Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
I. volební období |
4. zasedání |
3322
Rozdáno ve 124. schůzi.
Odpovědi
I. vlády na interp. posl. I. Koudelky a soudr. o ohroženém chovu dobytka katastrofálním nedostatkem píce (tisk 2885),
II. min. zahraničních věcí na interp. posl. Špačka, Pastyříka, Modráčka, Davida, Jančeka a druhů o bezdůvodném surovém věznění a zadržovaní československých příslušníků v Rusku (tisk 2777),
III. min. financí na interp. posl. J. V. Najmana, Fr. Udržala a soudy. stran nepřístojnostech, které se dějí na berních úřadech (tisk 2493),
IV. vlády na interp. posl. Udržala a soudr. o doplnění zahraniční sužby zpravodajské se zřetelem na poměry zahraničních trhů se zemědělskými produkty (tisk 2764),
V. min. národní obrany na interp. posl. Roudnického u soudr. o zneužívání Rusových slavností k agitacím protikatolickým (tisk 2886),
VI. min. zemědělství a min. zahraničních věcí na interp. posl. Josefa Braneckého. Jana Dubického, dra Ludevíta, Medveckého, Frant. Mašaty a spol. o poměrech zemědělského dělnictva, které odešlo na práci do Německa a Rakouska (tisk 2545),
VII. vlády na interp. posl. dna Lodgmana, Křepka, inž. Junga, dra Kafky a, druhů vládě, že prý má v úmyslu zabrati pohraniční lesy (tisk 2338),
VIII. min. národní obrany na interp, posl. dra Körmendy-Ékese a soudy. o potrestání vojenských brutálností, spáchaných v měsíci květnu 1920 v obci Pelsöcz, župa Gemer (tisk 428),
IX. min. veřejných prací na interp. posl. cara Lelleye a soudr. o zneužívání zpozorovaných při pensionování státních zaměstnanců (tisk 2820),
X. min. financí na interp. posl. Schweichharta, Grünznera a druhů o nesprávném předpisu daně z příjmu berní správou v České Lípě (tisk 2864),
XI. vládly na interp. posl. dra E. Schollicha a druhů o tom, že lyžařská zemská správní komise chová se nepřátelsky ke školám, zvláště proti věcem německých škol (tisk 2866),
XII. vlády na interp. pošli: dra E. Schollicha a druhů o sloučení školních okresů novojičínského. moravsko-ostravského, hranického a místeckého (tisk 28830),
XIII. předsedy vlády a min. financí na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o vyplácení výslužného pensistům v cizině žijícím (tisk 2858):
XIV. min: vnitra na interp. posl. Patzela a druhů o postupu karlovarské okresní správy politické proti organisovaným obchodním příručím (tisk 2782),
XV. vlády na interp. posl. Kostky, dra Kafky a druhů o pořízení seznamu majitelů šekových účtů (tisk 2882),
XVI. vlády na interp. posl. dra Brunara, dra E. Feyerfeila a druhů, že se s říšskoněmeckými občany jedná jak o s válečnými zajatci (tisk 2783),
XVII. min. nár. obrany na interp. posl. dra J. Jabloniczkého a druhů o zamýšleném zřízení dělostřelecké střelnice u Malacek (tisk 2880),
XVIII. správce min. pro zásobování lidu na interp. posl. dra R. Lodmana a druhů o tom že zemsky obilní ústav v Praze propustil úředníka Josefa Schramka (tisk 2853),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dra R. Ladmana a druhů o výtržnostech, jichž se dopustili Češi vůči německým studentům v Mostě (tisk 2781),
XX. vlády na interp. posl, dra E. Schollicha a druhů, že předseda zemské školní rady osobuje si nezákonná práva rozhodovací a úřední vůči přednostům okresních politických správ, a že uděluje jim protizákonné rozkazy (tisk 2877),
XXI. vlády na interp. posl. dra E. Schollicha a druhů, jak přednosta okresní politické správy v Německém Brodě přímo hanebně vede úřední činnost německé okresní školní rady (tisk 2854),
XXII. min. pošt a telegrafů na, interp. posl. dra E. Schollicha, Pittinera, dra E. Feyerfeila, Simma, dra Kafky a druhů o porušení povinné péče poštovní správy při doručování dopisů (tisk 2852),
XXIII. předsedy vlády, min. vnitra a min. financí na interp. posl. Václava Sladkého. Josefa Davida a spal. o úpravě požitků státních zaměstnanců na Hlučínsku (tisk 2454),
XXIV. min. financí a min. obchodu na interp. poslance dra Matouška a soudr. o tom, jak ťGablonzer TagblattŤ obviňuje úředníky revisního odboru ministerstva financí (tisk 2924),
XXV. min. financí na interp. posl. Adámka a spol. o předpisování daně z obratu podle paušálu zemědělcům, zvláště u berní správy v Poličce (tisk 2513),
XXVI. min. vnitra a min. zemědělství na interp. posl. dra Kubíčka a soudr. o nouzové podpoře pra pohořelé v Mezilesí u Nového Města n./M. (tisk 2933),
XXVII. vlády na interp. pasy díra Kubíčka a spol. o neodkladném vyšetření škod a finanční pomocí obyvatelstvu východní části okresu opočenského, postiženého krupobitím (tisk. 2932),
