|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
4. zasedání |
3351.
Rozdáno ve 128. schůzi.
Interpelace:
I. poslance Bergmana, Maška a druhů ministru sociální péče a ministru zemědělství ve příčině modifikace zákona o osmihodinné době pracovní vzhledem k potřebám zemědělské produkce,
II. posl. Laubeho, Zeminové, Pelikána, dra Uhlíře u soudr. ministru sociální péče o ratifikaci konvencí Mezinárodní konference práce ve Washingtoně a Janově,
III. posl. dra Patejdla, Zeminové, Pelikána, Pechmanové, Laubeho, dra Uhlíře a spol. vládě v záležitosti náležitého tlaku na zlevnění cen potravin a výrobků průmyslových,
IV. posl. Tesity a soudruhů min. předsedovi a min. vnitra o složení okresní správní komise v Prachaticích,
V. posti inž. Junga a druhů min. spravedlností o dvojím zabavení jednoho čísla opavského periodického časopisu ťNeue ZeitŤ,
VI. posl. Simma, inž. Junga a druhů vládě o povolení větších vánočních nebo novoročních remunerací úředníkům na vedoucích místech,
VII. posl. J. Fischera a druhů min. pošt a telegrafů o poměrech u poštovního úřadu v Karlových Varech,
VIII. posl. Zierhuta a druhů min. vnitra, spravedlností a zemědělství o týrání zemědělských kočovných kursů,
IX. posl. Zierhuta a druhů min. spravedlnosti o utiskování německého jazyka u soudů,
X. posl. dra Patejdla, Davida, Pšeníčky, Jaši, Oríška, Špatného a spol. ministerskému předsedovi, že Státní pozemkový úřad vůči legionářům neprovádí nařízení vládní ze dne 19. listopadu 1920, č. 260 Sb. z. a n.,
XI. posl. J. Mayera a druhů min. vnitra a spravedlností o zabavení časopisu ťDer deutsche LandboteŤ ze dne 22. června 1921,
XII. posl. Krause a druhů min. financí, aby v pohraničních okresích Čech byla snížena daň z obratu, daň z příjmu a daň výdělková,
XIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o neslýchané konfiskační praxi chebského státního zastupitelství, která se obrací zvláště proti časopisu ťEgerer KreisblattŤ,
XIV. posl. dra Brunara a soudr. min. financí, že ve městě Olomouci se nestejně nakládá s berními poplatníky německými a českými,
XV. posl. dra Raddy a druhů min. spravedlnosti a min. vnitra o štváčské činnosti ťOkrskového výboru Národní JednotyŤ ve Znojmě,
XVI. posl. inž. Kalliny a druhů min. národní obrany, že ony osoby, které při válečných přehlídkách byly uznány schopnými, jsou povinny platiti vojenskou taxu,
XVI. posl. Koutného a soudr. min. vnitra o konfiskační praxi,
XVIII. posl. dra Šmerala, Hakena a soudr. vládě o stálých a neodůvodněných konfiskacích ústředního orgánu komunistické strany Československa, časopisu ťRudé PrávoŤ v Praze vycházejícího, a ostatního tisku této strany,
XIX. posl. Jos. Šamalíka a soudr. ministru zásobování o vymáhání kontingentního obilí v okresu Hustopečském na Moravě,
XX. posl. Merty a soudr. ministru vnitra o konfiskaci zcela nezávadné stati v návrzích k všeodborovému sjezdu,
XXI. posl. Szentiványiho a súdruhov ministrom národnej obrany a zemedelstva o nedostatočnosti odškodného za vojenské kone odvedené za stabilisácie a o manipulácii odvedeným krmivom,
XXII. posl. Toužila a soudruhů ministru vnitra o konfiskační praxi v Praze,
I./3351.
Interpelace
poslanců R. Bergmana, Františka Maška a druhů
ministru sociální péče a ministru zemědělství
ve příčině modifikace zákona o osmihodinné době pracovní vzhledem k potřebám zemědělské produkce,
Zákonem ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. byla zavedena osmihodinná doba pracovní také pro osoby v zemědělských a lesních podnicích pravidelně zaměstnané. Po tříletých zkušenostech, jichž tímto zákonem nabyla zemědělská výroba, jest příliš patrno, že v zájmu hospodářské rovnováhy státu nelze pracovní dobu upravovati zcela šablonovitě. Jiné pracovní podmínky v zemědělství a sezonní povaha zemědělské práce vyžaduji jiné úpravy pracovní doby, nežli je tomu v průmyslu a obchodě. Účinky šablonovitého zavedení osmihodinní doby pracovní v zemědělství nejsou potěšující. Osmihodinnou dobou pracovní trpí nejen vzdělávaní půdy, nýbrž i sklizeň a výmlat zemědělských plodin a to na škodu hospodářského a sociálního života státu. Toho si byla jasně vědoma Washingtonská mezinárodní konference práce, která v roce 1919 vyloučila z kodifikace dělnické zavedení osmihodinné doby pracovní v zemědělství. Státy, které válka přivedla do hospodářské anarchie, usilují o hospodářskou obnovu zvyšováním pracovní intensity a na místo osmihodinné doby pracovní mají zavedenu i v průmyslu a obchodě 10 až 11hodinnou dobu pracovní.
