Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3337.

Vládní návrh

Zákon

ze dne .............................. 1922,

jimž se upravuje poměr československé státní správy ku československým plavebním společnostem Labské a Dunajské:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákony

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby podepsala smlouvu se společnostmi: Agrární bankou československou, Pražkou úvěrní bankou, Českou průmyslovou bankou, Slovenskou bankou, Živnostenskou bankou v Praze a s Československou paroplavební akciovou společností, jíž se zcizují, státní plavební zařízení a lodní par)i? na Labi a Dunaji a zřizuje Československá plavební akciová společnost Labská a československá plavební společnost akciová Dunajská za účasti státu; smlouva ta jest připojena k tomuto zákonu a tvoří jeho nerozlučnou součást.

§ 2.

Lodní dopravní prostředky se svém inventářem přiřknuté rozhodnutími arbitrovými republice Československé a vyjmenované v přílohách připojené smlouvy osvobozují se od dovozního cla, nebo jakéhokoliv dovozního poplatku. Totéž platí o náhradních součástkách k těmto objektům, pokud byly předmětem rozhodnutí arbitrových a pokud budou dovezeny pro opravu lodí do konce roku 1923.

§ 3.

Objeví-li se v budoucnu - z jakýchkoli důvodů potřeba snížiti kapitál obou plavebních společností, sníží se stejnoměrně jmenovitá hodnota akcií přednostních i kmenových. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li toho hospodářské poměry celkové anebo zvláštní poměry společností vyžadovati, za tím účelem v jednání se zakladatelskými bankami uvedenými v § 1, uzavřela a provedla úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu, veřejných prací, železnic, financí, zahraničních věcí a pošt a telegrafů.

Důvodová zpráva.

Arbitračním rozhodnutím nařízeným článkem 339. mírové smlouvy -Versailleské, čl. 300 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 284 mírové smlouvy Trianonské přidělen byl Československu následující lodní a pomocný plavební materiál u zvláštní prává vztahující se na ulehčení provozy tímto lodním parkem

Na Labi

Všecka přístavní zařízení a skladiště firmy Österreichische Nordwest v Československu, skladiště firmy Schulze se zařízením překladním v Magdeburku a kotviště v Magdeburku v délce 250 m - vše jak blíže popsáno v přílohách A. a C: přiložené smlouvy. Rozhodčí ustanovil cenu tohoto postupu obnosem 8,350.000 zl. marek, které zúčtovány a vyrovnány budou účtem reparačním.

Na Dunaji

7 vlečných parníků o .... 4950 HP

3 osobní parníky o ........ 1440 HP

116 vlečných lodí o 70.661 tunách nosnosti.

Vše jak podrobně popsáno v příloze B. přiložené smlouvy. Arbitrem určená cena tohoto postupu jest 7,350.000 šv. frs., která bude zmenšena odečtením sum za opravu tohoto materiálu, které v každém jednotlivém případě budou ustanoveny národními komisemi za vedení arbitrova zástupce.

Přídělem loďstev na obou vodních cestách dostalo se tedy našemu státu provozních prostředků, ale jeho využití závisí od správného vyřešení podnikatelského problému v obou případech: musí se to státi takovým způsobem, aby dopravně - politické zájmy státní co nejvíce byly zajištěny. Státní správa tedy ponechávajíc mimo zřetel všechny jiné ohledy, řídila se při řešení tohoto problému v prvé řadě těmito hledisky

1. Musí býti vytvořen plavební podnik, pokud možno veliký a jednotný a jest proto třeba odmítnouti námět, aby získané lodě byly mezi jednotlivé čsl. podnikatele rozděleny. Navrhuje se proto v ohledu na různou povahu dopravního obchodu dunajského a labského zřízení podniků dvou, plavební společnosti Labské a Dunajské, ale dopravně-politická jich jednotnost jest zajištěna jednak stejnou podnikatelskou účastí, jednak povinným dopravním společenstvím k němuž podniky se zavazují.

2. Držení těchto dopravních prostředků musí býti trvale československému vlivu zajištěno a to v té míře, aby tyto dopravní prostředky mohly býti skutečně podporou hospodářského rozvoje československého.

3. Současně nutno upraviti správu společností, jichž pole působnosti jest z převážné většiny za hranicemi a bude jim stále soutěžiti s cizími podniky dopravními, tak, aby jim byly zajištěny výhody soukromé podnikavosti.

4. Konečně nutno dbáti toho, aby tyto dopravní podniky nezůstaly osamocenými jednotkami bez nejužší, zvláště organické souvislosti s hospodářským životem naším a proto je vytvořiti trvalý dopravně politický styk a spolupráci mezí všemi státními a polostátními podniky dopravními: železnicemi, oběma plavebními společnostmi říčními a připravovanou společností námořní.