XXVIII. min. pošt a telegr. na interp. posl. Dubického a druhů o vyplácení vkladů uložených chudými vkladateli v pošt. spořitelně vídeňské (tisk 3131),
XXIX. min. s plnou mocou pre správu Slovenska a min. školstva a národnej osvety na interpeláciu pol. Andreja Hlinku a spol. vo veci učiteľského ústavu v Modre a Štrubnianskych Tepliciach (ti. 2890),
XXX. ministra na interp. posl. Laubeho a soudr., jak bývalý hrabě Rud. Kinský v Lysé n. L. provokuje demokratická zařízení státu (tisk 2860),
XXXI. min na obchodu na interp. posl. Petrovického a spol., jak úřady zdlouhavě schvalují odborná společenstva živnostenská (tisk 2763),
XXXII. min. paši a telegrafů na interp, posl dra. Rudolfa Lodgmana a druhů, že pražský šekový úřad zrušil účet č. 120.955 firmy Julius Handschke v Horních Arnultovicích (tisk 2861),
XXXIII. min. vnitra a interp. posl. dra Aloise Baerana a druhů a hrubých nepřístojnostech při udělování státního občanství (tisk 2396),
XXXIV. min. financí na interp. past. dra Lodgmam, Křepka a druhů o obchodní společnost ťVýchodŤ (tisk 2721) a na interp. posl. Kostky, dra. Kafky a druhů o revisi daně z obratu u firmy MünzerhütteŤ, továrna na železné a kovové zboží, společnost s r. o. v Ústí n. L. (tisk 2881),
XXXV. min. vnitra a min. národní obrany na interp, posl. dra R.- Ladgmaua a druhů, že české vojsko svého času odňalo zbraně (tisk 2399),
XXXVI. min. vnitra na interp. posl. dra E. Raddy a druhů o počínání okresní politické správy v Jihlavě vůči obecnímu zastupitelstvu ve Stopařově, o poškozeni dvou lipek (tisk 2489),
XXXVII. předsedy vlády na interp. posl. Hirsche a druhů o násilnostech legionářů (tisk 2813),
XXXVIII. min. vnitra a min. národní obrany na interp. posl. Beutela, Čermáka a druhů o výtržnostech při veřejném shromáždění pod širým nebem uspořádaném Sdružením československé obce legionářské Ústí Krásné Březno s Národní Jednotou severočeskou dne 31. července 1921 na náměstí v Ústí n. L. (tisk 2786),
XXXIX. vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o nezákonném postupu školních úřadů při opatřování místností pro nově zřízenou českou skotu podle § 7 zákona ze dne 3. IV. 1919, čís. 189 Sb. z. a n. (tik 2690),
XL. vády na interp. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů, jak se bezdůvodně protahuje utvoření okresních školních výborů v politických okresích, které podle starších předpisů měly dvě okresní školní rady, německou a českou (tisk 2868),
XLI. ministra vnitra na interp. posl. dra Baerana a druhů pro odpíráni pasů maďarským státním příslušníkům (tisk 2918),
XLII. min. pár. obrany na interp. posl. Josefa Mayera, Zierhuta a druhů a událostech v posádce stříbrské (tisk 2934),
XLIII. vlády na interp. posl. dra E. Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů o zrušení německého ústavu učitelského v Praze a o spojení jeho s německým ženským ústavem učitelským tamtéž (tisk 2946),
XLIV. mír. vnitra na interp. posl. Schuberta a druhů a zřízení četnické stanice v Koutech (ti k 2919),
XLV. min. spravedlnosti nav interp. posl. dra Eugena Lelleye a spol. pro opětné přehmaty státního zastupitelstva v Nitře ve věcech censury (tisk 2902),
XLVI. min. vni. na interp. posl. Barovszkého a soudr. o suspensi zastupitelského sboru města LwěeruceLSk 2821),
XLVII. vlády na interp. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila a druhů, že předseda zemské školní úřady šikanujícím způsobem protahuje německé školské záležitosti (tisk 2857),
XLVIII. min. financí na interp. posl. J. Böhra a druhů, aby město Varnsdorf bylo ponecháno v I. třídě místních přídavků (tisk 3158/VI),
XLIX. min. vnitra na interp, posl. dra Luschky a druhů o porušení domovního práva v Osoblaze (tisk 3158/VIII),
L. vlády na interp. posl. Häuslera, Hackenberaga, dra Czecha a druhů, že se protahují volby do obecni rady ve Frýdku (tisk 3103),
LI. min. financi na interp. posl. dra Keibla a druhů, jakým způsobem postupují t. zv. revisní komise v průmyslových závodech děčínského politického okresu (tisk 3158/XXVI),
LII. ministra vnitra na interp. posl. dra Luschky a druhů, že četnictvo vylučuje místní policii z bezpečnostní služby v obcích (tisk 3158/IX),
LIII. min. národní obrany na interp. posl. dra Hanreicha, dra Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dra Kafky a druhů o nezákonném chování správy vojenského zásobovacího skladiště - Dejvicích (tisk 3158/XVIII.).
