Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

3168.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona pro rok 1922.

(tisk 3127).

I.

Vlastní státní rozpočet.

Státní rozpočet na rok 1921, schválený zákonem ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství

V návrhu finančního zákona pro rok 1922, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první části rozpočteny

Hledíc k tomuto schodku jest předloženy návrh rozpočtu proti rozpočtu loňskému pro státní finance číselně nepříznivější okrouhle o 1,200 mil. K. Úkaz tento dlužno vysvětliti zhoršením státních financí způsobeným jednak stoupnutím výdajů dosavadních, jednak povolením výdajů nových, resp. prováděním dříve již ústavně schválených akcí (propočtení let a pod.), jak podrobněji uvedeno již ve vysvětlivkách k vládnímu návrhu

Jestliže se snad poukazovalo tu a tam na to, že rovnováha rozpočtu pro rok 1921 byla do jisté míry pouze umělou a to zvláště proto, že do rozpočtu-toho nebyl zařazen vyšší náklad spojený s úpravou učitelských požitků v částce asi 1.100 mil. K, resp. po odečtení nouzových výpomocí v částce asi 870 mil. K, nesmí býti zapomínáno, že pro opatření takové nebylo tehdy zákonnému podkladu. Byly sice požitky učitelů zákonem ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a. n., zvýšeny, povinnost hraditi větší náklad se zvýšením tím spojený, zůstala však a zůstává i nyní na dosavadních činitelích autonomních. Z toho, že finanční správa státní, aby umožnila těmto činitelům autonomním nésti také tyto zvýšené náklady, poskytovala jim dosud k účelu tomu nezbytně nutné zálohy ze svých pokladničních hotovostí, nelze vyvozovati, že tu jde o výdaje státní, jichž úhrada bylo by třeba rozpočtově zajistiti, jest ovšem pravda, že do návrhu rozpočtu pro rok 1922 byla větší část tohoto nákladu, tj. zvýšené požitky - bez nouzových výpomocí činících asi 23 mil. K - zařaděna, to však se stalo a mohlo státi proto, že zatím pro zařádění teto zjednán byl zákonný podklad opatřeními, jež byla učiněna za účelem sanace nejen zemských, nýbrž i ostatních samosprávných financí.

Opatřeními těmito stal se státní rozpočet pro rok 1922 do jisté míry obrazem nejen státních financí v užším smyslu, nýbrž částečně i obrazem veřejných financí našeho státu vůbec, je ovšem takový způsob úhrady nákladu činitelům samosprávným jest na úkor přehlednosti v hospodaření těchto svazků nutné z důvodů kontrolních, jest nepochybným. Za nynějších stále ještě ne docela normálních poměrů není možno vyhnouti se i takovýmto výpomocným opatřením, dokud i na poli autonomních financí nebude zaveden definitivní pořádek. Co nejdříve měl by však býti dosavadní poměr naších historických zemí ke státní správě ujasněn a to zvláště v tom směru, aby státní správa spatřovala v zemích - až do státního převratu historických to nositelích myšlenky státní naší samostatností - vždy orgány, jichž působnost, zákony jim svěřená, jest v zájmu veřejném stejně důležitou jako jakákoliv působnost státu, a na druhé straně, aby země v různých opatřeních vlády, vyvolávaných zájmy celku, nespatřovaly snah úmyslné proti nim namířených.

Nelze mlčením přejíti okolnost, že nebyl dosud přes výslovné zákonné ustanovení předložen Národnímu shromáždění žádný závěrečný účet státních příjmů a vydání, což jest též závažným nedostatkem ztěžujícím jak zdělávání rozpočtů státní správou, tak i jich řádné projednávání sbory zákonodárnými. Na vysvětlení toho uvedeno se strany nejvyššího účetního kontrolního úřadu, že jednotlivé poukazující úřady mu dosud nepředložily svých uzávěrek a to zvláště úřady slovenské, kde za maďarského vpádu bylo zničeno mnoho pokladních deníků, jichž rekonstrukce vyžaduje opět značného času, jakož i že chybí vyúčtování výtěžku z úvěrních operací povolených ke krytí schodku. Přes to, že nelze neuznati jistých obtíží daných prvními dobami po státním převratu, nebylo by lze odůvodniti další průtah ve věci této a dlužno proto se vším důrazem poukázati k tomu, že dotyčnému ustanovení zákona, jež nezná výjimek, musí býti za všech okolností státní správou, jež jest ve věci té v průtahu, vyhověno, neboť postupem takovým odnímána jest sborům zákonodárným možnost přezkoušení a kontroly státního hospodaření.

