Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Státní příjmy:

Větší příjem vykazuje:

Tit. 2. § 2. Československá tisková kancelář. Rozmnožením agendy.

Tit. 3. Státní úřad statistický. Vzhledem k výsledku v roce 1920.

Tit. 4. Státní tiskárny. Následkem rozšíření provozu vzrostly též příjmy.

Tit. 5. Úřední noviny. Zvýšením předplatného.

Tit. 6. Státní úřad pozemkový. Prováděním pozemkové reformy ve větším rozsahu.

počítá se s vyššími příjmy z různých resortních položek, dále zvýšením příjmů čs. státní zbrojovky.

Zvýšení příjmů se očekává hlavně u těchto položek příjmových:

Naproti tomu dlužno počítati s menším příjmem hlavně u těchto pramenů příjmových:

Zvýšení příjmů nastává jednak přirozeným vzrůstem provozu, jednak zamýšleným zvýšením některých poplatků, nutným z důvodů stoupajícího osobního nákladu.

Z tohoto zvýšení připadá na:

Naproti tomu vykazuje provoz automobilový oproti prelimináři na rok 1921

Zvýšenou úhradu vykazují zejména příjmy z přepravy následkem zvýšeného provozu a převzetí košicko-bohumínské dráhy do státního provozu, při čemž byl vzat zřetel na úbytky, jež vzniknou přepočítáním tarifů s místními drahami a tratěmi na Slovensku.

Zvýšení toto nastává zejména u tit. 6. (lesy a statky) následkem příznivějšího očekávaného odbytu vytěženého dříví v provozu státních statků a lesů a vyšších cen vytěžených plodím jednak novým zařazením příjmů z lesů a statků, jež v důsledku mírových smluv staly se majetkem státu našeho.

Zvýšení příjmů vykazují hlavně:

Tit. 1. Ústřední správa (výnos manipulačního příspěvku uhelného + 5 mil. K).

Tit. 3. Cejchovní služba (cejchovné a poplatky za zkoušky + 1,7 mil. K).

Tit. 6. Stavby silniční a mostní (strojní výroba a rozvážení štěrku ve vlastní režii a konkurenční příspěvky + 0,9 mil. K).

Tit. 7. Vodní stavby (konkurenční příspěvky +0,8 mil. K).

Tit. 15. Plavebnictví (příjmy úřadů z provozu státních přístavů říčních na Dunaji + 2 mil,.K).

Tit. 16. Elektrisace státu (výnos z účasti státu na elektrických podnicích a z pronájmu státních vodních sil + 0.6 mil. K).

Kromě toho v Podkarpatské Rusi tit. 11. Státní báňské závody (prodej výrobků a materiálií 50 mil. K).

Naproti tomu počítá se s menšími příjmy:

Tit. 1. Ústřední správa (z vývozu uhlí v důsledku snížení vývozních prémií - 30 mil. K).

Tit. 11. Státní báňské závody (- 13 mil. K v důsledku nižších prodejních cen výrobků).

Tit. 15. Plavebnictví (provoz vodní dopravy - 5 mil. K).

Zvýšenou úhradu vykazují:

Ústřední správa (zvýšené příjmy z věstníku, příjem za taxy při zkouškách zubních techniků).

Státní ústavy (zvýšené příjmy zejména všeobecného ústavu pro zkoumání potravin v Praze a státních nemocnic).

Státní lázně (stoupající návštěva státních lázní).

Příjmy z léčebného (podíl na výnosu zdravotní přirážky preliminován zvýšenou částkou v důsledku proponovaného jejího zvýšení).

Postátnění ústavů léčebných (příjem z ošetřovacích sazeb postátněných nemocnic).

Snížení příjmů se odůvodňuje snížením očekávaných příjmů z přeplatkových fondů komisí cukerní a lihové, snížením exportního zisku při vývozu dříví a odpadnutím bilančních přebytků tukové ústředny.

Následkem zamýšleného zrušení tohoto úřadu preliminuje se úhrada odpovídající půlletním příjmům, jež, přepočteny na celý rok, odpovídají příjmům preliminovaným pro rok 1921.

Stav Bankovního úřadu ministerstva financí

dne 7. listopadu 1921.

Sazba úroková od 16. srpna 1921:

Nejvyšší přípustný obnos oběhu státovek.

Dle § 10. zákona čís. 187 ze dne 10. dubna 1919 mohlo na základě vedlejšího stavu Bankovního úřadu ministerstva financí býti vydáno státovek:

II.

Rozpočet státních investic.

Stejně jako v roce 1921 byl taká pro správní rok 1922 odděleně od rozpočtu normálního zdělán rozpočet státních investic. Jest přirozeno, že rozpočet ten není částí celkového investičního programu stanoveného předem na řadu let, nýbrž jest jen nepřekročitelným rámcem peněžní potřeby na příští správní rok pro ona opatření a zařízení, jimiž budují se státu nové zdroje příjmů nebo jimiž pořizují se nové hodnoty trvalé ceny (jako budovy) a které tudíž znamenají zvětšení majetku státního.