Za účelem vyřešení podnikatelského problému v plavbě říční vyjednala státní správa s vedoucími československými peněžními ústavy na zásadách výše vyložených zakladatelskou smlouvu a žádá v

§ 1.

tohoto návrhu zákona o zmocnění ku podpisu jejímu. K jednotlivým ustanovením smlouvy podotýká se toto:

Článek 1.

Veškerý materiál lodní a pomocný, jakož práva provozní, získaná arbitrací předává státní správa Československé plavební akciové společnosti Labské a Čsl. plavební akciové společnosti Dunajské, protože rozdělením získaného majetku mezi více čel. podniků podkopala by se dopravně - politická výkonnost čsl. plavebního podnikání a znemožnila by se kontrola čel. vlastnictví podniků. Ježto ministerstvem obchodu r. 1919 zřízený čel. Dunajský dopravní úřad ustanovením Čsl. plavební společnosti dunajské bude nahražen, nabízí vláda jeho likvidaci a vnáší veškerou jeho organizaci a majetek (4 nákl. parníky po 280 HP a 500 t nosnosti) do této společnosti dunajské, neboť není důvodu k dalšímu udržovánu tohoto úřadu.

Článek 2. a 3.

Státní správě bylo nebo bude zaplatiti za majetek arbitrem nám přidělený celkem 8,300.000 zl. marek a 1,145.354 šv. frs. Odpovídající obnos v čel, valutě nynější není možno dnes ještě přesně udati a proto vláda, učinivši opatření za účelem dodatečného vyúčtování, spokojila se zatím přepočtením těchto obnosů z velké části teprve v budoucnosti splatných, při nynějším přibližném kursu a vyšla ze sumy asi 300,000.000 Kč jako ceny postupu; v dohodě s bankovním úřadem vzat byl kurs zl. marky - 18 Kč a kurs švýcarských franků - 17.775 Kč. Akciový kapitál obou společností stanoví se však jenom obnosem 250,000.000 Kč a ověřuje státní pokladna společnostem Kč 50.000.000, aby nebyly společnosti příliš kapitálově zatíženy. Kapitál tento rozvržen byl rovnoměrně na oba podniky obnosem 125,000.000 Kč protože s připočtením ceny státního přínosu v Dunajském dopravním úřadě a s ohledem větší hodnoty lodního materiálu dunajského jest kapitálová cena majetku obou společnosti přibližně stejná. Z celkového akciového kapitálu každé společnosti jest 60% kapitálu kmenového, který vesměs převezme státní pokladna a 40% kapitálu přednostního, z něhož státní správa přejímá 12%, takže její kapitálová účast ve společnostech bude po 72% veškerého akciového kapitálu.

Vláda rozhodla se souhlasiti s vydáním akcií přednostních z toho důvodu, že za nynějších těžkých poměrů na trhu finančním, o nichž lze předpokládati, že se brzy podstatně nezlepší, bylo nutno vzbuditi tímto způsobem zájem čsl. peněžnictví soukromého o toto podnikání, jehož výnosnost bude vyžadovati mnoho obchodního důmyslu.

Čsl. plavební akciová; společnost Labská vzejde z nynější Čsl. paroplavební společnosti v Praze úpravou stanov a kapitálového základu této společnosti, při čemž nynější akcionáři této společnosti zaplatí příp. ztrátu vykázanou v bilanci její ku dni 31./XII. 1921.

Obě společnosti mají býti ustaveny s urychlením co největším a správa a využití majetku touto smlouvou jim přiděleného, pokud byl již převzat, bude provozována na jich účet ode dne 1. ledna 1922.

Článek 4.

nepotřebuje v celku zvláštních vysvětlivek. Pouze k odstavci d) se podotýká, že stanovená 10%ní tantiema vypočítává se sice z celkového obnosu čistého zisku, jak v bodě tomto jest definován ale vyplácí se teprve ze zbývající části jeho po odečtení dodací ad), a) b) a c). Vláda předpokládá, že při nynějším vysokém akciovém kapitálu a při nejistoty příští konjunktury v plavbě a vážné konkurenci, tato nejvyšší hranice tantiemy nebude plně využita a nebude nepřiměřenou odměnou za vykonanou obtížnou práci.

Článek 5.

Státní správa oznámila bankám zúčastněným směrnice zde zmíněné a jest jí trvale vyhrazen v tomto směru stálý poradní vliv. Tato výhrada umožní, že jak v kapitálové účasti, tak zvláště ve správě společností zúčastní se čsl. obchod a průmysl. Závěrečné ustanovení tohoto článku zdůvodněno jest ohledy politickými a hospodářským: není pochyby o tom, že zasílatel ve skutečnosti vždy jest soutěžníkem podnikatele dopravního a praktické zkušenosti mluví proti účasti jednoho nebo některých zasílatelů na podniku, který má sloužiti všem a nad to ještě plniti i důležité poslání dopravně politické.

