|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921. |
|
|
I. volební období. |
4. zasedání. |
3190.
Rozdáno ve 104 schůzi.
Interpelace:
I. posl. Blažka a soudr. ministru vnitra o konfiskační praxi,
II. posl. Mikulíčka a soudr. ministru zemědělství o potřebě účinnější ochrany zemědělských a lesních kultur,
III. posl. "Tausika a soudr. ministerskému předsedovi a ministru s plnou mocí pro správu Slovansky o provádění zákona o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku,
IV. posl. Hakena a soudr. ministerskému předsedovi o provádění zákona o obstavení velkostatků,
V. posl. Skaláka a soudy. min. spravedlnosti o konfiskaci spisku ťJak se odrakoušťujemeŤ, jejž napsal dr. František Joklík, vydaného nakladatelstvím Hejda a Tuček v Praze,
VI. posl. Krejčího, Kunsta, Tausika a soudr. ministru školství a národnej osvety ohladom zanedbaného vyučovania a opravy škol na Slovensku,
VII. posl. dra. Šmerala, Kreibicha a soudruhů ministrům spravedlnosti, zemědělství a financí o provádění zákona o zajištění půdy drobným zemědělským pachtýřům.
VIII. posl. Tausika a soudr. ministerskému předsedovi o vydávání maďarských emigrantů maďarské vládě.
IX. posl. Svetlika, Tausika a soudruhů ministerskému předsedovi o činnosti propagační kanceláře v Bratislavě,
X. posl. J. Šamalíka, Fr. Navrátila, Fr. Janalíka, Fr. Kopřivy, J. Rýpařa, Fl. Tománka, M. Tomíka a soudruhů ministru zásobování pro nesprávné předpisy kontingentů obilí,
XI. posl. Jana Pelikána a spol. ministru soc. péče o překročení zákonité doby pracovní v továrně F. A. Bafa ve Zlíně, o výjimečném postavení jmenované firmy oproti úřadům a o vlivu, který poměry tyto mají na právní postavení dělníků, jakož i na existenci malovýroby;
XII. posl. Malé, Mikulíčka a soudruhů ministru zásobování o zvýšení cen mléka a o stanoveni jeho jakosti, zákonu nevyhovující,
XIII. posl. Nagy-ho, Tausika a soudruhů ministru vnitra a ministru s plnou mocí pro Slovensko o odstranění některých pomníků na Slovensku.
XIV. posl. Toužila a soudr. ministru zemědělství o provádění zákona o prozatímní ochraně lesů.
XV. posl. Malé a soudruhů ministru vnitra o způsobu, jak opatřeno bylo na okresním hejtmanství v Pelhřimově vývozní povolení na brambory,
XVI. post. Surányiho, Tausika a soudruhů ministerskému předsedovi v záležitosti nezákonné censurní praxe na Slovensku,
XVII. post, inž. Junga a druhů ministrovi financí o nesprávných údajích v odpovědi na interpelaci,
XVIII. posl. inž. Junga a druhů vládě o nesmyslném počešťování německých místních jmén;
XIX. posl. inž. Junga a druhů ministrovi.železnic o odstrčení německých průvodčí vlaku v krnovské stanici a o pronásledování německých železničních zaměstnanců v obvodu olomouckého ředitelstvím,
XX. posla inž. Junga a druhů ministrovi školství a národní osvěty o propuštění 86 učitelů ve východním Slezsku,
XXI. posl. dra Kafky, Kostky a druhů ministrovi financí, jak se postupovalo při získáváni upisovatelů 6% investiční půjčky na elektrisaci atd.
I./3190.
Interpelace
poslance Blažka a soudruhů ministru vnitra o konfiskační praxi.
Mimo Prahu nezmírnila se bezohledná konfiskační praxe, při níž censorově řádění propadají věci zcela mírného rázu, takže censura jeví se ta jako mstivý čin byrokrata.
Stranická censura provádí se zejména v Ústí nad,Labem: Podáváme doklady ze dvou posledních čísel časopisu ťNáš SeverŤ. Dne 4. listopadu byl z větší části zabaven tento článek:
Šílenství kapitalismu.
