VIII./3201 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Czecha, Čermaka a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení článků ťKdyž Masaryk cestujeŤ a ťZločiny československého militarismuŤ v čísle 16. časopisu ťSozialdemokratŤ, ústředního orgánu německé sociálně-demokratické strany dělnické v Československé republice.
ťSvoboda tisku jest zabezpečena.Ť Tak se praví v §u 113 ústavní listiny Československé republiky.
Avšak jak tato svoboda tisku opravdu vyhlíží, objasní nejlépe toto: V čísle 16. časopisu ťSozialdemokratŤ, ústředním orgánu německé sociálnědemokratické strany dělnické v Československé republice, vydaném dne 18. září byly uveřejněny tyto 2 články:
1. Když Masaryk cestuje:
ťČeská tisková kancelář, jež povstala z c. k. telegrafní korespondenční kanceláře a nemůže zapříti svého původu, líčí v dlouhých zprávách, oplývajících otrockou blažeností, Masarykovu cestu Moravou na Slovensko; ťV přestávkách baví se president přátelsky,... zřejmě rozradostněn, opouští divadlo..., radostný jásot..., srdečný způsob.... hřmění děl..., děvčátko s kyticí....Ť Za takovýchto průvodních zjevů přijel Masaryk do Brna, jehož obecní zastupitelstvo přes trapné finanční nesnáze města schválilo ohromné částky peněz na výzdobu. Tam mu jednak zazpívali, jednak pozdravilo jej asi půl tuctu hodnostářů. Pan Macků, brněnský starosta, řekl mezi jiným: ťPane presidente, přicházíte do jiného Brna, než do jakého jste vstupoval dříve, jest to Brno osvobozené z národního otroctví.Ť ťOsvobozeným BrnemŤ míní pan Macků město, v němž Němci všude a vždy mají držeti hubu, v němž násilně byly vymýceny všechny pomníky a německé nápisy a kde se v nejlepším případě připustí Němci k ťholdováníŤ této vládní soustavě, k jejímuž zastupování se Masaryk propůjčuje. A poněvadž pan ceremoniář republiky úzkostlivě usiloval o to, aby zahnal každý zvuk nepocházející z pokorné duše, pozdraví presidenta na jeho celé cestě jen poddaní. V Olomouci, kam směřuje cesta, může novohumanista podivovati se nejkrásnějším a nejlepším českým houfnicím a kulometům a také na Slovensku najde pořádek, vzorně uspořádaný za pomocí nesčetných četníků. S největším uspokojením nad tím, co viděl, vrátí se do Prahy.Ť
2. Zločiny československého militarismu.
Socialistický proletariát všude válčí proti militarismu jako soustavě, jež slouží vraždění národů, proti militarismu jako nejnebezpečnějšímu a nejsilnějšímu prostředku moci vládnoucích tříd; všude jest hlavním úkolem proletariátu bojovati proti militarismů ve vlastní zemi. Protimilitaristický proletariát Československa stojí však v této věci před těžším úkolem než dělnictvo jiných krajů. Neboť ač tento stát je mladý, ač jeho militarismus je nový, - přece jest násilnější, bezohlednější a zločinnější než sám militarismus starých, velikých, imperialistických států. Zjistili jsme včera s rozhořčením, že se ve Slezsku staly tři osoby smrtelnou obětí válečné hry, jež se hraje v Československu s neslýchanou, zločinnou nedbalostí. Na cvičišti, kde se konala cvičení dělostřelectva v ostré střelbě, nechaly se bezstarostně ležeti nevybuchnuvší náboje, a tato surová bezstarostnost připravila o život dvě nic netušící děli a jednoho neopatrného mule. Dnes oznamujeme veřejnosti nový případ, jenž se stal v Drnholci na jižní Moravě. Také tam se poslední dobou střílelo. Toho dne našel bednářský mísu Jakub Walter, otec dvou nezaopatřených dětí, vybíraje brambory na svém poli, zalétlý náboj. Walter do něho strčil, náboj vybuchl a utrhl nešťastníkovi obě nohy, Walter třetího dne zemřel. Tyto smrtelné oběti nutí k netajené, zničující obžalobě československého militarismu, jenž si sice vzal za vzor starorakouský militarismus, ale jeho nepatrných předností nevyužil. Staré Rakousko mělo zvláštní vojenské střelnice v neobydlených krajinách. Československé vojsko střílí v lesích a na polích, působí nedozírné škody na úrodě a při tom vyžaduje si oběti, které docela i podle zásad militarismu nutno označiti za nepotřebné. Při každém cvičení ve střelbě lze zjistiti počet zalétlých střel. Mělo by býti nezbytnou povinností velitelů, kteří řídí cvičení, aby po střelbě dali tak dlouho prohledávati krajinu, až by se poslední zalétlý náboj nalezl a učinil neškodným. Tuto povinnost však vysocí vojenští hodnostáři v Československu v trestuhodné nedbalosti zanedbávají. Neboť i když jíž po stříleni dávají prohledávati cvičiště, dokazují smutné případy, které se udály poslední dobou, že prohledání jest velmi nedostatečné. Vyzýváme směrodatná místa - jsme přesvědčeni, že naši sněmovní zástupci se vší energií budou podporovati naši obžalobu - aby se ihned odstranil tento zločinný nepořádek, tento bezpříkladný výstřelek československého militarismu, Vší svoji silou budeme usilovati, abychom zabránili tomu, aby národy tohoto státu někdy byly zahnány do války. Dnes se však s toutéž vášní obracíme proti tomu, aby si československý militarismus v nerušené, surové bezstarostnosti v míru vyžadoval jedné smrtelné oběti za druhou.Ť
Pražský censor zabavil oba tyto články a tuto konfiskaci potvrdil pražský zemský trestní soud jako soud tisícový dne 20. září 1921.
