Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

HLAVA I.

O obchodních učilištích.

§ 1.

Obchodní učiliště jsou takové vyučovací ústavy, v nichž se při vyučování věnuje hlavní zřetel kupeckému počtářství, účetnictví; kupecké korespondenci v jazyce vyučovacím i v jazycích jiných, obchodní nauce, obchodnímu, živnostenskému i směnečnému právu a nauce o zboží.

§ 2.

Obchodní učiliště jsou:

1. veřejná,

2. soukromá.

Oddíl 1.

O veřejných učilištích obchodních.

§ 3.

Veřejná obchodní učiliště jsou ta, která jsou vydržována

a) státem,

b) veřejnoprávními korporacemi.

§ 4.

Veřejná obchodní učiliště jsou: obchodní akademie, veřejná škola obchodní a veřejný jednoroční obchodní kurs.

Obchodní akademie jest učiliště čtyřleté, vybudované zásadně na nižší střední škole, veřejná obchodní škola jest učiliště dvouleté, po případě s připojeným ročníkem přípravným, a veřejný jednoroční obchodní kurs jest samostatné jednoroční obchodní učiliště.

K obchodní akademii a veřejné škole obchodní lze připojiti kurs pro abiturienty škol středních pod názvem "Abiturientský kurs při obchodní akademii (veřejné škole obchodní) v N...." a jinaké kursy o jednoroční nebo kratší učební době pod názvem "Jednoroční (x-měsíční) kurs při obchodní akademii (veřejné škole obchodní) v N."

Jiné než uvedené názvy veřejných obchodních učilišť nejsou dovoleny.

Samostatné kursy abiturientské nejsou přípustny.

§ 5.

Ke zřízení veřejných učilišť obchodních a k rozšíření organisace jejich níže neb výše organisovanými typy podle § 4 je potřeba povolení ministerstva školství a národní osvěty.

§ 6.

Toto povolení předpokládá průkaz:

1. že je učiliště potřebí, o čemž sluší vyslechnouti ministerstvo průmyslu, obchodu a živností,

2. že jeho zřízení neohrozí. povážlivou měrou návštěvu sousedních veřejných učilišť obchodních téhož vyučovacího jazyka,

3. že zakladatelé a spoluvydržovatelé učiliště zaručují nepochybným způsobem řádné vybavení učiliště a jeho vydržování a

4. že jsou zabezpečeny bezvadné místnosti školní nejen.pro nejbližší dobu, nýbrž pro celé vybudování učiliště.

§ 7.

Před udělením povolení není dovoleno ohlašovati veřejně zřízení učiliště, prováděti zápis - byť i provisorně - a ustanovovati ředitele a učitelské síly.

§ 8.

Při veřejných obchodních učilištích vydržovaných podle § 3 b), zříditi jest kuratorium, které je jeho správním orgánem. Do tohoto kuratoria vysílají své zástupce

a) ministerstvo školství a národní osvěty,

b) obchodní a živnostenská komora,

c) místní obchodní gremium,

d) profesorský (učitelský) sbor, který je zastoupen ředitelem (správcem) nebo jeho zástupcem a nejméně jedním profesorem (učitelem),

e) každý další činitel, který stálými ročními příspěvky pomáhá učiliště vydržovati. Minimální výši těchto příspěvků, které dávají nárok na zastoupení v kuratoriu, určí ministerstvo školství a národní osvěty.

§ 9.

Při veřejných učilištích obchodních vydržovaných podle § 3 a) může býti rovněž zřízeno kuratorium, jehož členy jmenuje ministerstvo školství a národní osvěty, vyslechnuvši obchodní a živnostenskou komoru, profesorský (učitelský) sbor a podle potřeby i místní interesované činitele.

§ 10.

Práva a povinnosti kuratoria, organisace učiliště a práva i povinnosti sboru profesorského (učitelského) stanoví se normálním organisačním statutem, který vydá ministerstvo školství a národní osvěty. Odchylky od normálního organisačního statutu, pokud jsou dle zvláštních poměrů jednotlivých učilišť nutny, potřebují schválení ministerstva školství a národní osvěty.

§ 11.

Překročí-li kuratorium meze své působnosti, neplní-li své povinnosti, neschází-li se, nezachovává-li statut, nebo jestliže podniká nebo trpí jednání, která jsou s to ohroziti školu v jejích naučných a výchovných úkolech, může býti ministerstvem školství a národní osvěty rozpuštěno. Než se ustaví kuratorium nové, převezme funkce kuratoria tříčlenná komise, kterou jmenuje ministerstvo školství a národní osvěty.