Článek 6.

Aby nemohlo se v budoucnosti státi, aby tyto důležité prostředky hospodářského rozvoje našeho státu mohly býti získány cizím kapitálovým vlivem a tím jich dopravně politický význam pro nás ohrožen, uzavírá se tímto článkem mezi zakladateli úmluva, kterou v obou společnostech trvale se zajišťuje čsl. vlastnictví z celkového akciového kapitálu 60% ve formě akcií kmenových ve vlastnictví státním (75 mil. Kč a 38% všech akcií přednostních (z 50 mil. Kč 19 mil. Kč) tedy 15,2% celkového akciového kapitálu každé společnosti; je tedy vázán na trvalé držení čsl. 75,2% (60 a 15,2%) celkového akciového kapitálu obou společností tj. Kč 94,000.000. Ze své celkové držby malí vázáno obě skupiny tj. konsorcium bank i státní správa po 38% akcií přednostních, tedy správa státní 5,700.000 Kč (38% své držby priorit) a banky Kč 13,300 000 (rovněž 38%). Státní správa nevyhrazuje si zvláštní sankce pro případ, že by některá ze zúčastněných bank nedostála smluvnímu závazku jednak jevilo se zbytečným v ohledu na povahu bankovního sdružení, o něž jde, jednak byla by možná případná opatření snad v rozporu s obchodními zvyklostmi mezinárodními. Článek tento vyhražuje státní správě určitý vliv na zbývající 62% akcií přednostních v rukou bankovního konsorcia (tj. 21,700.000 Kč tedy 17,36% celkového akc. kapitálu, protože státní správě přísluší právo opce na tento kapitál. Není pochyby, že tato výhrada státní bude míti značný význam obchodně politický pro další organizační snahy a úkoly naších plavebních podniků, zvláště dunajského.

Článek 7.

Okolnost, že rozhodčím nám přidělený materiál plavební zásadně se přejímá ku 1. lednu 1922, nutí státní správu, aby organisace obou plavebních podniků byla uspíšena co nejvíce, aby nemusela býti zřizována zvláštní provisorní státní správa tohoto majetku: činí tedy vláda se soukromými účastníky prozatímní organizační přípravy v předpokladu schválení parlamentárního, což jí umožní předati přikázaný plavební majetek přímo plavebním společnostem hned po převzetí. V souhlase se zněním mír. smluv a arbitračního rozhodnutí přechází veškerý získaný materiál a práva do rukou společností prostřednictvím čsl. státní správy, kterou znění tohoto článku zbavuje zodpovědnosti za jakoukoliv nahodilou nepřesnost ve vydání materiálu tohoto, kdyby proti dobré snaze vlády námitky tohoto druhu snad vzešly.

Článek 9.

Aby umožnila státní správa pokud možno nepřerušenou čsl. dopravu mezinárodní, projevuje tímto článkem zásadní ochotu dáti společnosti dunajské do provozu skladiště a přístavní zařízení v Bratislavě, pokud lze tak učiniti v ohledu na smlouvy mezinárodní a jest ochotna svěřiti jí stejným způsobem prohoz i budoucích přístavních zařízení a skladišť v kterémkoli přístavišti dunajském. V přístavištích labských dostává se paroplavební společnosti plného vlastnictví skladišť arbitrací získaných, kdežto ostatní státní zařízení přístavní jsou v provozu ČSD., takže s ohledem na článek 13. této smlouvy, jednotnost a přímost dopravního výkonu jest i tu zajištěna.

Skladiště a přístavní zařízení v Magdeburku nebylo lze přenechati ve správě a držení čsl. státu a ohledem na dohodu s Německem před arbitrem uzavřenou a jeví se Čsl. plavební společnost Labská nejvhodnějším nositelem práv v Magdeburku nám vyhrazených.

Článek 10.

Státní správa vyhradivši sobě 5 členů v 15ti členné radě správní v každé z obou společností učinila tak hlavně proti, aby získala zájem kapitálu soukromého a aby zjistila podnikům výhody styku s praktickým obchodním a průmyslovým podnikáním. Vliv svůj pokládá státní správa za dostatečná zajištěný váhou svou jako taková a skutečností, že má většinu akcií v obou společnostech. Vláda zesiluje svůj vliv dále také vládním komisařem, jehož do správní rady vysílá.

Článek 11.

Úvěr tento bylo nutno stanoviti z toho důvod u, že lze odůvodněně předpokládati, že v konečném vyúčtování na účtech reparačních, při postupující hospodářské rekonstrukci našeho státu, bude celkový obnos, jejž nám bude platiti podstatně menší, nežli suma vyplývající z prostého přepočtu za kursů nynějších. Úvěrovým tímto ustanovením státní správa ničeho neztrácí, poněvadž nejen tento obnos 50 mil. Kč, nýbrž obnosy mnohem větší nemusela zatím hotově platiti a národohospodářský prospěch vyplývající ze skutečnosti, že budeme dopravovati za hranicemi své zboží svými dopravními prostředky, bohatě vyváží případnou ztrátu úrokovou, až někdy bude snad státní správa nucena část nebo celý tento obnos zaplatiti.

