Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

ministru sociální péče o překročení zákonité doby pracovní v továrně F. A. Baťa ve Zlíně, o výjimečném postavení jmenované firmy oproti úřadům a o vlivu, který poměry ty to mají na právní postavení dělníků, jakož i na existenci malovýroby.

V továrně F. A. Baťa na obuv a kůže ve Zlíně pracuje se přes jasná a nesporná ustanovení zákona o osmihodinové době pracovní pravidelně přes 8 hod. denně, jako by zákon tento pro jmenovanou firmu neplatil. Pravidelná práce v závodě je od 7 hod. ráno do 7 hod. večer, po odečtení lhůt odpočinkových 11 hodin denně. V některých odděleních i déle. Dne 8. a 10. t. m. bylo zjištěno osobní přítomností zástupce dělnictva ve Zlíně, že se pracovalo ještě po 9. hodině večerní; a to v tak zv. ťhořejší budověŤ. Dělnictvo, ze značné části přespolní, bydlící vzdáleně od dráhy, musí používati osobních vlaků, odjíždějících ze Zlína o půl 10. hod. večerní. Výjimku nečiní továrna ani v sobotu, ačkoliv cíle zákona v sobotu po druhé hodině odpolední ženy zaměstnány býti nemají. Ne jako důvod, nýbrž jako pouhou ilustraci uvádíme, že firma práci přes čas dle zákona nehonoruje.

Zakročování zájmových korporací, ba i revise živnostenských inspektorů byly dosud bezvýsledny, zejména pro demoralisaci části dělníků, jichž poměr vůči správě továrny vyvolává obavy u uvědomělého dělnictva, že správa továrny zasáhne proti rebelantům.

Amerikanismus organisace výroby tohoto obra v tomto odvětví průmyslovém, velká potence kapitálová a dosažený obrat umožňuje právě překročovati zákon o pracovní době, levnou výroba, vítanou veřejností i státem, jehož velkododavatelem firma Baťa je. Přiznáváme loyálně, že firma pro své hospodářské schopnosti zařídila i mnohé, co v době války i po válce značně umožnilo zaměstnancům přestáti některé - hlavně ale zásobovací potíže. - Leč poměry, které panují u Bati, zasahují příliš hluboce do života dělníků a malovýrobců a znehodnocují příliš význam jednoho z nejvýznamnějších zákonů sociálních, nežli aby výše uvedené světlé stránky závodu mohly býti s hlediska celkového a zásadního posuzovány jinak, nežli jako podřadné.

Donucovací ustanovení obsažena jsou v zákoně o 8hod. době pracovní právě proto, aby zaměstnavatelé nemohli bez důkazů obcházeti nebo nedodržovati zákon a krýti přestupky takový zájmem a tlakem konsumentské veřejnosti nebo desinteressementem často zastrašených zaměstnanců. Zákon sleduje i snahu po spravedlivé distribuci práce, kterou firma sabotuje a nutí protizákonnou délkou doby pracovní stát, aby platil veliké peníze na podpory v nezaměstnanosti. Malovýrobci pak, zájemníci družstevní a živnostníci, neschopí ovšem za takových poměrů konkurence, jsou takovým soustřeďováním výroby jednotlivcem v nebezpečí, že po zničení malovýroby v tomto odvětví průmyslu a po zproletarisování stanou se dělníky u vítěze, který by diktováním cen teprve pak postihl zájmy konsumentstva.

V důsledcích uvedeného se táží podepsaní pana ministra soc. péče:

Zná pan ministr poměry v továrně na kůže a obuv F. A. Baťa ve Zlíně?

Je pan ministr ochoten naříditi výslech dělníků na místě - za nepřítomnosti zástupců správy továrny -jakož i svědků od továrny neodvislých, které oznámí odborová organisace?

Hodlá pan ministr zakročiti u správy továrny proti poškození dělníků správou továrny, kteří budou vypovídati proti zájmům továrny?

V Praze dne 17. listopadu 1921.

Pelikán;

Slavíček, Netolický, dr. Patejdl, David, dr. Bartošek, Stříbrný, dr. Franke, Sajdl, Trnobranský; Pechmanová, Sladký, Landová-Štychová, Zeminová, Laube, Hrušovský, dr. Uhlíř, Boříval; Langr, Špatný, Draxl.

XII./3190.

Interpelace

poslanců Malé, Mikulíčka a soudruhů ministru zásobováni

o zvýšení cen mléka a o stanoveni jeho akosti, zákonu nevyhovující.

Dne 8. listopadu 1921 byla v úředním listě ťČeskoslovenská republikaŤ uveřejněna vyhláška, dle níž na základě usnesení paritní komise při ministerstvu zásobování stanovena cena plnotučného mléka v drobném prodeji na 4 Kč, tedy na výši chudým vrstvám obyvatelstva nepřístupnou. Způsobem tímto vyhrazuje se mléko vrstvám zámožným a odpírá se kojencům, dětem a nemocným v rodinách pracujícího lidu, které při dnešní drahotě ostatních životních potřeb, zejména také chleba a mouky nemohou tuto pro výživu dětí nejdůležitější potravinu ani v nejmenším množství opatřiti.

