XIII.
Interpelace
poslanců Svetlika, Daruly a soudruhů
ministrům sociální péče a s plnou mocí
pro Slovensko
o zdržování zjišťování nemajetnosti při výplatě
podpor v nezaměstnanosti.
Administrativní poměry na Slovensku jsou tak nedokonalé, že dělnictvo připravují o nároky na státní podporu v nezaměstnanosti, zákonem zaručené. Povolování státní podpory v nezaměstnanosti děje se tam takto:
Nezaměstnaní hlásí se prostřednictvím své odborové organisace nebo veřejné zprostředkovatelny práce u referátu sociální péče v Bratislavě. Oddělení sociální péče obrátí se po té na politický úřad první stolice nebo na příslušný magistrát, aby jmenovitě nemajetnost nezaměstnaných vyšetřil. A nyní nastává doba čekání čtyř až pětí měsíců, než příslušné slúžnovské úřady vyřídí spis, obsahující jména nezaměstnaných. Obyčejně se stává, že slúžnovský úřad svěří práci tuto obecním rychtářům, kteří jsou ještě většinou z dob maďarského režimu, tudíž proti dělnictvu zaujati, a tito téměř šmahem zamítají nezaměstnané o podporu. Úřední statistika udává na Slovensku jen nepatrný počet nezaměstnaných, a to jen proto, že ani dvacátý díl z nich podpory nezaměstnaných nepožívá, a tím se pravý stav věcí, ale i dělnictvo samotné klame.
I tam, kde dělnictvo bývá uznáno za nemajetné, dojde vyřízení toto obyčejně v pěti, šesti měsících, a tu dle zákona o podpoře nezaměstnaných, že podpora se dodatečně nevyplácí, ubozí dělníci ztrácejí všechny nároky za dobu uplynulou.
Poměry nezaměstnaných na Slovensku následkem toho dostoupily zoufalého vrcholu, neboť lid sám jasně poznává, že zákony, které Národní shromáždění usnáší, byť by i byly pro Slovensko unifikované, jsou místními rychtáři a služnými sabotovány. Proto zasluhuje celá tato věc velice pečlivé pozornosti a patřičného zakročení, aby způsob vyšetřování nemajetnosti nezaměstnaných byl buďto svěřen docela neodvislé instituci proto zřízené, anebo aby při slúžnovských úřadech byla samostatná oddělení, která by bez průtahu nutnost výplaty podpory nezaměstnaných poukazovala.
Na základě svrchu uvedeného táží se podepsaní:
1. Jest pánům ministrům tento zoufalý stas věcí v ohledu nezaměstnaných dělníků znám?
2. Jsou páni ministři ochotni, vzhledem k dosud nezřízené administrativě Slovenska, ihned vydati příslušné pokyny, aby nezaměstnaní měli jich žádosti vyřízené nejdéle do 7 dnů ode dne ohlášení?
V Praze dne 20. října 1921.
Svetlik, Darula,
Borovszky, Hahn, Malá; Warmbrunn, Merta, Teska, Haken, Skaunicová, Kunst, Burian, Toužil; Houser, Kučera, Surányi, Krejčí, Blažek, Kreibich, Nagy, Koutný, Mikulíček.
XIV.
Interpellácia
poslancov Svetlika, Tausika a súdruhov ministerskému predsedovi a ministrovi zemedelstva
násilnom zakročovaní úradov čsl. v Podkarpatskej Rusi oprotiv kmeťum, poddaným tamojším velkostatkárom.
Neblahý stav zemedelskej otázky v Podkarpatskej Rusi, kde len 13 procent zeme patri menšímu ľudu, dostúpil tohto roku k velikým rozporom medzi statkármi a kmeťmi, ktorí za polovinu lebo tretinu úrody dostávali kúsok roľa, lebo pašienky v nájem.
V Podkarpatskej Rusi; kde ľen nekolko velkostatkárov zem vlastní, najímajú od nich majery (dvory) opetne tak zvaní arendátori (nájemci), ktorí ale následkom velkej rozlohy rolí nejsú stave tieto s domácim ľudom pri nízkých mzdách obrobiť, dávajú isté čiastky role a pasienky do podnájmu tak zvaným kmeťom, ktorí vedla toho, že odvedú polovinu a miestama aj dve tretiny úrody, zavazujú sa vedla toho robiť 20 dní bezplatne na statkárskom lebo arendátorskom roľu. Tento stav trvá v Podkarpatskej Rusi už od nepameti a dľa práva by najatá zem mala už dávno prisluchat v poddanstve nachodiacích sa kmeťov.