Jaký však trestní čin byl spáchán obsahem obou článků?
Obsah článku ťKdyž Masaryk cestujeŤ prý tvoří skutkovou povahu zločinu podle §u 65a tr. z., poněvadž prý se v něm podněcuje k pohrdání a nenávisti ke státní správě a veřejný úředník vydán jest všeobecnému posměchu a obsahem článku ťZločiny československého militarismuŤ podle názoru pražského státního zástupce a zemského trestního soudu jako soudu tiskového měl býti spáchán přečin popuzování tupením, nepravdivými údaji nebo překroucením skutečných událostí podle §u 300 tr. z.
Jako advokát byl jste zajisté, pane ministře spravedlnosti, opětovně s to zkoumali, jak konkrétní skutková povaha byla subsumována pod abstraktní právní pravidlo, můžete jako praktický právník nalézti v obou článcích skutkovou povahu být jen jednoho z uvedených porušení zákona?
Nenabudete jako my po přehlédnutí obou článků přesvědčení, že jejich konfiskace není zákonem odůvodněna a že ospravedlněna jest naše mínění, že pražský censor, a s ním i pražský zemský trestní soud jako tiskový soud nejednotí podle zásad pana presidenta a státní správy, když oba tyto články zabavili?
Tážeme se Vás proto:
1. Jste pane ministře spravedlnosti toho názoru, že oba uvedené zabavené články tvoří skutkovou povahu uvedených trestních činů?
2. Jste ochoten, naříditi pražskému státnímu zastupitelství jako úřadu justiční správy Vám podřízenému, aby napříště zanechal podobného zabavování novin, které se příčí zákonu, zvláště když nemá jiného účinku, než je obtěžuje vydavatele uvedených časopisů a poškozuje je i hmotně a vybízí k srovnání s tiskovými poměry starého monarchistického Rakouska, které pro tuto demokratickou republiku nemohou býti nijak příznivy?
V Praze dne 19. října 1921.
Dr. Czech, Čermak,
Dietl, Schäfer, Palme, Jokl, Heeger, Uhl, Beutel, R. Fischer, dr. Holitscher, Kirpal, Deutsch, Blatny, Schweichhart, Schuster, Leibl, Häusler, Roscher, Hausmann, Taub.
IX./3201.
Interpelace
poslanců F. Maška, R. Bergmana a soudruhů ministru zemědělství
o zvýšení remunerace za vyučovací hodiny na hospodářských školách lidových.
Ministerstvo zemědělství vydalo na základě zákona ze dne 29. ledna 1920, výnosem ze dne 16. července 1920 normální statut pro lidové školy hospodářsko. V §u 8 tohoto výnosu stanoví se remunerace 6 Kč za jednu teoretickou a jednu praktickou vyučovací hodinu. Uváží-li se, že učitelstvo na těchto školách opatřiti si musí odborně vzdělání návštěvou zemědělských kursů a specielním studiem domácím, že vyučování věnuje svůj volný čas prázdninový, který ve všech úřadech se honoruje vyšším penízem, neodpovídá tato remunerace hodnotě vykonané práce.
Až posud podrobilo se učitelstvo tomuto výnosu v uznáníhodné obětavosti jen proto, by zakládání těchto pro venkovský lid tak důležitých škol nebylo odsunováno. Jest proto povinností ministerstva zemědělství, nebrzditi zřizování těchto škol neodůvodněnou spořivostí, naopak podporovati jich zakládáni v intencích zákona ze dne 29. ledna 1920.
Podepsaní se táží:
Jest pan ministr zemědělství ochoten pro zvýšení kulturní úrovně všeho lidu zemědělského, jakož i v zájmu až posud zanedbávané výroby zemědělské postarati se, aby ve všech větších obcích zřízeny byly hospodářské školy lidové a tím přikročiti se mohlo k nucené návštěvě těchto škol?
Jest pan ministr zemědělství ochoten, zvýšiti remuneraci za vyučování na lidových školách, aby odpovídala hodnotě vykonané práce?
V Praze dne 21. listopadu 1921.
Mašek, Bergman,
dr. Hajn, dr. Kramář, dr. Rašín, Votruba, Veverka, Rosolová, Špaček, G. Navrátil, dr. Matoušek, inž. Bečka, Petrovický, Purkyňová, dr. Engliš, Dyk, Šamalík, Adámek, Kopřiva, Zavřel, dr. Lukavský.