I./3322.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance J. Koudelky a soudruhů 0 ohroženém chovu dobytka katastrofálním
nedostatkem píce (tisk 2885).
Mimořádné poměry klimatické, jež postihly celou Evropu, neušetřily ani produkční Poměry zemědělské v Československu způsobem neočekávaným.
Nedostatek dešťů v době nejintensivnější vegetace snížil sklizení pícnin do té míry, že výroba živočišná ocitla se ve stavu krajně kritickém. Poměry tyto nalézaly pronikavého ohlasu na trhu dobytčím, který zaplavován byl dobytkem, který nebylo lze ani za minimální ceny na zdejším trhu umístiti. Okolnost tato vynutila si uvolnění vývozu dobytka za hranice, aby tak zredukované zásoby píce stačily udržeti alespoň minimální stav dobytka.
S tímto opatřením rázu čistě přechodného řešeny byly otázky, související s opatřením krmiv v mezích kompetence ministerstva zemědělství. Podrobný program projednán na celostátních poradách ve dnech 6. a 7. července a 9. září, které obíraly se jednak otázkou zajištění krmiv původu tuzemského, jednak usnadněním dovozu krmiv ze zahraničí. Přes to, že uvolněním obchodu produkty zemědělskými nastalo i uvolnění obchodu krmiv, věnována pozornost jak opatření krmiv nových, tah i zastavení pohotových zásob.
Za tím účelem zachyceny získané otruby z. kontingentního obilí, jež zpracováním na melasová krmiva budou jednak zhodnocenu melasou, jednak nastaveny trojnásobné. Tímto způsobem získané zásoby přijdou v úvahu v nejkritičtějších měsících zimních přibližným množstvím as 5.000 vagónů hlavně do zemědělských podniků malých a středních.
Nejdůležitější splodinou výroby zemědělskoprůmyslové k účelům krmným jest melasa. Aby dostatečné množství tohoto krmiva bylo zajištěno, poukázán Centrokooperativ, spol. s r. o. v Praze, aby smlouvou zajistil k účelům naznačeným neomezené množství melasy pro příští období zimního krmení. Za účelem usnadnění odběru melasy Působeno na zájmové korporace zemědělské k zřizování jímek, pomocí nichž byl by usnadněn odběr melasy drobným zemědělcům, tj. nejpočetnějším chovatelům hospodářského zvířectva. Jelikož užívání melasy ke krmení nenachází dosud náležitého pochopení - hlavně v kruzích drobných zemědělců - vydán péčí ministerstva zemědělství leták za účelem propagace krmení melasou nákladem as 100.000 exemplářů. Vyšetření stavu krmiv voluminosních, který potvrdil obavy kladené do nedostatku krmiv, měl za následek oživění zájmu o nahrazení slámy stelivové rašelinou. Zájmové korporace zemědělské poukázaly, aby organizovaly společný nákup a prodej rašeliny z kutisk, které vyzvány byly k intensivnímu provozu.
Úmysl zachytiti ostatní krmiva a podrobiti je distribuci pod kontrolou státní nemohl býti proveden z toho důvodu, poněvadž závody zemědělsko-průmyslové vlivem konjunktury světové nemohou rozvinouti svůj provoz do té míry, aby poskytly odpadky k účelům krmným v míře předválečné. Konečně i okolnost, že diktátem cen podlomena byla jich schopnost soutěže zahraniční a případně způsobena nezaměstnanost, byla varovným hlasem před překotným omezením volného obchodu krmiv.
Nejobtížnější jest otázka dovozu krmiv ze zahraničí.
Hodnotných krmiv voluminosních (sena) jest všeobecný nedostatek i v sousedních státech a nedostatek reelnosti zahraničních dodavatelů nutí k určité reservě. Také výlohy dopravní do té míry zatěžují přepravu těchto krmiv, že jen ve výjimečných případech a v míře nejskrovnější může býti nedostatek uhrazován tímto způsobem. Pokud se týče ostatních krmiv, hlavně krmiv jadrných, dováží se tyto ve rámci volné soutěže velmi intensivně, což značně usnadněno rozhodnutím úřadu pro zahraniční obchod, který jednak povolil dovoz krmiv dle ohlašovacího řízení a jednak zrušil vybírání manipulačních poplatků.