Dále nutno na místě tomto poukázati k nestejnoměrnému rozčlenění preliminovaných úvěrů a z toho plynoucí nestejné volnosti v hospodaření povolenými úvěry jednotlivými resorty. Při bližším studiu rozpočtu nelze se ubrániti dojmu, že rozpočty některých ústředních úřadů co do rozčlenění jednotlivých položek neodpovídají jíž dnešním složitějším poměrům, a bylo by proto záhodno, aby rubrikové schéma celého státního rozpočtu bylo zrevidováno a upraveno tak, jak toho poměry, jakož i kontrola a přehlednost státního hospodaření nutně vyžadují. Tomu bude možno tím spíše vyhověti, že nejvyšší účetní kontrolní úřad připravuje osnovu rozpočtového zákona, v němž má býti též k těmto okolnostem přihlíženo. Ve směru tomto doporučovalo by se snad, aby i zemské rozpočty se přiblížily pokud možno rubrikovému schématu, jakož i rozčlenění jednotlivých položek rozpočtu státnímu a aby po případě při zdělávání zmíněného rozpočtového zákona bylo i na věc tuto pamatováno. Při této příležitosti nelze také nepoukázati k tomu, že rozpočty zemské byly dosud opožděně státní správě ke schválení předkládány, takže jich případné použití při projednávání rozpočtu státního jest nemožným. Bylo by nutno učiniti i v tomto směru potřebná opatření a to zvláště z toho důvodu, že jak v rozpočtu státním, tak i v rozpočtech zemských objevují se mnohá vydání paralelní a mnohá vzájemně se doplňující, takže k řádnému projednání jednoho jest třeba míti po ruce i rozpočet druhý.

Na konec těchto úvah budiž ještě poukázáno k tomu, že srovnáváme-li předložený návrh rozpočtu pro rok 1922 s rozpočtem pro rok 1921, pokud se týkají státních financí v užším slova smyslu, vidíme, že se v roce 1921 jistě zmenší některé naděje příjmové na př. při vývozu cukru vyjádřené vyššími číslicemi v rozpočtu pro tento rok. Naproti tornu však lze z rozpočtených vysokých příjmových položek v návrhu rozpočtu pro rok 1922 bezpečně souditi, že výnos těchto zdrojů příjmových bude již i v roce 1921 daleko vyšší, než částky opatrně odhadované a v důsledku toho poměrně malými obnosy do rozpočtu pro rok 1921 zařazené. Finanční zhoršení, jevící se v předloženém rozpočtu nastalo nikoliv nedostatečným vývojem příjmů, nýbrž, upřílišněním státních výdajů. To již ukazuje cestu, kterou nutno nyní po rozpětí pramenů příjmových až do mezí nosnosti obyvatelstva nastoupiti k sanaci veřejných financí. Uznává se konečně všeobecně, že nelze sanaci tu provésti na poli příjmů, nýbrž že dlužno přistoupiti k nevyhnutelnému již hospodářství úspornému, zvláště k redukci výdajů.

Co se týče podrobností budiž v následujícím poukázáno na značnější odchylky rozpočtu na rok 1922 od rozpočtu pro rok 1921, a sice jak ve výdajích, tak v příjmech

Státní výdaje:

Zvýšená potřeba se odůvodňuje vyšším nákladem na hospodářskou správu hradu následkem provádění úpravy hradu a to: bytu presidenta republiky, zabezpečení Vladislavské částí hradeb, úpravy Míčovny, letohrádku Hvězdy a Horního Jeleního příkopu a rekonstrukce hradního obvodu a nákladem na státní statek Lány následkem preliminování všech nákladů osobních i věcných, jakož i nákladů na úpravu zámku, na telefonické vedení, na úpravu okolí zániku, na opravu mysliven a hájoven, na kanalisaci, vodovod, na nákup vnitřního zařízení v zámku.

následkem zřízení samostatného hospodářského úřadu pro každou komoru, rozmnožením personálu pomocných úřadu, knihoven, zvýšením počtu překladatelů a těsnopisců, zvýšením náhrad výloh členů obou komor a zvýšením cen všeho zařízení.