§ 12.

Vyučování na veřejných obchodních učilištích děje se dle normální učebné osnovy vydané ministerstvem školství a národní osvěty. Odchylky dle místních poměrů povoluje ministerstvo školství a národní osvěty dle návrhu kuratorií.

§ 13.

Kázeň na veřejných obchodních učilištích udržuje ředitel a profesorský (učitelský) sbor dle školního řádu, vydaného ministerstvem školství a národní osvěty.

§ 14.

Dozor nad veřejnými obchodními učilišti vykonávají orgánové ústřední inspekce obchodního školství při ministerstvu školství a národní osvěty.

§ 15.

Všechna práva, která školám obchodním, vydržovaným jinými činiteli nežli státem, jejich učitelstvu a žactvu plynula dosud z práva veřejnosti výslovně propůjčeného, patří od platnosti tohoto zákona všem obchodním učilištím, která jsou veřejná ve smyslu § 3 tohoto zákona, jakož i všem nově zřízeným veřejným obchodním učilištím od toho okamžiku, kdy bude jejich zřízení ministerstvem školství a národní osvěty povoleno.

§ 16.

Veřejné obchodní učiliště, jehož působnost by nezaručovala řádnou výchovu žactva ve směru státně-občanském, mravním neb odborném, může býti ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra na čas zavřeno nebo vůbec zrušeno.

Oddíl 2.

O soukromých učilištích obchodních.

§ 17.

Učebným předmětům uvedeným v § 1 smí se vyučovati také vesměs neb částečně na soukromých učilištích.

Učiliště takové jest povinno užívati výhradně názvu "Soukromý (jednoroční, x-měsíční) obchodní kurs", je-li jeho vyučovací doba jednoroční nebo kratší, nebo "Soukromá x-letá obchodní škola", trvá-li učební doba déle než rok. K názvu učiliště jest připojiti jméno vydržovatelovo.

§ 18.

Ke zřízení soukromého učiliště obchodního je potřebí povolení ministerstva školství a národní osvěty. Před povolením nesmí býti ani provisorně prováděn zápis u ohlašováno zřízení učiliště prospekty, novinami a veřejnými vyhláškami. Nezačne-li se na učilišti vyučovati do roka po té, kdy bylo jeho zřízení povoleno, pozbývá povolení platnosti.

§ 19.

Každé soukromé obchodní učiliště musí míti správce, který je vůči úřadům za učiliště odpověden.

§ 20.

Správce ten musí

1. býti československý státní občan,

2. býti bezúhonný v ohledu státně-občanském i mravním,

3. prokázati formální způsobilost k učitelskému úřadu na veřejných školách obchodních a to z té skupiny předmětů, která dle učebné osnovy převládá,

4. bydliti v sídle školy a, věnovati se správě její jakožto hlavnímu svému povolání,

5. zpravidla dlíti po čas vyučování v budově školní. Není-li přítomen sám, musí býti přiměřeným způsobem zastoupen některým členem učitelského sboru.

V dohodě s ministerstvem vnitra může ministerstvo školství výjimečně uděliti dispens od průkazu sub 1. uvedeného.

§ 21.

Učitelé na soukromých obchodních učilištích jsou povinni prokázati

1. že jsou českoslovenští státní občané,

2. že jsou bezúhonni v ohledu státně-občanském i mravním,

3. že mají pro předměty, kterým vyučují, takovou formální způsobilost, jaké se žádá od učitelů na veřejných obchodních školách.

Mimo to mohou vyučovati i kandidáti učitelství na obchodních školách, vyhovují-li již podmínkám, jež kladou příslušné zkušební řády těm, kdož chtějí vykonati zkoušku učitelské způsobilosti pro obchodní školy.

Od průkazu sub 1. uvedeného lze uděliti dispens dle ustanovení posledního odstavce § 20. Učitelům, kteří učili na soukromých obchodních školách nejméně dvě teta před účinností tohoto zákona, dále osobám, které podají průkaz o zdatnosti učitelské v jiném školském oboru nebo o vynikající praktické znalosti obchodu, po případě nauk právních, může ministerstvo školství a národní osvěty uděliti dispens od průkazu formální způsobilosti k vyučování na soukromých učilištích obchodních.

§ 22.

Místnosti pro soukromé obchodní učiliště vyhlédnuté buďtež před zřízením učiliště úřadem ministerstvem školství a národní osvěty k tornu určeným prohlédnuty, zdali jsou vhodny k účelům školským. O každé místnosti, které se má používati jako učebny, budiž výslovně zjištěno, že je v ohledu zdravotním nezávadná a přiměřeně světlá. Současně budiž zjištěno, který nejvyšší počet žáků smí v té. které učebně býti společně vyučován.