Do jaké strašlivé zkázy se, řítí svět, o tom svědčí právě vydané mobilisační rozkazy jednotlivých států, které chtějí diference mezi nimi nastavší vyrovnati nikoliv cestou klidnou, nýbrž hromadným vražděním ubohého nevinného lidu. Že kapitalistické vlády, upravujíce po světové válce - mír evropský, neměly na zřeteli odstraniti všechny sporné otázky; které by mohly v dohledné době dáti zase podnět k novým sporům, z nichž by vyvstaly opět nové, ještě hroznější války, které by mnohem dokonalejšími vražednými zbraněmi se navzájem potíraly a vraždily.
Příkladu těchto velkých kapitalistických států následují všechny státy malé, a tak je celý svět jedinou dílnou, vyrábějící vražedné ničící nástroje. Pod ohromnými výdaji na zbrojení klesá pracující lid všech národů; ale kapitalisté se neohlížejí na zubožené massy a vrhají stále nové, větší a větší obnosy do tlamy militarismu. Dělají se dluhy, zbrojí se s nadějemi, že ten, kdo prohraje, to zaplatí. Ovšem zaplatiti to má opět ten vykořisťovaný lid, jako nyní, když poraženo bylo Německo, má německý lid platiti svou prací zločiny svých kapitalistických vlád. Ale poslední válku silně cítí nejen státy poražené, možno říci bez nadsázky, že ještě více cítí porážku všechny domněle vítězné státy středoevropské a balkánské, které spějí vesměs k úplnému krachu.
Kdo však má býti poražen v budoucí válce? Veškeren proletariát bez výjimky. Katastrofa je neodvratitelná, bude-li pracující lid i nadále klidně přihlížeti k řádění kapitalistickému.
Dělníci a dělnice: Tak vypadá ve skutečnosti odzbrojení tři roky po skončené válce! Všechny sliby, jimiž jste byli krmeni po celý čas války; byly pustým klamem a podvodem. Na skutečné odzbrojení z kapitalistických vlád nikdo nepomýšlí, naopak kapitalisté připravují nové dělení světa. Budou se děliti o vás, strašlivou válkou chtějí rozhodovati o tom, kdo má vás vykořisťovati, na koho budete dále pracovati a dříti.
Poženou vás dáte jako stádo nemyslící na jatky, abyste druh druha vraždili a ti; kdož zůstanou potom, na živu, aby opět otročili kapitalistům ťvítězůmŤ i aby opět otročili ještě více i kapitalistům poraženým. Skutečně poraženým zde však bude jedině proletariát, jehož krev má býti vláhou uhasínajícímu kapitalismu, má jej znovu osvěžiti. Na rozdrásaných, otrávených mrtvolách proletářů chce kapitalista slaviti vítězství. Běda potom poraženým!Ť
V témže čísle téhož časopisu byl zabaven celý tento článek:
Horečka války.
Píše I. K. Svolhan.
Mobilisace, Předehra krvavého dramatu války.
Neutuchly ještě vzpomínky a nejsou ještě zahlazeny následky světové války a nové krvavé drama chystá se-odehrávati před zraky těch, kteří plní humanity chvástavými slovy klamali národy, zřizovali instituce, jako Liga národů s nejušlechtilejšími cíly, s nejkrásnějšími hesly, svolávali konference pro všeobecné odzbrojení, ale v zákulisí připravují nové-krvavé lázně národům, jsouce vlastními inspirátory nových a nových zápletek.
Světová válka nebyla poslední, připravují se nové a nové, pod heslem odzbrojte se horečně zbrojí a tento stav, toto stále nebezpečí bude trvati tak dlouho, pokud bude společnost ovládati duch soukromokapitalistické soustavy a dokud proletariát neujme se vlády svých věcí.
Válka. Toť pramen, toť zdroj příjmů pro kapitalistu. Půda pro lichváře. Několik jen dnů mobilisace a všechny předměty jako by zmizely a ceny stoupají. Opět mají býti plněny měchy, které byť mnoho obsahovaly, jsou stále jako bezedné.
Za zájmy kapitálu má jíti opět proletariát prolévati krev, opět snášeti hrůzy a bídu, jaké válka s sebou přináší.