Za dnešních ještě neustálených a velmi proměnlivých cen nelze o všem zdělávati pevný nezměnitelný program investiční, nýbrž nutno spokojiti se tím, že provede se pouze to, co právě k vybudování státu jest nutno a také vzhledem k obmezeným prostředkům vůbec dosažitelno.

Celková potřeba investičního rozpočtu na rok 1922 vymezena jest částkou 3,263,444,750 K, pro níž potřebný peníz opatřiti jest dlouhodobými úvěrními operacemi. Jest přirozeno, že proveditelnost investic zamýšlených bude záviseti na tom, pokud podaří se opatřiti prostředky úvěrem ať již doma či za hranicemi. Se stanoviska národohospodářského jest zajisté plně přípustno a nezávadno použíti k účelům investičním po případě i úvěru zahraničního, nestačí-li k tomu vlastní prostředky, zejména když podaří se dosíci úvěru zahraničního za podmínek výhodných, svrchovanosti státu nijak se nedotýkajících a zainteresovati cizinu na investicích znamenajících pro budoucnost povznesení našeho národního hospodářství a rozmnožení bohatství.

Pokud týká se podrobností, dlužno poznamenati toto;

Z celkové sumy potřeby investiční připadá větší částka na potřeby správní poštovní a sice 200,000.000 K, z nichž největší kvota určena jest na vybudováni telefonu, tedy na potřebu národohospodářsky neobyčejně důležitou. Pro správu železniční vytčena jest suma 2 miliard K, a sice jednak ku provedení částí stavebního a investičního programu, stanoveného zákonem z 30. března 1920, č. 235 Sb. z. a n., a vymezeného na léta 1921 - 1925 okrouhle částkou bezmála 6¹/₂ miliardy K, jednak bylo však nutno pamatovati též na potřeby vzniklé dle poznatků zatím nastalých na různá zařízení mimo nebo nad program právě zmíněný. Z investičních potřeb dalších zvláště nutno vytknouti potřebu jednak na stavby vodní (69,615,000 K), dále na elektrisaci státu (70,000,000 K), na vybudováni státních báňských závodů za účelem jich zmodernisování a zvýšení prosperity (49,985.000 K) a konečně potřeba na pozemní stavby (823,540.000 K).

v běžném roce 1921 byla na podporu stavebního ruchu, tak důležitého pro opatření nedostávajících se bytů, a k čelení proti nezaměstnaností vypsána výpůjčka losové v základě zákona z 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., jímž vláda byla zmocněna opatřiti půjčkou kapitál do 1 miliardy korun. Výpůjčka tato nesetkala se dosud se žádoucím výsledkem a bude na naší veřejnosti, aby vzhledem k významu, důležitosti a prospěšností povznesení stavebního ruchu věnovala akci větší porozumění a větší obětavost.

Dále nutno upozorniti na zákon z 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n., o státní investiční půjčce dopravní, z jejíhož výnosu uhraditi se mají investiční potřeby ministerstva pošt a telegrafů, jakož i ministerstva železnic.

Konečně pak vypisuje se právě v nynější době další půjčka k opatřením, jež mají za účel přivoditi lepší zásobení našeho státu i podniků všeho druhu silou elektrickou.

Jest jisto, že investice zařazené do rozpočtu státních investic na rok 1922 bude lze prováděti jen v tom rozsahu, v jakém podaří se opatřiti potřebný peníz, a jest tudíž povinností celé naší veřejnosti, aby v zájmu povznesení veškerého hospodářství národního akci té věnovala největší pozornost a poskytnutím potřebných prostředků umožnila uskutečnění programu vytknutého v investičním rozpočtu.

III.

Finanční zákon.

Ustanovení návrhu finančního zákona pro rok 1922 zůstala u srovnání a finančním zákonem pro rok 1921 v podstatě beze změny až na ustanovení článků VI. a IX.

Pokud jde o článek VI., proti jehož uzákonění není námitek, dlužno k němu uvésti toto:

1. Ustanovení bodu 1., obsahující zmocnění ministra financí, aby opatřil peníze pro veškeré státními příjmy nehrazení státní výdaje až do částky tam uvedené, jest důsledkem jevícího se schodku ve státním hospodaření pro rok 1922 a potřeby jeho úhrady.

2. Ustanovení bodu 2., stanovící zmocnění ministra financí, aby obnosy státních dluhů, během roku 1922 splatných prolongoval, jest odůvodněno nynějšími finančními poměry státu.

3. Ustanovení bodu 3., obsahující zmocnění ministra financí ku převzetí státní záruky až do 50 milionů korun za podmínek tam uvedených, bývalo obvyklým již ve finančních zákonech bývalého Rakouska a není ani tak v zájmu vlády samé, jako spíše v zájmu obyvatelstva.

K odůvodnění ustanovení článku IX. možno poukázati na to, jak ustanovení toto jest odůvodněno ve vysvětlivkách k vládnímu návrhu, a není proti pojetí ustanovení toho do zákona rovněž námitek.