Jest samozřejmo, že společnostem připadnou i další finanční výhody, které snad získá státní správa při definitivním vyúčtování arbitrem stanovených obnosů cestou reparační.

Článek 12.

Zmíněná tu provozní smlouva ze dne 8. února 1920 uzavřená s "První dunajskou paroplavební společností" ve Vídni, končí dle dokladů vládá předložených dnem 31./XII. 1921; mimo to jest jí vázána jen nynější Čsl. paroplavební společnost, která přejde dle této smlouvy v Čsl. plavební společnost Labskou, jež na; Dunaji nijakých obchodů provozovati nebude, jest tedy vyloučeno nebezpečí organizační omezenosti kterékoliv z obou společností.

Článek 13.

Jelikož naše mezinárodní řeky jsou nám se stanoviska dopravně-politického jediným opravdu svobodným přístupem ku světovým mořím, bylo povinností hospodářské prozíravosti vypraviti obě dvě společnosti říční takovým způsobem, aby svému obchodně - politickému poslání mohly dostáti a nebyly podniky ojedinělými ztrácejícími v cizí konkurenci tento zvláštní svůj státní význam Smluvené zde dopravně - technické společenství, do nějž vstupují i ČSD., v němž jest: vyhrazena účast i budoucí naší plavbě námořní a z jehož účasti jistě nebule vyloučen ani případný náš plavební podnik na Odře; dává státní správě záruku, že tvoří se veliká čsl. dopravní organisace, která po stránce, jak obchodně-technické, tak věcně zajistí čsl. obchodu mezinárodnímu pevnou a bezpečnou základnu a umožní vybudovati novou cestu dopravní mezi mořem Černým a Severním i Baltickým přes země československé. Hospodářský prospěch, který vyplyne z této zprostředkovatelské činnosti dopravní našemu státu, bude jistě veliký a bude do jisté míry tato organisace dopravná-politicky s to nahraditi zatím zamýšlené průplavy labsko a odersko-dunajský.

Jest jak se strany správy státní tak i bankovního konsorcia dohoda v tom, že pro případ, že by toho úspěšnost a vydatnost spolupráce ve společenství tímto článkem smluveném vyžadovala, vybudována bude na dobu potřeby společná kancelář tohoto sdružení pro technicko-praktické provádění společenství jak jest účelová definováno v tomto článku.

Právo tarifní svrchovanosti budu vykonáváno státní správou v mezích rozumných a v žádném případě ne tak aby ohrozilo obchodní pohyblivost a soutěživou schopnost podniků.

Článek 15.

V důsledku vůdčí zásady, aby vytvořeny byly pro obě řeky podniky jednotné, zavázala si vláda bankovní konsorcium, kterému náleží společnost "Remorkáže", aby trvale zajistily Čsl. plavební společnosti Labské lodní park a organizaci "Remorkáže". Tímto opatřením očekává vláda, že podstatná přispěje také k tomu, aby společnost Labská dostála svému závazku udržovati nákladovou plavbu na kanalizované Vltavě a Labi, kterou dnes provádí "Remorkáže".

Společnosti sice nemohlo býti uloženo povinností, aby opatřila si další parníky pro rychloparníkové spojení Hamburk-Praha, ale státní správa také netrvala na smluvním zajištění věcí, která jest i pro samu společnost tak důležitou, že nelze pochybovati, že z vlastního podnětu podnikne investice za účelem rozvoje a vybudování této služby.

Článek 16.

Jest zájmem správy státní z důvodů dopravně-politických, aby lodní majetek v míře neztenčené a poměrům odpovídající našemu státu zachován zůstal: proto zavázány byly společnosti, že udrží zásadně dnešní sílu našeho říčního loďstva i co do rozsahu i výkonnosti a že je budou samy provozovati. Plná záruka dokonalého splnění intencí tohoto článku dána jest ovšem v prvé řadě rozhodující kapitálovou účastí státu v obou společnostech.

Článek 23.

Státní správa: nemá určité konkrétní možnosti podpořiti společnosti nějak přímo výhodami uhelnými, ale jistě jest ve shodě se zájmy státními, prohlašuje-li tímto článkem státní správa svoji vůli, prokázati společnostem v tomto směru nepřímou podporu.

§ 2. zákona

má účelem prohlásiti celní nacionalizaci majetku všeho druhu nám rozhodnutím arbitrovým přiděleného. Toto opatření jeví se nutným, protože bez něho byly by naše plavební podniky příp. zatíženy takovým břemenem finančním, které by snad vůbec ohrozilo jejich další rozvoj a to hned v okamžiku, kdy v život jsou uváděny a stojí před tak těžkými úkoly organizačními.