Aby přeprava krmiv nebyla ztěžována poplatky tarifními zmocněno ministerstvo železnic aby v jednotlivých případech poskytovalo slevy při přepravě krmiv.
Zúčastněná ministerstva pokusila se o utvořeni zvláštního fondu, kterého zbýti použito k opatření krmiv v zahraničí k jich zlevnění v okresech, stižených živelními katastrofami. Bohužel, je stav státních financí toho druhu, že nedovoluje této věci poskytnouti potřebných obnosů, požadovaných k úhradě. Z toho důvodu bylo nutno, cestou autonomní pečovati o zvýšení dovozu krmiv ve formě kompensací za vyvážený dobytek a ječmen.
Přes všecko tato opatření jest si vláda vědoma, že veškerá opatření tato mohou jen Zmírniti, nikoliv však odstraniti kritický stav v produkci živočišné, jest však připravena za pomoci sborů zákonodárných čeliti těmto zjevům všemi Prostředky po ruce jsoucími.
V Praze dne 28. listopadu 1921.
Předseda vlády:
Dr. Eduard Beneš, v. r.
II./3322.
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance Špačka, Pastyříka, Modráčka, Davida, Jančeka a druhů
o bezdůvodném surovém věznění a zadržováni československých příslušníkův Rusku (tisk 2777).
Na výše uvedenou interpelaci dovoluji si odpověděti takto:
Ministerstvu zahraničních věcí jest příliš dobře znám těžký osud vězněných československých příslušníků v Rusku a proto má tím větší zadostiučinění, mohouc sděliti, že téměř všichni v interpelaci uvedení příslušníci byli již z vězení propuštění a většina z nich se již nachází na půdě Československé republiky.
Tak byli osvobozeni: p. Tomáš Dufek, sl. Božena Znojemská, inž. Mareš, p. Průša, p. Vanke, sl. Krobová Anna, p. Tolár, p. Jindřišek, p. Pile. Pan Snížek má jich v brzku následován. Pan Karel Heřman z Novorosijska byl již osvobozen a je právě na cestě do vlasti ještě s druhými osmi příslušníky, dosud vězněnými a v interpelaci neuvedenými.
Pani Krobová Anna, matka uvedené již osvobozené dcery Anny Krobové a pan Šolc Jan budou dle sděleni ukrajinské vlády v brzku propuštěni. O dopravení pana inž. Mlázovského s rodinou do vlasti bylo několikráte zakročeno, posledně u zdejší sovětské misse, a je naděje, že příští lodí přibude z Novorosijska do Terstu.
Podobné kroky byly učiněny i ve prospěch ostatních československých příslušníků a celých rodin československých, roztroušených po ohromném území Ruska. Československá repatriační misse v Moskvě a Charkově vcházejí písemně i pomocí zvláště vysílaných kurýrů ve styk s československými příslušníky za účelem jich dopravení do vlas i a poskytují jim všemožnou podporu morální i hmotnou. K tomu cíli byly zaslány do Ruska potraviny a šatstvo.
Mimo to hledí se rozšířiti sít pomocných orgánů na Kijev, Oděsu a Novorosijsk. To vše děje se za ohromné poruchy dopravní v Rusku.
Uváží-li se, že z uvězněných, původně určených sovětskými úřady k propuštění, zůstalo neosvobozených pouze pět (Grund, Hüle, Smetana, Maršálek, Říha), nelze neuznati úspěšná činnosti repatriační misse, která byla značně podepřena příjezdem do Moskvy zatímní československé misce obchodní. Toho bylo docíleno na několikera zakročení u lidového komisariátu zahraničních věcí v Moskvě. Tento komisariát naráží u uvedených pěti na veliké překážky u ČK (črezvyčajky), která vězněné obviňuje z různých deliktů, jako protirevoluce, špionáže, spekulace atd. Přes to dal zástupce Čičerinův, Litvínov, ujištění, že budou propuštěni všichni česko slovenští příslušníci kromě těch, proti nimž jsou konkrétní obvinění. S#ejné ujištění dala zdejší Mostovenkova misse notou ze dne 14. října.
Ministerstvo zahraničních věcí však naléhá, aby byli propuštěni i ti, proti nimž jsou konkrétní obvinění a domáhá se toho, aby osoby, odsouzené za politické, disciplinární a menší trestní činy, přečiny a zločiny, jakož i ti, kdož jsou ve vyšetřování pro tyto delikty, byli ihned repatriování do vlasti spolu s předáním soudního materiálu.
Z uvedeného vysvítá, že ministerstvo zahraničních věcí má v přísné patrnosti osud československých příslušníků na Rusi a činí se své stran, za neobyčejně těžkých podmínek všechna vhodná opatření, která v dané situaci mohou uvedeným skutečně pomoci.
V Praze dne 22. října 1921.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš, v. r.
III./3322.