Roku letošiho sa vzopreli kmeti oddávať úrodu statkárom a žiadali, aby mohli za najatú roľu platiť nájem v peniazích. Zemedelský referát toto tiež výnosom č. 7838/21 schválil. Ale statkári obrátili sa na civilnou správu v Podkarpatskej Rusi s apelátou a tato zrušila výnos referátu zemedelského s poukazom, že je treba študie, či uvedení kmeti su podnájemci, alebo zemedelski robotníci. Zatým slúžnovské úrady sa postavily docela do služeb statkárov a na mnohých miestach nariadily exekuciu kmeťov v tom smysle, že četníci vnikali v noci do bytov kmeťov a násilou im polovicu úrody vo prospech statkárov odobierali. Tak zistil nižej podpísaný poslanec obci Trnova, kde práve sa zdržoval, keď četníci sa vlúpili do obytných domkov kmeťov a vo prospech statkárov intervenovali. Tiež v iných okresoch slúžní priamo pôsobili na kmeťstvo, aby úrodu statkárom oddávali. Následkom tohoto strannickeho zasahovánia úradov do sporu medzi pod, nájemcami a statkármi, nastalo v Podkarpatskej Rusi veliké roztrpčenie chudobného ľudu, lebo pri letošej neúrode kukurice, ktorá je tam hlavnou potravou v istých obvodoch, bude panovať, odobereli sa polovina a aj dve tretiny úrody, hlad.
Dolupodpísaní sa dotazujú:
1. Je pánom ministrom tento stav vecí známy?
2. Ked nie, sú páni ministri ochotný tuto bezprávnou vec súrno nechat riešit a rozhodnuť vo prospech po staročia utisknutých a v poddanstve sa nachodiacích kmeťov?
Praha dňa 20. oktobra 1921.
Svetlik, Tausik,
Kučera, Darula, Borovszky, dr. Hahn, Merta, Malá, Teska, Nagy, Skaunicová, Surányi, Rouček, Toužil, Houser, Burian, Krejči, Kreibich, Warmbrunn, Blažek, Haken, Kunst, Koutný, Mikulíček.
XV.
Iterpellácia
poslancov Svetlika, Krejčího a súdruhov ministerskému predsedovi, ministru vnútra a ministru s plnou mocou pre správu Slovenska ohladom suspendovania spolčovacích zákonov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
Paragraf 11 ústavných zákonov Č. R. praví: Právo spolčovací k ochraně a podpoře pracovních (zaměstnaneckých) a hospodářských poměrů se zaručuje.
Ale uradnici Č. R. hrube šlapú po tomto vysostnom práve robotnictva na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Československý sväz zemedelských a lesných robotnikov zo sídlom v Prahe, Klimentská ulica 14, sriadil svoje skupiny vo smysle sväzovych stanov v Podkarpatskej Rusi. Tamojšie úrady ale bezdôvodne ohlásené skupiny rozpúšťajú, jmení spolkové konfiškujú a akúkolvek spolkovú činnost zakazujú. Vo Velkom Dobronu, župa Bereg, rozpustil hlavný slúžný z Mezökasoň skupinu zemedelských robotnikov, zhabal spolkové peniaze a listiny. To samé sa stala v ostatných dňoch v obci Makos-Jánosi (župa Bereg), kte postihol tyž osud novozaloženú skupinu zemedelcov. Ako oznamuje sväz zemedelcov, temer každá skupina novoustavená je hneď úradne v Podkarpatskej Rusii rozpustená.
Zo samou vecou sa počína aj na Slovensku, kte dla zápisnice horevzatej dňa 8. oktobra 1921 v Šale nad Váhom, vpadli četníci do bytu pokladnika zemedelskej skupiny Ernest Balušku, násilou mu otvorili škríň a vzali odtial 780 odborových značiek, viac čisel odborových časopisov "Zemerobotnik" a "Fóldmunkas", jeden členovský menoslov a tri dalšie spolkove knihy. Čo s tým budú robiť, nevie sa.
Vedla toho sú všetky odborové schôdze v istých župách zakázané nielen v Podkarpatskej Rusii, ale aj na Slovensku, zákon shromážďovaci je tam celkom suspendovaný. (Gemer, Tekov, Hont, Abauj, Spiš, Zemplin, Trenčin.)
Na základe tohto sa dotazujeme:
1. Sú pánom ministrom tieto hrubé porušenia ustavných práv známé?
2. Sú páni ministri ochotný, zabezpečiti ajhneci spolčovací a shromažďovací práva odborove organizovaných robotnikov Slovenska a Podkarpatskej Rusi?
V Prahe dňa 20. oktobra 1921.
Svetlik, Krejčí,
Darula, Surányi, Toužil, Malá, dr. Hahn, Merta, Warmbrunn, Teska, Skaunicová, Nagy, Kunst, Koutný, Houser, Kučera, Burian, Blažek, Kreibich, Haken, Borovszky, Rouček, Mikulíček.
XVI. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Jokla, R. Heegera, W. Häuslera a druhů
ministrovi vnitra
o postupu okresní politické správy ve Fryštátě ve Slezsku.
V polovici září t. r. vydal okresní hejtman fryštátský tuto vyhlášku:
"Všichni, kdož se zdržují v městě Fryštátě, nemajíce státního občanství československého, se vyzývají, aby se mezi 12 a 15. zářím přihlásili na okresní politické správy ve Fryštátě, v síní č. 7, a přinesli doklady o své státní příslušnosti. Kdo se z neodůvodněné příčiny vyhne této přihlášce, bude podle zákonných předpisů pohnán k odpovědnosti, nebo se nařídí jeho vypovězení."