§ 3.

Jelikož třeba s velikou pravděpodobností počítati s nutností snížiti jmenovitou jistinu ve společnostech vlaženou, jeví se nutným za účelem zajištění nerušeného chodu organizace společnosti, dáti vládě zmocnění ku provedení snížení tohoto, kdyby objevila se v praxi toho potřeba. Jelikož podle předpisu návrhu zákona snížení postihne stejně skupinu soukromou jako kapitálovou účast státní, nemůže zmocnění zde navržené nijak nepříznivé dotknouti se zájmů státních.

§ 4.

O prováděcí příslušnosti vyhražuje si rozhodnouti ministerská rada zvláště.

Po stránce formální se navrhuje, aby byla tato osnova předložena nejprve poslanecké sněmovně a připojuje se přání, aby byla v této sněmovně přikázána výboru dopravnímu a výboru rozpočtovému, - po schválení sněmovnou poslaneckou pak v senátu výborům: technicko - dopravnímu, a rozpočtovému, - aby o ní podaly zprávu ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 16. prosince 1921.

Ministr obchodu:

Inž. L. Novák, v. r.

Smlouva

mezi Československým státem zastoupeným ministrem obchodu s ostatními věcně zúčastněnými ministry s jedné a mezi "Československou paroplavební akciovou společností" a bankovní skupinou, sestávající z bank: Agrární banky československé; České průmyslové banky, Pražské úvěrní banky, Slovenské banky a Živnostenské banky v Praze se strany druhé

o založení a provozování československých plavebních podniků na Labi a na Dunaji.

Založení a organisace společností.

Článek 1.

Československý stát získal rozhodnutími amerického arbitra Hinese pro Labe: ze dne 1"4. června, 12. srpna, 5. října a 7. října 1921, pro Dunaj: ze dne 2. srpna. 13. září, 1. října a 6. října 1921 "jež zakládají se vesměs za ustanovení mírových smluv a to: 339 smlouvy Versailleské, čl. 500 smlouvy St. Germainské a čl. 284 smlouvy Trianonské, plavební materiál, přístavní zařízení, nemovitosti a práva a to jednak přímo "jednak postupem akcií paroplavební společnosti "Oesterreichische Hord - West", jak vše to seznamenáno jest, v přílohách A., B., a C., tvořících nerozlučnou součást této smlouvy. Československý stát užije uvedeného plavebního materiálu se všemi přikázanými nemovitostmi, movitostmi, právy i povinnostmi, jakož i plavebního materiálu a inventáře, který mu již náleží a jest spravován Čsl. Dunajským dopravním úřadem v Bratislavě, jak popsán jest v příloze D.; tím způsobem, že společně se soukromým kapitálem československým založí, pokud se tyče zorganizuje dva akciové podniky, jeden pro provozování říční plavby labské, druhý pro provozování říční plavby dunajské - a vnese je do těchto podniků. Předmětem tohoto přínosu nebude plavební a jiný materiál, nutný pro regulační práce říční v přílohách této smlouvy neuvedený, který postoupen bude československým poříčním a plavebním úřadům státním k obstarávání příslušných prací a služby.

Labe

Článek 2.

Nynější "Československá paroplavební akciová společnost" zvýší ihned svůj akciový kapitál ve výši 4 mil. Kč na Kč 125,000.000-, který bude rozdělen na 125.000 prioritních akcií po Kč 400 - nom., celkem za Kč 50,000.00 - nom. a na 187.500 akcií kmen. po Kč 400-, celkem za Kč 75,000.000 nom. Z tohoto akciového kapitálu bankovní skupina převezme a v hotovosti zaplatí 70% prioritních akcií, tj. 87.500 v nominální ceně Kč 35,000.000-.

Stát pak převezme na účet svého přínosu 30% prioritních akcií, tj. 37.500 kusů v nominální ceně Kč 15,000.000- a všechny kmenové akcie v úhrnné nominální ceně Kč 75,000.000-.

Do této společnosti vnese stát jako přínos všechny předměty a práva, jak mu výrokem arbitrovým dle přílohy A. a C. byly přikázány, za cenu Kč 150,000.000-, začež obdrží 37.500 akcií prioritních v ceně Kč 15,000.000 nom., dále 187.500 kmenových akcií za Kč 75,000.000 nom., dále na hotovosti Kč 35,000.000-. Zbytek pak per Kč 25,000.000.- uvěří Československé pato-. plavební akciové společnosti na dobu jejího trvání za podmínek uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Československá paroplavební akciová společnost změní svou firmu na "Československá plavební akciová společnost labská" a upraví znění svých stanov takovým způsobem, aby z nich bylo zřejmo obmezení činnosti společnosti na řeku Labe, jeho přítoky a průplavy nynější i budoucí, jakož i průplavy jeho povodí. Společnost se dále zavazuje provésti ve svých stanovách také ony změny, kterých bude třeba důsledkem ustanovení této smlouvy.