Ale při této úpravě prodeje mléka stalo se ještě něco, co přímo odporuje platným zákonům a ustanovením o potravinách a lichvě.

K uvedenému výnosu je připojeno, že ťveškeré mléko do prodeje přicházející musí obsahovati nejméně 2.08% tuku a 1.028 specifické váhy.Ť

Z tohoto ustanovení je zřejmo, že o věci rozhodoval někdo, kdo vůbec věci nerozumí, anebo úmyslně stanovil tak nízkou hodnotu mléka, aby vyšel vstříc - přes platná zákonná ustanovení o potravinách a lichvě - zemědělským velkoproducentům a velkomlékárnám, kterým je možno o 1-1/2% tuku mléka zbaviti a ještě mísiti je s vodou, aniž by mohli býti - s odvoláním na toto nařízení - trestáni pro falšování potravin. A přece ve vyhlášce se praví, že cena 4 Kč stanoví se za mléko plnotučné.

Že tu jde o úmyslné klamání veřejnosti; je zřejmo z posudku mlékařského odborníka, prof. české techniky O. Laxy, který - ač předpokládá stanovení tučnosti mléka na 2.08% - praví, že stanovený požadavek jakosti mléka překvapil všechny odborné kruhy svou nedostatečností - ještě střední tučnost mléka dojeného v širokém okolí Velké Prahy je 3.5%, a proto požadavek 2.08% pro mléko tučné je velmi nízko vyměřen. Dovozuje dále, že při stanovené specifické váze dává se možnost, aby hubené mléko s 2.08% tuku získalo přidáním 14% vody požadovanou specifickou váhu.

Dr. Laxa končí svůj posudek slovy, která sama odsuzují lehkomyslnost, s jakou tu bylo při stanovení ceny a hodnoty mléka se strany ministerstva pro zásobování lidu postupováno: ťBylo by záhodno, aby paritní komise pro cenu mléka opravila v tom smyslu své usnesení a nepřicházela s číslem protizákonným, poněvadž tím se připouští na trh mléko, jež obsahuje 14% přidané vody, které by určitě stíháno bylo podle zákona o potravinách, třebaže paritní komise je za správné uznala.Ť

Činíme dotaz:

1. Je pan ministr ochoten sděliti, jak uvedená paritní komise pro stanovení cen mléka je složena a kdo do ní jmenuje zástupce konsumentů?

2. Kdo sdělával návrh na Irovou úpravu ceny a jakosti mléka a byla-li skutečně v paritní komisi stanovena pro plnotučné mléko nemožná jakost 2.08%, jak bylo publikováno?

3. Je pan ministr ochoten k takovýmto závažným usnesením, zejména když se jedná o zvýšeni cen pro široké vrstvy obyvatelstva tak důležitých potravin, vyžádati si předem nestranný úsudek odborníků mimo řady interesovaných zájemců?

4. Jaká opatření zamýšlí učiniti, aby kojencům a dětem z chudých a nemajetných rodin bylo mléko v zájmu jich zdravého, tělesného vývoje přístupným?

5. Je ochoten spolu s ministerstvem pro zdravotnictví a tělesnou výchovu vydati nejpřísnější opatření proti jakémukoliv falšování mléka a je ochoten podati Národnímu shromáždění návrhy na zajištění zdravého mléka i pro děti rodin nejchudších?

V Praze dne 16. listopadu 1921.

Malá, Mikulíček,

Kunst, Bubník, Toužil, Blažek, Skaunicová, Rouček, Tausik, Merta, Svetlik, Krejčí, Darula, Haken, Kučera, Nagy, Skalák, Houser, dr. Šmeral, Kreibich, Warmbrunn, Koutný, Borovszky, Burian.

XIII./3190.

Interpelace

poslanců Nagy-ho, Tausika a soudruhů

ministru vnitra a ministru s plnou mocí pro správu Slovenska

o odstranění některých pomníků na Slovensku.

Záhy po převratu stržen byl oddílem československého vojska v Košicích pomník, znázorňující odstranění roboty v r. 1848. V těchto dnech byl v Bratislavě odstraněn pomník básníka Petöffiho, jenž před tím již řadu měsíců na rozkaz ministerstva pro Slovensko byl zabedněn.

Petöffi, rodem Slovák, byl básníkem vysloven revolučním a republikánským. Jeho úchvatné písně svobody byly do češtiny překládány velkým českým básníkem Vrchlickým. Odstranění tohoto pomníku bylo odsuzováno svobodomyslnými lidmi bez rozdílu národnosti. Náš názor je, že šovinistu nemá býti vyháněn s úřední podporou až do sfér, hraničících s barbarstvím.

Podepsaní se táží, jsou-li pánům ministrům uvedené případy známy a co hodlají učiniti, aby podobným událostem, jež působí proti českému živlu nepřátelskou náladu i mezi svobodomyslnými lidmi jiných náhodností, bylo zabráněno. Jsou páni ministři ochotni tyto případy odčiniti?