Nacionalistu má býti jedním z prostředků, jíme má býti proletariátu dána rouška na oči, aby pravé podstaty se nedopátral a stal se tak bezděčným nástrojem kapitálu, který se opět chystá vrhnouti národy do války.
Proletariát musí v této nejvýš vážné doby s bedlivostí státi na stráži a sledovati vývin všech věcí.
Mírové smlouvy nerozřešily problémy, jež k řešení naléhají, nepřinesly národům mír a pokoj, ba naopak se zdá, že uvedly celý svět v nové napětí
Naše stanovisko v té věci je jasné; jsme toho názoru, že státy s dnešním zřízením nejsou vůbec s to tyto naléhavé otázky dneška rozřešiti.
Neposuzujme stávající události lehkověrně, neboť puč Karlův jest jen předehrou událostí, jež mají teprve nastati.
Není pochyby o tom, že za excísařem Karlem stojí velice mnoho silných jedinců i v naší republice, kteří mají zájem na tom, aby rozvířili hladinu středoevropských států. Jsou to v prvé řadě kruhy francouzské, které hledí Maďarsko dostati ve svůj vlek a pod sunu hospodářskou nadvládu, aby pak vytvořili fronta proti sovětskému Rusku.
Střední Evropa mobilisuje. Armády jsou povětšině ve vleku francouzských důstojníků. Kdo ručí nám za to, že těchto armád, které měly býti pod záminkou boje proti Karlovi, nebude v budoucnu zneužito; jest tu také otázka, zdá i Karlův puč nebyl za účelem těchto tajných spádů inspirován.
Nemá tu býti budována středoevropská fronta proti ruskému proletariátu?
Tajná diplomacie pracuje plnou silou.
Proletariát může býti náhle postaven před fakta, která by ohrozila jeho životní zájmy do té míry, že kdyby nemělo býti na ně reagováno, mohly by proletariát vrhnouti o mnoho let nazpět a zaraziti jeho postup na dlouhou řadu let.
Proletariát musí státi na stráži!
Musí bedlivě střežiti každý krok buržoasie a ukázati svou sílu tam, kde by se snažila tato jej obelstíti.
Stojíme před vážnou dobou. Dělnictvo musí státi v pevně sraženém šiku, aby nápor světové reakce byl odražen s co nejmenší obětí.
Doba rozhodného boje se blíží, buď zvítězíme, nebo padneme s vědomím, že jsme proletářsky cti učinili zadost.
V čísle ze dne 11. listopadu 1921 téhož časopisu byl zabaven celý tento článek:
Mezinárodní sjednocení proletariátu uskutečněno.
Krok, ku kterému se proletariát v Československu odhodlal v posledních dnech říjnových, jakož i v prvních dnech listopadových, jest novým; počátkem dějin dělnického revolučního hnutí nejenom v tomto státě, ale on bude dnem nových dějin proletariátu v celé střední Evropě, pro důležitost položení tohoto státu v nastávajících dějinách Evropy. Dělnické hnutí nezná významnějšího dne, kde dalo podnět k utvoření jednotné fronty vyděděných, a připravovalo se společně k utkání se s kapitálem, který mu stále hrozí smyčku kolem krku těsněji přitáhnouti. Okamžik tento jest nejcennějším momentem probuzeného třídicího vědomí proletariátu, jest poznání; že dělnictvo nejen v tomto státě, ale i dělnictvo celého světa a všech jeho národů, tvoří třídit se společnými zájmy; z níž vzniká pojem mezinárodní solidarity dělnické. Pro třídně vědomé dělnictvo se lidská společnost rozestupuje na dva tábory; na třídu buržoasní a na třídu proletářskou. Tím okamžikem zároveň padá pojem jednotnosti národů. I národ je třídně rozvrstvěn. Dělnictvo, které si svoji příslušnost k třídě proletářské uvědomuje, cítí zároveň, že mu je dělnictvo druhého národa bližší než buržoasie národa vlastního. České dělnictvo již dávno poznalo, že jest mu dělník