
Článek XXVI.
Všechny lodi, zvláště určené pobřežními státy pro službu říční policie, musí vztýčiti vedle své státní vlajky i jednotný rozeznávací znak. Jejich jména, označení a čísla budou oznámena. mezinárodní komisi.
Článek XXVII.
Mezinárodní komise utvoří za účelem splnění úkolu, který jest jí svěřen ustanoveními přítomného statutu, všechny úřady správní, technické, zdravotní a finanční, které uzná za nutné. Ona bude jmenovati a platiti jejich personál a ustanoví jejich úkoly.
Komise bude jmenovitě moci zříditi ve svém ústředním sídle:
1. Stálý generální sekretariát, jehož přednosta bude vybrán z příslušníků některého nepobřežního státu zastoupeného v komisi;
2. Úřad technický, jehož přednosta bude jmenován většinou hlasů stanovenou ve Statutu, náleží-li některému státu nepobřežnímu zastoupenému v komsi neb nezastoupenému, a usnesením jednomyslným, je-li příslušníkem některého dunajského pobřežního státu;
3. Úřad plavební, jehož přednosta bude vybrán z příslušníků některého evropského státu v komisi nezastoupeného;
4. Úřad všeobecného účetnictví a kontroly nad vybíráním poplatků, jehož přednosta bude vybrán z příslušníků některého státu pobřežního neb nepobřežního v komisi zastoupeného neb nezastoupeného.
Tito přednostové úřadu budou míti k ruce úředníky vybrané v první řadě a pokud možno ve stejné míře z příslušníků států pobřežních. Tento personál jest mezinárodní; jest jmenován a placen komisí a může býti jen jí odvolán.
Článek XXVIII.
Každý pobřežní stát označí, pokud se ho týká, vhodné úředníky určené k tomu, aby v mezích jeho hranic byli svými znalostmi a svým blahovolným přispěním nápomocni vyšším úředníkům mezinárodní komise a usnadňovali jim výkon jejich poslání.
Článek XXIX.
Pobřežní státy poskytnou úředníkům komise všechna usnadnění nutná k plnění jejich služby. Tito úředníci opatřeni jsouce průkazem komise ověřujícím jejich vlastnost, budou míti jmenovité právo pohybovati se svobodně po řece i v přístavech a na veřejných překladištích, místní úřady každého pobřežního státu poskytnou jim pomoc a podporu, aby mohli vykonávati své poslání. Policejní a celní formality, kterým by se měli podrobiti, budou vykonávány vůči nim tak, aby nepřekážely výkonu jejich úřadu.
Článek XXX.
Řádně oprávnění úředníci komise oznámí každý přestupek plavebního a policejního řádu příslušným místním úřadům, které jsou povinny uplatniti vhodná donucovací opatření a oznámiti komisi, kterak byla vyřízena stížnost, jež na ně byla vznesena.
Každý pobřežní stát oznámí komisi úřady, které jsou příslušny rozhodovati jak v první, tak v odvolací instanci o přestupcích zmíněných v předchozím odstavci. Tyto úřady, jichž sídlo musí býti co možná nejblíže řeky, vyslechnou v případě potřeby onoho úředníka komise, který učinil oznámení a přestupku.
Článek XXXI.
Ve věcech soudních týkajících se dunajské plavby a projednávaných před soudem některého státu pobřežního nesmí býti od cizinců požadována žádná kauce judicatum solvi z důvodu jejich státní příslušnosti neb proto, že nemají bydliště neb sídla v zemi, kde se nalézá soud, aneb že tam nemají majetku.
Kapitánu neb veliteli lodi nemůže býti bráněno, aby pokračoval v cestě, z důvodů, že je proti němu zahájeno řízení, jakmile složil kauci požadovanou soudcem pro předmět sporu.
Článek XXXII.
Za účelem udržení a zlepšení plavebních podmínek v dunajském úseku mezi Turnu-Severinem a Moldovou, zvaném železná Vrata a katarakty, budou ustaveny společnou dohodou mezi oběma přilehlými pobřežními státy a mezinárodní komisí zvláštní technické a správní úřady, které budou míti ústřední sídlo ve Staré Ršavě nehledě k pomocným úřadům, které by mohly býti zřízeny v případě potřeby v jiných místech úseku. Vyjímaje lodivody, kteří mohou býti vybráni z příslušníků všech národů, personál těchto úřadů bude poskytnut a jmenován oběma přilehlými pobřežními státy; týž bude řízen přednosty ustanovenými týmiž státy a schválenými mezinárodní komisí.
Článek XXXIII.
K návrhu úřadů ustanovených v předešlém článku bude komise rozhodovati o opatřeních vhodných jak k udržení a zlepšení splavnosti, tak pro správu úseku, jakož i o poplatcích neb případně všech jiných prostředcích, určených k úhradě těchto opatření, aniž z toho může vyplývati pro zastoupené vlády závazek k nějaké finanční podpoře.
Komise ustanoví zvláštním řádem působnost úřadů, způsob vybírání poplatků a platy personálu.