Tak tomu jest v sousedních státech, které zvýšenou pracovní dobou chtějí docíliti hospodářské konsolidace a připraviti se pro nastávající mezinárodní hospodářskou soutěž, neboť snížená doba pracovní v dnešní době neposkytuje záruky zvýšení národní výroby.
Hází-li sousední státy, zvláště Německo, osmihodinnou pracovní dobu přes palubu, bylo by hospodářským primitivismem, kdyby náš stát chtěl svou hospodářskou a finanční rovnováhu podkopávati sociálními reformami, které znemožňují pozvednutí hospodářské produkce. Naše osmihodinná doba pracovní jak v průmyslu, tak i v zemědělství národní produkci jen umenšila a znamená i hospodářsky i sociálně nebezpečné passivum. Hlavně však v zemědělství, ježto náš zákon rent nijak přizpůsoben zvláštnostem zemědělské produkce.
Vzhledech k nebezpečí dosavadní regulace osmihodinné pracovní doby pro hospodářský vývoj státu, táží se podepsaní:
Jest pan ministr sociální péče a pan ministr zemědělství ochoten předložiti v době co nejkratší návrh zákona o zrušení pracovní osmihodinné doby v zemědělství?
V Praze dne 10. ledna 1922.
Bergman, Mašek,
dr. Lukavský, Rosolová, Zavřel, Votruba, Veverka, dr. Rašín, Pastyřík, Vávra, Horák, dr. Hajn, dr. Kramář, inž. Bečka, dr. Engliš, Dyk, Petrovický, Purkyňová, G. Navrátil, dr. Matoušek, Špaček.
II./3351.
Interpelace
posl. Laubeho, Zeminové, Pelikána, dr. Uhlíře a soudr.
ministru sociální péče
o ratifikaci konvencí Mezinárodní Konference Práce ve Washingtoně a Janově.
Dle hlavy XIII, mírových smluv je čsl. republika zavázána, aby do roka po skončeném sezení Mezinárodní Konference Práce (nebo nejdéle do 18 měsíci, nebylo-li to možno učiniti do roka) návrhy konvence, usnesené onou Konferenci, předložila Národnímu shromáždění, aby návrhy ty bud schválilo nebo zamítlo.
Z dosud konaných konferencí skončena byla Washingtonská Konference dne 27. ledna 1920, Janovská 10. července 1920 a Ženevská 19. listopadu 1921.
Dne 4. září 1920 předložila vláda Národnímu shromáždění návrhy na ratifikaci tří konvenci Washingtonských a sice co do 1. pracovní doby, 2. minimálního věku pro připuštění ku průmyslové práci, 3. noční práce žen. Mezinárodní úmluvou ze dne 24. února 1921 ratifikovala Čsl. republika tyto 3 konvence.
Další 3 Washingtonské konvence předloženy byly vládou Národnímu shromáždění dne 13. prosince 1920 a dále, jejich ratifikace však uvázla.
O usnesení Janovské Konference sdělil Mezinárodnímu Úřadu Práce v Ženevě ministr sociální péče dopisem ze 17. prosince 1920, že Československá republika nemá obchodních lodí námořních a že se jí tedy může týkati pouze rekomandace o pracovní době ve vnitrozemské plavbě. Ježte však vnitrozemská plavba naše hlavně se korá na mezinárodních řekách, chce vláda vyčkati rozhodnutí mezinárodních komisí ustanovených mírovou smlouvou.
Nehledě k tomu, že roční Lhůta k předložení vládního návrhu na ratifikaci byla zanedbána, přehlédlo toto stanovisko ministra sociální péče, že československo má dle mírových smluv jisté mořské přístavy a že vlastní i námořní obchodní loď. Mimo to spěje ku konci také rozřešení otázek, jichž rozhodnuti bylo vypraženo uvedeným komisím. Konečně máme i jisté pochybnosti o kompetenci v otázkách těchto.
Z těchto důvodů žádají podepsaní o sdělení, v jakém stavu jest ratifikace zbývajících 3 konvencí Washingtonských, a zda a pokud učiněnu byly přípravy pro předložení ratifikačního návrhů a konvencích Janovských.
V Praze dne 10. ledna 1922.
Laube, Zeminová, Pelikán, dr. Uhlíř,
dr, Patejdl, dr. Bartošek, Landová-Štychová, Pšeníčka, Špatný, Slavíček, Langr, Hrušovský, Sladký, Stříbrný, Pechmanová, Buříval, Trnobranský, Hrízbyl, David, dr. Franko, Draxl.
III./3351.
Interpelace
poslanců dra Patejdla, Fr. Zeminové, J. Pelikán, Pechmanové, Laubeho, dra Uhlíře a spol.
vládě
v záležitosti náležitého tlaku na zlevnění cen potravin a výrobků průmyslových.