Odpovědi
ministra financí
na interpelaci poslanců J. V. Najmana, Fr. Udrala a soudruhů
stran nepřístojností, které se dějí na berních úřadech (tisk 2493).
Pokud jde o připal litomyšlský, sběhla se věc, jak. zevrubným šetřením bylo zjištěno, v pravdě takto:
Obchodník František Láznička vyměnil v prosinci 1920 s rolníkem Kadlickým koně (nikoliv krávu) v ceně 21.000 Kč za klisnu v ceně 11.000 Kč, při čemž zbytek 10.000 Kč dostal hotově v jednu 1921.
Podle zákona ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., měl Láznička zapsati do svého daňového záznamu cenu 21.000 Kč jakožto tržbu, podléhající dani z převodu statků.
Avšak v daňových zápisech jmenovaného poplatníka není o této výměně ani v prosinci 1920. ani v lednu 1921 té nemenší zmínky, ba on nezapsal ani částku 10.000 Kč, přijatou hotově.
Z toho důvodu byla mu uložena pořádková pokuta 2000 Kč, snížená později na 200 Kč, čímž s dostatek naznačeno, že nebylo úmyslem finanční správy podlomiti existenční schopnosti poplatníkovy, nýbrž že pokuta jest výstrahou pro příště.
Tvrzení, že pořádková pokuta byla uložena též Lázničkovu spolukontrahentu, rolníku Kadlickému, není správné, tomuto poplatníkovi nebyla dl výslovného sdělení úřadu prvé stolice - předepsána žádná pořádková pokuta.
Z předloženého materiálu jde dále na jevo, že nelze též dobře tvrditi, že by berní správa v Litomyšli - jmenovitě v případě Lázničkově byla zanedbala povinnost poučovati poplatnictvo n ustanoveních zákona o dani z převodu statků.
Bylo z příslušných spisů zjištěno, že tento poplatník, dříve než mu byla uložena zmíněná pořádková pokuta, byl dvakráte upozorněn orgány daňové kontroly na povinnost vésti lanové zápisy, jakož i na následky, které ho postihnou, nepovede-li jich vůbec nebo povede-li je nesprávně.
Ostatně berní správa v Litomyšli podala zástupcům všech obchodů a živností svého obvodu na konferenci, svolané začátkem roku 1920 zevrubné informace o povinnostech, které jim ukládá zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a kromě toho dostalo se každému poplatníkovi patřičného poučení při prvých revisích se strany orgánů daňové kontroly.
Rovněž v případu poličském byla pořádková pokuta, uložená původně penízem 2000 Kč, snížena na 200 Kč.
Ve věci samé pak dlužno podotknouti, že podle zprávy úřadu prvé instance neběželo zde o zboží, poslané do Prahy k zpracování, nýbrž že zlatník v Poličce platil pražské firmě za zboží jemu do dané nikoliv penězi, nýbrž zlatem a stříbrem, nastal tu tedy případ, jaký má na mysli poslední věta 3. odst. 1. zákona z 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., tj. byla zde vzájemná dodávka, při níž se Podle zákona samého předpokládají vždy dva samostatně zdanitelné převody.
Poněvadž pak poplatník, bydlící V obvodu berní správy v Poličce, nezapsal tuto transakci ani do knihy daňové, ani do knihy skladní, a též ve svém přiznání k dani o ní pomlčel, byla mu vložena pořádková pokuta.
Poučování tohoto poplatníka a snaha, přiměti ho k splnění jeho povinnosti po dobrém, neměly by dle sdělení berní správy valné naděje na úspěch, poněvadž je znám svým neustálým příkrým vystupováním nejen proti místní berní správě, nýbrž proti celému davovému systému vůbec. Pokud jde konečně o jednání berních úředníků vůči poplatnictvu, omezuje se vláda prozatím na případ, v interpelaci výslovně uvedený, jsouc ovšem ochotna zabývati se i jinými konkrétními případy, jakmile jen jí budou oznámeny. Kdežto výtky, činěné berním správám v Litomyšli a Poličce týkaly se daně z převodu statků, může se výtka, činěná jednání úřednictva berní správy ve Slaném se stranami týkati jedině funkcionáře, pověřeného agendou daně z příjmů.
Podle zevrubné zprávy, kterou podal v té příčině přednosta zmíněného úřadu, nebylo proti referentu daně z převodu statků -, staršímu to vrchnímu bernímu správci - nikdy žádných stížností.
Za to bylo s několika stran upozorněno, že chování berního asistenta, právníka, pracujícího v dani z příjmů, nebylo vůči stranám vždy bezvadné.
Přednosta berní správy, který se této záležitosti ihned uchopil, zjistil pak, že tento mladý úředník, úřad svůj snad příliš ideálně pojímající, dal se při jednání se stranami strhnouti v mladistvém zápalu k prudším výrokům, obzvláště když, porovnav soupisový materiál s přiznáními, seznal, že přiznání bylo sepsáno povrchněji.