Komise svěří těmto úřadům vystrojení budovy a zařízení označené v čl. 288. trianonské smlouvy.
Jakmile zmizí přirozené obtíže, které odůvodnily zřízení tohoto zvláštního režimu, bude moci komise usnésti se na jeho zrušení a uplatniti znovu na úseku ustanovení, která platí, pokud jde o práce a poplatky, na ostatních částech řeky, tvořících hranici mezi dvěma státy.
Článek XXXIV.
Komise bude moci, uzná-li toho potřebu, zavésti obdobný správní řád na jiných částech Dunaje a jeho říční sítě, které by skýtaly plavbě tytéž přirozené obtíže, a zrušiti jej za podmínek stanovených v předešlém článku.
Článek XXXV.
Mezinárodní komise určí sama způsob svého jednání jednacím řádem, stanoveným v plenární schůzi. Při sestavování svého ročního rozpočtu určí prostředky potřebné ku krytí všeobecných správních výloh. Ustanoví počet a místo svých periodických, řádných a mimořádných zasedání a utvoří stálý výkonný výbor, složený z delegátů přítomných v jejím sídle neb z jich zástupců, a pověřený dozorem nad prováděním rozhodnutí přijatých v plenu, jakož i nad správným chodem služby.
Předsednictví komise vykonávají vždy po dobu šesti měsíců střídavě všechny delegace dle abecedního pořadu zastoupených států.
Komise nemůže pravoplatně jednati, leč jsou-li přítomny dvě třetiny jejích členů.
Usnášení děje se dvoutřetinovou většinou přítomných členů.
Článek XXXVI.
Zákonným sídlem mezinárodní komise stanoví se Bratislava na dobu pěti let počínajíc dnem, kdy tato úmluva nabývá platnosti.
Po uplynutí tohoto období bude míti komise právo přeložiti své sídlo na další pětileté období do jiného města ležícího na Dunaji a to střídavě dle pravidel, která sama ustanoví.
Článek XXXVIII.
Mezinárodní komise požívá jak pro svá zařízení tak i pro osobu svých delegátů výsad a imunit, které se přiznávají jak v míru tak za války pověřeným diplomatickým zástupcům.
Komise jest oprávněna míti na svých lodích a nemovitostech vlajku, jejíž tvar a barvy sama ustanoví.
Článek XXXVIII.
Každá otázka týkající se výkladu a provádění přítomné úmluvy musí býti předložena komisi.
Každý stát, který by mohl dovolávati se proti nějakému usnesení mezinárodní komise z důvodů nepříslušnosti neb porušení přítomné úmluvy, bude moci obrátiti se ve lhůtě šesti měsíců na zvláštní soud utvořený Společností Národů. Stížnost podaná z každého jiného důvodu za účelem vyřízení sporu nemohla by býti podána leč státem nebo státy územně sporem dotčenými.
V případě, že by některý stát odepřel podvoliti se nějakému rozhodnutí komise usnesenému na základě pravomoci, kterou jí dává přítomná úmluva, může spor býti předložen vysokému soudu zmíněnému v 2. odstavci za podmínek stanovených řádem řečeného soudu.
IV. Ustanovení všeobecná.
Článek XXXIX.
Mezinárodní dunajská komise a evropská komise dunajská učiní všechna nutná opatření, pokud to bude možno a účelno, aby byl zajištěn na Dunaji jednotný režim.
Za tím účelem budou si obě komise pravidelně vyměňovati veškeré informace, dokumenty, zápisy o schůzích, studie a projekty, jež by mohly zajímati jednu i druhou komisi. Ony budou moci ustanoviti společnou dohodou jistá shodná pravidla týkající se plavby a říční policie.
Článek XL.
Státy podepsavší přítomnou úmluvu vynasnaží se stanoviti zvláštními úmluvami jednotná pravidla rázu soukromoprávního, obchodního, zdravotního a zvěrolékařského, vztahující se na provozování plavby a dopravní smlouvu.
Článek XLI.
Všechny smlouvy, úmluvy, akty a úpravy vztahující se na režim mezinárodních řek vůbec a na Dunaj a jeho ústí zvláště, pokud jsou v platnosti v den podepsání přítomné úmluvy, zůstávají v platnosti ve všech svých ustanoveních, která nejsou zrušena neb změněna předpisy předcházejícími.
Článek XLII.
Po uplynutí pětileté lhůty počítajíc ode dne nabytí platnosti může býti přítomný statut podroben revisi, požádají-li o to dvě třetiny států podepsavších tuto úmluvu udavše ustanovení, jichž změnu pokládají za vhodnou. Tato žádost bude zaslána vládě francouzské republiky, která svolá do šesti měsíců konferenci, k níž budou pozvány všechny státy podepsavší tuto úmluvu.
V. Ustanovení přechodné.
Článek XLIII.