X./3201.
Interpelace
poslance Josefa Hakena a soudruhů ministru národní obrany
o ztýrání mobilisovaného vojína Vojtěcha Ježka legionářským nadporučíkem Chvalovským u 22. pěš. pluku v Jičíně.
Oddělení strojních pušek 22. pěš. pl. v Jičíně je dislokováno v blízké obci Holíně. Velitelem je francouzský legionář nadporučík Chvalovský. Dne 17. listopadu 1921 potrestal nadporučík Chvalovský mobilisovaného býv. italského legionáře Vojtěcha Ježka z Brad u Jičína pro nepatrný přestupek ťpo legionářském způsobuŤ (vlastní výrok legionářského nadporučíka Chvalovského). Tento způsob záležel v tom, že vojína Ježka bil přes hlavu tak, až tento v bezvědomí padl, na to jej zkopal do hlavy i jiná nebezpečná místa. Přispěchavším civilním obyvatelstvem i vojíny byl Ježek osvobozen a nosítky dopraven do posádkové nemocnice v Jičíně. Byl stále v bezvědomí, takže ještě po půl dnu nemohl poznati svých rodičů. Byl pak převezen do okresní nemocnice jičínské, kde dosud leží.
Nadporučík Chvalovský choval se vůbec k vojínům hrubě, častoval je nadávkami, a přepínal je cvičením a pochody ve snaze je potýrati. Ptáme se pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten nařídíte okamžité přísné vyšetřování?
2. Je ochoten surového nadporučíka Chvaloského, jenž naprosto se nehodí za důstojníka civilisované armády, po vyšetřeni potrestati a ze služeb armády propustíte?
3. Učiní pan ministr opatření, aby t. zv. ťlegionářský způsobŤ trestů, t. j. tělesné týráni, bylo v armádě vůbec znemožněno?
V Praze dne 23. listopadu 1921.
Haken, Skalák, Darula, Kunst, Nagy, Kreibich, Merta, Borovszky, Blažek, Warmbrunn, Krejčí, Mikulíček, dr. Šmeral, Burian, Skaunicová, Houser, Malá, Svetlik, Bubník, Rouček, Kučera, Koutný, Surányi, Tausik, Toužil.
XI./3201.
Interpelace
poslance Josefa Hakena a soudruhů ministru pro zásobování lidu
o zajištění zásobování zemědělského dělnictva.
V interpelaci ze dne 20. října t. r. (č. t. 3158) poukázali jsme na neudržitelné zásobovací poměry, v nichž se ocitlo zemědělské dělnictvo vlnou zaměstnavatelů, již nedodrželi vzájemnou úmluvu o stabilisaci mezd pro rok 1921. Zemědělští zaměstnavatelé vzpírají se dělnictvu přenechávati obilí a brambory za smluvenou loňskou maximální cenu, neboť uvolněním obchodu těmito plodinami a ohromným stoupnutím cen mohou jich daleko lépe zpeněžiti. Na interpelaci nebylo nám dosud odpověděno.
Zemědělské dělnictvo, jehož přičiněním bylo letos docíleno bohaté sklizně, je i s rodinami vháněno do zoufalé situace, zaviněné také tím, že zaměstnavatelé houfně propouštějí deputátní dělnictvo a i denní dělnictvo zaměstnávají skrovně.
Podle §u 1 vládního nařízení z 11. srpna 1921, č. 270 Sb. zák. a nař. o úpravě veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921 až 22 jsou vyloučeny z veřejného zásobování - bez ohledu na příjmy domácnosti a osoby, mající možnost získati obilí a mlýnské výrobky výměnou za své výrobky, zboží nebo úkony.
Na základě tohoto tvrdého a nepromyšleného ustanovení vylučují okresní politické správy hromadně zemědělské dělníky z veřejného zásobování bez ohledu na jejich malé mzdy a bez ohledu, že jim zákon neposkytuje práva, aby si u svých zaměstnavatelů vymohli obilí za smluvenou cenu.
Zemědělské dělnictvo je postaveno mimo zákon a vydáno na pospas hladu, neboť ze slabých výdělků v zimní době absolutně nemůže nakoupíte si chleba, mouky a bramborů ve volném obchodě. Tímto způsobem ti, již za nízkou mzdu po celý rok se svými rodinami na zemědělských podnicích pracovali, jsou připravováni o možnost lidského života, poněvadž zmíněné nařízení je z veřejného zásobováni prostě vylučuje.
Platnost kolektivních smluv vyprší koncem t. r. a je vážné nebezpečí, že všechno zemědělské dělnictvo bude vydáno na pospas bídě a hladu, neboť zemědělští zaměstnavatelé usilující o zhoršeni jeho pracovních poměrů, nebudou povinni naturalie přenechávati ani těm, kterým jích až do té doby podle uzavřených smluv přenechávali. Zaměstnavatelé budou zajisté odmítati přímé zásobování svého dělnictva, aby mohli co největší množství zemědělských produktů ve volném obchodě dobře zpeněžiti.