německý bližším, než český kapitalista, ono poznalo, že český buržoa jest jeho nepřítelem; jehož musí potírat, co naopak německý dělník jest mu bratrem, s nímž jest se mu nutno spojit pro společný zápas. Toto rozpoznání viděli i dělníci němečtí, že dělníci čeští jsou jejich bratři, kdežto němečtí kapitalisté jsou jejich nepřátelé. Z tohoto ideového poznání společných třídních zájmů proletářských vzniká samozřejmě i potřeba jednotné organisační formy a společného postupu proletářského. Potřeba této mezinárodní solidarity a jednoty není vyumělkována nějakou socialistickou filosofií, jest prostě diktována rozvojem světového hospodaření kapitalistické společnosti. Kapitalistu se, již dávno vymknul z hranic jednotlivých států, následkem postupující centralisace světové výroby. Kapitalism dávno překonal ideové rozpory národnostní i rasové, stává se mezinárodním a tím dává základ k tvoření mezinárodního vykořisťování a vyssávání jedné třídy obyvatelstva, která aby uhájila svou existenci, jest nucena překonávati národnostní idee a spojití se se stejně zájmově cítícími proletáři k odboji. Okamžikem, kdy utiskovaný proletariát toto poznání učinil a sjednotil se v jeden nerozlučný šik, tím; okamžikem začíná se odzvánět buržoasní společňosti. Kapitalistická společnost sice bude chtíti prodloužit svoje žití uměle, bude stále hledat léky a letkvary pro své úbytě, ale nebude jí to nic platno, neboť uvědoměním si společných zájmů a potřeb dělnictva; sjednocením se v jeden útvar, jest zpečetěn zánik kapitalistické společnosti. Mezi buržoasii obou národností tohoto státu budou opět činěny pokusy, by proletariát byl rozeštván proti sobě a rozdvojen. Buržoasie bude stále vymýšlet a nové konflikty mezi dělnictvo vnášet, by jeho frontou společnou otřásla a dělnictvo budě muset býti velmi opatrné, aby svodům nepodlehlo a nezakolísalo. Zápasu, které dělnictvo s kapitalismem podnikalo, přineslo mu jisté zkušenosti o úskočnosti buržoasie a tak zajisté i v budoucnu včasně rozpozná proletariát nástrahy a léčky, do nichž by kapitalisté dělnictvo chtěli vlákati a kde jednotit vytvořenou by měli opět ve prospěch buržoasie pohřbíti. Dělnictva v Československu nedopustí, by o zisk ze sjednocení vyplývající bylo připraveno. Toho důkazem byl právě skončivší slučovací sjezd; na němž byl vytvořen jednotlivý organisační řád, jenž bude dávati záruku zdárného vývoje jednotné proletářské revoluční fronty pracujícího lidu bez rozdílu národnostního názoru. Sjezd pojednav o všech těch obtížích; které v cestu budou kladeny jako brzda zdárnému vývoji našemu v Československu skončil své jednání u vědomí důležitosti okamžiku a vážností doby. Sjednocení toto vítá revoluční proletariát všech národů v tomto státě a bude nyní na nové dráze života budovati, organisovati a pracovati pro ještě těsnější semknutí se všeho proletariátu, které povede k úspěšnému vybojování konečného zápasu s kapitálem.
Uvedené doklady svědčí o tom, že v Ústí nad Labem censor zúmyslně chikanuje komunistický tisk.
Podepsaní se táží:
Je ochoten pan ministr zjednati nápravu?
Praha dne 17. listopadu 1921.
Blažek, Toužil, Skalák, dr. Šmeral, Skaunicová, Bubník, Malá, Krejčí, Merta, Haken, Tausik, Kunst, Surányi, Darula, Borovszky, Nagy, Svetlik, Burian, Houser,
Rouček, Kreibich, Mikulíček, Warmbrunn.
II./3190.
Interpelace
poslance Mikulíčka a soudruhů ministru zemědělství
o potřebě účinnější ochrany zemědělských a lesních kultur.