Dunaj.

Článek 3.

Pro uskutečnění a provozování plavby dunajské založí stát bez průtahu společně s podepsanými bankami novou akciovou společnost se sídlem v Bratislavě s firmou "Československá akciová plavební společnost dunajská" a se základním akciovým kapitálem Kč 125,000.000-,rozděleným na 125.000 akcií prioritních po Kč 400 nom. v ceně Kč 50,000 000 a 187.500 kmenových akcií po Kč 400--, v úhrnné ceně Kč 75,000.000 nom. Z této akciové jistiny převezmou a v hotovosti zaplatí podepsané banky 87.500 prioritních akcií v nom. ceně Kč 35,000.000-.

Stát pak převezmu na účet svého přínosu 37.500 akcií priorit za Kč 15,000.000 nom, a všechny akcie kmenové v úhrnné cen Kč 75,000.000- nom.

Stát vnese do této společnosti jako přínos předměty a práva, lež mu na Dunaji výrokem arbitrovým byly přikázány dle přílohy B, a dále parníky náležející Československému státu, spravované Čsl. dunajským dopravním úřadem se vším příslušenstvím a jinými plavebními zařízeními a inventářem dle přílohy D. spolu s plavební organisací za úhrnnou paušální cenu Kč 150,000.000-, začež obdrží 37.500 kusů prioritních akcií v nom. ceně Kč 15,000.000--, dále všechny kmenové akcie v obnosu Kč 75,000.000 v nominále, na hotovosti Kč 35,000.000-, zbytek pak per Kč 25 mil. uvěří společnosti na dobu jejího trvání za podmínek, uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Ustanovení společná.

Článek 4.

Pro rozdílení zisku obou společností platí tato ustanovení:

Pří sestavování bilance budiž hleděno k tomu, aby každý rok provedly se přiměřené odpisy, jež ve výroční zprávě musí býti vyznačeny. Kromě těchto odpisů odečtou se z ročních příjmů náklady udržovací, provozovací a správní, daně, pasivní úroky a ztráty, a co po srážce všech těchto položek zbude, tvoří čistý zisk.

Čistý zisk rozdělí se takto:

a) dotovati se bude reservní fond 5% čistého zisku do té doby, dokud nedostoupí výše 20% akciového kapitálu.

b) v prvých 5 letech může se srážeti z čistého zisku ročně po 1/5 nákladů vzniklých zařízením akciové společnosti. Stát vyhražuje si účtovati hotová vydání (cestovné svých úředníků a pod.) spojená s prováděním arbitračního řízení do maximální výše Kč 250.000-.

Účtování jakékoli zakladatelské odměny z kterékoliv strany nebude přípustno.

c) na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7%. Kdyby, v některých letech výsledky bilance nepřipouštěly buď vůbec zúročení prioritních akcií anebo pouze menším procentem, budil ze zisku roku příštího, resp. roků příštích přikázán doplatek na tyto prioritní akcie v předchozích 3 obchodních letech nezúročené neb zúročené níže než 7%.

d) ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10% čistého zisku. O rozvrhu tantiemy mezi jednotlivé členy správní rady rozhodne správní rada sama.

e) z dalšího zbytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5%.

f) pak vyplatí se 2% úroky z pohledávek státních, jež, uvěřil stát společnostem na účet nedoplatku svého přínosu ve výši Kč 50,000.000-.

g) co ještě zbude, rozdělí se na všechny akcie jako superdividenda bez ohledu na to, jsou-li prioritní nebo kmenové.

Valná hromada nebude míti práva snižovati předepsané zúročení resp. dividendy ad c), e) a, f), pokud na jejich výplatu vybude.

Článek 5.

Podepsané banky se zavazují, že přizvou k účasti kapitálové do společnosti labské i dunajské Banku Československých Legií, které vyhradí zastoupení ve správních radách po jednom členu, dále do Dunajské plavební společnosti další slovenskou banku, jejíž zástupce ve správní radě bude jmenován vládou a čítán mezi pět zástupců vládě ve správní radě vyhrazených. Vláda může této slovenské bance postoupiti část svého kapitálu akciového, dodržujíc ovšem ustanovení čl. 6. této smlouvy o syndikované většině.

K účasti na obou společnostech nebudou přizvány a ve správních radách jejich zastoupeny obory zasílatelské.

Článek 6.