V Praze dne 18. listopadu 1921.

Nagy, Tausik,

Haken, Bubník, Toužil, Borovszky, Rouček, Merta, Warmbrunn, Kreibich, Skalák, dr. Šmeral, Darula, Krejčí, Malá, Burian, Houser, Skaunicová, Surányi,

Kučera, Mikulíček, Svetlik, Kunst, Blažek.

XIV./3190.

Interpelace

poslance Toužila a soudruhů

ministru zemědělství o provádění zákona o prozatímní ochraně lesů.

Zákonem ze dne 17. prosince 1918, čís. 82 Sb. zák. a nař., vyhlášeného dne 20. prosince 1918, měla býti učiněna opatření ochrany lesů a zabezpečení řádného lesního hospodářství.

Za účelem tímto měli býti také všichni lesní úředníci vzati do slibu, že budou plniti povinnosti plynoucí z tohoto zákona.

Ježto řádné plnění zákona tohoto má pro náš stát velkou důležitost a neplněním jeho ustanovení jsou ohroženy ve značné míře zájmy veřejné tážeme se pana ministra zemědělství:

Je pan ministr ochoten v době co možno nejkratší podati Národnímu shromáždění zevrubnen zprávu, jaká opatření byla učiněna k provedení tohoto zákona, zejména v kterých případech byla nařízena ve smyslu jeho ustanovení sekvestrace lesů jednotlivých majitelů tam, kde k porušení tohoto zákona došlo, nebo byla důvodná obav, že k němu dojíti může a ve kterých případech bylo zavedeno trestní řízení proti majitelům lesů a lesním úředníkům, kteří ustanovení tohoto zákona hrubě nedbali?

V Praze dne 16. listopadu 1921.

Toužil,

Malá, Blažek, Skaunicová, Warmbrunn, Merta, Krejčí, Darula, Haken, Kučera, Surányi, Kunst, Houser, Nagy, Skalák, Kreibich, Tausik, Rouček, dr. Šmeral, Burian, Borovszky, Bubník.

XV./3190.

Interpelace

posl. Malé a soudruhů

ministru vnitra o způsobu, jak opatřeno bylo na okresním hejtmanství v Pelhřimově vývozní povolení na brambory.

Ve čtvrtek 6. října t. r. zabaveny byly na nádraží v Patově členem místní hospodářské komise panem Rejhonem a vrch. četnickým strážmistrem Ulschmidem dva vagony bramborů. Brambory ty nakládalo ťLidové družstvo v PatověŤ k vyvezení. Družstvo nemohlo se vykázati vývozním povolením, ani jiným dokumentem. Věc ihned byla předložena okresnímu soudu v Patově, který rozhodl se předložiti ji krajskému soudu do Tábora, jelikož jednalo se o řetězový obchod. Na telefonický dotaz odpověděl telefonicky dne 7. října o 11. hod. dopol. dr. Jelen z okresního hejtmanství v Pelhřimově městskému úřadu v Patově, že ťLidovému družstvu v PatověŤ žádné vývozní povolení vydáno nebylo a vydáno býti nemůže, jelikož družstvo se nemůže vykázati živnostenským oprávněním; ale v 1 hod. odpol. dne 7. října okresní soudce v Patově ukázal zástupci konsumentů p.j. Seidlovi, který v této záležitosti soudce navštívil, 2 kopie nákladních listů, znějících každá na 1 vagon volně sypaných bramborů a na adresu Eisenbahner Konsum-Verein in Teplitz-Schönau, datované ze dne 6. října 1921 a podepsané okres. hejtmanem Žižkou. Zástupcům konsumentů zůstalo záhadou, jak přišlo ťLidové družstvoŤ v Patově náhle ke dvěma nákladním listům na dva vagony bramborů, datovaným z 6. října, když ještě 7. října dopoledne referent zásobovací z hejtmanství dr. Jelen telefonicky ujišťoval, že není možno ťLidovému družstvuŤ dokumenty vystaviti. Poněvadž tento případ vyvolal v Patově a celém okolí, kde tehdy byl nedostatek bramborů, velký rozruch, žádáme, aby tento případ byl důkladně vyšetřen a prosíme, aby nám o výsledcích šetření byla podána zpráva.

V Praze dne 18. listopadu 1921.

Malá,

Svetlik, Mikulíček, Kreibich, Tausik, Bouček, Warmbrunn; Darula, Houser, Kunst, Kučera, Krejčí, Burian, Nagy, Blažek, Merta, Koutný, Skaunicová, Borovszky, Bubeník, dr. Šmeral, Surányi, Skalák, Haken.

XVI./3190.

Interpelace

poslanců Surányi-ho, Tausika a soudruhů

ministerskému předsedovi

v záležitosti nezákonné censurní praxe na Slovensku.