Poslanecký klub československé strany socialistické po celý rok 1921 zasazoval se úspěšně o formu přechodného hospodářství v zásobování chlebovinami. Výsledky plné opodstatňují naše očekávání: Ministerstvo zásobování vzalo v ochranu sociálně nejslabší, státu se ulevilo, přestává dopláceti miliardy a uvolnění obchodu a dovozu způsobuje při stoupnutí naší valuty ohromný tlak na snížení cen nejdůležitějších a nezbytných životních potřeb - chleba a mouky.
Drahota začala růsti od chleba - drahota přirozeně musí začíti klesati zase od chleba. Ale jednostranný tlak vyvozovati nelze. Klub náš povařuje za absolutní nezbytnost, aby okamžitými kalkulacemi zjištěny byly nadměrné zisky uhlobaronů, dřevařů, továrníků textiliemi, kožemi, pivovarů, cukrovarů atd. a i zde s celou energií, aby vláda republiky k snížení cen na účet neoprávněných zisků výrobců a meziobchodu působila.
Konkrétně upozorňujeme na toto:
1. Ministerstvo zásobováni nákupem levné mouku 1 obilí ze zahraničí musí zde prováděti v roce 1922 regulaci cenovou. Dodává-li pekárnám 1 q pečivé mouku po 400-440 Kč, jest ujednaná cena 6 K za chléb a 40 h za housku příliš vysoká a budiž přiměřeně od 1. února t. r. snížena. Váha a jakost dosavadní musí býti dodržována.
2. Reserva levné mouky, kterou ministerstvo zásobování disponuje, musí býti dle našeho přesvědčení novými nákupy stále a pravidelně doplňována, aby tlak na ceny domácí se udržel. Na zásoby skoupené židovskými bursiány a obilními spekulanty neplatí nic jiného, než praktická levná konkurence.
3. Obilní cla během roku 1922 nesmí býti zvýšena. Z obilních cel by měli zisky jen mlynáři a velkostatkáři. Malozemědělci nestojí o vysoké ceny obilí, když státní pozemkový úřad - jsoucí v rukou agrární strany - jim příděl půdy nedává a dosavadní jejich majetek půdní sotva dá výživu jejich rodinám. Jest lépe starati se o snížení cen šatů, bot, uhlí atd.
4. Aby usnadnil se život státních zaměstnanců, městského, průmyslového i venkovského proletariátu, armády atd., musí vláda působiti na snížení cen bramborů, rýže, kávy, koloniálního zboží, tuků a pod. Nad cenami těmi budiž zřízen dozor a buďtež v době nejkratší utvořeny konsumentské komory. Efekt naší zvýšené valuty musí se zjevovati ve snížených cenách denních potřeb, nikoliv ve zvýšených ziscích meziobchodu a bank.
5. Zásobování masem budiž upraveno. Meziministerská komise po dohodě s ministerstvem zásobování svolila k dovozu tučného porážkového dobytka z Rumunska. Dobytek hovězí ze Sedmihrad fco. republika by stál 600-800 lei, krmi bagouni z Banátu 2000-2400 lei 1 q. To znamená při nízkém kursu rumunské valuty snížení ceň masa a tuků až o 30-40%. Náhradou chtělo povoliti ministerstvo zásobování stejné množství vývozu dobytka hlavně menším zemědělcům do ciziny, zejména tam, kde nastává velká tíseň o krmiva, kterého jen velkostatky a statkáři mají dostatek. Za přísného dozoru měla se usnadniti situace malým a středním zemědělcům a zásobiti města levným masem a tuky. Pro odpor ministerstva zemědělství z toho sešlo, za to privilegované ťČeské zemědělské společnostiŤ zadána koupě a dovoz 3000 kusů, Bratislavské 500 kusů, Slovenskému dobytkářskému družstvu 1000 kusů dobytka z Rumunska. Dobytek dodáván je na dokrmení na státní statky, aby potom tytéž společnosti ještě více na něm vydělaly. Nemajetnému lidu v městech i na venkově se nepomůže, legální obchod se obchází, ale zkartelovaným agrárním družstvům se nahánějí obchody proti všemu právu. Žádá proto klub za nápravu. Stát a jeho zřízení nechť nejsou kořisti jedné strany, která se v posledních; letech saturovala již dostatečně.
6. Pro stanovení cen masa, uzenářského zboží a jídel i nápojů v restauracích musí platiti nákupní a režijní ceny s občanským ziskem, nikoliv libovůle jednotlivců.