Rozdíl spočívá v tom, že letos se zařazují příděly z přirážek ku spotřební a výrobní dávce z lihu zemím a župám 58,200.000 K, příděly zemím, župám a obcím z výnosu daně pozemkové (42,447,000 K), příděly obcím z výnosu daně domovní (37,338,000) a zejména příděly z výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové obcím, okresům, župám a zemím úhrnem 880,000,000 K.

Větší vydání vykazují:

Vnitřní státní půjčky. Splátka kapitálu 4% půjčky Národ. Svobody 500,000,000 K. Úrok ze stát. pokladničních bonů rep. Čsl. 92,471,000 K, úrok ze stát. pokladničních poukázek 47,641.000 K, zúrokování operací úvěrních k úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené váleč. poměry na Slovensku 40,638,491 K, splátky a zúrokování státní losové výpůjčky stavební 56,800.000 K, zúrokování stát. investiční půjčky dopravní 48,000,000 K.

Dluhy vzniklé úpravou měny, úrok ze státní půjčky bankovkové větší o 10,000,000 K, zúročení dluhů ze žírových účtů převzatých od Rak.-uher. banky větší o 3,000,000 K.

Státní půjčky zahraniční, úrok z dluhu v Anglií větší o 4,700.000 K, zúročení dluhu ve Francií větší o 18,000,000 K, splacený dluh Obchod. sdružení čsl. bank v Berlíně 225,000.000 K, úrok a splátka dluhu v Italii za výzbroj čsl. legií nově zařazeno 33,790,350 K.

Na dluhy, vyplývající z provedení mírové smlouvy, zařazuje se více o 110,000.000 K, k zúročení to částky 4.000 mil. K, nalézajících se v území republiky.

Správní výdaje. Věcný a osobní náklad ředitelství stát. dluhu se preliminuje u kap. XIV.

Náklad na emisi půjček a provise jest větší o 10 mil. K.

Větší výdaj odůvodněn zvýšením pensí zákonem ze dne 3. března 1921, č. 99 Sb. z. a n., rozšířením jeho i na Slovensko a Podkarpatskou Rus, zvýšením počtu osob požívajících požitků zaopatřovacích následkem převzetí pensistů bývalého státu na základě mírových smluv a mezistátních ujednání.

Zvýšení vykazují:

Titul 2. § 1. Tiskový odbor. Definitivní reorganisací odboru, rozmnožením personálu a v důsledku propočítání služební doby.

Titul 3. Státní úřad statistický. Rozmnožením systemisovaných míst a rozšířením pracovního programu.

Titul 4. Státní tiskárny. Rozšířením provozu hlavně ve Státní tiskárně v Praze a v důsledku toho stoupnutím provozovacího nákladu, přírůstkem odvodu státních tiskáren (v Košicích a Užhorodě).

Titul 6. Státní úřad pozemkový. Rozmnožením systemisovaných míst, zřízením nových obvodových úřadoven za účelem provádění pozemkové reformy ve větším rozměru a rychlejším postupem.

Titul 7. Úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska. Zvýšený náklad v důsledku vybudování a reorganisace tohoto ministerstva.

Snížení výdajů vykazuje:

Titul 1. Předsednictvo min. rady. Zmenšením personálu a obmezením výdajů méně nutných.

Titul 5. Úřední noviny. Následkem menšího nákladu v důsledku poklesnutí počtu odběratelů.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (zvýšením stavu personálu, postupem do vyšších tříd, činnostními přídavky, zdražením kancelářských potřeb, vyšším nákladem na archív a knihovnu, na propagaci v cizině, preliminováním podpor mezinárodních akcí mírových, převzetím agendy péče o cizince, zdražením všech prostředků a poklesem naší koruny, zamýšlenou účastí na mezinárodních výstavách, udržováním representačních místností, služeb, aut, příspěvkem "Společnosti Národů", zvýšením paušálu na instituce, které vzešly jako deriváty mírových smluv, nákladem na zařízení úřadoven aj.).

Vyslanectví (odůvodněno citelným vzestupem hodnot, v rozpočtu na 1922 zahrnuty jsou též potřeby, jež dosud zařazeny byly v § 3 tit. 3. Bylo nutno zvýšiti i zahraniční přídavky a náklad na diplomatické služební výlohy, jakož i některé náklady věcné).

Konsuláty (vzestup hodnot, rozšíření konsulárních sítí, vyšší náklad osobní i věcný).