Následky sobeckého jednání zemědělských zaměstnavatelů mohou býti nedozírné a je povinností vlády, aby jim včasnými opatřeními předešla a zajistila existencí těm, na jichž práci v prvé řadě závisí výživa všeho ostatního obyvatelstva.
Ptáme se pana ministra:
1. Je-li ochoten, ihned změniti ustanovení § 1 (odst. b) citovaného nařízení tak, aby zemědělští dělníci jako všichni nemajetní měli nárok na veřejné zásobování, jestliže nejsou dostatečně a závazně zásobování svými zaměstnavateli.
2. Je-li ochoten, podřazeným úřadům ihned důrazně naříditi, aby zemědělské dělnictvo z veřejného zásobování nevylučovaly.
3. Je-li ochoten, neprodleně podati N. S. předlohu zákona, podle níž by byli zemědělští zaměstnavatelé povinní určitou část mzdy hraditi svému dělnictvu v naturaliích za pevně stanovené ceny.
V Praze dne 23. listopadu 1921.
Haken,
Surányi, Bubník, Kučera, Blažek, Krejčí, Merta, Darula, Toužil, Koutný, Houser, Malá, Warmbrunn, Tausik, Kreibich, Borovszky, Nagy, Mikulíček, dr. Šmeral, Skaunicová, Kunst, Rouček, Skalák, Svetlik.
XII./3201.
Interpelace
poslance Václava Myslivce a soudruhů ministru národní obrany
o úpravě požitků vojenských staropensistů.
Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích, tisk 2424, obsahuje na stránce 45. v § 114 větu:
ťÚprava zaopatřovacích požitků staropensistů na výměru požitků novopensistů navrhuje se zároveň zvláštním vládním návrhem.Ť
Poněvadž od 20. května 1921, kdy byl vládní návrh 2424 podán, uplynulo skoro šest měsíců, aniž byl zmíněný zvláštní vládní návrh podán, a poněvadž úprava požitků vojenských staropensistů na výměru novopensistů již velmi naléhava jest, tážeme se, kdy vláda onen zvláštní návrh podati hodlá.
V Praze dne 23. listopadu 1921.
Myslivec,
dr. Buday, dr. Mazanec, Hancko, Vrabec, Kopřiva, Tománek, dr. Nosek, Šamalík, Rýpar, dr. Juriga, Hlinka, Sedláček, Janalík, Tomik, Adámek, Košek, Adamovský, Rozsypalová, dr. Labay,
dr. Gažík, dr. Hruban.
XIII./3201.
Interpelace
poslance Ladislava Kučery a soudruhů ministru sociální péče
o sociálních opatření na ochranu zemědělského dělnictva.
Zemědělské dělnictvo bylo až do nedávné doby úplně vyřaděno ze sociálních opatření na ochranu zdraví a tělesné bezpečnosti. Teprve zákonem z 15. května 1919 byla zavedena povinnost nemocenského pojištění tak pro zemědělské dělnictvo. Ale i zde zemědělští zaměstnavatelé, kteří - majíce dříve výhradní zastoupení na zemských sněmech, jímž rozšíření nemocenského pojištění na zemědělské dělnictvo bylo vyhraženo - toto pojištění sabotovali, snaží se nyní význam jeho pro zemědělské dělníky zkrátiti tím, že se domáhají zřizování samostatných zemědělských pokladen nemocenských.
Ochrana zemědělského a lesního dělnictva proti úrazu je naprosto nedostatečná. Není úředních orgánů, jež by pravidelnou inspekcí dohlížely, zda nařízená ochranná opatření proti úrazu při používání strojů se dodržují, není také instituce, která by se plánovitě obírala studiem ochranných prostředků při používání zemědělských strojů a na schránu zdraví dělnictva při nich i při jiných, zdraví škodlivých pracech zaměstnaného. O pojištění zemědělských dělníků proti úrazu při jiných hospodářských pracech než strojových, ač úrazy jsou velmi časté a namnoze i životu velmi nebezpečné, není vůbec postaráno a ponechává se dobré vůli zaměstnavatelovi; spatřiti pojištění u soukromých pojišťoven, jichž časté, nereelní jednání odnese vždy zaměstnanec. Tak je tomu i s úrazy dělnictva, zaměstnaného při lesních kulturách, jež ve velkém počtu případů není vůbec pojištěno proti úrazu a v neštěstí bývají poškozeni nebo jich pozůstalí odbyti žebráckou almužnou.
Zdravotní poměry bytů, přikázaných zemědělským zaměstnancům, jsou namnoze takové, že je to přímo neuvěřitelné. Ale zemědělské dělnictvo marně se domáhá nápravy i ochrany příslušných úřadu a dokonce téměř každá stížnost má za následek výpověď z práce.
Pro velký význam zemědělského dělnictva pro stát jest nutno sociální péčí o jeho zdraví řádně opatřiti.