Předpisům této úmluvy sluší rozuměti v tom smyslu, že nejsou nikterak na újmu ustanovením mírových smluv, jež plynou z článků 327. (odstavec 3.), 332. (odstavec 2.) a 378. versailleské smlouvy a z obdobných článků smluv Saint-Germainské, Neuillyské a Trianonské.
Článek XLIV.
Tato úmluva bude ratifikována a její ratifikace budou složeny v Paříži ve lhůtě co možno nejkratší a nejpozději před 31. březnem 1922.
Úmluva tato nabude platnosti tři měsíce po uzavření zápisu o složení ratifikací.
Čemuž na vědomí nahoře jmenovaní plnomocníci podepsali přítomnou úmluvu sestavenou v jediném exempláři, který bude uložen v archivech vlády Republiky francouzské a jehož ověřený opis bude doručen každé ze signatárních mocností.
Dáno v Paříži, dne 23. července 1921.
(L. S.) J. BRUNET.
(L. S.) A. LEGRAND.
(L. S.) JOHN BALDWIN.
(L. S.) A. ANDREADES.
(L. S.) VANNUTELLI REY.
(L. S.) CONST. CONTZESCO.
(L. S.) M. G. RISTITCH.
(L. S.) Ing. BOHUSLAV MÜLLER.
(L. S.) SEELIGER.
(L. S.) Dr. ONDRACZEK.
(L. S.) GEORGE LAZAROFF.
(L. S.) E. DE MIKLOS.
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL.
Přikračujíce k podpisu aktu, stanovícího definitivní dunajský statut, a za účelem přesného vymezení jeho smyslu, podepsaní plnomocníci dohodli se na následujícím:
K článku II.
Dokud jde a část Tisy, ležící mezi ústím Sámoše, a Tisza-Ujlakem, bude na ní uplatněn režim přítomného statutu, jakmile tato část bude uznána mezinárodní dunajskou komisí za splavnou.
K článku XIX.
Ustanovení druhého odstavce článku XIX. není překážkou tomu, aby pobřežní státy případně požadovaly výhodu jeho nedodržení, které by bylo oprávněno všeobecnou úmluvou, o níž mluví článek 338. smlouvy Versailleské a jemu odpovídající články ostatních mírových smluv.
K článku XXII.
a) Dopravou míněnou v druhém odstavci článku XXII. sluší rozuměti každou veřejnou dopravu cestujících a zboží zřízenou cizí vlajkou mezi přístavy jednoho a téhož státu, jestliže tento provoz děje se způsobem tak pravidelným, souvislým a častým, že umožňuje, v téže míře jako pravidelné linie v pravém toho slova smyslu, nepříznivý vliv na státní zájmy státu, v němž je provozován.
b) Rozumí se, že ustanovení článku XXII. netuční ničeho na stavu, který vyplývá toho času z článku 332. smlouvy Versailleské a z obdobných ustanovení ostatních mírových smluv, pokud se týká jak vztahů mezi spojeneckými státy na straně jedné a Německem, Rakouskem, Bulharskem a Maďarskem na straně druhé, tak i vztahů těchto posledních států mezi sebou, a to po celou dobu trvání lhůt, po kterou tento stav bude zachován prováděním článku 378. smlouvy Versailleské a obdobných článků ostatních smluv.
Po uplynutí těchto lhůt stanou se ustanovení článku XXII. platnými pro všechny státy bez výjimky.
K článku XXIII.
Průvozní stát nemá práva zakázati průvoz zboží, uvedeného ve čtvrtém odstavci článku XXIII., aniž zakázati průvoz osob a zvířat vyjímaje v případech stanovených zdravotními a zvěrolékařskými zákony průvozního státu neb mezinárodními úmluvami, vztahujícími se k této věci.
K článku XXXI.
Článku XXXI, sluší rozuměti tak, že cizinci nemohou se dostati do postavení příznivějšího než vlastní příslušníci.
K článku XLIV.
V případě, že by o zrušeni evropské komise bylo rozhodnuto před uplynutím pětileté lhůty, stanovené v článku XLII., dohodnou se vlády, podepsavší přítomnou úmluvu, o podmínkách revise přítomného statutu.
K článku XLIV.
Prvnímu odstavci článku XLIV. sluší rozuměti tak, že není nikterak na újmu ustanovením, obsaženým v článku 349. smlouvy Versailleské a v obdobných článcích ostatních mírových smluv.
Čemuž na svědomí podepsaní učinili přítomný zápis, který bule niti tutéž platnost a trvání jako úmluva, k níž se vztahuje.
Dáno v Paříži, dne 23. července 1921.
(L. S.) J. BRUNET.
(L. S.) A. LEGRAND.
(L. S.) JOHN BALDWIN.
(L. S.) A. ANDREADES.
(L. S.) VANNUTELLI REY.
(L. S.) CONST. CONTZESCO.
(L. S.) M. G. RISTITCH.
(L. S.) Ing. BOHUSLAV MÜLLER.
(L. S.) SEELIGER.
(L. S.) Dr. ONDRACZEK.
(L. S.) GEORGES LAZAROFF.