7. Se snižováním cen vyživovacích potřeli musí vláda energicky dokročiti za snížení cen textilií. Nedostatek šatstva a prádla v levnějších cenách doléhá krutě na chudší obyvatelstvo jak na venkově tak v městech. Dělnictvo textilní by rádo zlevnění uvidělo, protože by se zvýšila spotřeba a stoupla by zaměstnanost dělnictva, jež je poměrně nejmizerněji placeno ze všech oborů práce. Z hospodaření bavlnou Družstvem přadláků jen malé závody přišly ku škodě, velké získávaly. 1 kg surové bavlny stojí v Hamburku 86 Mk., což znamená 30-32 Kč. Avšak 1 kg spředené bavlny dvacítky stojí 60-62 Kč. Průmyslnicí tvrdí, že spředení je stojí 12 Kč (i se ziskem). Což dovoz 1 kg z Hamburku stojí Kč 20,-? Je možno, aby si továrníci za spředení a dovoz počítali i přes 100% nákupní ceny? Také procenta, uznávaná jim při kalkulacích na ťrozprášeníŤ (5 až 20%), jsou nesmyslně vysoká.
Jsou-li majitelé přádelen ve zvyšování cen ťbez konkurenceŤ, jest u tkalcoven totéž. Ku konci léta 1921 byla bavlna po 35 Kč za 1 kg a kanafas v továrnách po 15 Kč 1 m. Klesnutí valuty V podzimu 1921 použili továrníci a kanafas z téže bavlny (již i zaplacené) zpracovaný, začali prodávati 1 m po 24 Kč. Zisk takto nabyté jsou vyloženou lichvou. Nejlepším důkazem. nepoctivě vysokých cen jest, že při různých jednáních a anketách průmyslnicí navzájem si vyčítají obrovské zisky. Majitelé přádelen to vytýkají majitelům tkalcoven a ti zase jim - ano i obrovská procenta prozrazují svých neoprávněných a nezasloužených zisků, Továrnicí, kteří stálí v roce 1914 před bankrotem, nabyli ohromného majetku. Že dělnictvo textilní se do syta ani chleba nenají, že chudé matky nemají na děti punčošky, košilky to textilním baronům židovským a křesťanským jest lhostejno, ale nesmí to býti lhostejno vládě demokratické republiky, jež je povinna za účasti zkušených dělníků, mistrů a úředníků ceny nově a často kalkulovati a stanoviti. Získá si za to vděk celého poctivého národa.
8. Také ceny kůží a zboží koženého, hlavně bot, neodpovídají nákupním cenám surovin, Je to přímo ironie, že v republice Rakouské, ožebračené, jest kůže levnější než u nás. Na podzim stála 1 stopa kůže 16 Kč, po vyhlášení mobilisace začali ji továrnicí předražovati, až vyhnali cenu na 22 ano i 28 K. Majíce zásoby, utloukali továrníci potom družstva živnostenská i dělnická a malé mistry. Vláda musí tyto zjevy přísně trestati, dovoz levnější kůže sem umožňovati, různé kožní aukce dávati pod lichevní dozor atd.
9. Neoprávněně vysoké jsou též ceny plstěných klobouků. Celý zajíc stál 30-50 Kč, kůže na plst prodávají se po 18-20 Kč. Také ceny látek a suken z ciziny nepodléhaly žádnému dozoru, Všechno se prodává dle nejvyšších cizích kursů, třeba nakoupeno bylo levněji (ženské klobouky, látky a j.),
10. Stejně tíživé jsou neslýchaně vysoké ceny dříví stavebního, palivového a uhlí. Ceny dříví možno nyní regulovati levnějšími cenami dříví ze státních statků. To by byl zisk celé veřejnosti. Nesmí ministerstvo zemědělství mysleti jen na obohacování a presenty ze státních statků ve prospěch zbohatlých sedláků a velkostatkářů. Otázka uhelná je z nejpalčivějších. Horníci zvýšili výkonnost až o 20% - a uhlobaroni hrozí zvýšením cen uhlí. Ano, jejich zpupnost jde tak daleko, že vyhrožují horníkům snížením mezd až o 70%. Při tom by chamtivci ještě srážky ty chtěli do svých bezedných kapes a přece zvýšiti ceny uhlí. Vláda republiky nejen ministr veřejných prací - jest v zájmu státu a cti národa povinna tomuto řádění Weimanů, Rothschildů, Guttmanů, Wilczků, Petschků atd. učiniti konec naráz, naříditi sekvestraci a urychliti znárodněni dolů. Celý pracující národ a socialisté N. S. by stáli za vládou. Zlevnění cen uhlí mělo by v zápětí také zlevnění železa, strojů, dopravy atd. Nový důležitý krok na cestě k normálním poměrům by tím byl vykonán.
11. Poslaneckému klubu československé strany socialistické záleží na upevněni kursu naší valuty. Levnější potraviny uklidní státní zaměstnance i dělnictvo, musí zlevniti také výrobky průmyslové, aby venkov i města lépe žila a vývoz byl usnadněn. Aby valuta naše dobře se držela, trvá klub náš na bezodkladném vybírání dávky z velkého majetku.