Pro většinu předvolaných byl rozsudek již hotov. Zněl buď "povoluje se", nebo "do 48 hodin pryč z republiky". Několika málo bylo výjimečně poshověno 3 a 4 dny. Celé toto opatření obracelo se předěvším proti dělnictvu. Lichváři a řetězoví obchodníci mohli zůstati, ale dělníci museli jíti. A při tom šlo většinou o osoby, které již déle než 10 let bydlí v tomto území, zde chodily k odvodům, odtud táhly do války, o ženy, které se zde staly válečnými vdovami, o muže, kteří se stali v železárnách mrzáky. Všechny tyto osoby musily svázati svůj raneček do několika dní opustiti stát, poněvadž tak tomu chtěl nerozlam a byrokratická krátkozrakost. Museli jíti, poněvadž neměli přímluvce, poněvadž se snad rozkmotřili s "důvěrníkem" vlády, který v tom měl prsty. Jest to člen "vypovídací komise" (!!!) mistr Cholewa. Tento člověk, jejž dělnictvo krutě nenávidí, jest důvěrníkem vlády a používá své moci, aby dělníky, kteří se nechtí podrobiti jeho šovinistickému diktátu, každým způsobem pronásledoval a poškozoval. Jeho vinou i nyní trvají nevylíčitelné strasti doby plebiscitní.
Zdá se, že se nyní i v Třinci připravují podobné násilnosti proti dělníkům, jako ve Fryštátě. Neboť nedávno zasedala v obecní kanceláři třinecké komise, jež měla za úkol sestaviti seznam osob, jichž vypovězení má býti navrženo. Toto ukrutné, barbarské jednání proti pracujícímu lidu vrhá nepřímo do neštěstí ještě mnoho jiných nevinných osob. Rozumí se samo sebou, že Polsko nenechá bez odvety opatření okresní politické správy fryštátské, jako se stalo kdysi, když z Bohumína bylo vypovězeno 30 polských rodin a několik dní po tom plavě tolik československých státních občanů bylo vypovězeno z Polska. Tak se smýká lidmi z jednoho bydliště do druhého, tak nelítostně se mučí ženy a nevinné děti. Nelze se nezmíniti o tom, že tato vypovídací praxe odporuje slibům československých vyjednavatelů, které učinili za vyjednávání o Těšínsko, a odporuje také smlouvě, sjednané mezi Československou a Polskou republikou dne 29. listopadu 1920.
Tážeme se pana ministra:
Ví vláda o těchto pletichách fryštátského okresního hejtmana a jest pan ministr ochoten, pohnati jej za to k odpovědnosti?
Jest pan ministr ochoten naříditi, aby tato nezákonná a nedůstojná vypovídací praxe byla zastavena?
V Praze dne 21. října 1921.
Jokl, Heeger, Häusler,
Deutsch, Uhl, Hackenberg, Blatny, Grünzner, Roscher, Dietl, dr. Haas, Hausmann, Palme, Schuster, Taub, Čermak, Beutel, R. Fischer, Schäfer, Leibl, Schweichhart, Hirsch.
XVII. (překlad).
Iterpellácia
poslanca Júliusa Nagya a súdruhov minstrovi zahraničia, ministrovi vnútra a ministrovi zemedelstva záležitosti obyvsteľstva pohraničného.
V dobe utvorenia Československej republiky utrpeli obyvatelia pohraničných obcí, hlavne malí gazdovia a robotníci v dedinách značné škody tým, že na viacerých miestach zostaly takmer celé malé gazdovstvá dedinských gazdov za hraniciami čs. republiky. Uvádzame iba niekoľko obcí župy Bratislavskej, ležiacich pri Dunaji, ako sú: Šamorin, Doborgar, Vajka atd., ktorýchžto poľnohospodárské pozemky a hory jednotlive vo výmere viacero jutár zostali v maďarskom území, tak že majitelia už tretí rok nemôžu sa ku svojim poľným a horským plodinám dostať.
Ľahko je si predstaviť roztrpčenie obyvateľov týchto obci, keďže si nemôžu ani potraviny ani palivo zo svojich vlastných statkov opatriť. Menované obce sú týmto vydané nielen nebezpečiu úplného zchudobnenia, ale i úplnej zkáze.
Pýtame sa pánov ministrov, ktorých sa vec týka, jaké súrne opatrenia zamýšlajú učiniť v zájmu odvrátenia zkázy a zachránenia obyvateľov pohraničných obcí?
V Prahe dňa 21. októbra 1921.
Nagy,
Haken, Tausik, Skaunicová, Malá, Surányi, Koutný, Blažek, dr. Hahn, Kučera, Mikulíček, Toužil, Kreibich, Warmbrunn, Burian, Rouček, Kunst, Svetlik, Merta, Bubník, dr. Šmeral.
XVIII. (překlad).
Interpelace
poslanců dra Hanreicha, dra Schollicha, Schälzkylto, inž. Junga, dra Kafky a druhů
ministrovi národní obrany
o nezákonném chování správy vojenského zásobovacího skladiště v Dejvicích.
Městský úřad v Hosťce zaslal panu R. Vogelovi v zásobovacím skladišti č. I. u Dejvicích z Prahy úřední dopis, který však přišel odesílateli poštou zpět těmito poznámkami na obálce:
Zpředu:
Zpět, demobilisován!