Zásady, jež byly do finančního zákona pro rok 1921 nově pojaty a i do návrhu finančního zákona pro rok 1922 opětně jsou pojímány, se celkem, pokud bylo lze v této krátké době je vyzkoušeti, osvědčily, a to zejména po vydání prováděcího nařízení ze dne 14. ledna 1921, č. 41 Sb. z. a n., kterým se provádí podrobné předpisy k některým článkům finančního zákona pro rok 1921. Nařízení toto, které vedle předpisů formální povahy stanovilo pro řádné hospodaření státní další nutné zásady, vytýká na příklad v § 2., vykládajíc finanční zákon, zvláště též, že jest povinností každého poukazovacího úřadu dbáti při požadování prostředků státním rozpočtem povolených největší úsporností a vždy míti na zřeteli, že položky rozpočtové nejsou určeny k tomu, aby za všech okolností byly spotřebovány, nýbrž, že tvoří nejkrajnější hranicí, až po kterou se při hrazení plateb resortních v rozpočtovém roce smí zajíti. Zkušeností nabytých při provádění těchto zásad mělo by býti použito při vydání prováděcího nařízení podle článku XVI. předloženého návrhu finančního zákona.

IV.

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor začal jednati o státním rozpočtu na rok 1922 a finančním zákonu ze dne 19. října 1921 a skončil práce své dne 12. listopadu 1921. Schůzí bylo 24 a trvaly 84 hodin 35 minut.

Jednáno bylo dle skupin, rozdělených takto:

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách rozpočtu byli tito členové rozpočtového výboru:

Generálním zpravodajem o státním rozpočtu zvolen byl poslanec Sontág.

Ve vládním návrhu státního rozpočtu provedl rozpočtový výbor tyto změny:

Snížení výdajů:

(tit. 1., pol. 10, "Náklad spojený s prvním pořízením řádových odznaků", snížena o 500.000 K, pol. 12. "Na zapravené dávky z majetku" v titulu tomto škrtnuta a přenesena do tit. 3., titul 2. pol. 7. "První zařízení odborné knihovny vojenské" 10,000 K škrtnuta, titul 3. pol. 22. "Na zapravené dávky z majetku" přenesená z titulu 1., nově zařazena částkou 100,000 K.)

(tit. 1., pol. 1. "Čtvrtá státní půjčka atd." snížena o 1,500.000 K).

(tit. 2.,. pol. a) "Dopravní výlohy" snížena o 10,000.000 K.)

(tit. 3. § 6. "Techniky" výdaje řádně snižují se o 200,000 K, výdaje mimořádné snižují se o 800,000 K, § 8. "Vysoká škola zemědělská v Brně" (výdaje mimořádné) zvyšuje se o 1,000,000 K, tit. 7. § 1. "mimořádné výdaje" pol. 6. "Záloha státu na zvýšené platy učitelské" snižuje se o 171,000.000 K, tit. 11., § 1, pol. 21, "Podpora literární a publikační činnosti" snižuje se o 5,000 K, pol. 24. "Pensijnímu spolku německých žurnalistů v Praze" nově zařaděna částkou 5,000 K.)

(tit. 6. § 1. pol. 1. "Kursovní ztráta" snižuje se o 3,000,000 K.)

(tit. 2. "Zvelebení zahraničního obchodu" snižuje se o 4,700.000 K.)

Zvýšení výdajů:

(tit. 1. "Všeobecné příděly zemím" nové zařaděna částka 175,000,000 K.)

(tit. 1, pol. 29. "Paušál na instituce vzešlé jako deriváty mírových smluv" zvyšuje se o 13,000.000 K.)

(tit. 1. § 9. "Státní služba pro zvelebování živností" zvyšuje se o 1,000.000 K, § 10. "Opatřování pracovních pomůcek atd." zvyšuje se o 200.000 K.)

(tít. 1. § 4. pol. 3. "Podpory na sociální zařízení atd." výdaje řádné, zvyšuje se o 3,000.000 K.)

(tit. 1. § 5. A. mimořádné výdaje pol. 3. "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" zvyšuje se o 500.000 K za účelem podpory ústavů pro potírání tuberkulosy a podpory rekonvalescentních domů, a to: ústavu v Ústí n. L. 100.000 K, útulku v Ryjicích (Reindlitz) u Nestomic 100,000 K, ústavu v Pasekách u Šternberka na Moravě 200.000 K, a ústavu v Jevíčku na Moravě 100,000 K.)

(tit. 6. pol. 3. "Zlevnění potravin" zvyšuje se o 143,000.000 K.)

V přiloženém rozpočtu změny tyto jsou již obsaženy.

Investiční rozpočet byl potud změněn, že byla tam zařaděna nová položka 236 a) "Brno, stavba budovy ústavu pro zvelebování živností" částkou 200.000 K, kterážto změna jest v přiloženém rozpočtu již provedena.

Finanční zákon schválen ve znění vládním se zařazením opravených číslic rozpočtových.

Rozpočtový výbor navrhuje:

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1922 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru (příloha I. a II.).

2. Finanční zákon na rok 1922 podle návrhu rozpočtového výboru.

V Praze, dne 14. listopadu 1921.