Úředníku tomuto dostalo se však již od jeho představeného náležitého poučení, že v zájmu státu musí si ukládati v jednání s poplatnictvem co největší reservu, a bylo mu přísně nakázáno, aby vycházel různým dotazům a stížnostem stran vstříc trpělivě a zdvořile a v křiklavějších případech aby nepouštěl se do jednání sám, nýbrž poukázal stranu na přednostu úřadu.
Avšak šetření ve věci této konaná vynesla na druhé straně též neklamné důkazy toho, že ani chování poplatnictva vůči finančním orgánům není vždy nezávadné.
Nebylo by ovšem na místě uváděti zde různé ty výroky a pohrůžky, které na trpělivost finančních úředníků činí nároky mnohdy opravdu přespřílišné a vláda nechce také tímto způsobem případné vadné chování státních zřízenců snad omlouvati, prohlašujíc, že bude vždy bezpodmínečně trvati na tom, aby státní úředník z a všech okolností choval se tak, jak toho vážnost k občanstvu vyžaduje.
Vláda používá této příležitosti jen k tomu, aby vážené kruhy poslanecké požádala, aby při svých štycích s poplatnictvem neopomíjely ho nabádati, aby příliš ostrými výroky a všelikými hrozbami berního úřednictva nedráždilo a zachovávalo ve stycích s úřady tutéž společenskou formu, kterou navzájem samo od úřednictva plným právem požaduje.
V Praze dne 29. listopadu 1921.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
IV./3322.
Odpověď
vlády ca interpelaci poslanců Fr. Udržala a soudruhů
o doplnění zahraniční služby zpravodajské se zřetelem na poměry zahraničních trhů se zemědělskými produkty (tisk 2764).
Na výše uvedenou interpelaci dovolujeme si odpověděti takto:
Vláda republiky Československé byla si vždy vědoma neobyčejné důležitosti spolehlivého zpravodajství hospodářského netoliko pokud se týče zájmů průmyslu a obchodu, ale i pro účely zemědělské. Zpravodajské orgány ministerstva zahraničních věcí, které jsou pověřeny úkolem, sledovati hospodářský život ciziny a podávati pravidelné referáty o všech významných událostech v tomto oboru, byly ve styku i s ministerstvem zemědělství a fungovaly k jeho spokojenosti. Při vyslanectví Československé republiky ve Washingtonu, Paříži, Bělehradě a Berlíně byly zřízeny úřady zemědělských attaché, které zasílají ministerstvu zemědělství studie a zprávy o výrobních poměrech zahraničního zemědělství, jež jsou cenným vodítkem jak pro ministerstvo zemědělství samo, tak i pro zemědělské rady a odborné korporace, jimž se zasílají příslušné výňatky ze zpráv. Nyní vyjednává se s ministerstvem zemědělství podobně jako s ostatními ministerstvy o tom, aby mu byli zemědělští attaché přímo podřízeni, a aby tak byl sjednán přímý styk mezi zahraničními zpravodaji a zúčastněnými ministerstvy i korporacemi zájmovými. Ministerstvo zahraničních věcí učinilo již před časem opatření, aby konsuláty sledovaly vývoj cen potřeb životních a oznamovaly pravidelně všechny příslušné změny. Tato služba dosud funguje. Dalším pramenem informací o zahraničních cenách a trzích zemědělských výrobků jsou odborné časopisy zahraniční. Ministerstvo zemědělství sleduje samo nejdůležitější z nich ke svým zpravodajským účelům a snaží se tuto službu prohloubiti a zdokonaliti. Ježto obchod s výrobky zemědělskými jest nyní již ve většině evropských států uvolněn, jeví se potřeba, aby zpravodajská služba o možnostech umístění přebytků naší zemědělské výroby byla rozšířena nejen místně (na nové státy), nýbrž i prohloubena co do intensivnosti. V úvahu přichází zejména Německo, v jehož jižních a západních oblastech bude nutno zpravodajství o možnosti odbytu našich zemědělských produktů zdokonaliti. V tomto směru hodlá ministerstvo zemědělství, jakmile bude rozhodnuto o přidělení zemědělských přidělenců v cizině do jeho statutu, v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí sjednati nápravu, a pokud se týče oněch států, kde ustanovení zemědělských attaché nebude možné z různých, zejména finančních důvodů, podá ministerstvo zemědělství ministerstvu zahraničních věcí příslušné návrhy.
V Praze dne 27. října 1921.
Předseda vlády a ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš, v: r.
Ministr zemědělství:
F. Staněk, v. r.
V./3322.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance A. Roudnického a soudruhů
o zneužívání Husových slavností k agitacím protikatolickým (tisk 2886).
Výchova našeho vojáka má ve svém programu vedle jiného i dějiny národa českého, v nichž význačné místo zaujímá postava M. Jana Husa. O něm se dostává vojákům poučení z předepsaných knih, mezi nimiž jest na prvním místě Palacký, po něm Šimák J. V., ťHus a doba před nímŤ, Profta K: ťMistr Jan HusŤ.