Zpět Hosťka
Na zadní straně:
Račte si zaopatřiti obálky s českým !!nadpisem!! a učte se česky neb jste v Čs. republice.
Podepsaní konstatuji, že se státní úředníci nevydržují z daní státních občanů proto, aby se ve službě zabývali sportem národního šovinismu a táži se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten, oznámiti jméno úředníka, který učinil tuto poznámku na uvedeném dopise?
2. Co zamýšlí pan ministr činiti, aby přítrž učinil takovýmto nezákonným výstřelkům?
V Praze dne 21. října 1921.
Dr. Hanreich, dr. Schollich, Schälzky, inž. Jung, dr. Kafka,
Stillmann, J. Fischer, Böhr, Kaiser, Schubert, Budig, Zierhut, dr. Spina, Heller, dr. W. Feierfeil, J. Mayer, dr. Petersilka, Knirsch, Simm, dr. Luschka, Wenzel, Patzel, Bobek, Pittinger, Mark.
XIX. (překlad).
Interpelace
poslanců dra Luschky, Schälkyho a druhů předsedovi vlády o starých korunových pohledávkách českolovenských státních příslušníků za polskými dlužníky.
Českoslovenští státní občané a domácí ústavy mají nyní značné peníze za polskými peněžními ústavy, zvláště v Těšíně a v Bílsku. Pohledávky znějící tehdy na staré koruny, byly nuceně převedeny na polské marky a nyní jako marky leží ladem u polských peněžních ústavů.
Poněvadž nyní není možno převésti tyto peníze do tuzemska a s přeměnou na československé koruny pro neobyčejnou kursovní ztrátu nelze počítati, mohli by přece zdejší věřitelé prospěšné použíti těchto peněz v Polsku na prospěch domácího národního hospodářství, kdyby mezistátními vyjednáváními došlo k prozatímní úmluvě o nynější ceně oboustranných starých pohledávek státních příslušníků československých s polských, při němž by oba státy mohly zjistiti věřitelská práva svých příslušníků. Velmi důležité jest při tom také ustanovení, jakých průkazů jest potřebí, aby se dosáhly uznání pohledávky jako staré pohledávky v korunách, obzvláště zda pohledávka, kterou má zdejší státní příslušník a příslušníkem polským a která pochází z doby před rozdělením valuty, bude uznána za pohledávku jen tehdy, nezměnila-li se osoba dlužníkova.
Další těžké poškození zdejších věřitelů spočívá v nedostatečné právní ochraně zdejších státních občanů před polskými soudy zvláště tím, že rozsudkům zdejších civilních soudů odpírá se exekuce na polském státním území.
Těmito poměry trpí zdejší státní občané a naše národní hospodářství a to zvláště ve Slezsku, kde přirozeně četné hospodářské svazky víží obyvatelstvo, nyní roztržené státní hranicí.
Podepsaní táží se proto pana ministerského předsedy:
1. Vyjednává se nyní ještě s Poláky o oboustranných starých korunových pohledávkách československých státních občanů a občanů polských možno v dohledné době očekávati sjednání úmluvy?
2. Hájí vláda stanovisko, že se starým korunovým pohledávkám zdejších státních příslušníků za polskými dlužníky má přiznati plná hodnota československé měny a jakými náležitostmi po názoru vlády má se přiznání toto doložiti?
V Praze dne 26. října 1921.
Dr. Luschka, Schälzky,
Budig, Mark, dr. Brunar, Matzner, Kraus, dr. Radda, Simm, Böllmann, Patzel, Böhr, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, dr. Baeran, dr. Keibl, dr. Lodgman, Křepek, dr. Spina; dr. Hanreich, Heller.
XX. (překlad).
Interpelace
paslanců Budiga, Schälzkyho, dra Luschky, Scharnagla, Böhra a druhů ministrovi školství a národní osvěty, aby se ustavila německá okresní školní rada
ve Znojmě.
Členové německé okresní školní rady ve Znojmě-městě jsou jmenováni již z počátku července t. r. Jmenováni byli po dohodě všech německých stran, které se účastnily posledních obecních voleb a protest podán nebyl. V těchto 4 měsících od jmenování bylo naléháno na konečné ustavení německé okresní školní rady pro město Znojmo u starosty dra Mareše. Byla již podána také stížnost k místodržitelství v Brně. Vše bez výsledku.
Nyní se dovídáme, jaký byl pro to důvod. Pod názvem "německá okresní školní rada", kterou ještě dnes stále zastupuje český starosta dr. Mareš, byly totiž od správ německých škol vyžádány seznamy žáků, a rodiče zvláště chudých dětí dostávají předvolání za předvoláním, aby se na nich buď po dobrém nebo výhrůžkami, že se jim vezmou státní vdovské a sirotčí podpory, že ztratí práci nebo podobně, vynutilo, by posílali děti do, české školy.
Tento naprosto nezákonný postup jest korunován tím, že tento seznam byl odevzdám Národnímu výboru; proč, lze lehce poznati.
Podepsaní se proto táží:
Jest pan ministr školství a národní osvěty ochoten, neprodleně naříditi, aby se ustavila německá okresní školní rada ve Znojmě?