Tážeme se pana ministra sociální péče:
1. Jste ochoten podati Národnímu shromáždění po vyslechnutí příslušných odborových organisací v nejkratší době předlohu zákona o systemisování míst zemědělských inspektorů při ministerstvu sociální péče, již by dozírali, jak zemědělští zaměstnavatelé dodržují zákonná opatření na ochranu života a zdraví zemědělského dělnictva; kteří by dohlíželi na bytové a zdravotní poměry zemědělských dělníků a starali se o nápravu zjištěných nedostatků; jíž by kontrolovali dodržování zákonných předpisů o době pracovní, o zaměstnávaní dětí a mladistvých dělníků při pracech jejích zdraví a život ohrožujících; již by obstarávali zpravodajskou sociální službu, sbírali statistický materiál o výši a způsobu vyplácení mzdy, o pohybu zemědělského dělnictva, nezaměstnanosti, způsobu zaměstnání mimo práci zemědělskou, ochraně při ní a pod.?
2. Jste ochoten působiti, aby při vysokých školách zemědělských bylo zřízeno zvláštní oddělení, které by se zabývalo systematickým studiem ochranných prostředků proti úrazu a poškozování zdraví zemědělského a lesního dělnictva?
V Praze dne 23. listopadu 1921.
Kučera, Blažek, Krejčí, Darula, Merta, Skalák, Houser, Nagy, Toužil, Kreibich, dr. Šmeral, Tausik, Svetlik, Warmbrunn, Bubník, Skaunicová, Mikulíček, Borovszky, Koutný, Malá, Rouček, Surányi, Kunst.
XIV./3201.
Interpelace
poslance dra Šmerala a soudruhů ministerskému předsedovi a ministru obchodu o zvyšování celních sazeb.
Rakouský celní tarif, jenž jest podkladem pro celní praxi československou, byl již několikráte zvyšován na základě zmocňovacího zákona pouhým nařízením ministerské rady. Posledně zvýšen byl nařízením ze dne 13. května 1921 s platností od 1. června 1921. Nyní připravuje opět ministerská rada zvýšení cel nařízením, jež má vstoupit; v platnost dnem 15. listopadu t. r.
Cestu, již vláda volí, aby uvalovala nová břemena na obyvatelstvo, považujeme za obcházení Národního shromáždění a za porušování zákona.
Žádáme o zprávu, z jakých důvodů provedla vláda červnové zvýšení celních sazeb a tážeme se, proč nebyli k projednávání celních sazeb volání zástupci spotřebitelů a slyšen jejich hlas.
Tazatelům je známo, že ve vládních anketách byli slyšeni pouze zástupci průmyslových a zemědělských podniků, tedy vyložení odpůrci zájmů spotřebitelských, a podle toho také vypadl celní tarif a koeficient pro výpočet nových sazeb.
Soustava, jež zavládla v ministerstvu obchodu svědčí, že tvrzení vlády o demokracii a o respektování potřeb nejširších lidových vrstev jest v rozporu se skutečnou praxí. Kdyby vláda chránila pouze minimální potřeby lidu, nemohla by uvaliti tak ohromná cla na potřebné věci v domácnosti, jako kávu, čaj atd. a nemohla by se říditi starou zásadou rakouské celní, obchodní a průmyslové politiky v nynějších změněných poměrech hospodářských v samostatném státě.
Tazatelé vidí o nynějším kursu vládním jediný směr: podporovati zájmy bohatých, na účet lidu.
Podepsaní se táží:
1. hodlá vláda změniti tuto soustavu?
2. hodlá vláda a resortní ministři předkládati všechny finanční otázky sněmovnám?
3. hodlá vláda dále zneužívati zmocňovacího zákona k zřejmému porušování ústavních práv Národního shromáždění?
4. hodlá ministr obchodu nadále pokračovati v tendenčním řešení hospodářských otázek, čí je ochoten podle své povinností vyslyšeti vždy zástupců nemajetných vrstev konsumujícího obyvatelstva v otázkách, dotýkajících se širokých vrstev obyvatelstva?
V Praze dne 24. listopadu 1921.
Dr. Šmeral,
Haken, Skalák, Burian, Tausik, Bubnik, Svetlik, Blažek, Malá, Rouček, Kreibich, Merta, Krejčí, Nagy, Surányi, Toužil, Kučera, Koutný, Mikulíček, Skaunicová, Houser, Warmbrunn, Kunst.
XV./3201 (překlad).
Interpelace
posl. Beutela, Grünznera, Kirpalové a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu ťVolksrechtŤ, č. 134 ze dne 15. června 1921, periodicky vycházejícího v Ústí n. L.