O Husových oslavách, které patří ke kulturním projevům našeho národa, vydalo ministerstvo národní obrany dne 12. června 1920 výnos pod názvem ťPokyny k Husovým oslavámŤ, které zni doslovně takto:
ťOslavy Husovy v armádě musí býti důstojné slavné památky tohoto velikého českého člověka. Ministerstvo národní obrany vydává k ním tyto pokyny
ťDne 5. července večer zúčastní se všechno vojsko pálení ohňů pořádaného občanskými spolky. Tam, kde kruhy občanskými nebude oslava pořádána, shromáždí se v 9 hodin večer všechno vojsko na cvičišti nebo jiném příhodném místě a zapálí hranici. U hranice bud zapěna vhodná písem (nejlépe se k tomu hodí ťKdož jste boží bojovníci a nebo pod.). Náklad na dříví, potřebné na hranici, nelze hraditi z vojenských fondů, o to se postará osvětový odbor z prostředků vlastních.
Dne 6. července dopoledne buď shromážděna mužstvo i s důstojníky, aby vyslechlo -přednášku o Husovi a jeho významu. V přednášce jest zvláště - důležito zdůrazniti mravní význam Husův. Před přednáškou může být recitována vhodná báseň (Macharova, Čechova, Sovova, Táborského n.j., viz ve Světové knihovně Martinkovu sbírku ťHus a husitství v české poesiiŤ). Po přednášce buď čten nějaký výňatek z Husových spisů, velmi se k tomu hodí Husovy listy, zvláště list z 10. června 1415. Kde jsou pěvecké kroužky, mohou zakončit oslavu zapěním případného sboru (Bradáčův ťZa HusemŤ, Bendlův ťPochod TáborůŤ, Prausův ťChorál ČechůŤ).
Každé divisi bude zasláno asi 300 výtisků Masarykovy brožury ťMistr Jan Hus a česká demokracieŤ k rozprodání při oslavách a po 1 serii diapositivů s přednáškou o Husovi.
Husovo číslo ťČeské OsvětyŤ, které se posílá. s tímto výnosem všem osvětovým referátům, má podati podrobnější pokyny k oslavám výše nařízeným.Ť
Tento výnos platil i na rok 1921. Posádkové velitelství v Č. Krumlově se řídilo přesně podle pokynů. Nemohlo však věděti, kdo bude při pálení ohně mluviti. Pořad slavnosti vypracoval osvětový sbor místní české menšiny a byl tento: Průvod za město ke hranici, zapění písní u hranice, řeč za pálení hranice, píseň, rozchod.
Posádkový velitel vyslechl řeč a uvádí, že v ní katolické náboženství uráženo nebylo, ani vojsko nebylo vy zýváno k vystoupení z církve. Řečník kritisoval církevní poměry Husovy doby podle historických dokladů, kteréžto poměry odsuzují i katoličtí historikové.
Náboženské a občanské svobody se řečník nedotýkal.
V Praze dne 5. listopadu 1921.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
VI./3322.
Odpověď
ministra zemědělství a ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslanců Josefa Braneckého, Jana Dubického, dra. Ludevíta Medveckého, Frant. Mašaty a spal.
o poměrech zemědělského dělnictva, které odešlo na práci do Německa a Rakouska (tisk 2545).
Zemědělské dělnictvo slovenské, jemuž slovenskými úřady práce opatřena práce v Rakousku a v Německu, mělo skutečně na své poměry v obou státech různé stížnosti. Ministerstvo zahraničních věcí, jsouc si vědomo nepříznivých poměrů slovenského zemědělského dělnictva v Německu a Rakousku v důsledku kolektivních smluv, uzavřených s německými a rakouskými zaměstnavateli, uložilo československému vyslanectví v Berlíně a ve Vídni, aby poměrům našeho zemědělského dělnictva věnovalo zvýšenou pozornost a poskytlo mu všemožnou ochranu.
Expositura ministerstva zemědělství v Bratislavě vyslala pak v druhé polovici července úředníka, slovenských poměrů znalého, do Německa, aby se na místě samém přesvědčil o pracovních poměrech dělnictva. Úředník tento prodlel v Německu do 20. srpna a navštívil 24 dvorů.
V Rakousku byly to stížnosti, které vyplynul, hlavně z oboustranného mylného výkladu smluv. Československé úřady práce ve všech případech zakročily u vídeňské Landarbeiterzentrale, která ve většina případů spory urovnala. celku možno říci, že v Rakousku byly všechny vzniklé spory urovnány buď z vlastní iniciativy Landarbeiterzentrale nebo na popud československých úřadů práce, které při každé příležitosti neopomenuty hájiti zájmy slovenského dělnictva v Rakouska. V Německu jsou poměry a podmínky pracovní celkem dobré. Nespokojenost dělnictva jest však způsobena zákonnými předpisy, dle nichž se strhuje dělnictvu z příjmu:
1. 10 proc. jako daň z příjmu,
2. příspěvky na pojištění nemocenské a invalidní. Do příjmu včítá se též hodnota deputátu.