Jest ochoten, zavésti vyšetřování pro nezákonné využití seznamu žáků a potrestati toto zneužití?
V Praze dne 26. října 1921.
Budig, Schälzky, dr. Luschka, Scharnagl, Böhr, Knirsch, Bobek dr. Petersilka, dr. Spina, Mark, dr. W. Feierfeil, Kaiser, J. Mayer, Böllmann, Schubert, dr. Hanreich, Křepek, Simm, J. Fischer, Pittinger, Zierhut.
XXI. (překlad).
Interpelace
poslanců Böhra, Marka, Scharnagla, Budiga a druhů
ministrovi financí,
aby obecní přirážky k přímým daním vybíraly obce.
Podle pravidel, nyní vydaných pro berní úřady, vybírají tyto úřady od poplatníků všechny přímé daně i s jejich přirážkami, na nichž se usnesly samosprávné korporace. Posléze uvedeným není již dovoleno, aby samy, přímo vybíraly přirážky k přímým daním, na nichž se usnesly.
Tímto postupem neobyčejně se poškozují samosprávná tělesa, neboť
1. vzal se jim přehled o výši předpisů jak přímých daní tak také přirážek jimi usnesených, zvláště když berní správy vyměřující daně jsou s vyměřováním daně o léta pozadu.
2. nikdy nedostanou skutečně zaplacených přirážek včas a patřičnou výměrou a poslednější proto ne, poněvadž berní úřady mají pokyny, aby rozdělujíce berní příjmy, nejdříve státní pokladně odvedly celou předepsanou část všech přímých daní, splatnou do konce účetního měsíce, a teprve potom aby zbytek celé berní platby procentuelně odevzdaly jednotlivým fondům samosprávných korporací.
Všeobecně známý těžký finanční stav samosprávných těles žádá však naléhavě, aby se jim umožnilo rychle a úplně zachycují přirážky k přímým daním, jimi usnesené. Ta však jest možna jen tehdy, umožní-li se jim, aby přirážky samy vyměřovaly i vybíraly.
Toto samostatné vyměřování a vybírání samosprávných berních přirážek (k přímým daním) však také by dosti značně ulehčilo práci přetížených státních berních úřadů a to proto, že vyměřování, předpis, vybírání a evidence samosprávných přirážek pro různé procentní sazby jednotlivých obcí uvaluje na státní berní úřady neobyčejně těžké a zdlouhavé práce.
Jestliže obce převezmou vybrání přirážek, nevzejde jim více práce nebo zvláštní zatížení a vydání, poněvadž před léty tyto práce samy obstarávaly a, odnětím této agendy nedosáhly nijakých úspor ani personálu ani peněžního nákladu; přímé vybírání zbavilo by však obce mnoha peněžních nesnází a nemusily by tak často uchylovati se k nadmíru vysoce zúročeným krátkodobým bankovním půjčkám, kterých konečně často také nemohou ještě v pravý čas zapraviti, poněvadž se nedá vypočítati, jak dlouho berní úřady zpozdí poukázání peněz.
Podepsaní se táží ze svrchu uvedených důvodů:
Jest ministerstvo financí ochotno učiniti otření, aby od 1. ledna 1922 samosprávná tělesa (obce) jako dříve sama mohla vyměřovati, předpisovati a vybírati všechny samosprávné dávky a přirážky k státním přímým daním?
Jest ministerstvo financí ochotno, postarati se, aby úspory času a práce, která tím vzejde státním berním úřadům, užila se k nejrychlejšímu vyměřování přímých dani nebo k zpracování všech nedoměrků?
Jest ministerstvo financi ochotno, státním berním úřadům vydati pokyn, aby každého poplatníka vyzvaly, by si od 1. ledna 1922 vyzdvihl berní knížku, v níž by bylo zapsáno vše, čeho potřebí, aby měl přehled o berním předpisu daní, odpisu a placení?
V Praze dne 19. října 1921.
Böhr, Mark, Scharnagl, Budig,
Wenzel, dr. W. Feierfeil, Schälzky, J. Fischer, dr. Kafka, Heller, Křepek, inž. Kallina, dr. Radda, dr. Baeran, Böllmann, Zierhut, Bobek, dr. Petrsilka, dr. Luschka, Pittinger, Simm.
XXII. (překlad).
Interpelace
poslanců dra E. Feyerfeila, inž. Kalliny a druhů ministrovi železnic, že stanice Horní Dvořiště-Český Heršlak jest jednojazyčně česky označena.
Stanice německé obce Horního Dvořiště a Českého Heršlaku s více než 80% němců dostala hned po převratu jen český nápis. Několik zakročení německých poslanců pro tuto nepřístojnost nemělo výsledku. Přes to však stále ještě bylo by se domnívati, že jde o nedbalost, jež se ovšem příliš podobá výronu česko-šovinistického smýšlení. Nedávno byla však otevřena nová nádražní budova. Nápis, označující místo, jest opět jen český a mezi prozatímními nápisy na pokladně, hostinci, označení východu atd., není jediného německého slova. Pro takovéto jednání není omluvného důvodu, vysvítá z toho jasně, že nejde zde jež o přehlédnutí nebo nedbalost, nýbrž o vědomé zpupné vyzývání německého obyvatelstva obou postižených obcí.