Jednomyslná touha všeho pracujícího lidu v republice jest vybřednouti z neustálého kolísání hospodářského a dosáhnouti snesitelného života. Víme, že stát náš je závislý také na všeobecné konstelaci Evropy, nežádáme proto zázraků, jest však v zájmu sociálního a politického klidu, aby vláda republiky energicky a neohroženě zakročila ve všech směrech, jež by konsolidovanost státu a zlepšení životní úrovně měly v zápětí.
Tážeme se proto vlády jménem poslaneckého klubu československé strany socialistické:
1. Jest vláda republiky odhodlána energicky odstraňovati drahotu ve všech směrech, stíhajíc co nejpříměji nadměrné zisky výrobců a meziobchodu a podporovati všechny akce, jež by zlevnění životních potřeb měly v zápětí?
a) Jest zejména ochotna naříditi nové sníženi cen chleba a bílého pečiva, protože ceny nyní stanovené neodpovídají cenám levné mouky dodávané státem? Dohlédne vláda na jakost a velikost vyráběného chleba a pečiva?
b) Prohlásí vláda závazně, že reservy levné mouky bude stále nákupem doplňovati, aby se domácí trh reguloval?
c) Provede vláda v nejkratší době ustavení konsumentských rad, jež by byly protiváhou dávno již existujících rad zemědělských a obchodních a průmyslových komor?
d) Postará se vláda o stanovení spravedlivých cen rýže, kávy, koloniálního zboží, tuků a j. produktů z ciziny k nám dovážených?
e) Jest vláda ochotna podporovati všemožně dovoz tučného, levného porážkového dobytka z Rumunska do republiky a náhradou za to povoliti malozemědělcům, nemajícím dosti krmiv, vývoz stejného množství lehčích košů dobytka za pevných kautel do zemí, kde by získali vhodné ceny?
f) Dokročí vláda při klesání cen potravin na náležité zlevnění cen masa, uzenářských výrobků, cen nápojů a jídel v restauracích a p.?
2. Jakými prostředky hodlá vláda postarati se o snížení cen průmyslových výrobků a dopravy, zejména:
a) přikročí vláda k všemožnému tlaku, aby zisky textilních továrníků a meziobchodu byly stlačeny, značné zlevnění cen látek a šatstva vyvoláno a tím i zvýšenou potřebou pravidelná zaměstnanost textilního a krejčovského dělnictva zajištěna?
b) Hodlá vláda bezohledně zakročiti také proti předražování a lichvě s kůžemi a způsobiti snížení cen bot a jiných kožených produktů?
c) Podrobí vláda přísnému dozoru stanovení cen dovezených k nám z ciziny látek, klobouků, železa a p., aby obyvatelstvo mělo zisk ze zvýšené naši valuty?
d) Použije ihned vláda zabrání lesů do státní správy k snížení cen palivového, stavebního a průmyslového dříví, aby i ostatní držitelé a dřevařské kartely byly donuceni k zlevnění cen?
e) Bude vláda i nadále užívati uhlí ze státních dolů ku konkurenci a přinutí uhlobarony, aby zisk ze zvýšené výkonnosti horníků nestrčili do svých kapes, ale přiměřeně ceny uhlí zlevnili?
f) Použije vláda nového chystaného zápasu mezi horníky a majiteli dolů k sekvestraci dolů a neponechá horníky na pospas židovsko-německého kapitálu?
3. Dokročí vláda energicky i proti předražování železa, strojů, cihel, kamene, papíru a j. potřeb průmyslových a stavebních?
4. Dá nám vláda ihned závazné prohlášení, že nárok nemajetného obyvatelstva na státní zásobování trvá dále, aby při event, zakolísání cen nebyli bez ochrany?
5. Zřídí vláda pro likvidaci ministerstva zásobování Státní úřad pro lidovou výživu a regulaci cen životních potřeb z oboru průmyslového?
6. Učiní vláda v nejbližší době prohlášení veřejné, jak zachová se v otázce obilních a j. cel během roku 1922 a dá parlamentu záruku, že bez něho otázky tyto řešiti nebude?
7. Aby kurs koruny byl upevněn a stabilisován, jakož i uklidněno veřejné mínění, přikročí vláda zcela určitě k vymáhání daní z velkého majetku, dávno N. S. schválených?
Na všechny tyto dotazy a návrhy, diktované snahou po spravedlivé relaci mezi mzdou a cenami životních potřeb, žádá klub jasné odpovědí a jest ochoten vládu ze všech sil podporovati při srážení umělé a neoprávněné drahoty.
V Praze dne 10. ledna 1922.
Dr. Patejdl, Zeminová, Pelikán, Pechmanová, Laube, dr. Uhlíř,
Sladký, Landová-Štychová, Slavíček, Hrušovský, Langr, Hrizbyl, Pšenička, Netolický, dr. Franke, Stříbrný, Trnobranský, Buříval, David, Špatný, dr. Bartošek.
IV./3351.
Interpelace
poslance Josefa Tesky a soudruhů ministerskému předsedovi a ministru vnitra
o složení okresní správní komise v Prachaticích.