V č. 134 časopisu ťVolksrechtŤ, vycházejícího v Ústí nad Labem, byly zabaveny na čtvrté stránce ve článku ťŽena a militarismusŤ ve druhém odst., 3. řádka tyto vývody, s odvoláním na § 300 tr. z. a čl. IV. zákona ze dne 17. prosince 1862 ř. z. č. 8 z r. 1863;
ťMoc militarismu není zlomena, jest právě tak mocná, v českém státě dokonce mocnější, než kdy jindy. Máme vojsko, které daleko přesahuje potřeby našeho malého státu po ochraně našeho státu na venek, máme jen 42,000 důstojníků, Nač? Proletariát musí pracovati a platiti daně, až klesne, aby stát mohl platiti svým žoldákům žold a důstojnické platy. Jako dříve musí tisíce proletářských žen dodávati své syny, aby se pro léta cvičili pro opakování tohoto strašlivého zabíjení, jako dříve jest jediná naděje tak mnohé matky, její syn, nucena, po léta nejsilnější expansivní sílu svého mládí, jíž mohli užíti k ušlechtilejším a lepším věcem, nechati potlačovati ve vojenské službě nebo docela nechati odumříti onu mladou sílu, jež mohla býti vycvičena pro vyšší cíle. Tisíce mladých dělníků, kteří, místo aby svou sílu a čas z donucení dodávali zpátečnické instituci, mohlo by nekonečné mnoho vykonati pra boj své třídy, jsou na tuto dobu odsouzení k nečinnosti v třídním boji.Ť
Toto zabavení upomíná na doby nejhoršího zpátečnictví, dokazuje zřetelně, že státní zastupitelstva zřejmě na vyšší rozkaz vyhrabala zpátečnická ustanovení zastaralého trestního zákoníka, jež již dávno před válkou nebyla v praxí, aby rdousila tiskovou svobodu. Musilo se přece vytáhnout, v tomto případě ustanovení, zřízené na ochranu císařského vojska, proti ťhanění a posmíváníŤ. Musí to vyvolati mezí obecenstvem zvláštní dojem, staví-li se vojsko Československé republiky na roveň vojsku císařskému, kvalifikuje-li se každý projev, v němž se děje jen zmínka o vojsku a mluví proti militarismu, jako přečin. Právě tato ustanovení trestního práva, o něž se opírá konfiskační nález, jsou podstatnou částí militarismu, který jako neslučitelný s demokratickou ústavou republiky, v Československé republice přes ta, že máme stálé vojsko, prý není. Proto tedy jest místo propadlé konfiskací, že moc militarismu jest nezlomena, právě touto konfiskací potvrzeno, a není proto nepravdivým údajem, že již z tohoto důvodu chybí zákonný podklad pro zabavení.
I druhého možného zákonného předpokladu pro zabavení, totiž hanění a posmívání se vojsku, zde není, nehledíme-li k tomu, že v zákoně, jako chráněný předmět jest označeno císařské vojsko, a může jej nalézti jen úředník školený v nedůtklivostech císařského vojska.
Podepsaní se proto táží pana ministra spravedlností:
1. Opírá se uvedená konfiskace o nějaký ministerský pokyn, k zostření konfiskační praxe?
2. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten poučiti pana státního zástupce u krajského soudu v Litoměřicích, že se vytýkané zabavení příčí jak znění zákona, tak také zásadám demokracie a republikánské ústavy?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten zabrániti napříště takovýmto svévolným činům úřadů?
V Praze dne 12. července 1921.
Beutel, Grünzner, Kirpal,
dr. Holitscher, Hillebrand, R. Fischer, Uhl, Dietl, dr. Czech, dr. Haas, Schuster, Blatny, Deutsch, Häusler, Čermak, Hirsch, Palme, Hackenberg, Taub, Heeger, Schäfer.
XVI./3201 (překlad).
Interpelace
posl. inž. Junga a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení periodického časopisu ťDeutsche ZeitungŤ v Olomouci.
V čísle 126 periodického časopisu ťDeutsche ZeitungŤ, vycházejícího v Olomouci, ze dne 31. května t. r. byl podle §u 302 trestního zákona úplně zabaven tento článek:
Článek zní doslovně takto:
ťNičení škol na Moravě.
Německé školství na Moravě prodělává ode dne 28. října 1918, kdy počalo slavné období české vítězoslávy pro jeho průkopníky s šílenými záchvaty velikášství a surovými výtržnostmi proti všemu německému, utrpení, o němž bohužel jen málo mužů věrných národů ví něco správného a podrobného.
A přece se rozhoduje na půdě tvé lidové osvěty a mravu, tedy především na půdě německé školy, o tvém osudu, můj vřele milovaný, ve vší bídě a nocí dvojnásob milovaný německý národe! Chraň tedy svoji školu! Nedej si ji porušiti a zkaziti nepřátelskými úklady a terorem Čechů! Vynalož všechnu svoji silu na záchranu tohoto svého posledního všeobecného útočiště, své svobodné německé školy! Čím ti je, změříš na svém duševním rozkvětu, na svém mravním a hospodářském sesílení. Co bys s ní bez návratu ztratil, to bys mohl zcela pochopiti teprve tehdy, až by tě den tvé úplné záhuby srazil do propasti zoufalství. Proto, můj německý národe, stůj v nouzi a v nebezpečí při své německé škole! Nebudiž ti těžkou žádná obět pro ní!