Zvýšená potřeba jest odůvodněna tím, že pro rok 1922 u osobních požitků bylo propočítání služební doby dokončeno; dále zdražením potravin následkem uvolnění obchodu obilninami, pak dalším pokračováním v opatření výzbroje a jiných potřeb vojenských všeho druhu.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (propočítání služební doby, nutné rozmnožení některých kategorií personálu, časový postup do vyšších platových stupnic, cestovné a stravné následkem služebních cest úředníků archívu ke skartování spisů u soudů I. a II. instance a provedení rozluky archivu býv. ministerstva vnitra ve Vídní, uveřejnění mírové smlouvy St.-Germainské ve Sbírce zákonů a nařízení).

Politické úřady (propočítání služební doby, časový postup do vyšších platových stupnic, nutná nová systemisace, osobní požitky a odbytné županů a odměny župních fiškálů na Slovensku, správní, sirotčí a kancelářské výlohy žup na Slovensku, příspěvky municipiím a obcím na přídavky zřízencům a náklad na nové matriky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi).

Policejní úřady. (Další sestátnění policie, zřízení policejního ředitelství v Plzni, rozmnožení stráže bezpečností v Praze, paušalované stravné pro civilní stráž a stráž bezpečností, rozmnožení civilní stráže a stráže bezpečnosti v Podkarpatské Rusi).

Četnictvo (rozmnožení četnictva o 1000 mužů, výzbroj četnictva).

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa následkem další systemisace několika míst, propočítáním služebních let, preliminováním skutečných požitků sil přidělených úředníků smluvních, zvýšením kancelářského paušálu a preliminováním drahotních a mimořádných výpomocí i pro personál ministerstva školství na Slovensku.

Dozor na školy, následkem zvýšení nákladu na osobní pažitky, rozmnožením personálu na Moravě a ve Slezsku, zvýšením cestovních a dietních paušálů a zřízením nových školních inspektorátů na Slovensku, Vysoké školy a vědecké potřeby, následkem aktivováni filosofické a přírodovědecké fakulty a doplnění lukařské fakulty při Masarykově universitě v Brně, fakulty právnické a filosofické při universitě Komenského v Bratislavě, úpravy platů, rozmnožení vědeckého a pomocného personálu při všech vysokých školách, dalšího doplňování zařízení ústavů vysokých škol, režie.

Střední školství jmenováním skutečných učitelů středoškolských dle § 62, služební pragmatiky učitelské, zřízením nových středních škol a převzetím středních škol do státní správy, zvýšenou režií.

Obchodní a nautické školství následkem postátnění řady soukromých škol, zřízením 2 nových menšinových škol v Čechách.

Průmyslové školství systemisací míst na školách nově zřizovaných, zvýšením příspěvků místním činitelům, zvýšením odměn učitelům na živnostenských pokračovacích školách.

Národní školství následkem přírůstku osobního nákladu na národní školy na Hlučínsku, doplňovacích příspěvků na platy učitelské na školách nestátních na Slovensku, nákladu na vyučování předmětům nepovinným, zvýšení cestovného a stravného, 100% přídavků na Slovensku, a zálohy na zvýšené učitelské platy dle zákona paritního a zákonů pozdějších.

Školské a kulturní styly s cizinou. Automatickým vývinem těchto styků.

Sociální péče o studentstvo, následkem podpory sociálním a podpůrným institucím pro studentstvo všech druhů škol a vydržování internátů při školách na Slovensku.

Ochrana památek, archivnictví, musejnictví a vědy historické. Zvýšením subvencí České Akademii věd a umění a jiným korporacím, zvýšením příspěvků na ochranu památek stavebních.

Umění. Zvýšením dotací literárním institucím, zvýšením podpor divadlům, zvýšením nákladu na obě konservatoře, na Akademií výtvarných umění a Umělecko-průmyslovou školu, zařazením subvence pro Moderní galerii v Praze.

Lidová výchova zřízením německé školy knihovnické, zřízením ústředny diapositivů, větší podporou lidových kursů vzdělávacích.

Kultus. Zlepšením hmotného postavení duchovenstva, úpravou zákonitých požitků, aneb poskytnutím mimořádných výpomocí, zvýšením subvencí oněm státem uznaným nábožensky m vyznáním, jež nemají zákonitých nároků na podpory ze státních prostředků, ale na základě ústavně schválených resolucí se podpor domáhají, poskytnutím podpory evangelické reformovaně církvi v Podkarpatské Rusi.