§ 23.

Každé soukromé učiliště obchodní musí míti ministerstvem školství a národní osvěty schválený organisační statut, z něhož jsou zřejmy: vydržovatel školy, organisace ústavu, přijímací podmínky, trvání školního roku a prázdniny, lhůty, ve kterých se zapisuje, školné, zápisné a všechny ostatní poplatky, které se na učilišti vybírají.

§ 24.

Každé soukromé učiliště obchodní musí míti i pro jednotlivá svoje oddělení podobnou učebnou osnovu, dle níž se řídí vyučování.

§ 25.

Přijímání žáků smí se díti jen na počátku vyučovací doby učiliště případně příslušného oddělení, výjimkou do čtyř neděl po zahájení vyučování. Smějí se přijímati jen žáci nejméně čtrnáctiletí, kteří byli propuštěni z povinnosti docházeti do školy obecné. Tak zvané individuelní a písemné vyučování žáků školu nenavštěvujících není na soukromých učilištích obchodních přípustno. Není jim také dovoleno přijímati privatisty a konati za účelem vydání vysvědčení zkoušky s těmi, kdož do učiliště nechodili.

§ 26.

Změna školních místností a ustanovení nového odpovědného správce smí se státi jen po předchozím schválení ministerstva školství a národní osvěty. O nových místnostech musí býti před schválením provedeno řízení dle § 22.

§ 27.

Organisační statut soukromých obchodních učilišť smí býti změněn jen po předchozím schválení ministerstvem školství a národní osvěty.

§ 28.

Ohlašování a schvalování učitelských sil bude upraveno zvláštními podrobnými předpisy, které vydá ministerstvo školství a národní osvěty.

§ 29.

Soukromá učiliště obchodní jsou podrobena dozoru ústřední inspekce obchodního školství. Správa jejich je povinna podávati počátkem roku zprávu o zahájení vyučování a koncem roku zprávu o průběhu vyučování tak, jak to nařídí ministerstvo školství a národní osvěty, vésti katalogy žáků dle předpisů platných pro veřejné školy obchodní a vůbec dbáti všech nařízení školských úřadů.

§ 30.

Soukromá učiliště obchodní smějí vydávati vysvědčení o prospěchu pouze ve formě schválené příslušným inspekčním orgánem, jehož dozoru je učiliště přiděleno.

§ 31.

Oznámení, vyhlášky a vůbec všechna novinová, jiná veřejná reklama soukromých obchodních učilišť smí obsahovati jen udání o místnostech učiliště, o jeho organisaci, školném a jiných poplatcích a o dnech zápisu. Nyní dovoleno slibovati, že bude správa učiliště pečovati o to, aby se absolventům dostalo míst. Škole, která by používala nepřiměřeného, obecenstvo v omyl uvádějícího způsobu oznámení zápisu a jiného nepřiměřeného, s povahou vyučovacích ústavů se nesrovnávajícího způsobu reklamy, může býti ministerstvem nařízeno, že všechna veřejná oznámení musí před uveřejněním dáti schváliti inspekčnímu orgánu, kterému je učiliště přiděleno.

§ 32.

Vnější označení školních místností, prospekty, vysvědčení a vůbec všechna veřejná ohlášení soukromého obchodního učiliště musí nésti pojmenování, které učilišti přísluší dle § 17. Slovo "soukromý" nesmí býti zkracováno a musí býti vyznačeno písmem stejně patrným jako ostatní slova nadpisu.

§ 33.

Soukromá obchodní učiliště, která by nedbala ustanovení zákonných a nařízení úřadů školských, překročovala vlastní organisační statut, nedbala učebné osnovy, nepřiměřeným způsobem hmotně vykořisťovala žáky, uváděla nesprávnými údaji v oznámeních a v prospektech obecenstvo v omyl, mohou býti ministerstvem školství a národní osvěty zavřena. Vydržovatel školy je v takovém případě práv ze škody, která by tímto úředním opatřením vzešla učitelům a žákům.

Soukromé obchodní učiliště, jehož působnost by nezaručovala řádnou výchovu žactva ve směru státně-občanském, mravním neb odborném, může býti ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra na čas zavřeno nebo vůbec zrušeno.

HLAVA II.

O soukromých učilištích jazykových.

§ 34.

Soukromé učiliště, na němž se vyučuje výhradně nebo převážnou měrou živým jazykům, je povinno užívati názvu "Soukromá škola jazyková". K názvu tomu je připojiti jméno vydržovatelovo.