Tážeme se proto:
Chce pan ministr učiniti ihned přítrž, vytýkanému nezákonnému stavu nebo si přeje, aby německé obyvatelstvo Horního Dvořiště a Českého Heršlaku pro odstraněni této nezákonnosti chopilo se svépomoci?
V Praze dne 2. srpna 1921.
Dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina,
dr. Schollich, dr. Lehnert, Knirsch, Böllmann, dr. Lodgman, Pittinger, dr. Kafka, Kraus, dr. Radda; Patzner, Patzel, Simm, dr. Baeran, Schubert, Bobek, Röttel, Böhr, dr. Petersilka, dr. Keibl.
XXIII. (překlad).
Interpelace
poslanců H. Jokla, Rudolfa Heegera, W. Häuslera a druhů ministrovi školství a národní osvěty, aby byla dosazena pro Slezsko zemská školní rada.
Slezská zemská školní rada nebyla svolána od roku 1914 ani k jediné schůzi. Všechny věci zemské školní rady vyřizuje zemský president z vlastní pravomoci. Obyvatelstvo nemá nejmenšího vlivu na úpravu školství ve Slezsku, poněvadž vládním nařízením ze dne 17. července 1919, č. 398 Sb. z. a n., všechny školní věci byly zemské samosprávě odňaty. Naprosté pomíjení zemské školní rady jest hrubým porušením zákona. Zvláště když podle školního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., zemské školní rady mají trvati, dokud nebudou rušeny vládním nařízením.
Poněvadž nad to dávno uplynula doba mandátů posledních členů zemské školní rady, táží se podepsaní pana ministra:
Jest ochoten naříditi, aby podle zákona ze dne 28. února 1870 (zákona o dohledu nad školami) ihned se utvořila zemská školní rada pro Slezsko?
V Praze dne 21. října 1921.
Jokl, Heeger, Häusler,
Dietl, Roscher, Čermak, Beutel, Deutsch, Taub, Hirsch, Palme, Schuster, dr. Haas, Grünzner, Blatny, Hackenberg, Hausmann, R. Fischer, Schäfer, Schweichhart, Leibl.
XXIV.
(překlad).
Interpelace
poslanců dra. E. Schollicha, dra E. Feyeifeila a druhů
ministrovi národní obrany o ztýrání německého pěšáka.
Ve frýdeckém časopisu "Deutsche Volkswehr" se dne 30. července 1921 jest na 3. stránce tato zpráva:
"Němečtí vojáci jsou v české armádě pohlavkováni a biti."
Německý pěšák František Pauler z Kaménky, okrese oderském a sloužící u náhradní setniny čsl. pěš. pl. č. 8 v Místku, byl z nepatrné příčiny odsouzen k 7 dnům samovazby. Jmenovaný jest do 80% invalida, pro nemoc nervů a hlavy tříděný ke službě beze zbraně, a proti tomuto těžkému trestu se ohradil, nejsa si vědom, proč byl tak těžce potrestán. V kanceláři rotmistra, majícího službu, prohlásil že tohoto testu nenastoupí, dokud mu neřeknou; proč mu byl uložen. Rotmistr zavolal kapitána Františka Svobodu, ruského legionáře a oznámil mu to. "Kapitán", o němž se povídá, že nikdy nebyl vojákem a teprve jako student v Rusku vstoupil do českých legií, pokynem odstranil rotmistra a potom zpohlavkoval chorého německého pěšáka, takže tento smrtelně bledý s hlasitým křikem a se slzami v očích vyběhl ven, volaje: "V republice se fackuje?" Jeho druhové pokoušeli se ho uklidniti, ale v místnostech byl již znovu legionářský kapitán a. křičel na zpolíčkovaného: "Ano, v republice bude se bíti!" Legionářský četař Hanousek, jenž německy nerozumí, vysvětloval kapitánovi, že Pauler svým výkřikem nadával republice, načež jej "Kapitán" dvakráte před shromážděným mužstvem uhodil pěstí -a dal jej potom třemi muži odvésti. Za těmito třemi muži volal legionářský četař Hanousek: "Zapíchněte tu bestii; nechce-li jíti!" To se stalo V Místku v zemi moravské, v svobodné demokratické republice Československé, v pátek dne 22. července léta "spásy" 1921."
Podepsaní táží se pana ministra:
Jste ochoten tuto věc ihned nestranně vyšetřiti a vinníky přísně potrestati?
V Praze dne 1. srpna 1921.
Dr. Schollich, dr. E. Feyerfeil,
dr. Medinger, Windirsch, Patzner; Pittinger, Bobek, Patzel, Schubert, Kostka, Kaiser, Knirsch, Simm, dr. Spina, Zierhut, Kraus, dr. Radda, Budig, J. Mayer, dr. Baeran, Schählzky, dr. Brunar.
XXV. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Feyerfeila a druhů ministrovi spravedlnosti
o jazykových protizákonnostech u krajského soudu v Budějovicích.