Po vítězné národní revoluci a ustavení se re publiky Československé byla rozpuštěna okresní zastupitelstva a vládou jmenovány okresní správní komise. Do okresních správních komisí navrhovaly výkonné výbory politických stran své zástupce dle klíče s vládou sjednaného, jenž vyjadřoval sílu a početnost politických stran. Opatřením tím se mělo docíliti zdemokratisování okresní samosprávy a až do provedení nových voleb dle nového volebního řádu měla býti získána důvěra obyvatelstva.
V okresu prachatickém bulo rozpuštěno okresní zastupitelstvo ještě za vlády Habsburků a jmenována rakouskou vládou okresní správní komise, do níž byli jmenování ještě také zástupci skupiny velkostatkářů. Tato okresní správní komise, v níž zasedají páni Eustach Fuchs z Prachatic, jako zástupce bývalého knížete Schwarzenberka Tadeáš Dvořák z Vlachova Březí, jako zástupce bývalého hraběte Herbersteina, a dále pan Antonín Pachlhofer, obchodník z Prachatic, příslušný do Vídně, nebyla po převratu rozpuštěna, ale úřaduje k výsměchu demokracie až do dnešní doby.
Obyvatelstvo okresu prachatického nemá důvěry v tuto okresní správní komisí a velmi těžce nese, že vláda republiky Československé zřejmě nadržuje bývalé šlechtě, která tolik zla napáchala na jihočeském lidu, a že nechává její zástupce trvale rozhodovat v okresní samosprávě v neprospěch zájmů lidových.
Podepsaní se táží: proč nebyla okresní správní komise v Prachaticích, jmenovaná ještě vládou rakouskou, rozpuštěna jako jiná okresní zastupitelstva a nahražena okresní správní komisí, v níž by bylo vyjádřeno spravedlivé zastoupení politických stran?
Či je vláda ochotna rozpustit nelidovou okresní správní komisi v Prachaticích a nechat zvolit okresní zastupitelstvo dle nového volebního řádu?
Či jakým způsobem hodlá vláda učiniti nápravu, aby obyvatelstvo okresu prachatického mohlo míti důvěra v okresní samosprávu?
V Praze dne 6. prosince 1921.
Teska,
Malá, Krejčí, Toužil, Koutný, Blažek, Darula, Houser, Kučera, Rouček, Svetlik, Burian, Merta, Skalák, Haken, Surányi, dr. Hahn, Skaunicová, Kunst, dr. Šmeral, Tausik.
V./3351 (překlad).
Interpelace
poslance inž. Junga a druhů
ministrovi spravedlnosti
o dvojím zabavení jednoho čísla opavského periodického časopisu ťNeue ZeitŤ.
Číslo 45. opavského periodického časopisu ťNeue ZeitŤ ze dne 5. listopadu 1921 bylo dne 4. listopadu ve 3/412, hod, dopoledne řádně předloženo opavskému státnímu zastupitelství. Kolem 1/22. hodiny odpoledne bylo oznámeno správě tiskárny a redakci, že v článku ťŽidovské kličkyŤ bylo zabaveno několik řádek. Rozkazu se ihned vyhovělo, zabavená místa se vyňala ze sazby a pořídilo se nové vydání. Kolem 8. hodiny odpoledne, po více než 3 hodinách, po provedeném zabavení, nařídilo opavské státní zastupitelství také zabavení tohoto druhého vydání. Nyní byl shledán závadným také článek ťTřetí narozeniny našeho státu poskvrněny krvíŤ úplně a z jiného článku ťNastoupivší vojáci bez dostatečného oděvu a stravyŤ jisté místo, ačkoliv při prvém zabavení oba články byly shledány nezávadnými.
Opavské státní zastupitelství provádělo tedy toto zabavení postupně. Jak neodpovědným jest tento postup, vysvítá již z toho, že na posledním místě uvedený článek předcházejícího dne zůstal bez závady v čísle 44 časopisu ťDeutsches VolksblattŤ, jenž se od časopisu ťNeue ZeitŤ liší pouze názvem a nikoliv obsahem.
Majiteli a nakladateli se způsobila tímto dvojím zabavením citelná hmotná škoda, jež ho postihla zcela nezaslouženě, poněvadž redakce žádným způsobem nemohla počítati s takovým postupem státního zastupitelství.
Odpovědný redaktor Evžen Weese, uváděje přesný stav věcí, podal prostřednictvím opavského advokáta dra Neussera dne 22. listopadu 1921 brněnskému vrchnímu státnímu zastupitelství stížnost proti opavskému státnímu zastupitelství, a žádal, aby se mu nahradila škoda, jež mu tím povstala.
Dne 22. prosince 1921 dostal dr. Neusser tento přípis:
ťSe. 73/21
8
Panu
dru Hugovi Neusserovi, advokátu
v Opavě.
m. n. odpovědného redaktora časopisu ťNeue ZeitŤ. Evžena Weese.
Podle nařízení moravsko-slezského vrchního státního zastupitelství ze dne 14. prosince 1921, č. 11.174/21, oznamuji Vám, že vrchní státní zastupitelství neshledalo nutným naříditi, že se má nahraditi škoda Evženu Weesovi, kterou snad utrpěl dvojím zabavením.
|
Státní zastupitelství v Opavě, |
|
|
dne 20. prosince 1921. |
|
|
Vedoucí první státní zástupce: |
|
|
Dr. Schwetz.Ť |
Brněnské vrchní státní zastupitelství neuznalo tedy za vhodno v tomto případě zakročiti. Jest nyní zřejmo, že tímto postupem státního zastupitelství, jejž schválilo, každý časopis jest vydán největší libovůli a skutečně může býti vůbec zamezeno jeho vydávání. Nuže v ťdemokratickémŤ státě působí vůbec censura časopisů podivným dojmem jako pozůstatek z absolutistických dob. Postup, jehož opavské státní zastupitelství v tomto případě ráčilo užíti, a jejž brněnské vrchní státní zastupitelství schválilo, musí se však jeviti jako pravý paškvil, pomyslí-li kdo na zaručenou prý svobodu tisku.
Podepsaní se tedy táží ministra spravedlnosti:
1. Ví o této věci?
2. Co zamýšlí učiniti, aby napříště znemožnil podobný postup?
3. Jest ochoten naříditi, aby se časopisu nahradila lehkomyslně způsobená škoda?
V Praze dne 11. ledna 1922.
Inž. Jung,
Simm, Knirsch, Patzel, Kostka, dr. E. Feyerfeil, Wenzel, dr. Keibl, dr. Radda, dr. Brunar, dr. Kafka, Schubert, dr. Lelley, Budig, Zierhut, Füssy, Röttel, Scharnagl, Pittinger, J. Mayer, dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Baeran, dr. Hanreich.
VI./3351 (překlad).
Interpelace
poslanců Hugo Simma, inž. Junga a druhů
vládě
o povolení větších vánočních neb novoročních remunerací úředníkům na vedoucích místech.
Před nedávnem bylo zavedeno do státního hospodářství šetření. Úmysl zmenšiti vydání státu vedl také k citelnému zkrácení požitků státních úředníků a učitelů.
Zaráží nyní, že se pod jinými tituly vydávají peníze plnýma rukama. Tak podepsaní se dověděli z dobrého pramene, že k vánocům a novému roku byly úředníkům v ústředních úřadech na vedoucích místech povoleny remunerace až do 10.000 K. Netřeba poukazovati teprve na to, že takový postup musí co nejvíce roztrpčiti úřednictvo, které není na vedoucích místech.
Podepsaná se proto táží:
1. U kterých úřadů a kolika úředníkům byly takové remunerace uděleny?
2. Jak vysoké byly tyto částky a kolik činí úhrnem peníz, který byl takto vydán?
3. Z jakých fondů pocházejí tyto peníze a jak lze spravedlivě odůvodniti tato jednání?
V Praze dne 11. ledna 1922.
Simm, inž. Jung,
Schubert, dr. Kafka, Knirsch, dr. Baeran, Röttel, Budig, Patzel, Kostka, dr. Lelley, dr. Radda, dr. F. Feyerfeil, Pittinger, Wenzel, Füssy, Zierhut, Scharnagl, dr. Brunar, dr. Keibl, J. Mayer, dr. Lodgman, dr. Hanreich.
VII./3351 (překlad).
Interpelace
poslance Josefa Fischera a druhů
ministrovi pošt a telegrafů
o poměrech u poštovního úřadu v Karlových Varech.
Listovní tajemství jest v každém právním státě chráněno, a jen v době výminečného stavu a stan něho práva sahá se k mimořádným opatřením a onen zákon se zrušuje. Nyní však vládne ve světě nejhlubší mír a největší pořádek a přes to v německých krajinách zneužívají státní činitelé neslýchaným způsobem zákonů a tak ničí jakékoliv právní vědomí obyvatelstva, jak vysvítá z těchto poměru:
K hlavnímu poštovnímu úřadu v Karlových Varech přijíždějí asi každých 14 dní dva vyšší čeští poštovní úředníci z Prahy a přezkoušejí došlou soukromou poštu. Otvírají každý desátý, mnohdy každý třetí dopis, jež potom opět tak zalepují, že nelze zpozorovati, že byl otevřen. Zdá-li se některý dopis poškozen, jednoduše se zničí.
Podepsaní se proto táží pana ministra:
I. Jak ospravedlní pan ministr, že se odesílají takoví činitelé, aby zřídili v Karlových Varech černý kabinet?
2. Jest pan ministr ochoten zavésti ihned přísně vyšetřování a výsledek oznámiti?
3. Jest pan ministr ochoten ihned zjednati nápravu a vydati energická opatření na ochranu listovního tajemství a dopisů?
V Praze dne 10. ledna 1922.
J. Fischer,
Böllmann, J. Mayer, Scharnagl, Simm, Windirsch, Zierhut, Heller, Röttel, Schubert, dr. Spina, Mark, Kostka, Böhr, Pittinger, Bobek, Schälzky, dr. Hanreich, Patzel, inž. Jung, Budig.
VIII./3351 (překlad).
Interpelace
poslanců Zierhuta a druhů ministrovi vnitra, spravedlnosti a zemědělství
o týrání zemědělských kočovných kursů.
Ředitelství zemědělské zimní školy v Nýrsku, vykonávajíc školní povinnosti úřadem mu uložené, totiž pořádati kočovné přednášky a kursy, uspořádalo v létě 1921 sedm učebných běhů mořeni osiva v okresích nýrském, hartmanickém, všerubském. K oznamování těchto běhá užívalo ředitelství plakátů, zaslaných mu zemskou zemědělskou radou a obsahujících pozvání k tomu a denní pořad, při čemž se doporučovala návštěva učebného běhu a každému se dovolovalo vstoupiti. Tyto plakáty byly zasílány zemědělským spolkům. Kursy byly dobře navštěvovány a měly žádaný úspěch. Obyvatelstvo hledalo a našlo při tom potřebné vysvětlení a poučení. Avšak po posledním učebném běhu, který se konal ve Všerubech, byl ředitel školy stíhán tamějším četnickým strážmistrem pro přestupek shromažďovacího zákona, jehož prý se dopustil a udán u okresního soudu ve Kdyni, který provádí proti školnímu řediteli Richardu Schulmeisterovi v Bystřici nejpřísnější zdlouhavé trestní řízení, při čemž funkcionář státního zastupitelství, četnický strážmistr v. v., nechce povoliti.
Ač zřejmě nelze učebného běhu vůbec ani a nejmenším zaměňovati s nějakou schůzí, četnický strážmistr a funkcionář státního zastupitelství zcela; svévolně uvalili na krk řediteli školy, za jeho úřední činnost, k níž jest povinen, trestní vyšetřování, čímž nejen svědomitý ředitel školy jest osobně trýzněn a poškozován, nýbrž udál se také pokus podkopati vážnost jeho úřadu a tím také vážnost zimní školy samé, poněvadž se na této škole vyučuje německy a pracuje pro německý venkovský lid.
Pro toto týrání zemědělského odborného školství jest obyvatelstvo střední Šumavy všeobecně roztrpčeno.
Oznamujeme tento neslýchaný přehmat zúčastněným ministrům s dotazem:
Jsou páni ministři vnitra a spravedlnosti ochotni, potrestati toto týrání německých učebných kursů a zabrániti, aby se neopakovalo?
Jest pan ministr zemědělství ochoten zajistiti nerušené konání kočovné učitelské činnosti v zemědělském školství?
V Praze dne 10. ledna 1922.
Zierhut,
Heller, J. Mayer, J. Fischer, Böllmann, Windirsch, Schubert, dr. Spina, Scharnagl, Bobek, Mark, Simm, Patzel, inž. Jung, dr. Hanreich, Kostka, Budig, Schälzky, Pittinger, Röttel, Böhr.
IX.3351 (překlad).
Interpelace
poslance Zierhuta a druhů
ministrovi spravedlnosti
o utiskování německého jazyka u soudů.
V průsmyku mezi Českým lesem a Šumavou, přímo na bavorských hranicích, leží z dějin známé staré německé městečko Všeruby a německé venkovské obce Hájek se Sv. Annou, Hiršava, Chalupy, Springenberg, Orlovice, Prapořiště, Studánky, Brůdek, Maxberg, Mysliv, v souvisle osídleném území na horním toku Kouby, všechno německé území, jak dokazují již místní jména, s obyvatelstvem trvale usazeným, zabývajícím se hlavně rolnictvím.
Tyto obce měly své přirozené a dopravně-hospodářské středisko v městyse Všerubech; jsou však přiděleni k okresnímu soudu v českém městě Kdyni. Ačkoliv obyvatelstvo těchto německých míst jest mírumilovné, jest mu od převratu stále trpěti pronásledováním českých šovinistů, zvláště Všeruby, jež jsou stále vydány nepřetržitým útokům českých šovinistů. Také kdyňský okresní soud připojil se nyní k nepřátelům, neboť nepřijímá více německých podání, nezapisuje více líčení v německém jazyku a tím německému usedlému obyvatelstvu znemožňuje užívání německého jazyka před tímto okresním soudem.
Pro toto zřejmé odstrkování a potlačení práv německé menšiny v soudním okresu kdyňském, tážeme se:
Jest pan ministr spravedlnosti ochoten dopomoci k platnosti právu německé menšiny v soudním okrese kdyňském, aby tato menšina pro svůj jazyk nebyla před soudem odstrkována?
V Praze dne 10. ledna 1922.
Zierhut,
Simm, Heller, J. Mayer, J, Fischer, Böllmann, Windirsch, Schubert, Kostka, Mark, Böhr, Scharnagl, Röttel; Pittinger, dr. Spina, Bobek, Budig, Patzel, Schälzky, dr. Hanreich, inž. Jung.