Poukázali jsme v několika interpelacích na řádění censurních úřadů na Slovensku. Censurou časopisů jsou pověřeni úředníci, kteří nemají kvalifikaci, ani dobrou vůli. Jsou to většinou bývalí maďarští úředníci, kteří vynasnažují se získati si zásluh horlivou persekucí komunistického hnutí. Tak se komunistickému tisku na Slovensku konfiskuj uvádění skutečných událostí, kritika nezákonného postupu úřednictva, případy korupce a řáděni lichvářů, zprávy o úplatnosti jednotlivých osob ministerstvu pro Slovensko, zabavují se dále i interpelace, podané v Národním shromáždění a ve spisech jeho řádně otištěné, censura škrtá řeči poslanců, pronesené ve sněmovně, ba i zprávy vládní československé tiskové kanceláře, závadnými shledává citáty ze spisů presidenta Masaryka, básníků Svatopluka Čecha a Vrchlického, spisovatele Voltaira a jiných. Časopisy naší strany ťPravda ChudobyŤ, ťHlas LuduŤ, ťKassai MunkasŤ, ťNepszavaŤ, ťNepakaratŤ jsou číslo od čísla konfiskovány. V den 28. října na oslavu osvobození byl ťHlas LuduŤ v Báňské Bystřici na dvou stranách úplně vyškrtán a vedle toho skvěla se bílá místa ještě na osmi jiných místech. Strana naše vydala kalendář pro r. 1922. Ilustrace, naznačující měsíce v kalendáři, které byly otisknuty z kalendáře maďarského r. 1917 za doby války, košický censor nedovolil uveřejniti. ťKassai MankasŤ uveřejnil článek z časopisu ťTribunyŤ, který propadl konfiskaci. Censura dokonce seškrtala článek, pojednávající o rozpadnutí maďarské křesťansko-sociální strany v Krompachu a spojení zbytků této strany se stranou sociálně-demokratickou.

Tento zvláštní kousek censury přikládáme v originále:

Feloszló és olvadó ker. szocok Korompán.

Február 21-én, amikor a korompai munkások, végsó elkeseredésiikben, nem brták már bovább a kenyérért való küzdelmet és elkeseredésiik kétségbeesett kitörésben nyert kifejezést, megindult a komunista munkások üldüzése és a gyár igazgatósága megkisérelte a munkásságot a ker. szocok aklába beterelni. Sikerúlt is egynehány denunciáns gyári konzumtisztviselóvel megalakittatni a ker. szoc. pártot és szalkszervezetet. A tisztviselókón és gyári mérnókkán kivül azonban alig akadi egynehány miivezetó és kisiparos, aki hajlandó lett volna az uj pártnak tagja lenní. Hiába igértek lisztet, cukrot a belépóknek, munkát a kizártaknak, a pártalakitás nem ment. De az irredenta összeöttetésekre támaszkodó pártnak bizouyitamí kellet; hogy az egész munkásság belépett a ker, szotokhoz és ezt a hiányosságot ugy pótolták, hogy sajtójuk utján telehazudáák az egész világot ťa kommunizmus korompai alkonyárólŤ. Zászlószentelés, diszebéd, bandérium, minden nem használt, az igazi munkások a tenor és üldüzés dacára hüek maradtak a párthoz.

S ha most közós erövel folytatni akarják majd a régl mesterségüket, az ottani munkásság maid gondoskodik róla, hogy együttesen is megkapják jól megérdemelt fizetségüket: a munkásság megvetését.

Překlad.

Rozpúšťajú a ztenčujú sa kresť. sociovia v Krompachu.

Strach pred basou. - Slúčenie so stranou soc. dem. - Našlo vriece záplatu.

Dňa 21. februára, keď krompašskí robotníci v krajnom roztrpčení nemohli už ďalej vydržať v boji za chlebom a ich roztrpčenie došlo k výrazu v zúfalej erupcii, zahájené bolo prenásledovanie robotníkov a riaditeľstvo továrne pokusilo sa vohnať robotníctvo do ovčince kresť. sócov. I podarilo se s niekoľkými udavačskými úradníky továreňského konsumu založiť kresť.-soc. stranu a organisáciu. Mimo úradníkov a továreňských inžinierov však len zťažka bolo najsť niekoľko dielovedúcich a malých remeselnikov, ktori bolí ochotní stať sa členmi novej strany. Darmo sľubovali múku a cukor novým členom a prácu vylúčeným, utvorenie strany nechcelo napredovať. Avšak strana, opierajúca sa na irredentu, musela dokázať, že celé robotníctvo vstúpilo do kresť. soc. strany a nedostatku tomuto chceli čelil tým, že svojou tlačou celému svetu nalúhali o ťsúmraku krompašského kommunismuŤ. Posvácka prápora, slávnostný obed, bandérium, nič nebolo naplat, praví robotníci vzdor tenoru a prenásledovaniu zostali vonní svojej strane.

Prišla mobilisácia a tu jednu časť kresť.-soc. pánov posadili ťz dôvodov politickýchŤ na niekoľko dní do chládka a ostatní sa rozutekali na všetky strany sveta. Hej, bolo strachu v tábore krompašských kresť. sócov a v prvom strachu vyriekli zaraz rozpustenie strany a ťbratŤ Wenger zahájil vyjednávanie s majstrom Srtatvilom o vstúpení do strany soc. dem. Konečno našli sa ti, ktorí sa od seba ani dosiaľ nelíšili, poneváč stejným spôsobom zradili záujmi robotníctva. A budú-li chceť teraz už spojenými silami vo svojom starom remesle pokračoval, tamojšie robotníctvo už sa postará o to, aby sa im dostalo dobre zaslúženej odmeny: opovrženia robotníctva.

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministerskému předsedovi tyto poměry známy? Co hodlá vláda učiniti, aby tato příšerná censura na Slovensku, urážející všechny zásady demokracie i zdravého rozumu, byla odstraněna?

V Praze dne 18. listopadu 1921.

Surányi, Tausik,

Haken, Skalák, dr. Šmeral, Nagy, Svetlik, Rouček, Kučera, Kreibich, Warmbrunn, Merta, Borovszky, Bubník, Toužil, Darula, Krejčí, Malá, Burian, Skaunicová, Kunst, Blažek, Houser.

XVII./3190 (Překlad.)

Interpelace

poslance inž. Junga a druhů

ministrovi financí

o nesprávných údajích v odpovědi na interlaci.

Dne 1. března t. r. podali poslanci inž. Jung a druhové interpelaci ministrovi financí a zastavení odpočivného bývalým dělnicím tabákové továrny v Jihlavě (tisk 1928).

V odpovědi ze dne 23. května t. r., tisk 2381 se praví:

Tvrzení interpelace, že jmenované dělnice ťprostřednictvím zemského finančního ředitelství v Brně řádně podaly k ministerstvu financí žádostiŤ, není pravdivé, neboť bylo jejich povinností před vystěhováním se do ciziny buď podati žádost za povolení požívání provise v cizině a vyčkati na našem státním území rozhodnutí ministerstva financi, anebo alespoň vyžádati si od zemského finančního ředitelství v Brně povoleni k cestě do ciziny a pobytu tam, což jim mohl tento úřad ve vlastní kompetenci povoliti na dobu jednoho roku při současném zastavení výplaty zaopatřovacích požitků. Jmenované dělnice podaly sile žádosti o povolení požívání provisí v cizině prostřednictvím zemského finančního ředitelství v Brně na ministerstvo financí, avšak teprve v době, kdy už v cizině byly, aniž by si před tírno vůbec vyžádaly povolení k cestě do ciziny a pobytu tam od zemského finančního ředitelství v Brně aspoň na dobu jednoho roku, a proto musela býti zastavena výplata jejich provise.Ť

Toto tvrzení neshoduje se se skutečností. Nebol postižené podaly své žádosti před odcestováním ze státního území - a nikoliv, jak se tvrdí teprve potom - u zemského finančního ředitelství v Brně. Deputaci, složené z paní Nedorostové, Taubenkortové, Bolechové a Witaskové tento úřad také zcela určitě přislíbil, že beze všeho udělí povolení požívati provise v cizině. Zemské finanční ředitelství bylo také o tom zpraveno, že postižené nemohly čekati na rozhodnutí o svých žádostech na státním území, poněvadž tehdejší Vládní komisař a předseda správní komise městské obce Jihlavy vzhledem k volbám do obci, které se měly konati dne 28. září 1919, nutil je vykliditi obydlí a spěšně opustiti státní území. Postižené neopustily tedy státního území dobrovolně, nýbrž na úřední nátlak. Není tedy možno, třebas nevyhověly všem předpisům, je proto poškozovati.

Odůvodnění v odpovědi na interpelaci se neshoduje také potud se skutečností, poněvadž jedna z postižených, Marie Witasková, skutečně provisi do 1. dubna t. r. dostávala, přes to, že bydlila v cizině, kdežto Anně Jerzabkové, která ještě dres v Jihlavě ve vlastním domě bydlí, provise byla odňata.

Dále jednotlivé paní přes to, že jim provise byla zastavena, byly znovu povolány k obvyklé každoroční prohlídce a jiné vyzvalo zemské finanční ředitelství v Brně, aby podaly žádosti a další výplatu provise.

Podepsaní se proto znovu táži:

Jest ministerstvo financí ochotno v plném rozsahu napraviti bezpráví, spáchané na bývalých dělnicích tabákové továrny v Jihlavě zastavením jejich provise?

Dále se táží:

Jak může ospravedlniti ministerstvo financí nesprávné údaje v odpovědi na interpelaci tisk 2381?

V Praze dne 17. listopadu 1921.

Inž. Jung,

dr. W. Feierfeil, Böhr, Böllmann, dr. Brunar, dr. Radda, Schubert, Röttel, Zierhut, Patzel, Wenzel, Knirsch, Simm, dr. Petersilka, dr. Luschka, Scharnagl, Bobek, dr. Kafka, Budig, Pittinger, Heller.

XVIII./3190 (překlad).

Interpelace

poslance inž. Junga a druhů vládě

o nesmyslném počešťování německých místních jmen.

Český stát se namáhá vzbuditi dojem, že od pradávna Němci osídlené území sudetských zemi bylo uměle poněmčeno. Tomuto úmyslu slouží mezi jiným také úplně libovolné a nesmyslné počešťování německých místních jmen, které často tvoří několik výrazů pro tutéž věc. V této souvislosti budiž mezi jiným poukázáno na to, že ťDomstadtlŤ na Moravě na železniční mapě nazývá se ťDomštátŤ, kdežto v nápisech na staniční budově se užívá jména ťTomášovŤ.

Kam až vede libovolné a nesmyslné počešťování německých místních jmen, ukazuje toto vyřízení spisu okresní politické správy na Smíchově:

8, 1/4.

Správě zemské trestnice

v Řepcích.

V seznamu osob ze dne 30. září, jež se mafií propustiti v měsíci listopadu 1921 z vězení, jest také Anna Rotterová z Krnova ve Slezsku, jež má býti propuštěna z vazby dne 14. listopadu a poslána postrkem. Ježto v seznamu míst pro Slezsko není obec Krnov, žádáme, abyste výslechem svrchu uvedené osoby zjistili, není-li obec Krnovu v Pruském Slezsku.

Ministerský rada:

(Podpis nečitelný.)

Podepsaní se proto táží:

Ví vláda o tomto případě a jest ochotna vyvoditi z toho náležité důsledky, t. j. učiniti opatření, aby se německá jména míst nepočešťovala?

V Praze dne 17. listopadu, 1921.

Inž. Jung,

Knirsch, Wenzel, Simm, dr. Petersilka, dr. Luschka, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Bobek, dr. Kafka, Böhr, Pittinger, Heller, Röttel, Zierhut, Böllmann, dr. Brunar, Schubert, dr. Radda, Budig, Patzel.

XIX./3190 (překlad)

Interpelace

poslance inž. Junga a druhů ministrovi železnic,

o odstrčení německých průvodčích vlaků v krnovské stanici a o pronásledování německých železničních zaměstnanců v obvodu olomouckého ředitelství.

U železničního dopravního úřadu v Krnově bylo z nevysvětlitelných důvodů odvoláno několik průvodčích vlaků ze služby u vlaků osobních a přidrženo ke služebním úkonům nižšího druhu.

Toto pronásledování postihlo především ty to zaměstnance: Franke Roberta, Schinzela Eduarda, Michela Karla, Rothera Josefa, Weinharda, Schmalze Rudolfa, Bradela, Schmaka Adolfa, Krüglera, Bischofa, Heidricha. Všichni jmenovaní mají 12 až 15 roků služby, složili zkoušku jako průvodčí osobních vlaků a někteří dokonce i zkoušku podúřednickou. Službu konali k úplné spokojenosti, navštěvovali také český jazykový kurs a poctivě se namáhají, aby si osvojili služební jazyk, jak mohou nejlépe.

Přes to je všechny odstranili ze služby průvodčích osobních vlaků a nahradili je úplně mladými lidmi, teprve nedávno přijatými do železniční služby, kteří byli nyní bez zkoušky přiděleni k osobním vlakům. Jmenovaní staří zaměstnanci byli dáni opět k brzdě.

Mimo to zamýšlí olomoucké ředitelství, jemu dlužno přičísti toto bezdůvodné pronásledování, zavésti na trati Olomouc-Opava pro službu v osobních vlacích olomoucké vlakové čety. Tím by se stalo toto odstrčení starých průvodčích vlaků trvalým zařízením, neboť pak by se musili vrátiti k vlakům nákladním nejen uvedení průvodčí, nýbrž i všichni průvodčí a manipulanti osobních vlaků u krnovského dopravního úřadu.

Uvedená opatření a úmysly náležejí k onomu soustavnému utlačování a odstrkování německých železničních zřízenců, jaká jsou na denním pořádku zvláště u olomouckého ředitelství státních drah od doby Řebíkovy.

Podepsaní se proto táží:

1. Ví pan ministr o poměrech v obvodu ředitelství státních drah v Olomouci?

2. Ví zvláště o pronásledování jménem uvedených zaměstnanců?

3. Jest ochoten toto opatření zrušiti a jmenované dosaditi opět na jejich stará místa?

4. Jest ochoten vážně učiniti přítrž soustavnému pronásledování německých zaměstnanců, zvláště u olomouckého ředitelství?

V Praze dne 17. listopadu 1921.

Inž. Jung,

Patzel, Knirsch, Wenzel, Simm, dr. Petersilka, Scharnagl, Böhr, Budig, Pittinger, dr. Radda, Schubert, Röttel, Böllmann, Heller, Zierhut, dr. Kafka, Bobek, dr. W. Feierfeil, dr. Brunar, dr. Luschka.

XX./3190 (překlad).

Interpelace

poslance inž. Junga a druhů ministrovi školství a národní osvěty o propuštění 86 učitelů ve Východním Slezsku.

Ve Východním Slezsku bylo po rozdělení propuštěno 86 učitelů polské národnosti. Stalo se to tak, jak ukážeme na jednom příkladu.

Okresní školní rada v Českém Těšíně oznámila přípisem č. 1-64/I z listopadu 1921 Janu Adamczykovi, řídícímu učiteli v Mostech u Jablunkova, že se má podle zprávy zemské školní rady v Opavě č. II-3565 ze dne 25./IX. 1920 do 3 dnů vzdáti úřadu správce školy a vykliditi obydlí ve škole. Zároveň byl provedením tohoto rozkazu pověřen obecní komisař. Podepsán jest okresní hejtman v Českém Těšíně, dr. Michálek. Jan Adamczyk vyučoval do 9. listopadu v Mostech, neobdržel však přes opětovné zakročení u okresní školní rady ani platu za dobu od 1./IX. do 31./X., ani mu nebylo přiznáno odpočivné nebo odbytné, ač byl již 27 let učitelem a do pensijního fondu po celých 27 let platil. Okresní školní inspektor František Blažej mu jen naznačil, že může dostati v Polsku učitelské místo, kamž mu československá republika jeho pensijní příspěvek zaplatí.

Adamczyk konečně obdržel místo výpomocného učitele německé řeči na obchodní škole v Polském Těšíně. 27 let, která ztrávil v nynější české části Východního Slezska, také v Polsku nebylo mu započítáno. Týž osud jako Adamczyk, stihl - jak jsme poznamenali - 85 dalších učitelů polské národnosti ve Východním Slezsku. Bez udání důvodů, bez řízení byli zkrátka propuštěni, jak se zdá z nařízení neodpovědných osob. Jest mezi nimi několik osob s delší služební dobou, jako řídící učitelé, dále učitelé z reálného gymnasia v Orlové a pod., které přes jejich horečnou činnost krátce vyhodili na ulici.

Ví pan ministr o těchto událostech?

Jest ochoten napraviti bezpráví na postižených spáchané a jakým způsobem to chce učiniti?

V Praze dne 17. listopadu 1921.

Inž. Jung,

Knirsch, Patzel, Wenzel, Simm, dr. Petersilka, Bobek, Budik, Zierhut, Heller, Röttel, Schubert, dr. Radda, dr. Brunar, Böllmann, Pittinger, Böhr, dr. Kafka, Scharnagl, dr. W. Feierfeil, dr. Luschka.

XXI./3190 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Kafky, Kostky a druhů

ministrovi financí,

jak se postupovalo při získávání upisovatelů 6% investiční půjčky na elektrisaci atd.

Při ukládání 6% investiční půjčky na elektrisaci atd. rozeslalo ministerstvo financí státním občanům všech stavů a povolání, především průmyslníkům, obchodníkům a živnostníkům oběžníky, v nichž je vyzývalo, aby upisovali svrchu uvedenou půjčku. K tomu má státní správa zajisté právo, poněvadž jí na tom musí záležeti, aby o výzvě k upisování této půjčky podala zprávu značně velkému množství zájemníků. K této výzvě jest však připojen dodatek, který jest s to, aby vykonával vliv na volné rozhodnutí obyvatelstva. V dodatku se praví, že příjemci oběžníku se vyzývají ťve vlastním zájmuŤ upsati Kč...... U každé firmy jest ustanovena libovolná částka, pohybující se přirozeně ve velmi vysokých číslech. V tomto dodatku jest především skryta hrozba, poněvadž slovům ťve vlastním zájmu přes předcházející líčení hospodářských výhod upsání půjčky, musí příjemce rozuměti tak, že se mu ťve vlastním zájmuŤ ukládá, upsati investiční půjčku, jinak že mu hrozí nebezpečí blíže nijak neoznačené. Tento dodatek jest však také proto nesprávný, poněvadž finanční správa libovolně stanoví v provolání částku, která se ukládá příjemci jako nejmenší částka upisovací. Finanční správa napodobuje tím některé způsoby starého Rakouska. V demokratické republice se však musí každému státnímu občanu ponechati volnost, účastniti se upisování státní půjčky, zdá-li se tnu tu dobré a dovolují-li to jeho majetkové poměry. Nikdy však nesmí státní občan této republiky zakrytými hrozbami býti nucen k upisování. To také nejlépe vyhovuje dobře chápaným zájmům každého státu. Nemůže-li se půjčka umístiti jinak, než zakrytými hrozbami a rozhodně ne bezvadným druhem reklamy, pak se musí od výzvy k upisování půjčky upustiti nebo čestně zasáhnouti k půjčce nucené.

Podepsaní se tedy táží pana ministra financí:

Ví pan ministr financí, že k oběžníku, vydanému finanční správou o upisování svrchu uvedené půjčky, byl připojen zmíněný dodatek či byl tento dodatek připojen se souhlasem pana ministra financí? K jakým opatřením zamýšlí pan ministr financí sáhnouti, aby učinil přítrž takovémuto druhu získávání a aby mu napříště zabránil?

V Praze dne 17. listopadu 1921.

Dr. Kafka, Kostka,

dr. Petersilka, Schubert, dr. Hanreich, Böllmann, Patzel, dr. Medinger, Böhr, Knirsch, Křepek, Scharnagl, Röttel, Zierhut, inž. Jung. dr. Lelley, Schälzky, dr. Körmendy-Ékes, Bobek, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda.

Původní znění ad XVII./3190.

Interpellation

des Abg. Ing. Jung und Genossen an den Finanzminister

wegen unrichtiger Angaben in einer Interpellationsbeantwortung.

Am 1. März 1. J. brachten die Abgeordneten Ing. Jung und Genossen wegen Einstellung der Ruhegenüsse ehemaliger Arbeiterinnen der Tabakfabrik Iglau eine Interpellation an den Finanzminister ein. (Druck Nr. 1928.)

In der unter Druck Nr. 2381 vom 23. Mai 1. J. erfolgten Antwort heißt es:

Die Behauptung der Interpellation, die genanten Arbeiterinnen hätten ťDurch Vermittlung der Finanz-Landesdirektion in Brünn ordnungsgemäß Gesuche an das Finanzministerium eingebrachtŤ, ist unwahr, denn sie waren verpflichtet vor der Übersiedlung in das Ausland entweder ein Ansuchen um die Bewilligung zum Genusse der Provision im Auslande einzubringen und auf unserem Staatsgebiete die Entscheidung des Finanzministeriums abzuwarten oder wenigstens von der Finanzlandesdirektion in Brünn die Bewilligung zur Reise in das Ausland und zum Aufenthalte dort einzuholen, was ihnen diese Behörde in eigener Kompetenz auf die Dauer eines Jahres bei gleichzeitiger Einstellung der Auszahlung der Versorgungsgenüsse hätte bewilligen können. Die genannten Arbeiterinnen haben zwar Gesuche um die Bewilligung des Genusses der Provision im Auslande durch Vermittlung der Finanzlandesdirektion eingebracht aber erst zu einer Zeit, wo sie bereits im Auslande weilten, ohne daß sie vorher überhaupt die Bewilligung zur Reise in das Ausland und zum Aufenthalte dortselbst von der Finanzlandesdirektion in Brünn wenigstens auf die Dauer eines Jahres angesucht hätten und deshalb maßte die Auszahlung ihrer. Provision eingestellt werden.

Diese Begründung entspricht nicht den Tatsäcken. Die Betroffenen haben vielmehr ihre Gesuche vor ihrer Ausreise aus dem Staatsgebiete, und nicht, wie behauptet wird, erst nachher, bei der Finanz-Landesdirektion Brünn eingebracht. Einer Abordnung; bestehend aus den Frauen Nedorost, Taubenkort, Wolleck und Witasek, wurde von dieser Behörde auch die ganz bestimmte Zusicherung gegeben, daß die Bewilligung zum Genusse der Provision im Ausland ohne weiters erteilt würde. Die Finanz-Landerdirektion war auch davon unterrichtet, daß die Betroffenen die Entscheidung über ihre Gesuche nicht im Staatsgebiete abwarten konnten, weil der damalige Regierungskommissär und Vorsitzende der Verwaltungskommission der Stadtgemeinde Iglau im Hinblick auf die am 28. September 1919 stattfindenden Gemeindewahlen sie zur Räumung der Wohnungen und zum fluchtartigen Verlassen des Staatsgebietes zwang. Die Betroffenen haben also das Staatsgebiet nich freiwillig, sondern unter behördlichem Zwange verlassen. Es geht daher nicht an, selbst wenn sie nicht allen Vorschriften entsprochen hätten, sie aus diesem Umstande zu schädigen.

Die Begründung der Interpellationsbeantwontung ist auch insoferne nicht stichhältig, als eine der Betroffenen, Marie Witasek, tatsächlich bis zum 1. April 1. J. die Provision bezog, trotzdem sie im Auslande wohnte, während sie der heut noch in Iglau in eigenem Besitz wohnenden Anna Jerzabek entzogen wurde.

Weiters wurden neuerdings trotz Einstellung der Provision einzelne Frauen zur üblichen alljährlichen Musterung einberufen und andere durch die Finanzlandesdirektion in Brünn aufgefordert, ihre Gesuche um Weiterbezug der Provision einzubringen.

Die Gefertigten fragen daher neurlich am:

Ist das Finanzministerium gewillt, das an den ehemaligen Arbeiterinnen der Tabakfabrik Iglau durch Einstellung ihrer Provision begangene Unrecht im vollen Umfange gut zu machen?

Weiters stellen sie die Anfrage:

Auf welche Weise vermag das Finanzministerium die unrichtigen Angaben in der unter Druck Nr. 2381 erfolgten Interpellationsbeantwortung zu rechtfertigen?

Prag, am 17. November 1921.

Ing. Jung;

Dr. W. Feierfeil, Böhr, Böllmann, Dr. Brunar, Dr. Radda; Schubert, Röttel, Zierhut; Patzel, Wenzel, Knirsch, Simm, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Scharnagl, Bobek, Dr. Kafka; Budig, Pittinger, Heller.