Obvod budějovického krajského soudu, do něhož náleží několik čistě německých obvodů okresních soudů, má daleka přes 20% německého obyvatelstva. Než přes to jsou všechny nápisy na budově krajského soudu i uvnitř, zvláště nápisy na dveřích jednací síně a síní referentů státního zastupitelství, jakož i orientační tabulky jen české. Ježto tento postup jest hrubým porušením předpisů jazykového zákona, tážeme se pana ministra spravedlnosti:
Jest ochoten ihned odstraniti tuto protizákonnost a postarati se o to, aby všechny nápisy u krajského soudu a státního zastupitelství v Budějovicích byly neprodleně doplněny také jazykem německým?
V Praze dne 18. října 1921.
Dr. F. Feyerfeil,
dr. Keibl, dr. Lodgman, J. Mayer, dr. Hanreich, Simm, Windirsch, Böhr, Bobek, dr. Baeran, Heiler, Křepek, dr. Brunar, dr. Schollich, Knirsch; inž. Kallina, Patzner, dr. Kafka; dr. Spina, Mark, dr. Petersilka.
XXVI. (překlad).
Interpelace
poslance dra Keibla a druhů ministrovi financí, jakým způsobem postupují t. zv. revisní komise v průmyslových závodech děčínského politického okresu.
Od nějaké doby vysílá ministerstvo financí do průmyslových závodů v severních Čechách t. zv. revisní komise, prý proto, aby přezkoušely, zda přiznání daně z příjmu a válečné daně souhlasí s obchodními knihami.
Při tom komise tyto postupují takovým způsobem, že to vzbuzuje nevoli zúčastněných i všech průmyslových vrstev, a vyzývá k nejostřejší kritice.
Komise zůstávají týdny na jednom místě, zdržují obchodní chod revidované firmy, pokoušejí se vniknouti do obchodních tajemství, dokonce čekají před závodem na dělníky a snaží se poštvati je proti firmě, jak se to stalo v srpnu t. r. při revisi firmy Frant. Knappe syn v České Kamenici.
Nejen že náklad na diety, státu takto způsobený, jest neobyčejně veliký, ale i práce sama jest téměř zbytečna a neužitečná, hledě k platným zákonům.
Podle platných zákonů jsou odhadní komise jediným povolaným úřadem, rozhodovati, zda přiznání jsou správná či nikoliv a jen zákonné řízení, v němž podnikatel má právo se hájiti, může zaručiti nepodjaté zjištění skutkové podstaty a po případě viny. Nahlíží-li ministerstvo do knih, může to býti buď jen pro účely informační, a pak jest příliš nákladný tento aparát, který, se zde uvádí v činnost; nebo jest jeho účelem, vykonávati vliv na odhadní komise a na ukládací řízení, a napřed předpisovati berním správám směrnice, pak tato revise jest nezákonná a nemravná a nutno proti ní co nejostřeji se postaviti.
Tím spíše jest tomu tak, provádí-li se prohlídka přímo k tomu účelu, aby závodu vypočítal se vysoký čistý zisk, kterého se nikdy nedosáhlo, při tom se úmyslně nedbá obchodních zvyklostí a příkře se odmítá jakékoliv vysvětlení vlastníka a odpovědného správce podniku.
Taková prohlídka konala se v době od 23. července do 26. srpna 1921 u firmy Dinklage & Franze, továrna kostěných knoflíků v Děčíně. Prováděli ji páni Karel Matys, inž. Karel Schedelbauer a Jaroslav Tott a vztahovala se na léta 1914 až 1920.
Tato komise samovolně a bez znalců zvrátila bilance a vypočítala čistý zisk, jakého firma nikdy nedosáhla, totiž 5,000.000 Kč a kterého by také nemohla nikdy zdaniti, neměla-li by vzíti úplnou hospodářskou zkázu.
Výroba kostěných knoflíků valkou nesmírně utrpěla, poněvadž se jí suroviny úplně odebraly, a poněvadž jest pouze průmyslem vývozním, jehož hlavní odbytiště jest v někdejší nepřátelské cizině. Avšak také nyní má tento průmysl velmi nepříznivé postavení pro kolísající poměry valuty a nejistý osud jejích pohledávek v cizině. Jestliže nyní revisní komise všechny části majetku a pohledávky odhadovala v ceně, jakou měly v době prohlídky, dopustila se chyby proti všem obchodním zásadám, obvyklým při sestavování uzávěrky. Tímto způsobem sestavila uzávěrku pouze smyšlenou, nikoliv skutečnou, a to tím spíše, že zapisovala zboží z účetních knih podle prodejní ceny, kterýžto postup již proto jest úplně pochybený, poněvadž jakost jednotlivých knoflíků a cena pro jednotlivé země jest naprosto různá. Tak došla konečně až tam, že také za knoflíky, které při inventuře byly úplně bezcenné, zapsala takové ceny a hodnoty. I pytle, které jsou většinou roztrhané a možno jich užíti jen jako utěrek, uvedla komise v plné dnešní ceně. Právě tak lehkomyslně postupovalo se při ocelování cizozemských pohledávek. Komise ocenila je jednoduše podle kursovní hodnoty v den inventury, nehledíc k tomu, zda jsou dobytné či nedobytné a kdy jsou dobytné. I nákladům za stavby a obnovení strojů, na, přeměnu válečného hospodářství v mírové, vůbec se nepřihlíželo, úroky z jistinných vkladů společníků připočetly se k výnosům bilančním, ač je společníci sami vykázali ve svých přiznáních osobní daně z příjmu a tak z nich sami platili daně, a ač úroky jsou vlastně dluhy společnosti.