§ 35.

Pro soukromá učiliště jazyková platí předpisy, platné pro soukromá učiliště obchodní s výjimkou §u 17, 3. bodu §u 20, 3. bodu odstavce prvého a odstavce druhého i třetího §u 21 a § u 25.

Správce soukromého učiliště jazykového jest povinen prokázati způsobilost vyučovati,jazykovému oboru na domácích školách občanských, středních neb odborných nebo na rovnocených školách cizozemských.

Učitelé soukromých učilišť jazykových jsou povinni vhodným způsobem prokázati, že teoreticky i prakticky ovládají jazyky, jimž vyučují.

HLAVA III.

O soukromých učilištích pro krasopis, těsnopis a psaní na stroji.

§ 36.

Soukromé učiliště, na němž se vyučuje krasopisu, těsnopisu nebo psaní strojem, je povinno užívati názvu "Soukromá škola", k čemuž je připojiti učebné předměty a jméno vydržovatelovo.

§ 37.

Pro soukromá učiliště tohoto druhu platí předpisy platné pro soukromá učiliště obchodní s výjimkou § 17, 3. bodu §u 20, 3. bonu odstavce prvého a odstavce druhého i třetího §u 21 a §u 25.

Správce takového soukromého učiliště jest povinen prokázati způsobilost vyučovati na veřejných školách některému z předmětů uvedených v § 36. Učitelé jsou povinni prokázati, že teoreticky i prakticky ovládají předměty, jimž vyučují.

HLAVA IV.

O domácím vyučování.

§ 38.

Vyučování v obchodních naukách, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a v psaní na stroji, které udílí učitel sám bez cizí pomoci ve vlastním bytě nebo v bytě žáků nejvýše šesti osobám najednou, nepovažuje se za provozování soukromého učiliště, nýbrž za vyučování domácí.

K domácímu vyučování není třeba úředního povolení.

§ 39.

Domácí učitelé nesmějí dávati žákům formálních vysvědčení prospěchových, t. j. takových, která obsahují. známky v jednotlivých učebných předmětech.

§ 40.

Ohlašuje-li někdo domácí vyučování veřejně novinami, prospekty, vyhláškami nebo jiným veřejným způsobem, netmí je označovati jako školu nebo kursy, nýbrž výslovně jako domácí vyučování.

HLAVA V.

Závěrečná a všeobecná, ustanovení.

§ 41.

Na samostatné kupecké školy pokračovací zákon tento se nevztahuje.

§ 42.

Na odborné kursy v obchodních naukách, v živých jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji, které pořádají odborné a vzdělávací spolky nebo podobné instituce, tento zákon se nevztahuje jen tehdy, jsou-li kursy ty bezplatné, nekonají-li se na nich zkoušky a nevydávají-li se formální vysvědčení prospěchová.

§ 43.

Soukromá učiliště obchodní, jazyková, pro krasopis, těsnopis a psaní na stroji, která byla zřízena před platností tohoto zákona, musejí do 1. srpna 1924 podati průkaz, že vyhověla ustanovením tohoto zákona. Učiliště, která tohoto příkazu do řečené lhůty nepodají, buďtež ministerstvem školství a národní osvěty zavřena.

§ 44.

Přestupky tohoto zákona, pokud nezakládají skutkové povahy činů trestních, náležejících k příslušnosti soudů, trestají se politickými úřady I. stolice (na Slovensku administrativními policejními vrchnostmi I. stolice) pokutou až do 20.000 Kč. Pokuty plynou do státní pokladny. Při nedobytnosti budiž peněžitá pokuta přeměněna v přiměřený trest na svobodě až do 6 měsíců.

Odvoláním podaným do 14 dnů od doručení u úřadu I. stolice, lze se z nálezu odvolati k politickému úřadu II. stolice (na Slovensku k administrativní policejní vrchnosti II. stolice), který o odvolání rozhoduje s konečnou platností.

Úřady jsou povinny o každém nálezu zpraviti ministerstvo školství a národní osvěty.

§ 45.

Zákon tento nevztahuje se na území Podkarpatské Rusi, vláda se však zmocňuje, aby nařízením platnost tohoto zákona zcela nebo z části rozšířila na území Podkarpatské Rusi.

§ 46.

zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 47.

Ministr školství a národní osvěty se pověřuje, a.by zákon tento provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

Vládě se ukládá, aby předložila co nejdříve kulturnímu výboru program na dobudování sítě obchodního školství, zejména menšinového, a aby s urychlením dokončila postátňovací akci na těch školách obchodních, kde s ní bylo již započato.