Aby našemu státu trvale zabezpečen byly hospodářské výhody, zásadně mírovými smlouvami jemu zaručené pro říční dopravu na řekách mezinárodních, zavazují se obě smluvní strany, že trvale podrží ve svém majetku jednak všechny akcie kmenové, jednak 38% akcií prioritních. Bankovní skupina zavazuje se, že podrží vždy těchto 38% prioritních akcií ve svém portefeuille vyhrazujíc kontrolu toho státu. Stát i bankovní skupina zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu v obou těchto společnostech. Kdyby banky zamýšlely část nebo celý volný zbytek svých 62% prioritních akcií prodati, jsou povinny nabídnouti je dříve státu za podmínek, které nabízí vážný solventní interesem. Kdyby stát této opce nepoužil během 14 dnů ode dne učiněné nabídky, jsou banky oprávněny prodati své volné akcie komukoli. Změna poměru účasti jednotlivých zakladatelských bank jest vnitřní věcí jejich koncernu a banka, která by chtěla své volné anebo i vázané akcie prodati nebo vůbec postoupiti jiné zakladatelské bance, není povinna učiniti nejdříve nabídku státu. Bez svolení státu nesmějí akcie vůbec do ciziny se prodávati. Za event. další prodej akcií do ciziny, prodaných bankami samými do tuzemska, mohou banky býti činěny zodpovědnými.

Článek 7.

Přínosy uvedené v článku 2. a 3. této smlouvy vnese stát do obou společností s účinkem od 1. ledna 1922, od kteréhožto dne obě společnosti budou na svůj vlastní účet se získaným parkem i ostatním příslušenstvím provozovati plavbu. K téma;, dni súčtují se všechny částky, jež z jakéhokoliv titulu na základě této smlouvy budou splatný, jakož i všechny užitky, náklady a břemena. Toto ustanovení platí zejména i pro státní lodi, spravované dosud Čsl. Dunajským dopravním úřadem, který provede k 1. lednu 1922 likvidaci. Všechen lodní materiál a jiné předměty inventární budou odevzdány společnostem 1. ledna 1922, resp. tehdy a v takovém stavu jali budou státem získány.

Personál i lodní mužstvo Čsl. Dunajského dopravního úřadu,: jak vykázáno v příloze ad D., převezme Dunajská společnost, což platí i o personálu nově přijímaném pro udržování nabytého parku. Bližší podmínky převzetí nynějšího personálu Čsl. Dunajského dopravního úřadu budou sjednány dodatečně.

Společnost labská převezme závazky, které budou vládou Československé republiky sjednány s vládou německou ve příčině lodního mužstva ve smyslu bodu 4. ujednání drážďanského ze dne 18. listopadu 1921.

Článek 8.

Obě společnosti se zavazují, že budou zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost.

Při objednávkách a nákupech materiálu, jakož i při zadávání větších oprav a novostaveb, loudou dávati, přednost československé výrobě, arch za konkurenčních podmínek, avšak s marží 10%.

Přístavy:

Článek 9.

Státní správa pronajme Dunajské společnosti 2 přístavní skladiště v Bratislavě, vystavěná v roce 1920 i s jeřáby, které těmto skladištím budou přiděleny a to dle zvláštní smlouvy nájemní; těchto zařízení společnost bude používati zachovajíc přístavní řád, ustanovení mírových, jakož i jiných mezistátních smluv. Státní správě zůstane vyhrazeno právo, aby kdykoliv z ohledů veřejných nebo hospodárnosti v dopravě plavební provoz skladiště a službu překladištní vzala sama do vlastní správy.

Tím honí dotčeno nabytí skladišť labských dle přílohy a., jež přejdou do vlastnictví labské společnosti.

Ve věci skladiště, 2 jeřábů na nábřeží a pozemku na, levém břehu Labe v Magdeburgu zavazuje se společnost, že tyto objekty bez svolení československého státu ani u neprodá, ani nepronajme; labská společnost se zavazuje odevzdati užívání těchto objektů a náhradu svéstojných nákladů státní správě v případě, že by toto vyžadoval veřejný neb Hospodářský zájem československého státu.

Labská společnost bude povinna, zachovávajíc přístavní řád mírové a jiná mezinárodní smlouvy, povolovati používáni skladiště, 2 jeřábů a levého nábřeží v Magdeburku také jiným československým dopravcům za podmínek státní správou schválených pokud by to nebylo na újmu potřebám labské společnosti.

Pobřeží na pravém břehu řeky Labe v Magdeburgu, pronajaté na dobu 30 let pro účely československé plavby, pronajme dále státní správa labské společnosti zvláštní nájemní smlouvou, kterou se tato společnost zaváže, že dovolí používati tohoto pobřeží všem příslušníkům československým, pokud by to nebylo na újmu potřebám labské společnosti, za poplatky a podmínek schválených státní správou československou, při čemž bude šetřeno pobřežního rádu a ustanovení mírových, jakož i mezinárodních smluv.

Veškeré povinnosti uložené labské společnosti v tomto článku ve příčině převzetí a užívání nemovitostí s příslušenstvím a práv v Magdeburku zajistí se hypotekárně ve prospěch státu na útraty společnosti na těchto nemovitostech Magdeburských.