Během války byla se strany zemědělských producentů zredukována péče o ochranu polních a lesních kultur na míru nejmenší, takže i různí živočichové i parasitní rostlinní škůdci rozšířili se v takové míře, že to ohrožuje povážlivě další prosperitu našeho zemědělství a snižuje přirozený podklad k zajištění výživy obyvatelstva z domácí produkce zemědělské. Současně také při zhoršeném obdělávání půdy rozmohl se v nemalé míře plevel, jehož systematickému hubeni nevěnuje se téměř vůbec pozornost, čímž snižuje se velice výnos kulturních plodin. Příčinu tohoto povážlivého zanedbávání ochrany zemědělských a lesních kultur byla nejen redukce dělných sil a nedostatek ochranných prostředků, ale i snížený zájem soukromovlastnických držitelů půdy po zvýšení půdního výnosu, jehož pokles byl nahražován stálým zvyšováním cen zemědělských produktů.
Úřady, které dle naprosto nedostatečných zákonů, vztahujících se k ochraně rostlin a hubení plevele, mají na plnění jejich dozírati, nevěnují dnes plněni této své povinnosti zcela žádné pozornosti. Nejširším vrstvám zemědělských producentů je dosud stále nepřístupno odborné vzděláni, při němž by se jim dostalo náležitého poučení o nutnosti ochrany kulturních rostlin proti různým škůdcům a o prostředcích k jich ničení. O systematický boj proti nim, a kolektivní povinnosti, k hubení škůdců rostlin a plevelů, uplatňováni donucovacích prostředků k plnění této povinnosti není nijak postaráno.
Velmi důležitou příčinou rozšíření škůdců a epidemií na kulturních rostlinách je značný pokles zájmu o racionelní hospodaření na velkostatcích, již ve válce hleděly velkostatky snížiti výrobní náklady na míru nejmenší a činily to zejména také snižováním počtu dělnictva a nedostatečným odměňováním jeho práce, při čemž ochrana rostlin byla nejvíce zanedbávána. Nedostatečné hnojení kulturních rostlin učinila je invasi různých epidemií ještě přístupnější. Snížený výnos hlavních plodin byl nahražován změnou kultur a usilováním o stálé zvyšování cen. Majitelé lesů, kterými jsou většinou velkostatkáři ze řad cizácké šlechty, nevěnovali ochraně lesů dřívější péči a zdá se, že mimořádné mýceni, vyvolané rozšířením se škůdců lesů, bylo jim vítanou příležitostí k využitkování mimořádně příznivých cen dříví. Tím stalo se, že zejména mniška rozšířila se u nás v takové míře, že našim lesům hrozí přímo katastrofa. Lesy ty podle záborového zákona mají býti převzaty státem, dosavadní jejich vlastníci ztratili zájem na jejich další prosperitě a patrně zúmyslně nečinili potřebných opatřeni k jich záchraně, toužíce po tom, aby se lesní bohatství dostalo státu co nejvíce zpustošené. To se týká však také zemědělských podniků: zemědělské práce provádějí se tu co nejnedbaleji, s režií co možná nejmenší a na mnohých objektech se provozuje hospodářství přímo lupičské. To týká se také zejména objektů v pachtu, na nichž pachtýři chtějí půdu co možná nejvíce vydříti. Byl vydán zákon o zajištění řádného hospodářství na pozemcích, podléhajících záboru, ale zákon ten zůstal úplně na papíře. Splnění povinnosti, v zákoně tomto uložené zaměstnancům, stíháno bylo šikanováním a propouštěním ze služby. Občanská kontrola nad řádným hospodářstvím znemožňována a když dělnictvo v zájmu republiky vystoupilo kolektivně proti tomuto loupeživému hospodářství, odpověděli na to zřízenci vládní nejhorší jeho persekucí, což je důkazem, že orgány státní správy podporují systém vykořistění půdy, k zabranému majetku náležející, a ničení objektů, podléhajících záboru.
To vše je příčinou nesmírného rozšíření škůdců rostlinných, kteří ohrožují zdar naší dříve tak pokročilé zemědělské výroby a snižují sklizně na míru, při níž zásobování obyvatelstva z domácí produkce je stále méně zabezpečováno.
Z uvedených důvodů žádáme pana ministra zemědělství za zodpovědění těchto otázek:
1. Jaká opatření učinilo ministerstvo zemědělství k organisaci systematického a racionelního potírání škůdců polních, lesních a ovocných kultur?
2. Jaká opatření chce učiniti pro revisi dosavadních, úplně nedostatečných zákonů o hubení škůdců kulturních plodin a plevele a na ochranu zemědělství proti bezcenným v obchodě nabízeným prostředkům a podati návrh zákona na zřízení státního ústavu pro výrobu skutečných ochranných prostředků?