Není snadno prokousati se spoustou zpráv, často ne úplně souhlasných k jasnému ponětí, čte-li se o útisku a svízeli německých škol v Československu. - Proto vítáme radostně, že se nám s povolané strany dostalo číselného materiálu, jehož pádnost a pravda snad podá dosti důkazů, aby ukázala i nejtupějšímu německému občanu Čechácka, před jakým ohromným nebezpečím staneme, jestliže se co nejrychleji nevzchopíme a s ostrou rozhodností neuděláme pořádku na vlastní zemi spojenými silami všech částí našeho národa.
Se zděšením se dovídáme z předloženého materiálu, že moravské německé školství bylo postiženo katastrofou, z níž všichni - budiž Bohu žalováno! - věděli jsme sotva o jednotlivostech, ale nikdy jsme netušili jejího ohromného rozsahu. Nyní jsme se poučili, že na Moravě stalo se obětí rdousících ramen teroru neméně než 19 občanských škol (z toho jedna soukromá), neméně než 117 obecných škol (z toho 96 veřejných a 21 soukromých), úhrnem 563 (!) tříd. Srovnáme-li to s počtem tříd, které máme vůbec na Moravě, znamená to: každá 5, německá třída jest již zničena!
Ve školství mateřském, jež po mnoho let bylo pýchou německé Moravy, nutno zaznamenati od převratu ztrátu 70 mateřských škol (38%) nebo 96 oddělení (42%), ne vždy pro český útok, nýbrž bohužel častěji pro to, že Němci zapomněli na svou povinnost nebo zbaběle přeběhli.
Musil by hlásati giganticky vysoký sloup hanby potomnímu světu, jakými prostředky se u nás pracovala proti německým školám, na jakém stupni vzdělanosti bytí čeští držitelé moci, když zuřili ve svém vítězném opojení, když byli vybojovali svoji republiku bez máchnutí mečem, nýbrž jinými, daleko působivějšími prostředky. Na tomto sloupě hanby měla by býti nesmazatelnými, černými písmeny přibita na pranýř jména: Litovel, Nová Trnavka, Jevíčko, Labutice, Holešov, Komárov, Výškov, Chrastová, Krumlov na Moravě, Pohořelice, Lipník, Neřetín, Hodonín, Ivančice a mnoho jiných. Leč kdo zbuduje takovým hrdinům tento čestný pomník?
Ale snad spokojí se nějaký příliš opatrný a skromný krajan s touto strašnou ztrátou a potěší se slovy: ťNyní nám vzali co mohli, a jsou nasyceni!Ť - Ne, to ještě dlouho nebudou, ty slepý, pošetilý Němče! Oni žádají ještě mnohem více tvých kulturních statků, nabytých horkým potem a úsilovnou prací! A oloupí tě o to vše a ještě o mnohem více, řekneš-li ke všemu odevzdaně ano a amen, jako tentokráte!
Již něco prozradil jeden z jejich čistých obecních kuchařů. Předčasně vytlachal, že tomuto novému národu pánů zachtívá se zničiti jen ještě asi 360 dalších německých tříd. Již posílají rozliční okresní pašové za zády zemské školní rady rozkazy německým správám škol, aby jim ihned oznámily přesný počet žactva v jednolitém jazykovém území a v jistých pohraničních místech, zvláště nepříjemných počešťujícím spolkům. Proč se to vše děje, není třeba se tázati. Připravuje se nové rdoušení škol; proto je potřebí důvodů; a tyto se dostanou jednoduše a krátce od školních správ. Ostatně děje se také za kulisami letos tajuplného. - Ministr školství dr. Šusta je pražským politickým štváčům příliš objektivním člověkem. Má se tedy co nejrychleji nahraditi drem Srdínkem, důvěrným přítelem českého rdousiče škol Metelky a od něho není se třeba obávati objektivity. A tak to jde ve znamení vyšší civilisace, zprzněných hesel o lidskostí a spravedlnosti nezadržitelně do propasti. Běda nám, jestli toho ještě stále nepoznáme a neseženeme-li silné vůle, abychom se opřeli osudu, jejž nám chtějí připraviti! Německý národe! Vzpamatuj se, dokud jest ještě čas! Zachraň svou německou školu!Ť
Tento článek neobsahuje nic jiného, než přísně věcné vylíčení pronásledování, jemuž jest vydáno německé školství na Moravě.
Jest tedy nevyzpytatelno, proč byl zabaven, leda proto, aby se německá veřejnost vůbec nesměla dověděti, jak se nakládá s jejím školstvím.
Takový postup neodpovídá ani zásadám demokracie ani nejjednodušším požadavkům pravdy. Jest naopak čistě libovolným znásilněním německého tisku, vysmívajícím se každému právnímu citu. Podepsaní se tedy táží:
1. Schvaluje pan ministr takovou konfiskační praxi?
2. Jest ochoten učiniti opatření, aby konečně přestalo toto libovolné škrcení německého tisku?
V Praze dne 23. června 1921.