Tyto stížnosti pronáší mnoho firem nejrůznějších oborů a zdá se, jakoby zde šlo o připravený útok na německý průmysl, který má býti tímto způsobem nad míru zdaněn a na svém trvání ohrožen. Takový postup znemožňuje přehlíženému závodu, jakkoliv se brániti proti vyslaným z ministerstva financí a odnímá jim zákonné právo, hájiti se ve věcech berních.
Přihlížejíce k těmto skutečnostem, táží se podepsaní pana ministra financí:
1. Ví pan ministr financí o vylíčených skutečnostech?
2. Jest ochoten oznámiti směrnice, podle nichž tyto revisní komise postupuji?
3. Jest pan ministr financí ochoten postarati se, aby výsledek tohoto revisního řízení neměl nezákonného vlivu na odhadní komise, a aby těm, kdo podávají berní přiznání, zachováno bylo zákonné právo námitek, vysvětlení a znaleckého důkazu?
4. Jest ochoten odstraniti všechny uvedené zlořády a zvláště poukázati revisní komise, aby k přehlídkám přibíraly vždy také vlastníky a správce přehlížených závodů a aby jejich námitky a připomínky přijímaly v k nim přihlížely.
V Praze dne 18. října 1921.
Dr. Keibl,
Matzner, inž. Kallina, dr. Petersilka, dr. Medinger, dr. Lehnert, Kaiser, dr. Baeran, dr. Schollich, Röttel, dr. Brunar, Zierhut, Bobek, dr. Lodgman, Mark, Schubert, Scharnagl, Patzel, J. Fischer, dr. J. Feyerfieil, dr. W. Feierfeil.
XXVII.
Interpelace
poslance dra Kafky a druhů ministrovi vnitra o událostech v městě Lipníku na Moravě.
Na veřejných vývěsních tabulích v Lipníku na Moravě byla vyvěšena tato výzva:
"Židovské veřejnosti v Lipníku! Lipnická česká veřejnost jest rozčilena vyzývavým němčením zdejších židů, které se stále více slyší na promenádách, ulicích a nádraží, takže se skoro nezaslechne českého slova. Dlouhý čas po převratu vyhýbali se židé výše uvedené provokaci, z čehož jest zřejmo, že umějí česky. Připojením židovské obce k městské obci lipnické zmizelo výjimečné postavení, které židé dříve zaujímali, a proto jest nutno, aby město, které podle dějinného práva dosud vystupovalo na venek česky, stalo se nezávislým na náladách židovského obyvatelstva, tak, aby český ráz města netrpěl.
Česká veřejnost nemá ochoty strpěti nadále poněmčování našeho města a našeho kraje a očekává, že této dobře míněné radě bude porozuměno. V opačném případě muselo by se míti za to, že židé nemají ochoty mluviti česky, což by samozřejmě znemožnilo obchodní styky s nimi. Každý se ještě dobře pamatuje, že lipničtí židé, překvapeni prohlášením českého státu a obávajíce se nepokojů, poslali deputaci na radnici a tam shromážděné členy Národního výboru prosili o ochranu. Současně s tím slibovali, že loyálně chtějí pracovati společné s českým obyvatelstvem na rozvoji poměrů ve prospěch republiky. Proto jest nutno, aby dobrý poměr k českému obyvatelstvu, o nějž tenkrát usilovali, nebyl s jejich strany zhoršen vyzývavým němčením.
Podepsaná česká veřejnost; která jest předštavitelkou českého živlu v městě i na venkově, bude pečlivě nad tím bdíti, zda těmto přáním bude vyhověno.
|
Za českou veřejnost a český lid městský a venkovský |
Ústřední N. J. na Moravě." |
Na těchto výzvách byla razítka městského úřada, důkaz, že byly před vyvěšením řádně předloženy městskému policejnímu úřadu v Lipníku, a že úřad ten dovolil je vyvěsiti.
Rovněž nevíme, zda snad okre: ní politická správa nařídila strhnouti tyto protizákonné výzvy a pohnala rozšiřovatele k odpovědnosti. Sám postup příčí se ovšem zákonitým předpisům, jest hrozbou lipnickému německému obyvatelstvu, nebo výzva tato zakazuje mluviti německy. Ostatně jest zřejmo, že židy míněno jest všechno německy mluvící obyvatelstvo.
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra:
Jest ochoten dáti ihned tuto věc vyšetřiti a vinníky pohnati k odpovědnosti?
V Praze dne 5. října 1921.
Dr. Kafka,
Kostka, Heller, Schubert, Röttel, Josef Fischer, F. Windirsch; dr. Brunar, Franz Matzner, dr. Baeran, Zierhut, J. Mayer, dr. Em. Radda, Szentiványi, dr. Petersilka; Schälzky, Böhr, Franz Budig; dr. W. Feierfeil, Bobek, Mark, Scharnagl, dr. Luschka; Knirsch, inž. R. Jung.