Zvýšení výdajů nastalo:

Vzrůstem osobních nákladů následkem automatického postupu a v důsledku propočítání služební doby, stoupnutím věcných výdajů následkem trvalého zdražení všech potřeb, dále zařazením nákladu na nově zřízené "Ředitelství státního dluhu" a jakož i převzetím nákladu "Úřadu potravní daně na čáře", nákladem na opatření kovů pro mincovnu k ražení drobných mincí.

Dalším vybudováním finanční stráže pohraniční k účinnějšímu střežení říšských hranic, zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, rovněž i dalším vybudováním finanční správy v posléze jmenovaných územích.

Zvýšenou potřebu vykazují:

veškeré tituly kap. 16. a 16 A. v důsledku nové systemisace, zvýšení příspěvků nemocenské pokladně a zvýšení osobních požitků, drahotních příspěvků a mimořádných výpomocí v důsledku propočítání let.

Mimo to vykazují vedle těchto společných důvodů zvýšenou potřebu ještě:

Tit. 1. Ústřední správa (výlohy na služební oděv, úřední potřeby) následkem zvýšení cen.

Tit. 2. Poštovní provoz (odměny nových poštoven, výměnky na pošt, posly, cestovné, nocovné a přeshodinné, doprovodné, telegrafní tantiémy, nájemné, úřední potřeby, pořízení a udržování inventáře pro účely pošty, zakoupení strojů pro radiotelegrafií, udržování inventáře pro účely telegrafní, telefonní a potrubní pošty, udržování vedení telegrafního, telefonního a potrubní pošty, doprava zásilek) následkem stoupnutí cen. a nutností velkých ohrav a úprav, jež válkou se pozdržely.

Tit. 3. Šekový úřad poštovní (tiskoviny a inserty, příspěvek reservnímu fondu) vzhledem k rozšíření provozu.

Tít. 4. Provoz automobilový (udržování inventáře) následkem většího opotřebení při vadnosti cest a silnic.

Kap. 16 A. tit. 2. Poštovní provoz (zvýšení z těchže důvodů jak u pošt. provozu kap. 16.).

Zvýšenou potřebu osobních výdajů vykazují ústřední správa a provoz v důsledku zvýšení osobních požitků zaměstnanců následkem propočítání doby služební, úpravou požitků zřízenectva trvale přeloženého na Slovensko a Podkarpatskou Rus, následkem jmenování služebníků podúředníky, zvýšení příspěvků nemocenské pokladně a výdajů na úrazové zaopatření zaměstnanců, úpravou některých paušálů (zejména pokladníků, kalkulantů, topičů, strojmistrů), zvýšením prémií a tantiém, zřízením státní rady železniční a zavedením sborů důvěrnických.

Po stránce věcných výdajů vykazuje zejména provoz vyšší potřebu následkem zvýšené dopravy a tím podmíněných vyšších nákladů provozovacích, při kterých se obzvláště jeví vliv vysokých cen různých potřebných hmotin, světla, otopu, papíru, kancelářských potřeb, dále následkem vybavení potřebným návěstním a zabezpečovacím zařízením, v důsledku udržování tratí (vyšší spotřeba pražců) a obozu v řádném stavu, udržování dílen, zvýšení nájemného z vozů na základě mezinárodní smlouvy, následkem vybavení nově zřízených ředitelstev potřebným inventářem.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Tit. 1. Ústřední správa (propočítání služební doby, nová systemisace, přijetí nových smluvních úředníků a pomocných sil kancelářských, cestovné, zvýšený úřední paušál a nájemné).

Tit. 2. Vyučování a pokusnictví (převzetí nestátních ústavů, zřizování nových státních škol a pokusných ústavů zemědělských, převzetí nestátních sborů učitelských, automatický přírůstek nových ročníků a škol a pokusných ústavů již stávajících, vybudování jich učebnými pomůckami a demonstrativními objekty, nemocenské pojištění dělníků, zvýšení pachtovného a daní, deputátní mzdy dělnictva, zavedení nových kolektivních smluv na statcích zemědělských škol, nová položka na společné vyučování a režijní potřeby včetně substitučních výloh a odměn za přespočetné hodiny, zvýšení příspěvků na zřizování a udržování škol a pokusných ústavů nestátních).

Tit. 3. Zemědělství. (Zvýšeny jsou v zájmu povznešení produkce subvence na zvelebování hospodářství polního a lesního, na odvodňování a zavodňování, na agrární operace, a nově vložen náklad na zavedení vodních knih, sbírek a vodních map.)

Tit. 4. Chov koní. (Režie státních ústavu pro chov koní uvedených pod pol. 1. -.4. vzrostla proti roku 1921 propočtením služebních let, úpravou platů personálu a hlavně zvýšením nákladu na krmiva.

Nově vložena položka na nutné zřízení druhé státní hříbárny v Čechách, a zvýšeny byly úvěry na doplňování plemenného materiálu nákupem doma i v cizině. Rovněž subvenční položka na podporu a péči o chov koní zvýšena.)

Tit. 5. Zvěrolékařství (úprava osobních požitků, propočtení služebních let, nově zařazen mimořádný výdaj na ochranná opatření proti zavlečení moru skotu, při státním diagnostickém veterinárním ústavu rozmnožen personál ošetřovací, zvýšen náklad na krmiva a na režijní výlohy ústavu toho v důsledku stoupnutí cen jich a zařaděna část výloh následkem stěhování ústavu).

Tit. 6. Státní statky a lesy (mimo důvody uvedené při ústřední správě vznikají vyšší výdaje zařazením lesních a hororů do úřednických tříd dle zák. č. 137 z r. 1920, rozmnožením zřízenců, zvýšením paušálu na oděv, na udržování úředních a závodních budov, dopravních prostředků, cestovného, příspěvku nemocenským pokladnám, zavedením nových daní, zvýšením mezd dle nových kolektivních smluv a zdražením cen všech k provozu potřebných materiálů. Nově zařazeny byly výdaje 196,806,000 K i příjmy 243,627,000 K ohledně lesů a statků, jež v důsledku mírových smluv staly se majetkem státu.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (propočítáním služební doby, povolením činnostních a osobních přídavků, jmenováním sluhů podúředníky a legionářů úředními sluhy (zřízenci), zvýšením nákladu na úřední oděv zřízenců, na práce legislativní a různá vydání).

Nejvyšší soud (kromě důvodů v tit. 1. uvedených též zvýšením kancelářského paušálu a nákladů cestovních, dotací na knihovnu).

Justiční správa v zemích (propočítáním služební doby, činnostními přídavky, jmenováním sluhů podúředníky a legionářů zřízenci (dozorci), vyšším nákladem na úřední oděv zřízenců a dozorců; povolenými odměnami za vícepráce u soudů, zvýšením kancelářského paušálu, vyššími výlohami trestního soudnictví a odměnami dozorců za práci přes čas.

Trestnice (vyšším nákladem na stráž civilní; zdražením otopu a stravování, vyšším nákladem na opatření šatů, obuvi a prádla, opatření surovin pro práce trestanců a odměnami dozorcům vězňů za práce přes čas.)

Polepšovací a trestní přechodné ústavy pro mladistvé provinilce (zejména nově zřízeným polepšovacím a trestním ústavem pro ženy).

Justiční správa v Podkarpatské Rusi (ze stejných důvodů jako "justiční správa v zemích", tit. 3.).

Zvýšenou potřebu vykazují zejména:

Tit. 1. Ústřední správa (propočítání služební. doby, zlepšení systemisace, rozmnožení smluvního úřednictva, úřední paušál, techničtí attaché, podporování ochrany domoviny a výstavnictví po stránce technické, založení katastru vodních sil a zřízení pokusného ústavu pro hydrologií a vodní stavitelství).

Tit. 2. Technické zkušebnictví a výzkumnictví (zřízení ústavu pro hospodárné využití paliv).

Tit. 3. Cejchovní služba (zřízení cejchovní stanice ke zkoušení elektr. měřidel a vodoměrné stanice čs. ústř. inspektorátu pro službu cejchovní).

Tit. 4. Státní strojní a elektrotechnická služba (podpora vzduchoplavby).

Tit. 5. Státní služba stavební (povolání elektroinženýrů, práce zeměměřické (nivelační), mezinárodní rozhraničovací komise).

Tit. 6. Stavby silniční a mostní (zvýšení dle skutečné potřeby).

Tit. 7. Vodní stavby (zvýšení dle skutečné potřeby).

Tit. 8. Horní úřady (vzdělání horníků, podpory pozůstalým po obětech důlních katastrof, zařízení horního hejtmanství na Slovensku).

Tit. 9. Státní geologický ústav (zařízení chemické laboratoře).

Tit. 12. Správa státních budov (udržování a mimořádné opravy vojenských budov).

Tit. 13. Pozemní stavby (příspěvky na regulační komise v Brně a Bratislavě).

Tit. 14. Ředitelství pro stavby vodních cest (výkup pozemků, dokončení prací prováděných kanalisační komisí v Praze).

Tit. 15. Plavebnictví (výlohy spojené s arbitráží, zřízení a organisace plavebních úřadů poříčních).

Tit. 16. Elektrisace státu (vyšetřování tepelných zdrojů elektrické energie, statistika a evidence elektrických podniků, zvýšení kapitálu společností, na nichž stát jest účasten).

Také potřeba pro Podkarpatskou Rus vykazuje zvýšení.

Proti tornu jest potřeba u srovnání s rokem 1921 zmenšena:

Tit. 1. Ústřední správa (ukončení akce stěhovací státních zaměstnanců, agenda hospodaření uhlím a minerálními oleji, zmenšení počtu pomocných sil).

Tit. 4. Státní strojní a elektrotechnická služba (výlohy za suroviny, pohon dílen a provozovací prostředky).

Tit. 11. Státní báňské závody (menší a levnější nákup produktů při nižších cenách provozních hmota naturálií).

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (propočítání služební doby, nové systemisace, zejména pro péči o stavební ruch, přijetí nových smluvních úředníků a pomocných sil kancelářských, cestovné a stravné následkem intensivnějšího provádění dozoru ve všech odvětvích ministerstva).

Sociální pojištění (přípravné práce k jeho vybudování, revise nemocenských pokladen, zřízení úřadovny pro pojišťování dělníků na Slovensku).

Péče stavební a bytová (podpora staveb obytných domů).

Péče o mládež (zvýšení dle skutečné potřeby, subvence Červenému kříži).

Organisace práce (výdaj na mezinárodní konferenci práce, zřízení ústřední komise pro domáckou práci),

Živnostenská inspekce (zvýšení z těchže důvodů jako u ústřední správy).

Péče o válečné poškozence (vyšší osobní náklad na úřady pro péči o válečné poškozence).

Jiná všeobecná péče sociální (zvýšení podpory dělnických družstev konsumních a výrobních, opatření pro vystěhovalce a přistěhovalce).

Naproti tomu jest potřeba proti roku 1921 zmenšena u sociálního pojištění (zálohy na důchody úrazové a pensijní dle skutečných plateb) a u péče o válečné poškozence (všeobecné výdaje dle již zjištěného skutečného počtu těchto poškozenců).

Všeobecně dlužno poukázati k tomu, že vládním nařízením ze dne 30./VI. 1921, č. 224. Sb. z. a n. o uvolnění a hospodaření sklizní z roku 1921 přeneseny byly na ministerstvo pro zásobování lidu, resp. okresní správy politické správní agendy okresních a župních obilních úřadů, resp. agendy výkupu, dodávky, zpracování a rozdělování obílí neb mlýnských výrobků, určených pro zásobování nezámožného obyvatelstva, pokud jde o vrchní správu a dozor, jichž hospodářství v minulé zásobovací periodě vedeno bylo posud mimo státní rozpočet v rámci hospodaření Státního obilního ústavu, a že proto bylo nutno tento nový náklad zařaditi do rozpočtu. Rozpočet sám sestaven je tak, že vydání a příjmy nejsou rozpočteny všeobecně pro celý rok, nýbrž u dotyčných položek jen na nynější zásobovací obdobě, pokud spadá do roku 1922, tj. do 30. července 1922.

Zvýšenou potřebu vykazuje vnější zásobovací služba následkem zařazení nákladu nové organisace zásobovací služby, upravené vládním nařízením ze dne 30./VI. 1921, č. 224 Sb. z. a n., a ze dne 11./VIII. 1921, č. 270 Sb. z. a n.

Naproti tomu jest potřeba proti roku 1921 zmenšena mimo nouzové výpomoci ještě u ústřední správy restrikcí věcného nákladu, u potírání lichvy vzhledem k faktickému úbytku agendy z důvodu uvolnění hospodaření obílím, brambory a masem.

Na značném poklesu příjmů participují vedle zmenšených příjmů z výtěžků za propadlé životní potřeby a z pokut, úplné odpadnutí příjmů s vydáváním věstníku spojených, z rozdílu importovaných tuků a masa, jakož i surovin pro výrobu mýdla a sody, dále z poplatků potravin, režijních přirážek k cenám umělého medu a cukrového syrobu, likvidačních přebytků okresních rozděloven, správní přirážky cukerní na Slovensku a z dovolenek Zemského hospodářského úřadu pro Podkarpatskou Rus.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (propočítání služební doby, nové systemisace, tiskové výdaje, zdražení tisku, nájemné následkem přesídlení do rozsáhlejších místností, zařazení mimořádného nákladu na exposituru v Bratislavě).

Státní ústavy (postupné bodování a rozšiřování státních ústavů, zdražení ústavního hospodářství, zejména rozmnožení personálu ve státních nemocnicích, přeřazení státní porodnice a nemocnice pro ženské choroby v Košicích, dříve preliminované u babické školy v Košících, zvýšení nákladu na vnitřní zařízení nové nemocnice v Košicích)

Státní lázně (převzetí státního ústavu pro léčbu radiem v Jáchymově do správy ministerstva veřejného zdravotnictví, vybudování státních lázní po stránce lékařské i balneologické, doplnění vnitřního zařízení, nákup potřebného prádla a ložních potřeb).

Ochrana pramenů (nová položka vyvolaná potřebou péče o léčivé prameny).

Zvláštní výdaje. (Proti roku 1921 jsou preliminovány vyšší částkou zejména tyto položky: péče o mládež, tělovýchova, asanace a ošetřovatelské školy. Nově tu zařazeny: subvence Čsl. Červenému Kříži, výlohy na přistoupení k mezinárodním zdravotním smlouvám, nájemné za radium, lázeňská péče, podpory na obnovu a doplnění vnitřního zařízení nemocnic a ústavů, karanténní stanice vystěhovalecká a ústav pro výživu lidu.)

Léčebné výdaje (vyšší potřeba odůvodněna zvláště zvlášť značným stoupnutím ošetřovacích sazeb).

Postátnění ústavů léčebných (převzetí nemocnic na Ostravsku, okresní nemocnice na Král. Vinohradech a všeobecné nemocnice pražské má býti po skončení přípravných prací provedeno a nemocnice ty přejíti do státního provozu).

Vnější zdravotní služba (propočítání služební doby, zvýšení cestovních paušálů a cestovních výloh zejména na Slovensku, policejní lékaři u nově sestátněných policejních úřadů.).

V jednotlivostech jest potřeba proti roku 1921 zmenšena mimo jiné u nouzových výpomocí.

Zvýšení potřeby vykazují položky:

Vydání na demobilisační komisi (pro rok 1921 byl pouze čistý příjem preliminován).

Zálohy na udržování ukrajinských příslušníků až do jejich repatriace (nově zařazeno).

Zlevnění potravin v důsledku vyživovacího plánu.

Srážky převzaté státem, které se z důvodů účetních preliminují u kap. 24. (pro rok 1921 byly preliminovány u jednotlivých resortních kapitol).

Náklad na provádění mírové smlouvy dle skutečné potřeby.

Diference valutová při vyplácení důchodů úrazových a pensijních dle skutečné potřeby vzhledem ku poklesu valut v Rakousku.

Naproti tomu jsou potřeby snížené u následujících položek:

Vyživovací příspěvky (obmezení na nyní činně sloužící vojíny).

Čsl. vojsko zahraniční (akce pro legionáře byla z velké části v r. 1921 již provedena).

Péče o válečné uprchlíky (ubývání počtu uprchlíků).

Váleční poškozenci občanští a repatrianti (dle skutečné potřeby).

Nemajetný stav (dokončení americké akce pro výživu dětí).

Nezaměstnaní (změna zákona o státním příspěvku).

Zálohy maloživnostníkům na požadavky vůči bývalé vojenské správě.

Jiná opatření (ubývání nároků na základě zákona o válečných úkonech).

Ježto se pomýšlí na zrušení tohoto úřadu v dohledné době, vzaty za základ výdaje odpovídající pouze půlletní potřebě. Při tom z důvodu úspornosti byla celá řada položek výdajových snížena pod polovicí potřeny, preliminované pro rok 1921; pouze platy stálého úřednictva a zřízenectva preliminovány obnosem celoročním, ježto náklad ten zrušením úřadu nepomine.