Inž. Jung,
Patzel, dr. Lodgman, dr. Kafka, Böhr, Kaiser, Knirsch, Wenzel, Simm, Zierhut, Kostka, inž. Kallina, dr. Baeran, Matzner, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, Böllmann, Mark, dr. Schollich, dr. Lehnert, dr. Spina, J. Mayer, dr. Keibl.
XVII./3201.
Interpelace
poslance Nagyho, Tausika a soudruhů ministru vnitra a ministru pro správu Slovenska
v záležitosti dělnice Alady Marie, která je devátý měsíc nezákonně vězněna.
18. března t. r. bylo na udání provokatérů zatčeno mnoho dělníků továrny Simmons & Schuckert v Bratislavě. Mezí těmito byla dělnice Marie Aladyová.
Po dvoutýdenní vazbě byli ostatní dělníci propuštěni, poněvadž se zjistilo, že udání bylo provokativní a neodůvodněné. Dělnice Aladyová byla však uvězněna na rozkaz policejního ředitele bratislavského Slavíčka a za souhlasu policejního referenta min. pro správu Slovenska dra Dolejše. Státní zástupce neměl příčiny zakročiti proti ní. Když se zatčená hlásila v bratislavské věznící nemocnou, dal jí převézti policejní lékař do blázince mezi duševně těžce choré. Samo ředitelství ústavu nemohlo odpovídati za tento čin.
Aladyová byla potom opět bez jakéhokoli výslechu přes všechny intervence u ministerstva pro Slovensko a policejního ředitele internována v Bratislavě. Dne 15. října byla převezena do vězení v Zl. Moravcích a 23. listopadu t. r. opět předána do bratislavské věznice, kde leží nyní chorá.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra:
1. Je ochoten zavésti šetření na podkladě udaných okolností?
2. Proč byla dělnice Aladyová více než 9 měsíců bezdůvodně vězněna?
3. Jak se po tomto vysvětlení zachová ministerstvo vnitra vůči ministerstvu pro Slovensko a budou-li potrestáni úředníci a udavači, zúčastnění na utrpení této ubohé ženy?
V Praze dne 24. listopadu 1921.
Nagy, Tausik,
Warmbrunn, Kunst, Rouček, Toužil, Surányi, Malá, Teska, Kučera, Krejčí, Skalák, Borovszky, Haken, Houser, Skaunicová, Blažek, Svetlik, Burian, Darula, Kreibich, dr. Šmeral.
XVIII./3201.
Interpelace
poslanců Frant. Maška, Rud. Bergmana a soudruhů
ministru národní obrany
o nedostatečné výživě mobilisovaných vojínů a o nedostatku bytů pro aktivní důstojníky v exponovaných posádkách.
Mobilisace provedena byla - podle prohlášení ministra N. O. - hladce a bezvadně. Nástup mužstva až na malé výjimky svědčil o disciplinovanosti demokratické armády. Avšak o nastoupivší vojíny nebylo co do výživy postaráno v míře aspoň takové, aby uspokojila i nejskrovnější požadavky brancovy. Nejen že pokrmy podávány buly v míře kvantitativně nepostačující, ale i jakost měla citelné nedostatky, ba mnohde pokrmy byly přímo nepožívatelny. A přece, má-li nastoupivší vojín korati těžkou službu vojenskou, má dojista právo; požadovati přiměřenou a kvantitativně výživnou dávku stravování. Rovněž ubytování zavdalo časté příčiny k odůvodněné nespokojeností, neboť branci byli namnoze bez ochrany vystaveni dešti a povětrnosti. Jest proto povinností ministerstva N. O., veškery zjištěné závady a nedostatky přísně zkoumati, aby byly do budoucna trvale zamezeny.
Neméně akutní problém jest bytová otázka ženatých důstojníků v posádkových městech na Slovensku, kteří - pro nedostatek ubikace ve svém působišti - jsou po většině nucení ubytovati své rodiny v Čechách a na Moravě, jím pak přikazují se k obývání kanceláře v kasárnách. Jest pochopitelným důsledkem, že tyto poměry nemohou nikterak uspokojiti službu konající důstojnictvo a že služba je tím přirozeně stěžována i výkonnost omezována.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest pan ministr N. O. ochoten vyšetřiti, kdo zavinil jednak nedostatečné, a i kvalitou neuspokojivé vyživování, jednak chatrné ubytování mobilisovaných vojínů a jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby zabránil opakování uvedených smutných fakt, jež nikterak neslouží ke cti vojenské správě, ale které by mohly míti v příštích dobách i neblahé důsledky pro jakoukoli vojenskou akci?
2. Jest pan ministr ochoten postarati se ihned o přiměřené byty pro ubytování důstojnických rodin na Slovensku, byt by se mělo tah státi i použitím mimořádných prostředků?
V Praze dne 26. listopadu 1921.
Mašek, Bergman,
Zavřel, Špaček, inž. Bečka, Šamalík, F. Navrátil, Kopřiva, Janalík, Tomík, G. Navrátil, Purkyňová, dr. Matoušek, Veverka, dr. Hajn, dr. Kramář, dr. Engliš, Dyk, Petrovický, dr. Lukavský, Rosolová; Votruba.