3. Jakým způsobem chce organisovati službu výchovnou a propagační a je-li ochoten učiniti opatření, aby se zejména drobným zemědělcům dostalo stálého poučováni a porady o ochran rostlin populárními spisy a pořádáním bezplatných kursů, a aby ve školách byla věnována největší pozornost poučení o ochraně rostlin?
4. Jaké opatřeni chce učiniti, aby ochraně rostlin na zabraném majetku pozemkovém v rámci zákona o zabezpečení řádného hospodářství byla věnována náležitá pozornost a péče a aby persekvovanému dělnictvu, které plní povinnosti v zákoně tom mu uložené, dostalo se náležité ochrany a plného dostiučinění za oběti, které muselo přinésti za to, že v zájmu státu postavilo se proti pustošivému hospodářství na zabraném majetku, jež ohrožuje nejen další jeho existenci, ale přináší i škody, které se ničím nahraditi nedají?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Mikulíček,
Tausik; Nagy, Surányi, Bubník, Merta, Kučera, Koutný, Svetlik, Toužil, Warmbrunn, Hakcer, Svetlik, Krejčí, Toužil, Rouček, Burian, Surányi, Skaunicová, Kreibich, Malá, Kunst, Skalák.
III./3190.
Interpelace
poslance Tausika a soudruhů
ministerskému předsedovi a ministru s plnou mocí pro správu Slovenska
o provádění zákona o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku.
Zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 64 Sb. zák. a nař. vyhlášeným dne 16. prosince 1918 bylo nařízeno, že ťkaždé zcizení i pronájmy mezi živými, jakož i zastavení a reální smluvní i exekutivní zatížení nemovitostí bez souhlasu orgánu, který vláda Československé republiky k tomu určí, k neplatné.Ť
Týmže zákonem bylo dále nařízeno: ťVšechny ve veřejném i soukromém majetku jsoucí archivy, musea, umělecké sbírky, jakož i starožitné a umělecké předměty z území Slovenska není dovoleno zciziti, ani vyvézti ani ničiti.Ť.
Podepsaní činí dotaz:
Je pan ministerský předseda spolu s ministrem s plnou mocí pro Slovensko ochoten, podati Národnímu shromáždění hodnotnou zprávu o tom, v jakém rozsahu byl tento zákon ve skutečnosti proveden a ve kterých jednotlivých případech bylo ku zcizení mezi živými, k pronájmu nebo k zastavení nemovitostí na Slovensku dáno povolení příslušným k tomu orgánem a jaká opatření byla učiněna k zajištěni movitých věcí, uvedených v § 12. tohoto zákona?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Tausik,
Blažek, Malá, Houser, Skaunicová, Bubník, Mikulíček, Kunst, Nagy, Koutný, Borovszky, Darula, Svetlik, Krejčí, Toužil, Rouček, Burian, Surányi, Merta. Warmbrunn, dr. Šmeral, Haken, Kreibich.
IV./3190.
Interpelace
poslance Hakena a soudruhů
ministerskému předsedovi
o provádění zákona o obstavení velkostatků.
Národní výbor československý nařídil zákonem ze dne 9. listopadu 1918, číslo 32 Sb. zák. a nař., vyhlášeným dne 13. listopadu 1918, že:
ťKaždé zcizení mezi živými, jakož i zastavení a reální zatížení smluvní i exekuční statků zapsaných do desek zemských bez svolení úřadu pro správu zemědělskou je neplatné.Ť
Tážeme se p. ministerského předsedy, zda je ochoten podati jménem vlády Národnímu shromáždění zprávu o tom, ve kterých jednotlivých případech bylo k zcizení; případně k reálnímu zatížení statků, zapsaných do desek zemských, příslušným k tomu úřadem dáno svolení.
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Haken,
dr. Šmeral, Skalák, Kučera, Borovszky, Surányi, Nagy, Mikulíček, Koutný, Svetlik, Merta, Bubník, Tausik, Darula, Krejčí, Malá, Burian, Houser, Skaunicová, Rouček, Kunst, Blažek.