Správa společností a revisoři.

Článek 10.

Představenstvem v obou společnostech budou 15-ti členné správní rady, do nichž stát vyšle po 5 zástupcích, 10 pak členů vyhrazeno bude z kandidátů navržených zakladatelskými bankami, přičemž stát se zavazuje, že bude také voliti na základě své účasti. Mezi těmito bankovními zástupci bude vzat ohled též na zástupce průmyslu neb obchodu dle možnosti se zřetelem na jednotlivé země. Členové správní rady, pokud jsou voleni, volí se na 3 léta. Předsedou společnosti bude vždy jeden ze členů správní rady náležejících skupině zakladatelských bank, místopředsedou pak jeden ze členů jmenovaných státem. Obě skupiny členů správní rady, tedy jak skupina zastupující zakladatelské banky, tak i skupina jmenovaná státem, budou kandidatury na tyto 2 funkce vzájemné si respektovati. Správní rada a výkonný výbor společnosti dunajské může odbývati porady v Praze.

K bezprostřední správě obchodů a k bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí zvou si každá správní rada ze svého středu 5 členů výkonného výboru. Tento výkonný výbor sestává z předsedy správní rady a z dalších 4 členů a to 3 ze skupiny zastupující kapitál státní a dvou ze skupiny zakladatelských bank.

V obou společnostech bude po 4 revisorech z nichž vždy dva bude voliti skupina zakladatelských bank a dva bude jmenovati státní správa.

Vládě se vyhražuje potvrzovati jmenování vedoucích ředitelů obou společností, pokud by nebyli československými státními příslušníky.

Tatáž ustanovení platí pro cesta sní správy společnosti Rakouské Severozápadní paroplavební (Österreichische Nordwest D.-G.).

Článek 11.

Nedoplatek ceny přínosů, které vnáší stát oběma společnostem v celkové výši Kč 50,000.000 bude se zúrokovati 2% jen tehdy, když provozovací výsledky společnosti dovolí vypláceti 7% dividendu z akcií prioritních a 5% dividendu z akcií kmenových.

Státní pohledávky nebudou vypovězeny před koncem trvání obou společností. Kdyby z jakéhokoliv důvodu stát vyplatil neb kompensoval jako náhradu za postoupené loďstvo obnos menší nežli jest cena přínosu výše stanovená, odečte se rozdíl k dobru oběma společnostem od příslušných kvót na účty státních pohledávek vůči společnostem.

Článek 12.

Československá paroplavební akciová společnost jakož i podepsaná bankovní skupina prohlašují, že nejsou vázány žádnou smlouvou, která by jakkoli volný provoz a obchodní jednání labské nebo dunajské akciové společnosti omezovala.

Článek 13.

Obě společnosti se zavazují, že vejdou s československými státními železnicemi v trvalá dopravně-politické společenství, aby se zajistila co největší výkonnost a spolupráce čsl. dopravních podniků.

Zvláště jest účelem tohoto společenstva:

a) Umožniti přímé dopravní dokumenty v čsl. dopravě mezinárodní, zvýšiti její právní a hmotnou bezpečnost a docíliti všech jiných výhod technicko - dopravní spoluprací uskutečnitelných.

b) Umožniti přímé dopravní sazby mezi oblastmi všech sdružených podniků.

c) Pečovati o dopravné-politickou výkonnost sdružených podniků a jich soukromohospodářskou výnosnost společnou politikou sazební a akvisiční.

Sdružovací povinnost předcházejícím ustanovením tohoto článku uložená vztahuje se toliko na obor dopravy mezinárodní a vyhrazuje si státní správa konečné rozhodnutí u tom, zdali jí bylo vyhověno.

Do společenství zde uloženého vstoupí i Čsl. plavební společnost námořní, až bude založena a státní správou za oprávněnu prohlášena.

K uskutečnění tohoto dopravně-politického společenství sloužiti budou společné porady dle potřeby svolávané, ke kterým zúčastněné dopravní podniky vyšlou své odborníky tarifní, dopravní a technické. Pro svolávání a jednání těchto porad vypracuje se do jednoho měsíce po ustavení obou společností jednací řád.

Stát vykonává právo tarifní svrchovanosti nepřehlížeje při tom obchodních zájmů a konkurenční schopnosti společností. Předem schválené tarify musí býti veřejně vyhlášeny ve "Věstníku pro železnice a plavbu".

Stát přiznává oběma společnostem právo dle potřeby od případu k případu nebo na zcela krátkou dobu pozměniti státem schválené tarify (na př. ponorovými přirážkami a pod.), o čemž však mají společnosti ihned vyrozuměti písemně vládu. O zamýšleném sdružování s jinými společnostmi k účelům kartelním, provozním neb jiným, podají společnosti předem zpráva státu, který si vyhražuje schválení takovýchto úmluv.