Nejvíce postihuje dělníky 10 procentní daň z příjmu. Pokud jde o včítání deputátu do mzdy, a jeho oceňováni, nebylo v celku stížností. V tomto směru vycházelo se dělnictvu vstříc. Deputát oceňován přiměřeně a spíše pod skutečnou hodnotu.
Stížnosti, které došly od dělnictva československým úřadům, zasílány československému vyslanectví v Berlíně, resp. příslušným konsulátům, které věnovaly těmto věcem potřebnou pozornost a staraly se společně s německou Arbeiterzentrale o odstranění příčin nespokojenosti.
Příslušné zákonné předpisy byly československým vyslanectvím v Berlíně sděleny před časem robotnickému gazdovi Adamu Bocíkovi ve Vorwerku Waneradu s vybídnutím, aby československému vyslanectví oznámil za účelem poskytnouti ochrany našemu dělnictvu veškerá nesprávnosti, páchané se strany německých zaměstnavatelů.
Pokud týká se zákonné srážky 10% ze mzdy a invalidního pojištění, navázalo vyslanectví (zemědělský attaché) za podpory německé dělnické ústředny, vzdor striktnímu znění, kolektivní smlouvy, jednání s německým říšským ministerstvem financí, neboť na základě vyhlášky německého ministerstva zahraničních věcí.(říšský zákoník ze dne 12. května 1921, čís. 8114, stránka 504-506) vydané ve smyslu čl. 289 versailleské mírové smlouvy platí dnes i německý zákon ze dne 18. dubna 1900, č. 11.209 (zákoník č. 29 ze dne 26. června 1900) o smlouvě mezi Německem a býv. Rakousko-Uherskem (dnes i výslovně pro Československo), jímž zamezuje se dvojité zdaňováni státních příslušníků německých a rakousko-uherských, dnes československých.
Dle čl. 1. jmenovaného zákona mohou býti rakouskouherští, dnes českoslovenští, příslušníci zdaněni přímými Státními daněmi jar. v tom státě, kdes mají své vlastní bydliště. Mají-li bydliště v obou dvou státech, pak podléhají zdanění pouze tam, kde je jejich domovské bydliště. V důsledku těchto platných zákonitých ustanovení domáhá se vyslanectví (zemědělský, attaché) zrušení zvláštního,:datování naších slovenských dělníků, zaměstnaných sezónně v Německu, a doufá též, že se mu podaří odstraniti i ostatní pojištění (starobní atd.) s poukazem na to, že plynoucí z nich výhody nebudou naši dělníci, jako příslušníci Československé republiky, jen na čas v Německu se udržující, nikdy používati.
Placení příspěvků německým nemocenským pokladnám nelze v zájmu samotných dělníků nijak redukovati.
Aby československé vyslanectví ve Vídni mohlo vykonávati řádný dozor nad plněním sjednané pracovní smlouvy, žádalo již minulého roku Slovenský úřad práce pra zemědělské robotníctvo v Bratislava, aby při sjednávání podmínek za účelem vysílání slovenského dělnictva za hranice státu a zvláště při najímání sezónního zemědělského dělnictva bylo o všech jednáních a úmluvách přesně informováno, aby do pracovních smluv bylo pojato ustanovení, že československé vyslanectví má právo kontroly nad. plněním sjednané smlouvy.
Aby se usnadnila a zabezpečila ochrana našeho zemědělského dělnictva v cizině vůbec, učinilo ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministrem zemědělství vhodná opatření, aby pří sjednávání pracovních smluv byla poskytnuta československým zastupitelským úřadům československými úřady práce žádoucí spoluúčast. Stejně bylo učiněno opatření, aby československé úřady práce umožnil, československým zastupitelským úřadům zákrok ve prospěch vyslaných dělníků vzájemným stykem a podáváním všech zpráv a dat k případným intervencím potřebných.
Záležitosti slovenského dělnictva v Berlíně bude obstarávati zemědělský attaché při čs. vyslanectví, jenž byl nedávno ustanoven.
V Rakousku pak bude styk obstarávati centrální úřad pracce v Bratislavě.
Těmito všemi opatřeními jest zajištěna účinná ochrana československých státních příslušníků, jdoucích za prací do cizin. Vzhledem k uvedenému nepokládají výše jmenovaná zúčastněná ministerstva otázku vysílání zvláštních referentů, znalých poměrů zemědělského dělnictva slovenského, k československým zastupitelským úřadům pro dobu přítomnou za zásadní.
V Praze dne 20. října 1921.
Ministr zahr. věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
Ministr zemědělství: